PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Městský úřad Vysoké Mýto, B. Smetany 92, 566 32 Vysoké Mýto ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VYSOKÉ MÝTO 2010 TEXTOVÁ ČÁST PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ AKTUALIZACE PROJEKTU, KTERÝ BYL SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE, EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ A MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP ORP Vysoké Mýto 2010 1

Pořizovatel: Městský úřad Vysoké Mýto B.Smetany 92 566 32 vysoké Mýto Zpracovatel aktualizace: Městský úřad Vysoké Mýto, odbor územního plánování a regionálního rozvoje B.Smetany 92 566 32 vysoké Mýto Zpracovatel prvních ÚAP: Geovap spol. s r.o. Čechovo nábřeží 1790 530 02 Pardubice Zpracovatelský tým: Aktualizace: ing. František Eliáš, Městský úřad Vysoké Mýto ing. Lucie Pospíšilová, Městský úřad Vysoké Mýto Marcela Kubešová, Městský úřad Vysoké Mýto Digitální zpracování: ing. Lucie Pospíšilová, Městský úřad Vysoké Mýto 2

OBSAH DOKUMENTACE: I. TEXTOVÁ ČÁST A) PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (samostatná část) 1. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho hodnot 2. Limity využití území 3. Zjištění a vyhodnocení B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (samostatná část) I. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území II. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pilířů udržitelného rozvoje území III. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci II. GRAFICKÁ ČÁST A) PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Výkres hodnot území Výkres limitů využití území Výkres záměrů na provedení změn v území B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Problémový výkres 3

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ÚVOD 5 1. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT 1.1 Horninové prostředí a geologie 7 1.2 Vodní režim 18 1.3 Hygiena životního prostředí 29 1.4 Ochrana přírody a krajiny 35 1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 52 1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura 60 1.7 Sociodemografické podmínky 100 1.8 Bydlení 108 1.9 Rekreace 117 1.10 Hospodářské podmínky 126 2. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 2.1 Horninové prostředí a geologie 134 2.2 Vodní režim 134 2.3 Hygiena životního prostředí 135 2.4 Ochrana přírody a krajiny 135 2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 136 2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura 136 2.7 Sociodemografické podmínky 142 2.8 Bydlení 143 2.9 Rekreace 143 2.10 Hospodářské podmínky 143 3. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 3.1 Horninové prostředí a geologie 143 3.2 Vodní režim 143 3.3 Hygiena životního prostředí 144 3.4 Ochrana přírody a krajiny 144 3.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 146 3.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura 147 3.7 Sociodemografické podmínky 153 3.8 Bydlení 154 3.9 Rekreace 156 3.10 Hospodářské podmínky 156 4

ÚVOD Předmětem projektu je zpracování aktualizace územně analytických podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území pro SO ORP Vysoké Mýto v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcích předpisů. Pro každé specifikované téma je zpracována SWOT analýza zahrnující silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, na jejichž základě jsou poté definovány hlavní problémy k řešení. Podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti viz. příloha č.1. část A a část B. Při zpracování se dále vycházelo zejména z územních plánů obcí, strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Pardubického kraje (Plán odpadového hospodářství, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací, Územní energetická koncepce, apod.,) a České republiky. Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je Městský úřad Vysoké Mýto (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu zdroje informací a literatury. ÚDAJE O ÚZEMÍ Správní obvod ORP Vysoké Mýto leží ve střední části Pardubického kraje, přičemž na severu tvoří část hranice s Královéhradeckým krajem. Na východě hraničí s obcemi správního obvodu Ústí nad Orlicí, na jihovýchodě s Litomyšlskem a z jihozápadní strany s Chrudimskem. Ze západní strany je obklopen obcemi Holicka. Řešené území se rozkládá na 28 186 hektarech a zaujímá 6,2 % rozlohy kraje. Ve 40 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2009 celkem 32 613 obyvatel (6,3 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění 115,2 osob/km 2 je mírně nad krajským průměrem. Ve dvou městech správního území ORP Vysokém Mýtě a Chocni žijí dvě třetiny jeho obyvatel. Správní území je dále členěno na dvě spádové oblasti pověřených obecních úřadů, jejichž sídla jsou v uvedených městech. Řešené území zahrnuje obce Běstovice, Bošín, Bučina, České Heřmanice, Dobříkov, Džbánov u Vysokého Mýta, Hrušová, Choceň, Javorník, Koldín, Kosořín, Leština, Libecina, Mostek, Nasavrky, Nové Hrady, Oucmanice, Plchovice, Podlesí, Pustina, Radhošť, Řepníky, Seč, Skořenice, Slatina, Sruby, Stradouň, Sudslava, Svatý Jiří, Tisová, Týnišťsko, Újezd u Chocně, Vinary, Vraclav, Vračovice- Orlov, Vysoké Mýto, Zádolí, Zálší, Zámrsk, Zářecká Lhota. V území ORP Vysoké Mýto je 87 částí obce a 63 katastrálních území. Počet obyvatel ve sledovaném ORP se v posledních dvou desetiletích zvyšuje, patří k oblastem s největším relativním nárůstem počtu obyvatel v kraji, nicméně hrubá míra přirozeného přírůstku zde není výrazně vyšší, nárůst počtu obyvatel byl tedy způsoben převážně rostoucím počtem přistěhovalých osob. Krajina řešeného území spadá do Svitavské a Podorlické pahorkatiny, ze severu je obklopena smíšenými lesy, ve střední části se rozkládá řada rybníků. Nejvyšším bodem je lokalita Na Chlumku u Leštiny na jihu území (494,5 m. n. m). Z celkové rozlohy území SO ORP tvoří dle údajů ČSÚ z roku 2009 zemědělská půda 70,4 %, přitom ze 77,6 % jde o ornou půdu, na 18 % jsou trvalé travní porosty. Ve srovnání s jinými SO ORP kraje je zde nižší podíl lesů, které zabírají 19,5 % území, zbylé 8,3 % území SO ORP tvoří zastavěné plochy. Území ORP Vysoké Mýto je regionem s nejvyšším podílem zemědělské půdy z celkové rozlohy mezi správními obvody v kraji. Ke konci roku 2009 činil tento podíl 70,4 %, což je deset procentních bodů 5

nad krajským průměrem. Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 pracovalo v zemědělství 9,5 % ekonomicky činného obyvatelstva správního obvodu (čtvrtý nejvyšší podíl v kraji). Míra nezaměstnanosti se udržuje kolem krajského průměru, ke konci roku 2009 bylo na úřadech práce evidováno 10,8 % ekonomicky činných obyvatel. Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva je mírně podprůměrný. Na území SO ORP Vysoké Mýto se nachází několik zvláště chráněných území. Krajina regionu nabízí řadu možností pro turistiku, kromě zmíněných přírodních památek mohou turisté obdivovat mnohé památky. Město Vysoké Mýto je jedním z nejstarších a nejlépe dochovaných historických měst v republice. Nově zrekonstruované náměstí se dvěma radničními budovami patří k největším u nás. K turisticky atraktivním místům se řadí i renesanční zámek s rozsáhlým parkem v Chocni, na východ od Chocně se rozkládá přírodní rezervace Peliny s vysokými skalními bloky a výskytem mnoha vzácných rostlin. Vede zde i cyklostezka vedoucí podél řeky Tiché Orlice z Chocně do Ústí nad Orlicí. Zajímavá je expozice dřevěných barokních soch ve Vraclavi či pravoslavný dřevěný kostelík v Dobříkově, který byl do obce přemístěn z Podkarpatské Rusi v roce 1930. Turisté často navštěvují rokokový zámek v Nových Hradech s galerií výtvarného umění a obnoveným parkem. Na území obcí SO ORP se nachází řada dalších stavebních památek, především kostelů, venkovských zámků, kapliček a dalších drobných památek, jako jsou sochy, sousoší a kříže. 6

1. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT Ve vyhodnocení stavu vývoje území a jeho hodnot je proveden rozbor jednotlivých tématických oblastí daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Zpracovaná témata 1. Horninové prostředí a geologie, 2. Vodní režim, 3. Hygiena životního prostředí, 4. Ochrana přírody a krajiny, 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura, 7. Sociodemografické podmínky, 8. Bydlení, 9. Rekreace, 10. Hospodářské podmínky. Všechna data důležitá pro zpracování vyhodnocení stavu vývoje území ORP Vysoké Mýto jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí. 1.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Téma je charakterizováno následujícími sledovanými jevy: 57 dobývací prostor 58 chráněné ložiskové území 60 ložisko nerostných surovin 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik, Geologický a geomorfologický profil území Řešené území leží v severní části Pardubického kraje při jeho hranici s Královéhradeckým krajem. Z pohledu regionální geologie bylo zájmové území zobrazeno na pěti mapových přílohách, jejich sled a návaznost je uvedena na níže uvedeném zjednodušeném náčrtu. Mapové přílohy jsou doplněny legendou zemin a hornin, které jsou v území zastoupeny. 7

Obr. č.1 - Náčrt sledu mapových příloh Z regionálně - geologického hlediska se zájmové území nachází v oblasti České křídové pánve. Nejrozsáhlejší útvar křídového stáří v Českém Masivu je na zájmovém území zastoupen převážně vápnitými jílovci, slínovci a prachovci. Do tohoto útvaru se řadí dále pískovce vápnito-jílovité, glaukonitické, jílovce spongilitické, pískovce křemenné, jílovité až slepence coniackého až turonského stáří. Cenoman je zastoupen pískovci a slepenci. Sedimenty se vyvinuly převážně diagenetickým zpevněním marinních sedimentů. Křídové sedimenty jsou v mapových přílohách č.1 až č.5 znázorňována odstíny zelených barev, v legendě označenými čísly 281, 286, 290, 296, 297, 299, 300, 305, 307 a 313. Jediným zástupcem neogénu jsou ve vymezeném území písčité štěrky a písky vzniklé fluviálním vývojem. Tyto štěrkopísky byly zaznamenány v k.ú. Podlesí na severovýchodě lokality, mapová příloha č.3. V legendě jsou tyto fluviální sedimenty označeny světle oranžovou barvou pod číslem 131. Kvartér, resp. pleistocén, je na území zastoupen fluviálními sedimenty - písky a štěrky, které jsou vázány zejména na okolí bohaté sítě povrchových toků. V mapových přílohách jsou znázorněny odstíny světle modré barvy, v legendě pod čísly 23 až 28. Váté (eolické) sedimenty představují v území písky a spraše či sprašové hlíny, ale také směsné deluviální (svahové) či deluviooeolické sedimenty. V mapových přílohách jsou označeny odstíny béžové barvy, v legendě pod čísly 15,16 a 20. Mocnost uloženin kvartéru zpravidla nepřesahuje 10 m. Holocénní, fluviální až deluviální, sedimenty jsou zastoupeny na celém zájmovém území. Skupina deluviálních, písčitohlinitých či hlinitopísčitých sedimentů pestrého složení, v legendě pod číslem 12 světle béžové barvy, je zastižena zejména v k.ú. Stradouň a Tisová. Organické sedimenty typu hnilokalu (slatina, rašelina) byly zjištěny severním směrem u obce Plchovice. V legendě a mapové příloze č.1 jsou sedimenty označeny šedou barvou a číslem 9. Další skupinou nezpevněných sedimentů, které vznikly deluviofluviálním a nivním vývojem, jsou hlíny, písky a štěrky v korytech vodních toků a nádrží a v jejich těsné blízkosti. V mapových přílohách je znázorněna světle modrou barvou, v legendě pak čísly 6 a 7. Z geotechnického pohledu jsou identické se starší pleistocénní akumulací. Poslední skupinou kvartérních, antropogenních sedimentů jsou navážky (halda, výsypka, odval). Tato skupina byla zastižena západním a východním směrem od obce Zářecká Lhota, ale také u Vysokého Mýta. 8

Zobrazení v mapových přílohách je provedeno světlo šedou barvou, v legendě pak pod číslem 1. Obr. č.2 - Mapová příloha č.1 9

Obr. č.3 - Mapová příloha č.2 Obr. č.4 - Mapová příloha č.3 10

Obr. č.5 - Mapová příloha č.4 Obr. č.6 - Mapová příloha č.5 Legenda: 11

Rajony svrchní vrstvy Kvartér Orlice - 111 zasahuje svým jižním výběžkem do zájmového území kolem Chocně. Tento rajon je charakteristický kvartérními a neogenními propojenými sedimenty. Svrchní kolektor je pak tvořen převážně fluviálními štěrkopísky. Kvartér Loučné a Chrudimky - 113 se dotýká pouze okrajově západní části lokality, jedná se o KÚ Stradouň a Radhošť. Kvartérní a neogenní sedimenty jsou doplněny svrchními fluviálními štěrkopísky. Obrázek č.7 : Geologická struktura území SO ORP Vysoké Mýto Zdroj: www.geoportal.cenia.cz 12

Rajóny základní vrstvy Vysokomýtská synklinála - 427 její západní hranice probíhá od severu k jihu při okraji zájmového území. Synklinálu tvoří široká artéská pánev v jihozápadním výběžku východočeské křídové pánve, mezi vraclavskou a potštejnskou antiklinálou. V horní části okrajů synklinály vznikají oblasti stoku, kde se tvoří mělké proudy podzemní vody, které sledují směr strukturního sklonu vrstev. Oběh podzemní vody je vázán na pásma rozvolnění křídových hornin a jedná se tedy o vodu puklinovou, která bývá napjatá. Výplň synklinály je tvořena sedimenty cenomanského až svrchnoturonského stáří. Cenoman je zastoupen pískovci a slepenci, spodní a střední turon představují ve spodní části prachovito-slínité, ve svrchních partiích pak prachovito-písčité sedimenty jizerského, případně i bělohorského a březenského souvrství. Tyto sedimenty vytvářejí až třívrstevní kolektory s mocností zvodně přesahující i 50 m s převážně napjatou hladinou podzemní vody. Chrudimská křída - 431 je součástí skupiny rajónů s názvem: Křída středního Labe po Jizeru. V přípovrchové zóně jsou zastiženy sedimenty svrchní křídy, převážně jílovce a slínovce. Cenomanské pískovce a slepence tvoří převážně jednovrstevní kolektory. Tento hydrogeologický rajón se nachází západním směrem od výše uvedené Vysokomýtské synklinály. Labská křída - 436 je zahrnuta také do Křídy Středního Labe po Jizeru. V přípovrchové zóně se vyskytují jílovce a slepence, které tvoří stropní izolátor nižší zvodni. Zvodnění tohoto kolektoru je nízké a dosahuje 15 až 50 m s volnou hladinou a propustností průlinovo-puklinovou. 1. vrstvení kolektor v pískovcích a slepencích percukokorycanského souvrství cenomanu dosahuje 5 až 15 m a mívá napjatou hladinou. Hodnoty zvodnění a typy propustností v kolektorech se shodují s výše uvedenou Chrudimskou křídou. Rajón Labské křídy se nachází na severním okraji zájmové lokality nad Vysokomýtskou synklinálou. Těžba nerostných surovin Řešené území není z hlediska těžby nerostných surovin příliš významné. Nachází se zde tři ložiska nerostných surovin, přičemž na ložiscích Újezd u Chocně a Kostelecké Horky probíhala v minulosti povrchová těžba. Jedná se o ložiska nerostných surovin pro těžbu štěrkopísků a cihlářské suroviny viz tabulka a mapa níže. Tabulka č.1.a.1.1.1: Ložiska výhradní plocha NÁZEV LOŽISKA- OBEC SUBREGISTR TĚŽBA ORGANIZACE SUROVINA CHLÚ Vysoké Mýto B Současná Cihelna Vysoké Cihlářská ne povrchová Mýto, s.r.o. Surovina Kostelecké Horky B Dřívější ZD Přestavlky Štěrkopísky ano povrchová Újezd u Chocně B Dřívější GEOFOND Štěrkopísky ano povrchová Zdroj: Geofond, 2008 Dobývací prostory: DP č. 70989, Újezd u Chocně a DP č.70592 Vysoké Mýto Tabulka č.1.a.1.1.2a: Ložiska nerostných surovin Obec Výměra obce (ha) Plocha ložiska nerostných surovin (ha) Podíl plochy obce (%) Bošín 252 1,24 0,49 Choceň 2170 4,24 0,20 Skořenice 445 13,01 2,92 13

Újezd u Chocně 1635 123,12 7,54 Vysoké Mýto 4202 15,20 0,36 SO ORP Vysoké Mýto 28 186 156,81 0,56 Legenda: Obr. č8 chráněná ložisková území Chráněná ložisková území štěrkopísků byla lokalizována severně od obce Skořenice a dále jižním směrem od Újezda u Chocně. Cihlářská surovina se nachází na východním okraji Vysokého Mýta. Ve všech případech se jedná o v současné době využívaná ložiska surovin. Sesuvná území V řešeném území jsou evidována sesuvná území. Nejvíce sesuvných území se nachází na území města Choceň, Vysoké Mýto a obcí Leština, Koldín. Největší podíl z plochy obce zabírají sesuvná území v obcích Sudslava (0,97%) a Libecina (0,92%). Tabulka č.1.a.1.1.2b: Sesuvná území OBEC LOKALITA STUPEŇ AKTIVITY KLÍČ PLOCHA Vysoké Mýto Vysoké Mýto Potencionální 4433 Plocha Vysoké Mýto Vysoké Mýto Potencionální 4431 Plocha Vysoké Mýto Vysoké Mýto Aktivní 4432 Plocha Vysoké Mýto Svařeň Aktivní 4424 Plocha Vysoké Mýto Svařeň Aktivní 4428 Plocha Vysoké Mýto Zádolí Potencionální 4458 Bodový Řepníky Řepníky Potencionální 4441 Plocha Řepníky Pěšice Aktivní 4425 Plocha Libecina Libecina Aktivní 4450 Plocha Leština Podhořany Aktivní 4462 Plocha Leština Leština Aktivní 4449 Plocha Leština Libecina Potencionální 4448 Plocha 14

Leština Leština Potencionální 4451 Plocha Javorník Javorník Aktivní 4459 Plocha Javorník Javorník Aktivní 4460 Plocha Zářecká Lhota Zářecká Lhota Potencionální 4430 Plocha Choceň Choceň Potencionální 4798 Plocha Choceň Choceň Potencionální 4434 Bodový Choceň Choceň Potencionální 4797 Plocha Choceň Choceň Potencionální 4795 Plocha Choceň Choceň Potencionální 4796 Plocha Choceň Choceň Potencionální 6363 Bodový Choceň Choceň Potencionální 4799 Bodový Mostek Mostek Potencionální 4908 Plocha Podlesí-Turov Brandýs n.orl. Potencionální 4920 Plocha Podlesí-Turov Turov aktivní 4905 Bodový Podlesí-Turov Turov aktivní 4955 Bodový Sudslava Sudslava potencionální 4914 Plocha Sudslava Sudslava potencionální 4901 Plocha Koldín Koldín potencionální 4906 Plocha Slatina Slatina potencionální Plocha Koldín Koldín potencionální 4907 Plocha Koldín Koldín potencionální 4897 Plocha Koldín Koldín potencionální 4898 Plocha Koldín Nasavrky potencionální 4792 Plocha Skořenice Kořenice potencionální 4793 Plocha Skořenice Kořenice potencionální 4794 Plocha Bošín Bošín potencionální 4782 Plocha Újezd u Chocně Újezd u Chocně potencionální 8023 Plocha Plchovice Plechovice Potencionální 4781 Plocha Vraclav Vraclav Potencionální 4426 Plocha Vraclav Vraclav Potencionální 4427 Plocha Slatina Slatina Potencionální 4429 Plocha Zdroj: Data ÚAP - Geofond 15

Obrázek č. 9: CHLÚ, ložiska nerostných surovin a sesuvná území Zdroj: Data ÚAP (Geofond), 2010 16

Tabulka č. 1.A.1.1.3: Podíl sesuvných území v jednotlivých obcích ORP Vysoké Mýto Obec Plocha Výměra Podíl plochy obce sesuvného obce (ha) (%) území (ha) Běstovice 419 0 0 Bošín 252 0 0 Bučina 384 0 0 České Heřmanice 995 0 0 Dobříkov 853 0 0 Džbánov u Vys. Mýta 659 0 0 Hrušová 608 0 0 Choceň 2170 Bodové 3,67 0,16 Javorník 549 0,91 0,16 Koldín 634 1,84 0,29 Kosořín 175 0 0 Leština 1073 3,84 0,36 Libecina 482 4,45 0,92 Mostek 469 1,20 0,25 Nasavrky 133 0 0 Nové Hrady 673 0 0 Oucmanice 365 0 0 Plchovice 288 Bodové 0,80 0,28 Podlesí 328 Bodové 0 Pustina 283 0 0 Radhošť 480 0 0 Řepníky 1096 3,47 0,32 Seč 243 0 0 Kořenice 445 0,75 0,16 Slatina 429 0,17 0 Stradou 689 0 0 Sudslava 441 4,27 0,97 Svatý Jiří 438 0 0 Tisová 1098 0 0 Týnišťsko 411 0 0 Újezd u Chocně 1635 1,17 0,07 Vinary 347 0 0 Vraclav 1389 0,6 0,04 Vračovice-Orlov 290 0 0 Vysoké Mýto 4202 4,31 0,1 Zádolí 426 0 0 Zálší 773 0 0 Zámrsk 747 0 0 Zářecká Lhota 302 0,8 0,26 SO ORP Vysoké Mýto Zdroj: Data ÚAP (Geofond), 2010 Podíl těchto území není v ORP Vysoké Mýto významný, nejvyšší výskyt je v obcích Sudslava a Libecina. V polovině obcí se sesuvná území nevyskytují. 17

1.2 VODNÍ REŽIM Téma vychází ze zjištění následujících sledovaných jevů: 44 vodní zdroj povrchové, podzemní vody, pásmo hygienické ochrany, 45 chráněná oblast přirozené akumulace vod, 47 vodní útvar povrchových, podzemních vod, vodní tok, 48 vodní nádrž, 49 povodí vodního toku, rozvodnice, 50 záplavové území Q100, 51 aktivní zóna záplavového území, 53 území zvláštní povodně pod vodním dílem ŠIRŠÍ VZTAHY Zájmové území se nachází v území náležejícím do tří základních povodí Oblast Choceňska povodí Tiché Orlice (1-02-02) Oblast Vysokomýtska povodí Loučné (1-03-02) Oblast Novohradska povodí Chrudimky, Novohradky (1-03-03) Tichá Orlice je významným vodohospodářským tokem, odvodňuje severní část zájmového území a před Týništěm n.o. společně s Divokou Orlicí tvoří Orlici. V Hradci králové je levostranným přítokem Labe. Loučná odvodňuje centrální část území, odtéká směrem západním přes Sezemice do Pardubic, kde tvoří levostranný přítok Labe. Chrudimka je vyhlášená významným vodním tokem odtéká severozápadním směrem, posléze severním směrem přes Chrudim až do Pardubic, kde se vlévá jako levostranný přítok do řeky Labe. Všechny toky jsou krajinářsky velmi významné a tvoří převážně regionální biokoridory. Součástí těchto hlavních recipientů jsou podružná povodí drobných vodních toků odvodňující místní části. Tyto drobné vodní toky jsou většinou bystřinného charakteru v horních částech povodí s velmi rozkolísanými průtoky. CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod - celé zájmové území je zahrnuto do oblasti Východočeské křídy. 44 vodní zdroj povrchové, podzemní vody, pásmo hygienické ochrany, 45 chráněná oblast přirozené akumulace vod, 47 vodní útvar povrchových, podzemních vod, vodní tok, 48 vodní nádrž, 49 povodí vodního toku, rozvodnice, Běstovice Obec leží v CHOPAV Východočeská křída a do kat. území Běstovice zasahuje Přírodní park "Orlice" a OP vodního zdroje 1. a 2. stupně Choceň. Zájmové území odvodnuje Teplický potok do Tiché Orlice. Bošín Obec leží v CHOPAV Východočeská křída a do kat. území Bošín u Chocně zasahuje Přírodní park Orlice a Přírodní rezervace Bošínská obora. Zájmové území odvodňuje Skořenický potok do Tiché Orlice. 18

Bučina Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. Bučina zasahuje OP vodního zdroje Cerekvice nad Loučnou Pekla, studna S-1. Zájmové území je odvodněno údolnicovou svodnicí severně do Loučné. České Heřmanice Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. České Heřmanice zasahuje PHO 2.stupně vodního zdroje. Území je odvodňováno Sloupnickým potokem s mnoha přítoky do Loučné. Dobříkov Obec leží v CHOPAV Východočeská křída, do k.ú. zasahuje OP vodního zdroje 1. a 2. stupně Dobříkov. Zájmové území je odvodněno několika melioračními svodnicemi do Loučné. Džbánov u Vysokého Mýta Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. Džbánov zasahuje OP vodního zdroje stupně PHO2b. Území je odvodňováno melioračními svodnicemi do Knířovského potoka Hrušová Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. Hrušová zasahuje PHO 2.stupně vodního zdroje Cerekvice nad Loučnou Pekla, studna S-1 a PHO 2.stupně vodního zdroje. Obec odvodňuje Blahovský potok přímo do řeky Loučné. Choceň Město leží v CHOPAV Východočeská křída, do katastrálního území zasahuje Přírodní park "Orlice" a OP vodního zdroje 1. a 2. stupně FIL GROUP Choceň, dále Přírodní rezervace Peliny a Přírodní park Vstavačová louka. Městem protéká řeka Tichá Orlice upraveným obdélníkovým složeným korytem na kapacitu Q 50 Q 100, jako centrální recipient pro další drobné vodní toky i odlehčení jednotné kanalizace. Průtok Q 100 224 m 3 /s, Q 355 1,13 m 3 /s. Podélný sklon je upravem 3 válcovými jezy. Javorník Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. Javorník zasahují 2 PHO 2.stupně vodních zdrojů. Zájmové území odvodňuje Blahovský potok sverním směrem do Loučné. Koldín Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. Koldín zasahuje OP vodního zdroje 1. stupně Koldín. Zástavba je odvodněna do Skořenického potoka a do Tiché Orlice. Kosořín Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Území nená výraznějšího recipienta, přirozeně je odvodňováno severně Hraničním potokem k Tiché Orlici. Leština Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. zasahuje PHO 2.stupně vodního zdroje Nové hrady a současně i PHO 2. stupně vodního zdroje Luže. Obec je odvodňována jižní směrem k místní vodoteči, která je levostranný přítok Doubravického potoka. Na vodoteči je vodní nádrž jako protipožární a další 2 drobné malé vodní plochy. Libecina Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. Libecina zasahuje PHO 2.stupně vodního zdroje. Nemá výrazného recipienta, údolnicové svodnice svádí povrchovou vodu jižně k Leštině do Doubravického potoka. Mostek Obec leží v CHOPAV Východočeská křída a do kat. území Mostek nad Orlicí zasahuje Přírodní prak Orlice a Přírodní rezervace Hemže - Mítkov. Zástavba je odvodněna severozápadním směrem do Teplického potoka. 19

Nasavrky Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Zástavba je odvodňována západním směrem do Skořenického potoka. Nové Hrady Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. V katastru obce je chráněná přírodní rezervace Toulovcovy Maštale. Obcí protéká Hrádecký potok, na kterém jsou 4 menší vodní nádrže. V k.ú. Nové Hrady je OP 1.stupně vodního zdroje Nové Hrady a současně i PHO vodních zdrojů Nové Hrady, které sahá až k Proseči. Oucmanice Obec leží v CHOPAV Východočeská křída a do kat. území Oucmanice zasahuje OP vodního zdroje 2. stupně a Přírodní park Orlice. Obec svým morfologickým umístěním nemá výrazného recipienta, povrchově je odvodňována spíše západním směrem k Tiché Orlici. Plchovice Obec leží v CHOPAV Východočeská křída a do kat. území Plechovice zasahuje Přírodní park "Orlice". Zástavba je odvodněna do Tiché Orlice potokem Jordán. Podlesí - Němčí Sídelní jednotka leží v CHOPAV Východočeská křída, do kat. území Němčí zasahuje Přírodní park Orlice a PHO 2.stupně vodního zdroje Turov. Zástavba je odvodněna severozápadním směrem do Teplického potoka. Pustina Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Obec svým morfologickým umístěním nemá výrazného recipienta, povrchově je odvodňována do melioračních příkopů. Radhošť Radhošť leží částečně v CHOPAV Východočeská křída. Jižně od obcí jsou plánované trasy vodního průplavu Labe Odra Dunaj a rychlostní silniční komunikace R 35. Zástavba je odvodňována prostřednictvím melioračních příkopů do Loučné. Řepníky Obec náleží do CHOPAV Česká křída a protéká zde Řepnický potok, který pramení na jižním okraji obce a je přítokem Novohradky. Do k.ú. Popovec u Řepníků, Pěšice a Řepníky zasahují PHO 2.stupně. Seč Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Zástavba je odvodňována západním směrem přes Koldín do Skořenického potoka. Skořenice Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Zástavba je odvodňována povrchově a kanalizací do protékajícího Skořenického potoka. Slatina Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Zástavba je odvodněna potokem Slatinka do Loučné u Zámrsku. Sruby Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. Sruby zasahuje OP 2.stupně vodního zdroje Újezd u Chocně. Zástavba je odvodněna po spádnici potokem Inkovec do Loučné u Zámrsku. Stradouň Obcí podélně prochází hranice CHOPAV Česká Křída. Potok protékající obcí se nazývá Bětnický a je levostranným přítokem řeky Loučné. Na jižním okraji obce je na potoce vodní plocha definovaná jako požární nádrž. 20

Sudslava Obec leží v CHOPAV Východočeská křída a do kat. území Sudslava zasahuje OP 2. stupně vodního zdroje Sudslava. Zástavba je odvodněna údolnicovými svodnicemi k Tiché Orlici. Svatý Jiří Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. zasahuje OP 2. stupně vodního zdroje Zálší u Chocně a Přírodní park "Orlice". Obec leží na rozvodí a je odvodňována směrem k Oucmanicím do Tiché Orlice. Tisová Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Tisovou odvodňuje Sloupnický potok západním směrem do Loučné. Týnišťko Týnišťko leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k. ú. Týnišťko zasahuje OP 1.stupně vodního zdroje a PHO 2.stupně. Nejbližší větší vodní tok je jihovýchodně řeka Loučná se svým inundačním územím zaplavovaným při průchodu velkých vod a se systémem melioračních svodnic. Pod obcí protéká bezejmenná meliorační svodnice od lesů u Jaroslavi, napájí rybník v Týnišťku a pod obcí Janovičky se pravobřežně připojuje k Loučné. Újezd u Chocně Obec leží v CHOPAV Východočeská křída, do kat. území Újezd u Chocně zasahuje Přírodní park "Orlice" a OP vodního zdroje 1. a 2. stupně Hluboká. Vinary Vinary leží částečně v CHOPAV Východočeská křída, protéká jimi v celé délce zástavby Bětnický potok. Vraclav Obec se nachází v CHOPAV Východočeská křída. Zástavbu odvodňuje údolnicový potok severním směrem do Loučné. Vračovice - Orlov Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Zájmové území odvodňuje Hraniční a Betlémský potok západním směrem do Loučné. Vysoké Mýto Město a sídelní jednotky leží v CHOPAV Východočeská křída a část v Přírodní památce U Vinic. Do k.ú. Lhůta u Vysokého Mýta a Brteč zasahuje PHO 2.stupně. Centrálním recipientem je řeka Loučná s několika dalšími rameny (náhony na mlýny) vytvářející rozsáhlé záplavové území. Řeka Louční odvodňuje významnou údolnicovou sníženinu Vysokomýtskou synklinálu s mnohými pramenními vývěry a významnými vodními zdroji. Zádolí, Střihanov Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. Zádolí, Stříhanov zasahuje PHO 2.stupně. Obec nemá výrazného recipienta, je odvodňována údolnicovou sníženinou severním směrem. Zálší Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Do k.ú. Zálší u Chocně zasahuje OP vodního zdroje 1. a 2. stupně Svatý Jiří. Zástavba je odvodněna Betlémským a Hraničním potokem do Loučné a Tiché Orlice. Zámrsk Obec a sídelní jednotka leží v CHOPAV Východočeská křída. Centrálním recipientem je řeka Loučná s několika dalšími rameny (náhony na mlýny) vytvářející rozsáhlé záplavové území. 21

Zářecká Lhota Obec leží v CHOPAV Východočeská křída a do kat. území Zářecká Lhota zasahuje Přírodní rezervace Hemže - Mýtkov a Přírodní park "Orlice". Obec nemá výrazného recipienta, je plošně odvodněna k Tiché Orlici. Správní obvod ORP Zájmové území se nachází v severní části v povodí Tiché Orlice, ve střední části v povodí Loučné a v jižní části v povodí Novohradky. Území je dále odvodňováno podružnými vodními toky s různými průtokovými poměry i kvalitou vody. Podstatná část území leží v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída, vyhlášené nařízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb. dne 19. 4. 1978. Tichá Orlice opouští řešené území pod Újezdem u Chocně s celkovým povodím 646 km 2, Loučná pod Zámrskem s celkovým povodím 515 km 2 a Novohradka s celkovým povodím 323 km 2 Rozvodnice mezi povodími probíhá jižně Chocně (T. Orlice-Loučná) a v prostoru Řepník (Loučná- Novohradka). Základní hydrologická data Tichá Orlice Říční profil pod Skořenickým potokem Srážky 777 mm Odtok 300 mm odtokový součinitel 0,39 specifický odtok 9,50 l/s.km 2 průměrný průtok 6,14 m 3 /s Q 355 1,17 m 3 /s Q 100 227 m 3 /s Loučná Říční profil Zámrsk vodočet Srážky 710 mm Odtok 198 mm odtokový součinitel 0,28 specifický odtok 6,26 l/s.km 2 průměrný průtok 3,23 m 3 /s Q 355 0,90 m 3 /s Q 100 101 m 3 /s Novohradka Říční profil Pod Žejbrem Srážky 685 mm Odtok 185 mm odtokový součinitel 0,27 specifický odtok 5,85 l/s.km 2 průměrný průtok 1,89 m 3 /s Q 355 0,20 m 3 /s Q 100 96 m 3 /s Uvedené vodní toky jsou v intravilánu upraveny s kapacitou Q 20 Q 50, místně nižší. Nejrozsáhlejší záplavové území vytváří řeka Loučná v prostoru Vysokého Mýta. Rozsáhlé luční plochy vytváří plochý denudační reliéf. 22

Významné vodní plochy se nacházejí zejména nad Vysokým Mýtem u obcí Zálší a České Heřmanice. Jedná se o rybníky Velký Zálešský 48 ha, Lačnov 14 ha, Chobot 49 ha, Velký Netřebský 31 ha, Šváb 16,8 ha. V řešeném území se nachází ještě další malé vodní plochy místního významu. V řešeném území jsou evidována tato ochranná pásma vodních zdrojů: 1) PHO 2b; jižnim směr od V. Mýta 2) PHO 2a; východní část KÚ Hrušová 3) PHO 2b; severním směrem od Dobříkova 4) PHO 2a; severním směrem od Dobříkova pod výše uvedeným PHO 5) I. a II. stupeň; jižní část KÚ Újezd u Chocně 6) I. stupeň; západním směrem od obce Běstovice 7) PHO 2b; severní část KÚ Sudslava 8) II. stupeň; východní část a směrem od obce Sudslava 9) PHO 2b; východní část KÚ Podlesí 10) II. stupeň; jižním směrem od obce Sv. Jiří 11) PHO 2b; jižní cíp KÚ České Heřmanice 12) PHO 2b; jižní část KÚ Javorník, jihovýchodní část KÚ Libecina, východní část KÚ Leština a severozápadní část KÚ Nové Hrady 13) PHO 2b; Nové Hrady 14) PHO 2b; severozápadní část KÚ Řepníky 15) PHO 2b; severní část KÚ Řepníky 16) PHO 2a; severní část KÚ Řepníky Obr. č.8 mapa ochranných pásem vodních zdrojů 23

HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY V zobrazené mapové příloze č.9 jsou definovány hydrogeologické rajóny svrchní (modré obrysy) a základní vrstvy (černé obrysy) v oblasti České křídové pánve. Obr. č.9 - hydrogeologické rajóny svrchní a základní vrstvy Tabulka č. 1.A.2.2.0: Vodní plochy v jednotlivých obcích ORP Vysoké Mýto Obec Výměra Vodní plocha Podíl plochy obce obce (ha) (ha) (%) Běstovice 419 0 0 Bočím 252 0 0 Bučina 384 0 0 České Heřmanice 995 0 0 Dobříkov 853 0 0 Džbánov u Vys. Mýta 659 0 0 Hrušová 608 0 0 Choceň 2170 3,67 0,16 Javorník 549 0,91 0,16 Koldín 634 1,84 0,29 Kosořín 175 0 0 Leština 1073 6,02 0,56 Libecina 482 2,28 0,47 24

Mostek 469 1,20 0,25 Nasavrky 133 0 0 Nové Hrady 673 0 0 Oucmanice 365 0 0 Plechovice 288 0,80 0,28 Podlesí 328 Bodové 0 Pustina 283 0 0 Radhošť 480 0 0 Řepníky 1096 4,04 0,36 Seč 243 0 0 Kořenice 445 0,75 0,16 Slatina 429 0,17 0 Sruby 689 Stradou 689 0 0 Sudslava 441 5,13 1,16 Svatý Jiří 438 0 0 Tisová 1098 0 0 Týnišťsko 411 0 0 Újezd u Chocně 1635 0 0 Vinary 347 0 0 Vraclav 1389 0,28 0,02 Vračovice-Orlov 290 0 0 Vysoké Mýto 4202 3,75 0,88 Zádolí 426 0 0 Zálší 773 0 0 Zámrsk 747 0 0 Zářecká Lhota 302 0,56 0,18 SO ORP Vysoké Mýto Zdroj: Data ÚAP,2010 V řešeném území byl proveden rozbor sklonitosti orné půdy v jednotlivých obcích, neboť na vodní režim v krajině má vliv intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Tabulka č. 1.A.2.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Obec Plocha sklonité orné půdy Plocha orné půdy Sklonitá orná půda V ha v ha Z plochy orné půdy v % Běstovice 18 232 3,28 BOŠÍN 9 121 7,43 BUČINA 0 289 0 ČESKÉ HEŘMANICE 25 715 3,49 DOBŘÍKOV 0 221 0 DŽBÁNOV U VYS. MÝTA 31 437 7,09 HRUŠOVÁ 5 424 1,17 CHOCEŇ 61 575 10,6 JAVORNÍK 49 392 12,5 KOLDÍN 36 372 9,67 KOSOŘÍN 0 124 0 Leština 75 611 12,27 LIBECINA 65 305 21,31 MOSTEK 16 353 4,53 25

NASAVRKY 12 98 11,88 Nové Hrady 87 319 27,27 OUCMANICE 15 254 5,88 PLCHOVICE 13 110 11,81 PODLESÍ 5 206 2,42 PUSTINA 0 231 0 RADHOŠŤ 0 301 0 ŘEPNÍKY 0 796 0 SEČ 13 120 10,83 SKOŘENICE 25 289 8,65 SLATINA 0 245 0 SRUBY 0 323 0 STRADOUŇ 0 433 0 SUDSLAVA 31 257 12,06 SVATÝ JIŘÍ 15 268 5,59 TISOVÁ 12 710 1,69 TÝNIŠŤKO 0 100 0 ÚJEZD U CHOCNĚ 0 256 0 VINARY 0 222 0 VRACLAV 18 968 1,85 VRAČOVICE ORLOV 11 189 5,80 VYSOKÉ MÝTO 58 2317 2,5 ZÁDOLÍ 24 218 11,00 ZÁLŠÍ 22 407 5,47 ZÁMRSK 0 471 0 ZÁŘECKÁ LHOTA 18 116 15,5 ORP Vysoké Mýto 769 11358 6,77 Zdroj: Data ÚAP, 2010 Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Nové Hrady a to 87 ha. Toto množství činí přes 27 % veškeré orné půdy na území obce. Nepříznivá situace je také v obcích Libecina, Sudslava a Zářecká Lhota. V těchto obcích by mělo být prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít komplexní pozemkové úpravy) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. 50 záplavové území Q100, 51 aktivní zóna záplavového území, 53 území zvláštní povodně pod vodním dílem Na území ORP Vysoké Mýto zasahují záplavové území Q 100 dvou vodních toků Loučné a Tiché Orlice. Záplavové území Loučné zasahuje do území následujících obcí: Dobříkov, Hrušová, Radhošť, Slatina, Stradouň, Tisová, Týnišťsko, Vraclav, Vysoké Mýto a Zámrsk. Záplavové území Q 100 Tiché Orlice zasahuje do území obcí : Běstovice, Bošín, Choceň, Mostek, Oucmanice, Plchovice, Újezd u Chocně, Zářecká Lhota. Tabulka č. 1.A.2.2.2: Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí Obec Vodní tok (Q100) Zaplavená plocha při Q100(ha) Běstovice Tichá Orlice 113,87 Bošín Tichá Orlice 136,87 Bučina České Heřmanice Dobříkov Loučná 62,13 Džbánov u Vysokého Mýta 26

Hrušová Loučná 99,08 Choceň Tichá Orlice 170,26 Javorník Koldín Kosořín Leština Libecina Mostek Tichá Orlice 2,47 Nasavrky Nové Hrdy Oucmanice Tichá Orlice 1,03 Plechovice Tichá Orlice 210,76 Podlesí Pustina Radhošť Loučná 144,49 Řepníky Seč Kořenice Slatina Loučná 51,24 Sruby Stradou Loučná 22,07 Sudslava Svatý Jiří Tisová Loučná 83,73 Týnišťsko Loučná 19,07 Újezd u Chocně Tichá Orlice 54,95 Vinary Vraclav Loučná 68,63 Vračovice Orlov Vysoké Mýto Loučná 375,58 Zádolí Zalší Zámrak Loučná 197,97 Zářecká Lhota Tichá Orlice 8,03 ORP Vysoké Mýto 1822,19 Zdroj: Data ÚAP, 2010 Území zvláštní povodně zasahuje do obcí Choceň, Plchovice, Újezd u Chocně, Bošín, Běstovice, Zářecká Lhota, Mostek. 27

Obr. Mapa záplavového území a území zvláštní povodně pod vodním dílem Sklonitost půdy, půdní eroze V řešeném území se nachází celkem 769 ha pozemků se sklonitou ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v ORP Vysoké Mýto (15 395 ha) zabírají tyto nevhodné pozemky 6,77 %. V některých obcích se nenachází ani jeden sklonitý pozemek využívaný jako orná půda, což by měl být cílový stav pro ostatní území. Ve 4 obcích je podíl sklonitých pozemků využívaných jako orná půda vyšší než 50 ha (Leština, Libecina, Nové Hrady) 28

1.3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Rozbor tématu vychází ze zjištění a vyhodnocení následujících sledovaných jevů: 64 - staré zátěže území a kontaminované plochy, 65 - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, 84 - objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami, 85 - skládka včetně ochranného pásma, 109 - vymezené zóny havarijního plánování 113 - ochranné pásmo hřbitova, krematoria, 114 - jiná ochranná pásma. Staré ekologické zátěže (jev č.64) Ministerstvo životního prostředí, odbor ekolog. škod eviduje na území ORP Vysoké Mýto tyto staré ekologické zátěže: Tabulka č.i.a.1.3.1: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území ORP Vysoké Mýto (k roku 2009) Obec ID Název Obec ID Nazev Běstovice 99990192 skládka dle ČGS Újezd u Chocně 17394001 neznámo Bučina 99990174 skládka dle ČGS Újezd u Chocně 99990193 skládka dle ČGS České Heřmanice 99990177 skládka dle ČGS Vinary 18219001 ve skalách Dobříkov 99990182 skládka dle ČGS Vysoké Mýto 99990168 skládka dle ČGS Hrušová 99990175 skládka dle ČGS Vysoké Mýto obalovna Choceň 99990188 skládka dle ČGS Vysoké Mýto 18822001 Karosa a.s. Choceň 99990187 skládka dle ČGS Vysoké Mýto 18822002 Nádraží ČD-stáčiště SA Choceň 5197001 VČE, a.s. Choceň Vysoké Mýto 18822005 Kasárna U Nádraží Choceň 5197002 EVČ s.r.o. Vysoké Mýto 18822003 Kasárna U Zastávky Choceň 99990181 skládka dle ČGS Vysoké Mýto 99990170 skládka dle ČGS Choceň 99990180 skládka dle ČGS Vysoké Mýto 88228001 Areál kasáren Leština 99993705 skládka dle ČGS Vysoké Mýto 18822007 Benzina s.r.o. Leština 99993704 skládka dle ČGS Vysoké Mýto 99990202 skládka dle ČGS Mostek 99990186 skládka dle ČGS Vysoké Mýto 18822006 Harta-Draby cvičiště Oucmanice 99990184 skládka dle ČGS Vysoké Mýto 99990176 skládka dle ČGS Radhošť 99990195 skládka dle ČGS Vysoké Mýto 18822004 Cvičiště Vanice Radhošť 99990196 skládka dle ČGS Vysoké Mýto 99990178 skládka dle ČGS Řepníky 14523001 rokle Vysoké Mýto 99990171 skládka dle ČGS Skořenice 99990191 skládka dle ČGS Vysoké Mýto 99990173 skládka dle ČGS Skořenice 99990190 skládka dle ČGS Zámrsk 19095001 Karosa Vys. Mýto- skládka Skořenice 99990189 skládka dle ČGS Zdroj: MŽP, 2009 29

Ovzduší jev č. 65 - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší) Kvalita ovzduší v řešeném území je negativně ovlivněna územím se zhoršenou kvalitou ovzduší, které je vymezeno v celé severní části Pardubického kraje. Přenos imisní zátěže a hluku ze sledovaného území a do něho lze předpokládat zejména provozem na komunikacích vedoucích přes sledované území, které zasahují zároveň i mimo zájmové území. Jednou z hlavních dopravních tahů je silnice I/35. V řešeném území byly evidovány úniky do ovzduší amoniaku v těchto lokalitách: Džbánov u Vysokého Mýta (Agrokiwi), Choceň ( Vanax), Dvořisko ( Zaal Zálší), Mostek (ZD Mostek), České Heřmanice (ZOD Zálší), Loučky (ZOD Zálší), Kosořín (ZOD Zálší), Oucmanice (ZOD Zálší) a Sedlec u Vraclavi ( ZE VAS Vraclav). Celé řešené území se nachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Nakládání s odpadem 84 - objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami, 85 - skládka včetně ochranného pásma, V řešeném území je evidován jeden objekt zařazený do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami a to ve městě Vysoké Mýto, Provozovna Hradecká 173 Produkce komunálního odpadu Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích ORP Vysoké Mýto je zachycena v následující tabulce. V tabulce jsou zahrnuty hlavní složky KO, jako směsný komunální odpad a složky separovaného sběru. Nejsou zde zahrnuty (pro větší přehlednost) ty odpady, jejichž množství je velmi nízké (odpad z léčiv, barvy apod.). Z tohoto důvodu je také celková produkce KO mírně nižší než ve výše uvedené tabulce. Tabulka č.i.a.1.3.2: Produkce hlavních složek komunálního odpadu v ORP Vysoké Mýto v roce 2007 Obec Kód odpadu 16 01 03 20 01 01 20 01 02 20 01 39 20 02 01 20 03 01 20 03 07 Běstovice - - 3,434 4,184-148,722 - Bošín - 0,165 0,839 0,782-14,497 2,34 Bučina 0,22 0,48 3,725 1,33 0,885 41,64 3,28 České Heřmanice - 1,264 7,149 4,422-96,63 2,32 Dobříkov - - 6,952 5,028-101,4 - Džbánov 0,31 1,823 3,952 2,585-75,51 4,8 Hrušová 0,41-6,009 2,04 1,906 70,015 4,05 Choceň - 37,16 83,28 89,81 127,54 2215,66 1363,89 Javorník 0,07 1,061 2,572 2,12-53,17 2,2 Koldín - 0,269 4,267 2,463-131,858 - Kosořín - - 0,09 3,82-28,28 - Leština 0,745 2,304 3,452 2,665-53,965 5,73 Libecina 0,21 0,626 2,108 1,325-28,615 2,57 Mostek - - 2,405 0,9-43,019 - Nasavrky - - 1,108 0,749-39,674-30

Nové Hrady 0,32 1,081 5,033 2,615 4,5 109,67 5,2 Oucmanice - 0,749 2,53 1,703-26,299 - Plchovice - - 4,55 0,793-32,36 - Podlesí - 0,425 1,771 2,535-55,446 - Pustina 0,09 0,742 1,719 1,075-7,81 0,8 Radhošť 0,3-1,594 1,165 2,56 21,39 0,9 Řepníky 0,6 2,816 6,017 2,49 2,863 61,92 2,27 Seč - - 0,65 - - 28,8 - Skořenice - - 2,062 1,767 5,92 141,796 4,21 Slatina - - 2,972 2,02-167,761 - Sruby - - 11,2 4,6-107,73 - Stradouň 0,29 0,587 2,943 1,88 2,713 21,64 3,4 Sudslava - - 1,659 1,498-26,01 - Svatý Jiří - - 4,73 1,56-17,55 - Tisová - - 13,65 8,25 3,02 72,98 9,71 Týništko - 0,566 1,162 0,717-21,573 - Újezd u Chocně - - 3 0,05-98,6 - Vinary 0,159-1,513 1,355-17,68 1,5 Vraclav - 2,54 10,1 7,3-140,15 - Vračovice - Orlov - 0,249 1,777 1,454-53,972 - Vysoké Mýto 31,27 138,24 148,05 104,14 1141,83 2685,15 937,34 Zádolí 0,178 0,589 1,177 0,68-16,255 0,9 Zálší - - 2,878 2,432-63,506 - Zámrsk - - 12,65 9,33 13,13 130,013 7,76 Zářecká Lhota - - 0,6 0,66-43,31 - Celkem 35,172 193,736 377,329 286,292 1306,867 7312,026 2365,17 Zdroj: Městský úřad Vysoké Mýto, data z evidence k roku 2007 Největší množství odpadů v rámci celého ORP je produkováno ve městě Vysoké Mýto a Choceň, v ostatních obcích je produkce zejména v závislosti na velikosti obce výrazně nižší. V obcích jsou zavedeny systémy odděleného sběru odpadu (zejména sklo a plasty), přesto směsný komunální odpad tvoří jednoznačně nejvýznamnější množství z komunálního odpadu. Významná část odpadů končí na skládkách. Míra třídění komunálního odpadu v jednotlivých obcích je různá, některých obcí se třídí pouze plast a sklo ( Běstovice, Dobříkov, Kosořín, Mostek, Nasavrky, Plechovice, Slatina, Sruby, Sudslava, Svatý Jiří, Újezd u Chocně, Vinary, Zálší, Zářecká Lhota). V obci Seč se třídí pouze sklo. V ostatních obcích se třídí i papír a objemný odpad. Biologický odpad se třídí pouze v 11 obcí, Zařízení pro nakládání s odpadem Na území ORP Vysoké Mýto se nacházejí níže uvedené zařízení pro nakládání s odpadem. A.S.A., spol. s r.o. IČ 45809712 Ďáblická 791/89 18200 Praha-Ďáblice. A.S.A., spol. s r.o. provozovna v areálu KAROSA a.s. 56601 Vysoké Mýto 31.12.2012 S7,Sb,V AVE CZ Nasavrky a.s. IČ 27498697 296, 53825 Nasavrky M,S9,Sb,V 3 1.12.2012 31

Ivan Ševčuk IČ 13218107 Vraclavská 155, 56601 Vysoké Mýto N10,S7,Sb,V,Z1 30.6.2012 Ivan Ševčuk IČ 13218107 Vraclavská 155, 56601 Vysoké Mýto N9,N10,S7,S10,Sb,V,Z7 31.12.2012 Recycling - kovové odpady a.s. IČ 25252852 Herrmannova 561 58301 Chotěboř sídlo Recycling kovové odpady a.s. areál ČD Choceň 56501 Choceň N10,S7,Sb,V 31.12.2008 Recycling - kovové odpady a.s. IČ 25252852 Herrmannova 561 58301 Chotěboř - sídlo Recycling - kovové odpady a.s. - Hradecká 173, 56601 Vysoké Mýto 31.12.2010 N9,N10,Sb,V,Z7 Technické služby Vysoké Mýto IČ 70888671 Čapkovská 46 56601 Vysoké Mýto Technické služby Vysoké Mýto Průmyslová 56601 Vysoké Mýto S6,Sb,V 31.12.2009 Technické služby Vysoké Mýto IČ 70888671 Čapkovská 46 56601 Vysoké Mýto Technické služby Vysoké Mýto Kpt. Poplera 56601 Vysoké Mýto S6,Sb,V 31.12.2009 Technické služby Vysoké Mýto IČ 70888671 Čapkovská 46 56601 Vysoké Mýto Technické služby Vysoké Mýto Čapkovská 46 56601 Vysoké Mýto 31.12.2008 Technické služby Vysoké Mýto IČ 70888671 Čapkovská 46 56601 Vysoké Mýto Technické služby Vysoké Mýto U staré zastávky 56601 Vysoké Mýto 31.12.2009 N1,R11,Sb,V S6,Sb,V Technické služby Choceň IČ 70888183 Pernerova 18 56501 Choceň Technické služby Choceň Skládka S-003 56501 Choceň D1 neomezená 32

Další hygienické závady území: - Území v dosahu liniových zdrojů emisí (rychlostní silnice, silnice 1. třídy) Silnice I. třídy č. 35 prochází zastavěným územím či jeho okrajem obcí Týnišťsko, Vysoké Mýto a Hrušová, silnice I/17 prochází zastavěným území obcí Stradouň, což představuje zátěž pro kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v těchto obcích. Výrazným zdrojem emisí je rovněž část úseku silnic II/315 a II/317 v obci Choceň, úsek silnice II/357 mezi Chocní a Vysokým Mýtem (část obce Dvořisko), úsek silnice II/317 v Běstovicích a úsek silnice II/312 v části obce Hemže. - Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS mapa Zájmové území z hlediska mapového kladu v měřítku 1: 50 000 zasahuje do dvou mapových kladů Vysoké Mýto a Polička. Oba mapové klady jsou uvedeny v příloze. Na mapách jsou vybarveny oblasti s předpokládanými radonovými indexy plochy zástavby viz přiložená Legenda. V mapách se rovněž nacházejí plochy se skutečně stanoveným radonovým indexem na základě provedených měření. Pro úplnost jsou na mapách vyobrazeny hlavní linie tektonických zlomů a obrysy geologických jednotek s čísly. Obecně jsou tektonické zlomy velkým zdrojem radonu a plochy zástavby jejich blízkosti mají vyšší radonový index. Řešené území je možno z hlediska radonového indexu ohodnotit z poloviny jako území s převážně nízkým a z poloviny jako území z přechodem mezi nízkým a středním radonovým indexem. Území s nízkým radonovým indexem se nachází převážně jižně od Vysokého Mýta a území z přechodem mezi nízkým a středním radonovým indexem na sever od Vysokého Mýta. Střední radonový index je možno očekávat u pozemků umístěných na náplavách toků řek a na navážkách zejména v zastavěných částech obcí. Významné tektonické zlomy se v zájmovém území nenacházejí. Podrobné posouzení radonových indexů v jednotlivých lokalitách zájmového území si vyžaduje přímá měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Závěr Řešené území je z hlediska radonových indexu převážně nízké, ale vyskytují se se plochy zástavby rovněž se středním radonovým indexem a výjimečně s vysokým. Proto u některých staveb bude nutno doplnit projekt o opatření proti pronikání radonu z podloží. Popis radonových indexů podle geologických jednotek: A. Podle geologické mapy 1 : 50 000 list 14-31 Vysoké Mýto, redaktor S.Čech. ČGÚ 1996. Převážně nízký radonový index 16,terciér sedimenty 18 27, mezozoikum sedimenty Převážně nízký až střední radonový index 1 15, kvartér sedimenty Převážně střední radonový index 17, terciér - bazické neovulkanity B. Podle geologické mapy 1 : 50 000 list 14-33 Polička, redaktoři I.Stárková, M.Opletal. ČGÚ 1998. 33

Převážně nízký radonový index 7-15-mezozoikum-sedimenty 24-paleozoikum-gabro 29-31, 37-41 - proterozoikum - kvarcity, amfibolity, krystalické vápence Převážně nízký až střední radonový index 1-6 - kvartér - sedimenty Převážně střední radonový index 16-18-paleozoikum-droby,břidlice,fylity,rohovce 25-28, 32-36 - proterozoikum - pararuly, ortoruly, svory Převážně vysoký radonový index 19-23 - paleozoikum - granity, diority, žilné horniny Obr. Legenda k mapám předpokládaného radonového indexu plochy zástavby Obr. Mapa předpokládaného radonového indexu na území ORP Vysoké Mýto Zdroj:Česká geologická služba, mapový server 34

- Ochranná pásma leteckých staveb jev č. 102 Na území ORP Vysoké Mýto je vyhlášeno ochranné hlukové pásmo letišť zasahující do území obcí Vysoké Mýto, Bučina, Džbánov, České Heřmanice, Hrušová, Javorník, Tisová, Zádolí. Na území ORP Vysoké Mýto jsou ochranná pásma radiolokačních prostředků (Pardubice,Polička), dále je zde vymezen koridor pro létání v malých a přízemních výškách. V procesech územního plánování je v těchto oblastech třeba postupovat dle platných právních předpisů. -Napojení obce na vodovod a kanalizaci, plynofikace obce (viz. téma: Dopravní a technická infrastruktura) - Ochranné pásmo hřbitova, krematoria jev č. 113 Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. V řešeném území se nacházejí hřbitovy v těchto obcích: Běstovice, Bučina (2), České Heřmanice (2), Hrušová, Choceň (4), Koldín, Leština (2), Libecina, Nové Hrady, Plchovice, Kořenice, Slatina, Sruby, Stradouň, Sudslava, Svatý Jiří, Tisová, Újezd u Chocně, Vraclav, Vračovice-Orlov, Vysoké Mýto (2), Zámrsk. 1.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Popis tématu vychází ze zjištění a vyhodnocení následujících sledovaných jevů : 17 - oblast krajinného rázu a její charakteristika 21 - územní systém ekologické stability (ÚSES), 22 - významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou, 23 - významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou, 28 - přírodní rezervace včetně chráněného pásma, 29 - národní přírodní památka včetně ochranného pásma, 30 - přírodní park, 31 - přírodní památka včetně ochranného pásma, 32 - památný strom včetně ochranného pásma, 34 - NATURA 2000 evropsky významná lokalita, Klimatické poměry ORP jsou ovlivněny především orografickými vlivy (nadmořskou výškou a částečně konfigurací reliéfu). Řešené území je nejteplejší a nejsušší oblastí okresu Ústí nad Orlicí, bez výraznějších rozdílů. Průměrná roční teplota vzduchu zde dosahuje 8 C, ve vegetačním období 14 C. Období, kdy se průměrná denní teplota pohybuje pod bodem mrazu začíná průměrně 11.prosince a končí 21.února. Období bez mrazu trvá v okolí Vysokého Mýta průměrně 290 dnů v roce. Poslední mrazové dny se objevují do konce dubna. Průměrné roční úhrny atmosférických srážek dodahují 650-700 mm, z toho většina (400-700 mm) připadá na vegetační období. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje kolem 50, první sníh se objevuje začátkem prosince. Území s nadmořskou výškou do cca 300 m je zařazeno (dle Quitta, 1971) do teplé klimatické oblasti a v ORP vyplňuje severozápadní část, proniká hlouběji do území ve sníženinách podél toku Novohradsky a Tiché Orlice. Ostatní území je zařazeno do mírně teplé oblasti, klimatických okrsků MT10 (vyplňuje celou jižní část ORP), MT11 (Choceňska) a MT9 (východní část ORP). 35