Název: ŘASY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie, geografie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího gymnázia) Tematický celek: nižší rostliny Stručná anotace: Řasy jsou skupinou rostlin, jejichž tělo je tvořeno stélkou (thallus), což je označení vegetativního těla jednobuněčných a mnohobuněčných organismů z říší Chromista, Plantae a Fungi. Stélka není tvořena diferencovanými pletivy, často chybí spojení buněk plazmodesmy. Nejsložitější pletivné stélky napodobují členění těl vyšších rostlin majíce rhizoidy (podoba funkce s kořeny) kaouloid (jk. stonek) a fyloidy (nápodoba listů). Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita.
Pomůcky: rostlinný materiál, mikroskop, potřeby k mikroskopování, žiletka, filtrační papír, vata, Lugolův roztok, NaCl Teorie: Systém nižších rostlin doznal v posledních letech několika zásadních změn.vývojová větev hnědých řas je nyní součástí říše Chromista, zatím co zbývající skupiny řas patří do říše Plantae, a to červená větev do podříše Biliphyta a zelená vývojová větev do podříše zelené rostliny(viridiplantae). Nejcharakterističtější strukturou řas je jejich stélka. U stélek rozlišujeme různé stupně jejího vývoje: 1. Monadoidní stélka jednobuněčná, jednojaderná, bičíkatá stélka bičíkovců s pelikulou nebo periplastem na povrchu (př. krásnoočka) 2. Rhizopodiová stélka jednobuněčná, jednojaderná, s panožkami, s periplastem nebo plazmolemou (př. zlativky) 3. Kapsální stélka podobná monadoidní, ale je obalena slizovým pouzdrem (př. zelenivky) 4. Kokální stélka jednobuněčná, jednojaderná, nepohyblivá s buněčnou stěnou (př. rozsivky) 5. Trichální (vláknitá) stélka mnohobuněčná složená z jednojaderných buněk s buněčnou stěnou, vlákna jednoduše větvená nebo bez větvení (př. kadeřnatka) 6. Heterotrichální stélka složitější typ trichální stélky s vlákny morfologicky a funkčně rozlišenými na hlavní a postranní (př. Ulotrichales) 7. Sifonální (trubicovitá) stélka vláknitá či vakovitá, tvořena jednou makroskopickou mnohojadernou buňkou na bázi s rhizoidy a s rozvětvenou vrcholovou částí (př. trubicovky) 8. Sifonokladální stélka mnohojaderná, mnohobuněčná, vláknitá či vakovitá s buněčnou stěnou (př. žabí vlas) 9. Pletivná stélka nejdokonalejším typem stélek, vláknitá s rozlišením na rhizoidy, kauloid, fyloidy (př. chaluhy) Řasy jsou většinou autotrofové, najdeme je ve vlhké půdě, na vlhkých kamenech, ve vodě slané i sladké, ve stojatých i mírně tekoucích vodách, v nádržích s vodou znečištěnou organickými odpadními látkami ale i na kůře stromů nebo v půdě. Šroubatku a jiné vláknité řasy najdeme splývat na hladině ve volných na dotek hebkých shlucích v mělkých stojatých nebo mírně tekoucích vodách. Rozsivky najdeme v hnědavém povlaku na kamenech v rybníku, případně v půdě akvária. Krásnoočka můžeme sbírat v nádržích se znečišťujícími organickými látkami, zrněnky seškrábneme z kůry stromů.
Úkoly: 1. Pozorování a nákres šroubatky 2. Pozorování a nákres krásnooček 3. Pozorování a nákres rozsivek 4. Pozorování a nákres zrněnky 5. Pozorování a nákres vláknitých řas Postup práce: 1. Několik vláken šroubatky přeneste na podložní sklíčko, zakápněte kapkou vody, přikryjte krycím sklíčkem a pozorujte. Poté přikápněte a filtračním papírem prosajte Lugolův roztok, čímž zvýrazníte jádro a pyrenoidy (světlolomná, kulatá bílkovinná tělíska). V některých případech je možno vidět spájení vláken, kopulační můstky a vznik spájivých výtrusů. Pozorujte pod mikroskopem a výsledky zakreslete a popište. 2. Krásnoočka přeneste pipetou do kapky vody a zhotovte preparát. Pohyb můžete zpomalit přidáním několika vláken vaty. Pozorujte pod mikroskopem a výsledek nakreslete a popište. Potom zhotovte nový preparát bez vaty, přidejte k jedné straně zrníčka NaCl a pozorujte. 3. Z hnědavého povlaku, který jsme získali z kamenů z rybníka, seškrábněte malé množství na sklíčko a vytvořte preparát. Pozorujte pod mikroskopem, zakreslete a popište. 4. Zrněnku seškrábněte z kůry stromu na sklíčko. Zakápněte vodou a zhotovte preparát, pod mikroskopem pozorujte. Zakreslete a popište. 5. Donesené vláknité řasy rozcupujte a několik vláken vložte na sklíčko. Zakápněte vodou a zhotovte preparát. Pozorujte jej pod mikroskopem, zakreslete a popište. Výsledky: 1. Pod mikroskopem vidíte protáhlé, obdélníkové buňky se šroubovitým chloroplastem a laločnatým okrajem. Po přikápnutí Lugolova roztoku uvidíte obarvené jádro obklopené cytoplazmou. Téměř černé pyrenoidy najdete v chloroplastech. 2. Krásnoočka mají protáhlou, vřetenovitou buňku. Cytoplazma je bezbarvá a obsahuje podlouhlé chloroplasty, které jsou početně, tvarově a svým umístěním druhově specifické. Na předním konci těla je vidět bičík, v jehož blízkosti uvidíte stigma (červenou světločivnou skvrnu) a stažitelné vakuoly vyprazdňující se do dutiny hltanu. NaCl vyvolá negativní chemotaxi, takže krásnoočka budou migrovat na opačnou stranu od zdroje soli. Máte-li krásnoočka donesená z míst s horšími životními podmínkami, budou jedinci patrně málo pohybliví, buňka bude zdeformovaná a bude přecházet do stadia cysty. 3. Rozsivky mají různé typy schránek, často tyčinkovitého nebo loďkovitého tvaru, s typickým zbarvením a stavbou, pohybují se všemi směry.
4. Pod mikroskopem můžete vidět kokální stélku zrněnky, tvořící balíčkovité kolonie, popř. krátké rozpadavé vlákno. Uvnitř je vidět jeden chloroplast a jádro buňky. 5. Můžete vidět různé druhy vláknitých řas, nejspíše ale uvidíte hojně rozšířenou drkalku, kterou poznáte podle trhavého pohybu její stélky.
Vypracování: 1. Nákres šroubatky 2. Nákres krásnoočka 3. Nákres rozsivek 4. Nákres zrněnky 5. Nákres vláknitých řas
Diskuse: Jaký význam v přírodě mají řasy? Jaký je jejich geologický význam? Jak se mohou řasy využít v potravinářství a průmyslu? Které řasy jsou významným podílníkem snižování CO2 v atmosféře a teploty na Zemi? Jsou mezi tzv. vyššími rostlinami nějaké rostliny mající stélku? Které státy řasy nejvíce průmyslově využívají? Závěr: Literatura: LENOCHOVÁ M. a kol. Biologie pro 1.ročník gymnázia. Praha: SPN, 1984. 256 s. ROSYPAL, S. Nový přehled biologie. Praha: Scientia, 2003. 796 s. KUBÁT K. a kol. Botanika. Praha: Scientia, 1998. 231 s.