Obr. 1. Řezy rovnovážnými fázovými diagramy a) základního materiálu P92, b) přídavného materiálu



Podobné dokumenty
STRUKTURNÍ STABILITA A VLASTNOSTI SVAROVÝCH SPOJŮ OCELI T24

HETEROGENNÍ SVAROVÉ SPOJE V ENERGETICE

E-B 312. EN 1599: E Z (CrMo) B 42

E-B 321. EN ISO 3580: E Z (CrMoV) B 22

Zkušební protokol č. 18/12133/12

Heterogenní spoje v energetice, zejména se zaměřením na svařování martenzitických ocelí s rozdílným obsahem Cr

PROBLEMATICKÉ SVAROVÉ SPOJE MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ

VÝZKUM MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ SVAROVÝCH SPOJŮ MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ T24 A P92. Ing. Petr Mohyla, Ph.D.

OPTIMALIZACE SVAŘOVACÍCH PARAMETRŮ PŘI ODPOROVÉM BODOVÉM SVAŘOVÁNÍ KOMBINOVANÝCH MATERIÁLŮ

Svařitelnost korozivzdorných ocelí

KA 19 - UKÁZKOVÝ PROJEKT

HOMOGENNÍ A HETEROGENNÍ SVAROVÉ SPOJE ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ SIMILAR AND DISSIMILAR WELD JOINTS OF CREEP-RESISTING STEELS

Mn max. P max. Mezní úchylky pro rozbor hotového výrobku % hmot. Označení oceli Pevnostní vlastnosti Zkouška rázem v ohybu

TECHNOLOGIE SVAŘOVÁNÍ MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC SVOČ FST

C 321. EN ISO A: ~ G Z (CrMoV)

E-B 420. SFA/AWS A 5.4: E EN 1600: (E Z 19 9 Nb 2 2*)

OBSERVATION OF KINETICS OF STRUCTURAL CHANGES DURING LONG-TERM ANNEALING OF TRANSITIONAL WELDS ON P91 STEEL

ŽÁRUPEVNOST ZÁKLADNÍHO MATERIÁLU A SVAROVÝCH SPOJŮ OCELI P23 CREEP RESISTANCE OF STEEL P23 AND WELDMENTS

E-B 420. SFA/AWS A 5.4: E EN 1600: (E Z 19 9 Nb B 2 2*)

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, Plzeň Česká republika

Svařitelnost vysokopevné oceli s mezí kluzu 1100 MPa

Postupy. Druh oceli Chemické složení tavby hmotnostní % a) Značka Číselné označení. Mn P max. S max 0,40-1,20 0,60-1,40

Nikl a jeho slitiny. Ing. David Hrstka, Ph.D. -IWE

VŠB Technická univerzita a možnosti spolupráce v oblasti jaderné energetiky

VÝVOJ NOVÉ TECHNOLOGIE OPRAVY SVAROVÝCH SPOJŮ POMOCÍ WELD OVERLAY (WOL)

Teplotní režim svařování

Výrobky válcované za tepla z jemnozrnných svařitelných konstrukčních ocelí termomechanicky válcované. Technické dodací podmínky

E-B 502. EN 14700: E Fe 1

NEKONVENČNÍ VLASTNOSTI OCELI 15NiCuMoNb5 (WB 36) UNCONVENTIONAL PROPERTIES OF 15NiCuMoNb (WB 36) GRADE STEEL. Ladislav Kander Karel Matocha

DEGRADACE MATERIÁLOVÝCH VLASTNOSTÍ OCELI A PŘÍČINY VZNIKU TRHLIN VYSOKOTLAKÝCH PAROVODŮ

ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ seminář Degradace nízkolegovaných ocelí v. abrazivním a korozivním prostředí

durostat 400/450 Za tepla válcované tabule plechu Datový list srpen 2013 Odolné proti opotřebení díky přímému kalení

E-B 502. EN 14700: E Fe 1

Mikrostrukturní analýza svarového spoje oceli P92 po creepové expozici

Ocelový tubusový stožár

Vladislav OCHODEK VŠB TU Ostrava Katedra mechanické technologie ústav svařování Vl. Ochodek 3/2012

Hodnocení degradace ocelí pro tepelnou energetiku pomocí mikrosrukturních paramertrů

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA

OK SFA/AWS A 5.11: (NiTi3)

SHIELD-BRIGHT 308L OK TUBROD 14.20

Odborná způsobilost ve stupni 0

Seznam technických norem pro oblast svařování 3/2016

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007

metodika sešit formátu A4, rýsovací potřeby

Konstrukční materiály pro stavbu kotlů

OPRAVA ČESKÉHO OBRANNÉHO STANDARDU

(ocelových výztuží) ČSN EN ISO Technické pravidlo CWS ANB TP C 027/I/07. doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D.

6/ Klasifikace podle ČSN EN ISO A

CREEP AUSTENITICKÉ LITINY S KULIČKOVÝM GRAFITEM CREEP OF AUSTENITIC DUCTILE CAST IRON

MIKROSTRUKTURA A ŽÁROPEVNÉ VLASTNOSTI SVAROVÉHO SPOJE OCELI P92 SVOČ FST 2009

OK TUBRODUR Typ náplně: speciální rutilová. Ochranný plyn: s vlastní ochranou. Svařovací proud:

METODA FSW FRICTION STIR WELDING

5/ Austenitické vysokolegované žáruvzdorné oceli

NÁVRH MATERIÁLU A POVRCHOVÉ ÚPRAVY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE URČENÝCH K OBRÁBĚNÍ PRYŽOVÝCH HADIC ZPEVNĚNÝCH KEVLAREM

Oceli k zušlechťování Část 3: technické dodací podmínky pro legované oceli

PROGRAM KONFERENCE ASOCIACE VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ KOTLE A ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ 2012

OK TUBRODUR Typ náplně: speciální rutilová. Ochranný plyn: s vlastní ochranou. Svařovací proud:

OK SFA/AWS A 5.5: E 8018-G EN ISO 2560-A: E 46 5 Z B 32

OPRAVA ČESKÉHO OBRANNÉHO STANDARDU

ZKUŠENOSTI S ORBITÁLNÍM SVAŘOVÁNÍM DO ÚZKÉHO ÚKOSU PAROVODŮ VELKÉ TLOUŠŤKY Z OCELÍ P91 A P92.

Požadavky na kvalifikaci postupu svařování vybraných VPO podle ASME předpisů

KONSTRUKČNÍ NÁVRH HYDRAULICKÉHO LISOVACÍHO ZAŘÍZENÍ PRO VÝUKOVÉ ÚČELY SVOČ FST 20010

CZ.1.07/1.1.30/

B 550B ,10

PEVNOSTNÍ MATERIÁLY V KAROSÉRII

Ve výrobě ocelových konstrukcí se uplatňují následující druhy svařování:

Technologický postup realizace staveb z gabionových stavebních konstrukcí systému Algon

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007

PODKRITICKÝ RŮST TRHLINY VE SVAROVÉM SPOJI MEZI KOMOROU A PAROVODEM KOTLE VÝKONU 230 T/H. Jan KOROUŠ, Ondrej BIELAK BiSAFE, s.r.o.

OCELI A LITINY. Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu

PATENTOVÝ SPIS ČESKÁ A SLOVENSKÁ FEDERATIVNÍ REPUBLIKA FR 87/ FEDERÁLNÍ ÚŘAD PRO VYNÁLEZY. (11) Číslo dokumentu:

MINERALOGICKÉ A GEOCHEMICKÉ ZHODNOCENÍ KOROZIVNÍCH PRODUKTŮ POZINKOVANÝCH ŽELEZNÝCH TRUBEK

Metodika hodnocení strukturních změn v ocelích při tepelném zpracování


Zkoušky postupu svařování z pohledu výrobce. Ing. Jiří Frýba Excon Steel Hradec Králové

Tepelné jevy při ostřiku okují Thermal phenomena of descalling

OVMT Mechanické zkoušky

Popis technologie tvarování

Výroba technologické a topné páry z tepla odpadních spalin produkovaných elektrickou obloukovou pecí na provozu NS 320 VHM a.s.

TECHNOLOGIE I. (345303/02)

VÝROBA TEMPEROVANÉ LITINY

TECHNOLOGIE I. (345303/02)

Strojní, nástrojařské a brusičské práce broušení kovů. Základní metody broušení závitů

Řetězy svařované zkoušené, jakost 24 a 30 NÁVOD K POUŽÍVÁNÍ, MONTÁŽI A ÚDRŽBĚ

ZKOUŠKY MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOVÝCH VĚD A INŽENÝRSTVÍ

VANADIS 10 Super Clean

PARAMETRY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ NÁKLADY NA SVAŘOVÁNÍ

TEORIE SLÉVÁNÍ. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ, CSc. Ing. Jiří MACHUTA, Ph.D. Pracoviště: TUL FS, Katedra strojírenské technologie

Walter Cut pro zapichování a upichování: monoblokový nástroj G1011.

Numerická simulace proudění stupněm s vyrovnávacími štěrbinami

Charakteristika. Vlastnosti. Použití FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI TEPLOTA KOROZNÍ ODOLNOST ELMAX. Kaleno a popouštěno na 58 HRC

Dokumentace funkčního vzorku Kotevní tyčový prvek liniové instalace BOTDA pro sledování povrchových deformací terénu

þÿ V l i v v o d í k u n a p e v n o s t a s v ay i t vysokopevných martenzitických ocelí pro automobilové aplikace

US 2000 MC NÁSTROJOVÁ OCEL. Certifikace dle ISO 9001 CHARAKTER CHEMICKÉHO SLOŽENÍ. Typické oblasti použití FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI.

Jominiho zkouška prokalitelnosti

C Cr V Mo W Si Mn 1,35% 4,25 % 4,00 % 4,50% 5,75% 0,30% 0,30%

ASX445 NÁSTROJE NOVINKY. Stabilní čelní frézování při vysokém zatížení B017CZ. Čelní fréza Aktualizace

VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE

Transkript:

POROVNÁNÍ SVAROVÝCH SPOJŮ OCELI P92 PROVEDENÝCH RUČNÍM A ORBITÁLNÍM SVAŘOVÁNÍM Doc. Ing. Jiří Janovec 1, CSc., Ing. Daniela Poláchová 2, Ing. Marie Svobodová 2, Ph.D., Ing. Radko Verner 3 1) ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Karlovo náměstí 13, Praha 2, jiri.janovec@fs.cvut.cz 2) UJP PRAHA a.s., Nad Kamínkou 1345, Praha 5 Zbraslav 3) MODŘANY Power, a.s., Komořanská 326, Praha 4 Anotace Růst nadkritických parametrů u nových energetických zařízení vyžaduje použití chromových ocelí P91, P92, případně jejich modifikací. Svařování těchto martenzitických parovodů jak v homogenním provedení svarových spojů, případně i heterogenních spojů (Modřany) se provádí buď klasicky či nově při využití orbitální svařovací technologie. K posouzení kvality vzniklých svarů při použití simulace tepelně ovlivněné oblasti se využívá metoda CALPHAD. Řešeno je i tepelné přepracování základního materiálů z důvodu zjištění mechanických vlastností jednotlivých částí TOO. 1. Úvod Při ručním svařování dochází obecně ke značnému nasycení svarového kovu kyslíkem. Následkem toho se ve svarovém kovu často vyskytují oxidické inkluze na bázi Mn nebo Si. Svařování pomocí orbitální hlavy do úzkého úkosu je specifické tím, že celý svar včetně kořenové vrstvy je zhotoven jednou metodou. Hlavním rozdílem oproti ručnímu svařování je dosažení výrazně nižších časů, a to zhruba o 20 až 30%. To znamená, že celková vnesená energie je odlišná, stejně jako průběh teplotního pole. Pokud použijeme v literatuře často používané zobrazení závislosti mezi místem svarového spoje a fázovým diagramem musíme předpokládat nejen rozdílné šířky jednotlivých tepelně ovlivněných zón, ale i strukturní odlišnosti dané jiným průběhem nestacionárního teplotního pole při svařování. Je možné předpokládat i výrazně horší promísení svarového kovu, dané jednak menším objemem v kapalném stavu, jednak menší šířkou, ve které k promísení dochází. 2. Simulace reálných svarových spojů Pro simulaci termodynamické rovnováhy svarového spoje oceli T/P92 byly vypočítány fázové diagramy základního materiálu a přídavného svařovacích materiálů (Obr. 1). V případě termodynamické rovnováhy při provozní teplotě kolem 600 C lze očekávat ve struktuře obou materiálů fázi M 23 C 6, karbonitridy MX a intermetalickou Lavesovu fázi (Obr. 2). [3] Obr. 1. Řezy rovnovážnými fázovými diagramy a) základního materiálu P92, b) přídavného materiálu

Obr. 2. Závislost rovnovážného podílu fází na teplotě a) základního materiálu, b) přídavného materiálu homogenního svarového spoje oceli T/P92 Po žíhání po svaření vzniká na rozhraní mezi základním materiálem a svarovým kovem (v místě linie ztavení) jen nevýznamná změna podílu karbidu M 23 C 6, která zde zůstává i po desetileté expozici při teplotě 650 C. Při této teplotní expozici tedy v materiálu nedochází k vysokým difúzním tokům, ale dochází zde k precipitaci intermetalické Lavesovy fáze. Fázové profily na rozhraní po TZ po svaření a po desetileté expozici při teplotě 650 C jsou uvedeny na Obr. 3. Obr. 3. Fázový profil rozhraní ZM SK ve stavu a) po TZ po svaření, b) po desetileté teplotní expozici při tlaku 1 Atm při teplotě 650 C 3. Svarové spoje trubek z oceli P92 Zkušební svarové spoje byly vyrobeny z oceli P92. Byla provedena výroba homogenních svarových spojů orbitální hlavou ve dvou technologických variantách. Proběhly 2 zkoušky postupu svařování na trubkách OD 524 x 85 mm z oceli značky X10CrWMoVNb9-2, jedna s osou trubky vodorovnou a druhá s osou svislou. Tím jsou pokryty základní polohy, ve kterých se provádí svařování potrubních dílů u výrobců nebo na stavbě. Svary v jiných polohách se vyskytují velice zřídka a spíše jako montážní. V obou případech bylo provedeno následné tepelné zpracování v peci.

A. Svarový spoj v poloze PK (PG+PF, osa trubky vodorovná) Příprava konců trubek (úkosování) i vlastní svařování bylo provedeno v MODŘANY Power a.s. Jako základní svařovací dokument byla zpracována WPS. Následně bylo provedeno ruční sestehování obou svařovaných částí a to celkem dvanácti stehy rovnoměrně rozmístěnými po obvodu. Na takto připraveném polotovaru byl proveden svarový spoj. Vlastní svar byl proveden pomocí svařovací hlavy POLYCAR MP S (rotační zařízení POLYCAR HPMP- 1900). Před vlastním svařováním byly spojované kusy elektricky odporově předehřáty na teplotu (200 až 250) C. Interpass teplota byla dodržena v rozmezí (200 až 300) C. Obr.4 Svařování svaru v poloze Obr.5 Postup tvorby jednotlivých vrstev Obr. 6 Postup výroby svarového spoje (včetně detailu kořene svařování horkým drátem) Porovnáme-li výsledný svar orbitální hlavou do úzkého úkosu s běžným ručním svarem obalovanou elektrodou, bude kromě rozměrů samotného svaru a postupu jeho výroby hrát také významnou roli velikost vneseného tepla.

Jako výplňový materiál byl použit drát o průměru 0,8mm Thermanit MTS616 od firmy Bőhler Welding podle normy EN ISO 21592-A (klasifikace WZCrMoWVNb 9 0,5 1,5/ AWS A5.28-0,5; ER90S-G). Porovnání chemického složení oceli P92 a přídavného materiálu je uvedeno v tab.1. % hm. C Si Mn P S Cr Mo Ni V W Nb N Al norma min. 0,07 0,3 8,5 0,3 0,18 1,5 0,04 0,03 0,02 max. 0,13 0,5 0,6 9,5 0,6 0,4 0,25 2,0 0,09 0,07 0 0,01 trubka 0,11 0,33 0,53 0,02 0 přídavný materiál 0,10 2 0,25 0,72 0,00 8 0,00 5 0,00 3 0,00 4 9,20 0,44 0,30 0,20 1,6 0,050 0,046 0,00 5 8,7 0,46 0,49 0,207 1,72 0,065 0,052 Tab. 1 Porovnání chemického složení oceli P92 a přídavného materiálu Z porovnání v tab. 1 je vidět, že přídavný materiál s výjimkou o 0,09% vyšším obsahem Ni odpovídá materiálovému složení základního materiálu. Tepelné zpracování bylo prováděno v elektrické peci podle tepelného průběhu, uvedeného na obr.7. Obr. 7 Tepelné zpracování homogenního svaru oceli P92 po svaření Obr. 8 Průběh tvrdosti pro orbitální svar (PK)

B. Svarový spoj v poloze PC (osa trubky svislá) Příprava konců trubek (úkosování) i vlastní svařování bylo provedeno opět v MODŘANY Power a.s. Jako základní svařovací dokument byla zpracována WPS. Úprava ploch před svařováním, parametry svařování (teplota předehřevu, interpass teplota, tvorba jednotlivých vrstev, vnesené teplo), použitý svařovací materiál a i tepelné zpracování byly shodné s polohou PK. Obr. 9 Makrosnímek svarového spoje, vlevo PK, vpravo PC Obr. 10 Průběh tvrdosti pro orbitální svar (PC)

Studium strukturních dějů probíhajících ve svarových spojích v důsledku dlouhodobého účinku teploty a napětí probíhalo obdobně jako u základních materiálů, tj. bezešvých trubek z modifikovaných žáropevných ocelí. A protože se jednalo o homogenní svarové spoje, kdy přídavný materiál byl prakticky totožný se svařovanou ocelí, dochází i zde ke stejným degradačním mechanismům, jako je hrubnutí sekundárních karbidických částic, k precipitaci Lavesovy fáze a k popouštění bainitické či martenzitické struktury. Vlivem svařování však dochází k tvorbě TOO, která je termodynamicky velice nestabilní a která je i z hlediska lomově-mechanických vlastností kritickým místem svarového spoje. Přičemž vliv TOO na výslednou životnost je především dán podmínkami svařování. 4. Vliv tepelného zpracování Vliv tepelného zpracování po svaření na výsledné strukturní a mechanické vlastnosti svarových spojů z modifikovaných žáropevných ocelí, precipitačně a substitučně zpevněných, je zásadní. U martenzitické oceli T/P92 byl sledován vliv TZ po svaření z hlediska výchozích mechanických a strukturních vlastností homogenních svarových spojů. Z výsledků vyplynulo, že s vyšší teplotou popouštění (při zachování stejné doby výdrže na teplotě) lze docílit vyšších hodnot vrubové houževnatosti ve SK a současně nižší úroveň tvrdosti. 5. Vliv technologie svaření Pro ověření vlivu použité technologie na creepové vlastnosti a chování homogenních svarů oceli T/P92 byly provedeny creepové zkoušky na svarech trubky s tloušťkou stěny 39 mm a 80 mm (ruční svařování) a 90 mm (svařování automatem orbitální hlavou), které byly provedeny v MODŘANY Power, a.s. Zkoušky byly provedeny při zkušebních teplotách (600 a 650) C v intervalu vnějšího tahového napětí (85 až 200) MPa na vzorcích, odebraných převážně ze středové partie svaru. Výsledky creepových zkoušek, porovnávající ruční svařování a svařování orbitem, jsou zobrazeny na Obr. 11 a 12, kde P92 označuje výchozí (dodaný) stav, P92-DM označuje degradovaný stav po izotermickém žíhání 650 C/10000 h, P92 svar označuje homogenní svar provedený ručně a P92 orb. svar označuje homogenní svar provedený orbitální hlavou. Obr. 11. Napěťové závislosti minimální rychlosti creepu oceli T/P92 se svarem a bez svaru ve výchozím a degradovaném stavu Obr. 12. Souhrnná prezentace creepových zkoušek oceli T/P92 se svarem a bez svaru (napěťové závislosti doby do lomu)

Pro objektivní posouzení prezentovaných výsledků creepových charakteristik svarů je však třeba mít na paměti, že v případě technologie svaru orbitální hlavou byla tloušťka stěny současné trubky 90 mm, zatímco vynesené hodnoty pro ručně zhotovený svar (P92 svar) byly získány při creepových zkouškách na trubce o tloušťce stěny 39 mm. Dále je zřejmé, že obě svařené trubky byly zhotoveny z rozdílných taveb oceli P92. Z Obr. 12 nevyplývá zásadní rozdíl v creepové životnosti svarů zhotovených rozdílnou technologií svařování. K zodpovědnému vyjádření je však třeba většího rozsahu porovnávacích zkoušek s respektováním faktorů, uvedených v předchozím odstavci. Velmi důležité informace může poskytnout i detailní mikrostrukturní rozbor svaru orbitální hlavou, který by měl za cíl vysvětlit příčiny značné nehomogenity creepových vlastností různých oblastí svaru, která je patrná z creepových křivek na Obr. 13 a a b. Obr. 13. Průběhy creepových křivek v různých místech svarového spoje a) s tloušťkou stěny 80 mm, b) s tloušťkou stěny 90 mm. Zkušební teplota 650 C, napětí 100 MPa Je zřejmé, že mikrostrukturní analýza nehomogenity svarů, která zřejmě ovlivňuje creepovou životnost svaru, může být klíčovým faktorem v objektivním posouzení vhodnosti použité technologie svařování. Proto je třeba této problematice v dalším výzkumu věnovat značnou pozornost. 6. Poděkování Tento příspěvek vznikl v rámci řešení projektů č. 2A-1TP1/057 programu MPO ČR Trvalá prosperita, č. FR-TI4/406 programu MPO ČR TIP 7. Literatura [1] Horváth, L. - Svobodová, M. Výzkum vlivu technologie svařování tlustostěnných trubek orbitální hlavou na jejich dlouhodobou životnost v podmínkách provozu moderních energetických bloků. Program MPO TIP. Roční zpráva příjemce za rok 2012. [Zpráva UJP 1521] UJP PRAHA a.s., Praha, prosinec 2012, 45 s. [2] Čmakal, J. - Svobodová, M. - Tůmová, D. - Kuchařová, K. - Sklenička, V. Řešení materiálových a technologických inovací pro energetická a chemická zařízení nové generace pracující za vysokých teplot (VI). Program MPO Trvalá prosperita. Závěrečná zpráva příjemce. [Zpráva UJP 1453] UJP PRAHA a.s., Praha, prosinec 2011, 86 s.

[3] Kuchařová, K. - Sklenička, V. - Svoboda, M. - Kvapilová, M. Studium degradace creepových vlastností v závislosti na stupni deformace zkoumaných materiálů a na podmínkách svařování u přechodových svarů. Závěrečná zpráva o průběhu, výsledcích a použití finančních prostředků na řešení projektu v rámci programu MPO ČR ev. č. 2A-1TP1/057. ÚFM AV ČR, v.v.i., Brno, říjen 2011, 40 s.