Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.7 Základy klempířského minima Kapitola 23 Laťování a bednění střech Ing. Polehňa Vladimír 30.9.2012
Obsah OBSAH... 2 ANOTACE... 3 1 LAŤOVÁNÍ A BEDNĚNÍ STŘECH... 4 1.1 BEDNĚNÍ... 4 1.2 LAŤOVÁNÍ... 4 2 PRACOVNÍ LIST - LAŤOVÁNÍ A BEDNĚNÍ STŘECH, ŘÍMSY... 6 3 DOPORUČENÁ LITERATURA... 7 4 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE... 8
Anotace Výukový materiál Realizace klempířských prací a dovedností je určen především žákům prvních až třetích ročníků všech klempířských oborů, případně i žákům nástavbového studia obdobného zaměření. Mnohé tématiky najdou uplatnění i u oborů karosářského zaměření. Zpracovaný materiál je vhodný k samostudiu žáků, ale i jako podpora pedagogických pracovníků při jejich přípravě na vyučovací hodinu. Rozsah učiva je v souladu s ŠVP s ohledem na požadavky vyplývající ze společných jednotných zadání uvedených oborů. Každý z výukových celků obsahuje přílohu pracovních listů, kde jsou připraveny otázky na procvičení získaných znalostí a informací. Žáci si rozšíří své znalosti o základní znalosti postupu laťování a bednění. Získají informace o postupu laťování pro krytiny fyrmy Satjam. 3
1 LAŤOVÁNÍ A BEDNĚNÍ STŘECH Laťování a bednění je zakončení střešní konstrukce pro uložení střešní krytiny. Laťování je síť z dřevěných (kovových) latí rozmístěná a ukotvená podle rozměrů použité krytiny. Používá se převážně pro šikmé a strmé střechy. Bednění je spíše využíváno jako podklad pro pokrývání plochých střech, lepenkami, bitumenovými pásy, velkoplošnými kovovými krytinami. Vytváří souvislou střešní plochu. Podklad pod plechovou krytinu Plechové krytiny se kladou na: 1) bednění 2) laťování 3) betonový podklad. 1.1 Bednění Bednění vytvoříme tak že na trámy natáhneme buď paropropustnou nebo parovzdornou folii, na kterou pak uložíme desky tak, že vznikne bednění, na které pak uchytíme krytinu. Používané dřevo: Používá se převážně smrkové dřevo naporcované na patřičné rozměry Musí mít min. tloušťku 24 mm Silnější tloušťky prken se použijí tam, kde hrozí proniknutí spojovacích prvků podkladní vrstvou, nebo se předpokládají silné povětrnostní vlivy Šířka prken nebo fošen bednění by měla být cca 100 až 160 mm U zakřivených střešních ploch je vhodné použít užší prkna. Rozdíl tlouštěk by měl být do cca 1,5 mm Bednění se klade kolmo na směr krovů. 1.2 Laťování Podklad pod krytinu z vlnitého plechu tvoří většinou laťování. To připravíme tak že na trámy nabijeme folii a na ni pak nabijeme kontra latě, na které pak přibijeme vodorovné latě dle návodu pro určenou krytinu. Máme-li upevněny kontra latě pozinkovanými hřeby, můžeme začít s montáží vodorovného laťování. Používáme latě převážně smrkové o rozměrech 40 x 60 mm, 50 x 80mm. 4
Postup laťování pro krytiny skládané firmy Satjam: 1) Vzdálenost latí určíme podle druhu krytiny, kterou budeme pokrývat. ( bývá určena v technologickém postupu montáže pro danou krytinu) 2) Pokud nepoužijeme okapní plech, pak první střešní lať upevníme nastojato na okapové hraně. 3) Druhou střešní lať připevníme naležato do vzdálenosti spodních hran latí. ( např.: je-li X2-350mm/ 400mm pak X1 bude 300 mm/ 350mm ) další latě montujeme na rozměr spodních hran latí postupně až ke hřebeni naležato. 4) Použijeme-li okapní plech je vzdálenost spodních hran první a druhé latě 120 mm. 5) Poslední lať pod hřebenem upevníme co nejblíže hřebeni. (dobré použít měřítko-šablonu na rozteče latí) 6) Budou-li montovány držáky na lapače sněhu, je třeba na to myslet a zesílit laťování v místě osazení. obrázek 7) Latě přibíjíme pozinkovanými hřebíky tak aby byly uchyceny až do krokví- ne jen na kontralatě. 8) Zesílíme podpěrnými latěmi nároží, úžlabí a okrajové lišty. 5
2 Pracovní list - LAŤOVÁNÍ A BEDNĚNÍ STŘECH, ŘÍMSY 1) Vysvětli pojmy: Laťování.. Bednění... 2) Vypiš požadavky nasprávné dřevo na bednění?.... 3) Vysvětli způsob pokládky bednění n střešní konstrukci.... 4) Vypiš postup laťování pro skládané krytiny.... 6
3 Doporučená literatura 1. Ing. Jan, Zdeněk, Ing. Ždárský, Bronislav a PaedDr. Kubát, Jindřich. AUTOMOBILY, Elektrotechnika motorových vozidel II. Brno : Avid, spol. s r.o., Brno, 2008. ISBN 978-80-87143-07-0. 2. Gscheidle, Rolf a kol. Příručka pro automechanika. Praha : SOBOTÁLES, 2002. ISBN 80-85920-83-2. 3. Brisk Tábor, a.s.: Brisk - Download: Technický manuál [online]. Vystaveno 2010 [cit. 10..2010].<http://www.brisk.cz/upload/fckedit/file/download/Technical_manual_ CZ_150DPI.pdf>. 7
4 Použitá literatura a zdroje 1. Ing. Jan, Zdeněk, Ing. Ždárský, Bronislav a PaedDr. Kubát, Jindřich. AUTOMOBILY, Elektrotechnika motorových vozidel II. Brno : Avid, spol. s r.o., Brno, 2008. ISBN 978-80-87143-07-0. 2. Gscheidle, Rolf a kol. Příručka pro automechanika. Praha : SOBOTÁLES, 2002. ISBN 80-85920-83-2. 3. Brisk Tábor, a.s.: Brisk - Download: Technický manuál [online]. Vystaveno 2010 [cit. 10..2010].<http://www.brisk.cz/upload/fckedit/file/download/Technical_manual_ CZ_150DPI.pdf>. 8