VĚTRNÝ PARK LESKOVEC DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zpracované dle 8 a Přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění OZNAMOVATEL: VENTUREAL, s.r.o. Vídeňská 121 619 00 Brno IČ: 262 68 868 Tel. : +420 602 710 374 E-mail: office@ventureal.com ZPRACOVATEL: Ing. Petr Götthans Kosmonautů 7 772 00 Olomouc IČ: 649 52 053 Tel.: 602 526 415 E-mail: gotthans@email.cz Autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb. (číslo autorizace 47905/ENV/06) Červenec 2008 Strana 1

INVESTOR/OZNAMOVATEL AKCE Ventureal, s.r.o. Vídeňská 121 619 00 Brno IČ: 262 68 868 VĚTRNÝ PARK LESKOVEC TEL +420 602 710 374 MAIL office@ventureal.com KRAJ Moravskoslezský DOKUMENT OKRES Bruntál OBEC Leskovec nad Moravicí KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ Leskovec nad Moravicí DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podle 8 a Přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí PŘÍSLUŠNÝ ÚŘAD Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117 702 18 Ostrava ZPRACOVATEL Ing. Petr Götthans Kosmonautů 7 772 00 Olomouc IČ: 649 52 053 TEL +420 602 526 415 E-MAIL gotthans@email.cz AUTORIZACE PRO EIA 47905/ENV/06 SPOLUPRÁCE Mgr. Radim Kočvara RNDr. Vladimír Suk Biologické hodnocení Hluková studie RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. Vlivy na lokality Natura 2000 Mgr. Stanislav Cetkovský Mgr. Jiří Přikryl RNDr. Josef Kunc, Ph.D. Mgr. Bohumil Frantál Mgr. Eva Nováková Mgr. Petr Dvořák Mgr. Eva Nováková Technické podklady Technické podklady Vlivy na cestovní ruch a ceny nemovitostí Klimatologická studie Hodnocení krajinného rázu ZAKÁZKA Č. DATUM PODPIS RAZÍTKO 309/08 08/2008 Strana 2

OBSAH OBSAH 3 ÚVOD 5 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 6 ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 7 A.1. OBCHODNÍ FIRMA 7 A.2. IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO 7 A.3. SÍDLO (BYDLIŠTĚ) 7 A.4. JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE 7 ČÁST B. ÚDAJE O ZÁMĚRU 7 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 7 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 7 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru 7 B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) 8 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry 9 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí 11 B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru 14 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 18 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků 18 8.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat 18 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH 19 B.II.1. Půda 19 B.II.2. Voda 21 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje 22 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 23 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH 24 B.III.1. Ovzduší 24 B.III.2. Odpadní vody 25 B.III.3. Odpady 26 B.III.4. Ostatní 28 B.III.5. Doplňující údaje 33 ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŽIV. PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 33 C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ 33 C.I.1. Územní systémy ekologické stability krajiny 33 C.I.2. Zvláště chráněná území 35 C.I.3. Přírodní parky 38 C.I.4. Významné krajinné prvky 38 C.I.5. Území historického, kulturního nebo archeologického významu 38 C.I.6. Území hustě zalidněná 39 C.I.7. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení 39 C.I.8. Staré ekologické zátěže 39 C.I.9. Extrémní poměry v území 39 C.II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 39 C.II.1. Ovzduší a klima 39 C.II.2. Voda 42 C.II.3. Půda 44 C.II.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje 45 C.II.5. Fauna a flóra 49 C.II.6. Ekosystémy 54 C.II.7. Krajina 56 Strana 3

C.II.8. Obyvatelstvo 60 C.II.9. Hmotný majetek 61 C.II.10. Kulturní památky 61 C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ 62 ČÁST D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 62 D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI 62 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů 62 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima 66 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci, event. další fyzikální a biologické charakteristiky 67 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody 67 D.I.5. Vlivy na půdu 68 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje 69 D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy 69 D.I.8. Vlivy na krajinu 73 D.I.8. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky 75 D.II. D.III. D.IV. D.V. D.VI. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ 76 CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH 77 CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNI- VÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 78 CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ 81 CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE 82 ČÁST E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU 83 ČÁST F. ZÁVĚR 84 ČÁST G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU 84 ČÁST H. PŘÍLOHY 87 Strana 4

ÚVOD Dokumentace vlivů záměru Větrný park Leskovec na životní prostředí (dále též dokumentace), jehož investorem a oznamovatelem je společnost Ventureal, s.r.o., Vídeňská 121, 619 00 Brno, IČ: 262 68 868, je zpracováno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále též zákon), obsah dokumentace je dán přílohou č. 4 zákona. Investiční záměr předpokládá vybudování 7 větrných elektráren typu FUHRLÄNDER FL 2500 o celkovém instalovaném výkonu 17,5 MW a navazující infrastruktury zpevněných příjezdových komunikací, manipulačních ploch potřebných k zajištění stavby a obsluhy větrných elektráren a podzemního kabelového elektrického a datového vedení pro připojení zařízení k distribuční soustavě. Vlastní elektrárny a upravené komunikace jsou umístěny v katastrálním území Leskovec nad Moravicí, kabelové vedení zasahují i do k.ú. Staré Heřmanovy, Horní Benešov a Horní Životice. Vstupní údaje byly převzaty z investičního záměru a oznámení záměru podle zákona zpracovaného Mgr. Stanislavem Cetkovským (Ventureal, s.r.o.) a konzultovány s investorem a zástupci dotčených orgánů státní správy a územní samosprávy. Účelem dokumentace je poskytnutí základních informací o záměru, jeho možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví a rizicích vyplývajících z jeho provozu. Vzhledem ke specifickému charakteru větrného parku není pozornost věnována pouze vlastnímu místu stavby, ale je posuzováno i širší území dotčené zejména vizuálními vlivy. Součástí dokumentace jsou samostatné studie zabývající se problematikou hluku, vyhodnocením větru v lokalitě, vlivy větrného parku na rostliny a živočichy, vlivy na krajinný ráz, cestovní ruch, nemovitosti a potencionálním ovlivněním předmětů ochrany území soustavy NATURA 2000. Zpracovatelem oznámení je Ing. Petr Götthans, Kosmonautů 7, 772 00 Olomouc, IČ: 649 52 053, E.mail: gotthans@cmail.cz., autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb. (číslo autorizace 47905/ENV/06). Strana 5

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka CO 2 oxid uhličitý ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav č.h.p. číslo hydrologického pořadí ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČOV čistírna odpadních vod ČSN česká technická norma DN průměr potrubí EIA Environmental Impact Assesment", hodnocení vlivů na životní prostředí EVL evropsky významná lokalita HPJ hlavní půdní jednotka CHKO chráněná krajinná oblast CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod KES koeficient ekologické stability KHS krajská hygienická stanice k. ú. katastrální území L A hladina hluku A [db(a)] L Aeq ekvivalentní hladina hluku A [db(a)] L Aeqp nejvyšší přípustná hladina hluku A [db(a)] L Amax maximální hodnota hladina hluku A [db(a)] LBC lokální biocentrum LBK lokální biokoridor MZe ČR Ministerstvo zemědělství České republiky MŽP ČR Ministerstvo životního prostředí České republiky NL nerozpuštěné látky NN nízké napětí NO x oxidy dusíku NP nadzemní patro NPP národní přírodní památka NPR národní přírodní rezervace OA osobní automobily OP ochranné pásmo parc. č. parcelní číslo PM 10 respirační frakce prašného aerosolu s aerodynam. prům. 50 % částic menších než 10 µm PO ptačí oblast PP podzemní patro PS provozní soubor PST předávací stanice tepla PUPFL pozemek určený pro plnění funkcí lesa ř. km. říční kilometr SO stavební objekt SO 2 oxid siřičitý VP větrný park VTE větrná elektrárna TUV teplá užitková voda TZL tuhé znečišťující látky ÚP územní plán ÚPD územně plánovací dokumentace ÚSES územní systém ekologické stability VKP významný krajinný prvek VN vysoké napětí VVN velmi vysoké napětí ZCHÚ zvláště chráněné území ZPF zemědělský půdní fond Strana 6

ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1. OBCHODNÍ FIRMA: Ventureal, s.r.o. A.2. IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO: 262 68 868 A.3. SÍDLO: Vídeňská 121, 619 00 Brno A.4. OPRÁVNĚNÝ ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE (JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON) Ing. Alexander Szotkowski jednatel společnosti, vedoucí projektu Vídeňská 121 619 00 Brno Tel.: +420 547 213 199 Mobil: +420 602 710 374 Fax.: +420 547 213 197 E-mail: office@ventureal.com ČÁST B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1. NÁZEV ZÁMĚRU A JEHO ZAŘAZENÍ PODLE PŘÍLOHY Č. 1 VĚTRNÝ PARK LESKOVEC Dle Přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., kategorie II, sloupec B, se jedná o záměr podléhající zjišťovacímu řízení č. 3.2: Větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 500 kwe nebo s výškou stojanu přesahující 35 metrů. Příslušným správním úřadem, který zajišťuje posuzování, je Krajský úřad Moravskoslezského kraje. B.I.2. KAPACITA A ROZSAH ZÁMĚRU Záměr představuje výstavbu 7 větrných elektráren typu FUHRLÄNDER FL 2500. Každá elektrárna je vybavena turbínou o výkonu 2,5 MW, celkový výkon větrného parku tedy bude činit 17,5 MW. Objekty jsou navrženy mimo zastavěné území, na orné půdě v mírně zvlněném terénu severovýchodně od obce Leskovec nad Moravicí v rozestupu Strana 7

přibližně 500 až 650 m. Jednotlivé elektrárny jsou ukotveny do železobetonového základu o rozměrech 20 x 20 x 2 m. Celková výška zařízení činí 150 m výška stožáru 100 m, průměr rotoru 100 m. Součástí záměru je úprava stávajících a vybudování nových příjezdových komunikací, výstavba manipulačních ploch a instalace podzemního kabelového napojení na distribuční soustavu provozovanou společností ČEZ Distribuce, a.s. Záměr je stavbou dočasnou na 25 let. Kapacity: - 7 větrných elektráren FUHRLÄNDER FL 2500 o jmenovitém výkonu 2,5 MW a celkovém instalovaném výkonu 17,5 MW, - 14 210 m 2 zastavěné plochy včetně ploch manipulačních, - 900 m (3 600 m 2 ) upravených stávajících komunikací, - 2 000 m (10 000 m 2 ) nových komunikací, - 9 000 m podzemního kabelového vedení. B.I.3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU Kraj: Moravskoslezský (Kód CZ080) Okres: Bruntál (Kód CZ0801) Obec: Leskovec nad Moravicí (Kód 08001) Katastrální území: Leskovec nad Moravicí (Kód 68001) Pozemky parc.č.: 1155/1, 1188/1, 1427/1, 1607/18, 1607/2, 1607/3, 2433/2, 2437/1, 2440. Tab. B.1.: Lokalizace větrných elektráren č. VE Parc.č. Souřadnice VE a nadmořská výška paty VE S - JTSK WGS84 Y X m n.m. Sev. šířka Vých. délka VE 1 1607/2 1607/3 1607/18 519850 1086559 538 N 49 55 48.067 E 17 34 52.862 VE 2 1427/1 519451 1086774 521 N 49 55 42.362 E 17 35 13.797 VE 3 1155/1 2440 2433/2 2437/1 518852 1086958 508 N 49 55 38.266 E 17 35 44.566 VE 4 519433 1087268 517 N 49 55 26.500 E 17 35 17.038 VE 5 1188/1 518621 1087401 494 N 49 55 24.698 E 17 35 58.193 VE 6 519073 1087616 498 N 49 55 16.389 E 17 35 36.654 Území, ve kterém je větrný park navržen, tvoří orná půda. Plocha je na severu a východě ohraničena komplexem lesních porostů mezi Leskovcem nad Moravicí, Horním Benešovem a Starými Heřminovy, na jihu komunikací č. III/45919 Leskovec nad Moravicí Staré Heřminovy a na západě bezejmenným vodním tokem přítokem Hvozdnice a komunikací č. II/459 Leskovec nad Moravicí Horní Benešov. Nejbližšími obcemi je Leskovec nad Moravicí (1,4 km), Staré Heřminovy (2,0 km) a Horní Benešov (3,5 km). Strana 8

VĚTRNÝ PARK LESKOVEC Obr. B.1.: Lokalizace větrných elektráren 1 : 25 000 Soulad s územním plánem Dle vyjádření odboru výstavby a územního plánování Městského úřadu Bruntál se záměr Větrný park Leskovec nachází v zóně zemědělské krajiny, ve které se připouští realizace větrných elektráren včetně jejich podzemních napojení, pokud bude vydán souhlas dotčenými orgány v rámci řízení vedených podle stavebního zákona a na základě kladného vyjádření obce Leskovec nad Moravicí. Pokud budou splněny tyto podmínky, bude záměr v souladu s územním plánem obce Leskovec nad Moravicí. B.I.4. CHARAKTER ZÁMĚRU A MOŽNOST KUMULACE S JINÝMI ZÁMĚRY Navržený větrný park má charakter novostavby, jedná se o stavbu dočasnou s životností cca 25 let. Ekologicky nezávadný alternativní zdroj energie je budován za účelem získávání elektrické energie z energie větru. Záměr představuje výstavbu sedmi větrných elektráren (dále také VE), manipulačních ploch, příjezdových komunikací a podzemního kabelového vedení do sítě 110 kv do rozvodny v Horních Životicích. Investor navrhuje typ větrné elektrárny FUHRLÄNDER FL 2500. Výrobcem VE je německá společnost Fuhrländer AG. Větrné elektrárny mají maximální výkon 2,5 MW. Jedná se o kuželovou trubkovou věž (stožár) 100 m vysokou ukončenou gondolou s vlastním zařízením elektrárny (energetickou jednotkou je asynchronní generátor, Strana 9

vyrábějící střídavý proud) a trojlistým rotorem. Průměr rotoru je 100 m, celková výška je tedy 150 m. Celková kapacita záměru je 17,5 MWe jmenovitého elektrického výkonu. Každá elektrárna je ukotvena v betonovém základu, který je ještě překryt cca jednometrovou vrstvou zeminy pro zarovnání s okolním terénem. Elektrárny budou připojeny na rozvodnou síť E.ON. Předpokládané náklady na vybudování tohoto projektu činí cca 21 mil.. Obr. B.2.: Lokalizace větrných elektráren 1 : 50 000 1 2 4 3 5 6 7 Navržené stavební objekty nezasahují do staveb jiných investorů ani nepodmiňují jejich realizaci vlastní realizací. Cílem navrženého řešení je snaha o co nejmenší narušení stávajícího stavu a vazeb v území. Potřebné pozemky pro celý záměr budou odkoupeny, nebo pronajaty. Při projektování a vlastní realizaci záměru budou zachovány všechny zákonem stanovené limity a normy včetně ochranných pásem. Záměr byl projednán dotčenými orgány samosprávy a postupně se vedou jednání s jednotlivými dotčenými orgány státní správy. Plocha, na které je stavba navržena, je v platné územně plánovací dokumentaci zařazena do zóny zemědělská krajina. V současné době není v blízkém okolí navrženého záměru provozována žádná větrná elektrárna. V okolí navrhovaného záměru jsou zvažovány další projekty větrných parků: 1. Okruh silné viditelnosti, do 5 km - Žádný aktuální projekt. 2. Okruh zřetelné viditelnosti, do 10 km - VP Křišťanovice (9 ks Vestas V90-2MW, 9 km) - probíhá proces EIA, - VP Bílčice (9 ks Vestas V90-2MW, 8 km) vydáno souhlasné stanovisko EIA, - VP Nové Lublice (3 ks Vestas V90-2MW, 8 km) vydáno souhlasné stanovisko EIA, - VP Bratříkovice (5 ks Vestas V90-2MW, 8 km) probíhá proces EIA. Podrobněji je možné riziko kumulace negativních vlivů řešeno v kapitole D.I., v pasážích hodnotících vliv na krajinný ráz, a dále v samostatné příloze Hodnocení krajinného rázu. Strana 10

B.I.5. ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY ZÁMĚRU A JEHO UMÍSTĚNÍ, VČETNĚ PŘEHLE- DU ZVAŽOVANÝCH VARIANT A HLAVNÍCH DŮVODŮ (I Z HLEDISKA ŽI- VOTNÍHO PROSTŘEDÍ) PRO JEJICH VÝBĚR, RESP. ODMÍTNUTÍ Při výrobě elektrické energie z alternativních, obnovitelných zdrojů nejsou produkovány žádné látky s negativními vlivy na složky životního prostředí. Využití větrné energie pro výrobu elektřiny je takřka nejčistším způsobem, který lze v současnosti realizovat. Naplňuje zásadu i potřebu trvale udržitelného vývoje společnosti a z tohoto hlediska je třeba na větrné elektrárny obecně pohlížet jako na zařízení významně šetřící přírodu a její zdroje. Elektrická energie, jejíž potřeba v posledních letech stále roste, je získávána převážně z relativně snadno dostupných neobnovitelných zdrojů, což mimo jiné způsobuje devastaci krajiny a změny klimatu. Situaci, která je trvale neudržitelná i z důvodu surovinových limitů, je možno v současné době řešit především radikálními úsporami energie a maximálním využitím obnovitelných zdrojů energie. Jedním z nejčastěji budovaných alternativních zdrojů je energie větrná získávaná ve větrných elektrárnách. V současné době je v EU v provozu více než 56 000 MW instalovaného výkonu větrných elektráren a větrná energie je celosvětově nejrychleji se rozvíjejícím energetickým odvětvím. Při vstupu do EU se Česká republika zavázala v přístupové smlouvě, že do roku 2010 bude podíl obnovitelných zdrojů energie tvořit 8 % hrubé spotřeby energie a v dalších letech by toto číslo mělo narůstat. Tento cíl však pravděpodobně nebude dosažen, přitom v rámci evropského energeticko-klimatického balíčku, který Evropská komise zveřejnila 23. ledna 2008, by měl vzrůst podíl energie vyráběné z obnovitelných zdrojů až na 13 %, a to do roku 2020. Vzhledem k poměrně malým možnostem využití obnovitelných zdrojů na území státu vyplývá, že bez větrné energetiky tento cíl nelze splnit. Realizace záměru tak přispěje k naplnění cílů na využití obnovitelných zdrojů, které Česká republika přijala. Budování projektů obnovitelných zdrojů energie, včetně větrných elektráren, je podpořeno následujícími závaznými dokumenty: - Státní energetická koncepce ČR, schválená 10. března 2004 vládou ČR, která předpokládá roční výrobu elektrické energie z větrných elektráren na úrovni 930 GWh (200 velkých větrných elektráren s výkonem 2-3 MW), - Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných a druhotných zdrojů (zákon č. 406/2001 Sb.), - Státní politika životního prostředí 2004 2010, schválená usnesením vlády České republiky dne 17. března 2004, kde je zakotven cíl využívání obnovitelných zdrojů energie a dosažení minimálně 8 % podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny k roku 2010, - Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, - Směrnice Evropského parlamentu a rady Evropy č. 2001/77/ES, jejímž cílem je také snižování emisí CO 2 a šetrné zacházení s přírodou a nerostným bohatstvím Země, - Green Paper Towards a European strategy for the security of energy supply, dokument publikovaný Evropskou Komisí v listopadu 2000 zabývající se problematikou energetické bezpečnosti států EU. - Studie vyhodnocení možností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny. Jde o studii, která za pomocí relativně dosti přísných kritérií stanovila Strana 11

limity pro výstavbu větrných elektráren na území kraje. Závěr této studie je, že 99,7 % území kraje je nevhodné pro výstavbu větrných elektráren. Lokalita Leskovec nad Moravicí patří mezi 0,3 % území kraje, které je studií považováno za teoreticky vhodné, větší část větrného parku je navržena v území této kategorie (viz. mapka níže). Obr. B.3.: Poloha navrženého větrného parku na mapě limitů pro umístění větrných elektráren Pro umístění Větrného parku Leskovec jsou v daném prostoru splněny hlavní podmínky: - Dostatečný větrný potenciál stanovený na základě údajů Ústavu fyziky atmosféry AV ČR Praha, který je ověřován dlouhodobým přímým měřením větru v místě stavby, - možnost napojení na distribuční soustavu, - možnost dojezdu přepravních, stavebních a zvedacích mechanismů, - souhlas a podpora dotčených obcí, - splnění hygienických limitů vztahujících se k hluku (dostatečná vzdálenost od obydlí a sídel), - umístění mimo zvláště chráněná území, lokality soustavy NATURA 2000 a přírodní parky a dodržení minimálních odstupových vzdáleností od nich, - dodržení požadavků bezpečnosti letového provozu, zájmů Armády ČR, požadavků na šíření signálu mobilních operátorů, - vyloučení negativního vlivu na ptactvo jednoletým monitoringem v místě stavby. Lokalita Leskovec splňuje všechny výše uvedené podmínky, proto je investorem považována za vhodnou pro výstavbu větrného parku. Předpokládaný roční energetický výnos navrhovaného větrného parku předpokládá cca 33 GWh elektrické energie. Při vyrobení tohoto množství elektrické energie průměrnou uhelnou elektrárnou ČEZ, stav k roku 2000, se spálí cca 32 900 tun uhlí a do ovzduší se uvolní: - 67,2 tun SO 2-57,4 tun NO x - 2,1 tun tuhých látek - 32 900 tun CO 2 Strana 12

Obr. B.4.: Mapa průměrné roční rychlosti větru Výše uvedené emise mají, zejména v kumulaci s ostatními zdroji znečištění ovzduší, prokazatelně negativní dopad na kvalitu ovzduší, což vyvolává sérii dalších nepřímých negativních vlivů. Podle zprávy o stavu životního prostředí v ČR (2006) patří ovzduší mezi nejproblematičtější složky životního prostředí, produkce CO 2 rok od roku stoupá (ČR má 4. nejvyšší emise CO 2 na obyvatele v rámci 25 zemí EU). Ve vyhodnocení realizace Státní politiky životního prostředí ČR 2004 2010 se jako nepříznivá uvádí situace v plnění dílčích cílů v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie. Rámcová směrnice kvality ovzduší ES (Air Quality Framework Directive 96/62/EC) stanoví imisní limity, které jsou bez omezení výroby uhelných elektráren obtížně splnitelné. Současné systémy odlučovačů mají totiž nízkou účinnost při zachycování jemných suspendovaných hmotných částic s ekvivalentním průměrem µ (tzv. thorakálních, označovaných PM 10 ), které představují největší riziko pro lidské zdraví. Podle některých autorů (např. BÍZEK 2001) nejsou splněny imisní limity této směrnice ani pro PM 10, ani pro SO 2 a NO x, zejména pro ochranu vegetace a ekosystémů. I když jsou současné národní emisní stropy pro SO 2 plněny, není vyloučena možnost jejích zpřísnění. Podle studie vypracované Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR je u nás možno postavit větrné elektrárny o výkonu až 800-1000 MW. V praxi to znamená možnost postavit až 500 větrných elektráren ve vhodných oblastech. Tento předpoklad je teoretický a nebere v úvahu omezení vztahující se k nedostatečným kapacitám v distribučních sítích a postojům občanů. Aby nedošlo k přehnanému a nekontrolovanému budování větrných elektráren, ponechal si stát v zákoně č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, účinný nástroj v podobě možnosti výrazného snížení výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů. Během několika posledních let se objevilo v České republice velké množství projektů větrných elektráren, ale většina z nich se neuskuteční nebo bude realizována ve značně zmenšené podobě. V přípravě stavby není uvažováno s variantním řešením záměru. Vzhledem k situování pozemků, které může investor pro realizaci záměru využít a ke snaze o minimální narušení současného stavu krajiny a vazeb v ní, jeví se návrh jako optimální a není dle současných informací o místě stavby nutné zpracování dalších územních alternativ řešení. Rovněž technické řešení jednotlivých stavebních objektů je zpracováno v jediné realizační variantě. Předkládaná varianta je navržena na standardní úrovni a respektuje ostatní zájmy v území. Návrh záměru z hlediska umístění i z hlediska technického řešení splňuje standardní požadavky na zařízení to- Strana 13

hoto charakteru, minimalizuje potenciální negativní vlivy na životní prostředí a obyvatelstvo a současně přispívá k rozvoji podnikatelských aktivit spojených s vytvářením pracovních míst. B.I.6. POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Pro větrný park Leskovec jsou navrženy větrné elektrárny firmy Fuhrländer AG typu Fuhrländer FL 2500 s výškou tubusu 100 m a průměrem rotoru 50 m. Jde o pomaloběžný stroj s otáčkami v rozmezí 9,4 17,1 ot/min. Zapínací rychlost větru je 3,5 m/s, průměrná pracovní rychlost je 11,5 m/s, vypínací (maximální) rychlost větru je 25 m/s. Po překročení této rychlosti dojde k automatickému zabrždění a odstavení stroje. Rotor může pracovat s variabilním počtem otáček. Větrné elektrárny jsou vybaveny regulačním systémem naklápění, pomocí kterého jsou úhly nastavení listů rotoru stále regulovány, takže je úhel nastavení vždy optimálně přizpůsoben příslušným větrným podmínkám. Tímto je optimalizována výroba energie a vývoj hluku. Listy rotoru jsou vyrobeny z epoxidové pryskyřice vyztužené skelným vláknem. Každý list rotoru se skládá ze dvou polovin, které jsou slepeny s nosným profilem. Zvláštní ocelové vložky k ukotvení spojují listy rotoru s ložiskem listu rotoru. Jako ochrana proti bleskům slouží měděná síťka, která se táhne po celé délce listu. Listy nejsou z pevnostních důvodů vyhřívány. Problém námrazy je ošetřen jednak speciální povrchovou úpravou listů, která znesnadňuje vytváření námrazy, a jednak vibračními senzory, které automaticky zastaví elektrárnu, pokud se námraza vytvoří. Mechanická energie je od rotoru přenášena hlavním hřídelem přes převod na generátor. Převodovka je kombinovaná planetová/čelní ozubení. Přenos výkonu z převodovky na generátor se uskutečňuje pomocí kompozitní spojky nevyžadující údržbu. Generátor je speciální asynchronní generátor s vinutým rotorem. Zabrždění větrné elektrárny je prováděno nastavením listů rotoru do praporu. Parkovací brzda se nalézá na vysokorychlostním hřídeli převodu. Změny úhlu nastavení listů rotoru jsou aktivovány přes momentové rameno hydraulickým systémem. Kryt gondoly vyrobený z plastu vyztuženého skelným vláknem chrání veškeré komponenty uvnitř gondoly před deštěm, sněhem, prachem, slunečním zářením atd. Centrálně umístěný otvor umožňuje ke gondole přístup z věže. Uvnitř gondoly je umístěn údržbový jeřáb. Kuželová ocelová trubková věž tubus je vysoký 100 metrů. Tubusy jsou dodávány s povrchovou úpravou v bílošedé barvě. Věže jsou zakotveny do základu ve formě železobetonové desky o rozměrech cca 20 x 20 m, výšce 2 m. Základ je uložen pod terénem a překryt zeminou. Technologickým zařízením elektro, které je nutné pro provoz farmy větrných elektráren vybudovat, je stavba objektu rozvodny vysokého napětí, do které budou jednotlivé elektrárny připojeny a pokládka vysokonapěťové přípojky, kterou bude farma větrných elektráren připojena k distribuční síti ČEZ Distribuce a.s. v Horních Životicích. Celková délka podzemního kabelového vedení činí 9 000 m. Přípojka VN potom tvoří distribuční kanál, kterým se vyrobená elektrická energie dostává do vedení provozovatele sítě VN, nebo se elektřina tímto kanálem přenáší zpět do zařízení farmy, v době, kdy jsou větrné elektrárny mimo provoz a je nutné pro ně zajistit energii pro pohotovostní režim nebo pro provedení opravy nebo údržby zařízení. Strana 14

Obr. B.5. : Strojovna VE Fuhrländer FL 2500 1 Regulátor nastavení úhlu sklonu 2 Válec pro nastavení úhlu sklonu 3 Hlava rotoru 4 Hlavní hřídel 5 Olejový chladič 6 Hnací mechanismus 7 Mechanická aretace rotoru 8 Servisní jeřáb 9 Ovládací panel VMP s měničem 10 Ultrazvukové snímače větru 11 Vysokonapěťový transformátor 12 List rotoru 13 Ložisko listů rotoru 14 Aretační systém rotoru 15 Hydraulický agregát 16 Rám stroje 17 Natáčení gondoly 18 Kompozitní spojka 19 Generátor OptiSpeed 20 Vzduchový chladič pro generátor Tab. č. B.2.: Základní parametry větrných elektráren Fuhrländer FL 2500 Jmenovitý výkon 2,5 MW Průměr rotoru 100 metrů Počet listů 3 Výška osy rotoru 100 metrů Otáčky rotoru (provozní interval) 9,4 17,1 ot/min Startovací rychlost větru 3,5 m/s Střední rychlost větru 11,5 m/s Vypínací rychlost větru 25 m/s Generátor Jmenovitý výkon 2500 kw Typ asynchronní indukční Napětí 690 V Kmitočet 50/60 Hz Otáčky 750 1310 ot/min Počet 1 Převodovka Typ Kombinované ozubené/planetové soukolí Poměr 1 : 79,6 Základ Konstrukce základová deska železobeton 20,0 x 20,0 x 2,0 m Strana 15

VĚTRNÝ PARK LESKOVEC Věž Konstrukce Materiál Výška Výstup Hmotnost Rotor Konstrukce Materiál listů Průměr Plocha Otáčky kuželovitá, trubková věž ocel 100 m uvnitř umístěný žebřík s bezpečnostními instalacemi + servisní výtah 285,0 t návětrný rotor se třemi nastavitelnými listy polyester/epoxidová pryskyřice, vyztužený skelnými vlákny 100 m 7854 m2 9,4 17,1 ot/min Obr. č. B.6.: Trasa kabelového vedení Součástí připravované stavby je úprava a výstavba účelových komunikací, které budou sloužit pro zpřístupnění území navrhované stavby a pro její obslužnost. Stávající cesty využité pro stavbu a obsluhu větrného parku budou upraveny na šířku 5,0 m a budou zpevněny hutněným drceným kamenivem. Stejným způsobem budou upraveny nově budované komunikace vedoucí k jednotlivým větrným elektrárnám. Celková délka upravené stávajících cest činí 900 m, délka nových cest 2 000 m. Strana 16

VĚTRNÝ PARK LESKOVEC U každé větrné elektrárny bude vybudována manipulační plocha o rozměrech 58 x 35 m, která bude zpevněna obdobným způsobem jako přístupové komunikace. K demontáži VE dojde po ukončení provozu za 25 let. Spočívá v odpojení strojů od sítě VN, odzbrojení ovladačů a rozebrání elektráren. Železné komponenty se využijí jako druhotná surovina. Neželezné prvky se recyklují. Hmotnost železných prvků dosahuje stovky tun, ve strojovně je také značné množství mědi a i dnes jejich hodnota vysoce převyšuje náklady na samotné odstranění stavby. Listy budou ekologicky zlikvidovány podle budoucích platných předpisů. Makadam bude také recyklován a použit pro stavební účely. Základ elektrárny bude zbaven ocelové příruby a většinou se doporučuje jej ponechat v zemi a překrýt 1 metr mocnou vrstvou půdy. Pokud by základy byly překážkou pro využití půdy, rozbijí se a materiál se použije ve stavebnictví. Obr. č. B.7.: Trasy obslužných komunikací Technologická část bude dodána firmou Fuhrländer AG Německo, která patří v současnosti k nejvýznamnějším společnostem působícím ve vývoji větrných elektráren a jejich dosahované efektivity. Navržené zařízení a způsob provozování elektráren odpovídá nejvyššímu stupni ekonomicky realizovatelných pokrokových technologií a způsobů provozování podle současného stavu poznání, nejlepším dostupným technikám (BAT Best Available Technique). Veškeré funkce větrné elektrárny jsou kontrolovány a řízeny řídicími jednotkami založenými na bázi mikroprocesorů. Zařízení zajišťuje plynulou a stabilní výrobu elektrické energie s nízkým vývojem hluku. Elektrárny jsou bezobslužné, řízené automatickým systémem s možností dálkového ovládání, jsou vybavené vyhříváním rotorů a pohyblivých dílů generátoroven z důvodu ochrany proti námraze a proti blesku. Technické řešení kabelového vedení stejně jako obslužných komunikací a manipulačních ploch je standardní záležitostí podléhající příslušným právním a technickým normám. Důležitým kritériem úrovně technického řešení je způsob provádění stavby, v současné fázi přípravy záměru však nejsou Strana 17

k dispozici údaje, podle kterých by bylo možné zhodnotit vliv konkrétních pracovních postupů a technologických operací na životní prostředí. Lze vycházet pouze z pravděpodobných standardních postupů, které lze při realizaci stavby předpokládat. B.I.7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ REALIZACE ZÁMĚRU A JEHO DOKONČENÍ Předpokládané lhůty výstavby: Zahájení stavby: 2010 Ukončení stavby: 2010 B.I.8. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ Dotčenými územně správními celky jsou: Obec Leskovec nad Moravicí Leskovec nad Moravicí 42 793 68 Leskovec nad Moravicí Moravskoslezský kraj. 28. října 117 702 18 Ostrava B.I.9. VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE 10 ODST. 4 A SPRÁV- NÍCH ÚŘADŮ, KTERÉ BUDOU TATO ROZHODNUTÍ VYDÁVAT Stanovisko, pokud bude vydáno, bude sloužit jako podklad pro vydání následujících rozhodnutí: - Souhlas s odnětím půdy ze ZPF (orgán ochrany ZPF Městský úřad Bruntál, odbor životního prostředí a zemědělství), - souhlas k umisťování a povolování staveb, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz (orgán ochrany přírody Městský úřad Bruntál, odbor životního prostředí a zemědělství), - výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů (orgán ochrany přírody Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Agentura ochrany přírody a krajiny Správa CHKO Jeseníky), - územní rozhodnutí rozhodnutí o umístění stavby (obecný stavební úřad Městský úřad Bruntál, odbor výstavby a územního plánování), - stavební povolení (obecný stavební úřad Městský úřad Bruntál, odbor výstavby a územního plánování), - kolaudační souhlas (obecný stavební úřad Městský úřad Bruntál, odbor výstavby a územního plánování). Strana 18

B.II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1. PŮDA Stavby větrných elektráren se uskuteční na pozemcích ve vlastnictví investora nebo na pozemcích pronajatých na základě odpovídajících smluv. Jedná se o pozemky náležející do zemědělského půdního fondu (orná půda) a ostatní plochu (ostatní komunikace). Stavby jednotlivých elektráren se uskuteční na následujících pozemcích: Tab. B.3.: Dotčené pozemky VE Parc.č. Výměra (m 2 ) Druh Využití BPEJ Třída ochrany VE1 1607/2 47400 Orná půda - 83504 83524 84811 II. II. IV. 1607/3 7232 Orná půda - 83524 II. 1607/18 83524 II. 6677 Orná půda - 84811 IV. VE2 1427/1 118925 Orná půda - 83504 II. 84811 IV. VE3 1155/1 83504 II. 106921 Orná půda - 84811 IV. 2440 Ostatní Ostatní 3668 plocha komunikace - 2433/2 2366 Orná půda - 83504 II. VE 4 VE 5 VE 6 2437/1 1248 Ostatní plocha Ostatní komunikace 1188/1 828146 Orná půda - - 83504 84811 85800 VE 7 1188/4 80946 Orná půda - 84811 IV. Po uvedených pozemcích povedou i nově budované přístupové komunikace k jednotlivým větrným elektrárnám. Stávající polní cesty na pozemcích vedených v katastru nemovitostí jako ostatní plocha - ostatní komunikace budou pro potřeby výstavby větrných elektráren upraveny. Pozemky dotčené kladením podzemního kabelového vedení od větrného parku k připojovacímu místu distribuční soustavy u Horních Životic budou konkretizovány v návrhu na vydání územního rozhodnutí. Pro vydání územního rozhodnutí bude nutný souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu s dočasným (trvalým) odnětím půdy ze ZPF. Trvalý zábor se bude týkat nově budovaných komunikací. Souhlas k dočasnému odnětí půdy ze ZPF na plochách dotčených stavebními pracemi, deponiemi, popřípadě trasami kabelového vedení bude nutný pouze v případě, že budou plochy dotčeny déle jako 1 rok. Tabulka č. B.4.: Zásah do zemědělského půdního fondu Objekt Parametry Způsob odnětí Výměra odnětí (m 2 ) Základ + manipulační plocha = 2 030 m 2 Dočasné 14 210 Pro 1 VE 58 m x 35 m. 7 ks VE Délka 2 000 m, Nové cesty Trvalé 10 000 šířka 5 m Celkem 24 210 Celková výměra odnětí půdy ze ZPF činí dle odborného odhadu 24 210 m 2. II. IV. II. Strana 19

Na ploše záboru bude provedena skrývka úrodné vrstvy půdy v tloušťce 0,2 m. Zemina bude dočasně uložena na staveništi a následně bude využita při terénních úpravách okolí větrných elektráren, servisních ploch a komunikací. Celkový objem skrývky bude maximálně 4 850 m 3. Podrobnější údaje o nárocích na zábor půdy a jeho provedení budou zpracovány v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí. Součástí žádosti o dočasné odnětí půdy ze ZPF musí být i plán rekultivace dotčených pozemků. V rámci stavby není nutné odnětí pozemků určených pro plnění funkcí lesa. Stavba větrného parku bude uskutečněna na pozemcích, které jsou zařazeny do bonitovaných půdně ekologických jednotek s označením 8 35 04, 8 35 24, 8 48 11 a 8 58 00. Hlavní půdní jednotky odpovídající těmto BPEJ jsou charakterizovány vyhláškou č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci následovně: 35 - Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu. 48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření. 58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. Na základě kódu BPEJ jsou dotčené pozemky Metodickým pokynem odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 čj. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu zařazeny do II. a IV. třídy ochrany. Do II. třídy jsou sloučeny půdy s nadprůměrnou produkční schopností, vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Do IV. třídy patří půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností a omezenou ochranou. Pro obec Leskovec nad Moravicí byl v roce 2003 zastupitelstvem obce schválen návrh řešení Územního plánu obce (Urbanistická společnost Ostrava, Ing. arch. Ludmila Konečná). Pozemky dotčené stavbou větrného parku se dle platné územně plánovací dokumentace nacházejí v zóně Zemědělská krajina, ve které lze dle územního plánu umísťovat větrné elektrárny a podzemní vedení s nimi související. Ke stavbám větrných elektráren v nezastavitelném území bylo vydáno Metodického sdělení oboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj týkající se umisťování větrných elektráren. V 18 odst. 5 zák.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona) je uvedeno, že v nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační cent- Strana 20

ra. Na určité lokality nezastavěného území jsou přitom ale jednoznačně vázány možnosti využití obnovitelných zdrojů např. vodní nebo větrné energie. V souladu s programovým prohlášením vlády, které podporuje využití obnovitelných zdrojů energie a zjednodušení povolovacích procesů pro tato zařízení je nezbytné zohlednit, že není vždy důvodné ani účelné podmiňovat využití uvedených možností nezastavěného území vymezením plochy k zastavění v tomto území územním plánem nebo zásadami územního rozvoje (tedy vymezením zastavitelných ploch pro využití větrné, případně vodní energie). Umístění zařízení jako jsou např. malé vodní elektrárny nebo větrné elektrárny totiž nemusí vždy vyžadovat zastavění dané lokality a změnu charakteru nezastavěného území. Možnost umístění těchto zařízení v souladu s charakterem nezastavitelného území a s ohledem na jeho dosavadní využívání lze ověřit v rámci územního řízení. B.II.2. VODA VÝSTAVBA Technologická voda Po dobu výstavby větrného parku bude nutné zajištění určitého množství užitkové vody pro dílčí stavební práce (např. ošetření schnoucího základu), popřípadě podle konkrétní situace pro čištění komunikací. Předpokládá se dovoz vody v cisterně z místních zdrojů, místo odběru vody bude řešeno v rámci projektu organizace stavby. Betonové směsi na stavbu základů budou dopraveny hotové v domíchávačích a spotřeba užitkové vody pro výrobu směsí bude záležitostí dodavatelského betonářského provozu. Pitná voda Zásobování pracovníků pitnou vodou při realizaci stavby (proměnlivý počet v jednotlivých fázích výstavby) bude zabezpečeno vodou balenou. Spotřeba vody na jednoho pracovníka dle směrnice MVLH ČSR č.9/1973 Sb. činí 5 l za směnu. Na staveništi bude instalováno chemické WC a jednoduchý mobilní hygienický box pro osobní hygienu. Požární voda Větrný park neklade nároky na zajištění přívodu požární vody. Srážková voda Základní údaje týkající se ročního srážkového úhrnu a zejména intenzity přívalových dešťů mohou být významné v souvislosti s výkopovými pracemi a erozním ohrožením obnaženého terénu při realizaci stavby. Tabulka č. B.5.: Srážkové charakteristiky Roční srážkový úhrn 726 mm = 0,726 m 3 /m 2.rok (Štíty) Intenzita 15-ti min. deště, periodicita 1(i 15 ) 130 l/s.ha (dle Dýrové 1988) PROVOZ Pro provoz větrného parku není nutné zásobování vodou. Jelikož je provoz automatický, není nutné ani zajištění pitné vody pro obsluhu. Nebude vyvolána potřeba zřízení nových zdrojů vod. Strana 21

B.II.3. OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE SUROVINOVÉ ZDROJE Suroviny pro výstavbu Surovinové zdroje se týkají především stavebních materiálů potřebných pro realizaci záměru. Zhotovení betonového základu pro jednotlivé věže VE bude provedeno výhradně formou dodávek připravené betonové hmoty a specifické armovací betonářské oceli, kamenivo pro stavbu nových komunikací a zpevněných ploch bude získáno pokud možno z místních zdrojů. Nejbližší kamenolom, který vyrábí potřebné kamenné drtě, se nachází v nedalekých Bílčicích. Pro zpevnění manipulačních ploch a komunikací bude použit štěrkopískový makadam, či podobný přírodní materiál, který bude po uložení zhutněn, ale i nadále si zachová přírodní vlastnosti. Nepočítá se s užitím asfaltu, pokud již polní cesta není asfaltová a nebude ji potřeba opravit. Montáž větrných elektráren bude probíhat z importovaných atestovaných modulů, které jsou od výrobce kompletně sestaveny a budou dopraveny pomocí tahačů s návěsy. Suroviny potřebné pro výrobu vlastních zařízení představuje ocel pro segmenty stožárů, uhlíková vlákna pro listy rotoru, různé další materiály (kovy, plasty, sklo) pro jednotlivé strojní technologie, kabely pro připojení elektráren na distribuční soustavu. V době výstavby budou třeba pohonné hmoty, maziva, chladící kapaliny apod. Konkrétní objemy surovin bude možné stanovit až ve vyšších stupních projektové přípravy záměru nebo až při samotné realizaci. Při výstavbě ani provozu větrných elektráren nebudou použity suroviny ani materiály, které mají negativní vliv na životní prostředí nebo na zdraví obyvatel. Suroviny pro provoz Během provozu nemají větrné elektrárny žádné požadavky na surovinové zdroje s výjimkou pohonných hmot pro obslužné automobily využívané při pravidelných kontrolách. Nahodilá potřeba materiálů se vyskytne v případě oprav a údržbě zařízení elektráren (mazací oleje a jiný spotřební materiál). ENERGETICKÉ ZDROJE Základním zdrojem energie pro provoz větrných elektráren je vítr. Jedná se o obnovitelný zdroj energie, který není závislý na lidské činnosti ani na přísunu jakéhokoliv jiného materiálu. Elektrická energie Za provozu Během provozu budou větrné elektrárny napojeny na rozvodnou elektrickou soustavu, kam budou dodávat vyrobenou energii a současně z ní budou v případě potřeby elektřinu odebírat. Odebraná elektrická energie bude spotřebovávána na signální osvětlení, provoz řídicí jednotky, vyhřívání apod. Odběr ze sítě bude minimální (cca 50 W pro jednu elektrárnu) a bude prováděn jen v době nečinnosti zařízení (do 10 % času). Turbína nepotřebuje elektrickou energii na roztáčení rotoru, je samorozběhová pouze působením energie větru. Za chodu generátorů budou elektrárny zdrojem elektrické energie, budou samostatné a bez nároků na odběr proudu ze sítě. Strana 22

Při výstavbě V době výstavby bude staveniště bez nároku na připojení na rozvod elektrické energie. Pokud bude zdroj elektrické energie nutný pro provoz některých mechanizmů nebo sociálního zázemí, bude zajištěn z mobilních elektrických zdrojů. Napojení na distribuční soustavu Napojení větrného parku na distribuční elektrickou soustavu bude řešeno se společností ČEZ Distribuce, a.s., která rozvodnou síť spravuje. Napojení bude provedeno v rozvodně R 110 kv v Horních Životicích. Připojení bude provedeno podzemním kabelem o délce přibližně 9 000 m, který povede katastrálními územími Leskovec nad Moravicí, Staré Heřminovy, Horní Benešov a Horní Životice. Přesná trasa bude stanovena v rámci návrhu na vydání územního rozhodnutí. Jiné energetické zdroje nebudou během výstavby ani provozu větrného parku potřebné. B.II.4. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU Zpřístupnění větrných elektráren Větrný park bude dostupný po nově vybudovaných komunikacích šířky 5,0 m ke každé z větrných elektráren. Celková délka nových cest bude přibližně 2 000 m. V maximální míře bude využito stávajících polních cest, které budou upraveny na požadovanou šířku a zpevněny hutněným kamenivem. Takto upravené budou cesty v délce 900 m. Tyto účelové komunikace budou napojeny na veřejné silnice č. II/459 Horní Benešov Leskovec nad Moravicí a III/45919 Leskovec nad Moravicí Staré Heřminovy. Tato trasa bude využita v rámci stavby pro dopravu materiálu i samotných větrných elektráren, za provozu pro zajištění kontrol a údržby větrného parku. Veřejné komunikace nebudou v souvislosti s výstavbou větrných elektráren nijak upravovány s výjimkou možných dočasných dopravních opatření souvisejících s přepravou nadměrných nákladů. Stávající polní cesta bude z důvodu nutnosti přepravy velkých objemů a hmotností materiálu zpevněna nosným štěrkovým podkladem a krytem z vibrovaného štěrku, čímž bude jednak zaručena dostatečná únosnost vozovky a současně přirozený charakter cesty v krajině. U každé elektrárny bude dále vybudována manipulační plocha o rozměrech 58 x 35 m zpevněná rovněž hutněným kamenivem. Doprava v době výstavby Ve fázi výstavby dojde k určitému zvýšení nároků na stávající dopravní síť, které bude způsobeno skrývkou ornice, zemními pracemi transportem stavebních materiálů a dovozem komponent pro konstrukci větrné elektrárny. Vzhledem k rozsahu stavby je rozhodující první etapa zemních a základových prací, která bude v trvat cca 15 pracovních dní a bude v denní době reprezentována cca 20 pohyby nákladních automobilů. Přesun hmot se bude provádět výhradně po stávající komunikaci a polní cestě. K dopravě materiálu a konstrukčních prvků VE bude využívána silnice druhé třídy II/452, z níž se bude v obci Leskovec nad Moravicí odbočovat na komunikaci druhé třídy II/459 ve směru na Horní Benešov, případně na komunikaci III. třídy směrem na Staré Heřminovy. Z těchto komunikací se bude odbočovat k jednotlivým VE a jejich obslužným plochám, ke kterým budou vedeny zpevněné komunikace. Strana 23

Požadavky na zatížení přístupové cesty ke každé VE vyplývají z toho, že pro výstavbu jedné elektrárny je na místo potřeba dopravit: - cca 90 nákladních automobilů s betonem (domíchávače), - cca 15-20 těžkých transportérů s jeřábem pro stavbu a demontáž VE, - cca 12 transportérů s komponentami vlastní elektrárny. Maximální délka transportu je 56 m, vyžaduje světlou výšku podjezdů pod mosty min. 5 m a vnitřní rádius zatáček cesty min. 30-40 m. Doprava v době provozu Nároky na dopravní obslužnost v době provozu souvisí pouze s pravidelnými kontrolami jednou za 14 dní, případně odstraňováním nahodilých poruch (osobní auto) a periodickými údržbami prováděnými jednou za 6 měsíců (dodávkové auto). Po ukončení činnosti elektráren poslouží komunikace pro dopravu materiálu při jejich demontáži. Upravené a nové cesty budou využívány pro zpřístupnění zemědělských a lesních pozemků, pro veřejnost pak v létě jako cyklostezky a v zimně jako tratě pro běžecké lyžování. B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH B.III.1. OVZDUŠÍ Pokud jsou větrné elektrárny chápány jako náhrada za výrobu elektrické energie v tepelných elektrárnách, je jejich vliv na kvalitu ovzduší jednoznačně pozitivní. Ovzduší bude při realizaci a provozu Větrného parku Leskovec znečišťováno pouze provozem dopravních prostředků a mechanizace zajišťující výstavbu záměru. OBDOBÍ PROVOZU Větrné elektrárny nebudou působit jako zdroj znečišťování ovzduší, ani jejich provoz nevyvolá potřebu vytvoření nového zdroje znečišťování ovzduší. Jako liniový zdroj bude působit automobilová doprava vyvolaná běžnými provozními potřebami instalovaných zařízení. Malá intenzita dopravy při kontrolách 1 x za 14 dní, případně při odstraňování nahodilých poruch a periodické údržbě, bude spojena s velmi nízkou produkcí škodlivin. OBDOBÍ VÝSTAVBY Bodové zdroje znečišťování ovzduší V době výstavby se nepředpokládá znečištění ovzduší z bodového zdroje. Liniové zdroje znečištění ovzduší Liniovým zdrojem znečišťování ovzduší bude v době výstavby provoz nákladní dopravy a techniky, která bude zajišťovat dovoz stavebního materiálu, technologického zařízení, odvoz odpadů a případně úpravy terénu. Znečištění ovzduší způsobuje sekundární prašnost vznikající průjezdem vozidel po znečištěné nebo zemní komunikaci a emise škodlivin z motorů. V průběhu výstavby se předpokládá, že pro výstavbu jedné elektrárny je nutné k odvozu zemin, návozu materiálů a technologie přibližně 200 nákladních automobilů (cca 20 nákladních automobilů denně). Do ovzduší mohou být emitovány: Strana 24

- tuhé znečišťující látky (PM, PM 10 ) - oxid uhelnatý (CO) - oxidy dusíku (NO x ) - oxid siřičitý (SO 2 ) - organické sloučeniny (suma uhlovodíků /C x H y /, methan, propan, 1,3-butadien, styren, benzen, toluen, formaldehyd, acetaldehyd, benzo/a/pyren). Tato etapa prací bude časově omezená a znečištění ovzduší srovnatelné se znečištěním při provádění jiných zemních prací či dopravou materiálu ve volném terénu mimo zastavěné území obce. Znečištění způsobené automobilovým provozem bude přímo závislé na dodržování zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, povětrnostních poměrech v době výstavby, popřípadě postupu prací. Plošné zdroje znečištění ovzduší Plošné znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami (prachem) bude způsobeno přechodně během stavebních prací na ploše stavby. Tyto krátkodobé negativní dopady na prostředí budou eliminovány na minimum vhodnou organizací práce a čištěním vozidel, komunikací, zpevněných ploch. Plošné emise z tohoto zdroje znečištění budou nahodilé, závislé hlavně na klimatických poměrech a jejich množství nelze zcela přesně určit. Vzhledem k tomu, že staveniště leží ve větší vzdálenosti od bytové zástavby, lze předpokládat, že míra obtěžování obyvatelstva a zhoršení kvality ovzduší v obcích vlivem uvedených činností nebude významné. B.III.2. ODPADNÍ VODY ZA PROVOZU Provoz větrných elektráren bude automatický bez stálé obsluhy a odpadní vody zde nebudou produkovány. Nehrozí ani znečištění povrchových či podzemních vod a půdy závadnými látkami ( 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách), jelikož jakýkoliv únik olejů při případné poruše zařízení větrné elektrárny je elektronicky sledován a její činnost je v případě nutnosti okamžitě zastavena. Únik oleje mimo vnitřní prostor elektrárny je i v případě havárie vyloučen, jelikož spodní část tubusu je nepropustná. V DOBĚ VÝSTAVBY Splaškové odpadní vody vznikající při výstavbě budou zachyceny v mobilních toaletách (zařízení TOI-TOI nebo obdobných) a podle potřeby budou zneškodňovány způsobem odpovídajícím platné legislativě. Na staveništi nebude prováděno mytí vozidel, očista bude podle potřeby zajištěna pouze mechanicky. Za nepříznivého počasí zajistí dodavatel stavby očistu veřejných komunikací. Voda z cisterny k tomu použitá bude vsakovat do terénu podél komunikací. Srážkové vody na staveništi nebudou znečištěny a nebude se tedy jednat o odpadní vody. Zvýšení odtoku srážkových vod v místech prováděných zemních prací v důsledku obnažení terénu bude pouze dočasné, do doby pokrytí narušených míst novou vegetací. Na zpevněných plochách (cesty a manipulační plochy) bude koeficient odtoku vyšší než na neupraveném povrchu, vsakování zvýšeného povrchového odtoku z těchto ploch do okolní orné půdy však nebude představovat problém. Odvodnění obslužných cest a zpevněných ploch bude řešeno v rámci příslušné projektové dokumentace. V průběhu výstavby bude v případě potřeby provedeno vyčerpání Strana 25