ROSTLINNÁ PLETIVA. Praktické cvičení z biologie C05. Zhotovila: Mgr. Kateřina Žáková G a SOŠPg Čáslav



Podobné dokumenty
ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST

LABORATORNÍ PRÁCE Č.

KAPRAĎOROSTY - PŘESLIČKY

ROSTLINNÉ ORGÁNY KVĚT, PYLOVÁ ZRNA

ROSTLINNÉ ORGÁNY JEHLICE JEHLIČNANŮ

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT

Krytosemenné rostliny pletiva, asimilační barviva (laboratorní práce)

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

Praktické cvičení č. 5.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Rostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:

Autor: Katka Téma: pletiva Ročník: 1.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Rostlinná pletiva BIOLOGIE

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Seznam obrázků z pracovních listů a námětů na laboratorní cvičení

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby

SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě

Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.

ICT podporuje moderní způsoby výuky CZ.1.07/1.5.00/ Biologie praktická cvičení. RNDr. Lenka Kozlovská

Název: ŘASY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Základy mikroskopování

= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů:

ROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

,,Škola nás baví CZ. 1.07/1.4.00/

Stonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER27 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

Mléčnice ve stonku pryšce (Euphorbia) obsahují jedovaté mléko latex. Žlaznaté emergence (tentakule) listu masožravé rosnatky (Drosera).

Praktická cvičení z biologie na gymnáziu

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA

Anatomie, histologie a embryologie

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE

Z Buchanan et al. 2000

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie

Vladimír Vinter

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)

člověk vždy u rostliny objevil jako první její neduh současné zemědělství využívá něco málo přes 10% souše člověk využívá pouhá 4% vyšších semenných

1. Houby. 2. Areály. 3. Sopečná činnost. 4. Mineralogie. význam, rozdělení a nejdůležitější zástupci. reliktní a synantropní druh. činností.

Název: VNITŘNÍ STAVBA LISTU

Rostlinná pletiva. Milan Dundr

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Stavba stonku. Stavba stonku

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Název: Kapraďorosty. Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět: biologie

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

BIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG

TEORETICKÁ ČÁST test. V otázkách s volbou odpovědi je jen jedna odpověď správná.

pletiva dělivá = meristémy

Podtéma: Stromy. Název práce: Javory x-krát jinak. Členové Přírodovědného kroužku Klubu NATURA při Gymnáziu ve Dvoře Králové nad Labem

orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Lapací zařízení vznikla přeměnou jednoho orgánu rostliny. Jde o orgánu).

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

Tématický plán Přírodopis 7. ročník

2. a) Napiš pod obrázky rodový název živočicha, kterému ulita patří. b) Doplň, jestli její obyvatel žije na souši (S), nebo ve vodě (V).

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Sešit pro laboratorní práci z biologie

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

Tematická oblast: Morfologie a klasifikace rostlin (VY_32_INOVACE_01_1)

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST

5. Anatomická a morfologická stavba dřeva

Název práce: Rostlinná buňka a látky v ní obsažené. Odstavce Vzdělávací cíl, Pomůcky a Inovace viz následující strana

Název: Hmoto, jsi živá? I

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

PLETIVA, VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

Název: Faktory ovlivňující rychlost transpirace

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA JEHLIČNANY

Výřez kmenem listnáče. parenchymatická medula

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Zvyšování kvality výuky technických oborů

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013

Transkript:

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Praktické cvičení z biologie C05 ROSTLINNÁ PLETIVA Zhotovila: Mgr. Kateřina Žáková G a SOŠPg Čáslav

PRACOVNÍ LIST K PRAKTICKÉMU CVIČENÍ Z BIOLOGIE C05 A. Metodický pokyn TÉMA: Rostlinná pletiva Předmět Třída Časová náročnost Forma Organizace Cíl Pomůcky a materiál Poznámky cvičení z biologie, seminář z biologie 1. 4. ročník SŠ 90 min praktické cvičení samostatná práce nebo práce ve dvojicích prohlédnout si rostlinná pletiva rozdělená podle charakteru buněk mikroskop, pomůcky k mikroskopování, stonek bezu černého, stonek sítiny, cibule, stonek hluchavky, list tenury páskované, hruška řešení opakovacích úloh je v kapitole teoretický úvod B. Teoretický úvod Rostlinná pletiva jsou soubory buněk stejného tvaru a původu, vykonávající stejné funkce. Rostlinná pletiva se rozdělují podle různých kritérií. Jedním z kritérií dělení rostlinných pletiv je charakter buněk. Podle charakteru buněk rozlišujeme parenchym, prozenchym, kolenchym a sklerenchym. Parenchym se vyznačuje tenkostěnnými buňkami oválného tvaru. Mezi buňkami jsou časté mezibuněčné prostory interceluláry. Buňky parenchymu můžeme pozorovat v bezové duši jedná se o zhruba kulovité buňky s tenkou buněčnou stěnou a mezibuněčnými prostory. Buňky parenchymu mohou mít i jiný tvar, a tak rozlišujeme například palisádový parenchym, merenchym nebo aerenchym. Palisádový parenchym je tvořen buňkami protáhlými v jednom směru. Buňky palisádového parenchymu jsou rovnoběžně uspořádané a vyskytují se například v listech. Merenchym se vyznačuje kulovitými buňkami s velkým množstvím intercelulár. Tvoří například zásobní pletiva. Aerenchym je tvořen oválnými buňkami. Obsahuje mnoho intercelulár vyplněných vzduchem. Vyskytuje se u vodních rostlin. Aerenchymatické pletivo s hvězdicovitě tvarovanými buňkami označujeme jako aktinenchym. Aktinenchym můžeme pozorovat například ve stonku sítiny. Velké interceluláry umožňují provzdušňování při zachování pevnosti. Prozenchym se vyznačuje buňkami jednosměrně protaženými se šikmými příčnými stěnami. V tomto pletivu nejsou interceluláry. Buněčné stěny buněk prozenchymu

mohou tloustnout. Toto pletivo se vyskytuje například v cévních svazcích. Typickým prozenchymem je také tvořena pokožka dužnatého listu cibule. Kolenchym je rostlinné pletivo, které se vyznačuje nerovnoměrně ztloustlými buněčnými stěnami. Rozlišujeme deskový kolenchym například v hranách stonků a rohový kolenchym například v listových řapících. Kolenchym zpevňuje rostlinné orgány a zároveň zachovává jejich pružnost. Rohový kolenchym můžeme pozorovat například ve stonku hluchavky. Obr. č. 1: Mikrofotografie rohového kolenchymu ve stonku hluchavky Sklerenchym je tvořen buňkami se stěnami rovnoměrně mohutně ztloustlými ve všech směrech. Komunikaci zajišťují plazmodezmy. Buňky sklerenchymu obvykle nemají živý obsah a později odumírají. Sklerenchym dodává pevnost rostlinným orgánům. Sklerenchym prochází například dlouhými čepelemi listů tenury, které zpevňuje. Jednotlivé buňky s výrazně zesílenými buněčnými stěnami označujeme jako sklereidy. Sklereidy můžeme pozorovat v dužnině hrušně v okolí jádřince. U těchto skupin buněk prochází buněčnými stěnami kanálky a jejich buněčný obsah vymizel (zůstal prostor nazvaný lumen).

Obr. č. 2: Mikrofotografie sklerenchymu v listu tenury páskované Obr. č. 3: Mikrofotografie sklereid v malvici hrušně v okolí jádřince C. Praktické cvičení z biologie č. 4 návrh protokolu

Praktické cvičení z biologie č. 4 Jméno a příjmení: Škola: Třída: Skupina: Protokol č.: Datum: Téma: Rostlinná pletiva Úkoly: 1. Zhotovte preparát parenchymu ze stonku bezu černého (z bezové duše ). 2. Zhotovte preparát aerenchymu ze stonku sítiny. 3. Zhotovte preparát prozenchymu z pokožky dužnatého listu cibule. 4. Zhotovte preparát kolenchymu ze stonku hluchavky. 5. Zhotovte preparát sklerenchymu z listu tenury páskované. 6. Zhotovte preparát sklereidů ( kamenných buněk ) z dužniny malvice hrušně. Pomůcky: Postup práce: Vypracování: Celkové zvětšení: Závěr:

D. Opakování 1. Definuj, co je to rostlinné pletivo. 2. Rozděl rostlinná pletiva podle charakteru buněk. 3. Charakterizuj parenchym. 4. Vysvětli, čím se liší palisádový parenchym, merenchym a aerenchym a uveď, v jakých částech rostlin se vyskytují. 5. Pojmenuj a charakterizuj aerenchymatické pletivo přítomné ve stonku sítiny. 6. Čím se vyznačuje prozenchym? Kde se v rostlinách často vyskytuje? 7. Porovnej kolenchym a sklerenchym. 8. Jaké typy kolenchymu rozlišujeme? Vysvětli rozdíl mezi nimi. 9. Jak označujeme jednotlivé buňky s výrazně zesílenými buněčnými stěnami? Kde je můžeme pozorovat? 10. Zakresli a popiš kamenné buňky malvice hrušně.

E. Použitá literatura 1. Hančová, H.; Vlková, M.: Biologie I. v kostce. Praha, Fragment 2007. 2. Jurčák, J.: Komentovaný atlas anatomie vyšších rostlin. Třebíč, Nakladatelství Radek Veselý 2007. 3. Kincl, L.; Kincl, M.; Jakrlová, J.: Biologie rostlin. Praha, Fortuna 1993. 4. Rosypal, S. a kol.: Nový přehled biologie. Praha, Scientia 2003. 5. Kubát, K. a kol.: Botanika. Praha, Scientia 1998. F. Obrázky a mikrofotografie Obrázek č. 1-3 autor Tomáš Hasík, hasa@gymcaslav.cz