4.5 Černý Halštrov kapitola 4.5 Řeka, jednou zkalená, musí chvíli plynout, než silou vlastní zmocněná vyléčí plně újmu svou. (Friedrich Rückert) Od pramene v pahorkatině Lausitzer Hügelland po soutok s Labem v říčním km 98,5 nad městem Wittenberg/L. měří Černý Halštrov celkem 78,6 km a má výškový rozdíl 4 m. Povodí Černého Halštrovu se rozkládá na 5 75 km, z toho 9 % plochy připadá na nížiny s výškami pod m n. m. a pouze 9 % (5 km ) na pahorkatiny. Nejvyšším vrcholem je Picho (499 m n. m.) v dílčím povodí řeky Hoyerwerdaer Schwarzwasser (obr. 4.5-). Horní tok směřuje na sever, resp. severovýchod a již v severní části Horní Lužice, bohaté na lesy, vřesoviště a rybníky (Oberlausitzer Heide- und Teichgebiet), nedosahuje nadmořská výška ani 5 m. Od města Hoyerswerda se řeka stáčí na severozápad a poté od pánve Senftenberg- Finsterwalder Becken pokračuje západním směrem. Pod soutokem s řekou Große Röder směřuje tok Černého Halštrovu opět na severozápad, protéká nížinou Elsterniederung s výškami pod 75 m n. m., aby následně ukončil svou pouť soutokem s Labem. Směr toku Černého Halštrovu pod soutokem s řekou Große Röder odpovídá trase až 3 km širokého vratislavsko-magdeburského praúdolí. Výběžky koncových morén, jako je např. Lužický hraniční val (Lausitzer Grenzwall) a Nízký Fläming, tvoří severozápadní rozvodnici s povodím Sprévy a Havoly. Průměrné roční teploty vzduchu se téměř v celém povodí Černého Halštrovu pohybují od 8,5 do 9 C. Pouze v pahorkatině Lausitzer Hügelland klesají na 7 až 8 C. Průměrný roční úhrn srážek v povodí Černého Halštrovu se pohybuje kolem 6 mm. Nejvyšších hodnot 7 až 8 mm dosahuje v pahorkatině Lausitzer Hügelland a nejnižších od 5 do 55 mm v nížině Elsterniederung. Přirozené odtokové poměry v povodí Černého Halštrovu jsou výrazně ovlivněny lidskou činností. K těmto zásahům patří: otvírky rozsáhlých hnědouhelných povrchových dolů v regionech převážně na pravém břehu Černého Halštrovu mezi městy Hoyerswerda a Lauchhammer. 3 nádrží s ovladatelným objemem nad,3 mil. m 3, což představuje celkový ovladatelný objem 4,9 mil. m 3, z toho připadá 8,9 mil. m 3 na ochranný objem. Tři nádrže jsou zatopené důlní jámy. rozsáhlé přeložky trasy toku, napřimování koryta a ohrázování, zejména u Černého Halštrovu a toku Große Röder, v zájmu povodňové ochrany, zemědělství a v souvislosti se otevíráním povrchových dolů hnědého uhlí. Ke znázornění odtokové situace jsou v tab. 4.5- a 4.5- uvedeny hydrologické charakteristiky vybraných vodoměrných stanic a na grafech obr. 4.5-3 je vyznačen roční průběh průtoků v 5 stanicích na Černém Halštrovu a v 5 stanicích na přítocích. Umístění většiny stanic je znázorněno na obr. 4.5-.
kapitola 4.5 Obr. 4.5-: Topografická mapa povodí Černého Halštrovu/Schwarze Elster Labe a jeho povodí - geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Obr. 4.5-: Hydrografická mapa povodí Černého Halštrovu/Schwarze Elster s dílčími povodími nad 7 km
kapitola 4.5 Tab. 4.5-: Základní hydrologické charakteristiky průtoků ve vybraných vodoměrných stanicích v povodí Černého Halštrovu (Pořadová čísla odpovídají číslování vodoměrných stanic na obr. 4.5-.) ís. Vodní tok Vodom rná stanice ) říční km nad soutokem s Černým Halštrovem í ní km Plocha povodí (A) Dlouhodobý pr m rný pr tok (Q a) Dlouhodobý pr m rný minimální pr tok (Q min) Dlouhodobý pr m rný maximální pr tok (Q max) [km] [km ] [m 3.s - ] [m 3.s - ] [m 3.s - ] Období. erný Halštrov Trado 49,4 66,875,65 9, 964 - Hoyerswerdaer Schwarzwasser Zescha, ) 8,4,37,9 966 -. Neuwiese 4, 669,98,63, 955 - erný Halštrov 3. Lauchhammer 87,5 53 6,3,97,3 974 - Pulsnitz Königsbrück 53,4 ) 9,786,9,4 97 - (bez let 945 a 946) Großdittmannsdorf 6,4 ) 3,5,65 6,4 9 - Große Röder (bez let 944-946) 4. Kleinraschütz 3, ) 679 4,4,5 6,3 96-5. erný Halštrov Bad Liebenwerda 59,6 3 84 6, 5,99 54, 96-6. Kleine Elster Schadewitz, ) 637,8,346 9,9 956-7. erný Halštrov Löben,6 4 37 9,6 6,49 67, 974 - Lauchhammer/ erný Halštrov Neuwiese/ erný Halštrov Trado/ erný Halštrov,5,5,5,5,5,5 Zescha/Hoyerswerdaer Schwarzwasser Königsbrück/Pulsnitz Großdittmannsdorf/ Große Röder,5,5,5,5,5,5 Tab. 4.5-: ís. Charakteristika hydrologického režimu ve vybraných vodoměrných stanicích v povodí Černého Halštrovu (Pořadová čísla odpovídají číslování vodoměrných stanic na obr. 4.5-.) Vodní tok Vodom rná stanice Pr m rný specifický odtok [l.s -.km - ] Dlouhodobý pr m rný pr tok Zimní hydrologické pololetí Letní hydrologické pololetí [m 3.s - ] [%] [m 3.s - ] [%] Q min : Q a Q a : Q max. erný Halštrov Trado 5,3,7 6,677 39 : 5,3 :,3 Hoyerswerdaer Schwarzwasser Zescha 5,8,3 63,766 37 : 3, :. Neuwiese 4,5 4, 67,97 33 :,3 : 7, erný Halštrov 3. Lauchhammer 4, 7,5 59 5,4 4 :, : 3,4 Pulsnitz Königsbrück 8,5, 64 74 36 : 4, : 3, Großdittmannsdorf 7,5,79 6,7 38 : 3,7 :,7 Große Röder 4. Kleinraschütz 5,9 4,99 6 3, 38 : 3,8 : 6,5 5. erný Halštrov Bad Liebenwerda 5,, 6, 38 :,7 : 3,4 6. Kleine Elster Schadewitz 3,3,7 65,46 35 : 6, : 4,8 7. erný Halštrov Löben 4,5 5,3 64 4, 36 : 3, : 3,4 Bad Liebenwerda/ erný Halštrov Löben/ erný Halštrov,5,5,5,5 Obr. 4.5-3: Roční průběh průtoků ve vybraných vodoměrných stanicích v povodí Černého Halštrovu, vyjádřený jako podíl dlouhodobých měsíčních a ročních průměrů (Q měsíc /Q a ) Kleinraschütz/Große Röder Schadewitz/Kleine Elster,5,5,5,5
Na základě výše uvedených dat v tabulkách a na obr. 4.5-3 lze odtokové poměry charakterizovat takto: Ve vrchovině Lausitzer Bergland a v pahorkatině Lausitzer Hügelland se průměrné specifické odtoky na horním toku Černého Halštrovu, Hoyerswerdaer Schwarzwasser, Pulsnitz a Große Röder pohybují od 7 do 9 l.s-.km-. Zde mají odtokové poměry ještě poměrně přirozený charakter, což je patrné i na průběhu průtoků během roku, jak je např. vidět i na obr. 4.5-3 ve vodoměrných stanicích Zescha, Königsbrück a Großdittmannsdorf. Tento přirozený průběh podtrhuje i rozdělení zimních a letních odtoků v poměru 63 : 37 %, poměr Qmin : Qa s hodnotami : 3 až : 4 a poměr Qa : Qmax s hodnotami : 7 až :. Velké hodnoty vyjádřené poměrem Qa : Qmax jednoznačně ukazují na možnost rizika vzniku povodní v těchto oblastech, zejména po letních přívalových deštích. Ke zmenšení kulminačních průtoků se využívají vodní nádrže, které na druhé straně v letním období umožňují nalepšování minimálních průtoků. Tato skutečnost se odráží i ve vodoměrné stanici Kleinraschütz/Große Röder poměrem Labe a jeho povodí - geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled 4.5. kapitola 4.5. Odtokový režim je v převážné části povodí výrazně ovlivněn dopady dlouholeté lidské činnosti, což se projevuje jak u hydrologických dat, tak i na průběhu průtoků během roku. Mezi tyto dopady patří kolísající množství vypouštěné podzemní vody odčerpávané z dolů, zejména při odvodňování předpolí hnědouhelných dolů, převody vody za účelem zatápění zbytkových jam po těžbě, odvodňování velkých zemědělských ploch, především v 7. a 8. letech. století, řada vzdouvacích objektů a odběrů vody pro zavlažování zemědělských ploch a stavba několika retenčních a zásobních vodních nádrží. Tyto jevy, jako např. velký průtok v říjnu ve vodoměrné stanici Trado a poměr mezi průměrným minimálním průtokem a průměrným ročním průtokem Qmin : Qa s hodnotou :,3 ve stanici Neuwiese, jsou stejně nepřirozené, jako celý průběh ročních průtoků ve stanici Lauchhammer. Specifický odtok v povodí Černého Halštrovu nejdříve pod stanicí Trado (5,3 l.s-.km-) až po stanici Lauchhammer (4, l.s-.km-) klesá, poté se díky relativně velkým přítokům z řek Pulsnitz a Großer Röder po město Bad Liebenwerda zvětšuje (5, l.s-.km-) a následně, vzhledem k malému odtoku v dolní části povodí opět klesá na 4,5 l.s-.km-. Qa : Qmax : 6,5 a průběhem průtoků během letního hydrologického pololetí. Černý Halštrov od pramene po soutok s Labem Černý Halštrov pramení na východním svahu Hochsteinu (488 m n. m.) v nadmořské výšce 3 m. Pramen a prameniště nejvýznamnějších přítoků Hoyerswerdaer Schwarzwasser, Pulsnitz a Große Röder se nacházejí v pahorkatině Lausitzer Hügelland (obr. 4.5-). Při sklonu,4 dosahuje tok Černého Halštrovu již 3 km pod pramenem u města Kamenz úrovně 5 m n. m. Sklon po soutok s řekou Hoyerswerdaer Schwarzwasser (8 km) činí již pouze,. Ke zlepšení povodňové ochrany byly v horní části povodí Hoyerswerdaer Schwarzwasser vybudovány tři retenční nádrže, přičemž je ve dvou z nich vymezen ovladatelný objem nad,3 mil. m3 (obr. 4.5-4), a koryto Černého Halštrovu bylo v městech a obcích upraveno (obr. 4.5-5). Obr. 4.5-5: Upravené koryto Černého Halštrovu ve městě Hoyerswerda Dolní část povodí řeky Hoyerswerdaer Schwarzwasser v blízkosti města Königswartha a Černý Halštrov pod Kamenzem (obr. 4.5-) patří k regionu Oberlausitzer Heide- und Teichgebiet s 35 rybníky (8, km), které slouží v prvé řadě chovu kaprů (viz kap. 4.9.). Obr. 4.5-4: Retenční nádrž Göda (,4 mil. m3) Střední část povodí Černého Halštrovu, která se rozprostírá od města Hoyerswerda (45 obyvatel) přes Senftenberg (3 obyvatel) a Lauchhammer ( obyvatel) po soutok s řekou Große Röder, se vyznačuje sklonem,45. 3
kapitola 4.5 V současnosti je většina uvedené oblasti ovlivněna dopady těžby hnědého uhlí (viz kap. 4.5.). V její prospěch bylo koryto Černého Halštrovu a řady přítoků upraveno, často utěsněno a na délce více než 7 km přeloženo. Lokálně byla trasa překládána dokonce několikrát. Téměř nezávisle na těžbě hnědého uhlí byl tok Černého Halštrovu v délce 9 km (v úseku 8 km nad Senftenbergem po 6 km nad soutokem s řekou Kremitz) napřimován a ohrázován již v 5. a 6. letech 9. století. Průpichy vedly k odstranění meandrů a ke zkrácení vodního toku cca o 3 km. voda byla převáděna z Labe pomocí plovoucí čerpací stanice. Große Röder (5, km) je největším přítokem Černého Halštrovu. Pramení v pahorkatině Lausitzer Hügelland v nadmořské výšce 36 m, protéká regionem Großenhainer Pfl ege a ústí v oblasti pánve Senftenberg-Finsterwalder Becken (obr. 4.5-). V povodí řeky Große Röder se nachází 8 vodních nádrží s ovladatelným objemem nad,3 mil. m 3. Jejich celkový ovladatelný objem činí 3,46 mil. m 3. Mezi ně patří také dvě údolní nádrže u města Radeburg a 4 nádrže v regionu Moritzer Teichgebiet (obr. 4.5-6). Rybniční soustava Moritzer Teichgebiet, která se nachází na severu od Drážďan, byla založena za účelem rybolovu již koncem 5. a začátkem 6. století. Celkem 3 rybníků (3,45 km ) slouží chovu komerčních ryb (5 tun za rok především kaprů) a několik nádrží se využívá k rekreaci. Vodní nádrže Radeburg I (937) a Radeburg II (953) byly vybudovány pro potřeby povodňové ochrany a nalepšování V letech 945-969 byl značně upravován, napřimován a kompletně ohrazováván dolní tok Černého Halstrovu, který začíná 6 km nad soutokem s řekou Kremitz. Předtím v tomto úseku řeka značně meandrovala. V souvislosti s uvedenými zásahy a v zájmu odvodňování rozsáhlých zemědělsky využívaných území bylo ústí řeky Wiesenbach (63,5 km ) přeloženo z Labe do Černého Halštrovu. Následkem toho se plocha povodí Černého Halštrovu zvětšila z 5 54,4 km na 5 74,9 km. Mezi další přítoky s plochou povodí nad 5 km (obr. 4.5-) se řadí kromě Hoyerswerdaer Schwarzwasser i Ruhlander Schwarzwasser (69 km ), Pulsnitz (354 km ), Große Röder (859 km ), Kleine Elster (77 km ), Kremitz (77 km ), Schweinitzer Fließ (576 km ) a Neugraben (38 km ). U města Elsterwerda odbočuje v místě ústí řeky Pulsnitz km dlouhý kanál Grödel-Elsterwerdaer Floßkanal, který pokračuje až do Labe u obce Grödel (ř. km 4) nad městem Riesa. Kanál byl vybudován v letech 74-748, sloužil nejdříve k přepravě dříví z Míšně do Drážďan, od roku 779 rovněž železných rud a vápna do železárny Gröditz a do roku 947 i k transportu dalšího zboží. Výškový rozdíl m je překonán třemi plavebními komorami. Ve spojitosti s Grödel- Elsterwerdaer Floßkanalem pluly také v 8 km dlouhém říčním úseku Černého Halštrovu mezi městy Lauchhammer a Bad Liebenwerda čluny s nákladem až 5 tun železných rud a vápna, které zásobovaly v letech 864-876 huť Lauchhammer. V 7. a 8. letech. století zajišťoval kanál zavlažování 5 8 ha přilehlých pozemků, přičemž potřebná Obr. 4.5-6: Zámek Moritzburg, centrum rybniční soustavy Moritzburg A. Prange 4
minimálních průtoků. V dlouhodobém průměru se z nádrže Radeburg I (ovladatelný objem,69 mil. m 3 ) na řece Große Röder odvádí 5, km dlouhým spojovacím kanálem,9 m 3.s - vody do nádrže Radeburg II (ovladatelný objem 8,9 mil. m 3, z toho 3,48 mil. m 3 ochranného objemu) na toku Dobrabach (obr. 4.5- a 4.5-7). Vodou z nádrže Radeburg II jsou nalepšovány průtoky toku Dobrabach, který po 9 km ústí do Große Röder. Navíc se podzemní vody (4 l.s - ) bezprostředně pod nádrží Radeburg II, které jsou doplňovány infiltrací, od roku 988 využívají k zásobování pitnou vodou. Pod soutokem s řekou Große Röder protéká Černý Halštrov v délce 67 km nížinou Elsterniederung při sklonu,6, aby se pak nad městem Wittenberg/L. v říčním km 98,5 vléval do Labe (obr. 4.5-8). Obr. 4.5-7: Vodní nádrž Radeburg II LTV Sachsen 4.5. Hnědouhelné revíry v povodí Černého Halštrovu Ložiska hnědého uhlí se nacházejí hlavně v povodí středního toku Černého Halštrovu mezi městy Hoyerswerda, Lauchhammer a Elsterwerda, přičemž jádro tvoří oblast kolem Senftenbergu. Další menší sloje hnědého uhlí v povodí toku Kleine Elster byly vyuhleny již do poloviny. století (obr. 4.5-). Poprvé bylo hnědé uhlí nalezeno v okolí města Lauchhammer v roce 789. Zahájení průmyslové těžby uhlí se ale datuje až do roku 835. Nejdříve se uhlí těžilo v malých otevřených jamách, později i v hlubinných dolech. V roce 864 byla uvedena do provozu řada dolů v blízkosti Senftenbergu. Počet menších jam velmi razantně rostl a v roce 888 vznikl v Senftenbergském revíru první povrchový důl. V roce 89 bylo v povodí Černého Halštrovu vytěženo,5 mil. tun a v roce 93 již 9 mil. tun uhlí. V současnosti existuje 4 menších důlních jezer. Většina z nich má velmi kyselou vodu s hodnotou ph pod 3 a rozlohu několika málo hektarů. Vznikaly převážně v prvních desetiletích. století. kapitola 4.5. Vývojem a nasazením nové techniky těžba uhlí neustále rostla. V povrchovém dole Agnes u obce Plessa západně od města Lauchhammer byl v roce 94 uveden do provozu první skrývkový most na světě. Objem vody čerpané z dolů do Černého Halštrovu se stále zvětšoval a v roce 94 dosáhl téměř m 3.s - (obr. 4.9-4). Útlumem těžby uhlí během. světové války a v poválečném období kleslo vypouštění vody vyčerpané z dolů na 5 m 3.s -. Od roku 955 znovu rostlo a následkem otevírání a provozu několika velkokapacitních dolů přesáhlo v 6. letech m 3.s -. Současně se tím značně zvětšovalo území se sníženou hladinou podzemních vod (obr. 4.9-5). Obr. 4.5-8: Soutok Černého Halštrovu s Labem Pouze v 5 velkokapacitních dolech Niemtsch (důlní jezero Senftenberger See), Koschen, Skado, Sedlitz a Meuro (obr. 4.9-6) bylo vytěženo více než mld. tun uhlí. Útlumem Labe a jeho povodí - geografi cký, hydrologický a vodohospodářský přehled 5
kapitola 4.5 povrchového dolu Meuro v roce 999 těžba hnědého uhlí v povodí Černého Halštrovu skončila. Povrchový důl Niemtsch byl zrušen v roce 966 a v letech 967-97 zatápěn vodou z Černého Halštrovu. Od té doby se nazývá Senftenberger See. Vodní plocha dosahuje 66 ha, maximální hloubka vody 3 m a objem 6 mil. m 3. Jezero slouží k rekreaci a k akumulaci vody. Stejné využití má i důlní jezero Knappensee nedaleko od města Hoyerswerda (vodní plocha 79 ha, maximální hloubka vody m), jehož napouštění bylo zahájeno již v roce 949. V roce 97 byl zrušen povrchový důl Koschen a následně také upraven na vodní nádrž. Vodu ale v současnosti nelze využít, protože je značně okyselená (tab. 4.5-3). Kromě rekreace slouží uvedené vodní nádrže především nalepšování minimálních průtoků v Černém Halštrovu, průmyslovým účelům a povodňové ochraně. Vodní nádrže Koschen a Niemtsch spojuje nad městem Senftenberg štola se stavidlovým uzávěrem, která probíhá pod Černým Halštrovem. Na něm se nedaleko obce Kleinkoschen nachází rozdělovací objekt (obr. 4.5-9), kterým lze dvěma vtokovými objekty do štoly odvádět vodu buď do obou nádrží nebo po uzavření štolového stavidla pouze do jedné z nádrží. V krajině starých morén v Dolní Lužici (Niederlausitz), která se vyznačuje malým počtem přirozených jezer, vzniká zatápěním zrušených povrchových dolů (viz kap. 4.9.3) řada důlních jezer. Vedle významnosti z hlediska vodního hospodářství poskytují příznivé předpoklady pro turistické využití. Na takzvaném řetězu důlních jezer Sedlitz, Skado a Koschen s předpokládanou vodní plochou nad 3 km (obr. 4.5-) již začala výstavba splavných spojení. V prosinci 3 byl otevřen 5 m dlouhý splavný převáděcí kanál mezi nádržemi Skado a Koschen. Počítá se také s akumulačním účelem těchto jezer. Kromě toho předpokládá koncepce na rekultivaci rozšířeného řetězu důlních jezer, který zahrnuje i Senftenberger See a důlní jezera Meuro, Blumo, Spreetal a Spreetal-Nordost (obr. 4.9-6 a tab. 4.9-7), výstavbu splavných spojení mezi vodními nádržemi s celkovou vodní plochou cca 65 km. Z důvodu odlišných kót hladin v jezerech bude ovšem zapotřebí vybudovat několik plavebních komor. Obr. 4.5-9: Jez na Černém Halštrovu nad Senftenbergem včetně vtokových objektů do štoly, spojující vodní nádrže Koschen a Niemtsch Tab.: 4.5-3: Důlní jezera s ovladatelným objemem Po. ís... 3. Název d lního jezera / vodní tok Knappenrode (Knappensee) / bo ní nádrž toku Hoyerswerdaer Schwarzwasser Niemtsch (Senftenberger See) / bo ní nádrž erného Halštrovu Koschen (Geierswalder See) / bo ní nádrž erného Halštrovu Ovladatelný objem [mil. m 3 ] z toho ochranný objem [mil. m 3 ] Zahájení provozu [rok] 6,38,4 953 6,,9 974 6, 985 Celkem 8,68 4,3 Obr. 4.5-: Pohled na řetěz důlních jezer Sedlitz, Skado a Koschen P. Radke/LMBV 6