Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Brno, Milady Horákové 3, 658 60 Brno ZPRÁVA O Č INNOSTI

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Brno, Milady Horákové 3, 658 60 Brno ZPRÁVA O Č INNOSTI Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2005 Brno, únor 2006

1. Úvod 1.1 Základní údaje Sídlo: Brno, Milady Horákové 3, 658 60 Brno Telefon: 545 321 285 - ústředna 545 211 047 - odbor dozoru 545 210 384 - vedoucí inspektor 545 211 303 - fax 545 572 414 - pracovněprávní vztahy Vedoucí inspektor: Sekretariát: Právník, vedoucí odd. koncepcí a informatiky: Vedoucí odboru ekonomicko-správního: Vedoucí odboru inspekce I: Vedoucí odboru inspekce II: Vedoucí odboru inspekce III: Nadřízená organizace: Generální inspektor SÚIP: brno@oip.cz - e-mail Ing. Michal Kleinhampl Karla Hašlarová Mgr. Miloslav Lengál Ing. Marcela Ščerbová Ing. Jaroslav Lukeš Ing. Bedřich Matějka JUDr. Ing. Josef Čechman Státní úřad inspekce práce, Janská 785/2, Opava Ing. Jaromír Elbel 1.2 Charakteristika (IBP) OIP pro JmK a ZK Kontrola dodržování povinností na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zákon č. 251/2005 Sb.. 1.3 Počet pracovníků, struktura a personální obsazení Orientační počet zaměstnanců 71 Fyzický stav zaměstnanců k 31.12.2005 72 Průměrný orientační počet zaměstnanců za rok 2005 66,17 Roční průměrný přepočtený stav zaměstnanců 64,46 Plnění stavu zaměstnanců v roce 2005 97,42% 2

Počty pracovníků v jednotlivých útvarech 9.00 vedoucí inspektor 1 9.10 sekretariát vedoucího inspektora 3 9.11 správce počítačové sítě 1 9.21 odbor koncepcí a informatiky 6 9.22 odbor ekonomicko-správní 9 9.31 odbor dozoru I (VOD +odb. sekretářka + 1+1+20 inspektoři) 9.32 odbor dozoru II (VOD +odb. sekretářka + 1+1+14 inspektoři) 9.33 odbor dozoru III (VOD +odb. sekretářka + 1+1+12 inspektoři) Stav zaměstnanců k 31.12.2005 72 Inspektorů SOD celkem 46 Z toho mužů 37 žen 9 1.4 Garanti Stavebnictví - Novotný Karel Chemie - Strouhal Jan, Ing. Svařování - Hyžík Miloš Bezpečný podnik - Ing. Netopil Dušan Projekty a dokumentace - Hýsková Sylva Tlaková zařízení - Škaroupka Vladimír, Ing. Zdvihací zařízení - Staněk Vladimír, Ing. Elektrická zařízení - Cupák Vladimír Plynová zařízení - Kacetl Václav, Ing. Ropné látky - Kocián František, Ing. Doprava silniční - Petr Milan, dpt. Doprava železniční - Knap Stanislav Služby - Šebela František, Ing. Lesnictví - Radvan Jaroslav, Ing. Dřevozpracující průmysl - Juránek Zdeněk, Ing. Strojírenství - Lokaj Ladislav, Ing. Potravinářství - Šula Jaroslav, Ing. Zdravotnictví - Malík Josef Zpracovatelský průmysl - Malík Slavomír Zemědělství - Juráček Josef Školství - Praus Václav, Ing. Skladování - Hrdý Vlastimil, Ing. 3

2. Základní statistické údaje o dozorčí činnosti 2.1 Počet provedených výkonů Inspektorátem bezpečnosti práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj v roce 2004 Přehled o výkonech Číslo úkolu Název úkolu Počet prověrek Následné kontroly 05.1.01 Bezpečnost práce ve stavebnictví ochrana zaměstnanců 213 3 před pády z výšky 05.1.02 Bezpečnost vnitrozávodové dopravy provoz manipul. a 158 dopravních prostředků a zařízení 05.1.03 Kontrola systému BOZP v malých a středních podnicích 736 15 05.1.04 Kontrolní, informační a propagační kampaň ve stavebnictví 51 1 05.1.19 Integrovaná inspekce podle zák.č.353/1999 Sb. o prevenci 12 1 závažných havárií 05.1.20 Program Bezpečný podnik 45 05.1.21 BP a tech.zařízení při provozu tepel. zdrojů ve veřejně 60 přístupných budovách úřadů a institucí 05.1.50* Komplexní kontrola dodržování pracovně právních předpisů 237 05.1.89 Následné kontroly úkolů minulých let 386 05.1.90 Šetření smrtelných pracovních úrazů 19 05.1.91 Šetření závažných pracovních úrazů 87 3 05.1.93 Šetření ostatních pracovních úrazů 2 05.1.94 Šetření havárií podle zákona č. 353/1999 Sb. 2 05.1.96 Šetření stížností 23 2 05.1.97 Šetření vyvolané vnějším podnětem s výjimkou stížnosti 21 05.1.99 Ostatní nezařazené úkoly 19 Celkem 2096 Návrhy potřebných technických a jiných opatření 204 Vyjádření k projektovým dokumentacím staveb 1197 Uplatnění požadavků při povolování kolaudací a staveb 693 Odňatá nebo omezená oprávnění k činnostem na VTZ 0 Odňatá nebo omezená osvědčení k činnostem na VTZ 0 Vyjádření k předpisům k zajištění BP a BTZ 13 Uskutečněná poradenství 5693 *) 05.1.50 prakticky všechna šetření byla prováděna na základě vnějšího podnětu 4

Celkový počet prověrek a šetření zůstává srovnatelný s rokem 2004, pokles činí 157 výkonů, tj. 6 %. Počet následných prověrek (úkol 05.1.89 a následné kontroly k úkolům roku 2005) dokládá tlak inspektorátu na organizace, u kterých byly zjištěny závažné nedostatky, tak aby bylo zajištěno splnění nařízených opatření. Velký nárůst zaznamenalo šetření vnějších podnětů a stížností v souvislosti se změnou zákona o inspekci práce (šetření jsou zařazena pod úkoly 05.1.50, 05.1.96 a 05.1.97). 2.2 Počet závad, vyřazených strojů a vydaných zákazů 2005 Závady bez vydaného rozhodnutí závady odstraněny 1105 Závady bez vydaného rozhodnutí záruka odstranění závad 1614 Vydané rozhodnutí na odstranění závad 7197 Počet závad s násobností 14928 Vyřazené stroje a zařízení z provozu 0 Zákazy užívání výrobních a provozních prostorů 0 Zákazy technologií 0 Zákazy činností 0 Zákazy práce přesčas (kromě mladistvých) 0 Zákazy práce přesčas mladistvých 0 Zákazy noční práce mladistvých 0 Zákazy práce žen při ruční manipulaci a přenášení břemen 0 Zákazy práce mladistvých při ruční manipulaci a přenášení břemen 0 Zákazy ostatních prací ženám a mladistvým 0 Počet závad s vydaným rozhodnutím na jejich odstranění je srovnatelný s rokem 2004 zvýšení jen o 11 rozhodnutí, tj. 0,15%. Počet závad bez vydaného rozhodnutí poklesl o 12,5%. 5

2.3 Pokuty uložené (IBP) OIP pro JmK a ZK Pokuty 2005 Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám 53 počet Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám 1.066.000,-- výše v Kč - z toho za zjištěná porušení předpisů při prověrkách 25 počet - z toho za zjištěná porušení předpisů při prověrkách 253.000,-- výše v Kč - z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné 28 souvislosti s pracovním úrazem, havárií počet - z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné 813.000,-- souvislosti s pracovním úrazem, havárií v Kč Pokuty zaměstnancům organizací a podnikajících 1 fyzických osob počet Pokuty zaměstnancům organizací a podnikajících 2.000,-- fyzických osob výše v Kč Blokové pokuty počet 22 Blokové pokuty - výše v Kč 22.400,-- Tabulka uvádí pokuty, které nabyly právní moci ve sledovaném období, tj. v roce 2005. Počet pokut za sledované období zůstává stejný jako v roce 2004, výše pokut v Kč se snížila o 174.000,- Kč. Průměrná částka na 1 pokutu klesla o 14%. Větší část pokut byla ukládána za porušení předpisů zjištěná v příčinné souvislosti s úrazem 53%, za porušení předpisů zjištěné při prověrkách 47 %. 3. Inspekční činnost 3.1 Výsledky dozorové činnosti v jednotlivých odvětvích 3.1.1 Bezpečnost práce ve stavebnictví Prověrky v roce 2005 byly zaměřeny převážně na kontroly stavenišť resp. pracovišť, kde byly prováděny práce ve výškách a dále, v menším rozsahu, byly kontrolovány zemní a bourací práce a provoz stavebních strojů. Kontroly byly prováděny především u malých a středních organizací a to společností s ručením omezením, akciových společností a podnikajících fyzických osob. V rámci plánovaných úkolů byly kontroly provedeny u 207 6

subjektů. Souběžně s plánovanými úkoly byla prováděna kontrolní, informační a propagační kampaň SLIC ve stavebnictví. Výběr staveb a pracovišť vycházel jednak z přímých poznatků o stavbách a jejich zhotovitelích získaných v rámci přípravy na kontroly, jednak z informací poskytovaných kontrolovanými subjekty při zahajování kontrol. Řízení péče o bezpečnost práce V rámci přípravy staveb nemají menší stavební organizace, v rámci dodavatelské dokumentace, vypracován technologický nebo pracovní postup pro nebezpečné práce (práce ve výškách, práce při použití prostředků osobního zajištění proti pádu z výšky, bourací a rekonstrukční práce) nebo tato dokumentace není vypracována dostatečně na podmínky prováděných prací tak, aby ještě před započetím plnění pracovních úkolů na staveništi bylo rozhodnuto o všech základních podmínkách BOZP v oblasti prevence rizik. Při realizaci staveb má na bezpečnost práce významný vliv dodavatelský systém, ale při výběru dodavatelů není doposud ještě zohledňována jejich úroveň řízení BOZP. U větších stavebních organizací, u nichž jsou zavedeny systémy řízení BOZP se již při výběru podzhotovitelů přihlíží k jejich úrovni v oblasti BOZP Přibližně 25 % kontrolovaných subjektů ve stavebnictví neprovádí řádně kontrolní činnost a nevyhledá rizika, což vede k tomu, že při pracích více zhotovitelů na jednom pracovišti se zaměstnavatelé vzájemně neinformují o rizicích a k naplnění opatření na ochranu před jejich působením významných rizik (pády osob z výšky, pády materiálu popř. konstrukcí, sesutí stěn výkop apod.). Při identifikaci nebezpečí, hodnocení rizik a uplatňování bezpečnostních opatření není zohledňována proměnlivost a závažnost rizik při provádění stavebních prací. Hodnocení rizik je formální, povrchní, je považováno za jednorázový úkol a schází kontinuita. Na stavbách prováděných většími organizacemi, kde mají zavedeny integrované systémy řízení včetně BOZP a u středních organizací, které si zabezpečují oblast prevence rizik dodavatelsky (smluvně) a komplexně prostřednictvím dodavatelských odborně způsobilých osob je kontrolní činnost včetně vyhledávání rizik zajišťována vcelku uspokojivě. Nedostatky v zajišťování seznámení s riziky a ve školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech, které se týkají jejich práce a pracoviště bylo zjištěno u čtvrtiny zaměstnavatelů. Za závažné je možno považovat neseznámení zaměstnanců používajících k ochraně proti pádu prostředky osobního zajištění s používáním těchto OOPP dle návodu k používání. Nedostatky v zajišťování zdravotní způsobilosti svých zaměstnanců byly zjištěny u cca 15 % kontrolovaných zaměstnavatelů a podnikajících fyzických osob. Oproti předchozímu rokům dochází v této oblasti ke zlepšování stavu. Přibližně 20 % zaměstnavatelů nemá vypracován vlastní seznam pro přidělování OOPP na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce pro jednotlivé pracovní činnosti. Tento nedostatek se týká některých malých organizací, u nichž není seznam vypracován buď vůbec nebo seznam není aktualizován a nemá náležitosti stanovené nařízením vlády č. 495/2001 Sb. Tito zaměstnavatelé neposkytují zaměstnancům všechny potřebné OOPP (ochranné přilby, pracovní obuv, ochranné brýle a OOPP pro práci s přenosnými řetězovými pilami, OO0P k ochraně proti pádu z výšky). 7

Práce ve výškách Z dlouhodobých výsledků úrazovosti vyplývá, že práce ve výškách a to především práce na střechách, patří k nejproblémovější oblasti bezpečnosti práce, kde jsou značně zanedbávána předepsaná opatření k prevenci rizik. Prováděnými kontrolami bylo zjištěno, že zaměstnanci nebyli dostatečně chráněni proti pádu z výšky kolektivním ani osobním zajištěním přibližně u jedné třetiny kontrolovaných subjektů. Při kontrolách byly zjištěny zejména tyto nedostatky: nezajištění nebo nedostatečné zajištění volných okrajů staveb, podlah, výtahových šachet, schodišť, podest a jiných zvýšených částí staveb kolektivním zajištěním (ochrannou konstrukcí), nezajištění volný okrajů dočasných pomocných stavebních konstrukcí (lešení) zábradlím, popř. zřízené zábradlí bylo nedostatečné (jen jednotyčové); nezajištění nebezpečných otvorů v podlahách nebo jiných pochůzných plochách proti pádu nebo propadnutí osob. Dočasné konstrukce pro práce ve výškách (lešení) nebyly předány a převzaty do užívání u 13 % kontrolovaných subjektů, přibližně u stejného počtu zhotovitelů bylo sice předání lešení provedeno, ale bylo formální a nesplnilo svůj účel, protože byla předána a užívána lešení neodpovídající montážnímu návodu (chybějící zábradlí a výstupy, nedostatečná tuhost a stabilita lešení apod.). U čtvrtiny zhotovitelů bylo zjištěno, že pomocné technické konstrukce, kterými jsou zaměstnanci chráněni proti pádu a lešení, nejsou dostatečně pevné, stabilní a odolné. Šlo zejména o nedostatečné zajištěni stability a tuhosti konstrukcí lešení kotvením a úhlopříčným ztužením, nedostatečně provedené a neúnosné pomocné pracovní podlahy. Nepříznivý stav byl zjišťován zejména u malých organizací a u organizací, které si sami montují a užívají trubková lešení a pronajatá pojízdná dílcová lešení. Téměř u jedné třetiny kontrolovaných subjektů bylo zjištěno používání vadných žebříků. Zajištění ochrany prostoru pod místy práce ve výškách proti ohrožení osob padajícími předměty nebylo provedeno u čtvrtiny kontrolovaných subjektů. Při kontrolách bylo v menším rozsahu zjištěno, že zaměstnanci nebyli chráněni prostředky osobního zajištění proti pádu z výšky pro práce v případech, kdy toto zajištění mělo být určeno, protože nebylo možno použít kolektivní zajištění. Nezřídka jsou však v průběhu kontroly OIP práce ve výškách zaměstnavateli účelově přerušovány a to zejména při pracích na střechách apod., kde není provedeno zajištění technickou konstrukcí a pracovníci by se měli zajišťovat osobní ochrannými prostředky proti pádu z výšky. Ostatní zjištění a poznatky z kontrol Přehled dalších závažnějších zjištění při prováděni kontrol OIP v roce 2005: nedostatky na prozatímních el. zařízeních (nevhodné umístění el. rozvaděčů, jejich chybějící označení, nechránění el. přívodů proti poškození, neprovádění revizí staveništních el. zařízení a el. nářadí, technické závady na el. zařízení), neprovádění odborných prohlídek před uvedením stavebních elektrických vrátků a nákladních výtahů do provozu, 8

neudržování a vadný stav staveništních komunikací a oplocení (ohrazení) prostorů stavenišť, nezajištění stěn výkopů proti sesutí a neohrazení výkopů, Práce ve výškách, (klempířské, pokrývačské, montáž lešení, bednění a montáže a osazování krovů a tesařských konstrukcí) provádí ve velkém rozsahu podnikající fyzické osoby, které samy pracují na vlastní živnostenský list a nikoho nezaměstnávají. Tyto osoby nemají potřebné vybavení a výstroj pro tyto nebezpečné práce a vytváří i nekalou konkurenci větším organizacím nízkými náklady na úkor bezpečnosti práce. Při kontrolách OIP je problematické na nich uplatňovat právní předpisy (zejména nařízení vlády. č. 362/2005 Sb.) platné pro zaměstnavatele. Výsledky kontrol potvrzují částečné zlepšení úrovně bezpečnosti práce oproti minulým obdobím. Předběžné výsledky úrazovosti v JmK a ZK naznačují, že zaměření kontrolní činnosti OIP (IBP) na oblast práce ve výškách a propagační kampaň SLIC ve stavebnictví již začíná příznivě ovlivňovat vývoj závažných úrazů způsobených pády z výšky, protože a v roce 2005 došlo k mírnému poklesu jejich počtu. 3.1.2 Bezpečnost práce v zemědělství V tomto resortu dochází neustále ke snižování absolutního počtu zaměstnanců, který činí cca 4 % z celkového počtu zaměstnanců v ČR. Přesto toto odvětví patří stále mezi riziková s trvale zvýšenou úrazovostí, zvláště pak v oblasti chovu zvířat. OIP pro JmK a ZK provedl v roce 2005 kontrolu u subjektů, provozujících zemědělskou výrobu, rostlinnou výrobu kombinovanou se živočišnou, převážně u těch, u kterých nebyla dosud provedena kontrola. Cílem OIP nebylo pouze zjišťování skutečného stavu a stanovení opatření k nápravě, ale také provádění následných kontrol, jakož i provádění konzultací, které rozhodně přispívají ke zlepšení stavu v této oblasti. Při kontrolách bylo zjištěno celkem 969 závad, které se nejčastěji vyskytovaly v těchto oblastech : Prevence rizik Z provedených kontrol vyplynulo, že 16 zaměstnavatelů nevyhledalo a neposoudilo rizika možného ohrožení zaměstnanců. U dalších 11 zaměstnavatelů bylo zjištěno, že zaměstnanci nejsou s riziky možného ohrožení seznámeni. Jde především o menší subjekty, které si systém bezpečnosti a ochrany práce zajišťují svými zaměstnanci a tito nejsou v této oblasti vzděláváni a jsou téměř bez vlivu odborné veřejnosti. Výchova k ochraně práce, péče o pracovní podmínky U 12 zaměstnavatelů bylo zjištěno, že v osnovách školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci neuvádí aktualizované poslední znění předpisů, setrvačností uvádí již zrušené předpisy. Naopak zaměstnance neseznamují s místními provozními bezpečnostními předpisy pro dopravníky, zásobníky, dopravu, dále s pracovními postupy pro chov zvířat- jednotlivých kategorií. U 10 zaměstnavatelů bylo zjištěno porušení v oblasti evidence přesčasové práce jako i nedodržení délky nepřetržitého odpočinku. Osm zaměstnavatelů nevedlo evidenci pracovní doby a přestávku na jídlo a oddech. 9

Poskytování OOPP U 19 zaměstnavatelů bylo zjištěno, že OOPP nepřidělují podle vlastního seznamu na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce na pracovišti. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou u těchto zaměstnavatelů zaměstnancům poskytovány tak, že je jim přidělen oděv, obuv a rukavice, případně jiné prostředky na základě rozhodnutí zaměstnavatele, setrvačnosti, případně směrnic z minulých let. O jejich přidělení zaměstnancům není vedena evidence. Toto zjištění je rovnoměrně rozloženo na pracoviště jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě a opravárenství. V 11 případech bylo zjištěno, že zaměstnavatel své zaměstnance neinformuje o způsobu a podmínkách používání OOPP, jakož i nekontroluje jejich používání. Pracovní postupy, místní provozní bezpečnostní předpisy Kontrolou aplikace nařízení vlády, která řeší způsob organizace práce a pracovní postupy, které je zaměstnavatel povinen zajistit např. při práci v souvislosti s chovem zvířat, v dopravě, při provozu dopravníků nebo zásobníků byly zjištěny nedostatky u 24 zaměstnavatelů. Závady byly zjištěny u chovů dojnic, prasat, býků na žír a ostatního skotu, jakož i u zařízení na posklizňovou úpravu zrnin, ve skladovacích zařízeních, výrobnách krmných směsí a v dopravě těchto výrobků k jednotlivým odběratelům. Pracovní stroje a zařízení Kontrolou průvodní a provozní dokumentace u strojů a zařízení bylo zjištěno, že zejména slabší ekonomické subjekty se starším strojovým vybavením nemají pro tyto stroje tuto dokumentaci stav byl zjištěn u 79 strojů a zařízení. Zaměstnavatelé nezpracovali pro tyto stroje a zařízení ani místní provozní předpis. Povinnost vést průvodní, provozní dokumentaci, případně vypracovat místní provozní předpis pro stroje a zařízení, u kterých se průvodní dokumentace nedochovala a které již například několikrát od svého roku výroby změnily majitele v důsledku jejich opětovného nákupu a prodeje, je pro oblast zemědělství nová, dosud nezažitá. U dvou kontrolovaných zaměstnavatelů bylo zjištěno, že rozmístění kovoobráběcích strojů v dílně neodpovídá bezpečnému ovládání a pohybu obsluhy. U 13 zaměstnavatelů na provozech živočišné výroby byly zjištěny chybějící ochranné zajištění volně přístupných rotujících částí převodů ( krmné vozy, pásové a šnekové dopravníky, ventilátory, sběrací vozy, zařízení na výrobu a dopravu krmných směsí ). Výše uvedená rizika postupně mizí v závislosti na ekonomické situaci zaměstnavatelů, která má rozhodující vliv na rekonstrukci stájových technologií a na nákup nových strojů a mechanizačních prostředků. Z výsledku kontroly vyplývá, že zaměstnavatelé doposud neprovádí na svých pracovištích důslednou aplikaci předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména Zákoníku práce a navazujících Nařízení vlády, které jsou postupně zákonodárci vydávány. Zaměstnavatelé mají snahu rizika, která byla kontrolou zjištěna, odstraňovat. Investice do nových technologií, méně rizikových, pozitivně ovlivní vývoj v oblasti ochrany práce. 10

3.1.3 Bezpečnost práce v lesnictví Kontrolou dodržování bezpečnosti práce v malých a středních podnicích v oboru lesnictví byl v r. 2005 podchycen celý rozsah lesních prací (pěstební činnost vč. výroby sadebního materiálu, lesní těžba a soustřeďování, odvoz dříví, manipulační sklady vč. výroby palivového dříví). Kontrola byla prováděna jak u zaměstnavatelských subjektů, tak u podnikající fyzických osob které samy pracují a nikoho nezaměstnávají. Vyhodnocení rizik a informovanost o rizicích Opětovně byl potvrzen poznatek z minulých let, kdy byl zjišťován formální přístup. Předložený dokument o vyhodnocení rizik, kdy charakter pracoviště všech zaměstnavatelů je v základních rysech stejný, jsou i rizika na těchto pracovištích v zásadě stejná a proti tomuto postupu nelze nic namítat. Ve většině případů byly zaměstnanci s tímto dokumentem i seznámeni. Pracovní postupy a) Nedostatky při stanovení pracovních postupů Vypracování vlastních pracovních postupů nebylo zjištěno. Předmětem školení bezpečnosti práce jsou však i nadále Pravidla o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při těžbě, soustřeďování, odvozu a manipulaci dříví č.j. 3367/OKOŘ/89 a jejich přílohy Technicko-organizační směrnice. Uvedená pravidla, která již dnes neplatí, představují osvědčené pracovní postupy pro těžbu a soustřeďování dříví, méně již pro odvoz a manipulaci dříví. Zbývající činnosti v Pravidlech podchyceny nejsou. Při činnostech s využitím mechanizačních prostředků (vyvážecí soupravy, stroje na skladech dříví, práce s křovinořezy) byli pracovníci seznámeni alespoň s návody k obsluze. b) Nedostatky při aplikaci pracovních postupů Při běžné kontrole nebyly nedostatky v pracovních postupech prokázány. V průběhu plnění úkolu bylo šetřeno několik pracovních úrazů, jejichž příčinou bylo nerespektování ohroženého prostoru a to: káceného a zavěšeného stromu, zkracovaného kmene, kmene uloženého na skládce (uvolňování úvazku). v blízkosti drtiče klestu. Z celkem 5 šetřených úrazů a 2 případů předložených PČR k vyjádření nebylo pouze v 1 případě prokázáno porušení bezpečnostních předpisů (pád větve při kácení stromu). Kvalifikace a školení Zásadní nedostatky nebyly zjištěny. U dřevorubců - zaměstnanců jsou nadále obnovovány průkazy pro obsluhu řetězové pily, přičemž předmětem školení je především těžba dříví. Platné průkazy jsou vyžadovány zadavatelem práce i u PFO-dřevorubců. Obdobně je tomu i u soustřeďování dříví klasickými prostředky (koně, traktor), kdy je vyžadována účast na školení. Kontrolou byly zjišťovány nedostatky spíše formálního charakteru. 11

Zdravotní způsobilost Nebyl prokázán případ, kdy by zdravotní způsobilost neodpovídala prováděné práci. Výjimečně byla zjišťována neověřená zdravotní způsobilost zaměstnanců. U PFO nebyl doklad o zdravotní způsobilosti vyžadován. Osobní ochranné pracovní prostředky Dokument o vyhodnocení rizik, na jehož základě má být seznam pro poskytování OOPP vypracován, je považován za formální. Rozsah vybavení OOPP se řídí spíše tradicí než konkrétním vyhodnocením rizik. V některých případech seznam (i rozsah poskytovaných OOPP) nerespektuje návod k obsluze stroje příp. jiný závazný dokument. Běžně jsou poskytovány OOPP nad rámec přijatého seznamu a naopak rozsah seznamem přiznaných OOPP není naplněn. OOPP jsou poskytovány zpravidla v odpovídající míře. Závažné nedostatky byly zjištěny pouze v případě neprořezných oděvů a obuvi obsluhy řetězových pil, kdy zaměstnavatel příp. PFO odmítá akceptovat existenci nových OOPP. Kontroly technického stavu používaných prostředků S výjimkou řetězových pil jsou používány z velké části stroje a výrobní zařízení starší, u nichž se nedochovala průvodní dokumentace stanovující rozsah a termíny kontrol. Stanovení zásad pro provádění kontrol a vedení provozní dokumentace není dosud běžné. Stroje charakteru vyhrazený technických zařízení podléhajících revizím se používají prakticky jen na manipulačních skladech (elektroinstalace stojů, tlakové nádoby) a u odvozních prostředků (hydraulické ruky). U VTZ byly nedostatky v dodržování termínů revizí zjišťovány výjimečně (např.chybějící revize hydraulických ruk vyvážecích souprav tam, kde byla od zakoupení stroje prováděna první kontrola OIP). Kontrolou byly zjišťovány drobné nedostatky, které neměly vliv na bezpečnou funkci strojů. 3.1.4 Bezpečnost práce ve zpracovatelském průmyslu Zpracovatelský průmysl byl sledován v rámci kontrol u malých a středních organizací zabývajících se zpracováním plastů (reaktoplastů ev. termosetů). Kontrola byla zaměřena na úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, provoz technických zařízení a stanovených pracovních podmínek. Charakter výroby a rozsah používaného strojního zařízení, výrobních a skladovacích objektů včetně manipulace s materiálem a dopravu prokázaly opodstatněnost těchto kontrol daného odvětví. Kontrolované subjekty doposud neuplatňují účinný systém řízení péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Úroveň je odvislá od postoje vedení organizace k této problematice a znalosti dané problematiky řídícími pracovníky (majiteli). Zvýšením úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně technické prevence by se jistě odrazilo ve vyšší úrovni ochrany zdraví při práci včetně snížení počtu pracovních úrazů, zvýšení úrovně kultury práce, provozní spolehlivosti a bezpečnosti strojů a zařízení. Důslednějším uplatňováním těchto zásad zaměstnavateli by se projevilo v počtu zjišťovaných nedostatků při kontrolách. 12

Častým nedostatkem je podceňování oblasti prevence rizik tj. realizace opatření vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně opatření zaměstnavatele která mají za cíl předcházet rizikům. Mezi nejčastější a nejpodstatnější nedostatky lze uvést: zanedbání plnění povinností zaměstnavatele na úseku výrobních provozů včetně pracovních strojů a zařízení (např. chybějící ochranná zařízení, neprovádění kontrol a revizí u vyhrazených technických zařízení včetně pracovních strojů, el. ručního nářadí a spotřebičů); neplnění povinností zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům, zejména na úseku preventivní zdravotní péče a školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady pro výkon práce (pracoviště); neplnění povinností v oblasti prevence rizik nevypracování, případně pouze formálně vyhodnocení rizik, neseznámení zaměstnanců s opatřeními; nezpracování vlastního seznamu pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, včetně mycích, čistících a dezinfekčních zaměstnancům, případně nedostatečně vyhodnocená rizika dle činností a profesí, ev. nevybavení zaměstnanců dle seznamu; nevypracování interních místních provozně bezpečnostních předpisů např. pro sklady, kotelny, zdvihací zařízení apod. nevedení předepsané provozní dokumentace o strojích zařízeních a technologiích (lisy, tlakové nádoby, kotelny, manipulační vozíky ); chybějící odborná způsobilost pro obsluhu vyhrazených technických zařízení (plynových, tlakových). Z uvedeného přehledu zjištění je patrno, že ze strany zaměstnavatelů není věnována dostatečná pozornost plnění uložených zákonných povinností. Velké procento závad se týká prevence rizik, neprovádění kontrol a revizí strojů a zařízení, chybějících ochranných zařízení. Není řádně plněna povinnost na úseku výchovy. Vzhledem k velikosti kontrolovaných subjektů odbornou činnost na úseku bezpečnosti práce zajišťují ext. pracovníci na velmi rozdílné převážně nízké profesní úrovni. V důsledku podceňování celé problematiky související se zaměstnáváním pracovníků a provozováním technických zařízení včetně realizace technologických postupů a činností dochází ke zbytečnému poškozování lidského zdraví, poruchám strojů a finančním ztrátám. 3.1.5 Bezpečnost práce v dřevoprůmyslu V souladu se zadáním byly kontroly subjektů působících v dřevoprůmyslu provedeny v rámci úkolu 05.1.03 Kontrola systému BOZP v malých a středních podnicích (OKEČ 203000 Výroba stavebně truhlářská a tesařská a OKEČ 361000 Výroba nábytku). Ke kontrolám byly vybrány zejména subjekty s 6 až 249 zaměstnanci, u kterých nebyla ještě kontrola stavu BOZP provedena. Cílem prováděných kontrol nebylo jen plošné preventivní působení na subjekty, zjištění skutečného stavu a stanovení potřebných opatření k nápravě, ale také zařazení kontrolovaných subjektů do systému následných a periodických kontrol. Provedené kontroly byly především zaměřeny na plnění povinností v rámci prevence rizik (vyhledávání, seznamování a stanovení opatření k jejich minimalizaci), dále na péči o 13

pracovní podmínky (školení, pracovní doba, kontrola zakázaných prací, poskytování OOPP) a používané pracovní postupy, včetně vhodnosti pracovišť s ohledem na prováděné činnosti z hlediska jejich uspořádání a vybavení. Nedílnou součástí provedených kontrol byla rovněž problematika provozovaných strojů a zařízení, tedy zejména kontrola průvodní a provozní dokumentace, provádění revizí technického stavu a skutečný stav provozovaných strojů a zařízení včetně jejich umístění na pracovišti a odborné způsobilosti obsluh. V rámci kontrol byla také ověřována pracovní úrazovost se zaměřením na evidenci pracovních úrazů, šetření jejich příčin a stanovení opatření a jejich realizaci. Nejčastější problémy a nedostatky sledovaného odvětví lze shrnout do následujících zjištění: kontrolované osoby v dostatečné míře nezajišťují zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon práce; zaměstnanci nejsou podle potřeb vykonávané práce ve vhodných intervalech dostatečně a přiměřeně informováni o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s opatřeními na ochranu před působením rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště; zařízení není vybaveno provozní dokumentací, není prováděna následná kontrola nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak; stroje, technická zařízení, dopravní prostředky, přístroje a nářadí nejsou z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které jsou používány, zejména nejsou vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců a dále nejsou pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. 3.1.6 Bezpečnost práce ve strojírenství Pro oblast strojírenství byl v roce 2005 stanoven úkol kontroly malých a středních podniků v oblasti kovovýroby. Dále pak byly strojírenské podniky vybírány ke kontrolám v rámci úkolu Bezpečnost práce při provozování vnitropodnikové dopravy, který měl ale speciální zaměření. Celkem bylo provedeno 252 kontrol a zjištěno 2 858 závad. Kontroly se zaměřovaly na tyto oblasti činnosti: Obrábění a dělení materiálu Tváření Svařování Skladování, manipulace a jiné podpůrné činnosti Předmětem kontrol bylo ověření systému prevence rizik, bezpečnosti technických zařízení a stavu (uspořádání, podmínky) provozoven, poskytování OOPP, používané pracovní postupy. 14

Zvýšená pozornost byla dále věnována strojnímu parku, zejména tam, kde jeho stáří je již značné a stroje vykazují technické závady, např. ve vztahu k požadavkům nař. vlády č. 378/2001 Sb. a vyhl. č. 48/1982 Sb. S tím souvisela i kontrola provádění preventivních prohlídek, údržby a revizí. Kontrolovány byly také objekty provozovny, v nichž je podnikatelská činnost realizována, zda vyhovují požadavkům předpisů k zajištění BOZP. Nejčastěji zjišťované závady a nedostatky Prevence rizik Malých organizací vzniká stále poměrně dost (zejména PFO s několika zaměstnanci) a bezpečnosti práce většina z nich nevěnuje dostatečnou pozornost. Nejsou zpracovány bezpečnostní předpisy, technologické postupy nebo pokyny, které by měly být součástí školení zaměstnanců, a to často i pro práce velmi složité, náročné a s vysokou mírou rizika. Vybavení zaměstnanců osobními ochrannými prostředky je sice většinou zavedeno, ale nikoliv podle provedeného vyhodnocení rizik, ale spíše podle odhadu a potřeby. Stroje a technická zařízení Největší problémy jsou spojeny s provozem pracovních strojů kovoobráběcích a tvářecích, které jsou svým provedením (rotující části, tlačná a střižná místa, ostré nástroje, hlučnost, stáří) nebezpečná jako zdroj vzniku pracovních úrazů. Řada z nich je desítky let stará, zaměstnavatelé zanedbávají kontroly, prohlídky a revize. Chybí návody k obsluze popř. alespoň místní provozní předpisy. Manipulace, skladování Rovněž manipulace (motorové vozíky, jeřáby, ruční manipulace s těžkými, ostrými předměty) je častou příčinou úrazovosti. Problémem u malých firem je nedostatek místa není vyhrazen prostor pro ukládání materiálu, který pak překáží na dílně. Jsou jím zužovány komunikace, pracovní místa. Při nevhodném ukládání nebo stohování materiálu je nebezpečí sesunutí nebo pádu. Provedení provozoven U některých zaměstnavatelů se pracovní činnosti vykonávají ve starých, nedostatečně větraných, osvětlených a vytápěných halách, za neustálého hluku a zvýšené prašnosti. Dalšími nedostatky jsou poškozené podlahy, nevhodné uspořádání strojů a zařízení, úzké komunikace. 3.1.7 Program Bezpečný podnik OIP pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj (dále jen OIP) během roku 2005 prováděl: poradenství pro organizace projevující zájem o plnění programu Bezpečný podnik - v roce 2005 bylo poskytnuto poradenství KOVOKON Popovice s.r.o.; prověrky vnitřních auditů u organizací usilující o získání osvědčení Bezpečný podnik a to u KOVOKON Popovice s.r.o. (získal osvědčení v roce 2005) a u Kostelecké uzeniny a.s., středisko Hodonín pro OIP pro Jihočeský kraj a Vysočinu, České Budějovice; každoroční následné prověrky vnitřního auditu u MIKROP Čebín a.s.; SMO a.s., Otrokovice; Teplárny Brno, a.s. ; BLOCK a.s., Valašské Meziříčí a ČEZ a.s., El. Hodonín pro OIP Praha; 15

prověrky vnitřního auditu v tříletém intervalu u Belagra a.s., Břeclav; ŽS Brno, a.s., Brno; Nestlé Česko s.r.o., závod SFINX Holešov ; MP Krásno, a.s., Valašské Meziříčí. Českomoravský cement a.s., nástupnická společnost, Beroun 660 ukončil v roce 2005 na vlastní žádost plnění programu Bezpečný podnik. Prověrku u Brose CZ spol. s r.o., Rožnov pod Radhoštěm provedl s ohledem na přesun sídla i výroby OIP pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj, Ostrava. Průběžně, v rámci poradenské činnosti, OIP spolupracoval s organizacemi projevujícími zájem o program Bezpečný podnik (dále jen BP). Poznatky inspektorů z realizace programu Bezpečný podnik. Nově zařazené požadavky na vyžádání si stanoviska KHS, HZS, ČIŽP a OBÚ k plnění programu BP nezpůsobily žádné problémy z hlediska koordinace a vydání stanoviska. Dozorující orgány byly v předstihu informovány vedoucím inspektorem o rozsahu spolupráce při osobních jednání a při provádění kontrol těmito orgány u prověřovaných subjektů nedošlo ke zjištěním, která by narušila časový harmonogram prověrky. Tím se jen potvrdilo, že organizace dlouhodobě plní požadavky v celém rozsahu programu BP. Ostatní poznatky inspektorů z realizace programu BP se podstatně neliší od poznatků získaných zejména v minulém roce a obecně lze konstatovat, že se zlepšuje odborná připravenost organizací na zavádění podobných programů. Organizace jsou na systém BOZP připraveny plněním požadavků podle ČSN EN ISO 9 000 nebo 14 000. Program BP je zařazován do integrovaných systémů zaváděných v jednotlivých organizacích a tím je dosaženo společného cíle pro zajišťování a aktualizaci informací, řízení dokumentace, odpovědností atd. Zkušenosti získané plněním nejen výše uvedených ČSN EN ISO, ale i dalších (zejména vyžadovaných v automobilním průmyslu a potravinářství viz zkušenosti z KOVOKON Popovice s.r.o., NESTLÉ Česko s.r.o.,food, MP Krásno, a.s. ) se kladně projevují u organizací zavádějících program BP, ale je i znatelné zvýšení úrovně systému BOZP u organizací opakovaně prověřovaných. Z vyhodnocení zjištěných neshod vyplývá, že se více méně opakují neshody, které se vyskytovaly i v loňském roce a týkají se oblastí, které se do systému buď nově zavádí, případně jsou způsobeny zásadními personálními nebo provozními změnami. c) Spotřeba času na konzultace a prověrky vnitřních auditů. 1. Spotřeba času na poradenství. celkem 105 hod. 2. Spotřeba času na prověrky vnitřních auditů žadatelů o osvědčení.. celkem 86 hod. 3. Spotřeba času na následné prověrky celkem 331 hod. 4. Spotřeba času na prověrku auditu v tříletém intervalu celkem 313 hod. Spotřeba času celkem za rok 2005 835 hod. 16

3.1.8. Bezpečnost práce v dopravě V průběhu r.2005 byla kontrolní činnost prováděna v rámci úkolů zadaných Českým úřadem bezpečnosti práce. K dozoru (kontrolám) zaměřenému na Bezpečnost závodové dopravy - provoz manipulačních prostředků a zařízení byly vybrány především subjekty, u kterých jsou provozována jak vozidla při přepravě a manipulaci s materiálem, tak i drážní vozidla při provozu vleček, ale také dochází k manipulaci s materiálem využitím jeřábové dopravy. Výběr subjektů byl proveden tak, aby podle možností byla při kontrolách podchycena celkově pracovní činnost při toku materiálu. Nejčastějším zjištěním bylo, že zaměstnavatel v souvislosti s provozem manipulačních vozíků s vlastním pohonem nevyhledával a neseznamoval řidiče vozíků s pracovními riziky, neprováděl kontrolu technického stavu vozíků a nezajistil dodržování bezpečných pracovních postupů při nasazení vozíků. Uvedený stav vedl k příčinám úrazů a zranění obsluhy vozíků i dalších zaměstnanců v souvislosti s provozem vozíků a při manipulaci s materiálem při využití vozíků. V průběhu r.2005 bylo při kontrolách prováděných v rámci tohoto úkolu a v souvislosti s provozem vozidel závodové dopravy zjištěno 11 pracovních úrazů se závažným zraněním zaměstnanců a 2 smrtelné pracovní úrazy. Nejčastěji zjištěnými nedostatky při provozu vleček a drážních vozidel bylo, že křížení kolejové dráhy s účelovými komunikacemi v objektech, nejsou označeny příslušným dopravním značením, pro zajištění vagonů chybí zarážky nebo jsou používány poškozené zarážky. Byly zjištěny i vagony s nefunkčními zajišťovacími brzdami, kdy provozovatel nezajistil patřičné kontroly a údržbu technického stavu drážních vozidel. Při dozoru (kontrolách) zaměřeném na Dodržování pracovních režimů řidičů a dodržování platných předpisů pro mzdy a cestovní náhrady řidičů (úkol č. 05.1.03) bylo prověřováno, zda zaměstnavatelé řidičů organizují práci řidičů tak, aby mohly být dodrženy stanovené denní a týdenní limity doby řízení, doby denního odpočinku a bezpečnostní přestávky. Byla prováděna prověrka zda řidiči silničních vozidel pověřovaní přepravou na pozemních komunikacích splňují stanovené kvalifikační předpoklady, zda jejich zdravotní způsobilost pro uvedenou činnost je lékařem potvrzena a nepracují pod vlivem alkoholu, dále zda zaměstnavatelé vybavují řidiče příslušnými OOPP a vozidla předepsanou výbavou. Nejzávažnějším zjištěním bylo to, že provozovatelé silničních vozidel najímají pro jednotlivé přepravy materiálu i řidiče-brigádníky, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady - nejsou držiteli průkazu profesní způsobilosti (dále jen PPZ ) jelikož nemají bydliště v ČR a příslušný DÚ jim PPZ nevystaví. V některých případech zaměstnavatel ani nezajistí seznámení řidičů s bezpečnostními předpisy a návody výrobců vozidel a jejich nástaveb k bezpečné obsluze. OIP pro JmK a ZK prováděl společně se zástupci dalších orgánů státní správy a to Policie ČR, a Dopravních úřadů kontroly řidičů a vozidel z hlediska bezpečné výbavy také na silnicích, u zaměstnavatelů pak společné kontroly byly prováděny na základě podnětů zaměstnanců. 17

OIP pro JmK a ZK provedl celkem 4 kontroly na komunikacích, při kterých bylo kontrolováno 58 řidičů a 54 vozidel včetně spec.nástaveb (cisterny, jeřáby, nosiče kontejnerů, atp.) a 2 společné kontroly přímo u zaměstnavatele na základě podnětů zaměstnanců. V rámci Příhraniční spolupráce byla z podnětu OIP v Brně zorganizována pracovní schůzka na pracovišti IP Trenčín, se vzájemnou výměnou informací o legislativě platné ve SR a ČR pro kontroly prováděné u zaměstnavatelů z hlediska dodržování bezpečnosti práce a pracovních režimů řidičů silniční dopravy a výměnou zkušeností zjišťovaných při kontrolách v uvedené oblasti. Následně pak byla provedena společná kontrola inspektorů IP Trenčín a OIP pro JmK a ZK přímo v terénu na silnici, v blízkosti hraničního přechodu Hrozenkov. Při této kontrole byla účastníkům z OIP v Brně představena výstroj ( uniformy) a výbava ( vozidla a výpočetní technika) inspektorů IP Trenčín. 3.1.9 Tabelární přehled plnění programu inspekční činnosti Tabelární přehled plnění programu inspekční činnosti (mimo program Bezpečný podnik ) Číslo úkolu Název úkolu Počet prověrek Počet závad 05.1.01 Bezpečnost práce ve stavebnictví ochrana 213 1052 zaměstnanců před pády z výšky 05.1.02 Bezpečnost vnitrozávodové dopravy provoz 158 1003 manipulačních a dopravních prostředků a zařízení 05.1.03 Kontrola systému BOZP v malých a středních 736 5808 podnicích 05.1.04 Kontrolní, informační a propagační kampaň ve 51 197 stavebnictví 05.1.19 Integrovaná inspekce podle zákona č. 353/1999 12 40 Sb., prevenci závažných havárií 05.1.21 BP a TZ při provozu tepel. zdrojů ve veřejně přístupných budovách úřadů a institucí 60 358 Jednotlivé podrobné informace, rozčleněné podle zadaných hlavních úkolů (ČÚBP) SÚIP pro rok 2005, jsou uvedeny v Informacích o výsledku kontrol, které byly zaslány na SÚIP v průběhu měsíce ledna 2006 dopisem č.j. 19/V/9.31 9.32/06 ze dne 17.1.2006. 3.2 Výsledky kontrolní činnosti v oblasti VTZ Tlaková zařízení V oblasti vyhrazených tlakových zařízení bylo pokračováno jak ve společném úkolu Kontrola systému BOZP v malých a středních podnicích, tak i v úkolu zaměřeném na Bezpečnost práce a technických zařízení při provozu tepelných zdrojů ve veřejně 18

přístupných budovách úřadů a institucí, kterým jsme pokračovali v obdobném úkolu z roku 2003, vzhledem k velkému počtu zjištěných závad při jeho realizaci. Kontrolami zaměřenými na dodržování povinností vyplývajících z předpisů k zajištění bezpečnosti práce, bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení bylo zjištěno, že přetrvávající nedostatky, zjištěné u jednotlivých provozovatelů, a závady při provádění kontrol dle zadání obou úkolů v této oblasti jsou obdobné. Nejčastěji zjišťované závady a nedostatky u kontrolovaných osob obdobně jako v minulých létech byly: vyhledávání a hodnocení rizik, seznamování zaměstnanců s těmito riziky a opatření k jejich odstranění Ukazuje se, že tato činnost, která chrání životy a zdraví zaměstnanců, se ještě zcela nedostala do podvědomí provozovatelů tlakových zařízení. v odborné způsobilosti pracovníků k obsluze tlakových zařízení neověřování odborné způsobilosti pracovníků k obsluze vyhrazených tlakových zařízení, neustanovení pracovníků zodpovědných za bezpečný a hospodárný provoz nádob. Společným nedostatkem u odborné způsobilosti pracovníků k obsluze tlakových zařízení jsou nekonkrétně a neúplně zpracovávány kvalifikační doklady pro obsluhu tohoto zařízení od revizních techniků. v provádění kontrol, revizí a zkoušek tlakových zařízení nebyly prováděny výchozí, provozní, vnitřní revize, zkoušky těsnosti a tlakové zkoušky. ve vedení technické a provozní dokumentace provozovatelům tlakových nádob chyběla k provozovaným tlakovým nádobám kompletní průvodní dokumentace, dokumentace k tlakovým nádobám neobsahovala údaje o výstroji tlakových nádob, nebyly vedeny záznamy o přezkušování bezpečnostní výstroje tlakových nádob, provozovatelé nemají v provozní dokumentaci zapracovány požadavky na pravidelné kontroly bezpečnostní výstroje a jejich četnost. Kontroly zařízení, ze kterých se provádí vedení provozních záznamů do provozních deníků se často stávají formalitami. Do provozních deníků se zapisují často jen zkratky, zápisy jsou mnohdy velmi obecné, tudíž v mnoha případech není zřejmé, jaké kontroly a na jakých zařízeních byly vlastně prováděny. v oblasti provozních nedostatků kontrolou na pracovištích obsluha tlakových zařízení nebyla seznámena s návodem na obsluhu zařízení, výfukové potrubí od pojistného ventilu neumožňovalo bezpečné ověřování funkčnosti, nebyly pravidelně prováděny předepsané provozní kontroly bezpečnostní výstroje těchto tlakových zařízení (pojistných ventilů, manometrů, teploměrů apod.) při kontrolách otopných soustav 19

Nedílnou součástí tepelných zdrojů jsou i otopné soustavy, u kterých byly také zjištěny nedostatky: mechanicky neupevněné potrubí, neoznačení uzavíracích armatur, neoznačení potrubí podle druhu dopravovaných látek, neosazení zpětných klapek, kontrolních kohoutů na přívodech studené vody do ohřívačů TUV, neosazení ohřívačů TUV předepsanou bezpečnostní výstroji (teploměrem). Většina kontrolovaných osob nedbá o bezpečný, hospodárný a zdraví neohrožující provoz tlakových zařízení otopných soustav. Tato zařízení pravidelně nekontrolují a neudržují. Výsledkem tohoto laxního přístupu většiny provozovatelů je zjištění, že není možno např. ověřovat funkce zpětných klapek na přívodech pitné vody do ohřívačů TUV, neboť ve většině případů chybí kontrolní kohout. Při provedených kontrolách nebyl zjištěn žádný případ zaznamenaného výsledku takové kontroly, i když kontrolní kohout byl nainstalován. Možnost zpětného průniku ohřáté vody do vodovodního řadu je obecně podceňována. Zdvihací zařízení Kontroly byly zaměřeny na bezpečný provoz jeřábové dopravy a bylo sledováno zejména: systém řízení BOZP včetně vnitřního systému bezpečnosti práce při řízení provozu jeřábů, odborná způsobilost obsluh jeřábů, technický stav konstrukce jeřábů, provoz, kontrola a údržba jeřábů a způsob manipulace s břemeny. Celkem byla kontrola provedena u 96 subjektů provádějících manipulaci s břemeny pomocí jeřábů. Při kontrolní činnosti bylo u jeřábové dopravy zjištěno nejvíce nedostatků v oblasti technického stavu konstrukce jeřábů, provozu, kontroly a údržby jeřábů (provádění kontrol) a to u 73 kontrolovaných subjektů. V naprosté většině případů se však nejedná o všechna zařízení u kontrolovaných subjektů, ale o jednotlivá zařízení nebo jen o jednotlivé zkoušky (např. revize elektro u ZZ). Podobně je třeba posuzovat také některé další kontrolní zjištění jako např. zdravotní způsobilost pro výkon profese jeřábník a vazač, kde byly nedostatky u 24 kontrolovaných subjektů a opět se ve většině případů jednalo jen o jednotlivce, případně o již neplatnou (starší jak 3 roky) lékařskou prohlídku. U organizací je častým jevem, že zpracovaný systém bezpečné práce pro provoz ZZ (dále jen SBP) je formální (pouze opsané články ČSN) a neobsahuje řešení problematiky na konkrétních pracovištích. Často zjišťovaným nedostatkem je, že osoba pověřená řízením provozu jeřábů, která je jmenovaná a proškolená, svoje povinnosti řádně neplní, a to z důvodu vytížení zejména při přednostním řešení úkolů k zajištění výroby. Naopak dobrá práce pověřené osoby byla znát na počtu i závažnosti zjištěných nedostatků. Dále bylo často zjištěno, že na pracovišti jsou vázací prostředky s poškozením, které je důvodem k jejich vyřazení přesto, že organizace kontrolu prokazatelně provedla v krátké době před naší kontrolou. To svědčí o tom, že osoby, které kontrolu vázacích prostředků provádí, neznají kritéria pro jejich posouzení. V roce 2005 (IBP) OIP pro JmK a ZK šetřil v 7 případech příčiny vzniku závažných pracovních úrazů při manipulaci s břemeny za pomoci ZZ. 20

Elektrická zařízení V roce 2005 byl prováděn dozor a kontroly v oblasti elektrických zařízení v součinnosti s prováděním kontrol systému BOZP v malých a středních podnicích a dále při prověřování plnění požadavků programu Bezpečný podnik. Nejčastěji zjišťované nedostatky při zajišťování bezpečného stravu technických zařízení (údržba, kontroly a revize): revize elektrického zařízení včetně technologie a strojů a revize zařízení na ochranu před účinky atmosférické elektřiny (hromosvodů) nebyly provedeny v předepsaných lhůtách, nejsou prováděny pravidelné revize elektrického ručního nářadí a pravidelné revize elektrických spotřebičů, po opravách elektrického zařízení, u kterých mohlo dojít k ovlivnění bezpečnosti, nejsou prováděny kontroly s písemným záznamem, nebyla vedena předepsaná provozní dokumentace (určení vnějších vlivů, stanovení oplachových pásem v prostorech kde se provádí oplach zařízení a technologií apod.), byly zjišťovány nevyhovující podmínky pro přístup k zařízením na kterých pracovníci provádějí kontroly, revize údržbu a čištění, v mnoha případech nebylo elektrické zařízení dostatečně nebo vůbec chráněno proti vnějším vlivům, kterým může být vystaveno, v elektrických provozovnách (rozvodnách) jsou skladovány předměty nesouvisející s jejich provozem, pohyblivé přívody nejsou chráněny proti mechanickému poškození, kterému jsou v provozu vystaveny, neupevněná nebo nevhodně uložená kabelová vedení, neoznačení hlavního vypínače nebo jiného ovládače bezpečnostního vypínání elektrického zařízení, neprovádění odborného dohledu nad elektrickým zařízením v prostorech s nebezpečím požáru hořlavých hmot nebo prachů, neposouzení možnosti vytvoření elektrostatického náboje a jeho hromadění včetně opatření proti jeho vzniku, nesprávné posouzení vnějších vlivů daných specifickými podmínkami prostředí a s ním související volba provedení el. zařízení, zejména s ohledem na charakter činností např. venkovní zařízení při výrobě betonových směsí, nebezpečí požáru v provozech zpracovávajících hořlavé materiály, požadavky vyplývající z předmětových předpisů pro el. zařízení v zemědělství apod., nedostatky, případně chybějící systémová kontrola přijatých opatření při změně původních podmínek pro výběr a instalaci el. zařízení (změna užívání, typ a povaha zpracovávaných látek, druhy hořlavých prachů apod.), informovanost zaměstnanců o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Výsledky kontrol ukázaly, že ne všechny subjekty věnují otázkám bezpečnosti práce a technických zařízení potřebnou péči. Závažné nedostatky se týkají spíše nedostatečně zajištěné preventivní údržby, která vyplývá ze skutečnosti, že většina dozorovaných subjektů zajišťuje údržbu předmětných zařízení dodavatelským způsobem a to mnohdy pouze v nejnutnějším rozsahu ( závažné závady ). Plynová zařízení Pro rok 2005 nebyl zadán samostatný úkol pro oblast plynových zařízení. Inspektoři s touto specializací se ale účastnili kontrol v souvislosti s jinými úkoly (kontrola systému 21