Ministerstvo zemědělství České republiky. Právní normy a doporučení pro podnikatele v zemědělství

Ministerstvo zemědělství České republiky Právní normy a doporučení pro podnikatele v zemědělství Praha 1998

Vedoucí autorského kolektivu: JUDr. Jiří Štancl Autorský kolektiv: Prof. JUDr. Milan Bakeš, DrSc., stať 3.2.4 Ing. Pavla Flajšmanová, stať 5.2.8 Mgr. Veronika Martínková, stať 4.2.4 Mgr. Miloslava Milotová, stať 4.2.3 Mgr. Ondřej Mrzena, stať 4.2.6 Mgr. Pavel Pokorný, stať 4.2.7 JUDr. Jiří Štancl, ostatní Mgr. David Urbanec, stať 4.2.5 Lektoři: Doc. JUDr. Stanislav Plíva, CSc. Ing. Václav Kotál Ing. Josef Vraný 2

Předmluva Úspěch podnikání v zemědělství stejně jako v každém jiném odvětví je výsledkem schopnosti zemědělských podnikatelů transformovat světové vývojové trendy a zkušenosti předních podniků na svých farmách. Moderní zemědělství, chce-li být konkurenceschopné, se těmto trendům nemůže vyhnout. Být konkurenceschopný vyžaduje být dobrým manažerem a zemědělským odborníkem, který dokáže účelně využít a propojit dostupné přírodní, technické a lidské zdroje a na úrovni zvládnout technologické, ekonomické, organizační a řídící procesy. Souhrnným měřítkem konkurenceschopnosti podniku je jeho výkonnost měřená ekonomickými ukazateli. V čele úspěšného zemědělského podniku stojí vždy schopný manažer, který má široké znalosti a dovede si poradit. Úspěch podnikání závisí na znalostech a schopnostech stanovit promyšlený výrobní program včetně jeho technologického řešení. Vedle životních zkušeností je to především výsledek odborných vědomostí stále doplňovaných o nové výrobní programy a technologická řešení. Podnikatelský úspěch nemůže být výsledkem intuice, nýbrž je podmíněn odpovědně vypracovaným výrobním programem. Pro tyto účely slouží řada odborných podkladů a příruček. Jedním z nich je i soubor technologických, technických a ekonomických normativních ukazatelů a právních norem a doporučení vydaných ve třech samostatných publikacích. Jejich účelem je operativně poskytnout zemědělcům ověřené srovnávací ukazatele a postupy, které mohou využít k rozhodování o struktuře a technologiích výroby svého podniku. Kromě knižního vydání existuje též databáze technických, technologických a ekonomických normativních ukazatelů, výrobních technologií, právních norem a doporučení ve formě počítačového poradenského systému AgroConsult. Poradenský systém umožňuje dynamicky sestavovat výrobní programy a hodnotit výrobní technologie podle metod používaných ve státech s vyspělým zemědělstvím. Využívání těchto normativních ukazatelů v zemědělské praxi by mělo usnadnit přechod České republiky do Evropské unie v oblasti zemědělství. Dr. Ing. Dušan Vaněk 1. náměstek ministra zemědělství 3

Úvod Syn končí zemědělskou školu. Možná jste ve stejné situaci. Nebo jste zaměstnancem v družstvu a chcete se osamostatnit. Nebo máte usedlost se zemědělskou půdou, která volá po využití. Nebo, jako rolník, hledáte cestu k lepšímu prosazení se na trhu. A mnoho dalších situací, které mají jedno společné: jak dál? Nevíte-li, prolistujte následující kapitoly - usnadní Vám to rozhodování. Víte-li, prolistujte je také - vyhnete se nepříjemnostem a chybám. Nemusíte je podrobně číst - a vůbec už ne všechny. Vybírejte jen to, co momentálně potřebujete. Kapitolu, kterou právě hledáte, si můžete přečíst celou. Například chcete vědět, jak a odkud získat peníze, pak si vyberete kapitolu 3. a přečte si - její část 1. Úvod (dozvíte se o čem kapitola je), - její část 2. Výklad (seznámíte se s probíranými tématy podrobněji), - její část 3. Rady, doporučení, vzory (jsou z praxe, dají vám tip nebo ukáží vzor), - její část 4. Právní předpisy (zjistíte, kde se můžete dozvědět další informace). Nebo se chcete podívat do všech kapitol, ale jenom stručně, o čem jsou - pak z každé kapitoly si přečtete pouze její část 1., tedy 1.1., 2.1., 3.1., 4.1., 5.1. a 6.1. Nebo si chcete ze všech kapitol vytáhnout praktické tipy - pak z každé kapitoly si přečtete pouze její část 3. (1.3. 2.3., 3.3., 4.3., 5.3. a 6.3.). Nebo se chcete podívat, jaké právní předpisy tu kterou oblast upravují - pak si přečtete části 4., to znamená 1.4., 2.4. nebo třeba 5.4. a tak dále. Nečtěte všechno - šetřete čas! Vybírejte si! Proto se vracejte k obsahu a vytáhněte si to, co vás právě zajímá. Kniha se může číst i na přeskáčku, záleží jen na vaší potřebě a chuti. A ještě, než začnete číst: tato brožura zdaleka není komplexním výkladem právní úpravy zemědělství. O některých otázkách se nezmiňuje; ty, o kterých se zmiňuje, nevykládá úplným a vyčerpávajícím způsobem - to by se rozrostla na tisíc stran. Její úkol je jiný - poskytnout neprávníkům, rolníkům pouhou orientaci v problematice a naznačit, kam se obrátit dál. Je zpracována podle právního stavu k září 1998. Listopad 1998 JUDr. Jiří Štancl vedoucí autorského kolektivu 4

PŘEDMLUVA... 3 ÚVOD... 4 1. ZAHÁJENÍ PODNIKÁNÍ... 7 1.1. ÚVOD DO PODNIKÁNÍ... 7 1.2. VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ... 7 1.2.1. Evidence rolníka:... 7 1.2.2. Vytvoření obchodní společnosti nebo družstva... 9 1.2.3. Transformace a zánik obchodní společnosti nebo družstva... 15 1.2.4. Fyzická osoba a právnická osoba... 17 1.2.5. Živnostenské oprávnění... 18 1.3. RADY, DOPORUČENÍ, VZORY... 19 1.4. PRÁVNÍ PŘEDPISY... 27 2. NA ČEM A S ČÍM PODNIKAT... 30 2.1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY... 30 2.2. VÝKLAD PROBLEMATIKY... 31 2.2.1. Půda, budovy a stroje... 31 2.2.2 Lidská práce... 36 2.3. RADY, DOPORUČENÍ, VZORY... 40 2.4. PRÁVNÍ PŘEDPISY... 50 3. FINANČNÍ ZDROJE... 52 3.1. ÚVOD DO FINANCOVÁNÍ... 52 3.2. VÝKLAD FINANČNÍCH ZDROJŮ - KVANTIFIKACE... 52 3.2.1. Půjčka od fyzické nebo právnické osoby... 53 3.2.2. Úvěr... 60 3.2.3. Tichý společník... 62 3.2.4. Prodej, či emise akcií, převod obchodního podílu... 64 3.2.5. Spořitelní úvěrové družstvo... 67 3.2.6. Pomoc od státu... 68 3.3. RADY, DOPORUČENÍ, VZORY... 73 3.4. PRÁVNÍ PŘEDPISY... 77 4. PODNIKÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ OBORY... 79 4.1. ÚVOD DO ZEMĚDĚLSKÝCH OBORŮ... 79 4.2. VÝKLAD PODNIKÁNÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ... 80 4.2.1. Ochrana přírody a krajiny... 80 4.2.2. Zpracování a prodej vlastních výrobků... 84 4.2.3. Pěstování rostlin... 87 4.2.4. Chov zvířat a veterinární služba... 90 4.2.5. Vinohradnictví a vinařství... 94 4.2.6. Rybářství... 99 4.2.7. Lesní hospodářství... 101 4.3. RADY, DOPORUČENÍ... 105 4.4. PRÁVNÍ PŘEDPISY... 106 5. DANĚ, ÚČETNICTVÍ... 109 5.1. ÚVOD... 109 5.2. VÝKLAD DAŇOVÝCH POJMŮ... 110 5.2.1. Daň z přidané hodnoty... 110 5.2.2. Spotřební daň... 111 5.2.3. Daň z příjmu... 112 5.2.4. Daň z nemovitostí... 115 5.2.5. Daň silniční... 116 5.2.6. Daň z dědictví a darování... 117 5.2.7. Daň z převodu nemovitostí... 117 5.2.8. Účetnictví... 117 5

5.3. RADY, DOPORUČENÍ... 123 5.4. PRÁVNÍ PŘEDPISY... 126 6. RIZIKA A JAK SE JICH CHRÁNIT... 128 6.1. ÚVOD... 128 6.2. VÝKLAD... 129 6.2.1. Pojištění... 129 6.2.2. Odpovědnost za škodu... 132 6.2.3. Odpovědnost trestní... 135 6.2.4. Advokát, notář, daňový poradce... 137 6.2.5. Soudní řízení... 139 6.3. RADY, DOPORUČENÍ, VZORY... 141 6.4. PŘEDPISY... 145 ZÁVĚR... 146 6

1. Zahájení podnikání 1.1. Úvod do podnikání Rozhodli jste se podnikat a vybrali si právě zemědělství. Potom přichází v úvahu několik možností, jakým způsobem podnikání uskutečnit. Jste-li sám, můžete podnikat buď jako fyzická osoba anebo založit společnost s ručením omezeným. Jste-li alespoň dva, můžete podnikat jako fyzické osoby a vzájemně spolupracovat anebo založit společnost s ručením omezeným nebo veřejnou obchodní společnost nebo akciovou společnost. Je-li vás alespoň pět, můžete, kromě možností uvedených výše, založit družstvo. Shora uvedené formy můžete kombinovat anebo zvolit i více forem najednou: Jednak můžete podnikat jako fyzická osoba a jednak sám založit společnost s ručením omezeným. Tato společnost s ručením omezeným pak může založit jinou takovou společnost anebo dokonce může založit i akciovou společnost. Tímto způsobem můžete vytvořit několik subjektů - fyzickou osobu a více právnických osob - přičemž jediným společníkem a vlastníkem pořád zůstáváte sám. Taková forma podnikání může být přínosná z hlediska daňového, protože celkový příjem a následně i daňový základ, se dělí mezi více subjektů, což většinou snižuje daňové zatížení.. K založení společnosti s ručením omezeným. nepotřebujete ani příliš peněz, obvykle stačí 50.000,- Kč na každou zakládanou společnost, případně nepotřebujete vůbec žádné finanční prostředky, zakládáte-li veřejnou obchodní společnost. Je ovšem třeba postupovat účelně a s ohledem na rozsah aktivit a objem výnosů z nich. 1.2. Výklad základních pojmů V jednotlivých statích si všimneme možných právních forem podnikání v zemědělství, buď jako fyzická osoba (1.2.1.) nebo jako právnická osoba (1.2.2. a 1.2.3.). Při tom si všimneme rozdílu mezi jedním a druhým (1.2.4.) a zmíníme se o živnostenském oprávnění (1.2.5.) i když k zemědělské činnosti není potřeba. 1.2.1. Evidence rolníka: Podnikání je soustavná činnost, provozovaná pro dosažení zisku. Chcete-li podnikat, musíte postupovat podle pravidel daných právními předpisy. Jako fyzická osoba se zapíšete do evidence příslušného obecního úřadu, v jehož obvodu máte trvalé bydliště. Jde o postup poměrně jednoduchý. Ohlásíte na obecním úřadu provozování 7

zemědělské výroby, obecní úřad vás zapíše (k tomu nepotřebujete předkládat žádné zvláštní doklady), vydá vám osvědčení a obdržíte IČO (identifikační číslo). Za vydání osvědčení zaplatíte správní poplatek ve výši 150,- Kč. Současně obecní úřad zašle vyrozumění finančnímu úřadu a úřadu sociálního zabezpečení. S osvědčením můžete zahájit jako fyzická osoba podnikání. Podnikat pak můžete buď osobně anebo prostřednictvím jiných osob. V tomto druhém případě může jít např. o zaměstnance nebo o výpomoc rodinných příslušníků anebo o jiného podnikatele, který pro vás bude pracovat na základě obchodní smlouvy, kterou mezi sebou uzavřete. Bližší najdete v 2.2.2. Evidence u obecního úřadu vás bez dalších náležitostí opravňuje k: a) provozování zemědělské výroby (rostlinná výroba, vinohradnictví a živočišná výroba), b) hospodaření na vodních plochách (rybářství a rybníkářství), c) hospodaření v lesích (lesní hospodářství, těžba dřeva, přibližování dřeva, vysazování porostů, mýcení lesa), d) výrobě - zpracování a prodeji vlastních zemědělských výrobků (tím jsou míněny produkty živočišné i rostlinné, jak ty, které jsou nezpracované, tak ty, které jsou zpracované do polotovarů či výrobků. Vlastní zpracování může zahrnovat např. drcení či mletí obilí, porážku zvířat, výrobu masných a jiných výrobků, výrobu vína (vinařství), pořez dřeva a veškerý prodej takovýchto produktů. Oprávnění se však nevztahuje již na prodej toho, co rolník sám nakoupí. K tomu by bylo potřeba živnostenské oprávnění ke koupi a k prodeji), e) příležitostnému poskytování prací a služeb souvisejících se zemědělskou výrobou (např. přibližování dřeva z lesa vlastním traktorem pro jiného, příležitostné poskytování zemědělských služeb jinému), f) dobývání nevyhrazených nerostů (např. těžba štěrku, písku či kamene. Jedná se o činnost na vlastních nebo pronajatých pozemcích, podmínkou je, že nejde o tzv. vyhrazené nerosty - např. žulu, vápenec apod., neboť k takové činnosti už je potřeba oprávnění k dobývání nerostů). Rozsah podnikatelské činnosti rolníka je tedy poměrně široký a na rozdíl od jiných odvětví nepotřebuje rolník řadu živnostenských oprávnění. Není ovšem vyloučeno, aby vedle výše uvedené zemědělské činnosti provozoval i činnost živnostenskou - např. nákup a prodej cizích výrobků. Živnostenské oprávnění není třeba ani k některým nezemědělským činnostem, které jsou uvedeny v živnostenském zákoně. Jde o pronájem nebytových prostor a ubytování, pokud s tím nejsou spojeny jiné služby. Chce-li tedy rolník na své farmě pronajímat místnosti, bytové nebo nebytové prostory nebo garáž a nejsou s tím spojeny jiné služby než dodávka tepla, elektrické energie, teplé vody, je 8

k tomu oprávněn bez dalšího a nemusí žádat o žádné povolení či živnostenský list. Bude-li však k noclehu poskytovat např. snídani nebo polopenzi, potřebuje živnostenské oprávnění na ubytovací služby. 1.2.2. Vytvoření obchodní společnosti nebo družstva Spokojíte-li se s tím, že budete podnikat jako fyzická osoba v rozsahu uvedeném v předchozí stati, pak neztrácejte čas a přeskočte stati 1.2.2. a 1.2.3. Uvažujete-li naopak o založení obchodní společnosti, věnujte následujícímu výkladu pozornost. Mezi obchodní společnosti patří zejména: - veřejná obchodní společnost, - společnost s ručením omezeným, - akciová společnost. Vedle obchodních společností je zákonem upraveno také vytvoření družstva. Založit obchodní společnost není velký problém, zejména veřejná obchodní společnost a společnost s ručením omezeným jsou poměrně jednoduché a kapitálově nenáročné. Akciová společnost a družstvo jsou o něco komplikovanější, navíc založení akciové společnosti je kapitálově náročnější. Nejprve několik slov o obchodních společnostech obecně: obchodní společnost je právnickou osobou (viz 1.2.4.), založenou za účelem podnikání, která se zakládá zvláštní smlouvou, tzv. společenskou smlouvou (protože tuto smlouvu uzavírají budoucí společníci společnosti). V případech, kdy zákon dovoluje, aby společnost založila jediná osoba, nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina, vyhotovená ve formě notářského zápisu. V některých společnostech se povinně vytváří tzv. základní jmění. To je peněžitý souhrn vkladů všech společníků do společnosti. Vkladem se rozumí peníze nebo jiné hodnoty (nemovitosti, movité věci, pohledávky), které se společník zavazuje do společnosti vložit. Společník svůj závazek potom splní tím, že věc nebo pohledávku nebo peníze do majetku společnosti skutečně převede, resp. zaplatí, to znamená vklad splatí. Založení společnosti: Založení společnosti se děje, jak výše uvedeno, uzavřením společenské smlouvy, společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Společnost s ručením omezeným se zakládá tak, že jedna nebo více fyzických osoba nebo jedna nebo více právnických osob anebo společně fyzické a právnické osoby uzavřou smlouvu o založení společnosti. Takové smlouvě se říká smlouva společenská, pokud je zakladatelů více. Je-li zakladatel jediný, jde o tzv. zakladatelskou listinu. Kroky související s vytvořením společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny vám vyřídí advokát nebo notář, o nichž je zmínka v 6.2.4. a 6.3. 9

Zakladatelská listina nebo společenská smlouva musí obsahovat: - obchodní jméno společnosti, - sídlo společnosti, - jména společníka či společníků (zakladatele), - výši jejich vkladů a výši základního jmění společnosti, které je vytvořeno právě souhrnem společenských vkladů, - předmět činnosti, to znamená oblast, v níž společnost bude podnikat, - určení osoby jednatele, tzn. osoby, která za společnost uzavírá smlouvy, jedná a podepisuje. Jednatelem bývá buď některý ze společníků (jednatelů může být i více) anebo osoba cizí. Jednatel je klíčovou osobou společnosti a chcete-li mít nad denní činností společnosti kontrolu, dělejte jednatele sám. Pověříte-li tím jinou osobu, je žádoucí uzavřít mezi ní a společností smlouvu (mandátní), která vymezí práva a povinnosti jednatele a případně způsob, jakým jednatel odpovídá společníkům - majitelům společnosti Společnost s ručením omezeným při založení nemůže být bez majetku. Její společníci musí majetek vytvořit tak, že při založení do společnosti dají tzv. vklady. Ty mohou být buď v penězích anebo v jiném majetku; např. místo peněžitého vkladu lze do společnosti vložit nemovitost nebo stroj nebo dobytek a podobně. Máte-li tedy sepsanou a podepsanou společenskou smlouvu a do společnosti vkládáte peníze, půjdete se smlouvou do banky, tam založíte účet a složíte na něj příslušnou částku a získáte o tom potvrzení. Chcete-li místo peněz vložit nemovitost, necháte si vedle společenské smlouvy sepsat ještě prohlášení o vložení nemovitosti do společnosti. Obdobně budete postupovat vkládáte-li např. stroj nebo dobytek. Prohlášení o vkladu nemovitosti musí být navíc předloženo katastrálnímu úřadu a v evidenci nemovitostí se potom objeví, že vlastníkem domu už nejste vy, nýbrž vaše společnost. Vložit do podniku můžete i pouhou pohledávku: Sousedovi jste půjčil 100.000,- Kč, on vám je dosud dluží. Smlouvou tuto svoji pohledávku postoupíte společnosti. Napříště pak souseda bude uhánět a peníze u něj pro sebe bude vymáhat společnost, ne vy. Tyto tak zvané nepeněžité vklady jsou o něco komplikovanější, než vklady peněžité, protože musí být oceněny znaleckým posudkem soudního znalce, v některých případech i dvou znalců. U nemovitostí i movitých věcí je to logické: jak má např. úřednice (nebo soudce), který u rejstříkového soudu vaši společnost zapisuje vědět, zda vkládaný traktor má skutečně hodnotu 1,000.000,- Kč a ne třeba jen 10.000,- Kč? To platí i u zmíněné pohledávky, i když v tak jednoduchém případě, jakým je dluh vašeho souseda, nad tím kroutíte hlavou. Dluží mi 100.000,- Kč - co je na tom k oceňování? Často jsou ale vkládány pohledávky problematické - např. zahraniční, jejichž prokazatelnost výše nebo dobytnost je sporná. Soud, má-li takovýto vklad zapisovat, potřebuje mít od někoho tyto otázky vyjasněny. Proto je od roku 1996 povinnost každou pohledávku, dávanou jako vklad do obchodní společnosti, nechat znalecky ocenit. 10

Hodnota minimálního základního jmění ve společnosti s ručením omezeným, vytvořeného vklady zakladatele či zakladatelů, činí 100.000,- Kč. Toto jmění ale nemusí být splaceno najednou. Postačí, je-li před zápisem do rejstříku splaceno 50.000,- Kč. Nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným je valná hromada, která rozhoduje o nejdůležitějších otázkách a mimo jiné jmenuje a odvolává jednatele. Založení veřejné obchodní společnosti nevyžaduje vůbec žádný majetkový vklad. Postup je obdobný, to je. uzavření smlouvy, přičemž zakladateli musí být nejméně dvě osoby. Společenská smlouva musí obsahovat pouze: - obchodní jméno společnosti, - její sídlo, - označení společníků, - předmět podnikání. Společnost řídí a jedná za ni kterýkoliv společník, neustanovuje se proto žádný jednatel. Založení akciové společnosti je nejsložitější. Neobejdete se bez notáře, společnost se zakládá tzv. upisováním akcií buď s výzvou k upisování a konání ustavující valné hromady anebo bez této výzvy a bez konání ustavující valné hromady, a to v případě, dohodnou-li se zakladatelé, že základní jmění upíší oni sami. Základní jmění akciové společnosti je minimálně 1,000.000,- Kč. Upisování akcií znamená, že zakladatel (akcionář) se zavazuje koupit si určitý počet akcií a zaplatit za ně. Toto zaplacení (splacení vkladu) se pak může stát buď složením peněz anebo nepeněžitým plněním (např. převodem movité či nemovité věci na společnost). Po úpisu předá společnost akcionáři zatímní listy, které nahrazují upsané akcie až do doby, než akcionář svůj závazek splatí. Po splacení obdrží výměnou za zatímní listy akcie, které společnost vydá. Akcie mohou existovat také v tak zvané zaknihované podobě, to znamená., že neexistují fyzicky jako papíry, ale jejich hodnota a počet je zapsán v evidenci střediska cenných papírů a obchoduje se s nimi formou příkazů k prodeji a koupi, které zájemce realizuje ve středisku cenných papírů. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, to je shromáždění všech akcionářů. Na valné hromadě se rozhoduje o nejdůležitějších otázkách společnosti - o rozšíření nebo zúžení její činnosti, o změně stanov, o zániku společnosti, o schválení účetní uzávěrky, o rozdělení zisku a dalších. Hlasovat může každý akcionář, akcionáři disponují různým počtem hlasů. Počet hlasů odpovídá velikosti akciového podílu akcionáře. Většinou v akciové společnosti každých 1.000,- Kč nominálního akciového podílu představuje jeden hlas. 11

Má-li společnost základní jmění 1,000.000,- Kč, tvořené tisícem kusů akcií po 1.000,- Kč, pak držitel 450 ks akcií má 450 hlasů, držitel 10ti ks akcií má 10 hlasů a podobně. Hodnota, napsaná na akcii (například 1.000,- Kč) je tak zvanou nominální hodnotou. Prosperuje-li společnost, je o její akcie zájem, takže se prodávají třeba za 1.300,- Kč kus. Tato reálná hodnota akcie se také nazývá kurz. Třísetkorunový rozdíl mezi nominální hodnotou a reálnou hodnotou je tak zvané ažio. Je-li špatná hospodářská situace, pak 1.000,- Kč akcie v nominálu se prodá jen za 800,- Kč, anebo také za 50,- Kč. Hodnoty akcií velkých podniků (jejich kurzy) se pravidelně zveřejňují v Hospodářských novinách. Statutárním orgánem společnosti je představenstvo, minimálně tříčlenné. Předseda nebo některý z členů (nebo společně) za společnost jedná a podepisuje. Akciová společnost má také dozorčí radu, která kontroluje a dozírá na činnost představenstva. Uvažujete-li o založení akciové společnosti, pak doporučuji jediné - zavřít toto povídání a obrátit se na advokáta nebo notáře, kteří se těmito záležitostmi zabývají. Častou formou podnikání v zemědělství je družstvo. Nemusíme hned myslet na dřívější jednotná (a těžkopádná) zemědělská družstva. Již pět osob může založit družstvo, jeho zapisované základní jmění musí činit nejméně 50.000,- Kč. Jmění se vytváří tím, že zakládající nebo následně přistupující členové splácejí členské vklady, jejichž výše je určena stanovami. Prvním krokem k založení družstva je konání ustavující schůze, na které zakládající členové určí zapisované základní jmění družstva, zvolí představenstvo družstva a kontrolní komisi a schválí stanovy. Ve stanovách musí být: - obchodní jméno družstva, - sídlo družstva, - předmět činnosti družstva, - stanovení výše členských vkladů, - orgány družstva (minimálně představenstvo a kontrolní komise), - úprava členství, - eventuelně další záležitosti. O konání ustavující schůze musí být pořízen notářský zápis. Členy družstva mohou být fyzické osoby i právnické osoby, zaplatí-li vstupní vklad. Je-li podle stanov členství spojeno s pracovním vztahem k družstvu, může se členem stát i ta fyzická osoba, která skončila povinnou školní docházku a dosáhla 15 let věku. Člen může svá členská práva převést na jiného člena anebo, se souhlasem představenstva, i na jinou osobu - nečlena. Mezi založením společnosti a zápisem do obchodního rejstříku: Vaše společnost, ať už je to společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní 12

společnost nebo jiná nebo družstvo, byla uzavřením společenské smlouvy již založena. Potřebujete ale, aby začala prakticky fungovat a aby jí okolí vzalo na vědomí - a to se stane tak, že soud společnost zapíše do zvláštního seznamu, tzn. do obchodního rejstříku. Jak to zařídit? Patrně tím pověříte advokáta (notáře), který vám společnost zakládal a sepsal zakladatelskou listinu nebo společenskou smlouvu. Chcete-li si zápis u soudu vyřídit sám, vezmete sepsanou a podepsanou smlouvu či listinu, s ní se dostavíte do banky, kde složíte vklady (v případě, že vkládáte vklady peněžité). S dalším vyhotovením smlouvy se pak odeberete na živnostenský úřad, kde pro každou požadovanou činnost si obstaráte živnostenský list. Připojíte svůj výpis z trestního rejstříku, několik dalších papírů, a to: - prohlášení o zákazu konkurence (jako jednatel společnosti totiž nesmíte své společnosti konkurovat, to znamená, že nesmíte na sebe, jako na fyzickou osobu "přetáhnout" obchod, který jste rozjednal jménem společnosti), - prohlášení o splacení a o správě vkladu, event. potvrzení peněžního ústavu o zaplacení peněžitého vkladu, - doklady o vkladech nepeněžitých. (znalecké posudky, smlouvy a jiné). Rozsah a podoba listin bývá odlišná podle toho, zda o zápis žádáte u rejstříku v Plzni, v Praze, Ústí nad Labem, Hradci Králově nebo Českých Budějovicích. Máte-li potřebné listiny pohromadě, sepíšete návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku, podepíšete je a pravost svého podpisu necháte úředně ověřit, vylepíte kolek za 3.100,- Kč (společnost s ručením omezeným, se základním jměním 100 000 Kč) a s výše popsanými listinami odešlete tomu soudu, v jehož obvodu má založená společnost své sídlo - anebo to tam odnesete a předáte na podatelně. Dál už nezbývá než čekat; máte-li vše správně, mohlo by vám do třiceti dnů přijít písemné rozhodnutí soudu, že vaše společnost byla zapsána - nic už nebrání tomu, abyste naplno začali. Může se stát, že poběží dny, týdny i měsíce (stane se, že i roky); to bohužel je ovlivněno i tím, u jakého soudu jste se rozhodli společnost zapsat, to znamená v obvodu jakého soudu má společnost sídlo. Znám případ, kdy společnost raději žádost o zápis vzala zpět, změnila v dokumentech sídlo do jiného kraje, tím se dostala k jinému soudu, kde byla bez průtahů zapsána. Pak jen provedla změnu sídla do rodného kraje. Opět se obrnila trpělivostí, ale již naplno fungovala. Nutno ovšem říci, že situace se zlepšuje i pokud jde o rychlost zápisu společnosti. I tak ale občas potřebujete uzavřít některé smlouvy ještě dříve, než je společnost do rejstříku zapsaná. Stojíte například nad smlouvou o nájmu nebytových prostor v nichž společnost má sídlit - smím podepsat? Nesmím? Společnost jsme již založili, podepsali jsme společenskou smlouvu a dokonce požádali obchodní rejstřík o zápis! Ale na druhé straně, soud nás dosud nezapsal! A co když nám ten zápis nakonec ani neprojde?! Nebojte se, smíte. Mezi založením a zapsáním společnosti mohou zakladatelé 13

činit některé nezbytné úkony. Obdobně mohou například uzavřít pracovní smlouvu se zaměstnancem. K podepisování v tomto období viz 1.3. Plnou podnikatelskou aktivitu by ale měla začít společnost vyvíjet až po zápisu do rejstříku. Na závěr stati o obchodních společnostech jedna pověra - je prý nejvýhodnější založit společnost s ručením omezeným proto, že v případě neschopnosti splácet, ručí společníci do 100.000,- Kč. Někdy se dokonce tvrdí i to, že ze společnosti s ručením omezeným nemohou věřitelé dostat víc než 100.000,- Kč, i kdyby dlužila milióny. Obojí je omyl. Společnost s ručením omezeným, stejně jako akciová společnost a družstvo, odpovídá za svoje závazky celým svým majetkem. Nemá-li společnost žádný majetek, pak ani akcionáři v akciové společnosti ani členové družstva - nedají-li si do stanov výjimku - ale ani společníci společnosti s ručením omezeným, kteří své vklady splatili, neručí za závazky společnosti. Jedině ti společníci společnosti s ručením omezeným, kteří dosud nesplatili svůj vklad, ručí za závazky společnosti s ručením omezeným, avšak jen do výše nesplacené části vkladu! Ve veřejné obchodní společnosti odpovídají za závazky společnosti společníci a jsou tedy ve stejném postavení, jako by podnikali jako fyzické osoby. 14

Nejdůležitější rozdíly mezi jednotlivými společnostmi: ============================================================= v.o.s. s.r.o. a.s. družstvo ============================================================= požadované základní jmění: 0 100.000,- Kč 1000 000,- Kč 50.000,- Kč =============================================================p očet členů 2 1 2 5 (fyzických osob): a více až 50 a více a více ============================================================= jedná za ni: kterýkoli představenstvo představenstvo společník jednatel ============================================================= způsob společenská společenská buď výzva ustavující založení: smlouva smlouva k úpisu členská akcií a VH schůze (zakladatelská listina) nebo bez výzvy a bez VH ============================================================= (zkratka VH znamená valná hromada) 1.2.3. Transformace a zánik obchodní společnosti nebo družstva Život přináší stále změny a tak jednoho dne třeba zjistíte, že je načase vaši prosperující společnost předat někomu mladšímu. Možná to bude syn, možná úplně cizí osoba. Máte-li tuto možnost ve svém "eseročku" zakotvenu (viz 1.3.), budete postupovat následovně: - svoláte valnou hromadu společnosti, která o prodeji rozhodne a necháte o průběhu valné hromady pořídit notářský zápis. Jste-li sám, necháte si své rozhodnutí napsat formou notářského zápisu, - uzavřete smlouvu o převodu obchodního podílu, - podáte návrh na změnu zápisu společníka v obchodním rejstříku. Jakmile obchodní rejstřík změnu společníka zapíše, je tím i navenek dáno, že společnost má jiného majitele. Obchodní společnost není samoúčelná. Ukáže-li se, že nepřináší žádné výhody, stává se dlouhodobě břemenem, nemá význam ji udržovat. Rolník, tak jako každý podnikatel, má stále na mysli cíl svého snažení; podnikání za účelem zisku, a současně - a v tom se liší od ostatních podnikatelů - udržování a zvelebování krajiny. Nedaří-li se tyto cíle realizovat v obchodní společnosti, je namístě uvažovat o změně. Možná, že vaše společnost s ručením omezeným tak prosperuje, že hledáte cestu k rozšiřování, další společníky, kteří se chtějí zúčastnit kapitálově - pak 15

začněte uvažovat o přeměně (transformaci) společnosti na akciovou. Noví zájemci bodu upisovat nové akcie, bude se zvyšovat základní jmění, společnost poroste. Zánik obchodní společnosti nebo družstva: Může ovšem dojít i k situaci opačné; ukáže se, že bude prospěšné činnost společnosti s ručením omezeným ukončit. Není to neštěstí, nýbrž běžný jev hospodářského života u nás i v zahraničí. Dokud společnost přináší svému majiteli výhody je opodstatněná. Jakmile se situace změní, je namístě včas skončit. Tím ale nemusíte končit podnikání. Budete pokračovat třeba jako fyzická osoba. Ukončení činnosti se může stát trojí cestou: a) Společnost necháte existovat, ale její aktivity utlumíte, to znamená., že převezmete jako fyzická osoba její pohledávky (aktiva) a závazky (pasiva), její majetek, event. i zaměstnance, má-li je. Převzetí se musí stát zvláštními smlouvami a to smlouvami o postoupení pohledávek a smlouvami o převzetí dluhů. Posledně uvedené smlouvy ke své platnosti vyžadují souhlas věřitele - osoby, které společnost dluží! Převzetí majetku se uskuteční smlouvami kupními nebo darovacími, převzetí zaměstnanců pak buď dohodou o ukončení pracovního poměru ve stávající společnosti a novou pracovní smlouvou s podnikatelem nebo tak zvanou delimitací. Tou se rozumí převod zaměstnanců (části nebo všech) bez nových smluv na nového zaměstnavatele proto, že předchozí zaměstnavatel omezuje nebo končí činnost. Co v souvislosti s převodem majetku nedoporučuji, je rozdělení majetku a dluhů, převedení majetku jinam a ponechání samotných dluhů společnosti. Začalo se tomu říkat tunelování a mohou z takové činnosti hrozit postihy. Po všech převodech (a nějaké starosti to zabere) musíte počítat s tím, že společnost s ručením omezeným právně existuje dál a tudíž je nutné minimálně vypracovat každoročně daňové přiznání pro finanční úřad, i když společnost nepřijala ani korunu. Proto nepokládám tuto variantu za příliš praktickou, ledaže byste měli zvláštní důvod - např. počítali v blízké budoucnosti s obnovením činnosti společnosti s ručením omezeným. anebo prázdnou společnost chtěli prodat spekulantovi, který honem potřebuje mít jakoukoliv společnost, aby skrze ni mohl "prohnat" své obchody nebo peníze. b) Společnost zlikvidujete - provedete její zánik s likvidací. To znamená: - uskutečnit valnou hromadu (nebo, jste-li sám, o svém rozhodnutí pořídit notářský zápis), - jmenovat likvidátora (může jím být kdokoliv, i společník), - oznámit vstup společnosti do likvidace obchodnímu rejstříku (zmapovat veškerý majetek, pohledávky i závazky a provést účetní rozvahu), - oznámit vstup do likvidace všem známým věřitelům a vstup do likvidace zveřejnit (zpravidla v Obchodním věstníku), 16

- sestavit ke dni vstupu do likvidace likvidační účetní rozvahu, - postupně vypořádat všechny závazky (dluhy) zpeněžením majetku společnosti, a to nejprve dluhy vůči státu, sestavit likvidační účetní závěrku a předložit společníkům spolu s konečnou zprávou a návrhem na rozdělení majetkového zůstatku mezi společníky, - zajistit výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Po svém jmenování provádí následné úkony likvidátor. Likvidaci společnosti se zřídka podaří provést do jednoho roku. c) Společnost podstoupí konkursní řízení a potom zanikne. I to má několik kroků: - někdo z věřitelů společnosti podá soudu návrh na prohlášení konkurzu. Může jej na svou společnost podat i jednatel a je-li společnost předlužená, pak to dokonce udělat musí, - bude nařízeno soudní jednání, kterého se zúčastní jednak navrhující věřitel, jednak úpadce a soud poté rozhodne, zda prohlásí konkurz anebo, zda návrh na konkurz zamítne. - bude-li konkurz prohlášen, ustanoví soud správce konkurzní podstaty. Ten zmapuje majetkovou situaci společnosti, - věřitelé přihlásí písemně u soudu své pohledávky, - je-li věřitelů více, ustanoví si s vědomím soudu věřitelský výbor. Ten spolupracuje se správcem konkurzní podstaty v zájmu toho, aby byly co neúčinněji uspokojeny nároky věřitelů, - správce konkursní podstaty svolá věřitele a oznámí každému z nich, zda přihlášenou pohledávku uznává či popírá. Nepopře-li ji správce, ani nikdo z ostatních věřitelů, pokládá se pohledávka za zjištěnou a musí se s ní počítat při uspokojování (úhradě) věřitelů, pokud ovšem společnost vůbec nějaký majetek má. Popře-li správce pohledávku, má věřitel právo podat u soudu proti správci žalobu a ve zvláštním soudním řízení má možnost pravost své pohledávky prokázat. - správce pak usiluje o zpeněžení majetku společnosti a podaří-li se to, je výtěžek rozdělen (po úhradě nákladů konkurzu) mezi věřitele, - po ukončeném konkursním řízení se společnost vymaže z obchodního rejstříku. Právnická nebo fyzická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, nesmí za určitých podmínek dále živnostensky podnikat. Nemá-li ovšem rolník živnostenské oprávnění a podniká-li pouze v zemědělské výrobě na základě zápisu u obecního úřadu (viz 1.2.1.), toto omezení se ho netýká. 1.2.4. Fyzická osoba a právnická osoba Nejprve připomenu kdo je kdo. Stále je rozšířen názor, že fyzická osoba je ten, kdo není zapsán do obchodního rejstříku a právnická osoba ten, kdo tam zapsán je. Říká se také, že právnická osoba je ten, kdo podniká a fyzická osoba ten, kdo nepodniká. Jak kdosi trefně napsal (tuším že JUDr. Bárta, CSc, z Ústavu státu a práva), 17

fyzická osoba je, na rozdíl od právnické, nadána schopností ženit se a nosit kalhoty. Výstižnější vysvětlení sotva najdete. Fyzická osoba je člověk z masa a kostí, ať podniká nebo nepodniká a nepřestává jím být ani když se zapíše do obchodního rejstříku. Právnická osoba je společnost (i když tvořená někdy jediným společníkem), která vzniká tím, že se zapíše do obchodního rejstříku. Občas se setkáte také s dřívější terminologii občan (dnešní fyzická osoba) a organizace (dnešní právnická osoba). Prosté, ale nutné občas připomenout. 1.2.5. Živnostenské oprávnění Shora bylo vysvětleno, že podniká-li rolník jako fyzická osoba na základě evidence u obecního úřadu, nepotřebuje k provozu zemědělské výroby žádné živnostenské oprávnění, přičemž provoz zemědělské výroby, jak bylo výše ukázáno, je poměrně široký. Podniká-li ovšem v jiném oboru - např.: koupě a prodej cizích výrobků nebo zboží, hostinské činnosti, zprostředkovatelské činnosti, řemeslnické činnosti apod., pak potřebuje ke každé takové činnosti živnostenské oprávnění. Živnostenské oprávnění se vydává formou živnostenského listu a vydává ho živnostenský úřad. Předpoklady pro vydání živnostenského oprávnění jsou: - dosažení věku 18ti let, - způsobilost k právním úkonům, - bezúhonnost Podle živnostenského zákona se za bezúhonného nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, který souvisí s předmětem podnikání a není rozhodující, zda se jedná o trestný čin úmyslný nebo nedbalostní. Např. žadatel o podnikání v autodopravě se nebude pokládat za bezúhonného, byl-li odsouzen soudem pro nedbalostní trestný čin v souvislosti s dopravní nehodou. Za bezúhonného se dále nepovažuje ten, kdo byl odsouzen pravomocně i pro jiný trestný čin než související s předmětem podnikání, jestliže je obava, že obdobného činu se dopustí při provozování živnosti. Byl-li např. žadatel v minulosti opakovaně odsouzen pro trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky, byť to nebylo v souvislosti s řízením motorových vozidel, bude zřejmě pokládán za nezpůsobilého pro podnikání v autodopravě. Živnosti jsou buď ohlašovací nebo koncesované. Ke druhým je třeba státní přivolení, tzv. koncese. Živnosti ohlašovací jsou buď volné (nevyžadují odborné znalosti) nebo řemeslné (vyžadují vyučení) nebo vázané (vyžadují jinou odbornou kvalifikaci). Živnostenský úřad při obecním (městském) úřadu vydává živnostenské listy živností ohlašovacích volných, okresní úřad vydává živnostenské listy živností 18

ohlašovacích řemeslných a vázaných a živností koncesovaných. Za vystavení živnostenského listu se platí poplatky ve výši 1.000,- Kč, 2.000,- Kč nebo 3.000,- Kč. 1.3. Rady, doporučení, vzory 1. Nejjednodušší je začít podnikat jako fyzická osoba. 2. Časový postup při založení společnosti s ručením omezeným s minimálním vkladem je následující: - vymyslete si obchodní jméno, určete sídlo, - navštivte notáře nebo advokáta a požádejte o sepsání smlouvy či zakladatelské listiny nejméně 3x, - s jedním vyhotovením smlouvy a částkou 50.000,- Kč jděte do banky, která založí účet a dá Vám potvrzení o složení vkladu, - s druhým vyhotovením jděte na živnostenský úřad, pokud vedle zemědělské činnosti máte v předmětu podnikání též živnost (třeba koupi a prodej cizích výrobků), - kupte si kolky za 3.100,- Kč, - se živnostenským listem, potvrzením banky a kolkem se vraťte k advokátovi (notáři), který vám smlouvu sepisoval a požádejte ho o zajištění zápisu do obchodního rejstříku. - ten pak vezme třetí vyhotovení smlouvy, sepíše návrh na zápis, přiloží všechny potřebné listiny a kolek a zašle soudu. - po čase vám přijde usnesení, že společnost je zapsána. 3. Zakládáte-li společnost s dobrým přítelem, zvažte ještě jednou, zda skutečně je nejlepší vklady vložit v poměru 50 : 50. Časem patrně zjistíte, že na důležité otázky máte každý jiný názor a není, kdo by rozhodl. 4. Dříve, než zadáte advokátovi či notáři sepsání společenské smlouvy o založení společnosti a příslušných dokladů, zatelefonujte si na obchodní rejstřík a přesvědčte se, zda vámi navrhované jméno společnosti, které vám dalo takovou práci si vymyslet, už nemá zapsáno jiná společnost. Ušetříte si tím předělávání veškerých dokumentů včetně smlouvy, živnostenského listu a jiných příloh. 5. Do společenské smlouvy si v každém případě zakotvěte (případně požadujte po tom, kdo smlouvu zpracovává, aby tam zakotvil) přechod obchodního podílu na dědice v případě úmrtí a také možnost převodu podílu na osobu stojící mimo společnost. Tím ušetříte mnoho problémů jednak dědicům, ale také sám sobě, rozhodnete-li se obchodní podíl někdy prodat 6. Za společnost s ručením omezeným od okamžiku zápisu do obchodního rejstříku jedná a podepisuje jednatel. V období před zápisem, od uzavření společenské smlouvy, však jednají a podepisují všichni zakladatelé (společníci). 19

7. Budete-li prodávat své výrobky a produkty, nepotřebujete živnostenské oprávnění ke koupi a k prodeji. Vyplývá to z toho, že jste zapsán jako rolník. Živnostenské oprávnění nepotřebujete ani tehdy, pronajímáte-li své místnosti a prostory a budovy, pokud ovšem s tímto pronajímáním zároveň neposkytujete služby jako např. snídani, polopenzi nebo jiné. 20