Poznámka: Splnenie formálnych požiadaviek neznamená, že dielo bude

Formálne požiadavky na vedecké monografie: 1. Obal knihy (predná aj zadná časť) 2. Titulný list 3. Rub titulného listu s minimálne dvoma recenzentmi (v prípade zahraničnej monografie výnimočne stačí jeden recenzent) 4. Úvod (celý) S. Záver (celý) 6. Zoznam použitej literatúry (postačuje prvá a posledná strana) 7. Tiráž 8. Súčasťou priloženého súboru môžu byť posudky z recenzných konaní a inojazyčné resumé Poznámka: Splnenie formálnych požiadaviek neznamená, že dielo bude automaticky uznané ako vedecká v kategórii AAA, AAB. K zaradeniu sa vyjadruje aj Oddelenie pre hodnotenie publikačnej činnosti CVTI SRa v prípade rozporov Hodnotiteľská komisia. Hodnotitel'ská komisia sa ako odborný hodnotitel'ský orgán MŠVVaŠ SRvyjadruje na požiadanie certifikačného úradu k zaradeniu publikácií a umeleckých výstupov podľa príloh Smernice MŠ SRč. 13/2008-R.

Antrapalagil! Teorie človeka a kultury Václav Soukup ~, portál

ŕ LI b titutntfzcr'4 i:tt? 'I' ljee.{/mdi1ti KATALOGIZACEV KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Soukup,Václav Antropologie : teorie človeka a kultury / Václav Soukup. - Vyd. 1. - Praha: Portál, 2011. - 774 s. ISBN 978-80-7367-432-8 (váz.) 572.028 * 572.026 * 572(091) * 130.2 sociální antropologie kulturní antropologie déjíny antropologíe kulturologie učebnice vysokých škol 572 - Antropologie [1] 37.016 - Učební osnovy. Vyučovací predmety. Učebnice [22], I Recenzenti: Prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc. PhDr. Martin Soukup, Ph.D. PhDr. Marcela Zoufalá, Ph.D. PhDr. Eva Steinbachová Václav Soukup, 2011 Portál, s. r. o., Praha 2011 ISBN 978-80-7367-432-8

Obsah 1. Úvod. 9 I. Dll Systematika abecné antrapalagie................ Predmet, disciplíny, metody a oblasti antropologického výzkumu 13 2. Kultura. 2.1 Vznik a vývoj pojmu kultura 2.2 Od prírody ke kultuŕe. 2.3 Síla kultury. 16 16 40 47 3. Antropologie.... 3.1 Pet elementu antropologie. 3.2 První element - fyzická antropologie. 3.3 Druhý element - antropologická archeologie. 3.4 Tretí element - sociokulturní antropologie. 3.5 Čtvrtý element -lingvistická antropologie. 3.6 Pátý element - aplikovaná antropologie 53 54 57 87 119 142 204 4. Antropologický výzkum kultury......................... 4.1 Prúkopníci antropologického terénního výzkumu. 4.2 Transkulturní studie - antropologie jako komparativní disciplína 4.3 Antropolog v terénu........... 4.4 Metody antropologického terénního výzkumu. 4.5 Metody studia kultury "na dálku". 4.6 Model antropologického výzkumu....... 243 244 249 251 265 275 280 5

I ANTROPOLOGIE- TEORIE ČLOVEKAA KULTURY 5. Základní oblasti antropologického výzkumu....... 5.1 Antropologie rodiny a príbuzenských systému. 5.2 Antropologie náboženství. 5.3 Antropologie práva. 5.4 Politická antropologie. 5.5 Ekonomická antropologie. 5.6 Antropologie mesta... 285 286 319 339 353 374 383 II. DlL Diiiny sadíiní a kulturní antrapalagie....................... 395 Paradigmata, smery a osobnosti 6. Evolucionistická antropologie..................... 398 6.1 Evolucionismus - výzkum kultury v čase.......... 398 6.2 Edward Burnett Tylor - antropologie jako veda o kultuŕe 401 6.3 Lewis Henry Morgan - antropologie jako dejiny kultury. 409 6.4 Shrnutí - prínos evolucionistickéantropologie k rozvojispolečenskýchved 414 7. Difuzionistická antropologie........................... 416 7.1 Difuzionismus - výzkum kultury v prostoru............. 416 7.2 Grafton Elliot Smith - antropologie jako studium kulturní difuze 418 7.3 Franz Boas - antropologie jako induktivní veda o rase, jazyku a kultuŕe. 421 7.4 Shrnutí - difuzionismus kontra evolucionismus............... 430 8. Konfiguracionismus................................... 432 8.1 Konfiguracionismus - systémová teorie kultury.............. 432 8.2 Alfred Louis Kroeber - antropologie jako veda o superorganické realite 434 8.3 Ruth Fulton Benedictová - antropologie jako veda o kulturních vzorech 443 8.4 Shmuti - konfiguracionismusjako metodologická výzva a zdroj inspirace 457 I, 9. Psychologická antropologie............................. 9.1 Osobnost a kultura - antropologická perspektiva. 9.2 Margaret Meadová - antropologie jako studium osobnosti a kultury. 9.3 Ralph Linton - antropologie jako studium sociálních rolí 9.4 Shrnutí - mezikulturní výzkumy osobnosti akultury. 458 458 461 469 475 10. Funkcionalistická a strukturálné funkcionalistická antropologie............ 477 10.1 Britská sociální antropologie - funkcionální perspektiva.......... 477 10.2 BronislawKasper Malinowski- antropologie jako studium potreb a institucí 478 6

OBSAH 10.3 Alfred Reginald Radcliffe-Brown - antropologie jako srovnávací sociologie........................... 486 10.4 Edward Evan Evans-Pritchard - antropologie jako veda o smyslu.... 492 10.5 Herman Max Gluckman - antropologie jako studium sociá1ních konfliktú. 497 10.6 Edmund Ronald Leach - antropologie jako kontextuá1ní strukturalismus 501 10.7 Shrnutí - kultura a společnost jako funkční systém........... 507 11. Strukturáiní antropologie............................... 509 11.1 Francouzská sociální antropologie - strukturální perspektíva...... 509 11.2 Claude Lévi-Strauss - antropologie jako studium binárních kontrastu. 512 11.3 Shrnutí - kultura jako strukturální systém................. 521 12. Neoevolucionistická antropologie.................. 523 12.1 Neoevolucionismus - renesance vývojové perspektívy. 523 12.2 Leslie Alvin White - antropologie jako kulturologie... 525 12.3 Shrnutí - renesance evolucio nis mu ve vedách o človeku a kultuŕe 531 13. Ekologická antropologie........................... 533 13.1 Ekologická antropologie - ekosystémová perspektiva...... 533 13.2 Julian Haynes Steward - antropologie jako kulturní ekologie. 535 13.3 Marvin Harris - antropologie jako kulturní materialismus. 541 13.4 Shrnutí - kultura jako adaptívní systém........... 549 14. Nová etnografie. 14.1 Nová etnografie - sémiotická a kognitívní perspektiva. 14.2 Mary Douglasová - antropologie jako studium symbolických forem kultury........ 14.3 Victor Witter Turner - antropologie jako interpretace symbolu. 14.4 Clifford Geertz - antropologie jako umení a literární žánr. 14.5 Shrnutí - kultura jako kognitívní a symbolický systém. 551 551 556 562 567 575 III. nn, Trendyve vidách a čiaviku. spalelnasti il kulture............. 579 Od feministické a postmoderní antropologie pŕes kulturální studia k současné kyberantropologii a kulturologii 15. Feministická antropologie. 15.1 Ideové zdroje a teoretícká východiska feministické antropologie 15.2 Vývojové prornény feministické antropologie. 582 582 596 7

I ANTROPOLOGIE - TEORIE ČLOVÉKAA KULTURY 16. Postmoderní antropologie............................ 617 16.1 Ideové zdroje a teoretická východiska postmoderní antropologie. 618 16.2 Vývojové promény postmoderní antropologie............ 621 17. Kulturáiní studia............................ 17.1 Ideové zdroje a teoretická východiska kulturálních studií 17.2 Birminghamská škola kulturálních studií. 17.3 Kultura a multikulturalita v perspektive kulturálních studií. 631 631 637 643 18. Kyberantropologie. 18.1 Kyberantropologie a kyberkultura. 18.2 Vznik a vývojové promény kyberkultury 18.3 Vedecký výzkum a konceptualizace kyberkultury. 18.4 Kyberprostor jako predmet vedecké a umelecké reflexe. 18.5 Kyberpunk. 648 648 651 653 656 658 19. Kulturologie. 19.1 Zdroje kulturologického myšlení. 19.2 Koncepce kulturologie. 19.3 Výzkum kultury na úrovni lidského rodu (generická kultura) 19.4 Výzkum kultury na úrovni sociokulturních systému (kultur, subkultur, kontrakultur). 19.5 Výzkumy kultury na úrovni jednotlivce (osobnostní kultura) 19.6 Aplikovaná kulturologie. 663 663 666 669 670 673 675 20. Záver.... 677 Malý slovník antropologických pojmu Fyzická (biologická) antropologie. Kulturní (sociální) antropologie 680 680 687, I Vybraná bibliografie. Jmenný rejsti'ík vecný rejsti'ík. 699.717.729 8

Úvod Véŕím, že za zrcadlem naší vlastní kultury existují alternativní svety. Svety cizích kultur. Svety, v nichž nefungují veci, jevy a myšlení "jako obvykle". Svety jiných hodnot, norem a idejí. Véŕím také, že zrcadlo kultury je dvojrozmerné. Jeho vnitŕní, etnocentrická strana nás neustále ubezpečuje, že jediné správné hodnoty, normy a ideje jsou pouze ty, které vytvorila naše vlastní společnost. Oproti tomu vnéjší, relativistická strana zrcadla nám umožňuje vidét sebe samé z perspektivy jiných kultur a pochopit, že svet je místo plné kulturních kŕižovatek, alternativních modelu myšlení a odlišných zpúsobú života. Vnitŕní strana zrcadla je pŕíbéhern "o nás", zatímco vnéjší strana zrcadla reprezentuje úhel pohledu "tech druhých". Je v opozici k etnocentrismu, neboť pŕipouští optiku kulturního relativismu - pŕístupu, který je primárne založen na toleranci ke kulturní rozmanitosti a programove obhajuje rovnost a pluralitu kultur. Poprvé vstoupila vétšina z nás za zrcadlo naší kultury prostŕednictvím pohádek. Bylo to v dobe détství, a možná práve proto nikdy nezapomeneme na pŕekvapení, šok a zmatek zpúsobený pŕíbéhy o alternativních svete ch dobra a zla, nebe a pekla, andélú a démonú, statečných princú, zlých drakú a zakletých princezen. Díky pohádkám jsme poprvé pochopili, že neexistují pevné hranice oddélující svety lidí, zvíŕat a bohu. Tato zkušenost nás pripravila na setkání se skutečnou rozmanitostí kultur a společností v čase a prostoru. Vedecký kontakt s kulturami ztracenými v čase nám zprostfedkovala z nás stanul na místé, kde v minulosti historie a archeologie. Dŕíve nebo pozdéji každý lidé žili jiným zpúsobern života, než žijeme dnes my. Nezáleží na tom, zda k našemu setkání s kulturní minulostí došlo na vrcholku mayské pyramidy, v ŕímskérn koloseu, na keltském hradišti, v gotické katedrále nebo vinteriérech barokního zámku. Podstatné je, že jsme se prostŕednictvírn odkryté minulosti setkali s pozústatky dávno zmizelého sveta historických kultur. 9

I ANTROPOLOGIE - TEORIE ČLOVEKA A KULTURY Kontakt s odlišnými "živými kulturami" se ovšem neodehrává v historickém čase, nýbrž v geografickém prostoru. Díky stále se zmenšujícímu svetu lze bez vétších problému odcestovat do míst, kde stále [ešté platí odlišné kulturní normy, zvyky a obyčeje. Jinými slovy, navzdory globalizaci a celosvetové ekonomické integraci i nadále existuje pluralita kultur a subkultur v čase a prostoru, stejné jako lidská touha poznat a porozumét svétúm "tech druhých". K tomu, abychom mohli bezpečne vstoupit za zrcadlo své vlastní kultury, potŕebujeme dobrého prúvodce, Véfírn, že jím múže být antropologie. Tato komplexní veda o človeku, společnosti a kultuŕe totiž programove prekračuje hranice rúzných védních oboru, otevŕené odmítá etnocentrickou víru v absolutní platnost a pravdivost hodnot a norem vlastní společnosti a otevírá dimenzi kulturního relativísmu. Být antropologem znamená respektovat alternativní svety rúzných kultur a s nimi spjaté odlišné zpúsoby života. Vydáte-li se touto cestou, není vyloučeno, že se práve vám podarí stan out na krehké hranici, jež svet rúzných kultur oddéluje, a zahlédnout v úzké skulince mezi odlišnými kulturními konstrukcemi prostor, ve kterém existuje čistá príroda, Buh, nekonečno nebo Matrix... Tato kniha je určena pŕedevšim posluchačúm humanitních fakult, zejména studentúm kulturologie, antropologie, etnologie, archeologie, sociologie, pedagogiky, psychologie a filozofie. Tem všem by mela sloužit jako úvod do studia antropologických teorií človeka, společnosti akultury. Současné se obrací k široké odborné i laické verejnosti, aby jí poskytla ucelenou predstavu o predmetu, metodách a vývojových proménách anglosaské sociální a kulturní antropologie. Pri prezentaci jednotlivých teorií kultury jsem se úmyslné zameril na americkou, britskou a francouzskou antropologii, neboť podle mého názoru predstavuje reprezentativní vzorek stavu a úrovne antropologického myšlení. Hrdiny té to knihy jsou nejvýznamnéjši pŕedstavitelé sociální a kulturní antropologie, kteŕí jsou prezentováni prostŕednictvím svých výzkumú človeka akultury. Jedním z cílú této práce je prokázat hypotézu, že to byli práve antropologové a antropoložky, kteŕí učinili ze sociální a kulturní antropologie skutečný predvoj společenských ved a výrazne prispeli k uznání principu kulturního relativísmu jako základu mezikulturní komunikace a soužití rúzných kultur. Dúvodem, který vedi ke vzniku této knihy a vtiskl jí její konečnou podobu, byla snaha vytvorit relativné konzistentní antropologické kompendium, které čtenáŕe komplexne seznámí s pŕedmétern obecné antropologie, její systematikou, výzkumnými metodami, teoriemi kultury, vedeckými paradigmaty a současnými vývojovými trendy ve studiu človeka akultury. Část této knihy tvorí text již publikované, ale rozebrané práce Piehled antropologických teorii kultury (2000). Tuto práci jsem však zásadním zpúsobern rozšíril 10

ÚVOD o rozsáhlou, zcela novou "expozici" a "rozuzlení". Inspirován strukturou klasického antického dramatu jsem první díl této knihy, venovaný systematice antropologie, koncipoval jako postupné seznamování čtenáŕe s "jednajícími postavami, s prostredím deje a s možnými zárodky konfliktu nebo zápletky".' Čtenáŕ je do sveta antropologie a jejích disciplín uveden prostŕednictvírn príbehu "O základních elementech" - o čtyŕech základních vedeckých pilíŕích tvoŕících bázi antropologie jako vedy o človeku a kultuŕe a o pátém elementu, který se zrodil jako dúsledek aplikace antropologických poznatku v praxi. Součástí púvodní knihy se tak staly nové rozsáhlé kapitoly venované fyzické antropologii, archeologické antropologii, sociokulturní antropologii, lingvistické antropologii a aplikované antropologii. Cítil jsem totiž jako nezbytné autorským zpúsobem popsat a interpretovat systematiku obecné antropologie, ve které se komplementárne doplňuje výzkum lidského tela, artefaktu, kultury a jazyka. Zvláštní pozornost jsem venoval také antropologickým metodám a základním oblastem antropologického výzkumu. Proto se zcela novou součástí té to knihy staly kapitoly venované jak terénnímu výzkumu, tak antropologii príbuzenských systému, antropologii práva, ekonomické antropologii, politické antropologii a antropologii mesta. verím, že prijme-li čtenáŕ tuto perspektivu, bude ve druhém dílu té to knihy schopen bez problému projít labyrintem dejín antropologického myšlení a seznámit se s nejvýznamnejšími antropologickými osobnostmi, smery a paradigmaty. Tretí díl knihy je vénován současným trendúm ve vedách o človeku, společnosti a kultuŕe - feministické antropologii, postmoderní antropologii, kulturálním studiím a kyberantropologii. Je možné, že součástí čtenáŕova putování po postmoderné koncipovaných teoriích kultury se stane ponékud nihilistická a lehce dekadentní "postmoderní katarze", již je možné s lehkou nadsázkou a ironií (v intencích antické filozofie) vymezit jako "očistu duševních hnutí soucitem a bázni"." Nicméné nelze vyloučit, že práve metodologická skepse a kritická reflexe epistemologických základu antropologie múže vést k hlubšímu zamyšlení nad pŕítomností a budoucností antropologie v postmoderní dobe. Záver knihy je zasvécen kulturologii - odvekému snu učencú o existenci svébytné vedy o kultuŕe, kterému ve svých knihách vdechl život americký antropolog Leslie White. V České republice kulturologie na katedre teorie kultury Filozofické fakulty Univerzity existuje jako studijní obor rozvíjený Karlovy v Praze. Český model kulturologie však není pouhým oživením Whiteovy teorie kultury. V současné dobe je možné konstatovat, že pražská kulturologie predstavuje nej en origi- 1 Vlašín, Š. (ed.): Slovník literární teorie. Československý spisovatel, Praha, 1977, s. 105. 2 Svoboda, L. (ed.): Encyklopedie antiky. Academia, Praha 1974, s. 290. 11

I ANTROPOLOGIE - TEORIE ČLOVEKA A KULTURY ná1ní a svébytný studijní obor, ale také vedecko-výzkumný smer úspešne aspirující na vytvorení interdisciplinární báze výzkumú človeka, společnosti akultury. Proto doufám, že epistemologický neklid, vyvolaný postmoderní "antropologickou katarzí", vystŕídá na konci té to knihy perspektivní pŕíslib osudového kulturologického rozuzlení. P. S. Tato kniha se od mých pŕedchozích prací liší tím, že jsem její součástí učinil osobní "príbehy". Pŕiznávám, že me k tomuto kroku inspirovala postmoderní výzva "antropologické reflexivity", upozorňující na skutečnost, že nestranná a pozitivistická objektivita antropologie je pouhý mýtus. Proto by mel autor vystoupit z anonymity a učinit svoji subjektivitu součástí svých výzkumú i knih, které píše. Z tohoto dúvodu jsem i já rozšíril text o "vlastní hlas". Jsem si védorn toho, že príbehy reprezentující osobní pohled nebo prožitek autora mohou v odborném textu púsobit kontroverzné. Dékuji proto za čtenáŕovu shovivavost. Vložením príbehu jsem se s lehkou nadsázkou pokusil reagovat na podstatu antropologického výzkumu, kterou americký antropolog Clifford Geertz výstižne formuloval jako umení "být tam, psát tady..." P. P. S. Dékuji nakladatelstvi Portál (zastoupenému šéfredaktorem Zdeňkem Jančaŕíkem) a paní redaktorce Hane Vaŕákové za výjimečný postoj k zpracování této knihy. Autor I 12

Závir Hlavním hrdinou té to knihy je kultura. Vznik vedeckého pojmu kultura v roce 1871 zahájil expanzi této gnozeologické kategorie do společenských i pŕírodních ved. V první poloviné 20. století se již antropologický pojem kultura úspešne prosadil v celé rade védních disciplín. Klíčovou roli sehrál zejména v anglosaské antropologii, kde integroval vedecký potenciál a výzkumné aspirace fyzické antropologie, archeologické antropologie, lingvistické antropologie a sociokulturní (sociální a kulturní) antropologie. Prizmatem pojmu kultura bylo možné kvalitativné novým zpúsobern studovat a interpretovat evoluci lidstva a diferenciaci lidských kultur v čase a prosto ru. Fyzičtí antropologové a pa1eoantropologové, kteŕí se zabývají rekonstrukcí vývoje lidské kultury, zkoumají tento fenomén jako základní atribut rodu Horna. Geneze kultury v jejich výzkumech predstavuje zlomový bod lidské evoluce. V prúbehu antropogeneze se pred 2,6-2,5 milionu let kultura zrodila jako univerzálni technologie lidstva. Jedná se o schopnost pŕíslušníkú lidského rodu adaptovat se k vnéjšímu prostredí prostŕednictvím nadbiologicky vytvorených prostŕedkú a mechanismú. Ke vzniku lidské kultury došlo v dobe, kdy naši pŕedkové začali systematicky vyrábét kamenné nástroje a používat jako adaptační strategii naučené a sdílené vzorce chování. Byla to kultura, která umožnila človeku vymanit se ze sveta prírody a zaháj it období kulturní evoluce, jež ve svých dúsledcích fatálne zmenila tvár naší plane ty. Doklady vývoje kultury - artefakty - nestudují pouze paleoantropologové, ale také archeologové. Ti pojem kultura používají v plurálu, neboť pŕedmétern zájmu jsou archeologické kultury, jež rekonstruují jejich na základe archeologických pramenú. Archeologické kultury svedčí o diferenciaci kulturních strategií konkrétních společností v prúbéhu lidské historie. V rúzných ekosystémech dokázaly kon- 677

ANTROPOLOGIE - TEORIE ČLOVEKA A KULTU RY krétní historické společnosti vytvorit široké spektrum rúzných kulturní ch technologií. To vedlo ke vzniku pestrého a diferencovaného sveta lidských kultur. Lidské kultury dnes antropologové nezkoumají pouze v historickém čase, ale také v synchronní perspektive v geografickém prostoru. Komparativním a holistickým výzkumem rozmanitosti lidských kultur v prostoru se zabývají sociální a kulturní antropologové. Jako základní metodu používají empirický terénní výzkum, který je založený na dlouhodobém pobytu a zúčastnénérn pozorování provádéném pŕímo mezi pŕíslušníky studovaných kultur a subkultur. Charakteristickým rysem vývoje sociální a kulturní antropologie byl postupný presun výzkumného zájmu od tradičního predmetu výzkumu, jímž byly jednoduché preliterární společnosti, ke stále komplexnejším rolnickým, prúmyslovým a postindustriálním společnostem. Významné mís to v komplexu antropologických disciplín zaujímá lingvistická antropologie, která se zabývá výzkumem vztahu jazyka, kultury a myšlení v konkrétním sociokulturním kontextu. Lingvistická antropologie výrazne prispela k odhalení determinujícího vlivu jazyka na lidské chování a prožívání a originálním zpúsobem využila metodologický potenciál lingvistiky v antropologickém výzkumu kultur. Lingvistická antropologie společné s antropologií sociokulturní, archeologickou a fyzickou tvorí čtyŕi základní pilíŕe obecné antropologie. Tento model integrovaného výzkumu človeka a kultury je charakteristický zejména pro Spojené státy. Ve Velké Británii a kontinentální Evropé je sepétí konkrétních antropologických disciplín mnohem volnéjší, neboť v prúbéhu svého vývoje dosáhly jednotlivé antropologické vedy značné autonomie. Za dobu své existence nashromáždila antropologie velké množství poznatku o rúzných aspektech lidské kultury. Jejich praktickým uplatnením a využitím k fízení procesu kulturní zmeny se zabývá aplikovaná antropologie, kterou lze označit za "pátý pilíŕ" široce koncipované antropologie. Antropologové v roli expertú na lidské kultury jako poradci prispeli k odstranéní nékterých negativních dúsledkú procesu modernizace, globalizace a intenzivní akulturace vyvolaných expanzí Západu. Pomáhali ŕešit problémy spojené s budováním nové vzdelanostní, sociální, zdravotní a hospodáŕské infrastruktury v rozvojových zemích. Aplikovaní antropologové svými výzkumy prispeli k vyvrácení a diskreditování ideologie rasových pŕedsudkú a odhalili jejich sepétí s rúznými politickými nebo ekonomickými zájmy. Významnou roli sehrály antropologické poznatky také pri prosazování genderové perspektivy a principu rovných vztahu mezi ženami a muži. Aplikovaná antropologie nachází stále vétší využití také v oblasti interkulturní komunikace. Procesyekonomické integrace a globalizace sveta totiž vyžadují, aby príslušníci rúzných kultur, Obe lem, který slušníky kulturní o nebo palný ponovali po doufají, želi tolerance a budování toh Na antrop sil antropolo. ciplín, oblastí prístupu a výv antropologie" a lem té to knihy kých informací nek, prístupu a není antropolo. hluboce piesvedč narity otevírá pf 678

ZÁVER kteŕí vstupují do vzájemné interakce, disponovali kulturní kompetencí, která jim umožní vést vzäjemns úspešná jednání. Obecne je možné konstatovat, že aplikovaná antropologie disponuje potenciálem, který múže zásadním zpčsobem pŕispér ke konstruktivnímu dialogu mezi pŕíslušníky rúzných kultur, jenž bude založen na vzájemném poznání a respektování kulturní odlišnosti. V dávných dobách byly dejiny psány prostrednictvím chladných nebo palných zbraní. V nedávné historii rozhodovali o osudu lidstva lidé, kteŕí disponovali politickou mocí nebo ekonomickým kapitálern. Dnes všichni rozumní lidé doufají, že lidstvo dokáže vytvorit svet, který bude založen na principech vzájemné tolerance a kulturního porozumení. Jsem pŕesvédčen o tom, že antropologie pfi budování tohoto sveta múže sehrát významnou roli. Na antropologii lze pohlížet z rúzných úhlň pohledu. V té to knize jsem se pokusil antropologii pŕedstavíŕ zhlediska jejího predmetu, metod, základních subdisciplín, oblastí výzkumu, antropologických smeru a komplementárních vedeckých prístupu a vývojových trendu. Proto se v ohnisku mého zájmu ocitly rúzné "podoby antropologie" a jim blízké disciplíny, jako jsou kulturální studia a kulturologie. Cílem té to knihy ale nebylo čtenáŕí pouze poskytnout široké spektrum encyklopedických informací na téma antropologie, ale inspirovat jej k rozvíjení vlastních myšle- I nek, prístupu a teorií kultury. Konečné vyústení této knihy ale ponékud paradoxne ~není antropologické ale kulturologické. Navzdory své víre v antropologii jsem totiž hluboce pŕesvédčen o síle kulturologie, která neortodoxne na principu interdisciplinarity otevírá pred vedou o človeku, společnosti a kultuŕe nové dimenze. 679

Zo:zna.fJ1- ~u,lí."ta-;(' -t.'iaŕcdlíry Vybraní bibliografie Abu Lughod, L.: Veiled Sentiment: Honor and Poetry in Bedouin Society. Berkeley, University California Press 1986. Abu-Lughod, L.: Writing Against Culture. In: Fox, R. G.: Recapturing Anthropology: Working in the Present. Santa Fe, School of American Research Press 1991. Adorno, T. W: The Culture Industry: Selected Essays on Mass Culture. London, Routledge 1991. Aiello, L. C. - Dunbar, R. 1. M.: Neocortex Size, Group Size and the Evolution of Language. Current Anthropology 1993,34, s. 184-193. Andrews, P.- Stringer, Ch. B.: Human Evolution: An Illustrated Guide. Cambridge, Cambridge University Press 1989. Angrosino, M. V: Do Applied Anthropologists Apply An thropology? Athena, University of Georgia Press 1976. Ansari, G. P. - Nas, J. M. (eds.): Town-Talk: The Dynamics of Urban Anthropology. Leiden, E. J. Brill 1983. Applebaum, H. (ed.): Perspectives in Cultural Anthropology. New York, State University of New York Press 1987. Ardener, E.: The Vaice of Prophecy and Other Essays. Oxford, Basil Blackwe1l1989. Area, E. O. - Dundes, A.: Proverbs and the Ethnography ofspeaking Folk/ore. American Anthropologist 1964, 66, 2, s. 70-85. Asad, T. (ed.): Anthropology and Colonial Encounter. London, Ithaca Press 1973. Ashley, K. M. (ed.): Victor Turner and Construction of Cultural Criticism: Between Literature and Anthropology. Bloomington, Indiana University Press 1990. Atkinsonová, R. L. - Atkinson, R. C. - Smith, E. E. - Bem, D. J. - Nolen-Hoeksema, S.: Psychologie. Praha, Victoria Publishing 1995 (orig. 1993). Auge, M.: Antropologie současných svetu. Praha, Atlantis 1999 (oríg. 1994). Baba, M. - Hill, C.; The Global Praktice of Anthropology. Williamsburg, and Mary 1997. Bahn, P.: Príbeh archeologie. Praha, Argo 1996 (orig. 1996). Bahn, P.:Archeologie: prúvodce pro každého. Praha, Dokorán 2007 (orig. 1996). Balandier, G.: Politická antropologie. Praha, Dauphin 2000 (orig. 1967). College of William Barfield, T. (ed.): The Dictionary of Anthropology. Oxford, Blackwell Publishers 1998. of 698

ANTROPOLOGIE - TEORIE ČLOVEKA A KULTURY Walker, A. - Shiprnan, P.: The Wisdom of the Bones: In Search of Human Origins. New York, Vintage Books 1996. Ware, c.: Greenwich Vil/age 1920-1930. New York, Harper and Row 1935. Warner, W. L.: Yankee City. New Haven, Yale University Press 1963. Watson, C. W.: (ed.): Being There: Fieldwork in Anthropology. London, Pluto Press 1999. Weber, M.: Economy and Society. Berkeley, University of Califorinia Press 1978. Weber, M.: Metodologie, sociologie a politika. Praha, Oikoymenh 1998. Webster, E: Theories of the Information Society. London, RoutIedge 2002. White, L. A.: History, Evolutionism and Functionalism: Three Types of Interpretation Southwestern Journal of Anthropology, 1945, l, s. 221-248. of Culture. White, L. A.: The Science of Culture: A Study of Man and Civilization. New York, Farrar, Strauss 1949. White, L. A.: The Concept:of Culture. American Anthropologist, 1959, 61, s. 227-251. White, L. A.: The Evolution of Culture: The Development of Civilization to the Fail of Rome. New York, McGraw-HilI 1959. White, L. A.: The Concept: of Cultural Systems. A Key Understanding Tribes and Nations. New York, Columbia University Press 1975. White, L. A. - Dillingham, B.: The Concept of Culture. Minneapolis, Burgess 1973. Whitehead, H. - Ortner, S. B. (eds.): The Cultural Construction of Gender and Sexuality. New York, Cambridge University Press 1981. Why te, W. E: Street Corner Society. Chicago, University of Chicago Press 1943. Williams, R.: Culture and Society. London, Chatto & Windus 1958. Williams, R.: Keywords: A Vocabulary of Culture and Society. London, PubIished Fontana/Croom Heim 1976. Williams, T. R.: Field Methods in The Study of Culture. New York, Holt, Rinehart and Winston 1967. Wilson, E. O.: O lidské piirozenosti. Praha, NakIadatelství Lidové noviny 1993 (orig. 1987). Wilson, E. O.: Rozmanitost života. Praha, NakIadatelství Lidové noviny 1995 (orig. (1992). Wilson, E. O.: Konsilience: Jednota vedení. Praha, NakIadatelství Lidové noviny 1999 (orig. 1998). Wirth, L.: Urbanism as a Way of Life. American Journal of Sociology 1938, s. 342. Wolf, J.: Kulturní a sociální antropologie. Praha, Svoboda 1971. Wolf, J. a kol.: ABC človeka. Praha, Orbis 1977. Wolpoff, M. H.: Paleoanthropology. Boston, McGraw-Hill 1999. Wynn, T. - McGrew, W. c.: An Ape's View of the Oldowan. Man 1989, 24,3, s. 383-398. Wyse, E. (ed.): Zaniklé svety: Velký atlas archeologie. Praha, Baset 1995 (orig. 1988). Yamaguchi, K.: Event History Analysis. Newbury Park, Sage 1991. Zips, w.: (ed.): Afrikanische Diaspora. Munster, LIT 2003. 716

Antrapalagie TeDrie čldveka a kultury Václav Soukup Odpovédní redaktori Hana Vaŕáková a Zdenek Jančaŕík Technická redaktorka Katerina Tvrdá Obálka Katerina Tvrdá Koláž na obálce Miroslav Huptych Rejstŕíky Radek Hodoval Sazba Jan Hampl Ilustrace (portréty osobností) Alois Kresala vedecké ilustrace (rekonstrukce hornínidú) Ondrej Svátek Vydalo nakladatelství Portál, s. r. o., jako svou 1577. publikaci. 744 stran. Vydaní první, Praha 2011 Tisk Tiskárny Havlíčkúv Brod, a. s. Knihy Portálu si múžete objednat na adrese: Portál, s. r. o., Klapkova 2, 182 OO Praha 8; tel.: 283 028 202, 283 028 203; fax: 283 028 208. Na internetu: p portál obchodeportal.ca, www.portal.cz