POJIŠTĚNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL V ČESKÉ REPUBLICE A SITUACE V EU

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra pojišťovnictví POJIŠTĚNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL V ČESKÉ REPUBLICE A SITUACE V EU Diplomová práce Autor: Vedoucí práce: Markéta Novanská Studijní obor: Finance, specializace: Pojišťovnictví Dr. Ivan Jandejsek Praha duben 2009 1

Prohlášení literatury. Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s pouţitím uvedené. V Praze dne 10. dubna 2009 Markéta Novanská 2

PODĚKOVÁNÍ V úvodu bych chtěla poděkovat svému vedoucímu diplomové práce panu Dr. Ivanu Jandejskovi za připomínky, návrhy a poskytnuté konzultace při sestavování této práce. 3

Obsah Obsah... 4 Úvod... 7 1 Úvod do pojišťovnictví... 8 1.1 Právní úprava pojišťovnictví v České republice... 9 1.1.1 Právní úprava pojišťovnictví v Evropské Unii... 9 1.2 Subjekty podnikající v pojišťovnictví... 10 1.2.1 Pojišťovny... 11 1.2.2 Zajišťovny... 11 1.2.3 Zprostředkovatelé... 13 1.2.4 Státní dozor v pojišťovnictví... 15 1.2.5 Česká kancelář pojistitelů... 17 1.2.6 Česká asociace pojišťoven... 17 1.3 Odvětví a druhy pojištění... 17 1.3.1 Sociální pojištění... 18 1.3.1.1 Dávky sociálního pojištění... 18 1.3.1.2 Zdravotní pojištění... 19 1.3.2 Komerční pojištění... 20 2 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla... 24 2.1 Základní charakteristika a pojmy... 24 2.1.1 Kritéria výběru pojistitele... 27 2.1.2 Vývoj sazeb od roku 2002... 29 2.1.3 Segmentace sazeb povinného ručení... 41 2.1.4 Sazby v ostatních zemích... 44 2.1.5 Vývoj současných sazeb... 45 2.1.6 Obsah smlouvy... 51 2.1.7 Vznik a zánik smlouvy... 51 2.1.8 Vznik smlouvy... 52 2.1.9 Zánik smlouvy... 52 2.2 Pojistné události... 55 2.2.1 Škody na vozidle... 56 2.2.2 Škody na majetku... 58 2.2.3 Škody na zdraví... 58 2.2.3.1 Bolestné a ztíţení společenského uplatnění... 59 2.2.3.2 Náklady spojené s léčením... 60 2.2.3.3 Náklady spojené s pohřbem... 61 2.2.3.4 Náklady na výţivu pozůstalých... 61 2.2.3.5 Ztráta na výdělku... 62 2.2.4 Ušlý zisk... 66 2.2.5 Účelně vynaloţené náklady... 67 4

2.2.6 Zachraňovací náklady... 68 2.2.7 Devizové škody... 69 2.2.8 Škody ve vztahu k České kanceláři pojistitelů... 69 2.2.9 Postup při pojistné události vzniklé v zahraničí... 82 2.2.10 Úloha škodních zástupců... 82 2.2.10.1 Informační centrum... 84 2.2.10.2 Kompenzační centrum... 84 3 Havarijní pojištění... 86 3.1 Základní charakteristika a pojmy... 86 3.2 Obsah smlouvy... 88 3.3 Vznik a zánik smlouvy... 89 3.4 Pojistné události... 90 3.4.1 Odcizení vozidla... 92 3.4.2 Havárie... 92 3.4.3 Ţivel... 93 3.5 Zánik smlouvy z důvodu totální škody... 93 4 Závěr... 94 Seznam použité literatury... 98 5

Seznam grafů a tabulek Seznam grafů: graf 1 Počet pojištěných vozidel k datu 30.9.2005... 34 graf 2 Vývojový diagram pro posuzování právního základu... 76 Seznam tabulek: tabulka 1 Události v pojištění... 28 tabulka 2 Sazby minimálního pojistného v roce 2002... 30 tabulka 3 Příklad vývoje sazeb pro osobní automobily v roce 2003... 31 tabulka 4 Sazby roku 2004 pro osobní automobily... 32 tabulka 5 Sazby roku 2005 pro osobní automobily... 33 tabulka 6 Seznam pojišťoven poskytujících povinné ručení v roce 2006... 35 tabulka 7 Sazby povinného ručení pro osobní automobily v roce 2006... 37 tabulka 8 Rok 2006 - Malusy, bonusy a další výhody v povinném ručení 2006... 39 tabulka 9 Povinné ručení ve vybraných zemích - Škoda Fábia o obsahu 1198 ccm... 44 tabulka 10 Rok 2008 Akční nabídka v povinném ručení 2008... 47 tabulka 11 Rok 2009 - Povinné ručení v roce 2009... 49 tabulka 12 Výše denní sazby příspěvku podle druhu vozidla... 50 tabulka 13 Nároky - škody na vozidle a na majetku... 58 tabulka 14 Nároky - škody na zdraví... 66 tabulka 15 Nároky - ušlý zisk... 67 tabulka 16 Nároky - účelně vynaloţené náklady spojené s právním zastoupením... 68 6

Úvod Cílem této diplomové práce je popsat smlouvy pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a havarijní pojištění a průběh pojistného plnění z nich. Práce je rozdělena celkem do čtyř kapitol. První kapitola se opírá o teoretické poznatky a další dvě se zabývají získanými poznatky v praxi - v této práci jde o principy uplatňované v pojišťovně při pojišťování vozidel. První kapitola zahrnuje obecné poznatky o pojišťovnictví a o druzích pojištění, jejich charakteristiku atd. Druhá a třetí kapitola se týkají samotného pojištění povinného ručení a havarijního pojištění. Zde se opírám především o poznatky z praxe. Druhá kapitola obsahuje základní charakteristiku povinného ručení, druhy pojistných událostí, průběh šetření pojistných událostí. Třetí kapitola je zaměřena na podobný popis, týká se však havarijního pojištění. V poslední kapitole je shrnut význam obou pojištění a způsoby konkurence jednotlivých pojišťoven za účelem udrţení se či prosazení se na pojistném trhu. 7

1 Úvod do pojišťovnictví Do roku 1945 působilo v Československu více neţ 700 pojišťoven a pojišťovacích spolků. V roce 1945 došlo ke znárodnění pojišťoven a jejich počet byl omezen na pět. V roce 1948 byla vytvořena jedna státní pojišťovna, v roce 1968 v souvislosti s federalizací byla rozdělena na Českou státní pojišťovnu a Slovenskou státní pojišťovnu. Pojišťovnictví v našich podmínkách prošlo specifickým vývojem v období uplatňování centrálně řízené ekonomiky. Fungování pojišťovnictví v období centrálně plánované ekonomiky bylo ovlivněno celkovými ekonomickými podmínkami, coţ se projevilo v celé modifikaci pojištění oproti pojištění v trţních ekonomikách. Pro pojištění v tomto období lze vymezit následující charakteristické rysy: existovala jedna státní pojišťovací instituce, která měla monopolní postavení, neexistovala konkurence v pojišťovnictví, nebylo zapotřebí státního dozoru nad pojišťovnictvím, pojistné podmínky pro pojištění provozovaná touto státní pojišťovnou byly schvalovány vládou, za výsledky pojišťovny nesl odpovědnost stát, pojištění průmyslových rizik po určitou dobu nebylo vůbec uplatňováno (pojištění státních podniků bylo povaţováno za zbytečné, neboť šlo o vztahy v rámci jednoho státního vlastnictví); od roku 1967 bylo opět pojištění mikrosféry zavedeno - vyznačovalo se nadsazenými pojistnými tarify vzhledem k moţnostem odškodnění, pojistné technické přebytky v rámci pojištění podniků byly odčerpávány do státního rozpočtu, v zemědělství se uplatňovalo pojištění v povinné zákonné podobě, vysoké zdanění hospodářských výsledků státní pojišťovny, státní pojišťovna uplatňovala zjednodušenou pojistnou techniku, provozovala sdruţená pojištění, coţ se pozitivně projevovalo v tarifu pojistného, neboť zjednodušená pojistná technika znamená nízké správní náklady (správní náklady se pohybovaly okolo 5 % celkového tarifu pojistného), volné prostředky pojistně technických rezerv pojišťovny bylo moţno investovat pouze v podobě vkladů u státní banky za pevně stanovenou úrokovou míru, 8

státní pojišťovna provozovala poměrně úzký sortiment sluţeb s velmi malou moţností individuálního přístupu, vysoké úrovně dosahovalo provozování zahraničního pojištění, neboť bylo třeba uchovat konkurenceschopnost a rovnoprávný styk s pojišťovnami na zahraničních trzích. V období po vydání zákona o pojišťovnictví v roce 1991 (kterým byly vytvořeny podmínky pro zrušení monopolu dřívější České státní pojišťovny) začaly vznikat nové pojišťovny. Došlo k obnovení pojistného trhu, který je charakteristický působením řady pojišťoven, které nabízí škálu pojistných produktů, obnovení existence regulačního státního orgánu. 1) 1.1 Právní úprava pojišťovnictví v České republice Stejně jako kterákoliv jiná oblast ekonomického trţního hospodářství, i podnikání v pojišťovnictví je upraveno souhrnem odpovídajících právních norem, které jsou obsaţeny v obecně závazných právních předpisech, týkajících se pojištění a pojišťovnictví. Mezi základní právní předpisy, které upravují pojištění patří: zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, občanský zákoník, obchodní zákoník, zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen Zákon), zákoník práce. 1.1.1 Právní úprava pojišťovnictví v Evropské Unii V roce 1961 byl Evropským hospodářským společenstvím (dále jen " Společenství") přijat pro oblast pojišťovnictví program, který předpokládal dosaţení svobody v zakládání podniků a v poskytování sluţeb. Obou svobod mělo být dosaţeno postupně a rychle v několika etapách. Rámec tohoto programu byl postupem času překonán. Nejdůleţitějšími předpoklady uskutečnění tohoto programu bylo: zahájení a provozování činnosti pojišťovacím podnikem bude podléhat udělení jediného povolení (licence), které bude takovémuto podniku umoţňovat provozování činnosti v pojišťovnictví v rámci celého Společenství, ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 1) doc. Ing. Eva Durčáková, CSc. - Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress, 2005, str. 22-23 9

ze strany národních orgánů jednotlivých členských zemí podléhá pojistitel v zásadě stejným pravidlům dozoru, zájemce o pojištění (fyzická nebo právnická osoba) musí mít právo zakoupit si toto pojištění kdekoli ve Společenství, musí být dostatečná kontrola produktů a způsobu jejich nabízení, aby nebyla veřejnost uváděna v omyl, tato kontrola však nesmí bránit inovacím, zprostředkovatelé pojištění musí mít právo vyvíjet svoji činnost v zásadě za stejných podmínek na celém území Společenství, musí být k dispozici dostatečné a srovnatelné informace o finanční situaci pojistitelů působících na trhu. 2) 1.2 Subjekty podnikající v pojišťovnictví V podmínkách České republiky se chápe pod pojmem pojišťovnictví specifické odvětví ekonomiky zabývající se pojišťovací, zajišťovací a zprostředkovatelskou činností v oblasti komerčního pojištění a s tím spojenými činnostmi. Předmětem pojišťovnictví jako odvětví ekonomiky je také regulace pojišťoven ze strany státních orgánů, které dohlíţejí na dodrţování správného podnikání, dále je předmětem pojišťovnictví řízení pojišťoven, kalkulace pojistného, tvorba technických rezerv, informační soustava apod. V rámci pojišťovnictví v jednotlivých zemích existují a působí instituce, jejichţ účelem je organizování vzájemné spolupráce pojišťoven, asociace pojišťoven. Mezi instituce, které se zahrnují pod pojem pojišťovnictví, patří: pojišťovny a zajišťovny, pojišťovací zprostředkovatelé, státní dozor nad pojišťovnictvím, asociace pojišťoven, finanční instituce zabývající se pojištěním vedle pojišťoven (například banky), poradenské a ostatní firmy v oblasti pojišťovnictví. 3) ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 2) Mgr. Milan Hradec, Dr. Jana Zárybnická - Vybrané statě z pojišťovnictví, Europress, 2003, str. 27-28 3) doc. Ing. Eva Durčáková, CSc. - Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress, 2005, str.145 10

1.2.1 Pojišťovny Podle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví se pojišťovnou rozumí právnická osoba, které bylo Ministerstvem financí uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle tohoto zákona. Za pojišťovací činnost se podle tohoto zákona povaţuje uzavírání pojistných smluv podle ust. 788 občanského zákoníku a další činnosti s tím související. 4) Předmětem činnosti pojišťoven je přebírat na sebe smluvně definovaná rizika svých klientů, kteří musí platit pojistné. Pojišťovny můţeme členit např.: dle právní formy o státní, o akciové, o druţstevní (vzájemné) dle zaměření o univerzální, o ţivotní, o neţivotní, o specializované. 1.2.2 Zajišťovny Zajištění znamená pojištění pojišťovny. Při zajištění dochází k vertikálnímu dělení rizika, tedy dochází k přerozdělování pojistných fondů v zájmu rozdělení rizika na přijatelnou velikost z hlediska pojistitele. Zajištění rozsah škod nezmenšuje, ale činí jejich finanční důsledky pro pojistitele ekonomicky únosnější a celkové výsledky stabilnější. Zajištění představuje vztah mezi pojistitelem a zajistitelem. Hlavními důvody postoupení části rizika do zajištění jsou: rozdrobení rizika, zvýšení upisovací kapacity pojistitele, ---------------------------------------------------------------------------------------- 4) Mgr. Milan Hradec, Dr. Jana Zárybnická - Vybrané statě z pojišťovnictví, Europress, 2003, str. 30 11

zmírnění dopadů výkyvů nepříznivého škodního průběhu, zmírnění dopadu výkyvů chybné kalkulace pojistného, poskytování odborné pomoci ze strany zajistitelů. Zajištění dělíme na: obligatorní (smluvní, závazné, povinné) takové zajištění, kde pojistitel sjednává se zajistitelem smlouvu, podle které ceduje (postupuje) zajistiteli všechna sjednaná rizika v rámci smluvených parametrů. V zajistné smlouvě je stanoven především způsob zajištění, limity zajištění, výluky ze zajištění a zajistná provize. fakultativní (dobrovolné, nepovinné, individuální). sjednává se pro kaţdé jednotlivé riziko zvlášť. Jedná se o postoupení takových rizik do pojištění, která převyšují limit obligatorního zajištění anebo jsou obsaţena ve výlukách z obligatorního zajištění. Pojistitel takto nabízí zajistiteli do zajištění kaţdé riziko zvlášť a zajistitel se můţe rozhodnout, zda ho přijme do zajištění či ne. Rozhodne - li se, ţe riziko do zajištění přijme, stanoví pravidla, za jakých podmínek bude nabídku akceptovat. 5) Další dělení je např.: proporcionální - při vyuţití proporcionálního zajištění se pojistná částka, pojistné a pojistné plnění dělí mezi cedenta a zajistitele v předem stanoveném stejném poměru. o kvótové - zajistitel se zavazuje krýt předem stanovené procento (kvótu) kaţdého pojištění uzavřeného prvopojistitelem a prvopojistitel se na druhé straně zavazuje poskytnout zajistiteli stejné procento pojistného. o excedentní - prvopojistitel stanoví tzv. vlastní vrub, coţ je velikost rizika vyjádřená pomocí pojistné částky, která je pro pojistitele únosná a kterou tedy bude krýt na vlastní vrub. Částky nad tuto hranici vytvářejí tzv. excedent, coţ je velikost rizika vyjádřená pojistnou částkou, kterou kryje zajistitel. Excedentní zajištění je nejrozšířenější, umoţňuje prvopojistiteli provádění vlastní zajišťovací politiky. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 5) Mgr. Milan Hradec, Dr. Jana Zárybnická - Vybrané statě z pojišťovnictví, Europress, 2003, str. 38 12

neproporcionální - u neproporcionálních zajištění účast zajistitele začíná aţ od určité předem sjednané úrovně skutečně vzniklých škod. Podíl zajistitele na pojistném plnění je závislý na výši škody (pojistného plnění), zajistné se zde určuje nezávisle na pojistném. Pojistitel nese škody do určité výše. Škody, které tuto výši přesáhnout, hradí zajistitel. o zajištění Excess of Loss (škodního nadměrku) - chrání pojistitele před dopadem jednotlivých velkých aţ katastrofálních škod nebo souhrnem několika náhrad z jedné pojistné události. Zajištěním škodního nadměrku si pojistitel kryje výsledky jednoho převzatého rizika nebo výsledky určitého druhu pojištění. o zajištění Stop Loss (časového nadměrku) - chrání prvopojistele před důsledky nahromadění velkého počtu škod během určitého časového období (bez ohledu na jejich jednotlivou výši). Zajistitel se zavazuje nést určitý díl na ztrátách, které pojistiteli při špatném škodním průběhu vzniknou. 6) 1.2.3 Zprostředkovatelé Pojišťovací zprostředkovatelé působí na pojišťovacím trhu a jejich úlohou je zkontaktovat kupce a prodejce pojišťovací sluţby s výhledem na uzavření pojistné smlouvy. Pojišťovací zprostředkovatelé jsou samostatnými podnikatelskými subjekty. Představují mezičlánek, který usnadňuje styk klienta s pojišťovnou. V podmínkách České republiky je pojišťovací zprostředkovatel charakterizován jako osoba (fyzická nebo právnická), která za úplatu provozuje zprostředkovatelskou činnost v oblasti pojišťovnictví. Pojišťovací zprostředkovatel nachází optimálního pojistitele pro daného zákazníka. Důvody k vyuţívání sluţeb pojišťovacích zprostředkovatelů jsou: zprostředkovatel rozumí trhu a můţe sladit zákazníkovy potřeby s pojistnými produkty, které jsou na pojistném trhu nabízeny, pro zprostředkovatele je jednodušší prozkoumat trh, neboť se v něm jiţ orientuje (na pojišťovacích trzích působí velké mnoţství pojistitelů, kteří nabízejí různorodé produkty), tím, ţe má zprostředkovatel přehled o nabízených produktech na pojišťovacím trhu, můţe dosáhnout niţších nákladů přiměřených kvalitě sluţeb. -------------------------------------------------------------------------------------- 6) doc. Ing. Eva Durčáková, CSc. - Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress, 2005, str.70-73 13

Dle nové právní úpravy zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech s účinností od 1.1.2005 (soulad s právem EU), můţe zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví provozovat na území České republiky právnická nebo fyzická osoba jako: vázaný pojišťovací zprostředkovatel ( 5) - vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, neinkasuje pojistné a nevyplácí plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv, podřízený pojišťovací zprostředkovatel ( 6) - spolupracuje s pojišťovacím agentem, výhradním pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem na základě písemné smlouvy, neinkasuje pojistné a nezprostředkovává plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv, výhradní pojišťovací agent ( 6a) - vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy jménem a na účet jedné pojišťovny, pojišťovací agent ( 7) - vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, pojišťovací makléř ( 8) - ve své činnosti je vázán obsahem smlouvy uzavřené se zájemcem o pojištění nebo zajištění (s klientem), pojišťovací zprostředkovatel, jehož domovským členským státem není Česká republika ( 9) - může na území České republiky provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v rozsahu, v jakém je tuto činnost oprávněn provozovat v domovském členském státě, a to po splnění informačních povinností podle 14 odst. 3-5. Všichni zprostředkovatelé musí být zapsáni do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a současně i podmínky pro určitý stupeň odborné způsobilosti (vázaný pojišťovací zprostředkovatel, podřízený pojišťovací zprostředkovatel a výhradní pojišťovací agent podmínky základního kvalifikačního stupně, pojišťovací agent podmínky středního kvalifikačního stupně, pojišťovací makléř podmínky vyššího kvalifikačního stupně). Registr vede Česká národní banka (ČNB). Osoby se do registru zapisují podle registračních čísel, jejich tvar a obsah stanoví ČNB vyhláškou. Je veřejně dostupný, kaţdý má právo do něj nahlíţet a pořizovat si z něj výpisy, opisy a kopie. ČNB zveřejňuje formou úředních sdělení seznamy registrovaných pojišťovacích zprostředkovatelů ve Věstníku ČNB. 14

1.2.4 Státní dozor v pojišťovnictví V České republice byl státní dozor v pojišťovnictví vykonáván od účinnosti zákona č. 185/1991 Sb., tedy od počátku existence pojistného trhu, do 1.4.2006 tzv. Úřadem státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění (úřad nese tento název od roku 2000), který byl podřízen Ministerstvu financí. Základní činnost dozoru : vytváří metodické postupy pro vlastní činnost a zároveň působí na pojišťovny a jejich chování i tím, ţe vydává metodické pokyny týkající se výkaznictví a informačních materiálů pojišťoven, vypracovává metodické pokyny a postupy, které se týkají především licenční a kontrolní činnosti. Povolovací a schvalovací činnost: uděluje povolení k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti na území České republiky, a to na základě ţádosti, která obsahuje náleţitosti stanovené zákonem č. 363/1999 Sb. pojišťovnám, kterým jiţ bylo toto povolení uděleno, na základě jejich ţádosti povoluje rozšíření pojišťovací činnosti o další pojistná odvětví, na ţádost pojišťovny schvaluje převod pojistného kmene nebo jeho části, nové či změněné všeobecné pojistné podmínky na základě zvláštního právního předpisu, uděluje souhlas s nabytím účasti v pojišťovně a se změnou člena statutárního orgánu, prokuristy nebo vedoucího organizační sloţky zahraniční pojišťovny. Kontrolní činnost: hlavním smyslem kontrolní činnosti státního dozoru v pojišťovnictví je ochrana spotřebitele, úřad se zaměřuje na prevenci nepříznivého vývoje dozorovaných subjektů, odhaluje nedostatky v činnosti jednotlivých pojišťoven, monitoruje pravděpodobný budoucí vývoj, kontroluje finanční zdraví pojišťoven a pravidelně sleduje vývoj stanovených ekonomických ukazatelů a vykazovaných údajů. 7) --------------------------------------------------------------------------------------- 7) Mgr. Milan Hradec, Dr. Jana Zárybnická - Vybrané statě z pojišťovnictví, Eupress, 2003, str. 42 15

Dnem 1. 4. 2006 nabyl účinnosti zákon č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. Dohled nad finančním trhem v České republice je od 1. 4. 2006 integrován do České národní banky, která převzala agendu Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, Komise pro cenné papíry a Úřadu pro dohled nad druţstevními záloţnami. Dohled ČNB zahrnuje dle 44 výše uvedeného zákona: rozhodování o ţádostech o udělení licencí, povolení a předchozích souhlasů podle zvláštních předpisů, kontrolu dodrţování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, kontrolu dodrţování zákonů, jestliţe je k této kontrole ČNB tímto zákonem nebo zvláštními předpisy zmocněna, a kontrolu dodrţování vyhlášek a opatření vydaných ČNB, získávání informací potřebných pro výkon dohledu podle zvláštních právních předpisů a jejich vymáhání, ověřování jejich pravdivosti, úplnosti a aktuálnosti, ukládání opatření k nápravě a sankcí podle tohoto zákona a nebo zvláštních právních předpisů, řízení s správních deliktech a přestupcích. Po vstupu České republiky do Evropské Unie došlo k několika důleţitým změnám zákonů. Pozměněný zákon o pojišťovnictví č. 39/2004 platí od 1. 4. 2004, provedené změny souvisejí s naším vstupem do EU. Týká se to zejména podmínek pro provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z jiného členského státu, zvýšení poţadavku na kapitálovou vybavenost a změny v ukládací politice pojišťoven, oproti předchozí úpravě bylo zrušeno ustanovení o povinnosti organizačního oddělení ţivotního a neţivotního pojištění do roku 2012 a v případě univerzálních pojišťoven, při současném vyšším zamezení prolínání obou činností v rámci jedné pojišťovny. Od 1. 1. 2005 nabyl účinnosti zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy. Od 1. 1. 2005 téţ platí zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech. Od 1. 5. 2004 vešel v účinnost zákon č. 47/2004 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla - změny se týkají zejména odškodňování. Zvyšují se 16

limity plnění, dále se stanovují pravidla pro působnost tohoto pojištění na území členských států EU, včetně určení rozhodného práva, nově se upravují podmínky činnosti Kanceláře pojistitelů a plnění z Garančního fondu. 8) 1.2.5 Česká kancelář pojistitelů Česká kancelář pojistitelů (ČKP) se sídlem v Praze 5, Štefánikova 32, je právnickou osobou, která byla zřízena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen " Zákon" ) dne 30. 7. 1999, jako profesní organizace pojistitelů, kterým bylo uděleno Ministerstvem financí povolení k provozování pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Členství v Kanceláři pojistiteli vzniká dnem, kdy mu bylo Ministerstvem uděleno povolení k provozování tohoto pojištění a zaniká dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí Ministerstva, kterým se pojistiteli povolení k provozování předmětného pojištění odnímá. 9) 1.2.6 Česká asociace pojišťoven Česká asociace pojišťoven (ČAP) je zájmovým sdruţením pojišťoven provozujících činnost v pojišťovnictví podle zákona č. 363/199 Sb., o pojišťovnictví. ČAP byla zaloţena dne 1. 1. 1994. Posláním Asociace je zastupovat, hájit a prosazovat zájmy pojišťoven i jejich klientů ve vztahu k orgánům státní správy, dalším subjektům i ve vztahu k zahraničí, a podporovat tak rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v České republice. 10) 1.3 Odvětví a druhy pojištění Z hlediska způsobu financování se pojištění člení na dva systémy: pojištění sociální - zahrnuje úhradu tzv. sociálních rizik v rozsahu daném rozhodnutím státu, je koncipováno jako pojištění povinné, pojištění komerční (soukromé) - zahrnuje krytí rizik ekonomických subjektů (fyzických i právnických osob), obvykle v návaznosti na jejich rozhodnutí a potřeby (kromě některých povinných pojištění). ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 8) Prof. Ing. Jaroslav Daňhel,, Pojistná teorie, Professional Publishing, 2005, str.157-158 9,10) Mgr. Milan Hradec, Dr. Jana Zárybnická - Vybrané statě z pojišťovnictví, Eupress, 2003, str. 43 17

Pojištění se dále z hlediska právního člení na: pojištění dobrovolné, kdy se sjednává pojistná smlouva mezi pojistníkem a pojistitelem a to v závislosti na rozhodnutí pojistníka, zákonné, kdy povinnost pojištění pro příslušné subjekty vyplývá ze zákona a kdy se pojistná smlouva nesjednává (z právního předpisu vyplývá povinnost platit pojistné ve vymezené výši, vymezené instituci a ve vymezených termínech). 1.3.1 Sociální pojištění V rámci sociálního pojištění jsou kryta všechna rizika, která mají sociální charakter, a z nich vyplývající potřeby. K potřebám vyplývajícím z realizace sociálních rizik patří: potřeby v souvislosti s dlouhodobou pracovní neschopností, potřeby v souvislosti s krátkodobou pracovní neschopností, potřeby v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání, potřeby zdravotní péče, potřeby v souvislosti s nezaměstnaností. V našich podmínkách je existence sociálních rizik prostřednictvím státu řešena následujícími způsoby: 1) Pod pojmem sociální pojištění je zahrnuto krytí: o dlouhodobé pracovní neschopnosti (sociální důchodové pojištění), o krátkodobé pracovní neschopnost (sociální nemocenské pojištění), o potřeb v nezaměstnanosti (pojištění nezaměstnanosti). 2) Zdravotní pojištění zaměřené na krytí potřeb zdravotní péče je organizováno a financováno odděleně v rámci zdravotních pojišťoven. 3) Potřeby v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání jsou kryty v rámci zákonného odpovědnostního pojištění, provozovaného komerčními pojišťovnami. 1.3.1.1 Dávky sociálního pojištění Sociální pojištění je v našich podmínkách financováno prostřednictvím státního rozpočtu. Znamená to, ţe pojistné hrazené zaměstnanci a zaměstnavateli přichází do státního rozpočtu a dávky sociálního pojištění jsou ze státního rozpočtu hrazeny. 18

V rámci sociálního pojištění jsou zahrnuty dávky, jejichţ velikost se odvozuje od příjmu pojištěného. 1) V rámci důchodového pojištění se jedná o důchody, které dlouhodobě nahrazují příjem o starobní, o plný invalidní, o částečný invalidní, o vdovský a vdovecký, o sirotčí. 2) V rámci nemocenského pojištění dávky nahrazují krátkodobý příjem, tzn. o nemocenské, o peněţitá pomoc v mateřství, o podpora při ošetřování člena rodiny, o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. 3) Dávky v případě nezaměstnanosti. 11) 1.3.1.2 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění je v našich podmínkách organizačně i finančně odděleno od sociálního pojištění. V podmínkách ČR dnes působí Všeobecná zdravotní pojišťovna a některé tzv. rezortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovny provozují tzv. všeobecné zdravotní pojištění, tj. hrazení potřebné zdravotní péče bez nutnosti přímé úhrady v rozsahu stanovené zákonem (o všeobecném zdravotním pojištění). Příjmy zdravotních pojišťoven jsou tvořeny: platbami pojistného od pojištěnců, z titulu pracovního poměru nebo samostatné výdělečné činnosti nebo z titulu občanství ČR nebo trvalého pobytu v ČR, platbami pojistného od zaměstnavatelů za osoby, které zaměstnávají, platbami pojistného od státu za nezaopatřené děti, důchodce, příjemce rodičovského příspěvku, za osoby na mateřské a další mateřské dovolené, uchazeče o zaměstnání, za osoby pobírající dávky sociální péče, ţeny v domácnosti pečující o dítě do 7 let věku ------------------------------------------------------------------------------------ 11) doc. Ing. Eva Durčáková, CSc. - Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress, 2005, str.24-25 19

anebo dvě a více dětí do 13 let věku, osoby konající sluţbu v ozbrojených silách, osoby pečující o těţce zdravotně postiţenou osobu, osoby ve vazbě, příjmy od zaměstnavatelů, u nichţ charakter vykonávané práce vyţaduje zvýšenou zdravotní péči o zaměstnance, vlastními zdroji vytvořenými vyuţíváním fondů zdravotní pojišťovny, ostatními příjmy (ze sankcí, dary). 12) 1.3.2 Komerční pojištění Komerční pojištění kryje rizika způsobem odpovídajícím pojistné metodě tvorby a pouţití pojistného fondu. Tzn. platí zde zásada ekvivalence (velikost příspěvků zúčastněných subjektů se odvíjí od velikosti rizika). Zahrnuje v sobě různé podoby pojistných produktů, typická pro komerční pojištění je smluvní podoba pojištění. Můţe se uplatnit v povinné podobě, ale obvyklá je podoba dobrovolná. V rámci komerčního pojištění lze rozlišit podle způsobu tvorby rezerv: pojištění riziková, v rámci kterých platí podmíněná návratnost finančních prostředků daná vznikem pojistné události. U těchto pojištění není jasné, zda pojistná událost jednoznačně vznikne. Jestliţe k pojistné události nedojde během trvání pojištění, pojišťovna neposkytuje pojistné plnění. Počet pojistných událostí během trvání pojištění není omezený. Pojistné se vlastně během pojistného období v pojišťovně při provozování pojištění spotřebuje na krytí rizik (výplatu pojistného plnění), pojištění rezervotvorná, v rámci kterých se vytváří rezerva na výplatu sjednaných pojistných plnění v budoucnosti. V těchto pojištěních se pojistné plnění vyplatí (aţ na určité výjimky) vţdy. Základním členěním komerčního pojištění je členění podle druhu krytých rizik na: pojištění ţivotní, kryjící ţivotní rizika, tj. riziko úmrtí a riziko doţití, pojištění neţivotní, zahrnující krytí celé řady druhů neţivotních rizik (například úraz, nemoc, poţár, odpovědnost, odcizení atd.). ------------------------------------------------------------------------------------- 12) doc. Ing. Eva Durčáková, CSc. - Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress, 2005, str. 26-27 20

Na základě Zákona o pojišťovnictví rozlišujeme následující odvětví ţivotních pojištění: 4) pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ doţití, pojištění pro případ stanoveného věku, nebo dřívější smrti, pojištění spojených ţivotů, ţivotní pojištění s vrácením pojistného, 5) svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výţivu dětí, 6) důchodové pojištění, 7) pojištění podle bodů 1 aţ 3 spojené s investičním fondem, 8) kapitálové činnosti, 9) pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je - li doplňkem pojištění podle tříd 1 aţ 5. Odvětví neţivotního pojištění jsou následující: 10) úrazové pojištění o s jednorázovým plněním, o splnění povahy náhrady škody, o s kombinovaným plněním, o cestujících, 11) pojištění nemoci o s jednorázovým plněním, o s plněním povahy náhrady škody, o s kombinovaným plněním, o smluvní zdravotní pojištění, 12) pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných neţ dráţních vozidlech o motorových, o nemotorových, 13) pojištění škod na dráţních vozidlech, 14) pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích, 15) pojištění škod na plavidlech o vnitrozemských, o námořních, 16) pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na pouţitý dopravní prostředek, 21

17) pojištění škod na majetku jiném neţ na uvedeném v bodech 3 aţ 7, způsobených o poţárem, o výbuchem, o vichřicí, o přírodními ţivly jinými neţ vichřicí (např. blesk, povodně, záplavy), o jadernou energií, o sesuvem půdy, o poklesem půdy, 18) pojištění jiných škod na majetku jiném neţ uvedeném v bodech 3 aţ 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami (např. loupeţí, krádeţí nebo škody způsobené lesní zvěří), nejsou-li tyto příčiny zahrnuty v odvětví č. 8 včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými příčinami, 19) pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající: o z provozu pozemního motorového vozidla, o z provozu dráţního vozidla, o z činnosti dopravce, 20) pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce, 21) pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce, 22) všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jiné neţ uvedené v odvětvích 10 aţ 12, odpovědnost za škodu na ţivotním prostředí, odpovědnost způsobenou jaderným zařízením, odpovědnost způsobenou vadou výrobku a další, 23) pojištění úvěru o obecná platební neschopnost, o vývozní úvěr, o splátkový úvěr, o hypoteční úvěr, o zemědělský úvěr, 24) pojištění záruky (kauce) o přímé záruky, o nepřímé záruky, 22

25) pojištění různých finančních ztrát vyplývajících o z výkonu povolání, o z nedostatečného příjmu, o ze špatných povětrnostních podmínek, o ze ztráty zisku, o ze stálých nákladů, o z nepředvídatelných obchodních výdajů, o ze ztráty trţní hodnoty, o ze ztráty pravidelného zdroje příjmu, o z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty, o z ostatních finančních ztrát, 26) pojištění právní ochrany, 27) pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místo svého trvalého bydliště. 13) -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 13) doc. Ing. Eva Durčáková, CSc. - Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress, 2005, str. 29-32 23

2 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Jedním z odvětví neţivotního pojištění je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení). Ochrana poškozených při dopravních nehodách je povaţována za společensky závaţnou, proto je toto pojištění provozováno jako pojištění povinné. Na základě existence pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla má pojištěný právo, aby za něho pojišťovna uhradila škodu, za kterou pojištěný odpovídá těm, kteří utrpěli škodu v souvislosti s provozem vozidla pojištěného. 2.1 Základní charakteristika a pojmy Na základě právní úpravy pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je vlastník vozidla povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti, a to u některého z pojistitelů, který obdrţel licenci k provozování tohoto pojištění. Podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 1 odst. 2 musí být kaţdé vozidlo, které se vyskytuje na pozemní komunikaci (dálnice, silnice, místní komunikace a účelová komunikace s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná) pojištěné u některého z členů ČKP. Z toho plyne: pokud není provozováno vozidlo a není placeno pojistné, je nezbytné jej odstavit, aby se nenacházelo na veřejně přístupné komunikaci, lze jej umístit: do garáţe, na soukromý (veřejnosti nepřístupný) pozemek atd., dále je nutné učinit tzv. depozitum, tzn. odevzdat registrační značku (dříve SPZ) a OTP u orgánu evidence vozidel (Obecní úřad obce s rozšířenou působností). Tyto kroky by měly být učiněny do 7 dnů ode dne zániku pojištění odpovědnosti. vyřazení vozidla z evidence můţe být pouze dočasné a lze jej obnovit. Na ţádost vlastníka vozidla ukončí úřad evidence reţim dočasného vyřazení. Vlastník je povinen k ţádosti přiloţit doklady o splnění podmínek pro provoz vozidla na pozemních komunikacích. Obecní úřad s rozšířenou působností pak vlastníkovi vozidla vrátí osvědčení o registraci vozidla a tabulku s přidělenou registrační značkou a tyto skutečnosti vyznačí v technickém průkazu vozidla a v registru silničních vozidel. za vyřízení ţádosti o dočasné či trvalé vyřazení vozidla z registru vyţaduje příslušný orgán evidence vozidel poplatek. 24

Dle 5 Zákona nemá povinnost uzavřít smlouvu povinného ručení: řidič tuzemského vozidla, který je drţitelem platné zelené karty vydané pojišťovnou v cizím státě, nebo vozidla, jehoţ pojištění odpovědnosti na území České republiky je zaručeno Kanceláří pojistitelů cizího státu, sloţka integrovaného záchranného systému pro všechna vozidla neuţívaná k podnikání a zařazená do průběţně aktualizované přílohy poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje, Bezpečnostní informační sluţba pro jí provozovaná vozidla, Ministerstvo obrany pro vozidla provozovaná Vojenským zpravodajstvím a Ministerstvo vnitra pro vozidla provozovaná Úřadem pro zahraniční styky a informace a pro vozidla útvarů Policie České republiky pověřenými vyšetřováním podle zvláštního předpisu a obec pro vozidla provozovaná jednotkami sborů dobrovolných hasičů obce. Škodu způsobenou provozem vozidla s výjimkou z povinnosti uzavřít pojištění odpovědnosti hradí Ministerstvo financí. Jestliţe je vlastník vozidla pojištěn, má na základě tohoto pojištění právo, aby pojistitel za něho hradil škody vzniklé v souvislosti s provozem vozidla, a to : škody na zdraví nebo usmrcením, škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci, škody mající povahu ušlého zisku, účelně vynaloţené náklady spojené s právním zastoupením, zachraňovací náklady. Přímo v zákoně o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ( 7) jsou vyjmenovány škody, které pojišťovna nehradí: škodu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehoţ provozem byla škoda způsobena, škodu, za kterou pojištěný odpovídá svému manţelu nebo osobám, které s ním v době vzniku pojistné události ţily ve společné domácnosti, škodu na vozidle, jehoţ provozem byla škoda způsobena, jakoţ i na věcech přepravovaných tímto vozidlem, s výjimkou škody způsobené na věci, kterou měla tímto vozidlem přepravovaná osoba v době škodné události na sobě nebo u sebe, a to v rozsahu, v jakém pojištěný za škodu odpovídá, 25

škodu vzniklou mezi vozidly jízdní soupravy tvořené motorovým nebo přípojným vozidlem, nebyla-.li způsobena provozem vozidla, škodou vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidla, náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče) nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku škody na zdraví nebo usmrcením, který utrpěl řidič vozidla, jehoţ provozem byla tato škoda způsobena, škodu způsobenou provozem vozidla při jeho účasti na organizovaném motoristickém závodu nebo soutěţi, s výjimkou škody způsobené při takovéto účasti, jestliţe je řidič při tomto závodu nebo soutěţi povinen dodrţovat pravidla provozu na pozemních komunikacích. 10 Zákona dále uvádí, v jakých případech má pojistitel právo na úhradu vyplacené částky. To znamená, ţe pojišťovna škodu poškozené osobě uhradí, ale následně bude tuto částku poţadovat zpět po pojištěném, který: způsobil škodu úmyslně porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, za kterou pojištěný odpovídá způsobil škodu provozem vozidla, které pouţil neoprávněně bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zvláštního předpisu ohlásit dopravní nehodu, která je škodní událostí, a v důsledku toho byla ztíţena moţnost řádného šetření pojistitele. V souvislosti s provozováním pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla působí Česká kancelář pojistitelů, která sdruţuje pojistitele provozující pojištění odpovědnosti. Tato kancelář: provozuje tzv. hraniční pojištění, které sjednávají řidiči cizozemských vozidel, pokud nejsou drţiteli zelené karty, pro krytí odpovědnostního pojištění na území České republiky, spravuje Garanční fond, který se tvoří z příspěvků pojistitelů a z pojistného za hraniční pojištění a hradí se z něho: o pojistné plnění za škody na zdraví způsobené provozem nezjištěného vozidla, o pojistné plnění na zdraví způsobené provozem nepojištěného vozidla, 26

o pojistné plnění za škody, za které odpovídá osoba pojištěná u pojistitele, který z důvodu úpadku nemůţe škodu uhradit, o pojistné plnění za škody v souvislosti s existencí hraničního pojištění a provozem cizozemských vozidel, uzavírá dohody s kanceláří pojistitelů cizích států, vede evidence a statistiky pro účely odpovědnostního pojištění z provozu vozidel. 2.1.1 Kritéria výběru pojistitele Povinnost uzavřít smlouvu o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (smlouvu o povinném ručení) má kaţdý vlastník tuzemského vozidla. Pak ho jistě napadne otázka, jak si vybrat nejvhodnější pojišťovnu. Co má vzít v úvahu? Mezi nejdůleţitější kritéria patří: výše limitů pojistného plnění, výše pojistného včetně bonusů a malusů, systém hlášení pojistných událostí, rychlost likvidace pojistné události, asistenční sluţby, doplňkové sluţby, finanční stabilita a renomé pojišťovny. Uţ základní cena u jednotlivých pojišťoven se liší. Kromě peněz se vyplatí sledovat i další kritéria. Mezi ně patří: přiznávání bonusů a malusů či různé výhody (např. jde-li o řidiče v malém městě, vyplatí se přejít k pojišťovně, která toto zohledňuje). Jedním z důleţitých kritérií jsou limity pojistného plnění. Pojišťovny většinou nabízejí několik variant pojištění, které se liší výší sjednaných limitů pojistného plnění, coţ je nejvyšší suma, kterou pojišťovna vyplatí poškozenému. Podle Zákona musí být sjednán zvlášť limit pro škody na zdraví, minimálně 35 milionů Kč na kaţdého zraněného nebo usmrceného, a pro škody na majetku minimálně 35 milionů Kč (do roku 2008 to bylo minimálně 18 milionů Kč) bez ohledu na počet poškozených osob. Některé pojišťovny však nabízejí i limity vyšší neţ je stanoveno zákonem. 27

Pojišťovny dnes nabízejí tři způsoby, jak pojistnou událost nahlásit a dále řešit: osobní návštěvou na pobočce, po telefonu nebo přes internet. Ne kaţdá pojišťovna nabízí všechny moţnosti. Důleţitá je téţ rychlost likvidace pojistné události. Díky silné konkurenci se zákonem stanovená tříměsíční lhůta pro vyřízení likvidace škody sniţuje u některých pojišťoven aţ na několik dnů. Rychlost likvidace souvisí i se způsobem oběhu dokumentů v pojišťovně a jejich archivaci. Nejrychlejší vyřízení v řádu několika dnů mohou zaručit pojišťovny, které zavedou digitální oběh dokumentů ve svých systémech. Ten zatím jako jediná u nás pouţívá Česká pojišťovna, a.s., kde je 90 % škod vypláceno do 5 dní od ukončení šetření, to je od chvíle, kdy likvidátor obdrţel poslední dokument. Obdobné kroky připravují i další pojišťovny. Důleţité jsou rovněţ asistenční sluţby, doplňková pojištění a další slevy. Roli hraje to, zda jsou zahrnuty v ceně za povinné ručení nebo je nutné za ně připlácet a zda se vztahují na pojištěného nebo poškozeného. Asistence se obvykle týká výjezdu opraváře na místo nehody, odtahu a úschovy vozidla, právní pomoci, nákladů na nouzové ubytování či vyuţití tlumočníka při potíţích v zahraničí. Kromě uvedených sluţeb je dobré vědět, zda pojišťovna poskytuje slevu na havarijní pojištění či nabízí za sníţenou cenu například úrazové pojištění spolujezdců, sedadel, připojištění skel nebo zavazadel ve vozidle. Povinné ručení je zároveň i pojištěním pro zahraničí za předpokladu, ţe si pojištěný vyţádá od pojišťovny tzv. zelenou kartu a cestuje s ní. Povinnost uzavřít pojištění má kaţdý majitel motorového vozidla. V případě jejího nesplnění mu hrozí pokuta aţ do výše 40 000 Kč. Ten, kdo neuzavře pojistku a způsobí vozidlem druhému škodu na zdraví nebo majetku, bude muset uhradit veškerou škodu z vlastních prostředků. pojistná událost škody, které způsobíme někomu jinému při uţívání motorového vozidla škody,které způsobíme na vlastním automobilu (neúmyslně) krádeţ ţivelní poškození nebo zničení pojištění povinní ručení havarijní pojištění havarijní pojištění havarijní pojištění tabulka 1 Události v pojištění 28

Povinné ručení je ze zákona povinné, havarijní dobrovolné. Pojišťovna hradí škodu tomu: kdo si pojištění sjednal a kdo ho platí - v případě havarijního pojištění komu byla škoda způsobena - u povinného ručení. Pojištění se liší cenou. Havarijní pojištění má mnohem vyšší cenu neţ povinné ručení. Z hlediska uzavírání smlouvy u havarijního pojištění vznikají i případné další náklady. A to na zabezpečení vozidla - cenu naopak sniţuje zvolená spoluúčast, čím vyšší spoluúčast, tím je levnější pojistné. Mezi základní cíle kaţdé pojišťovny patří udrţet si stávající klienty a získat co nejvíce klientů nových. Podle toho musí pojišťovna zvolit odpovídající strategie, cíle a způsoby, kterými jich chce dosáhnout. V této souvislosti je třeba, aby si pojišťovna uvědomila své slabé a silné stránky, čeho se vyvarovat, na co se zaměřit či o co se opřít při realizaci svých cílů. Měla by dokonale poznat konkurenci, aby měla vůbec nějakou šanci obstát. 2.1.2 Vývoj sazeb od roku 2002 Do 30. 7. 2002 byla výše pojistného regulována zákonem. Pojišťovny byly do této doby oprávněny v případě beznedohovostního průběhu sníţit pojistné maximálně o 5 % pod hranici minimálního pojistného a zvýšit maximálně o 30 % nad tuto hranici. Minimální pojistné kaţdoročně vyhlašovala Česká kancelář pojistitelů. V tabulce č. 2 jsou uvedeny sazby minimálního pojistného v roce 2002. ČKP třídila osobní automobily a motocykly podle kubatury a ostatní dopravní prostředky podle jejich druhu (autobus, přívěs apod.). tarifní skupina minimální pojistné v Kč tarifní skupina minimální pojistné v Kč a) jednostopá mot. vozidla do 3 500 kg 8 831 do 50 ccm 243 od 3 500 kg do 12 000 kg 12 921 nad 50 ccm do 350 ccm 594 nad 12 000 kg 18 257 nad 350 ccm do 500 ccm 1 597 g) traktory 494 29

nad 500 ccm 1 746 h) motorové ruční vozíky 185 b) osobní automonitly i) autobusy MHD 7 449 do 1 000 ccm 1 257 j) trolejbusy MHD 3 181 nad 1 000 ccm do 1 350 ccm 2 838 j) ostatní autobusy nad 1 350 ccm do 1 850 ccm 4 060 do 5 000 kg 11 319 nad 1 850 ccm do 2 500 ccm 6 576 i) autobusy MHD 20 055 nad 2 500 ccm 9 762 k) přípojná vozidla c) obytné automobily 5 198 do 750 kg 163 d) sanitní automobily 5 148 nad 750 kg 428 e) tahače 16 958 návěsy 6 540 f) ostatní automobily průměrné pojistné 3 159 tabulka 2 Sazby minimálního pojistného v roce 2002 Pramen: ČKP Od roku 2003 dostaly pojišťovny volnou ruku při tvorbě sazeb povinného ručení, protoţe skončila jejich tříletá regulace. Jak to pocítili řidiči? Záleţelo především na tom, jaký to byl řidič, na kubatuře automobilu a volbě pojišťovny. Nejcitelnější byla změna sazeb pro majitele osobních aut do 1 000 ccm a tahačů. Největší skupinou pojištěných aut jsou osobní automobily. V tabulce č. 3 jsou uvedeny sazby osobních automobilů, které byly platné v roce 2003. limit škod na majetku/na zdraví do 1 000 ccm 1 001-1 350 ccm 1 351-1 850 ccm 1 851-2 500 ccm nad 2 500 ccm Union pojišťovna, a.s. 10/18 2 400 3 120 4 500 7 200 10 800 Union pojišťovna, a.s. 15/24 2 544 3 307 4 770 7 632 11 448 Union pojišťovna, a.s. 50/54 2 760 3 588 5 175 8 280 12 420 30

Allianz pojišťovna, a.s. 5/18 2 796 3 496 4 996 7 842 10 824 Allianz pojišťovna, a.s. 50/50 3 020 3 778 5 396 8 469 11 690 IPB pojišťovna, a.s. 6/22 2 712 3 432 4 908 8 100 10 644 IPB pojišťovna, a.s. 24/44 2 844 3 600 5 148 8 496 11 172 IPB pojišťovna, a.s. 60/60 2 976 3 768 5 388 8 904 11 700 Kooperativa pojišťovna, a.s. Kooperativa pojišťovna, a.s. Kooperativa pojišťovna, a.s. 15/54 2 788 3 4206 4 980 7 756 10 700 10/35 3 240 3 956 5 712 9 196 12 404 70/70 3 564 4 348 6 280 10 112 13 644 Pojišťovna ČS, a.s. 50/50 1 987 3 426 5 440 8 574 12 826 Uniqa pojišťovna, a.s. 5/18 2 821 3 439 5 011 7 895 11 053 Uniqa pojišťovna, a.s. 50/50 3 018 3 680 5 362 8 447 11 826 ČPP, a.s. 10/36 1 257 2 838 4 060 6 576 9 762 ČPP, a.s. 54/54 1 383 3 122 4 466 7 234 10 738 Česká pojišťovna, a.s. 5/18 2 774 3 468 4 817 7 752 10 697 Česká pojišťovna, a.s. 50/50 2 920 3 650 5 070 8 160 11 260 Generali Pojišťovna, a.s. 5/18 2 596 3 436 4 972 7 728 10 592 Generali Pojišťovna, a.s. 30/60 2 728 3 608 5 220 8 116 11 120 Generali Pojišťovna, a.s. 50/100 2 804 3 712 5 372 8 348 11 440 tabulka 3 Příklad vývoje sazeb pro osobní automobily v roce 2003 Pramen: Pojišťovny V tabulce č. 4 jsou uvedeny sazby osobních automobilů, které byly platné v roce 2004. V uvedeném roce dochází především k navýšení sazeb oproti roku předcházejícímu. Obecně nedošlo k příliš mnoha změnám. Např. ČSOB Pojisťovna, a.s., přichází s alternativním způsobem stanovení sazeb. Ty se odvíjely kromě klasických parametrů mimo jiné i od stáří vozidla a místa bydliště drţitele vozidla. Allianz, a.s., zavedla tři regiony pro uţívání vozidel s různými sazbami, zřetel byl brán na věk řidiče (do 21 let platil tento řidič více) a na skutečnost, zda bylo auto pouţíváno k soukromým nebo sluţebním účelům. 31

limity škod na majetku /na zdraví do 1 000 ccm 1 001-1 350 ccm 1 351-1 850 ccm 1 851-2 500 ccm nad 2 500 ccm ČSOB Pojišťovna, a.s. 24/44 2 280 2 916 4 296 6 876 11 124 ČSOB Pojišťovna, a.s. 60/60 2 400 3 048 4 500 7 212 11 676 Allianz pojišťovna, a.s. 18/35 3 732 4 382 5 867 8 715 12 471 Allianz pojišťovna, a.s. 50/50 3 881 4 555 6 102 9 064 12 970 Allianz pojišťovna, a.s. 100/100 4 657 5 468 7 322 10 877 15 564 Kooperativa pojišťovna, a.s. 24/54 2 368 2 796 4 312 6 872 9 564 Kooperativa pojišťovna, a.s. 18/36 2 232 2 696 3 986 6 388 8 596 Kooperativa pojišťovna, a.s. 70/70 2 452 2 960 4 356 6 996 9 448 Pojišťovna ČS, a.s. 50/50 2 317 2 580 4 091 6 455 9 171 Uniqa pojišťovna, a.s. 18/35 2 962 3 611 5 262 8 290 12 771 Uniqa pojišťovna, a.s. 50/60 3 169 3 864 5 630 8 870 13 601 ČPP, a.s. 30/45 1 632 3 331 4 776 7 653 10 497 ČPP, a.s. 54/54 2 559 3 883 5 448 7 992 11 730 Česká pojišťovna, a.s. 18/35 2 996 3 693 5 130 8 256 11 392 Česká pojišťovna, a.s. 50/50 3 095 3 814 5 298 8 527 11 767 Generali Pojišťovna, a.s. 18/35 2 832 3 644 5 272 8 192 11 228 Generali Pojišťovna, a.s. 30/60 2 948 3 792 5 484 8 520 11 680 tabulka 4 Sazby roku 2004 pro osobní automobily Pramen: Pojišťovny 32

limit škod na majetku/na zdraví do 1 000 ccm 1 001-1 350 ccm 1 351-1 850 ccm 1 851-2 500 ccm nad 2 500 ccm ČSOB Pojišťovna, a.s. Praha 24/44 3 589 4 553 6 563 10 782 15 280 ČSOB Pojišťovna, a.s. 60/60 3 764 4 777 6 888 11 317 16 040 Allianz, pojišťovna a.s. Praha 18/35 3 993 4 820 6 454 9 587 13 718 Allianz pojišťovna, a.s. 50/50 4 153 5 013 6 712 9 971 14 267 Allianz pojišťovna, a.s. 100/100 4 984 6 016 8 054 11 965 17 120 Kooperativa pojišťovna, a.s. 24/54 3 076 3 596 5 596 8 720 12 196 Kooperativa pojišťovna, a.s. 18/36 2 064 2 416 3 760 5 860 8 200 Kooperativa pojišťovna, a.s. 70/70 2 216 2 588 4 032 6 280 8 788 Uniqa pojišťovna, a.s. 18/35 3 039 3 640 5 257 8 506 11 897 ČPP, a.s. 30/45 1 792 3 528 5 244 8 212 11 526 ČPP, a.s. 54/54 2 810 4 113 5 982 8 575 12 880 Česká pojišťovna, a.s. 18/35 2 936 3 656 5 335 8 586 11 848 Česká pojišťovna, a.s. 100/100 3 033 3 776 5 510 8 868 12 238 Generali Pojišťovna, a.s. 18/35 2 832 3 644 5 272 8 192 11 228 Generali Pojišťovna, a.s. 30/60 2 948 3 792 5 484 8 520 11 680 Triglav pojišťovna, a.s. 50/50 2 572 3 408 5 064 7 896 11 244 tabulka 5 Sazby roku 2005 pro osobní automobily Pramen: Pojišťovny V tabulce č. 5 jsou uvedeny sazby osobních automobilů, které byly platné v roce 2005. V tomto roce jsou u některých pojistitelů nové ceny. Přibylo téţ ústavů, které dělí klienty uţ nejen podle obsahu auta, s nímţ jezdí, ale i podle dalších kritérii. Konkurenční boj přitvrdil, některé pojišťovny zvyšují sazby, další mění či přidávají kritéria pro určování sazeb pojistného. Věk řidiče, místo, kde ţije majitel vozidla, stáří auta - to všechno můţe kromě obsahu motoru a schopnosti jezdit bez nehod rozhodovat o tom, jaká je sazba. 33