IKONY ČESKÉHO DESIGNU Na přelomu století vznikl zajímavý výstavní a knižní projekt Tomáše Zykána, Terezy Bruthansové a Jana Králíč- a Králí- ka, který si dal za cíl vytipovat stovku nejvýraznějších produktůů českého designu 20. století (Bruthansová ček: CZECH100DESIGNICONS, Praha, 2001). O výběr požádali tým odborníků složený z pedagogů VŠUP Jiřího Pelcla, Jana Němečka a Michala Froňka, organizátorů designových aktivitt Jany Semerádové a Jiřího Macka, kurátorky Dagmar Koudelkové a galeristů Janka Jaroše a Jiřího Švestky. Ve výběru figuroval produktový i grafic- že již ký design. V té době byla naše sbírka designu teprve v počátcích svého rozvoje, ale přesto jsme zjistili, obsahuje mnohé z vybraných nejslavnějších produktů českéhoo designu 20. století, což nás i naše návštěvníky potěšilo. Nacházejí se v ní nejen ikony zobrazené na této straně. V roce 2010 bylo na Vysoké škole uměleckoprůmyslové uspořádáno první tuzemské sympozium, které se zamě- řilo na komfort designu interiérů české hromadné dopravy. Započala na něm zajímavá diskuse o našich designoni malým vých ikonách mezi vlaky, autobusy a prostředky městské dopravy. Zaznamenali jsme ji a navázali na průzkumem mezi teoretiky a pedagogy v době přípravy sympozijního sborníku. Protože ten je, na rozdíl od knihy Sto ikon českého designu méně distribuován, zveřejňujeme výsledky také zde. 1
MUZEUM UMĚNÍ A DESIGNU BENE EŠOV SBÍRKA DES SIGNU IKONY ČES SKÉHO DESIGNU IKONY ČESK KÉ HROMADN NÉ DOPRAVY Y (Pod drobnosti vč. jm men autorů ná ávrhů ve 3. díllu sborníku sy ympozia o kom mfortu české h hromadné dopravy) KOTĚROV VA SALONNÍ TRAMVAJ pře edstavovala de esignérský vrcchol celé řady motorových a vlečných vozzů běžného prražského prov vozu, azovala. na něžž stylově nava TRA AMVAJ PONO ORKA byla výsledkem v zássadní moderniizace tvaru a funkce. f Mělla první autom matické prvky v historii pražsských tramvajíí dálkově ovvládané zásuvvné dveře a sc chod, p první zásadní snížení podla ahy nástupního o prostoru i u vlečného vozu u. OTOROVÝ ŽEL LEZNIČNÍ VŮ ŮZ STŘÍBRNÝ Ý ŠÍP MO měl akktuální aerodyynamický tvar a moderní komfort velkopro ostorového intteriéru. Dosahoval vysoké cestov vní rychlosti. MOTOR ROVÝ ŽELEZ ZNIČNÍ VŮZ SLOVENSKÁ S S STRELA měl akktuální aerodyynamický tvar a moderní komfort velkopro ostorového intteriéru. Dosah hoval vysoké cestovní rychllosti, doba jízd dy na jeho tratti Praha Bratislava neb byla dlouho da alšími vlaky přřekonána. Stall se Národní kulturní k památtkou. 2
ŽELEZNIČNÍ MOTOROVÝ VŮZ M 240 S VLEČNÝM VOZEM představovaly stylově propracovanou soupravu vynikající oblými tvary včetně panoramatických skel na koncích vlečných vozů, která umožňovala nezvyklý zážitek při pohledu do krajiny. TROLEJBUS TATRAA T 400 se stal ikonou pražské ekologické dopravy v době problematických spalovacích motorů. Trolejbusová síť dosáhla v 60. létech 20. století v Praze mimořádného rozsahu. ŠKODA KAROSA 706 RTO LUX představovala vrchol řady městských a meziměstských autobusů 60. let s panoramatickými skly, sklápěcími sedadly a lokálním osvětlením i ventilací. Reprezentovala Československo na světové výstavě EXPO 57 v Bruselu. TRAMVAJ T3 byla v 60. létech zásadní inovací nejen vnějším designem, ale také řešenímm interiéru s vyhřívanými plastovými sedadly. Prostorový vjem cestujícího nebyl dodnes dalšími typyy překonán. Spolehlivá konstrukce zaručila dobrou životnost přesahující 50 let podobně jako u Kotěrových tramvají. Za řešení interiéru jí byla v roce 2014 udělena Cena pro ergonomii. Těchto tramvají bylo pro města mnoha kontinentůů vyrobeno rekordní množství. 3
ELEKTRICKÁ LOKOMOTIVA ŠKODA 230 053-1 LAMINÁTKA je od 60. let dodnes v provozu na českých tratích proslulá svým designovým řešením, kterého bylo dosaženo mj. užitím tvarovaných laminátových dílů. ELEKTRICKÁ JEDNOTKA EM 475.1 PANTOGRAF První česká příměstská nízkopodlažní vlaková souprava s automatickými dveřmi Dobově kvalitní design interiéru i exteriéru MOTOROVÁ LOKOMOTIVA ČKD T 478.4 BREJLOVEC vyvinutá koncem 60. let patřila mezi výjimky tuzemského průmyslu, na jejichž vzhledu se podíleli designéři. Proto si získala oblibu nejen odborníků, ale i železničářské veřejnosti. TRAMVAJ ASTRA LTM 10 008 představuje kvalitní nízkopodlažní vozidlo charakteristické pro česká krajská města. 4
TRAMVAJ ŠKODA ELEKTRA 14T PORSCHE je výsledkem mimořádného rozhodnutí tuzemského výrobce zadat řešení jejího vzhledu renomovanému studiu Porsche design. Interiér byl navržen v tuzemsku. Přes svůj elegantní tvar byla z počátku podrobena kritice, která upozorňovala zejména na omezený vnitřní prostor a hlučnost při přejíždění výhybek a křižovatek. Také se objevily úvahy o vztahu jejího stylu k historickému pražskému centru, kterým projíždí. Diskuse vyjevily, že její kapacita byla dána zadáním dopravce. Když se následně objevil další typ tramvaje Škoda for City, soustředila se mnohem větší kritika na něj (např. hlučnost byla podobná) a veřejnost si naopak začala uvědomovat přednosti tohoto typu. Úvahy veřejnosti u obou typů se zabývaly také mikroklimatem uvnitř vozu, ale byly typicky laicky zavádějící. Další diskuse nakonec vedla k navržení Škody 14T mezi ikony. Komentář k výsledkům ankety. První soubor ikon vycházející z diskuse na sympoziu neobsahoval lokomotivu Brejlovec a tramvaj Astra. Ty byly doplněny na základě návrhů závěrečné ankety. Anketa nedoporučila vyřazení žádné ze stávajících ikon. Jediná závažnější diskuse proběhla kolem tramvaje Škoda Elektra 14T a je stručně popsána výše. Je zajímavé, že nebyl navržen žádný tuzemský autobus, městský ani dálkový, přestože nové výrobky Karosy-Iveco nejsou designově ani funkčně podprůměrné. Bude to jednak tím, že žádný z nich nevyniká výrazně nad průměr a současně nízkou atraktivností tohoto druhu dopravy. Vyplývá to jak ze sběratelských, tak z dalších hobby-aktivit, kde je převážně věnována pozornost vlakům (vláčkům), autům, tramvajím a letadlům. V českém kontextu by si také možná zasloužila zařazení první realizovaná tuzemská jednotka metra M1, ve své době představovala technologickou i stylovou inovaci, zejména po zkušenostech s předpotopní sovětskou technikou. Na rozdíl od tramvaje For City a mnoha nových vlakových souprav má i kvalitně řešený interiér. Neuspěl také žádný z nových vlaků, což potvrzuje oprávněnost udělení posledního ocenění rychlíkovému vozu Bdt z přelomu 80. a 90. let, který zatím nebyl překonán. Muzeum postupně podle možností shromažďuje modely dopravních prostředků uvedených mezi ikonami a pokouší se i získávat reálné prvky jejich interiérů, zejména sedadel. 5