Datum: 31. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_116 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou Jméno autora: Mgr. Miroslava Pavlíková Název sady: Český jazyk a literatura pro dvouleté maturitní studium Název práce: Stavba slova (prezentace) Předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 2. Studijní obor: 64-41-L/51 Podnikání Časová dotace: 1 vyučovací hodina Vzdělávací cíl: Upevnit učivo o stavbě slova. Pomůcky: Počítač a dataprojektor, popř. sešit a propisovací tužka. Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT. mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.
Stavba slova Slova se skládaj dají z konkrétn tních stavebních prvků = morfémů - to jsou nejmenší části slova, dále d nečlenitel lenitelné,, mající význam: buď a) lexikáln lní (slovníkový, věcný), v nebo b) gramatický (mluvnický). Druhy morfémů: - kořen - předpona - příponapona - koncovka (Základn kladním m kritériem riem při p i odhalování jednotlivých morfémů je princip opakovatelnosti.) 2
Kořen (radix( radix) = část slova společná všem slovům etymologicky příbuzným p (zůst stává po vyčlen lenění všech ostatních morfémů). Všechna slova příbuznp buzná se společným kořenem se nazý- vají slovní rodina nebo slovní čeleď. Např.: do mluv a pro mluv a ná mluv y předp ed- mluv a o - mluv a pří p mluv a od mluv a roz mluv a po mluv a s - mlouv- a Velmi zřídka z se kořen = slovo (u neohebných slov, např. ven).. U slov ohebných se někdy n v 1. páděp vysky- 3
tuje nulová koncovka (např. kost 0, kost i atd.). Kořen se můžm ůže e obměň ěňovat ( noc, noč ní ; nés t, nes u, sůl, s sol ný, sl aný;; nos it, nůš e; péc t, pek ař). Předpona (prefix) = morfém m nebo morfémy my stojící před kořenem. NěkterN které předpony jsou shodné s vlastními předložkami (za, s, z, do, na), jiné fungují jen jako předp ed- pony (vv( vv-, roz-,, pře-, p, pra-,, ne- aj.). Přípona (sufix) = morfém m nebo morfémy my stojící za kořenem.. Přípony P nikdy nemohou existovat jako samostatná slova. Koncovka = morfém m stojící na úplném m konci slova, 4
se jíj různé mluvnické tvary téhot hož slova (v různých r tvarech téhot hož slova se mění. m Býva většinou součást stí přípony. pony. Př.: škol n -í, - ího, - ímu, - í, - í, -ím, - ím Kmen = ta část slova, k nížn se připp ipínají koncovky. V různých r tvarech téhot hož slova se nemění (kmen tedy dostaneme, oddělíme me-li od slovního tvaru koncovku). Př.: kuřátk o, nepostižiteln iteln ý, tisk l 5
Cvičen ení Vyber vždy v jednu správnou možnost: 1. Morfémem rozumíme: me: a) nejmenší části slova, kterými se tvoří pouze jiné tvary téhot hož slova, b) nejmenší části slova, dále d nečleniteln lenitelné,, které mají pouze mluvnický význam, c) nejmenší části slova, dále d nečleniteln lenitelné,, které jsou společné všem příbuzným p slovům, d) nejmenší části slova, dále d nečleniteln lenitelné,, které mají význam lexikáln lní nebo gramatický. 6
2. Mezi morfémy my nepatří: a) koncovka, b) kořen, c) přípona, p pona, d) předlop edložka. 3. Morfém ova- ve slově vystav-ova ova-t t je: a) kořenem, b) příponou, p ponou, c) koncovkou, d) slovotvorným základem. z 4. Morfém ám ve slově ženám m je: a) kmen, b) kořen, 7
c) přípona, p pona, d) koncovka. 5. Určete, ve kterém m slově je zárovez roveň předpona, kořen, přípona pona a koncovka: a) doškoleným, b) učitelovi, u c) solných, d) výmluva. 6. Vyberte slovo s nulovou koncovkou: a) stůl, b) zlato, c) stolem, d) výbornými. 8
Správn vné odpovědi: di: 1d 2d 3b 4d 5a 6a 9
Použit itá literatura: 1. Sochrová, Marie: Český jazyk v kostce pro střední školy. 2. vydání. Fragment,. Havlíčkův Brod 2002. ISBN 80-7200-338-0. 2. Mašková, Drahuše: Český jazyk. 1. vydání. Třebíč. VYUKA.cz 2005. 3. Martinec, Ivo Tušková, Jana Marie Zimová, Ludmila: Mluvnice (učebnice českého jazyka pro střední školy). Nakladatelství Fraus. Plzeň 2008. 1. vydání. ISBN 978-80-7238-779-3. Dílo smí být dále šířeno pod licencí CC BY-SA (www.creativecommons.cz). Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Všechna neocitovaná autorská díla jsou dílem autora. 10