- 1-188 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů 07-14 KARVINÁ 39 let KLUBU 1972 2011 30 let SYRENY 1981 2011 II. čtvrtletí 2011 Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF-07-14 KARVINÁ
- 2 - Ještě jednou zásilky s razítky Administrativy Červeného kříže při Lázních v Darkově z období I. světové války. O problematice jsme psali jiņ v Syreně č.173/str.11-12. Byly tam rovněņ dvě zásilky s uvedeným razítkem, ale podle expedičních razítek neńlo určit datum, kdy byly zásilky poslány. Dnes jsou nahoře s razítkem Verwaltung des Roten-Kreus Spital in Bad-Darkau dalńí dvě zásilky. Horní je poslána do St.Pölten v Doním Rakousku. St.Pölten leņí asi 6 km západně od Vídně, mezi Vídní a Linzem. Expediční razítko je od pońty Fryńtát. Razítko je typu G 108, FREISTADT in SCHLESIEN / FRYSZTAT (německo polské, katal.č.381/1, Monografie Díl 13 str.196). Datum razítka je 24./11/14. Je to tedy zásilka nějakého raněného z prvních dnů války. Razítko je od pońty Fryńtát. Pońta v Darkově byla otevřena totiņ jen sezonně, od 1.5. do 30.9. Jinak v provozu nebyla.
- 3 - Druhá zásilka (na předcházející straně dole) je poslána do Skrochowitz (Skrochovice u Opavy). Obec jiņ dnes na internetu nenajdeme, ale je v seznamu obcí na nańem území do r. 1920 (Monografie Díl 16/II). Tato zásilka má jiņ razítko pońty v Darkově (datum 2/7/18, tedy letní sezóna, kdyņ byla pońta otevřena). Razítko je typu G 117 DARKAU * DARKÓW. Bylo to jediné razítko z období Rakouska, bylo v pouņití i po válce polskou a následně i československou pońtou. Pońta Darkov byla v provozu od 31. 4. 1889. Zásilka je tedy naopak z konce I. světové války. Obě zásilky mají otisk dalńího, rovněņ červeného razítka, stejně jako razítka administrativy s textem MILITÄRPFLEGE (vojenská ońetřovna, zotavovna). Marek Witosz, Jaroslav TEREŃKO *********************************************************************************** Zásilka s útvarovým razítkem K.u.k.Festungsballonabteilung / des F.A.R.Nr.3. Zásilka má expediční razítko K.u.k.FELDPOSTAMT 52 s datem 28.III.15. Polní pońta č.52 měla v době od 1.1.1915 do 1.5.1915 sídlo nad řekou Nidą východně od Miechowa. Miechów leņí severně 38 km. od Krakova. Podle data nemohla mít zásilka vazbu na jednotku balonů, která v Przemyślu 22.3.1915 spolu s pevností Przemyśl kapitulovala a dostala se do ruského zajetí. Przemyśl je také daleko asi 220 km východně od Krakova. Byla to asi jiná jednotka vojenských balonů. Zásilka je poslána do Vítkovic na Moravě. I tak toto útvarové razítko je zajímavé, útvarů vojenských balonů nebylo v té době zase aņ tolik! Otisk 2-řádkového, útvarového razítka K.u.k.Festungsballonabteilung / des F.A.R. Nr.3 je v barvě fialové. Jelikoņ se jedná o jednotku pevnostních balonů, tato měla asi nějakou vazbu na Krakov, který byl tehdy nejvýznamnějńím místem v této oblasti pro Rakousko. Za ukázku děkujeme mg. Januszowi MANTERYSOWI. *********************************************************************************** Výročí okénkových obálek. V roce 1901 připomínaly noviny půlstoletí, které uplynulo od zavedení prvních dopisních obálek britským, královským akademikem Williamem Mulreadym. V Německu a Rakousku pak byly podle tohoto vzoru zavedeny o 10-15 let později obyčejné, dopisní obálky, do nichņ se vkládaly dopisy. V roce 1906 povolilo rakouské ministerstvo obchodu novinku v podobě obyčejné obálky, kde adresa nebyla jiņ psána na obálku, ale byla uvedena na vloņeném dopisu pod průhledným okénkem obálky. Ve sdělení v tisku ze září 1906 se uvádí, ņe obálek takových lze uņíti toliko pro obyčejné, listovní zásilky s podmínkou, ņe odesílatel se předem zříká vńech reklamací u takových dopisů. Povolení takových obálek uděluje ministerstvo obchodu na ņádost vzorem obálky doloņeným. Novinkou se uńetřilo podnikům mnoho práce psaním adres na obálky, urychlí se tímto výprava dopisů, kde nadpis
- 4 -
- 5 - dopisu je jiņ zároveň adresou. V roce 2010 tak tato obálka slaví 104 let od svého zavedení. Kolik se asi těchto obálek z roku 1906 zachovalo? Tady je návod pro sběratele, kteří se zabývají urychlením a mechanizací pońtovního provozu. Literatura: Postilión 4/02. Ota ŃRUBAŘ, Jaroslav TEREŃKO Na předcházející straně je německý typ obálek s natińtěnými údaji o firmách, dole je pak český typ okénkové obálky. Obálka má i signaturu nákladu: Č.856 150.000 25.V.1937. *********************************************************************************** Razítka vlakových poštovních úřadů (poštovních ambulancí - úřednických vlakových pošt). Vlaková pošta Bielsko - Hulín a Hulín Bielsko č. 73. Pro dané číslo a trať vlakové pońty existují tři různá razítka: 1) Razítko podle Monografie katal.č.3205/1 pro směr Bielitz-Hullein 73 a katal.č.3205/2 pro směr opačný. Razítka jsou typu E 269 a v pouņívání byla od r.1891. Reprodukce razítek je vlevo. Razítka mají průměr 26 mm. U razítka pro směr Bielitz-Hullein rozlińujeme dvě: První razítko má výńku písmen 4 mm, doba pouņití je známa od r.1891 do 1.1.1919. Razítko bylo po r. 1918 pouņíváno československou i polskou pońtou. Druhé razítko má výńku písmen 3 mm. Jeho známá doba pouņití je od 1.4.1920 do 12.4.1920. Razítko bylo opět po r.1918 pouņíváno československou i polskou pońtou. Razítko pro opačný směr Hullein-Bielitz má známou dobu pouņití od 26.5.1905 do 7.5.1917. V Syreně jsme publikovali razítko pro směr BIELITZ - HULLEIN na zásilce poslané do Valańského Meziříčí na známkách Hradčany s přetiskem SO/1920 s datem 12. (nebo 14?) 4.1920 (písmena 3 mm).
- 6 - Druhou zásilku s razítkem pro směr BIELITZ-HULLEIN jsme publikovali v Syreně č.127 na str.11. Zásilka je poslána do Frýdku a razítka jsou otińtěna opět na známkách Hradčany s přetiskem SO/1920. Datum na razítku opět 12.4.1920. Dneńní ukázka s razítkem Bielitz-Hullein typ 269 je s datem 1/4/19 a je poslána do Tlumačova. Razítko je otińtěno na známce Hradčany, červená, 10 hal. Bohuņel razítko pro opačný směr Hullein-Bielitz typ 269 na zásilce jsme v Syreně dosud nemohli ukázat!. 2)Razítko jiné, dvouřádkové katal.č.3205/3 FAHRENDES POSTAMT / BIELITZ-HULLEIN 73 a pro opačný směr katal.č.3205/4 FAHRENDES POSTAMT / HULLEIN-BIELITZ 73 je typu A 108. Razítka byla v provozu od r.1891. Mají rozměr 48,5x12 mm. Pro směr BIELITZ - HUL- LEIN je známé z pouņití od r.1891 do 11.6.1920. Pro směr HULLEIN-BIELITZ je razítko známé v pouņití od 1891 do druhé poloviny r.1920.
- 7 - V Syreně jsme publikovali toto razítko pro směr BIELITZ-HULLEIN jednou, a to v č.93 na str.19 na zásilce poslané do Těńína. Razítko je otińtěno na polské známce s přetiskem S.O/1920, 25 fen., (Fi: SO4, přetisk na známce Fi 90,vydání z 27.1.1919, tmavě olivová). V textu zásilky je datum 11.2.1920. Na předcházející straně dole je zásilka s razítkem pro směr BIELLITZ-HULLEIN. Zásilka je adresována do Międzyświecia. Je to součást gminy Skoczów. V levém dolním rohu zásilky je velice slabý, skoro nečitelný otisk kulatého razítka DYREKCJA SKARBOWA SKOCZÓW (finanční ředitelství Skoczów). Jedná se o úřední zásilku osvobozenou od pońtovného, proto na zásilce není nalepena známka. V textu na druhé straně zásilky je datum 10.2.1919. Zajímavostí je to, ņe Międzyświeć a vedlejńí Wilanowice jsou poslední obce zabrané československým vojskem v době Ńnejdárkova taņení. V době expedice zásilky (10.2.1919) tam bylo československé vojsko, ve Skoczowie ne! Druhou zajímavostí je to, ņe člen nańeho klubu, publicista a vystavovatel mgr.ing.karol Micza je rodákem právě z Wilanowic. Vyprávěl mi, ņe jeho otec v době Ńnejdárkova taņení slouņil v polské armádě. Právě nedaleko Wilanowic jako člen polské, vojenské, tříčlenné hlídky narazili nečekaně na českou vojenskou hlídku, rovněņ tříčlennou.v prvním momentě se zdálo, ņe dojde k tragickému masakru. Jelikoņ ani jedni nebyli ve výhodě, proto nakonec zvítězil rozum. Posadili se na pařezy, povykládali si, vykouřili cigaretu a v klidu se pak rozeńli bez toho, ņe by jedni nebo druzí své protivníky ohrozili. Druhá nańe dneńní ukázka je s razítkem pro směr HULLEIN - BIELITZ. Otisk razítka je na okénkové obálce ze strany 4. Razítko je otińtěno na polské známce nominální hodnoty 1 marka, katal.č.fi: 92, vydání z 27.1.1920 (černě fialová). Známka existuje o různých rozměrech řádkové perforace ( ale i ne-
- 8 - perforovaná). Na obálce nejde zjistit datum expedice zásilky. Můņeme si ale pomoc oklikou. Na zásilce je známka 1 marka. To byl tarif za dopis do 20g v době od 15.9.1920 do 14.12.1920. Zásilka tedy musí být z druhé poloviny r. 1920. Dalńí dneńní ukázka je opět s razítkem pro směr HULLEIN BIELITZ. Je na zásilce na předcházející straně dole, poslané do Plassing bei Retz v Dolním Rakousku. Plassing na internetu není, je tam ale RETZ. Je to obec jihozápadně od Znojma, asi 12 km hned za hranicí. Razítko je otińtěno na dvojici známek s přetiskem S.O./1920 (Fi SO 4, vydání z 15.4.1920, přetisk na známkách Fi 90, vydání z 27.1.1919, tmavě olivová). Datum je na zásilce v textu 24.VI.1920. Ńkoda, ņe razítko na zásilce je ńpatně čitelné, ale je to tak! Zvláńtě razítka pro směr HULLEIN BIELITZ se na zásilkách vyskytují méně neņ razítka pro směr BIELITZ HULLEIN. 3) Poslední, třetí Razítko této vlakové pońty je typu G 201. Je opět pro oba směry. Katal. č. 3205 / 5 pro směr BIELITZ HULLEIN 73 a katal.č.3205/6 pro směr HULLEIN BIELITZ. Razítko pro směr BIE- LITZ-HULLEIN má průměr 29,5 mm, razítko pro směr HULLEIN-BIELITZ má průměr 30 mm. Obě razítka jsou v pouņívání od r. 1906. Razítko BIE- LITZ-HULLEIN je známé v pouņití do 3.3.1912, razítko HULLEIN-BIE-LITZ je známé z pouņití do 17. 1. 1919. Razítka jsou kulatá, dvoukruhová. Ve vnitřním kruhu razítek je datum v jakémsi motýlku ve svislé poloze. Viz reprodukce razítek nahoře. Zásilku s tímto razítkem jsme v Syreně dosud nepublikovali. Dneńní ukázka je s razítkem pro směr HULLEIN-BIELITZ. Razítko je s datem 13/6/16. Razítko je otińtěno na známce císař F.J.I. 10 hal.červená. Zásilka je poslána do Stockern. Obec leņí asi 33 km jihozápadně od Znojma na druhé straně hranice na prodlouņení Znojmo-Retz. Zásilka má otisk razítka Těńínské cenzury K.u.k.Militerzensur / Teschen, varianta s tečkou za Teschen na úrovni spodní linky dvojlinek kolem obou stran nápisu Teschen. Existuje i varianta s tečkou pod úrovní dvojlinek.
- 9 - Cenzurní razítko má rozměr 52,5 x 13,5 mm. Razítko cenzury je známo z pouņití od 1/1915 do 10/1916 (viz těńínské vojenské cenzury, Syrena 124 str.18, katal.č. cenzury 663). Na zásilce dole vlevo je dobročinná nálepka fondu pro válečné vdovy. Na stejné trati jezdila v té době vlaková pońta Bielitz-Kojetein a Kojetein-Bielitz s čislem 74. Ta pouņívala stejná 3 razítka jako pońta č. 73 (typ E 269, A 108 a G 201) a měla jeńtě navíc i razítko katal. č. G 202. To je ale záleņitost jiná a pro jiný článek. Za zapůjčené dneńní ukázky děkuji mgr.ing. Karolowi MICZOWI a mgr.januszowi MANTERYSOWI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. *********************************************************************************** Razítka vlakových poštovních průvodčích a doprovodů, katal. č. 3326 Hullein-Bielitz a Bielitz-Hullein (Monografie Díl 14 str. 445). Pońtovní sluņba byla zavedena v r.1888. Byla předchůdcem vlakové pońty č.73 z předcházejícího článku, zavedené 16.11.1891 ve vlacích 2217 a 2218. 1) katal.č.3326/1 POSTCONDUCTEUR IM ZUGE / HULLEIN-BIELITZ 2217. V provozu od 22.6.1888 do 15.11.1891, 2) katal.č.3326/2 POSTCONDUCTEUR IM ZUGE / BIELITZ-HULLEIN 2218. V provozu od 22.6.1888 do 15.11.1891. Obě razítka jsou dvouřádková, katal. číslo A 117. Zásilka s razítkem pro směr BIELITZ-HULLEIN 2218. Zásilka je poslána do Vídně. Na zadní straně zásilky je otisk příchozího razítka ve Vídni WIEN 1/1/1 s datem 20.9.91, časový údaj 9 ½ - 11 V (dopoledne). Pro opačný směr zásilku zatím nemáme, snad se časem i ta najde. Mgr. Manterys hodnotí ve své práci obě razítka na zásilkách 100 body! Zásilky tedy nejsou běņné. Za ukázku děkujeme mgr. Januszowi MANTE- RYSOVI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL Zásilka korespondenční lístek, poslaný z Moravké Ostravy do Šenova ve Slezsku v únoru 1874. Korespondenční lístek s natińtěnou známkou císař F. J. I., 2 Kr., pomerančová. Expediční razítko pońty Moravská Ostrava město, katal. č. 1341/4, typ E 1 M. OSTRAU STADT s datem 20 / 2. (Monografie
- 10 - Díl 13 str.445). Razítko bylo v pouņívání od r.1850. Datum razítka se skládalo jen ze dne a měsíce, rok nebyl uveden. Údaj o roku expedice se dozvíme aņ z příchozího razítka pońty v Ńenově. Je to rok 1874. Příchozí razítko pońty v Ńenově je otińtěno v levém horním rohu korespondenčního lístku. Otisk razítka je modrozelený. Razítko pońty v Ńenově ve Slezsku má katal.číslo 2173/1 SCHÖNHOF / SCHLESIEN (Monografie Díl 14 str.145). Razítko je typu E 74 a v pouņívání bylo od r.1869 (otisky černé), od r.1870 jsou známy otisky modrozelené. Tato barevná, modrozelená verze razítka je na nańí ukázce. Razítko je s plným datem, to je den / měsíc / dvojčíslí roku. Na nańí ukázce je to datum 24 /2 / 74. Razítko ale existuje i s blokádou roku (viz reprodukce tohoto razítka vlevo). Údaj o roku je začerněn černým obdélníčkem. Razítko E 74 Ńenova je tak zvaně náprstkové. Tato razítka mají průměr 16-18 mm. Ukázka popsané zásilky je dole. Jaroslav TEREŃKO *********************************************************************************** Dvě varianty razítka typ E 1 pošty Těšín. Jedná se o jednookruhové razítko s jen německým názvem pońty TESCHEN. Uvnitř razítka je datum, jen den a měsíc. Rok u těchto razítek schází, a proto je problém u zásilek s tímto razítkem přesně určit rok,kdy byla zásilka expedována. Na pomoc přichází jen případné datum v textové zprávě,ale to je jen u korespondenčních lístků. Druhou pomůckou můņe být to, jestli na zásilku otiskla příchozí pońta své příchozí razítko, a to zase jen u předpokladu, ņe toto razítko samo obsahuje plné datum včetně roku. Toto razítko Těńína má katal. číslo 2417/7 (Monografie Díl 14 str.213). Razítko bylo v pouņívání od roku 1851. Tato jednookruhová razítka se na pońtách začala objevovat vńeobecně kolem r.1850. V pońtovním provozu pak byla zhruba 50 let, v některých případech byla tato razítka v pouņívání aņ do roku 1918 a někdy i déle. U razítka typu E 1 pońty Těńín je poznámka, ņe existují dvě razítka s malými rozdíly v provedení. Více se v Monografii čtenář nedoví. Teprve mgr. Manterys ve své práci Pońta na Těńínském Slezsku do r.1918 uvádí, jaké jsou ty malé rozdíly? Rozlińení razítek uvádíme na následující straně. 1)První varianta razítka má úzká písmena, ńířka písmene T TESCHEN je pouze 2,5 mm. Známé pouņití této varianty razítka je od 29.5.1861 do 18.11.1867.
- 11-2) Druhá varianta razítka má ńiroká písmena, ńířka písmene T je 3,5 mm. Známá doba pouņití je od 19.11.1867 do 17.10.1874. Pomůckou pro to, aby nebylo třeba měřit ńířku písmene T je to, ņe varianta první má celý nápis TE- SCHEN nad prodlouņením lomítka v datu. Varianta druhá má písmena T a N pod prodlouņením lomítka 1. 2. v datu. Také číslice v datu jsou u první varianty větńí a ńirńí neņ u varianty druhé. Jinak obě razítka mají stejný průměr 22 mm. Zásilka s razítkem první varianty s datem 15/10. Na zadní straně je otisk razítka Vídně, rovněņ bez roku a sice 17/10 (průměr 24 mm). Rok se pokusíme určit podle známky. Známka je z vydání 1850/1854. II.vydání je z r.1854. jeho známky mají tzv. maschinenpapier bez vodního znaku. Katal.číslo Mi: 5. (Mi: 5a helblau, Mi: 5b grau bis dunkelblau, Mi: 5c blau bis dukelblau ). Nańe známka na zásilce je asi helblau Mi: 5a, náklad 70,72 mil.kusů. Známka platila do 31.12.1858. Proto zásilka můņe být maximálně z r. 1858, protoņe později jiņ neplatila. Na následující straně je dalńí zásilka s razítkem první varianty. Datum na razítku je 18/2. Nalepená známka je: z III.vydání z 1.11.1858 (typ 1), vydání z r.1859 je typ 2. Známka je z 5-známkové série Mi: 10-15. Nańe známka na zásilce je Mi: 13, II.typ (rot). Druhý typ je tedy z r.1859. Náklad 108 mil.kusů (oba typy). Známka platila do 31.5.1864. Zásilka je tedy z období 1859-1864. Zásilka je poslána do Opavy (Troppau).
- 12 - Dalńí dneńní ukázky jsou jiņ jen se známkami druhé varianty. Zásilka s razítkem druhé varianty s datem 20/6. Zásilka je poslána do Olomouce, příchozí razítko pońty v Olomouci je stejného typu E 1 bez data roku, jen den a měsíc OLMŰTZ 21/6. Známka na zásilce je 15 Kr. císař F.J.I., pohled vpravo. Známka je Mi: 39, vydání z 1.1. aņ 1.9.1867 (a) gelbbraun, b) dukelbraun). Jedná se o doporučenou zásilku s razítkem RECOMMANDIRT (47,5x6 mm) typ A 47. Typ se dvěma M (Monografie Díl 14 str.359). Nańtěstí má zásilka uvnitř v textu datum 20.6.1871. Na následující straně je dalńí zásilka poslaná z Těńína 2/3 do Návsí u Jablunkova. Na zásilce je hezký otisk razítka K.K.BEZIRKSHAUPTMANNSCHAFT * TESCHEN s rakouskou orlicí uprostřed oválu.
- 13 - Dalńí razítko na zásilce je příchozí razítko pońty Jablunkov, oválné s datem JABLUNKAU 18 /2/3/ 71. Toto razítko nám určuje datum expedice. Razítko je typu C 81, v pouņití od r. 1845, katal. č. 883/2 (Monografie Díl 13 str. 324).
- 14 - Razítko Těńína na korespondenčním lístku z předcházející strany je s datem 18/4. Razítko je také druhé varianty. Zásilka je poslána do Opavy (Troppau). V textu na druhé straně není datum, proto Bohuņel! Dalńí korespondenční lístek má razítko Těńína druhé varianty s datem 26/9. Zásilka je poslána do Nového Jičína. Nańtěstí v textu na druhé straně korespondenčního lístku je datum 26.9.1872. Razítko Těńína typ E 1 můņeme nalézt i na zadní straně vratného recepisu. Zásilka je poslaná do Jablunkova 28.12.1868 (v textu recepisu nahoře). Recepis se vrátil do Těńína 29/12 (1868) (viz příchozí razítko na zadní straně recepisu). Na přední straně recepisu je dole datum vyřízení zásilky,
- 15-30. Dezember 1868 + podpis úředníka. Vlevo je reprodukce otisku příchozího razítka Těńína ze zadní strany vratného recepisu jehoņ reprodukce je na předcházející straně dole. Razítko s datem 29/12 (1868) je první varianty. Je vidět, ņe nejstarńí zásilky Těńína mají razítko typu E 1 první varianty a aņ teprve pozdějńí zásilky mají razítko typu E 1 druhé varianty. Jestliņe nańe úvahy o pomocném určení data expedice prvních dvou zásilek jsou správné, pak známé pouņití razítka první varianty je třeba posunout před datum 29. 5. 1868, které uvádí ve své práci mgr. Manterys. Ostatně nańe Monografie uvádí pouņívání razítka uņ od roku 1851. Ukázky pro tento článek poskytli: ngr. ing. Karol MICZA, mgr. Janusz MANTERYS, Ota ŃRUBAŘ a Kazimierz WENGLORZ. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL *********************************************************************************** Zajímavé německé razítko polní pošty z období okupace 1939-45 z lazaretu pro německé vojáky v Těšíně. Zásilka je poslána do Sudet, obec se nepodařilo podle německého názvu určit. Razítko polní pońty je čtvercové, s německou orlicí a nápisy v kruhu uprostřed čtverce. Otisk razítka je fialový. Nad kruhem je nápis Feldpost. V kruhu uprostřed razítka je nahoře nápis Reserve Lazarett Teschen, dole pak Briefstempel. Uprostřed kruhu je říńská orlice s hákovým kříņem. Expediční razítko je od pońty Těńín 1 TESCHEN (OBERSCHLES.) 1 / a, datum na můstku razítka je 26.4.42-12. Jelikoņ se jedná o zásilku polní pońty, zásilka je bez PORTA. Jaroslav TEREŃKO *********************************************************************************** Nesrovnalosti kolem vojenské cenzury Bohumína za I.světové války. Dr.Junga přinesl pět bohumínských cenzur u kterých mu neseděla skutečnost na zásilkách proti rozlińení této cenzury, které jsme uvedli v Syreně č.103. Byly to tři bezadresní cenzury WEITERLEI- TEN a dvě cenzury dvouřádkové. a) cenzury WEITERLEITEN. Bohumínské cenzury WEITERLEITEN v rámečku známe dvě: (Syrena 103 str.2-7). - typ 3W 62x10 mm, doba pouņití březen 1915 srpen 1915 - typ 4W 60x9 mm, doba pouņití červen 1915 srpen 1915 Vńechny tři zásilky s razítkem WEITERLEITEN a s expedičními razítky pońty Bohumín mají rozměr rámečku cenzury od 58-59 x 14-15 mm. Jsou to tři stejné otisky stejného razítka. Malé, jednomilimetrové rozdíly rozměrů jsou způsobeny různým tlakem na razítko a různou sytostí barvy otisku.
- 16 - Na první pohled je vidět, ņe to nejsou cenzurní razítka Bohumínské cenzury (jsou ńirńí). Vńechny tři zásilky mají datum expedice v období od 8.4. 27.4.1915.Vńechny tři zásilky mají expediční razítka ODERBERG 1 / BOGUMIN 1/6d (razítko katal.č.1687/5 typ G 134, Monografie Díl 13 str.530). 1) 2) 3) Zásilka 1) má rozměr razítka 58x14, datum na expedičním razítku Bohumína je 8.IV.1915. Otisk razítka cenzury je modrofialový. Je vyplacena německou známkou 5 fen. Germámie, zelená i kdyņ Bohumín patřil Rakousku, ne Německu. Proč, to se jiņ nedovíme! Posláno do Lawrathűtte (?) Zásilka 2) má rozměr razítka 59x14, datum na expedičním razítku Bohumína je 10.IV.1915. Otisk razítka je ńedočerný (lit. neuvádí). Posláno do Hro-bury o/elbe (?) jako Feldpost, proto nevyplaceno. Zásilka 3) má rozměr razítka 59x15, datum na expedičním razítku Bohumína je 27.IV.1915. Otisk razítka cenzury je modrofialový. Je vyplacena rakouskou známkou 5 hal. císař F.J.I. zelená. Posláno do Proseče u Skutče. Nemoņnost toho, ņe razítka cenzury jsou bohumínská ihned nasunula myńlenku, ņe zásilky nebyly cenzurovány v Bohumíně ale jinde, mimo Bohumín! Nejbliņńí cenzurní místa byla v Moravské Ostravě a v Těńíně. Cenzura v Moravské Ostravě má jen jedno razítko WEITERLEITEN. To nemá ale nápis v obdélníku, ale jen podtrņený (viz Syrena 120 str.126. Toto razítko to tedy nemůņe být! Druhá moņnost je Těńín. Ten razítko WEITER-LEITEN v rámečku má (viz Syrena 124 str. 18, katal.
- 17 - č. razítka 666). Razítko má rozměr 54 x 14 mm. Známé pouņití březen 1915-listopad 1915. Pouņité barvy otisku jsou fialová nebo červená. A jsme doma! Cenzury WEITERLEITEN na vńech třech zásilkách nejsou bohumínské, ale těńínské. Zásilky byly sice oraņeny expedičními razítky Bohumína, ale cenzurní razítka jsou těńínská, čili cenzura zásilek proběhla jinde! To se u bezadresních razítek cenzury stává. Adresní razítka cenzury nejsou problémová, místo cenzury je na nich přímo vyznačeno. b) cenzury adresní, bohumínské. Zásilka poslaná do České Lípy 25.VI.1916. Expediční razítko G 134 pońty Bohumín. Razítko cenzury Bohumína K.u.k.Militärzensur /Oderberg. (razítko s tečkou za Oderberg a s písmenem z ve výrazu Militärzensur). Levá strana písmene O je mírně vpravo proti svislici druhého k. Tečka za razítkem je pod mezerou mezi písmeny ze. Razítko s tečkou za razítkem a s písmenem z (..zensur) má katal.č. 5W. Razítko na zásilce nahoře ale není totoņné s tím, co je jako 5W v Syreně č.103, str.4. Kdyņ jsme článek v Syreně č.103 o cenzurách Bohumína připravovali, měli jsme k dispozici asi jinou reprodukci razítka. I kdyņ jsme reprodukce a údaje v Syreně č.103 původně získali od mgr.manteryse, v jeho později vydané publikaci je jiņ jiná reprodukce pro razítko 5W. Ta je jiņ shodná se zásilkou nahoře (podle polohy písmene O a tečky za Oderberg). Viz práce mgr.manteryse str.164. Je to tedy razítko 5W s tečkou za Oderberg a s písmenem z ve výrazu Militärzenzur. Otisk razítka je v barvě červené, doba pouņití souhlasí na červen 1916. Rozměr razítka je 64x13,5 mm. Je vidět, ņe Dr.Junga pečlivě studoval své zásilky s cenzurou Bohumína, kdyņ přińel na výńe popsané nesrovnalosti. A jak jsem viděl, měl zásilek několik! Jen ty zde publikované mu nesouhlasily. Poslední zásilka s cenzurou Bohumína, kterou nám Dr.Junga poslal je cenzura vedená v Syreně č.103, str.4-5 jako 7 W a v práci mgr.manteryse jako 8 W. Zásilku s touto cenzurou jsme dosud v Syreně nepublikovali. Razítko má opět tečku za Oderberg a ve výrazu Zensurstelle je písmeno s. Levá strana O Oderberg je pod mezerou mezi tečkou za u a mezi písmenem k (druhé). Tečka za Oderberg je pod mezerou mezi písmeny rs Zensurstelle. Otisk razítka je v barvě červené, coņ rovněņ souhlasí. Razítko cenzury bylo v pouņívání od srpna 1916 do dubna 1917. Nańe zásilka (její ukázka je na následující straně) má sice známku strņenou, ale v textu zásilky je datum 3.X.16, coņ souhlasí. Zásilka je poslána do Moravské Ostravy. Mgr. Manterys hodnotí obě zásilky 12 body. Je vidět, ņe problematika cenzur je zajímavá. Materiálu jiņ ale mnoho k dispozici není. Za ukázky a postřeh Dr. Jungovi děkujeme a srdečně jej touto cestou pozdravujeme. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
- 18 - *********************************************************************************** Poštovní úřad pošty Radvanice. Budova pońty v Radvancích z období Rakouska. Za ukázku děkujeme mgr. Januszowi Manterysowi. *********************************************************************************** Poštovna Puszcza Marianska, zásilka z období okupace (GG). Zásilka s razítkem pońtovny (otisk fialový) Puszcza Marianska / űber Skierniewice / Distr.Warschau. Jedná se o zásilku - dopisnici s natińtěnou známkou GENERALGOUVERNEMENT (zelená), 12 gr. Dopisnice, katal.č. Fi 7I krátké E ve výrazu POSTKARTE, vydání ze září 1940. Katalog Fi 2010/II
- 19 - Díl na str.196 hodnotí dopisnici čistou i pońtovně pouņitou za 20 zł. (asi 130 Kč). Zásilka je poslána do Żyrardowa. Expediční razítko Vpú SKIERNIEWICE/a s datem na můstku razítka 18.7.41-18. V levé polovině dopisnice nahoře je otisk písmene V v červené barvě. Význam toho písmene neznáme! Puszcza Marianska, powiat Żyrardowski leņí asi 12 km východně od Skierniewic. Skierniewice pak leņí asi 48 km.severovýchodně od Lodņe (v polovině trasy mezi Lodņí a Varńavou). Dopisnice katal.č. Fi 7 II poslaná do Bystřice nad Olzou 17.I.1942. Posláno doporučeně.
- 20 - Na předcházející straně je dopisnice, katal.č. Fi 7 II. Katal.číslo dopisnice lze určit podle signatury nákladu ( II.41). Dopisnice má ve výrazu POSTKARTE jiņ ne krátké, ale normální E. Je v tom místě sice nalepena známka, ale bezpečně se to dá určit podle signatury nákladu v levém dolním rohu dopisnice.. Zásilka je poslána doporučeně. R-nálepka je slepá, název pońty je na ní vyznačen gumovým razítkem PODWOLOCZYSKA / über TARNOPOL / (distr. Galizien). Otisk ńedočerný. R-nálepka má potisk červený. Dopisnice je do tarifu dofrankována známkami GG: GG 88, karmínově hnědá 48gr., GG 42, zelená 10gr., GG 72, ńedočerná 2gr. Celkem frankatura zásilky 48+10+2+12 gr. = 72 gr. Na zásilce jsou čtyři otisky expedičního razítka PODWOLOCZYSKA (DISTR.GALICIEN) /a s datem na můstku razítka 17.1.42-15. Ńkoda, ņe známka 2gr. je nalepena právě přes druhou polovinu nápisu POSTKARTE, bylo by vidět rozdíl dopisnice II.nákladu proti I.nákladu na předcházející straně nahoře. Dopisnice Cp 7 II je v katalogu Fi:2010/Díl II. oceněna: pońtovně nepouņitá na 15 zł. a pońtovně pouņitá na 10 zł. Tarnopol (polsky), ukrajinsky Ternopil, rusky Ternopol leņí dnes v západní části Ukrajiny na řece Seret. Městem prochází ņelezniční trať Lwów-Kijev. Tarnopol leņí asi 320 km východně od Krakova, zhruba v polovině vzdálenosti mezi Krakovem a Kijevem. Teodor WILCZEK *********************************************************************************** Ve snaze dosáhnout vítězství, pro tento cíl zapojili i Pána Boha! Korespondenční lístek poslaný polní pońtou do Vítkovic na Moravě. Útvarové, dvouřádkové razítko (otisk fialový) K.k.Landwehrfeldhaubitz-Division Nr. 46 / Munitionskolonne Nr.1 (Divize domobrany polních houfnic č.46 / muniční četa č.1). Expediční razítko polní pońty č.52 s datem na můstku razítka 22.XII.15. Polní pońta č.52 byla umístěna od 15.10.1915 do 3.6.1916 na severovýchod od Dubna na Volyni (Ukrajina). Na lístku jsou otińtěna dvě zajímavá propagační razítka (obě zelený otisk - khaki) s textem: 1) dvouřádkové: Gottes Fluch / űber das treulose Italien! (Boņí kletba na nevěrnou Itálii!), 2) kulaté, dvoukruhové GOTT STRAFE ENGLAND! (Boņe ztrestej Anglii!) Hezká ukázka toho, ņe pro dosaņení vítězství byl dobrý i Pán Bůh!! Mgr. Janusz MANTERYS *********************************************************************************** Nabídka zajímavých věcí z GG. Kolega z Teplic nabízí zájemci (zájemcům) několik zajímavých sestav razítkovaných známek GG Moņno obdrņet jako celek (přednost) nebo po jednotlivých částech. Kaņdý list je oceněn zvláńť. Známky jsou počítány jako razítkované ve zł. v přepočtu něco méně pod kurz (zł. : Kč). Na ukázkách jsou otisky i příleņitostných razítek GG, která nejsou do ceny zahrnuta. U kaņdé ukázky je ale uvedeno ocenění příleņitostného razítka. Ceny podle katalogu Fischer: Díl II z roku 2010.
- 21 -
- 22 -
- 23 - Na straně 21 a 22 této Syreny je kompletní série GG katal.č.fi: GG 14-39. Kompletní přetisková série. Katalogová hodnota celé série 225 zł. Nabízeno za 1350 Kč. Razítka katal.č.10: ŰBERNAHME DES DISTRIKS GALIZIEN IN DAS * GENERALGOUVERNAMENT* / LEMBERG /1.AUGUST / 1941. Katalogová cena razítka 10 zł. Počítáno jen jako razítkované známky. Úřední známky GG U16-24, katalogová cena razítkovaných známek 25 zł. Nabídka za 150 Kč. Razítka jak výńe, katal.č.razítka 10. Počítáno jen jako razítkované známky. Doruční známky GG D1-4, katalogová cena razítkovaných známek 16 zł. Nabídka za 96 Kč. Razítka jsou opravdu zajímavá. Jsou to razítka pońtovny, elipsovitá Poststűzpunkt / KANIE / Pośrednictvo pocztowe. Razítka pońtovny nepatří mezi příleņitostná, a proto je katalog Fischer nevede a neoceňuje! KANIE jsou v Polsku dvě: 1) část obce Rejowiec Fabryczny, (gmina) (obec), powiat (okres) Chełmski. Leņí asi 25 km. západně od Chełmu, 2) část obce Brwinów, okres Pruszkowski, 25 km. jihozápadně od Warszawy. O které Kanie se zde jedná, to Bohuņel nevíme! Kaņdopádně ale zajímavé razítko pońtovny, otisk v barvě světle fialové. Na následující straně je kompletní série Na Červený kříņ, GG 52-55, katalogová cena razítkovaných známek 70 zł. Nabídka za 420 Kč. Razítko katal.č.4a KRIEGHILFSWERK FŰR DAS DEUTSCHE ROTE KREUZ / KRAKAU / 17./18.8.40. Katalog oceňuje razítko na 10 zł. Počítáno jen jako razítkovaná série známek.
- 24 - Razítko je pouņito i ve Varńavě (10 zł.), v Radomiu (12 zł.) a v Lubline (15 zł.). Na listu jsou nalepeny i okraje přepáņkového archu známek. Reprodukce dole!
- 25 - Příleņitostná dopisnice bez natińtěné známky. Frankatura známkou s přetiskem 30gr./5gr., červeně pomerančová, katal.č.gg 30. Příleņitostné razítko katal.č.2. OSTERSCHIWETTKÄMPFE * ZAKOPANE * 14/25 / MÄRZ / 1940. Dopisnice je s příleņitostným přítiskem v levé polovině DEUTSCHE / POST / OSTEN 1. OSTER-SCHI-WETT-KÄMPFE / 1940 IN ZAKOPANE. Potisk černý. Katal.cena razítka 20 zł. Nabídka za 60 Kč (50%).
- 26 - Dopisnice bez natińtěné známky Postkarte / Kartka Pocztowa, signatura nákladu v pravém dolním rohu DPO 444 (9.40). Nalepená známka 6 gr. hnědá, katal.č. GG 40. Razítko katal.č.11 ERSTES PFER- DEZUCHTRENNEN / LUBLIN / 10.8.1941. Katal.cena razítka 25 zł. Nabídka za 75 Kč. (50%). Dopisnice bez natińtěné známky jako předeńlá, frankatura známkou 6 gr. katal.č. GG 40. Příleņitostné razítko katal.č.10. Text razítka u předcházejícího materiálu. Katal.cena razítka 10 zł. Nabídka za 30 Kč (50%). Kompletní nabídka vńeho za 2181 Kč. Přednost má nabídka vyńńí o 10%. V případě, ņe se to neprodá jako celek, moņno zakoupit po částech dle uvedených cen. Přednost mají zase nabídky na jednotlivé poloņky o 10 % vyńńí. Objednávky posílejte na předsedu klubu. Pořadí přiklepnutí zásilky podle toho, v jakém termínu dojde objednávka. Zásilky budou poslány doporučeně, pońtovné hradí příjemce zásilky. Na tento systém jsme se rozhodli přistoupit vzhledem k zajímavosti materiálu. Katalog Fischer II. Díl, vydání r. 2010. Ceny známek str. 185-194, katal. čísla a ocenění razítek str. 212 213. *********************************************************************************** Polský zábor české části Těšínského Slezska, pošta Hnojník. Expediční razítko pošty VELEHRAD, typ M 45 v Monografii Díl 17/II nenajdete! Hnojník leņí jihozápadně od Těńína mezi Horními Tońanovicemi a Střítěņí, severně od Komorní Lhotky. Hnojník připadl původně po r.1918 Polsku aņ do obsazení části polského území Ńnejdárkem po sedmidenní válce ve dnech 23.-27.1.1919. Po tomto termínu se Hnojník dostal pod československou správu. Po staņení čs.vojsk na novou demarkační linii 25.2.1919 jiņ Hnojník nebyl Polsku vrácen a zůstal součástí Československa do obsazení Hnojníku Polskem 5.10.1938. Název obce byl změněn na GNOJNIK ŚLĄSKI. Po 1.9.1939 byl Hnojník zabrán Německem a stal se součástí Velkoněmecké říńe pod názvem HNOJNIK (Oberschles.). Po osvobození v r.1945 se stal znovu součástí Československa. V r.1921 měl Hnojník 612 obyvatel (v tom 332 čs., 153 pol.). V r.1930 měl Hnojník jiņ 815 obyvatel (v tom 499 čs., 257 pol. a 17 něm.). Viz Okupace čs.pohraničí Polskem v r.1938, Jiří Neumann, příloha Filatelistické seńity, str.200, Filatelie č.13/1991. Pod polskou správou (od 5.10.1938 do 31.8.1939) pouņívala pońta v Hnojníku jedno razítko s rozlińe-
- 27 - ním a GNOJNIK ŚLĄSKI/a. Dosud jsme s tímto razítkem publikovali jen jednu zásilku, a to doporučenou v Syreně č.130/str.29-32. Přitom výskyt R-zásilky ve své práci Jiří Neumann neuvádí, jen předpokládá výskyt R-razítka na zásilce a zároveň výskyt expedičního razítka pońty s rozlińením b. Razítko s rozlińením b se dosud nepodařilo najít, R-zásilku, (viz Syrena 130) ano! Zásilka poslaná z pońty VELEHRAD/ ***/a 13.V.39-10. Zásilka je poslána do Domaslovic. Expediční razítko pońty Velehrad je typu M 45. V Monografii čs.známek Díl 17/ II na str.134 je pońta Velehrad evidována pod katal.č.2616. Monografie uvádí, ņe pońta Velehrad v období 1920-1939 pouņívala jen razítko typu M 41, VELEHRAD *Č.S.P* s rozlińením a i b. Jelikoņ Domaslovice leņí západně od Hnojníku, jeńtě západněji od Horních Tońanovic, ńla zásilka adresátovi asi přes pońtu Hnojník, protoņe na pońtě v Hnojníku otiskli na zásilku své průchozí razítko GNOJNIK ŚLASKI/a s datem na můstku razítka 16 V 39 17. Z jiného důvodu se na zásilky razítka jiných pońt neotiskovala. Jaroslav TEREŃKO *********************************************************************************** Vylomená 8. perforační jehla vodorovné perforace známky katal. č. Fi: 514 z r. 1950. Známka byla vydána 26.4.1950 v rámci 2-známkové série u příleņitosti 60.výročí oslav 1.máje. Známka byla vytińtěna rotačním hlubotiskem Národní tiskárnou v Krakově podle návrhu E.Johna. Rozměr obrazu známky 26,5x21,2 mm. Tisková forma byla 2-sektorová, sektor obsahuje 100 kusů známek (10x10). Papír je bezdřevý, bílý, střední, hladký v průhledu s nerovnoměrnou mříņkou. Lep je bílý, silně lesklý. Perforace Zř.11 ¼ : 12. Známky z 10 řady některých PA mají nahoře řádkovou perforací Zř.11 a ¼, ostatní tři strany známky pak jsou s řádkovou perforací Zř.12. Známky platily do měnové reformy (28.X.1950). Následně byly přetińtěny přetiskem GROSZY. S přetiskem GROSZY platily do 29.4.1952. Známky mají na horním a dolním okraji počítadlo (horní okraj nominál, dolní okraj počet kusů známek ve sloupci). Pod 91.známkovým polem PA je označení tiskového nákladu a válce. Horní sektor N.1.W.1.a a dolní sektor N.1.W.1.b. Na nańí ukázce na následující straně je známka z 99.známkového pole jednoho z PA (z horního nebo dolního sektoru). Pod známkou je počítadlo (90 kusů). Známka má perforaci Zř.11¼ : 12. Ve vodorovné perforaci horního i dolního okraje známky je vylomená 8.perforační jehla (zleva). Na dolním okraji je to vzhledem k okraji PA zřetelnějńí. Pro názornost jsou místa vylomení jehly označena ńipkou.
- 28 - Známka nominální hodnoty 10 zł. je známa bez svislé perforace. V katalogu Fischer 2010, Díl I oceněno 150 zł. za známku (přes 900 Kč). Mgr. ing. Karol MICZA ********************************************* Zásilka na Okresní soud do Mladé Boleslavi, expedice jako R-zásilka z pošty Lwów 8, přeprava vlakovou poštou LWÓW-KRAKÓW č. 137 dne 7.III.1939. Zásilka na Okresní soud v Mladé Boleslavi je poslána doporučeně Apelačním soudem ve Lvově. Zásilka je vpravo nahoře označena nálepkou o provedené devizové kontrole, text polsko-francouzský, potisk černý, papír naņloutlý. Na zásilce je 7 otisků expedičního razítka pońty LWÓW 8/ *c* s datem na můstku razítka -7.III. 39.19. Razítko je podle polské typologie razítek typu VIII s můstkem přesahujícím mezikruņí. Frankatura 4 známkami 25 gr. Fi: 314 fialová a 2 známkami 10 gr. Fi:295 zelená. Frankatura celkem 1,20 zł. Tarif do Československa ke dni expedice zásilky za zásilku do 20g. 55 gr., příplatek DOPORUČENĚ 45 gr. Za kaņdých dalńích 50g 10gr. Zásilka musela tedy váņit více jak 70 gramů. Jak uvidíme dále, musela být zásilka opravdu objemnějńí. Na přední straně zásilky jsou tři otisky razítka vlakové pońty LWÓW KRAKÓW * 137/ a s datem na můstku razítek -7.III.39. R-razítko pońty LWÓW 8 je obdélníkové se zdvojeným rámem. Přední strana zásilky. Je z ní pouze část (schází pravá strana a dolní část), jak uvidíme proč z poznámky na zadní straně zásilky. Na zadní straně zásilky jsou dalńí 4 otisky razítek vlakové pońty č. 137. Razítka jsou dvoukruhová s můstkem a rozlińením pod můstkem. Číslo vlakové pońty je v dolní
- 29 - části mezikruņí razítka. Na zadní straně obálky je ručně uvedena ve volném překladu poznámka: ( dońel ze Lwowa 2 / v zásilce ze dne 7.III. s roztrhanou obálkou ) + podpis toho, kdo poznámku na zásilku napsal. Nevíme ale kde a kdy tato poznámka byla na zadní stranu zásilky napsána. Není zde ņádný důkaz o tom, ņe zásilka dońla do Mladé Boleslavi na Okresní soud. Zásilka byla poslána 7.3.1939, 14.3.1939 vznikl samostatný Slovenský ńtát a 15.3.1939 obsadili zbytek republiky nacisté. Jelikoņ někde (v Polsku) dońla zásilka silně pońkozena, nebyla vzhledem k situaci v Evropě ani na adresu asi doručena. Vlaková pońta č.137 jezdila na trati LWÓW-KRAKÓW a opačně od II.pololetí r.1921 do vypuknutí války (1.9.1939). V meziválečném období jezdily na stejné trati i jiné vlakové pońty i kdyņ ne vńechny po celou dobu mezi válkami. Byly to: -vlaková pońta č.31 od II.pololetí 1921 do I.pololetí 1923 a od II.pololetí 1926 do I.pololetí 1932, následně pak od II.pololetí 1933 do vypuknutí války 1.září 1939, -vlaková pońta č.131 od II.pololetí 1922 do I.pololetí 1931, -vlaková pońta č.132 od II.pololetí 1921 do I.pololetí 1938, -vlaková pońta č.137 od II.pololetí 1921 do vypuknutí války 1.9.1939, -vlaková pońta č.138 od II.pololetí 1938 do vypuknutí války 1.9.1939, -vlaková pońta č.169 od II.pololetí 1925 do I.pololetí 1929. Vlaková pońta jezdila jen na trase Lwów Kraków, opačně ne! V Polsku se měnily rozpisy vlakových pońt obyčejně +- několik dnů na počátku května jednoho roku do přibliņně stejného období roku následujícího. Proto ta pololetí! Podle materiálu Kazimierza WENGLORZE pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. *********************************************************************************** Náhradní průvodka na cenný balíček-dobírku, váhy 1 kg (obsah kravaty) z Těšína do Dubna. Zásilka nebyla doručena a odesilatel ji dostal vrácenou s tím, že poštovné musel uhradit. Frankatura větším množstvím doplatních známek. Duben 1922. Kdyņ jsme hledali, kde DUBNO je, dostali jsme hned několik lokací této obce: okres Příbram ČR, Ukrajina, okres Rimavská Sobota na Slovensku, okres Rychnov nad Kněņnou ČR, okres Białystok, Pol-
- 30 - sko a okres Náchod ČR. Jelikoņ je zásilka poslána z polského Těńína, v úvahu přicházejí asi Białystok nebo Ukrajina (poměrně velká část dneńní Ukrajiny tehdy totiņ patřila Polsku). Přední strana náhradní průvodky s částí frankatury na dolepené příloze průvodky. Zásilka ceny 15.000 polských marek. Dobírka 15.441 Mk. Váha balíčku 1 kg. Kdy byla zásilka do Dubna z Těńína poslána se nedozvíme, ale podle razítka pońty Dubno (velmi slabý otisk razítka pońty vpravo nahoře) byla zásilka z Dubna vrácena -1.IV.22. Razítko Dubna je podle polské typologie razítek typu VIII.
- 31 - Zadní strana průvodky s dolepenou přílohou průvodky. Podél levého okraje průvodky je poznámka: (ve volném překladu: uvědomění o nedoručitelnosti, na výzvu nebyla odpověď, vrací se do místa poslání + podpis). Na průvodce jsou dva otisky razítka pońty v Těńíně: razítko, které jsme kdysi označili jako razítko českého typu CIESZYN *a* s datem 2.IV.22-7. Razítko je bez označení, zda jde o pońtu Těńín 1 (jen Cieszyn). Druhé razítko převzaté, rakouské, dvojjazyčné TESCHEN 1 / CIESZYN 1/i s datem 2/4/2-6/22. Razítko je typu G 115 (podle nańí Monografie). Z Dubna byla zásilka tedy poslána zpět do Těńína 1.4.1922 a v Těńíně byla zpět 2.4.1922. V Těńíně vyzvali odesilatele, aby si svoji
- 32 - nedoručenou zásilku vyzvedl. Na přední straně vpravo mu spočítali za skladování (1350) a za vrácení (50), celkem poplatek 1400 Mk. Dole je otisk dalńího razítka pońty TESCHEN 1/CIESZYN 1 /b typ G 134 (podle nańí Monografie) s datem 3.IV.22-6. Poplatek byl uhrazen nalepenými známkami (oboustranně) na příloze náhradního podacího lístku. Jedná se celkem o 28 (!) kusů doplatních známek nominální hodnoty po 50 Mk. Celkem doplatek odesilatele 1400 Mk. Jedná se u známek o oběhové vydání Orlice na ńtítu z 15.4.1921, katal. č.fi: D 43 (není to vydání z r.1923, ani nemůņe být!). Známky pozbyly platnost 15.1.1924. Na zadní straně náhradního podacího lístku je datum 3.4.1922 a podpis toho, kdo si zásilku za továrnu ETTE v Těńíně vyzvedl. Zajímavostí je aņ tolikanásobná frankatura a jeńtě k tomu doplatními známkami! Podle materiálu Mgr. ing. Karola MICZE pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL *********************************************************************************** Několik zajímavostí o známkách 50 fen. a 1 Mk (Fi: 112 a 113) série Ústavodárný Sejm, vydání z 15.6.1919. Známky jsou ze 7-známkové série katal.číslo Fi: 107-113. O sérii a těchto známkách je v polské filatelistické literatuře jen minimum informací. Mimo to, co uvádí Monografie, se o těchto známkách nepíńe nic. Vyńel jen jeden článeček v časopise Filatelista rok 1979 str.377. Je tam zmínka o tom, ņe uplynulo 60 let od vydání série a o tom,
- 33 - ņe existují zkusmé tisky známek. Časopis Filatelista ročník 1983 píńe na str.63 o tom, jak se dostaly mezi filatelisty tiskové zkouńky známek a známky neperforované. Píńe se tam ve volném, zkráceném překladu toto: V červnu 1919 ministr pošt a telegrafů přinesl do Sejmu (polský parlament) určité množství známek (zkusmých tisků). Následně je rozprodával poslancům za nominální hodnotu. Co se neprodalo předal vedoucímu oddělení pošty v Sejmu na prodej i ostatním zaměstnancům Sejmu. Co i po tomto ještě zbylo, koupil obchodník se známkami z Krakova Marcin Söhnel, který se zavázal, že známky nedá do prodeje a využije je jen pro svoje doplnění sbírky a pro své přátele. Tržba ze známek byla předána do pokladny MPiT. Zmíněný obchodník měl později vyměnit několik kusů známek nějakému Franciszkowi Wróblowi z Warszawy za jiné známky. Toto vyšetřila vyšetřovací komise a původní trestní oznámení na neznámého pachatele bylo umořeno podle paragrafu 253 zákona. Známky se objevily v prodeji jiņ v r.1919. Výsledky vyńetřování se závěrem byly otińtěny v Monitorze Polskim č.219 dne 29.září 1919. Známky série Fi: 107-113 byly tińtěny v několika tiskárnách, a proto jejich tisk nebyl jednotný a vyskytují se rozdíly mezi jednotlivými známkami série ale i mezi tou kterou jednotlivou známkou. Náklady nebyly uvedeny. Tam, kde byl náklad uveden, byl společný vņdy pro kaņdou tińtěnou nominální hodnotu i z jiných vydání tińtěných v té době v tiskárně. Známky byly vytińtěny typografií. Tiskový arch se rovnal přepáņkovému a obsahoval 100 kusů známek (10x10). Formát obrazu známky 50 fen. má rozměr 34x19 mm, formát obrazu známky 1 Mk má rozměr 35x19 mm. Na horním okraji PA je počítadlo v orámování. Obě známky, 50 fen. i 1 Mk, mají stejné rozměry orámování počítadla 34x16,5 mm. Počítadlo je orámováno u obou hodnot stejně, 16 delńími a 8 kratńími svislými čárkami. Monografie uvádí základní tiskové vady u tiskové formy známky 50 fen: -1.zn.pole malá tečka nad P POLSKA, -31.zn.pole tečka v C POCZTA a nad noņkou L POLSKA, -41.zn.pole tečka pod P POLSKA, -81.zn.pole ńikmá čárka nad M SEJM, -82.zn.pole tečka před J SEJM. Jak jsme jiņ uvedli, známky byly tińtěny v soukromých tiskárnách, a to jeńtě kaņdá jinde. Objednávka vņdy platila na hotové známky a bylo lhostejné, co je na okrajích PA. Tečky a čárky v důsledku prohlubenin v tiskové formě (původ tiskových vad), mohou měnit svoji intenzitu a výskyt, mohou i zanikat. Literatura (Monografie) uvádí ty tiskové vady, které se nacházejí na větńině PA a které byly při studiu k dispozici. Na předcházející straně jsou ńipkami označeny tiskové vady u známek ze zn. pole 31. a 41. Vada na známkovém poli č.1 je slabě výrazná, a proto není označena. Mimo výńe uvedených tiskových vad je celá řada dalńích, buď méně výrazných nebo se málo vyskytujících (v části nákladu). Není k dispozici větńí mnoņství větńích celků známek z PA. Prezentujeme to, co větńího máme k dispozici. Mezi filatelisty se nacházejí hlavně jednotlivé známky bez okrajů PA. Na nańí ukázce na předcházející straně je mezi známkami ze 41. a 51. zn. pole PA patrna jakási značka ve tvaru dvou obloučků s tečkou uprostřed. Díky tomu, ņe tento levý okraj v uvedeném místě měl i kolega Stanisław Fołta, můņeme Vám vlevo představit reprodukci označení na levém okraji PA. Jinak nevíme a literatura to ani neuvádí, zda na ostatních okrajích PA se jeńtě nacházejí jiná označení tiskárny (?). Literatura uvádí u známky 50 fen. zdvojený tisk. Viz reprodukce dále v textu. Existuje i oboustranný tisk. Známky byly perforovány Zř.11 ½. Existují známky bez perforace vodorovné nebo svislé. Známky bez vodorovné i svislé perforace (neperforované) jsou buď zkusmými tisky nebo makulaturou, která se dostala ven z tiskárny místo toho, aby byla zničena. Papír známek je: nańedlý, hladký, tenký (x), nańedlý, vodorovně pruhovaný, střední (y) a bílý, hladký, tenký (u). Barva známek vykazu-
- 34 - je u kaņdé známky řadu odstínů, ale i různou sytost barvy natińtěné na známkový papír při tisku. I od známky nominální hodnoty 1 Mk. máme stejný fragment PA. Na rozdíl od známky 50 fen. má známka nominální hodnoty 1 Mk uņńí horní okraj PA. V levém horním rohu PA je zde svislá, dlouhá čára, je to označení na PA kde měl být veden řez (?) Proč není tato čára u hodnoty 50 fen., nevíme! Stejnou čáru u hodnoty 1 Mk má na svém celku i Stanislaw Fołta, u hodnoty 50 fen ji také nemá! Vlevo nahoře od této čáry je ńikmá, krátká ryska. Její význam neznáme! Stejně jako u známky 50 fen. jsou i u známky 1 Mk tiskové vady. Ty nejčastěji se vyskytující uvádí Monografie. Na rozdíl od nominální hodnoty 50 fen. jich má nominální hodnota 1 Mk daleko více. Z deskových vad známky 1 Mk uvádíme: -11.zn.pole tečka před označením Mk u nominální hodnoty, -26.zn.pole tečka mezi SE a nad písmeny JM ve výrazu SEJM. Dalńí tiskové vady uvádí Monografie u známkových polí 27, 32, 33, 45, 52, 60, 63, 76, 77, 78, 81, 82,, 83, 84, 85. Nahoře je ukázka tiskové vady na známkovém poli 11. Vlevo je opět značka na levém okraji PA 1 Mk mezi zn.polem 41. a 51. Za její reprodukci opět děkujeme Stanislavu Fołtowi. Je vidět, ņe ta jeho je trochu více vlevo situována neņ ta nańe. Na nańí ukázce s neúplnou značkou (5-pásek známek z 1. sloupce) to vypadá dokonce tak, ņe tam jsou tyto značky dvě. U kolegy Fołty je jedna. Svědčí to o tom, ņe pro tisk známek muselo být připraveno více tiskových desek, jsou-li zde takové rozdíly. I u známky 1 Mk existuje zdvojený tisk a tisk oboustranný. Lep známek na papíru x a y je světlý, aņ tmavohnědý, u papíru u je bílý nebo slabě naņloutlý. Jak jiņ bylo uvedeno, známky jsou perforovány Zř. 11½. Z vad perforace jsou známky bez perforace horní nebo dolní a bez perforace pravé (obě nominální hodnoty). Hodnota 1 Mk je navíc známa bez levé perforace. Jsou známy známky se zdvojenou vodorovnou perforací (obě nominální hodnoty). Zdvojená svislá perforace je jen u známky nominální hodnoty 1 Mk. Vńechny nominální hodnoty jsou známy neperforované. Tyto ale nebyly nikdy
- 35 - v pońtovním provozu. Existuji i tiskové zkouńky obou známek (neperforované). Literatura: Polskie Znaki Pocztowe, Díl 1 str. 176-180 Čtveřice známek ze známkového pole 89, 90, 99 a 100 bez perforace. Navíc známková pole 89 a 99 jsou zde se zdvojeným tiskem. Za tuto ukázku děkujeme Mgr. ing. Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL *********************************************************************************** Pošta KRAKOV-Nádraží, později KRAKOV 2, rakouská razítka. Zásilka s asi nejstarńím razítkem této pońty. Razítko je jen německé KRAKAU se zkratkou B (vlevo) a H (vpravo). Datum razítka (jen den/měsíc) 23/9. Uvnitř zásilky je datum upřesněno na 23.9.1862. Zásilka je poslána do BIAŁEJ, dnes součást města atovic-biała. V té době byla Biała hraničním městem (Galicie) s Těńínským Slezskem. V Krakově byla původně jen pońta KRAKAU. Rozvojem ņeleznice jiņ nestačila na pońtovní provoz a na nádraņí vznikla druhá pońta KRAKAU BAHNHOF.
- 36 - Původní pońta dostala později č.1 KRAKAU 1 a pońta na nádraņí č.2 KRAKAU 2. To bylo ale daleko později. Druhá krakovská pońta měla po svém vzniku dlouho jen německý název KRAKAU- BAHNHOF, později německo-polský název KRAKAU-BAHNHOF / KRAKÓW DWORZEC. Pońta KRAKAU-BAHNHOF zahájila svůj provoz v r. 1856. Podle Specializovaného katalogu polských známek z r.1990 prvním razítkem pońty bylo nańe razítko na zásilce na předcházející straně dole. Razítko je podle polské typologie typu VI jednookruhové, jen velká písmena, datum sloņeno jen ze dne a měsíce. Toto razítko jako jediné z této pońty katalog oceňuje výńe. U ostatních ceny neuvádí.tehdejńí cena se dá dnes těņko srovnat kvůli tehdejńí inflaci. Ve výčtu razítek této pońty uvádí katalog dvě razítka (typ 1 a typ 2), obě rovněņ kulatá, jednookruhová s nápisem Recomandiert BHF. Jejich reprodukcí Bohuņel nemůņeme poslouņit. Razítka na zásilkách nahoře jsme popsali v Syreně 107 na str.19-20. Razítko se vyskytuje ve dvou typech: Typ 1: má průměr 30 mm, má větńí písmena, jsou posazena dále od kruhu, blíņe ke středu razítka. Na
- 37 - razítku jsou písmena rozmístěna trochu jinak neņ u razítka typu 2. Doba pouņití razítka je nám známa od 6.4.1872 (viz zásilka nahoře na předcházející straně) do 19.9.1877, Typ 2: má průměr trochu menńí, jen 29 mm, mezera mezi horní části písmen a kruhem razítka je menńí. Nám známé pouņití razítka je z 19.2.1881 (viz zásilka na předcházející straně dole). Obě razítka jsou jednookruhová, tedy typ VI podle polské typologie, text německo-polský KRAKAU BAHNHOF / KRAKÓW DWORZEC. Uvnitř razítka nahoře je datum (den/měsíc), následuje polskoněmecký nápis WIECZÓR / ABENDS. Pod tím je dvojčíslí roku.je vidět, ņe razítka byla pouņívána na pońtě minimálně 9 let (1872-1881). Horní zásilka na předcházející straně je poslána do Olomouce, dolní do LEOBEN. Leņí asi 125 km jihozápadně od Vídně a asi 40 km severozápadně od GRAZ. Zásilka byla podle příchozího razítka pońty LEOBEN doručena za dva dny 21.2.1881 (razítko v levém horním rohu zásilky). Následující zásilka má německo-polský název pońty KRAKAU BAHNHOF / KRAKÓW DWORZEC umístěný v mezikruņí razítka. Uvnitř razítka je zcela nahoře den (16) následuje časové rozlińení (1E), pod ním je měsíc (9) a docela dole je dvojčíslí roku (96). Razítko je tedy z r.1896. Zásilka je poslána do Varńavy. Vnitřní kruh v razítku je znatelně zesílen. Podle polské typologie razítek je razítko typu IX (dvoukruhové) Zajímavý je na dopisnici potisk. Nahoře je nápis: WELTPOST-VEREIN (UNION POSTALE UNIVERSELLE). Je to tedy mezinárodní korespondenční lístek s názvem Světové pońtovní Unie! Dalńí razítko pońty je jiņ s označením KRAKAU 2 / KRAKÓW 2. (Viz reprodukce zásilky na následující straně nahoře). Je to opět dvoukruhové razítko, podle polské typologie razítek je typu IX. Německý název je nahoře, polský dole. Rozlińení razítka je vlevo mezi nápisy v mezikruņí. Razítko má ve vnitřním kruhu nahoře den/měsíc (14/4), následuje jednička (bez E) a zcela dole je dvojčíslí roku (06). Průměry razítka jsou 29 a 17 mm. Zásilka je poslána do Freibergu na Moravě, je to dneńní Příbor. Samotný Freiberg leņí v Německu kousek od nańich hranic mezi Dráņďanami a Chemnitz. Pońta Krakov 2 měla za Rakouska i své okresní razítko. Toto razítko mělo číslo IX/39. Razítko je známo pouze v 1.typu (jednoduchý rámeček). Zatím jsme je nepublikovali. Název BAHNHOF DWORZEC musel být z razítek odstraněn někdy mezi roky 1896 a 1906. Kdy, to přesně nevíme a nám známá literatura se o tom nezmiňuje. Můņe to upřesnit ten, kdo to ví, nebo to upřesní aņ dalńí nálezy razítek. Námi uváděný výčet razítek nemusí být úplný! Zvláńtě poslední razítko Kakau 2 / Kraków 2 je nám známé jeńtě i s rozlińením 3a, 3b, 5a, 5i. Není vyloučena existence jeńtě i jiných rozlińení. S názvem Kakau 2 / Kraków 2 můņe být dokonce i jiný typ razítka neņ je to nańe dneńní.