Ministerstvo dopravy TP 140/2011 611 60 Villedieu les Bailleul France zastoupená v ČR firmou FLOP dopravní značení, s. r. o. Sulkov 666, 330 21 Líně DŘEVOOCELOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY Schváleno MD OPK a ÚP čj. 390/2011-910-IPK/1 ze dne 30. 5. 2011 s účinností od 1. 6. 2011 Současně se ruší TP140, schválené MDS-OPK č.j. 26869/00-120-RS/3 ze dne 20. 12. 2000 platné od 1. 1. 2001 Dopravoprojekt Brno, a.s.
OBSAH 1 ÚVOD, PŘEDMĚT TECHNICKÝCH PODMÍNEK, VZTAH K TP 203... 3 2 SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY... 3 3 POUŽITELNOST TP PRO DŘEVOOCELOVÁ SVODIDLA JINÝCH VÝROBCŮ... 5 4 NÁVRHOVÉ PARAMETRY SVODIDEL A POUŽITÍ... 5 4.1 NÁVRHOVÉ PARAMETRY SVODIDEL... 5 4.2 OMEZENÍ V POUŢITÍ JEDNOTLIVÝCH TYPŦ... 6 5 POPIS JEDNOTLIVÝCH TYPŮ SVODIDLA... 13 5.1 JEDNOSTRANNÉ SVODIDLO T18 4M... 13 5.2 JEDNOSTRANNÉ SVODIDLO T18 4MS2... 14 5.3 JEDNOSTRANNÉ SVODIDLO T40 4MS2... 14 5.4 MOSTNÍ SVODIDLO T40 4MS2 BP... 15 5.5 ZÁSADY ÚPRAV VŠECH TYPŦ... 16 6 SVODIDLO NA SILNICÍCH... 17 6.1 VÝŠKA SVODIDLA A JEHO UMÍSTĚNÍ V PŘÍČNÉM ŘEZU... 17 6.2 PLNÁ ÚČINNOST A MINIMÁLNÍ DÉLKA SVODIDLA... 19 6.3 SVODIDLO NA VNĚJŠÍM OKRAJI SILNIC (NA KRAJNICI)... 19 6.3.1 SVODIDLO PŘED PŘEKÁŢKOU A MÍSTEM NEBEZPEČÍ (HORSKÉ VPUSTĚ, PROPUSTKY)... 19 6.3.2 ZAČÁTEK A KONEC SVODIDLA... 20 6.3.3 SVODIDLO U TÍSŇOVÉ HLÁSKY... 20 6.3.4 PŘERUŠENÍ SVODIDLA... 20 6.3.5 SVODIDLO U PROTIHLUKOVÉ STĚNY... 21 6.3.6 SVODIDLO U ODBOČOVACÍCH RAMP... 21 6.4 SVODIDLO VE STŘEDNÍM DĚLICÍM PÁSU... 21 6.4.1 ZÁSADY UMÍSŤOVÁNÍ SVODIDLA... 21 6.4.2 SVODIDLO U PŘEKÁŢKY... 21 6.4.3 ZAČÁTEK A KONEC SVODIDLA... 21 7 SVODIDLO NA MOSTECH... 22 7.1 VŠEOBECNĚ, VÝŠKA SVODIDLA, UMÍSTĚNÍ V PŘÍČNÉM ŘEZU... 22 7.3 POKRAČOVÁNÍ SVODIDLA MIMO MOST... 23 7.3.1 SVODIDLO NEPOKRAČUJE MIMO MOST... 23 7.3.2 SVODIDLO POKRAČUJE MIMO MOST... 23 7.4 SVODIDLO U PROTIHLUKOVÉ STĚNY... 23 7.5 DILATAČNÍ STYK - ELEKTRICKY NEIZOLOVANÝ... 23 7.6 DILATAČNÍ STYK - ELEKTRICKY IZOLOVANÝ... 24 7.7 KOTVENÍ SLOUPKŦ... 24 7.8 ZATÍŢENÍ KONSTRUKCÍ PODPORUJÍCÍCH SVODIDLO... 26 7.9 KOTVENÍ ŘÍMSY DO NOSNÉ KONSTRUKCE A DO KŘÍDEL MOSTU... 26 8 PŘECHOD DŘEVOOCELOVÝCH SVODIDEL NA JINÁ SVODIDLA... 28 9 OSAZOVÁNÍ DŘEVOOCELOVÝCH SVODIDEL NA STÁVAJÍCÍ SILNICE A MOSTY... 28 9.1 SILNICE... 28 9.2 MOSTY... 28 10 UPEVŇOVÁNÍ DOPLŇKOVÝCH KONSTRUKCÍ NA SVODIDLO... 28 11 PROTIKOROZNÍ OCHRANA... 28 12 PROJEKTOVÁNÍ, OSAZOVÁNÍ A ÚDRŽBA... 28 1
13 ZNAČENÍ KOMPONENTŮ SVODIDLA... 28 KONSTRUKČNÍ DÍLY (samostatná příloha) 2
1 Úvod, předmět technických podmínek, vztah k TP 203 Firma FLOP dopravní značení, s. r. o. byla iniciátorem vzniku TP 140 Dřevoocelové svodidlo. Nepoţádala však Ministerstvo dopravy o schválení konkrétních typŧ a proto TP 140 nemohly být vyuţívány. Nyní se firma FLOP - dopravní značení, s. r. o. rozhodla vstoupit na český trh se čtyřmi typy dřevoocelových svodidel, které vyrábí francouzská firma, 611 60 Villedieu les Bailleul, France. TP 140 se vydáním těchto TP ruší. Předmět TP - viz tab. 1. Tabulka 1 - Předmět TP Č. Zkratka Název 1 T18 4M jednostranné svodidlo úrovně zadrţení N2 pro silnice 2 T18 4MS2 jednostranné svodidlo úrovně zadrţení N2 pro silnice 3 T40 4MS2 jednostranné svodidlo úrovně zadrţení H2 pro silnice 4 T40 4MS2 BP jednostranné svodidlo úrovně zadrţení H2 pro mosty Technické podmínky mají dvě části: - Prostorové uspořádání - včetně návrhových parametrŧ a podmínek pro pouţití. - Konstrukční díly - obsahují přehledné výkresy sestav jednotlivých typŧ svodidla. Technické podmínky platí pro silnice a místní komunikace (dále jen silnice) a mosty, ve smyslu předpisŧ 1, 2 a 3. Platí přiměřeně rovněţ pro nestátní silnice jako jsou rekreační komunikace apod. 2 Související předpisy 1 ČSN 736101 Projektování silnic a dálnic 2 ČSN 736110 Projektování místních komunikací 3 ČSN 736201 Projektování mostních objektŧ 4 ČSN EN ISO 1461 Ţárové povlaky zinku nanášené ponorem na ţelezných a ocelových výrobcích 5 ČSN EN 1991-1-7 Eurokód 1: Zatíţení konstrukcí Část 1 7: Obecná zatíţení Mimořádná zatíţení 6 ČSN EN 1991-2 Eurokód 1: Zatíţení konstrukcí Část 2: Zatíţení mostŧ dopravou 7 ČSN EN 1992-2 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí Část 2: Betonové mosty Navrhování a konstrukční zásady 8 ČSN EN 1317-1 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 1: Terminologie a obecná kritéria pro zkušební metody 9 ČSN EN 1317-2 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 2: Svodidla - Funkční třídy, kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody 10 ČSN EN 1317-3 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 3: Tlumiče nárazu - Funkční třídy, kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody 11 ČSN P ENV 1317-4 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 4: Koncové a přechodové části svodidel - Kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody 3
12 ČSN EN 1317-5 Silniční záchytné systémy - Část 5: Poţadavky na výrobky a posuzování shody záchytných systémŧ pro vozidla 13 PrEN 1317-6 Silniční záchytné systémy - Část 6: Záchytné systémy pro chodce, mostní zábradlí 14 Typizačná smernica pre osadzovanie zvodidiel - Bratislava 1990 * 15 TP 58 Směrové sloupky a odrazky z r. 2008, SV Brno 16 TP 63 Ocelová svodidla na PK, 1994, Dopravoprojekt Brno * 17 TP 66 Zásady pro označování pracovních míst na PK z r. 2003, CDV 18 TP 104 Protihlukové clony PK z r. 2008, PGP 19 TP 106 Lanová svodidla na pozemních komunikacích z r. 1998, Dopravoprojekt Brno, Dodatek 1 2001, Dodatek 2-2010 20 TP 114/2010 Svodidla na pozemních komunikacích 21 TP 124 Základní ochranná opatření pro omezení vlivu bludných proudŧ na mostní objekty a ostatní betonové konstrukce pozemních komunikací z r. 2008, JEKU Praha 22 TP 128 Ocelové svodidlo NH4 z r. 1999, Dopravoprojekt Brno * 23 TP 140 Dřevoocelové svodidlo z r. 2000, Dopravoprojekt Brno revize v r. 2010 24 TP 156 Mobilní plastové vodicí stěny a ukazatele směru z r. 2009, ASPK 25 TP 158 Tlumiče nárazu z r. 2003, Dopravoprojekt Brno 26 TP 159 Vodicí stěny z r. 2003, ASPK 27 TP 166 Ocelové svodidlo Fracasso z r. 2004, SOK Třebestovice (v revizi) 28 TP 167/2008 Ocelové svodidlo NH4 z r. 2008, ArcelorMittal Ostrava, a. s. 29 TP 168/2008 Ocelové svodidlo Voest - Alpine z r. 2008, SVITCO 30 TP 185 Ocelové svodidlo ZSSK/H2, Skanska DS z r. 2007 31 TP 190 Ocelové svodidlo ZSODS1/H2, ODS Dopravní stavby Ostrava, a. s. z r. 2007 32 TP 191 Ocelové svodidlo MS4/H2, Jaroslav Číhal OMO z r. 2008 33 TP 195 Otevírací ocelové svodidlo S-A-B, PPS z r. 2008 34 TP 196 Ocelové svodidlo Varioguard, PPS z r. 2008 35 TP 203 Ocelová svodidla svodnicového typu, 2010, Dopravoprojekt Brno 36 TP 206 Betonové svodidlo kotvené MSK 2007, z r. 2009, Skanska Prefa 37 TP 223 Betonová svodidla SSŢ S97, Eurovia CS z r. 2010 38 TP 227 Ocelové svodidlo ZSSAM/H2, SaM silnice a mosty, a. s. z r. 2010 39 TKP 11-2010 40 TKP 18-2005 41 TKP 19-2008 42 Zákon č. 22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonŧ ve znění pozdějších předpisŧ 43 Nařízení vlády č. 163/2002 Sb. ve znění Nařízení vlády č. 312/2005 Sb., kterým se stanoví technické poţadavky na vybrané stavební výrobky. 44 Nařízení vlády č. 190/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisŧ, kterým se stanoví technické poţadavky na stavební výrobky označované CE. 45 Vzorové listy staveb PK - VL4 Mosty z r. 2010, PGP 46 Metodický pokyn Systém jakosti v oboru PK (SJ-PK) úplné znění VD 18/08, www.pjpk.cz * Předpisy jsou neplatné a mají význam pouze jako informativní materiál z dŧvodŧ dohledatelnosti pŧvodu svodidel a pro opravy. 4
3 Použitelnost TP pro dřevoocelová svodidla jiných výrobců Tyto TP nejsou obecnými Technickými podmínkami pro všechna dřevoocelová svodidla. V současné době začíná více firem v Evropě vyvíjet a nabízet podobná svodidla. I kdyţ na první pohled se dřevoocelová svodidla jiných firem podobají, pro kaţdý typ musí být zpracovány TP, stejně jako je to u ocelových svodidel. 4 Návrhové parametry svodidel a použití 4.1 Návrhové parametry svodidel Tabulka 2 - Návrhové parametry svodidla Č. polo ţky 1 2 Typ svodidla Úroveň zadrţení Dynam. prŧhyb [m] Pracovní šířka w [m] T18 4M N2 2,30 2,48 T18 4MS2 3 T40 4MS2 N2 1,52 1,70 N2 H2 0,50 0,80 1,00 1,20 Pouţití Pro úroveň zadržení N1 Krajnice silnic s šířkou krajnice za lícem svodidla alespoň 1,50 m, dle čl. 6.1; Svodidlo je dovoleno kombinovat s přejízdným obrubníkem výšky do 70 mm dle obr. 8. Pro úroveň zadržení N2 Krajnice silnic s šířkou krajnice za lícem svodidla alespoň 2,00 m, dle čl. 6.1; Svodidlo je dovoleno kombinovat s přejízdným obrubníkem výšky do 70 mm dle obr. 8. Pro úroveň zadržení N1 Krajnice silnic s šířkou krajnice za lícem svodidla alespoň 1,00 m, dle čl. 6.1; Svodidlo je dovoleno kombinovat s přejízdným obrubníkem výšky do 70 mm dle obr. 8. Pro úroveň zadržení N2 Krajnice silnic s šířkou krajnice za lícem svodidla alespoň 1,30 m, dle čl. 6.1; Svodidlo je dovoleno kombinovat s přejízdným obrubníkem výšky do 70 mm dle obr. 8. Pro úroveň zadržení N2 Krajnice silnic s šířkou krajnice za lícem svodidla alespoň 0,50 m, dle čl. 6.1; Ve středních dělicích pásech pouze kolem překáţek nadimenzovaných na náraz silničních vozidel; Svodidlo je dovoleno kombinovat s přejízdným obrubníkem výšky do 70 mm dle obr. 8. Pro úroveň zadržení H1 Krajnice silnic s šířkou krajnice za lícem svodidla alespoň 1,00 m, dle čl. 6.1; Ve středních dělicích pásech silnic šířky nejméně 2,50 m jako dvě souběţná svodidla dle obr. 9; Svodidlo je dovoleno kombinovat s přejízdným obrubníkem výšky do 70 mm dle obr. 8. Pro úroveň zadržení H2 Krajnice silnic s šířkou krajnice za lícem svodidla alespoň 1,00 m, dle čl. 6.1; Ve středních dělicích pásech silnic šířky nejméně 2,70 m jako dvě souběţná svodidla dle obr. 9; 5
4 T40 4MS2 BP H2 1,30 1,50 Svodidlo je dovoleno kombinovat s přejízdným obrubníkem výšky do 70 mm dle obr. 8. Na římsách mostŧ a opěrných zdí s výškou obruby 0 mm - 70 mm dle 7.1. Silnice, pokud se osazení provede na betonový základ s římsou, jejíţ obruba je stejná, jako na mostech. Minimální délka svodidla se nestanovuje. dynamický prŧhyb - dle ČSN EN 1317-2 je to maximální boční dynamické přemístění líce svodidla; pracovní šířka - dle ČSN EN 1317-2 je to vzdálenost mezi lícem svodidla před nárazem a maximální dynamickou polohou kterékoliv hlavní části tohoto systému. Poznámka 1: Návrhové parametry uvedené v tab. 2 jsou hodnoty uvedené v protokolech z nárazových zkoušek. Nejsou to hodnoty, z kterými pracuje projektant nebo ten, kdo svodidlo navrhuje do projektu, osazuje apod. Tyto hodnoty jsou uváděny pouze jako informace, aby bylo zřejmé, že hodnoty uvedené v tabulce 3 s nimi nejsou v rozporu. Pro návrh (výběr) svodidla do projektu rozhodují informace v tab. 2 ve sloupci použití a hodnoty uvedené v tabulce 3. Tabulka 3 Vzdálenost líce svodidla od pevné překážky č. poloţky Název svodidla Úroveň zadrţení Vzdálenost líce svodidla od pevné překáţky u [m] 1 T18 4M N1 *1,80 N2 2,45 2 T18 4MS2 N1 *1,20 N2 1,70 N1 *0,70 3 T40 4MS2 N2 1,00 H1 *1,10 H2 1,20 N2 *1,10 4 H1 *1,30 T40 4MS2 BP * Hodnota stanovena odborným odhadem H2 1,50 4.2 Omezení v použití jednotlivých typů Všechny čtyři typy se pouţívají podle sloupce Pouţití v tabulce 2 s následujícím omezením: Typ T18 4M, který má sloupky po 4 m, není dovoleno pouţít na ţádnou silnici (D, R, silnice I., II., a III. třídy), pouze na rŧzné rekreační, lesní a jiné komunikace s dovolenou rychlostí do 60 km/h. Typ T18 4MS2, který má sloupky po 2 m, je dovoleno pouţít pouze na silnice II. a III. třídy (a rŧzné místní, rekreační, lesní komunikace). Typ T40 4MS2 není dovoleno pouţívat na dálnicích a rychlostních silnicích. Středními dělicími pásy dle tab. 2 a obr. 10 se myslí mezera mezi souběţnými komunikacemi, které se 6
mohou vyskytnout v turistických místech a svodidlo lze do těchto míst pouţít při dovolené rychlosti do 60 km/h. Při neomezené rychlosti (do 90 km/h) by svodidla musela být vzdálena svými líci od sebe nejméně 12 m. Na silnicích I., II. a III. třídy lze svodidlo pouţít pouze s níţe uvedeným omezením. Pro všechny výše uvedené tři typy platí omezení, ţe v prostoru 12 m za lícem svodidla nesmí být ţádná silnice, ţeleznice, chodník, cyklistická stezka nebo jiný prostor, kde se ve zvýšené míře mohou pohybovat (shromaţďovat) osoby, případně osobní vozidla. Toto omezení neplatí, pokud je dovolená rychlost do 60 km/h. Při dovolené rychlosti nad 60 km/h nesmí ve vzdálenosti 3 m od líce svodidla být ţádná pevná překáţka, která by mohla odrazem vrátit do dopravního prostoru dřevěnou svodnici nebo její část, která se nárazem oddělí a letí za svodidla. Typ T40 4MS2 BP je dovoleno pouţívat pouze na mostech a opěrných zdech převádějící silnici I., II. a III. třídy, pod kterými nevede ţádný provoz (pěší ani automobilový) a který je nad terénem (světlost mezi terénem a spodní hranou mostu) do 1,80 m. Podél mostu a opěrné zdi, kde je toto svodidlo osazeno nesmí do vzdálenosti 10 m vést ţádná pěší ani automobilová trasa (chodník, silnice, stezka atd.) 7
Obrázek 1 - Svodidlo T18 4M 8
Obrázek 2 - Svodidlo T18 4MS2 9
Obrázek 3 - Svodidlo T40 4MS2 10
Obrázek 4 - Svodidlo T40 4MS2 BP 11
Obrázek 5 Výškový náběh svodidla T18 4M Obrázek 6 Výškový náběh svodidla T18 4MS2 12
Obrázek 7 Výškový náběh svodidla T40 4MS2 5 Popis jednotlivých typů svodidla 5.1 Jednostranné svodidlo T18 4M Svodidlo viz obr. 1 - sestává ze svodnice a sloupkŧ. Sloupky tvoří ocelové C-profily 100 mm široké (100x50x25x5) a 2 m dlouhé. Na zaberaněný ocelový sloupek se připevní dřevěný sloupek 180 mm, který má vyfrézovanou dráţku pro ocel. sloupek. Jedná se vlastně o obklad ocelového sloupku a tento obklad sahá pouze po zpevnění. Připevnění je jedním šroubem M16/140 v úrovni dřevěné svodnice. Sloupky se osazují po 4 m. Svodnice je z dřevěné kulatiny 180 mm, délky 3,98 m a dodává se uţ s připevněným ocelovým U-profilem 90x45x4 dl. 3920 mm. Ocelový U-profil se k dřevěné části svodnice připevňuje třemi šrouby M16 (po jednom na koncích a jeden je přibliţně uprostřed. Připojení svodnice ke sloupku je následující: Na šroub M16/140, který spojuje dřevěný a ocelový sloupek, se před jeho dotaţením nasadí ocelová spojka TL 62 z pásoviny 80/10-620 mm. Ta má po stranách vţdy 3 otvory, které 13
slouţí k připevnění koncŧ svodnic. Svodnice se tedy stykují v blízkosti osy sloupku. Kaţdý konec svodnice je přišroubován ke spojce dvěma šrouby M16 (spojují C-profil svodnice se spojkou TL 62) a jedním šroubem M16/160, který prochází dřevěnou částí svodnice. Ve výjimečných případech (tj., kdyţ nelze sloupky beranit nebo je-li omezená hloubka např. u klenby) se sloupky zabetonují do základového pásu šířky nejméně 0,40 m a hloubky 0,80 m. Je moţno pouţít i základy pro jednotlivé sloupky velikosti nejméně kruhového pŧdorysu o prŧměru 450 mm, nebo čtvercového pŧdorysu o straně délky 400 mm a hloubky 1000 mm. Sloupky, které mají být zabetonovány se zkrátí dle potřeby tak, aby byly zabetonovány do hloubky nejméně 0,50 m. Výše uvedené úpravy nemohou být provedeny systémově tzn. lze je provést nejvýše u 3 4 sloupŧ za sebou a musí s tím souhlasit investor. Používá se výškový náběh dlouhý 4 m viz obr. 5 (na délku jedné svodnice délky 3,98 m). U náběhu se sloupek osadí i v polovině náběhové svodnice. Tyto sloupky se neobkládají dřevem. Svodidlo je moţno montovat při poloměru 20 m a větším. 5.2 Jednostranné svodidlo T18 4MS2 Svodidlo viz obr. 2 je v příčném řezu stejné, jako typ T18 4M, pouze sloupky se osazují po 2 m a pouţívají se svodnice délky 1,92 m. Pro zkrácení a obetonování sloupkŧ pokud výjimečně nelze nějaký sloupek zaberanit, platí totéţ, co v 5.1. Používá se výškový náběh, dlouhý 4 m viz obr. 6 (na délku dvou svodnic délky 1,92 m). Sloupky u náběhu se neobkládají dřevem. Svodidlo je moţno montovat při poloměru 20 m a větším. 5.3 Jednostranné svodidlo T40 4MS2 Svodidlo viz obr. 3 - sestává ze dvou souběţných svodnic, distančního dílu a sloupkŧ. Sloupek tvoří válcovaný ocelový IPE-profil 140, délky 2 m. Z obou stran se do ocelového sloupku vloţí dřevěný hranol, který tvoří obklad sloupku a dvěma šrouby se tyto dva hranoly k sobě přes stojinu přišroubují. Hranoly jsou ve spodní části klínovitě seříznuty. Toto seříznutí zapadne do kapsy, které vytvoří plech vevařený do sloupku po obou stranách. Sloupky se beraní uţ obloţené a ocelové plechy chrání dřevěný obklad a umoţňují lepší proniknutí do zeminy. Sloupky se osazují po 2 m. Na zaberaněný sloupek se připevní (přišroubuje) ocelový distanční díl jedním šroubem s polokruhovou hlavou M16x160. K distančnímu dílu se přišroubují dvě souběžné svodnice. Svodnice se provádí z dřevěné kulatiny prŧměru 220 mm, délky 1,995 m. Svodnice se dodávají v délkách 3,990 m tzn., ţe dvě svodnice délky 1,995 m se spojí ocelovým U-profilem 90 x30x3 mm dlouhým 3,990 m. Tento U-profil se zasune do vyfrézované dráţky v dřevěné části svodnice a přišroubuje se vţdy dvěma šrouby M16 na jednu dřevěnou svodnici délky 1,995 m. Smontování dřevěných svodnic a U-profilu se provádí ve výrobně. 14
Připojení svodnic ke sloupku je následující: Na distanční díl, který je přišroubovaný na sloupku, se našroubuje spojka TL 600 (jedním šroubem M16 shora a jedním zespodu). Ke spojce TL 600 se přišroubují svodnice. Jak je výše uvedeno u svodnice, montují se svodnice ve skladebné délce 4 m. V místě styku těchto 4 m dlouhých svodnic se pouţívá spojka TL 600 a k ní se svodnice šroubuje dvěma šrouby M16 (na jednu spojku jsou to tak 4 šrouby M16). Uprostřed této 4 m dlouhé svodnice se pouţívá spojka TI 600 a k ní se přišroubuje kaţdá svodnice dvěma šrouby M16. Ve výjimečných případech (tj., kdyţ nelze sloupky beranit nebo je-li omezená hloubka např. u klenby) se sloupky zabetonují do základového pásu šířky nejméně 0,40 m a hloubky 0,80 m. Je moţno pouţít i základy pro jednotlivé sloupky velikosti nejméně kruhového pŧdorysu o prŧměru 450 mm, nebo čtvercového pŧdorysu o straně délky 400 mm a hloubky 1000 mm. Sloupky, které mají být zabetonovány se zkrátí dle potřeby tak, aby byly zabetonovány do hloubky nejméně 0,50 m. Výše uvedené úpravy nemohou být provedeny systémově tzn. lze je provést nejvýše u 3 4 sloupŧ za sebou a musí s tím souhlasit investor. Používá se výškový náběh délky 8 m viz obr. 7 (na délku 4 svodnic délky 2 m). První sloupek v náběhu (počítáno od výškového lomu) se pouţívá standardní včetně obloţení. Zbývající 3 sloupky jsou pouze ocelové sloupky profilu C 125x50x25x5 mm délky 2 m. 5.4 Mostní svodidlo T40 4MS2 BP Svodidlo viz obr. 4 - sestává ze dvou souběţných svodnic, distančního dílu, sloupkŧ a madla. Sloupek tvoří válcovaný ocelový HEA-profil 100 jehoţ součástí je ocelová patní deska tloušťky 20 mm. Z obou stran se do ocelového sloupku vloţí dřevěný hranol, který tvoří obklad sloupku a dvěma šrouby se tyto dva hranoly k sobě přes stojinu přišroubují. Sloupky se osazují po 2 m. Na sloupek se připevní (přišroubuje) ocelový distanční díl (stejný jako u silničního typu T40 4MS2) jedním šroubem s polokruhovou hlavou M16x160. K distančnímu dílu se přišroubují dvě souběžné svodnice. Prŧřez, délka, vzájemné spojování a připojení ke sloupku jsou stejné jako u silničního typu T40 4MS2. V horní části se ke sloupku přišroubuje držák madla. Vlastní madlo sestává z dřevěné části, která se nasune do ocelového U-profilu 110x20x3 mm délky 3,990 m (dřevěná část madla je stejně dlouhá). Vzájemně se sešroubují 3 šrouby M16. Na drţák madla se na kaţdém druhém sloupku přišroubuje ocelová spojka TL600 MC prŧřezu U-profilu 70x40x4 mm délky 600 mm (pouţívá se na těch sloupcích, kde se spojují dvě madla délky 4 m). Na drţák madla na zbývajících sloupcích se přišroubuje ocelová spojka TI600 MC prŧřezu U-profilu 70x40x4 mm délky 600 mm (pouţívá se uprostřed madla dlouhého 4 m). Sloupky se přes patní desku kotví k betonovému podkladu čtyřmi kotvami M20 z materiálu 8.8 lepené do dodatečného vývrtu pomocí lepicí hmoty HIT-RE 500. Hloubka vrtŧ je 160 mm. Patní deska je ke sloupku přivařena kolmo a příčný a podélný sklon římsy je třeba vyrovnat pouţitím polymerní malty, plastmalty, nebo jiné vhodné zálivkové hmoty odsouhlasené investorem. Svodidlo je široké 430 mm. Výška horní hrany dvojice svodnic je 0,85 m nad zpevněním 15
(vozovkou) a výška madla je 1,10 m nad vozovkou. Svodidlo nebylo zkoušeno se zábradelní výplní a výplň není tak moţno pouţít. Výškový náběh se provádí aţ na silnici, kde svodidlo přechází na typ T40 4MS2. Ukončení madla je ihned za posledním mostní sloupkem tak, ţe se namontuje krátké, pŧdorysně zahnuté madlo. Jedná se vlastně o dvě krátká madla délky 500 mm + odkloněné madlo délky 625 mm, která jsou připevněna k zahnutému ocelovému U-profilu. Dilatace je standardně nabízena ± 150 mm viz obr. 13. 5.5 Zásady úprav všech typů Je dovoleno provádět pouze takové úpravy, které nemají dopad na nosný systém svodidla. Z toho dŧvodu se nedovoluje přerušit svodnici a u mostního typu ani madlo. Dilatace těchto prvkŧ v místě mostních závěrŧ je dovoleno provádět pouze v souladu s těmito TP. Ukončení svodidla je rovněţ nutno provádět pouze výškovými náběhy dle těchto TP, s výjimkou madla u typu T40 4MS2 BP, které je na koncích směrově zahnuto. Pokud se v odŧvodněných případech vyskytne potřeba jiné délky svodnice, neţ uvádí tyto TP, je dovoleno svodnici individuálně zkrátit a to řezáním, nikoliv pálením. Pro takto zkrácenou svodnici je dovoleno vyvrtat nové otvory pro spojení. Pro zajištění poţadované ţivotnosti je třeba upravené díly (zejména řezné hrany) opatřit vhodným nátěrem. Pokud nastane ve výjimečných případech potřeba zkrátit sloupky, postupuje se podle čl. 5.1 5.3). 16
6 Svodidlo na silnicích 6.1 Výška svodidla a jeho umístění v příčném řezu Výška svodidla se měří od horního okraje svodnice a obecně platí, ţe musí být nad zpevněním, nebo nad přilehlým terénem (podle vzdálenosti líce svodnice od zpevnění) tak, jak je uvedeno na obr. 1 aţ 4. Výška svodidla T18 4M, T18 4MS2 a se měří v hraně zpevnění, je-li líc svodidla od této hrany vzdálen 1,50 m. Současně platí, ţe v místě přilehlého terénu musí být výška svodidla 0,80 m a 0,60 m. Při vzdálenosti líce svodidla od hrany zpevnění > 1,50 m, se měří výška svodidla přímo v jeho líci - viz obr. 8. Platí to pro svodidlo umístěné na krajnici i ve středním dělicím pásu. Výška svodidla T40 4MS2 se měří stejným zpŧsobem, jako u T18 4M a T18 4MS2, pouze výška svodidla je jiná viz obr. 8. Mezní odchylky polohy a rovinatosti svodidla při osazování viz TP 203 a TKP 11. Umístění svodidla T18 4M, T18 4MS2 a T40 4MS2 v příčném řezu na krajnici uvádí obr. 9. Svodidlo nesmí ţádnou svou částí zasahovat do volné šířky silnice (s výjimkou místních komunikací). Všechna svodidla je dovoleno kombinovat pouze s přejízdným obrubníkem výšky do 70 mm. Umístění svodidla T40 4MS2 v příčném řezu ve středním dělicím pásu uvádí obr. 10. Jak je uvedeno v čl. 4.2, středními dělicími pásy se zde myslí mezera mezi souběţnými komunikacemi. Svodidla T18 4M a T18 4MS2 není dovoleno do středního dělicího pásu osazovat ani kolem překážek. Obrázek 8 - Výška svodidla 17
Obrázek 9 - Umístění svodidel na krajnici Obrázek 10 - Umístění svodidla T40 4MS2 ve středním dělicím pásu 18
6.2 Plná účinnost a minimální délka svodidla Svodidla mají plnou účinnost tam, kde mají předepsanou výšku dle čl. 6.1. To znamená, má-li být v některém místě osazeno svodidlo, musí tam být (nepřerušené) svodidlo plné výšky a výškový náběh je před nebo za tímto místem. Minimální délka silničních typŧ je uvedena v tabulce č. 4. Výškové náběhy se do délky svodidla nepočítají. Tabulka 4 - Minimální délka svodidla Č.. Název svodidla (typu) Minimální délka svodidla [m] pro rychlost poloţky 80 [ km/h] 80 [ km/h] 1 T18 4M 40-2 T18 4MS2 52 80 3 T40 4MS2 60 92 6.3 Svodidlo na vnějším okraji silnic (na krajnici) 6.3.1 Svodidlo před překážkou a místem nebezpečí (horské vpustě, propustky) Zda je třeba svodidlo před překáţkou umístit, se rozhodne na základě příslušných ČSN, poţadavkŧ státních orgánŧ, event. jiných odŧvodněných poţadavkŧ. Poţadovanou úroveň zadrţení svodidla určují TP 114. O délce svodidla před překáţkou rozhoduje typ a pŧdorysné rozměry překáţky nebo místa nebezpečí. Minimální (nejmenší moţnou) vzdálenost líce svodidla od překáţky (měřeno kolmo na osu silnice) uvádí tabulka 3. Dle čl. 4.2 nelze ţádné svodidlo dle těchto TP osadit kolem pevné překáţky, která vystupuje nad terén více neţ 0,40 m a která je od líce svodidla vzdálena méně neţ 3 m, s výjimkou pokud je dovolená rychlost do 60 km/h. U překáţky, která vystupuje nad terén méně neţ 0,40 m (např. horská vpusť, propustek), nebo která vystupuje nad terén v místě svodidla více neţ 0,40 m, ale je od líce svodidla vzdálena více neţ 3 m, rozhoduje minimální délka svodidla dle tab. 4. Délka svodidla před překáţkou je souhrnně uvedena v tab. 5. Podél dlouhé souvislé překáţky, kterou není třeba chránit a která je schopna přesměrovat vozidlo (např. hladká zárubní betonová zeď), se svodidlo neosazuje. Nebezpečným místem je zde pouze začátek a konec překáţky (u silnic směrově nerozdělených). Svodidlo se zde osazuje dle tabulky 5 a délka překáţky je nula. U propustkŧ a podobných míst, kde je nebezpečí pro osádku vozidla menší neţ např. u mostŧ, je dovoleno celkovou délku svodidla (vycházející z tab. 5) zkrátit, avšak celková délka 19
svodidla bez výškových náběhŧ se musí rovnat alespoň hodnotám dle tab. 4. Tabulka 5 Délka svodidla před překážkou - přehled řešení 6.3.2 Začátek a konec svodidla Začátek a konec svodidla musí být (z dŧvodu únosnosti svodidla a bezpečnosti provozu) vţdy opatřen výškovým náběhem se zapuštěním do země viz obr. 5, 6 a 7. 6.3.3 Svodidlo u tísňové hlásky Osazování dřevoocelových svodidel se nepředpokládá do oblasti, kde se pouţívají tísňové hlásky. V případě potřeby takového osazení se postupuje dle TP 203. 6.3.4 Přerušení svodidla Přerušením svodidla je zde míněna taková úprava svodidla, která zajistí v kaţdém místě silnice jeho plnou účinnost. Takovým přerušením není ukončení svodidla před odbočující 20
silnicí a jeho opětovný začátek za ní. Má-li být svodidlo přerušeno (např. kvŧli veřejnému provozu chodcŧ nebo cyklistŧ), provede se úprava dle obr. 12 TP 203. Tato úprava vychází z poţadavku, aby v kaţdém místě byla zajištěna úroveň zadrţení, pro kterou se svodidlo v tomto místě zřizuje. 6.3.5 Svodidlo u protihlukové stěny Pro umístění svodidla u protihlukové stěny nejsou ţádné speciální poţadavky. Rozhoduje poţadavek na úroveň zadrţení dle TP 114 a vzdálenost líce svodidla od protihlukové stěny dle tab. 3 pro tuto úroveň. Pokud je protihluková stěna uzpŧsobena jako záchytné zařízení (např. souvislá stěna z betonu, oceli či jiného materiálu s přiměřeně rovným povrchem, schopná odolat přibliţně nárazu osobního vozidla, neosazuje se před ní svodidlo. Nebezpečným místem vyţadujícím osazení svodidla jsou u takové stěny začátek a konec (pokud nejsou vhodným zpŧsobem odkloněny do terénu). 6.3.6 Svodidlo u odbočovacích ramp Je-li v jazyku křiţovatky překáţka, postupuje se podle čl. 6.3.1. Pokud je překáţka blíţ moţnému začátku svodidla neţ je délka před překáţkou dle tab. 5, postupuje se dle TP 203. 6.4 Svodidlo ve středním dělicím pásu 6.4.1 Zásady umísťování svodidla Do středního dělicího pásu se osazují svodidla dle obr. 10. Jak je uvedeno v čl. 4.2, středními dělicími pásy se zde myslí mezera mezi souběţnými komunikacemi. 6.4.2 Svodidlo u překážky Nejběţnějšími překáţkami ve středním dělicím pásu jsou podpěry mostŧ, portálŧ pro značky, sloupy osvětlení, event. jiné konstrukce silničního vybavení. 6.4.3 Začátek a konec svodidla I ve středním dělicím pásu (u souběţných komunikací) musí být začátek a konec svodidla (z dŧvodu únosnosti svodidla a bezpečnosti provozu) vţdy opatřen výškovým náběhem se zapuštěním do země dle obr. 7. 21
7 Svodidlo na mostech 7.1 Všeobecně, výška svodidla, umístění v příčném řezu Mostní svodidlo se pouţívá dle tab. 6. Minimální délka svodidla se na mostech (a na opěrných zdech) nestanovuje. Výška mostního svodidla je dána výškou horní hrany horní svodnice, která musí být 850 mm nad vozovkou a madla, které musí být 1,10 m nad vozovkou viz obr. 4. Svodidlo nelze pouţít na okraji jako zábradelní svodidlo, protoţe se nedodává se zábradelní výplní (nebylo s ní zkoušeno). Dle tabulky 6 musí být za svodidlem buď revizní chodník a mostní zábradlí, nebo protihluková stěna. Výška obruby se volí v rozmezí 0-70 mm. Tvar obruby se nestanovuje. Je-li zajištěno kotvení římsy dle poţadavkŧ těchto TP, je dovoleno v římse provést nátoky pro odtok vody do vnějšího odvodňovacího ţlabu. Výškové změny (pokud se vyskytnou např. na konci římsy, u přechodu na betonové svodidlo, nebo při vyrovnání nerovností apod.) se řeší sklonem svodnice 1 : 200, to je nejvýše 2 cm na délku jedné svodnice. Tabulka 6 Přehled použití mostního svodidla 22
7.3 Pokračování svodidla mimo most 7.3.1 Svodidlo nepokračuje mimo most V takovém případě se svodidlo provede podle obr. 11. Platí to pro silnice směrově rozdělené i pro jednosměrné silnice. Mimo most se osazuje typ T40 4MS2 (myslí se tím ta nezbytně dlouhá část svodidla, které musí pokračovat mimo most). 7.3.2 Svodidlo pokračuje mimo most Pokračuje-li svodidlo mimo most, postupuje se podle obr. 11 s tím rozdílem, ţe se neprovede výškový náběh, ale svodidlo pokračuje dle potřeby. Pokud je za svodidlem nouzový chodník, nebo protihluková stěna, svodidlo se před ani za mostem nepřerušuje. Obrázek 11 Svodidlo nepokračuje mimo most 7.4 Svodidlo u protihlukové stěny Pro umístění svodidla u protihlukové stěny na mostě nejsou ţádné speciální poţadavky. Rozhoduje poţadavek na úroveň zadrţení dle TP 114 a vzdálenost líce svodidla od protihlukové stěny dle tab. 3 pro tuto úroveň. Tzn. ţe při úrovni zadrţení H2 musí být líc svodidla T40 4MS2 od protihlukové stěny 1,50 m. 7.5 Dilatační styk - elektricky neizolovaný Jedná se o dilataci svodidla v souvislosti s dilatací mostu v místech mostních závěrŧ. Provádí se dilatace svodnic a madla. Standardně je nabízena dilatace 150 mm viz obr. 12. 23
Princip dilatace je ten, ţe běţné spojky, které se pro svodnice a madla pouţívají jsou ve směru dilatace prodlouţené a mají oválné otvory. V místě oválného otvoru je na spojku navařen krycí ocelový plech tl. 3 mm, který je vytvarovaný tak, aby se do něj dalo zasunout v jednom případě madlo a ve druhém svodnice. 7.6 Dilatační styk - elektricky izolovaný Elektricky izolační dilatační styk se běţně nenabízí. Jeho event. poţadavek je nutno projednat s firmou FLOP dopravní značení, s. r. o., které provede elektroizolační potah potřebných částí v souladu s TP 203. 7.7 Kotvení sloupků Sloupky je moţno kotvit k podkladu pouze jedním zpŧsobem a to přišroubováním patní desky sloupku k podkladu - viz čl. 5.4 těchto TP. 24
Obrázek 12 Dilatace svodidla T40 4MS2 BP DŘEVOOCELOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TP 140/2011 25
7.8 Zatížení konstrukcí podporujících svodidlo Zatížení římsy od mostního svodidla tvoří spojité zatíţení, které uvádí tabulka 7. Toto zatíţení vychází z předpokladu, ţe nárazem dojde k současnému ohnutí čtyřech mostních sloupkŧ. Poznámka 3: Ve skutečnosti při nárazu dochází k postupnému nárazu do sloupků. Časový posun mezi nárazem do sousedních sloupků je cca v desetinách sekundy, proto na straně bezpečnosti pro mostní konstrukci je uvažováno zatížení od čtyřech sloupků současně. Zatížení je vypočteno z plastického momentu únosnosti patního průřezu čtyřech sloupků přenásobeného koeficientem 1,66. Čtyři sloupky vytváří tři pole po dvou metrech. Tabulka 7 Zatížení římsy V tabulce uvedené zatíţení se uvaţuje jako jediné na jedné římse (bez ohledu na dilatace římsy), mŧţe však pŧsobit kdekoliv od začátku římsy aţ po její konec. Zatížení nosné konstrukce mostu tvoří přenos zatíţení římsy do nosné konstrukce mostu. Je dovoleno sílami uvedenými v tabulce 7 přímo zatíţit konzolu mostní nosné konstrukce. Navíc zde přistupuje svislé zatíţení kolovou silou. Její hodnota a dosedací plocha je uvedena v TP 114. Poloha této síly se uvaţuje v místě obruby a v podélném směru uprostřed zatěţovací délky 6 m. Uvedené zatíţení se nesniţuje v závislosti na zvolené úrovni zadrţení, protoţe podporující konstrukce musí být zatíţena největším moţným zatíţením, které od svodidla mŧţe vzniknout. 7.9 Kotvení římsy do nosné konstrukce a do křídel mostu Kotvení římsy vychází z plastické únosnosti patního prŧřezu sloupku přenásobeného koeficientem 1,66. Hodnoty sil, které musí kotvení římsy přenést, jsou uvedeny v tabulce 8. Nejběţnější zpŧsob kotvení římsy je uveden v tab. 9. Jsou uvedeny silové poţadavky na 26
kotvení za předpokladŧ určité vzdálenosti kotvy od okraje nosné konstrukce. Při odlišném zpŧsobu kotvení římsy je třeba síly z tabulky 8 zachytit na délce 2 m. Římsa musí být vyrobena z betonu třídy nejméně C25/30 pro prostředí XF4. Tabulka 8 Síly na jeden sloupek pro kotvení římsy Tabulka 9 Příklad kotvení římsy do nosné konstrukce a do křídel 27
8 Přechod dřevoocelových svodidel na jiná svodidla Přechod dřevoocelových svodidel na jiná svodidla je moţný pouze vzájemným přesahem výškových náběhŧ. Přímé spojení není moţné. 9 Osazování dřevoocelových svodidel na stávající silnice a mosty 9.1 Silnice Pokud šířka nezpevněné krajnice na stávající silnici odpovídá ČSN 73 6101 (1,5 m), postupuje se dle těchto TP. Pokud je nezpevněná krajnice uţší, postupuje se individuálně po dohodě s příslušným silničním správním úřadem. Doporučuje se, aby hrana koruny silnice (jde-li o osazování svodidla na silnici v násypu) byla za lícem svodidla alespoň 0,75 m. 9.2 Mosty Pro osazování dřevoocelového mostního svodidla na stávající mosty, na kterých svodidlo není, platí v plné míře tyto technické podmínky. 10 Upevňování doplňkových konstrukcí na svodidlo Postupuje se podle TP 203. Plotové nástavce není dovoleno na mostní svodidlo osazovat. 11 Protikorozní ochrana Postupuje se podle TP 203. 12 Projektování, osazování a údržba Postupuje se podle TP 203. 13 Značení komponentů svodidla Na dřevěné části svodidla se umísťuje níţe uvedený štítek. 28
Název : Dřevoocelová svodidla Tertu Vydal : FLOP dopravní značení, s. r. o. Zpracoval : Dopravoprojekt Brno, a.s. - Ing. František Juráň, tel. 549 123 133 E-mail: frantisek.juran@dopravoprojekt.cz Tisk a distribuce: FLOP dopravní značení, s. r. o. Sulkov 666 330 21 Líně Tel.: ++420 377 220 551 Fax.: ++420 377 226 227 mobil: ++420 602 406 602 E-mail : foltyn@flop-dz.cz Internet : www.flop-dz.cz 29