Název: ŘASY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková

Podobné dokumenty
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Krytosemenné rostliny pletiva, asimilační barviva (laboratorní práce)

Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE

Název: POZOROVÁNÍ PRVOKŮ

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Název: Kapraďorosty. Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět: biologie

Zelené řasy (Chlorophyta) Milan Dundr

ŘÍŠE (REGNUM): ROSTLINY (PLANTAE) Podříše (Subregnum): Nižší rostliny řasy (Thallobionta)

Název: VNITŘNÍ STAVBA LISTU

ROSTLINNÁ PLETIVA. Praktické cvičení z biologie C05. Zhotovila: Mgr. Kateřina Žáková G a SOŠPg Čáslav

ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Název: VNITŘNÍ STAVBA KVĚTU

ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Název: Nižší rostliny (řasy)

Sešit pro laboratorní práci z biologie

LABORATORNÍ PRÁCE Č.

Seznam obrázků z pracovních listů a námětů na laboratorní cvičení

Řasy. Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/ (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-6-04

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Praktická cvičení z biologie na gymnáziu

Systém a mikroskopování řas - RUDUCHY

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie+ chemie, matematika, informační technika

Přírodopis 6. třída. Základní škola Volyně. (Nebuněčné a jednobuněčné organismy. Mnohobuněčné organismy bezobratlí, nižší rostliny a houby)

Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU

BIOLOGIE BA

SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

Název: Vitamíny. Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Název: Hmoto, jsi živá? II

Botanika - bezcévné rostliny 2. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

ročník 6. č. 17 název

Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

NIŽŠÍ ROSTLINY - řasy

Botanika - bezcévné rostliny 6. praktikum Přehled pozorovaných objektů

LES Ročník: 6. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis

Název práce: Rostlinná buňka a látky v ní obsažené. Odstavce Vzdělávací cíl, Pomůcky a Inovace viz následující strana

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

Saprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Otázka: Nižší rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Evka NIŽŠÍ ROSTLINY= PROTOBIONTA

Název: Pozorování ptačího vejce

Botanika - bezcévné rostliny PRAKTICKÉ CVIČENÍ

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

VY_32_INOVACE_ / Botanika systém rostlin Botanika nauka o rostlinách

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Název: Vývoj rostlin. Autor: Mgr. Blanka Machová. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie

Název projektového úkolu: Řekni mi jak Jak vzniká klíček? Třída: VI. Název společného projektu: Jak dlouho trvá, než?

Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Botanika bezcévných rostlin 3. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Sešit pro laboratorní práci z biologie

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2

Zemědělská botanika.

Jiří Mach. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy

Název: Hrdličkovo muzeum

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Říše Prvoci. (Protozoa) Autor: Katka Téma: Prvoci Ročník: 2. Opora, ochrana. Pohyb. o Pouze pokud nemají pelikulu.

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

Buňka. základní stavební jednotka organismů

SINICE A ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLY V E D N E V N O C I

Otázka: Jednobuněční živočichové. Předmět: Biologie. Přidal(a): stejsky. Živočichové

VY_32_INOVACE_ / Sinice, lišejníky, řasy Sinice modrozelené organismy

Název: Hmoto, jsi živá? I

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Fotosyntéza a dýchání rostlin (laboratorní práce)

VY_32_INOVACE_ / Výtrusné rostliny - mechy Výtrusné rostliny

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení

Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011

ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)

-1-slovné názvosloví rod (latinsky velkým písmenem; česky malým písmenem)

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Otázka: Jednobuněční živočichové - prvoci. Předmět: Biologie. Přidal(a): Krista PRVOCI. Obecné znaky:

JAROSLAV JURČÁK Soubor podpůrných materiálů pro transformaci didaktického modelu výuky přírodovědných předmětů ČÁST BIOLOGICKÁ

trubicovitá pletivná vláknitá, větvená vláknitá

LABORATORNÍ PRÁCE KLUB PAMPELIŠKA

1. Houby. 2. Areály. 3. Sopečná činnost. 4. Mineralogie. význam, rozdělení a nejdůležitější zástupci. reliktní a synantropní druh. činností.

Digitální učební materiál

Transkript:

Název: ŘASY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie, geografie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího gymnázia) Tematický celek: nižší rostliny Stručná anotace: Řasy jsou skupinou rostlin, jejichž tělo je tvořeno stélkou (thallus), což je označení vegetativního těla jednobuněčných a mnohobuněčných organismů z říší Chromista, Plantae a Fungi. Stélka není tvořena diferencovanými pletivy, často chybí spojení buněk plazmodesmy. Nejsložitější pletivné stélky napodobují členění těl vyšších rostlin majíce rhizoidy (podoba funkce s kořeny) kaouloid (jk. stonek) a fyloidy (nápodoba listů). Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita.

Pomůcky: rostlinný materiál, mikroskop, potřeby k mikroskopování, žiletka, filtrační papír, vata, Lugolův roztok, NaCl Teorie: Systém nižších rostlin doznal v posledních letech několika zásadních změn.vývojová větev hnědých řas je nyní součástí říše Chromista, zatím co zbývající skupiny řas patří do říše Plantae, a to červená větev do podříše Biliphyta a zelená vývojová větev do podříše zelené rostliny(viridiplantae). Nejcharakterističtější strukturou řas je jejich stélka. U stélek rozlišujeme různé stupně jejího vývoje: 1. Monadoidní stélka jednobuněčná, jednojaderná, bičíkatá stélka bičíkovců s pelikulou nebo periplastem na povrchu (př. krásnoočka) 2. Rhizopodiová stélka jednobuněčná, jednojaderná, s panožkami, s periplastem nebo plazmolemou (př. zlativky) 3. Kapsální stélka podobná monadoidní, ale je obalena slizovým pouzdrem (př. zelenivky) 4. Kokální stélka jednobuněčná, jednojaderná, nepohyblivá s buněčnou stěnou (př. rozsivky) 5. Trichální (vláknitá) stélka mnohobuněčná složená z jednojaderných buněk s buněčnou stěnou, vlákna jednoduše větvená nebo bez větvení (př. kadeřnatka) 6. Heterotrichální stélka složitější typ trichální stélky s vlákny morfologicky a funkčně rozlišenými na hlavní a postranní (př. Ulotrichales) 7. Sifonální (trubicovitá) stélka vláknitá či vakovitá, tvořena jednou makroskopickou mnohojadernou buňkou na bázi s rhizoidy a s rozvětvenou vrcholovou částí (př. trubicovky) 8. Sifonokladální stélka mnohojaderná, mnohobuněčná, vláknitá či vakovitá s buněčnou stěnou (př. žabí vlas) 9. Pletivná stélka nejdokonalejším typem stélek, vláknitá s rozlišením na rhizoidy, kauloid, fyloidy (př. chaluhy) Řasy jsou většinou autotrofové, najdeme je ve vlhké půdě, na vlhkých kamenech, ve vodě slané i sladké, ve stojatých i mírně tekoucích vodách, v nádržích s vodou znečištěnou organickými odpadními látkami ale i na kůře stromů nebo v půdě. Šroubatku a jiné vláknité řasy najdeme splývat na hladině ve volných na dotek hebkých shlucích v mělkých stojatých nebo mírně tekoucích vodách. Rozsivky najdeme v hnědavém povlaku na kamenech v rybníku, případně v půdě akvária. Krásnoočka můžeme sbírat v nádržích se znečišťujícími organickými látkami, zrněnky seškrábneme z kůry stromů.

Úkoly: 1. Pozorování a nákres šroubatky 2. Pozorování a nákres krásnooček 3. Pozorování a nákres rozsivek 4. Pozorování a nákres zrněnky 5. Pozorování a nákres vláknitých řas Postup práce: 1. Několik vláken šroubatky přeneste na podložní sklíčko, zakápněte kapkou vody, přikryjte krycím sklíčkem a pozorujte. Poté přikápněte a filtračním papírem prosajte Lugolův roztok, čímž zvýrazníte jádro a pyrenoidy (světlolomná, kulatá bílkovinná tělíska). V některých případech je možno vidět spájení vláken, kopulační můstky a vznik spájivých výtrusů. Pozorujte pod mikroskopem a výsledky zakreslete a popište. 2. Krásnoočka přeneste pipetou do kapky vody a zhotovte preparát. Pohyb můžete zpomalit přidáním několika vláken vaty. Pozorujte pod mikroskopem a výsledek nakreslete a popište. Potom zhotovte nový preparát bez vaty, přidejte k jedné straně zrníčka NaCl a pozorujte. 3. Z hnědavého povlaku, který jsme získali z kamenů z rybníka, seškrábněte malé množství na sklíčko a vytvořte preparát. Pozorujte pod mikroskopem, zakreslete a popište. 4. Zrněnku seškrábněte z kůry stromu na sklíčko. Zakápněte vodou a zhotovte preparát, pod mikroskopem pozorujte. Zakreslete a popište. 5. Donesené vláknité řasy rozcupujte a několik vláken vložte na sklíčko. Zakápněte vodou a zhotovte preparát. Pozorujte jej pod mikroskopem, zakreslete a popište. Výsledky: 1. Pod mikroskopem vidíte protáhlé, obdélníkové buňky se šroubovitým chloroplastem a laločnatým okrajem. Po přikápnutí Lugolova roztoku uvidíte obarvené jádro obklopené cytoplazmou. Téměř černé pyrenoidy najdete v chloroplastech. 2. Krásnoočka mají protáhlou, vřetenovitou buňku. Cytoplazma je bezbarvá a obsahuje podlouhlé chloroplasty, které jsou početně, tvarově a svým umístěním druhově specifické. Na předním konci těla je vidět bičík, v jehož blízkosti uvidíte stigma (červenou světločivnou skvrnu) a stažitelné vakuoly vyprazdňující se do dutiny hltanu. NaCl vyvolá negativní chemotaxi, takže krásnoočka budou migrovat na opačnou stranu od zdroje soli. Máte-li krásnoočka donesená z míst s horšími životními podmínkami, budou jedinci patrně málo pohybliví, buňka bude zdeformovaná a bude přecházet do stadia cysty. 3. Rozsivky mají různé typy schránek, často tyčinkovitého nebo loďkovitého tvaru, s typickým zbarvením a stavbou, pohybují se všemi směry.

4. Pod mikroskopem můžete vidět kokální stélku zrněnky, tvořící balíčkovité kolonie, popř. krátké rozpadavé vlákno. Uvnitř je vidět jeden chloroplast a jádro buňky. 5. Můžete vidět různé druhy vláknitých řas, nejspíše ale uvidíte hojně rozšířenou drkalku, kterou poznáte podle trhavého pohybu její stélky.

Vypracování: 1. Nákres šroubatky 2. Nákres krásnoočka 3. Nákres rozsivek 4. Nákres zrněnky 5. Nákres vláknitých řas

Diskuse: Jaký význam v přírodě mají řasy? Jaký je jejich geologický význam? Jak se mohou řasy využít v potravinářství a průmyslu? Které řasy jsou významným podílníkem snižování CO2 v atmosféře a teploty na Zemi? Jsou mezi tzv. vyššími rostlinami nějaké rostliny mající stélku? Které státy řasy nejvíce průmyslově využívají? Závěr: Literatura: LENOCHOVÁ M. a kol. Biologie pro 1.ročník gymnázia. Praha: SPN, 1984. 256 s. ROSYPAL, S. Nový přehled biologie. Praha: Scientia, 2003. 796 s. KUBÁT K. a kol. Botanika. Praha: Scientia, 1998. 231 s.