Příběh šestý: Co mají společného signální dráhy?

Podobné dokumenty
Příběh pátý: Auxinová signalisace

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

7) Dormance a klíčení semen

Regulace růstu a vývoje

4) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

6) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Bílkoviny a rostlinná buňka

Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin

Struktura a funkce biomakromolekul

CZ.1.07/1.1.00/

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

Signalizace a komunikace. Rostlinná cytologie - signalizace, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis

Fyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO

ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

2) Reprodukce rostlin

5) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

2) Reprodukce rostlin

4) Reprodukce rostlin

Dusík. - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH)

Téma: FYTOHORMONY. Santner et al Praktikum fyziologie rostlin

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět

Téma: FYTOHORMONY. Santner et al Praktikum fyziologie rostlin

4) Reprodukce rostlin

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

2012/2013. Fyziologie rostlin: MB130P14, kolektiv přednášejících Albrechtová a kol.

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.)

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

3) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze

3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin

Auxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon

3) Membránový transport

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek

IV117: Úvod do systémové biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

hormony a) Auxiny b) Brasinosteroidy c) Ethylen d) Kyselina abscisová (ABA) e) Kyselina salicylová (SA) f) Kyselina jasmonová (JA)

Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Vyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU

Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

3) Senescence a programová smrt buňky (PCD)

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

(Vývojová biologie) Embryologie. Jiří Pacherník

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Regulace metabolizmu lipidů

RŮST A VÝVOJ. Diferenciace rozlišování meristematických buněk na buňky specializované

Biosyntéza a degradace proteinů. Bruno Sopko

Genová etiologie nemocí

6. Buňky a rostlina. Mají rostliny kmenové buňky?

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze

7) Senescence a programová smrt buňky (PCD)

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Exprese genetické informace

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Buněčné jádro a viry

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

Obecný metabolismus.

Bc. Hana Krutinová. Fytohormony produkované askomycetou Leptosphaeria maculans jako efektory ovlivňující signální dráhy rostlin

Syntéza a postranskripční úpravy RNA

IV117: Úvod do systémové biologie

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně

12. Fytohormony a regenerace rostlin mnohobuněčné organizmy Buňky pletiva orgány celek organizmus vzniká postupně genetického programu

Tematický plán učiva BIOLOGIE

Farmakologie. -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem

Transkript:

Příběh šestý: Co mají společného signální dráhy?

Paralelismus v recepci auxinů a jasmonátů SCF-komplex Receptor = F-box protein

Struktura SCF komplexu SCF komplex = RING-BOX1 + Skp1 + Cullin + F-box protein

Jasmonátová signalisace Jasmonát je derivát mastné kyseliny Prekurzor OPDA chloroplasty Maturace v peroxisomech Indukuje obranu před herbivory MeJA jako volatilní signál JA-Ile bioaktivní ( JA je neaktivní)

Objev jasmonátu Jasmonáty objeveny v 60. letech (jako složka jasmínového oleje) V 80- letech byl identifikován vliv na rostliny jar mutanti MeJA nezpůsobuje inhibici růstu kořenů coi-1 mutant je necitlivý ke koronatinu Koronatin - toxin bakterie Pseudomonas syringae, mimikuje JA-Ile JA nedetekována u Physcomitrelly, je u některých řas, hub, sinic ne vždy konzistentní výsledky

Jasmonátová signální dráha Identický mechanismus jako auxin (TIR1) SCF-komplex stimulovaný jasmonáty Receptor COI1 (CORONATINE INSENSITIVE) F-box protein Degraduje JAZ ( JASMONATE ZIM-DOMAIN PROTEIN) inhibitory transkripčních faktorů (MYC2)

TOPLESS univerzální represor Interakce s AUX/IAA JAZ či NINJA (NOVEL INTERACTOR OF JASMONATE ZIM-DOMAIN PROTEIN)

COI1 je sesterský protein k TIR1 LRR skupina F-box proteinů Ovšem AUX/IAA a JAZ jsou nepříbuzné proteiny Geny pro JA signalisaci mají už streptofytní řasy Ale u Physcomitrelly nebyla identifikována JA, přestože mutace syntézy OPDA je lethální

JA signalisace vznikla odštěpením od IAA Han (2017)

Jasmonáty a dehiscence Porucha syntézy JA blokuje dehiscenci prašníků Defektní vývoj sporangia je doložen i u mechu Physcomitrella Stumpe (2010) Ishiguro (2001)

Gibberelliny a strigolaktony Signalisace založena opět na degradaci represorů TF Receptor ale není F-box protein

Gibberelliny Terpenoidy, stovky derivátů Sedm aktivních (GA - GA ) 1 7 Izolováno z houby Gibberella fujikuroi Stimulují elongaci, prolomení dormance, kvetení, tvorbu semen

Gibberellinová signalisace Receptor GID1 (GIBBERELLIN-INSENSITIVE DWARF1) Hydroláza s afinitou ke GA, po navázání změní konformaci GID1-GA získává afinitu k DELLA represorům TF GID1-GA-DELLA je degradován SCF Protein SLEEPY1 jako F-box

Strigolaktony Terpenoidy, dvacet derivátů Transport z kořenů vzhůru Stimulují apikální dominanci Inhibují větvení (max mutanti, MORE AXILLARY BRANCHES) Aktivují arbuskulární houby prostřednictvím exudátů Zneužity parazity (Striga)

Arbuskulární mykorhiza je doložená již u mechorostů

Strigolaktonová signalisace Receptor DWARF14 (DAD2, DECREASED IN APICAL DOMINANCE) Hydroláza s afinitou k SL, po navázání změní konformaci, zaroveň stěpí SL Stimuluje degradaci DWARF53 skrze SCF s DWARF3(MAX2)

Předek land plant zřejmě měl SL signalisaci Waters (2017)

Strigolaktony U mechů jsou strigolaktony difusibilní regulátor větvení protonematu qourum sensin signál Řasy kromě parožnatky nevylučují strigolaktony SL ovlivňují již i růst rhizoidů parožnatky Zřejmě primárně fungovaly strigolaktony jako endogenní rostlinné hormony Proust (2011) Delaux (2012)

Ethylén Objeven na základě opadu listí v blízkosti plynových lamp Triple-response Mutanti: ein ethylen insensitive ctr constitutive triple response Transkripční faktory: EIN3, EIL (EIN3-like) Regulované geny: ERF (EIN-RESPONSE FACTORS) F-box proteiny: ETP, EBF Receptor: CTR1 Přenašeč: EIN2

Ethylén ETR1+CTR1 homolog Raf MAPKKK, ale chybí odpovídající kinázová dráha CTR1 lokalisován na ER, EIN2 kolokalizuje s CTR1, ale má i jadernou lokalisační sekvenci!! EIN2 je fosforylován CTR1, po fosforylaci je degradován

Ethylén Ethylén váže ETR1, CTR1 přestane fosforylovat EIN2 EIN2 se nedegraduje, ale štěpí a C-term. doména jde do jádra Aktivují se EIN3 a EIL1 transkripční faktory Spouští se exprese ERFs (ETH. RESPONSE FACTORs)

Role SCF komplexu v degradaci EIN3

Evoluce ethylénové signalisace Receptor ETR1 pochází genovým transferem ze sinic! Kompletní sada signálních komponent je přítomna již u pokročilejších streptofytních řas

Reagují řasy na ethylén? Spirogyra elonguje buňky po přidání ethylénu pravděpodobně může souviset se schopností úniku z hlubiny Nejsilněji se mění exprese genů pro modifikaci buněčné stěny, zejména expanziny a xyloglukan endotransglukosylázy/hydrolázy souvisí s rozvolněním BS To samé se děje při zrání plodů!!!! Downregulace fotosynthesy Ethylénová signalisace je zřejmě primárně odpovědí na abiotický stres (anoxie, tma, ) Ju (2015), Van de Poel (2016)

Ethylénová signalisace u Spirogyry Receptor ETR1 poněkud napravuje fenotyp mutantní Arabidopsis Přenašeč signálu EIN2 se relokalisuje do jádra po aktivaci ethylenem Ju (2015) Nature Plants

Gametofytická inkompatibilita pylu S-lokus u Solanaceae S-RNase + F-box protein RNasa produkována čnělkou F-box protein láčka F-box protein degraduje RNasu, pokud není z vlastního lokusu Pouze cizí pyl přežije U ~50% rostlin, původní typ

Sporofytická inkompatibilita pylu S-lokus u Brassicaceae SRK Ser/Thr kináza SCR Cys rich protein SRK receptor blizny SCR sekretován tapetem je na povrchu pylu SRK rozezná vlastní SCR degradace Exo70 Zabrání se exocytose vody

Shrnutí Většina signálních drah u rostlin funguje na principu dereprese a využívá ubiquitinylační aparát (SCF komplex) Receptory IAA a JA jsou přímo blízce příbuzné F-box proteiny Gibberelliny a strigolaktony mají příbuzné signální dráhy, receptory stimulují degradaci represorů transkripce Derepresní mechanismus využívají i mladé signální dráhy

Za okamžik EVOLUCE MERISTÉMŮ A KOŘENŮ