Vysoká škola logistiky o.p.s. Mýtný systém a jeho ekonomický dopad na uţivatele. (Bakalářská práce)

Vysoká škola logistiky o.p.s. Mýtný systém a jeho ekonomický dopad na uţivatele (Bakalářská práce) Přerov 2011 Marek Darebníček

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a vypracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a ţe jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným pouţitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely. V Přerově, dne 22. dubna 2011.. podpis

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval všem, jejichţ rady přispěly ke zpracování této bakalářské práce. Zvláště pak děkuji panu Ing. Jaroslavu Šenkýřovi, CSc. za vedení mé bakalářské práce a za poskytnutí odborných rad při jejím vypracování. Velký dík patří i mému bratrovi, který mě po celou dobu práce podporoval a poskytoval mi cenné rady. Děkuji i svým rodičům za jejich stálou podporu nejen během mého studia.

Resumé Bakalářská práce se zabývá problematikou výběru mýtných poplatků v Evropské unii. Popisuje základní principy, účel a druhy elektronického mýtného ve vybraných státech Evropské unie s důrazem na ekonomické hledisko pro koncového uţivatele. V praktické části je analyzováno navýšení nákladů dopravní společnosti v důsledku změny mýtných sazeb. Abstract This bachelor thesis deals with collecting toll fees in the European Union. Describes the basic principles, purpose and types of electronic toll systems in some selected countries of the European Union. The practical part of thesis including analysis of additional costs in case when rates in toll collection are changing.

Obsah ÚVOD... 7 1. CHARAKTERISTIKA MÝTNÉHO SYSTÉMU V ČESKÉ REPUBLICE... 8 1.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MÝTA... 8 1.2 DŮVODY ZAVEDENÍ ZPOPLATNĚNÍ KOMUNIKACÍ... 8 1.3 DEFINICE MÝTNÉHO A JEHO TYPY... 8 1.3.1 Výběrčí kabiny... 9 1.3.2 Elektronický výběr mýtného... 9 1.4 MÝTNÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE... 17 1.4.1 Cesta k mýtnému systému... 17 1.4.2 Obecná architektura... 18 1.4.3 Zákaznická podpora... 21 1.4.4 Platební styk... 21 1.4.5 Náklady a příjmy z mýta... 22 1.4.6 Jak se placení mýta vyhnout - praxe v ČR... 25 2. MÝTNÉ SYSTÉMY POUŢÍVANÉ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU... 28 2.1 MÝTNÉ V NĚMECKU... 28 2.2 MÝTNÉ V RAKOUSKU... 30 2.3 MÝTNÉ V POLSKU... 32 2.4 MÝTNÉ NA SLOVENSKU... 34 2.6 MÝTNÉ VE FRANCII... 37 2.7 ANALÝZA MÝTNÝCH SYSTÉMŮ VE VYBRANÝCH STÁTECH... 39 3. DOPAD ZMĚNY MÝTNÝCH SAZEB NA NÁKLADY DOPRAVNÍ SPOLEČNOSTI... 42 3.1 SAZBY MÝTNÉHO A JEJICH VÝVOJ... 42 4. EKONOMICKÝ DOPAD MÝTNÉHO SYSTÉMU NA VYBRANÉ DOPRAVCE... 46 4.1 DOPRAVNÍ SPOLEČNOST BFF, S. R. O.... 47 4.2 VOZOVÝ PARK... 47 4.3 TRASY PŘEPRAV... 48 4.4 NÁKLADY V JEDNOTLIVÝCH LETECH... 51 4.5 VÝVOJOVÉ GRAFY... 52 ZÁVĚR... 55 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘILOH PŘÍLOHA

Úvod Různé typy a způsoby výběru mýtných poplatků za uţívání některých úseků silnic, mostů nebo řek jsou součástí dopravních systémů prakticky uţ od starověku. I ve 21. století je výběr mýtného samozřejmou součástí přepravy zboţí a osob a protoţe trh je stále globálnější, plní mýtné i důleţité regulační mechanismy. Na dopravce je tak vyvíjen ekonomický a ekologický tlak za účelem podpory kombinované dopravy, sniţování zátěţe na ţivotní prostředí a neposlední řadě v rámci konkurenčního boje. Výběr poplatků zároveň stimuluje další výstavbu silnic a údrţbu jiţ postavených. Jako téma pro svou práci jsem si proto vybral porovnání způsobů výběru mýta v České republice a některých státech Evropské unie s důrazem na koncového uţivatele, dopravce. V první kapitole se zabývám nejprve obecně technickými specifikacemi jednotlivých pouţívaných systémů výběru elektronického mýtného a poté přesnou charakteristikou mýta v České republice, včetně okolností vzniku a výběru systému, nákladů na jeho provoz a výnosů z něj. Ve druhé kapitole je uveden stručný přehled mýtných systémů ve vybraných státech Evropské unie, jejich charakteristika a přehled aktuálních sazeb. Součástí kapitoly je i analýza a porovnání mýtných systémů v České republice, Německu a Rakousku. Obsahem třetí a čtvrté kapitoly je přehled a vyčíslení změn v mýtných sazbách a ekonomický dopad těchto změn na náklady dopravní společnosti, který je nejprve ilustrován pomocí přehledu změn mýtných sazeb v České republice a poté konkrétně vyčíslen na příkladu modelové dopravní společnosti. 7

1. Charakteristika mýtného systému v České republice 1.1 Obecná charakteristika mýta Uţití dálnic, silnic, tunelů či mostů můţe podléhat zpoplatnění. Poplatkem za uţívání se rozumí určitá částka, která se platí za oprávnění vyuţívat po určitou dobu pozemní komunikace či dopravní stavby. Zpoplatnění můţe mí dvě formy. V prvním případě jde o tzv. časové zpoplatnění, tedy poplatek, jehoţ výše se odvíjí od doby, po kterou je umoţněno právo uţívání sítě zpoplatněných pozemním komunikací nebo dopravních staveb. Takové zpoplatnění můţe mít podobu například dálničního kupónu. Běţnějším a pro svou větší spravedlnost i preferovanějším způsobem zpoplatnění silniční infrastruktury je mýtné, resp. výkonové zpoplatnění, které se stanovuje v závislosti na skutečně ujeté vzdálenosti. [29] 1.2 Důvody zavedení zpoplatnění komunikací Primárním důvodem pro zpoplatnění komunikací je získaní dostatečných prostředků pro investice do infrastruktury, do její opravy a výstavby dalších komunikací. Evropská komise zveřejnila dokumenty, které poukazují na rapidní nárůst vyuţívání silniční dopravy a to především na úkor dopravy ţelezniční. Převaţující díl od sedmdesátých let aţ do současnosti, patří právě silniční dopravě. V devadesátých letech její podíl na celkovém objemu přepravy vzrostl aţ k hranici 75 %. Celkově došlo v období od sedmdesátých let do současnosti k postupnému zmenšení podílu dopravy potrubní, říční a výrazně i ţelezniční. Dalším podstatným důvodem zavedení zpoplatněných komunikací je vytvoření tlaku na dopravce, který má způsobit jejich částečný přechod z vyuţití silniční dopravy na dopravu kombinovanou, přičemţ upřednostňována je zejména kombinace s dopravou ţelezniční. [28], [17] 1.3 Definice mýtného a jeho typy Mýtné můţeme definovat jako určitou částku, která se platí za jízdu vozidla mezi dvěma body pozemní komunikace. Tato částka se stanoví podle ujeté vzdálenosti a typu vozidla. Jedná se tedy o tzv. výkonové zpoplatnění komunikace. 8

V minulosti bylo mýtné tradičně vybíráno na dálnicích manuálně, coţ vyţadovalo výstavbu rozsáhlých mýtných stanic. V současné době se od tohoto tradičního výběru upouští a nahrazuje se systémy elektronického výběru mýtného. Nejmodernější systémy elektronického výběru jsou označovány jako Multilane a Free Flow, coţ znamená, ţe jízda vozidla při mýtné transakci není nijak omezována (vozidlo můţe jet v jakémkoli jízdním pruhu nebo můţe přejíţdět z jednoho jízdního pruhu do druhého aniţ by muselo omezovat svou okamţitou rychlost). 1.3.1 Výběrčí kabiny V mnoha zemích funguje na některých dopravních úsecích manuální výběr poplatku ve výběrčích budkách s obsluhou či bez obsluhy. Nevýhodou tohoto postupu je významné sníţení propustnosti dané komunikace o 50 aţ 70 %. Toto mýtné se nejčastěji pouţívá ve Francii, Španělsku, Itálii, Slovinsku, Chorvatsku a Portugalsku a většinou se vztahuje jak na osobní, tak na nákladní automobily. Je moţno platit hotově nebo kartami telepass, coţ jsou elektronické předplacené karty, jeţ umoţňují rychlejší průjezd. [14] Obrázek 1: Výběrčí kabina Zdroj: westernharbourtunnel.com 1.3.2 Elektronický výběr mýtného Systémy pro elektronické vybírání poplatku EFC (Electronic Fee Collection), jsou dlouhodobě pouţívány v zahraničí. 9

Jedná se o výkonové zpoplatnění, které je primárně spravedlivějším zdrojem příjmů a také dobře plní výše zmíněné regulační mechanismy např. platba pouze pro vybrané kategorie vozidel (hmotnostní limity), progresivní platby při regulaci dopravy (vjezd do městského centra, tunelu) apod. Systémy EFC je moţno rozdělit dle konfigurace výběrových míst, případně dle počtu jízdních pruhů a dle způsobu přenosu dat. Dle konfigurace výběrových míst rozlišujeme: a) otevřený systém, v němţ uţivatelé platí poplatek pouze v jednom místě a to při vjezdu do placeného prostoru. Na jeho začátku je umístěna výběrová stanice, která zprostředkovává přenos informací mezi zařízením instalovaným ve vozidle (OBU - On Board Unit) a zařízením umístěným na vozovce (RSE - Road Side Equipment). b) uzavřený systém, v němţ uţivatel platí poplatek za celou cestu v placeném prostoru, tj. od místa vjezdu vozidla do placeného prostoru (vstupní výběrová stanice) aţ po místo, kde uţivatel placený prostor opouští (výstupní výběrová stanice). Přenos informací mezi jednotkou OBU a RSE se tedy uskutečňuje dvakrát. Dle počtu jízdních pruhů rozlišujeme: a) jedno-pruhový výběrový systém, kdy jsou vozidla úmyslně vedena do jednotlivých oddělených pruhů, které jsou od sebe fyzicky odděleny např. betonovou nebo jinou konstrukcí. b) pseudo více-pruhový výběrový systém - jde víceméně o jedno-pruhový výběrový systém, u něhoţ však nejsou jednotlivé pruhy fyzicky odděleny a vozidla jedou v několika jízdních pruzích zároveň. Systém výběru mýtného resp. sběru dat musí tedy umět reagovat na situace, kdy nějaké vozidlo např. náhodně přejede z jednoho pruhu do druhého. c) více-pruhový výběrový systém, u něhoţ nejsou stanoveny ţádné podmínky na řazení projíţdějících vozidel, nedochází ke zpomalování dopravního proudu. Tento systém je technicky mnohonásobně sloţitější neţ předchozí dva systémy, jeho nejčastější a také nejjednodušší variantou je dvou-pruhový systém. 10

Dle způsobu přenosu dat rozlišujeme: a) elektronické mikrovlnné mýtné Tato technologie přenosu vyuţívá spojení na krátkou vzdálenost (DSRC - Dedicated Short Range Communication), které zprostředkovává přenos dat mezi RSE a jednotkou OBU ve vozidle. Komunikace se uskutečňuje v infračerveném nebo mikrovlnném pásmu. Systém DSRC se vyuţívá např. v Rakousku, Švýcarsku a od roku 2007 i v České republice. Architektura systému Při pouţívání této technologie je infrastruktura komunikací rozšířena většinou o fyzické mýtné brány (portály), které jsou osazeny zařízením DSRC pro komunikaci s projíţdějícími vozidly. Zařízení DSRC můţe být umístěno ale i vedle vozovky popř. přímo mezi jízdními pruhy. Tyto mýtné brány resp. RSE zařízení na nich umístěny, pak detekují a lokalizují vozidla projíţdějící placenou zónou. Shromaţďovány jsou dva typy informací elektronická identifikace vozidla a klasifikační data vozidla informace o platební transakci (např. ID karty v OBU) Přenos dat je obousměrný, neboť kaţdá finanční transakce musí být zpětně potvrzena. Telekomunikační operátor pak sbírá data z RSE jednotek a zajišťuje jejich správné doručení k operátorovi výběru. Transakce jsou realizovány několika způsoby, dle pouţitého systému zařízení ve vozidle. nejpokročilejší systémy pracují s aplikací standardních platebních karet (např. VISA CARD), celá transakce se podobá bankovní operaci při nákupu v supermarketu. méně pokročilé systémy pracují s pouţitím speciální karty, jakou známe např. z telefonních automatů - uţivatel si ve vybraných obchodech koupí kartu a pouţívá ji aţ do vyčerpání jednotek tzv. pre payment (reţim pre-pay). 11

v některých systémech EFC se počítá s tzv. metodou post payment (reţim post-pay), u které uţivatel pouţívá elektronickou kartu pouze jako identifikační zařízení a jednou měsíčně mu přijde na jeho adresu účet s měsíční sumou. Palubní jednotka OBU Tuto jednotku si musí kaţdý řidič, na kterého se povinnost platby mýtného vztahuje, koupit a nainstalovat do vozidla. Je to malý přístroj, který se jednoduše upevní za přední sklo v autě. Elektronická karta se pak vkládá dovnitř jednotky OBU. Kdyţ řidič projíţdí kolem místa výběru, přistroj OBU přijme radiový signál nebo signál v prostředí infračervených vln (IR, viz dále) a mezi OBU a RSE proběhne platební transakce popř. výměna dat pro post payment, o celé akci je řidič informován akustickým signálem, pípnutím. Obrázek 2: Palubní jednotka OBU Zdroj: premid.cz Vzhledem k tomu, ţe systém shromaţďuje citlivé údaje o platebních transakcích, vztahují se na získaná data samozřejmě stejná bezpečnostní pravidla jako pro data z ostatních platebních transakcí obecně. To brání dalšímu sledování pohybu řidičů systémem EFC, data také nemohou být dále pouţita pro jiné účely jako je např. sledování dodrţování povolené rychlosti. Radiový signál u systému DSRC samozřejmě nesmí rušit ţádné další elektronické přístroje a jeho frekvence byla vybrána tak, aby nerušila ani signály mobilních telefonů, přenosných PC atd. Kmitočet systému DSRC je pro Evropu standardizován na 5,8 GHz. 12

Přenosy v infračerveném pásmu Stále významnějším variantou DSRC technologie je přenos dat zaloţený na principu infračervených vln (IR). Výhoda IR systému je v nízké ceně čidel a hlavně v několikanásobně vyšší rychlosti přenosu, ta se pohybuje v maximu cca 10 Mb/s, zatímco mikrovlnný systém má rychlost omezenou na cca 500 kb/s. Vyšší rychlost samozřejmě umoţňuje přenášet i mnohem více informací. Další předností proti mikrovlnnému systému je bezztrátový prostup metalizovaným sklem, kterým je osazena většina moderních automobilů. Nevýhodou IR přenosů je zejména neexistence jednotných evropských standardů, coţ vede k nekompatibilitě s ostatními pouţívanými systémy. [24] Princip činnosti mýtné brány Samotná brána je, jak je uvedeno výše, pouze nosič zařízení, které slouţí k výběru a kontrole mýtného. Je opatřena komunikačními jednotkami pro odečet mýtného (pro kaţdý pruh jedna). Na části bran (nazývaných enforcementní brány) se nachází i zařízení kontrolního systému. Obrázek 3: Komunikační systém DSRC Zdroj: technet.idnes.cz 13

Ten slouţí k identifikaci všech vozidel, které branou projíţdějí, tedy nejen těch, které jsou vybaveny palubní jednotkou. Vozidlo je přeměřeno aby se zjistil jeho typ, je vyfotografováno a z této fotografie se pak automaticky zjišťuje poznávací značka vozidla. Následuje kontrola, zda palubní jednotka a značka vozidla odpovídají. Systém je tak schopen rozpoznat i vozidla, která se pokoušejí o podvod a mají například palubní jednotku odstíněnou. Obrázek 4: Jednotlivé prvky systému DSRC Zdroj: technet.idnes.cz Legenda k obrázku: 1 Laserový skener 4 Fotoaparát a TR blesk 2 Laserový skener 5 DSRC komunikátor 3 Kamera Zjištění případného přestupku je pak kontrolováno ještě v centrále manuálně obsluhou a v případě pozitivního výsledku je vše předáno příslušným orgánům (v případě ČR tedy Celní správě). V budoucnu můţe být systém bran doplněn o další mechanismy sledování vozidel např. sledování rychlosti, hledání kradených vozidel nebo k podpoře satelitní technologie. [26] 14

b) elektronické satelitní mýtné Narozdíl od systému DSRC, který pracuje s reálnou infrastrukturou tvořenou mýtnými bránami podél jednotlivých sledovaných komunikací, pracuje systém satelitního mýtného s vyuţitím satelitní navigace (GPS/GNSS) případně ještě v kombinaci s technologii celulární mobilní sítě (GSM). Poplatky jsou vybírány na virtuálních platebních bránách, které jsou uloţeny v naprogramovaných tabulkách v OBU. Pokud vozidlo projede tímto virtuálním bodem, uskuteční se platební transakce. Vlastní detekce vozidla pomocí GPS je provedena pomocí signálů přijatých od minimálně čtyř ze 24 druţic systému GPS. Poloha je porovnávána s polohou virtuálních výběrčích míst, které jsou umístěny v OBU, na začátku a na konci placené komunikace. Informace o projetí daným bodem je vyslána prostřednictvím GSM mobilní sítě k poskytovateli a následně je odečten příslušný obnos z elektronické platební karty uţivatele nebo je průjezd zaznamenán na čipovou kartu pro pozdější vyhodnocení a post payment. Obrázek 5: Schéma satelitního mýtného Zdroj: technet.idnes.cz Tento moderní systém výběru mýtného se vyuţívá v Německu či na Slovensku, kde je doplněn i mikrovlnným systémem, který plní kontrolní úlohu. Satelitní navigace má však i svá technická omezení (např. v hustě zastavěném prostoru měst a v tunelech). 15

V souvislosti se systémem EFC a satelitním výběru mýtného se počítá s dobudováním navigačního systému Galileo, který by se měl stát, jak navigačním, tak i komunikačním druţicovým systémem pro celou Evropu. [17], [14], [24] Výhody a nevýhody technologií EFC Tabulka 1: Výhody a nevýhody technologií EFC Technologie Výhody Nevýhody DSRC Levné OBU Časté vyuţívání v Evropě Vyuţití pro telematické aplikace Niţší náklady na kontrolu placení GPS/GSM Zdroj: vlastní zpracování 1 Levná infrastruktura (není nutná RSE) Integrace s dalšími sluţbami mobilních operátorů Dynamické rozšiřování úseků Vyuţití pro telematické aplikace Niţší náklady na údrţbu infrastruktury Nákladná infrastruktura RSE Pokrytí pouze vybrané silniční sítě Vyšší náklady na údrţbu infrastruktury Nákladnější OBU Vyšší náklady na kontrolu placení Méně četné vyuţívání v Evropě 1 PŘIBYL, Pavel; SVÍTEK, Miroslav. Inteligentní dopravní systémy. 1. vydání. Praha : BEN - technická literatura, 2001. 544s. ISBN 80-7300-029-6. VÁGNER, Patrik. Elektronické mýtné. [online]. 2009 [cit. 2011-03-13].Dostupné z WWW: <http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/33665/1/vagnerp_elektronicke%20mytne_ks_2009.p df>. 16

1.4 Mýtný systém v České republice V České republice je pouţíván pro výběr mýtného elektronický mikrovlnný systém, jde o systém otevřený, vícepruhový. Provozovatel elektronického mýtného systému je Ředitelství silnic a dálnic ČR. Výnosy získané výběrem mýtného jsou pak příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Povinnosti platby mýtného podléhají vozidla s nejvyšší povolenou hmotností 12 tun a výše a od 1. 1. 2010 i vozidla nad 3,5 tuny při uţití dálnic, rychlostních silnic a vybraných silnic I. třídy. Zpoplatněné komunikace jsou stanoveny vyhláškou MD ČR č. 483/2009 Sb. Aktuální sazby mýtného jsou stanoveny v Nařízení vlády ČR č. 26/2010 Sb. Obrázek 6: Síť zpoplatněných komunikací v ČR Zdroj: premid.cz 1.4.1 Cesta k mýtnému systému Vláda ČR v květnu 2004 rozhodla, ţe zpoplatní uţívání vybraných pozemních komunikací těţkými vozidly výkonově, aby se uţivatelé spravedlivěji a přímo podíleli na nákladech spojených s výstavbou, modernizací, údrţbou a provozem významných silničních tahů. 17

Po odsouhlasení základních parametrů zadávací dokumentace pro výběrové řízení na generálního dodavatele tohoto systému (usnesení vlády č. 736 ze dne 15. června 2005), bylo dne 11. července 2005 zveřejněno oznámení zadávacího řízení veřejné zakázky "Poskytování sluţeb a dodávek vybrané infrastruktury k realizaci projektu výkonového zpoplatnění vybraných komunikací v ČR". Ministerstvo dopravy obdrţelo do 16. září 2005 12:00 hodin 4 nabídky. Vítězem výběrového řízení se stala společnost Kapsch, která v březnu roku 2006 uzavřela s Českou republikou smlouvu na vybudování mýtného systému. Český elektronický systém výběru mýta zahájil komerční provoz dne 1. ledna 2007 na dálnicích a rychlostních silnicích v celkové délce 970 km. [18], [17], [11] Podíl zpoplatněných a nezpoplatněných komunikací v ČR k 1.1.2011 zpoplatněno 2,42% nezpoplatněno 97,58% Graf 1: Podíl zpoplatněných a nezpoplatněných komunikací v ČR k 1. 1. 2011 Zdroj: vlastní zpracování 2 1.4.2 Obecná architektura V České republice se tedy vyuţívá mikrovlnná technologie elektronického výběru mýtného. Systém elektronického mýtného se skládá z jednotlivých subsystémů (mýtná stanice, kontrolní stanice, přenosná kontrolní zařízení, palubní jednotky apod.). 2 PREMID.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: <http://www.premid.cz/index.php?id=1521&l=3>. ŘSD ČR [online]. 2011 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: <http://www.rsd.cz/doc/silnicni-adalnicni-sit/delky-a-dalsi-data-komunikaci/prehledy-z-informacniho-systemu-o-silnicni-a-dalnicni-siticr>. 18

Součástí pouţívaného systému je i identifikace vozidel, u kterých se mýtné neodúčtovalo nebo proces odúčtování nemohl proběhnout správně. Vozidla, která podléhají mýtnému, jsou povinně vybavena malým elektronickým zařízením OBU - jednotkou premid - které komunikuje s mýtným systémem. Povinnost vybavení jednotkou premid platí i pro vozidla zpoplatněných kategorií, která jsou ze zákona osvobozena od placení mýtného (např. vozidla IZS a ozbrojených sil). Zpoplatněné komunikace jsou rozděleny do mýtných úseků. Na kaţdém z nich je mýtná stanice (zpravidla tvaru brány), která zaznamená průjezd vozidla a následně mýtnou transakci. Mýtná povinnost vzniká i v případě, kdy při míjení konkrétního mýtného bodu nebyla zaznamenána mýtná transakce, ale z jiných záznamů v systému elektronického mýtného je zřejmé, ţe vozidlo pouţilo zpoplatněný mýtný úsek. [20] Mýtná stanice Mýtné stanice jsou postaveny na zpoplatněné silniční síti a jsou vybaveny anténami umoţňujícími komunikaci mezi mýtnou stanicí a palubní jednotkou premid. Obrázek 7: Mýtná brána Zdroj: portal.dopravniinfo.cz 19

Kontrolní stanice Kontrolní stanice jsou vybaveny technikou pro kontrolu vybavenosti vozidel palubní jednotkou premid, jejího správného nastavení a také pro kontrolu vlastní platby mýtného. Pokud je zaznamenána nesrovnalost, je informace předána do kontrolního centra systému elektronického mýtného, včetně automaticky pořízené fotografie příslušného vozidla. Personál centra provede ověření zaslané informace. Pokud došlo k přestupku, je výsledek zaslán mobilním kontrolám, které vozidlo vyhledají a zastaví. Přenosná kontrolní zařízení Kromě pevně instalovaných přístrojů existují i přenosná zařízení, která nejsou vázána na určité místo a lze je tak pruţně pouţít ke kontrole různých úseků trasy. Mobilní kontrola Mobilní kontroly na české síti zpoplatněných komunikací doplňují činnost stacionárních a přenosných kontrolních zařízení. Vlastní kontroly provádějí vozidla Celní správy ČR, která jsou okamţitě informována o všech deliktech přímo z centrály systému elektronického mýtného. Tyto mobilní jednotky mají ze zákona oprávnění zastavovat mýtným systémem označená vozidla, ověřit nesrovnalosti a v případě jejich potvrzení poţadovat pokutu nebo zahájit správní řízení nebo vyměřit / vybírat dodatečné mýtné, případně vozidlo odstavit. [20], [12] 20

Obrázek 8: Mobilní kontrola Zdroj: premid.cz 1.4.3 Zákaznická podpora Jako podpora pro zákazníky mýtného systému slouţí distribuční a kontaktní místa. distribuční místa - jsou umístěna na vybraných čerpacích stanicích a hraničních přechodech a jsou určena pro rychlou obsluhu řidičů na cestách a jednoduché úkony, především dobíjení předplatného pro reţim pre-pay. kontaktní místa - určena jsou především pro poskytování sluţeb dopravním společnostem a reţim post-pay. Poskytují rozšířené sluţby, které nelze zajistit na distribučních místech. Kontaktních míst je celkem 15. 1.4.4 Platební styk Technologie palubní jednotky premid umoţňuje platbu mýtného v reţimu pre-pay nebo v reţimu post-pay, kombinace obou způsobů není moţná. V případě pre-pay reţimu lze nabití provést v hotovosti nebo platebními kartami bankovními (např. Diners, EC/MC, Maestro, VISA a další) popř. platebními kartami tankovacími (např. Benzina, CCS Toll, DKV, eurowag, Aral, OMV, Account a další). Předplatné se do karty vkládá na distribučních nebo kontaktních místech. V případě sníţení kreditu pod 600 Kč bude palubní jednotka při průjezdu mýtnou stanicí řidiče akusticky upozorňovat na potřebu dobít kredit. Vyúčtování mýtných transakcí obdrţí uţivatel na vyţádání. 21

V případě post-pay reţimu je nutné nejprve sjednat smlouvu z provozovatelem elektronického mýtného. Smlouvu lze sjednat na kontaktních místech nebo u některých vydavatelů tankovacích karet. Palubní jednotka premid pak pouze zaznamenává mýtné transakce a provozovateli vozidla je následně zaslána faktura vyúčtování mýtného za předchozí účtovací období. Odpadají tak starosti s nabitím palubní jednotky a manipulací s hotovostí. Dalšími výhodami jsou bezesporu moţnost odloţení splatnosti mýtných závazků aţ o 90 dnů a alternativní forma následného placení prostřednictvím tankovacích karet. [20], [21] 1.4.5 Náklady a příjmy z mýta Náklady Nabídková cena na vybudování mýtného systému předloţená společností Kapsch v roce 2005 činila 22 094 023 587, 04 Kč vč. DPH. [18] Příjmy a výdaje za rok 2007 2010 Tabulka 2: Přehled příjmů a výdajů mýtného systému v ČR Celkové příjmy [mld. Kč] Celkové výdaje na provoz [mld. Kč] Rok 2007 5, 57 1,61 Rok 2008 6, 14 2,25 Rok 2009 5, 54 2,39 Rok 2010 6, 57 1, 66 Zdroj: vlastní zpracování 3 Měsíce s nejvyšším výběrem [mil. Kč] Říjen [542] Červen [480] Duben [556] Prosinec [390] Říjen [520] Září [509] Listopad [623] Říjen [620] Podíl českých dopravců Podíl zahranič. dopravců 61,3% 38,7% 60,3% 39,7% 58,0% 42,0% 58,5% 41,5% 3 PRODOPRAVCE.CZ [online]. 2010 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: <http://www.prodopravce.cz/zprava-i7238.php> a <http://www.prodopravce.cz/zprava-i7469.php>. 22

Nejvíce se na vybraném mýtném podílejí tuzemští dopravci, jejich podíl nepatrně klesá, následují vozidla ze Slovenska a Polska. Na druhém konci ţebříčku s objevují vozidla z Izraele, Libanonu či Libye. Grafy znázorňují rozloţení platby v obou reţimech v prvním roce platnosti výběru elektronického mýtného, je vidět, ţe převládá vyuţívání pre-pay reţimu platby a to ve větší míře u uţivatelů ze zahraničí. [1] Podíl plateb mýtného v roce 2007 Post-pay 31% Neplatící 3% Pre-pay 66% Pre-pay Post-pay Neplatící Graf 2: Podíl plateb mýtného v roce 2007 Zdroj: premid.cz 23

Rozdělení uživatelů v režimu " post-pay" v roce 2007 Zahraniční 39% Domácí 61% Domácí Zahraniční Graf 3: Rozdělení uţivatelů v reţimu post-pay v roce 2007 Zdroj: premid.cz Rozdělení uživatelů v režimu "pre-pay" v roce 2007 Domácí 21% Zahraniční 79% Domácí Zahraniční Graf 4: Rozdělení uţivatelů v reţimu pre-pay v roce 2007 Zdroj: premid.cz 24

Příjmy a výdaje za rok 2011 Za leden letošního roku stát vybral na mýtném 624 milionů Kč, coţ je o 48 % více neţ za stejné období loňského roku. Za růstem stojí především zvýšení mýtných sazeb, oţivení ekonomiky či zpoplatnění nové části Praţského okruhu. Za únor stát vybral na mýtném 624,7 milionů Kč, coţ je o 23 % více neţ za stejné období roku 2010. Dle odhadů by se v letošním roce mohlo na mýtném vybrat rekordních 7,7 miliardy Kč a výdaje by mohly činit pouze 1,48 miliard Kč. [16], [2], [23] 1.4.6 Jak se placení mýta vyhnout - praxe v ČR Existuje několik způsobů, jak se platbě mýtného vyhnout. Mezi nejčastější způsoby, kterými se řidiči snaţí vyhnout své povinnosti a oklamat mýtný systém patří: a) objíţdění zpoplatněných úseků, vyuţitím silnic niţších tříd a úseků silnic I. třídy, které zpoplatnění doposud nepodléhají. Jedná se o nejčastější způsob, jak se placení mýtného vyhnout. Nevýhodou tohoto způsobu je bezpochyby často delší doba jízdy a vyšší náročnost na soustředění řidiče. Najde se však i několik příkladů tras, kde se řidiči můţe větší fyzická a psychická zátěţ vyplatit. Jako příklad si uveďme trasu zveřejněnou na zpravodajském portále auto.idnes.cz. Jedná se o trasu z Ostravy do Šumperka. Pro tuto přepravu můţeme vyuţít severní nezpoplatněnou variantu trasy přes Opavu a Bruntál nebo jiţní zpoplatněnou variantu přes Olomouc a Mohelnici. Jako dopravní prostředek pro kalkulaci pouţijeme jeden z nejprodávanějších tahačů na českém trhu MAN TGA 18 (počet náprav tahače plus návěsu - 2+3, emisní třída EURO 3, průměrná spotřeba 30 l/ 100 km). Cenu nafty kalkulujeme za 34 Kč/l. 25

1. zpoplatněná varianta: Ostrava-Olomouc-Mohelnice-Šumperk 2. nezpoplatněná varianta: Ostrava-Opava-Bruntál-Šumperk Obrázek 9: Trasy přepravy Zdroj: auto.idnes.cz Tabulka 3: Vypočítané parametry variant přeprav Ostrava - Šumperk Varianta Vzdálenost [km] Zdroj: vlastní zpracování 4 Doba jízdy [min] Projeto nafty [l] Zaplaceno za naftu [Kč] Mýtné [Kč] Celkem [Kč] 1 160,6 152 48,18 1638,12 641,45 2279,57 2 125,0 137 37,50 1275,00 0 1275,00 Podle provedených výpočtů by se řidiči jednoznačně vyplatila varianta č. 2 je rychlejší, levnější a kratší. Výpočty jsou však pouze modelové a nezohledňují aktuální situaci na silnici, hustotu provozu a především další důleţitý parametr, kterým je profil trasy. Řidič kamionu resp. dopravce tedy ušetří za naftu a mýtné a doba jízdy se za ideálních podmínek zkrátí o přibliţně 15 min. Celková úspora, kterou pouţití nezpoplatněné trasy přináší, tak činí cca 1000 Kč. 4 MÝTNÝ KALKULÁTOR [online]. 2011 [cit. 2011-03-21]. Dostupné z WWW: <http://188.65.73.179/tc/>. PLÁNOVAČ CEST ŠKODA AUTO [online]. 2011 [cit. 2011-03-21]. Dostupné z WWW: <http://www.skoda-auto.cz/cze/applications/routeplanner/pages/routeplanner.aspx>. 26

Pokud do kalkulace vezmeme v úvahu i profil trasy a promítneme teoretické navýšení spotřeby způsobené profilem trasy do celkové úspory cca 1000 Kč, vyjde nám, za předpokladu ceny nafty 34 Kč/l, ţe tato trasa se ještě vyplatí při navýšení spotřeby o téměř 80% (o 29,5 l nafty proti původní kalkulované spotřebě 37,5 l). Nebereme-li tedy v úvahu časové hledisko závislé na aktuální situaci na trase, fyzickou a psychickou zátěţ řidiče, je pravděpodobné, ţe se tato trasa dopravci vyplatí. b) odstínění palubní jednotky, coţ se provádí např. zabalením palubní jednotky do alobalu. Při průjezdu vozidla pod mýtnou bránou pak nemusí dojít ke zkontaktování palubní jednotky a řidič tak brázdí silnice bez placení. c) řazení v těsné blízkosti za vozidlo jedoucí před řidičem. Vozidlo schované za jiným s odstupem menším neţ tři metry je totiţ pro bránu neviditelné. V tomto případě se řidič kromě porušení zákona vystavuje i riziku sráţky s vozidlem jedoucím před ním. [6], [15], [7] 27

2. Mýtné systémy pouţívané ve vybraných zemích EU Jednotlivé země Evropské unie vyuţívají jak časového, tak i výkonového zpoplatnění svých komunikací. Zpoplatnění se většinou týká dálnic, méně často uţ silnic ostatních tříd. V případě výkonového zpoplatnění, se ve většině případů jedná o mýtné vybírané tradičním způsobem pomocí výběrčích kabin. Tyto mohou být automatizované nebo s přítomností výběrčí osoby. V některých zemích Evropské unie se můţeme setkat s elektronickým mýtným systémem pracující na bázi mikrovlnné technologie, méně se také vyskytují elektronické mýtné systémy vyuţívající satelitní navigaci. [13] 2.1 Mýtné v Německu Povinnost platit mýtné na německých dálnicích platí od 1. ledna 2005 a týká se všech nákladních vozidel nebo souprav vozidel s přípustnou celkovou hmotností minimálně 12 tun. Od 1. ledna 2007 jsou navíc zpoplatněny i určité úseky spolkových silnic. Od mýta jsou osvobozeny autobusy, vozidla armády, policie a další. Prohřešky proti mýtné povinnosti řeší Spolkový úřad pro nákladní dopravu (BAG). Pokuty mohou dosáhnout aţ 20 000 eur. Mýtný systém zde vyvinula a vybudovala společnost Toll Collect. Systém pracuje na satelitní bázi. Poplatky jsou vybírány v závislosti na ujeté zpoplatněné trase, počtu náprav a emisní třídě. Prvním krokem k placení mýta je registrace plátce a jeho vozidla u společnosti Toll Collect. Registrovaní uţivatelé mohou vyuţívat tři způsoby zaúčtování mýta: automaticky pomocí ve vozidle instalovaného palubního přístroje OBU manuální zaúčtování na poplatkovém terminálu manuálně na internetu Po registraci obdrţí podnik pro kaţdý kamion jednu vozidlovou kartu, na které jsou uloţena všechna data nutná pro výběr mýta (SPZ vozidla, země registrace, emisní třída, počet náprav a přípustná celková hmotnost tahače). 28

V případě manuálního zaúčtování na poplatkovém terminálu není registrace uţivatele nutná. Tento způsob platby mýtného je vhodný především pro uţivatele, kteří německé dálnice pouţívají jen zřídka. Obrázek 10: Vozidlová karta Zdroj: toll-collect.de Pro určení výše mýta se kaţdé vozidlo zařadí podle své emisní třídy do jedné z kategorií A, B, C nebo D. [27] Tabulka 4: Aktuální mýtné sazby v Německu Kategorie Emisní třída Počet náprav Cena/km 5 od 1.1.2011 A S5, EEV třída 1 do 3 náprav 0,140 od 4 náprav 0,154 B S4, S3 s PMK 2, 3 nebo 4 do 3 náprav 0,168 od 4 náprav 0,182 C S3 bez PMK, S2 s PMK 1, 2, 3 nebo 4 do 3 náprav 0,210 od 4 náprav 0,224 D S2 bez PMK, S1 a vozidla nespadající do do 3 náprav 0,273 kategorie emisní třídy od 4 náprav 0,287 Zdroj: vlastní zpracování 6 5 Mýtné je osvobozeno od DPH. 6 TOLL-COLLECT.DE [online]. 2009 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: <http://www.tollcollect.de/pdf/benutzerinformation/cz_nutzerinfo.pdf>. 29

Obrázek 11: Síť zpoplatněných komunikací v Německu Zdroj: its-spedition.cz 2.2 Mýtné v Rakousku Mýtný systém fungující na rakouských dálnicích a rychlostních komunikacích od 1. ledna 2004 se týká všech vozidel jejichţ nejvyšší přípustná celková hmotnost je větší neţ 3,5 tuny. Mýtné se počítá v závislosti na počtu náprav (3 kategorie) a emisní třídě (3 tarifní skupiny). Navíc v Rakousku existují trasy, kde se uplatňuje zvláštní mýtné se zvýšeným kilometrickým tarifem nebo nočním tarifem 7. Jedná se o úseky dálnic A9, A10, A11, A13 a úsek rychlostní komunikace S16. Systém zpoplatněných komunikací je zaloţen na mikrovlnné technologii. Palubní jednotky OBU (Go-Box) jsou zapůjčovány za jednorázový poplatek 5 eur a jsou interoperabilní se švýcarským přístrojem do vozidla TRIPON/EMOTACH. Částka mýtného se zúčtovává dvěma způsoby: 7 Tyto mýtné sazby neuvádím, lze je najít na internetovém portálu rakouského mýtného systému gomaut.at. 30

datová centrála ukládá data do paměti a zákazník můţe uhradit částku mýtného následně formou debetní, kreditní, tankovací karty či přímo společnosti ASFINAG prostřednictví sluţby GO-Direkt, tedy post-pay reţim. GO-Direkt v sobě spojuje výhody reţimu post-pay a přímého vyúčtování (pruţný interval vyúčtování a splatnosti a nově i celkový roční dobropis ve výši 0,3%). odúčtování od kreditu uloţeného v paměti GO-Boxu, tedy pre-pay reţim. Dozor nad výběrem mýtného provádí společnost ASFINAG, výše pokuty se můţe vyšplhat aţ k 3 000 eur. [10] Tabulka 5: Aktuální mýtné sazby v Rakousku Tarifní skupina Emisní třída Kategorie 2 2 nápravy Cena / km 8 Kategorie 3 3 nápravy Kategorie 4 4 a více náprav A EURO EEV a VI 0,1460 0,2044 0,3066 B EURO IV a V 0,1560 0,2184 0,3276 C EURO 0 - III 0,1780 0,2492 0,3738 Zdroj: vlastní zpracování 9 8 Není-li uvedeno jinak, jsou ceny ve všech přehledových tabulkách bez DPH. 9 GO-MAUT.AT [online]. 2010 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: <http://www.gomaut.at/mautsystem>. 31

Obrázek 12: Síť zpoplatněných komunikací v Rakousku Zdroj: asfinag.at 2.3 Mýtné v Polsku Mýtný systém v Polsku vyuţívá výběrčích kabin a funguje jen na vybraných úsecích polských dálnic. Platit je moţné v polských zlotých, amerických dolarech nebo eurech. Na frekventovaných úsecích je moţno platit i kreditní kartou. Elektronické mýtné na bázi mikrovlnné technologie má v Polsku začít fungovat od července roku 2011 a to na zhruba 1750 km komunikací. Toto elektronické výkonové zpoplatnění se bude týkat všech vozidel nad 3,5 tuny. O vybudování systému se má postarat stejně jako v ČR společnost Kapsch. Do roku 2018 by takto mělo být zpoplatněno asi 7600 km polských silnic. Stávající systém ručního výběru mýta se v současné době týká 3 polských dálnic, přičemţ výše mýtného je stanovena hmotnosti vozidla. Místa s výběrem mýtného jsou: dálnice A1 - Rusocin, Stanislawie, Swarożyn, Pelplin, Kopytkowo, Nowe Marzy dálnice A2 - Konin, Września, Poznań, Nowy Tomyśl dálnice A4 - Myslowice, Balice [9], [5] 32

Tabulka 6: Aktuální mýtné sazby v Polsku Hmotnost a Cena 10 Dálnice Počet úseků do 3,5 t nad 3,5 t A1 5 3,50-17,60 PLN 8,30-41,80 PLN A2 3 13 PLN 27 PLN A4 2 8 PLN 13,50 PLN Zdroj: vlastní zpracování 11 Obrázek 13: Síť zpoplatněných komunikací v Polsku Zdroj: poland.skiba.nl 10 Cena za úsek včetně DPH. 11 DALNICNI-ZNAMKY.COM [online]. 2011 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: <http://www.dalnicni-znamky.com/dalnicni-poplatky-polsko.html>. 33

2.4 Mýtné na Slovensku Elektronický mýtný systém byl na Slovensku uveden do provozu od 1. 1. 2010. Mýtný systém fungující na satelitní technologii zde vybudovala společnost SkyToll. Mýtné se platí na vymezených úsecích dálnic, silnic pro motorová vozidla a silnic I. třídy. Povinnost platit mýtné mají motorová vozidla a jízdní soupravy s celkovou hmotností nad 3,5 tuny. Tato vozidla musí být zaregistrována do systému elektronického výběru mýta a vybavena funkční elektronickým zařízením - palubní jednotkou, která je poskytována na základě smlouvy s provozovatelem systému (Národní dálniční společnost nebo jí pověřená společnost SkyToll). Osvobozená od povinnosti platit mýtné jsou například vozidla ozbrojených sil, celní správy či integrovaného záchranného systému. Sazby mýtného jsou stanoveny v závislosti na kategorii vozidla, počtu náprav a emisní třídě. Provozovatel vozidla si můţe vybrat ze dvou reţimů platby pre-pay a post-pay. V reţimu předplaceného mýta (pre-pay) je moţné provést úhradu mýta v hotovosti, bankovní kartou nebo palivovou kartou, vţdy v na kontaktním či distribučním místě. V případě reţimu následného placení mýta (post-pay) se úhrada provádí bankovním převodem, prostřednictví vydavatele palivových karet, popřípadě v hotovosti či bankovní nebo palivovou kartou. Kontrolu dodrţování mýtné povinnosti provádí mýtná policie. [8] Tabulka 7: Aktuální mýtné sazby na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla na Slovensku Nákladní vozidla Autobusy Zdroj: vlastní zpracování 12 Emisní třída Kategorie vozidla EURO 0 - EURO IV, V, EURO III II EEV 3,5 t - 12 t 0,093 0,086 0,083 2 nápravy 0,193 0,183 0,179 12 t a více 3 nápravy 0,202 0,193 0,189 4 nápravy 0,209 0,199 0,196 5 náprav 0,206 0,193 0,189 3,5 t - 12 t 0,060 0,050 0,030 12 t a více 0,110 0,100 0,060 12 EMYTO.SK [online]. 2009 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: <https://www.emyto.sk/web/guest/ten>. 34

Tabulka 8: Aktuální mýtné sazby na silnicích I. třídy na Slovensku Nákladní vozidla Autobusy Zdroj: vlastní zpracování 12 Emisní třída Kategorie vozidla EURO 0 - EURO IV, V, EURO III II EEV 3,5 t - 12 t 0,070 0,063 0,063 2 nápravy 0,146 0,136 0,136 12 t a více 3 nápravy 0,153 0,146 0,143 4 nápravy 0,156 0,149 0,146 5 náprav 0,153 0,146 0,143 3,5 t - 12 t 0,040 0,030 0,020 12 t a více 0,080 0,070 0,040 Obrázek 14: Síť zpoplatněných komunikací na Slovensku Zdroj: hnonline.sk 2.5 Mýtné v Itálii V Itálii se vyuţívá k výběru mýtného, stejně jako doposud v Polsku, systém výběrčích kabin. Ve většině případů se jedná o uzavřený systém výběru mýtného (vyzvednutí lístku v počáteční mýtnici a jeho zaplacení v mýtnici umístěné při sjezdu z dálnice či na konci placeného úseku). Méně častý je otevřený systém, kdy se platí hned na počátku placeného úseku (například A12 Roma - Civitavecchia nebo A3 Napoli - Salermo). Povinnost platit mýtné na většině italských dálnic je dána pro všechna vozidla. 35

Výše mýtného se stanovuje na základě výšky a počtu náprav a u jednotlivých provozovatelů se liší. Průměrná výše poplatků je 5,5 EUR/100 km. Mýtné je moţné platit hotově, kreditní kartou, kartou Viacard (předplacená karta v hodnotě 25, 50 nebo 100 EUR) či pomoci Telepassu, coţ je systém elektronického placení. Tento systém umoţňuje průjezd přes vyhrazené pruhy na mýtnicích bez nutnosti zastavovat. Pro vyuţívání tohoto systému je třeba mít v automobilu naistalovanou palubní jednotku. Telepass je doplněk karty Viacard a můţe být objednán pouze jejím prostřednictvím. Karta Viacard i Telepass mají neomezenou dobu platnosti. [3] Tabulka 9: Rozdělení vozidel do kategorií v Itálie Kategorie 1 Parametry vozidla Motocykly přes 150 ccm, osobní vozy s výškou měřenou na přední nápravě menší neţ 1,3 m 2 Motorová vozidla s výškou na přední nápravě přesahující 1,3 m 3 Třínápravové automobily (s nebo bez přívěsu) 4 Čtyřnápravové automobily (s nebo bez přívěsu) 5 Vícenápravové automobily (s nebo bez přívěsu) Zdroj: vlastní zpracování 13 13 AUTOSTRADE.IT [online]. 2006 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: <http://www.autostrade.it/en/il-pedaggio/classi-di-pedaggio.html?initposara=4_2>. 36

Obrázek 15: Síť zpoplatněných komunikací v Itálii Zdroj: autostrade.it 2.6 Mýtné ve Francii Mýtné se ve Francii vybírá také formou výběrčích kabin. Zpoplatněná je většina francouzských dálnic. Existují však i dálnice bez poplatků. Jedná se například o části dálnic A 20, A 25, A 75, A 84. Povinnost platit mýtné mají všechna vozidla. Ta jsou dle výšky, hmotnosti a počtu náprav rozdělena do 5 kategorií. Mýtné na normálních úsecích je přibliţně 6 EUR/100 km, u náročnějších komunikací to je dvojnásobek a více. Dálniční síť ve Francii provozuje více společností, systém placení je však stejný. Většinou je pouţit uzavřený systém, kdy se na začátku úseku vyzvedne v mýtnici lístek, který se zaplatí na konci úseku. Na některých trasách se můţeme setkat i s otevřeným systémem platby uţ na začátku úseku. Mýtné je moţné hradit hotově, kreditní, palivovou kartou, bankovními či poštovními šeky nebo elektronickým způsobem, tzv. metodou Liber-t. Pro vyuţití tohoto způsobu platby je třeba mít zřízený účet a nainstalovanou palubní jednotku ve vozidle. Pro platby jsou vyhrazeny speciální brány označené oranţovým písmenem "t", které po projetí naúčtují mýtné automaticky. Vyúčtování mýtného je pak zasíláno měsíčně. [4] 37

Tabulka 10: Rozdělení vozidel do kategorií ve Francii Kategorie Parametry vozidla 1 Výška do 2 m, hmotnost do 3,5 t 2 Výška od 2 m do 3 m, hmotnost do 3,5 t 3 Výška nad 3 m, hmotnost nad 3,5 t 4 3 a více náprav, vyška nad 3 m, hmotnost nad 3,5 t 5 Motocykly, tříkolky Zdroj: vlastní zpracování 14 Obrázek 16: Síť zpoplatněných komunikací ve Francii Zdroj: autoroutes.fr 14 AUTOROUTES.FR [online]. 2011 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: <http://www.autoroutes.fr/en/preparatives/vehicle-classification.html>. 38

2.7 Analýza mýtných systémů ve vybraných státech Pro porovnání mýtných systému a jejich základní analýzu, zaloţenou na principu SWOT analýzy, vybereme systémy, které fungují v České republice a v sousedním Rakousku a Německu. Jednotlivé systémy mají své silné (výhody) a slabé (nevýhody) stránky a mohou uţivatelům poskytnout určité příleţitosti i rizika. Abychom mohli vlastnosti systémů výběru mýta lépe porovnat vzhledem k dopravci, pouţijeme modelový příklad. Modelovým příkladem je nákladní vozidlo spadající do kategorie vozidel s hmotností nad 12 t, splňující emisní normu EURO 5 a celkovým počtem 5 náprav (vč.návěsu). Vyuţity budou komunikace, na kterých platí základní sazby mýtného v běţnou denní dobu. 39

Tabulka 11: Analýza mýtných systému ve vybraných státech Mýtné za km 15 Zpoplatněno km Výhody Nevýhody Příleţitosti Rizika Zdroj: vlastní zpracování 16 ČR Rakousko Německo 4,12 9,59 3,76 1 350 2 175 12 600 Zahájení provozu aţ v roce 2007 Nízký celkový počet zpoplatněných kilometrů Cena palubní jednotky 1 550 Kč Zvýšené sazby mýtného v pátek mezi 15 aţ 21 hodině Díky pouţité mikrovlnné technologii technicky snaţší interoperabilita s rakouským systémem Platnost a propadnutí kreditu po 3 letech od poslední transakce nebo nabití Interoperabilita se švýcarský mýtným systémem Sankce za nedodrţení předpisů do 3 000 eur Zahájení provozu jiţ v roce 2004 Vysoké sazby mýtného Mýtné je zatíţené DPH Zvýšené sazby mýtného na vybraných úsecích Zvýšené noční sazby mýtného na vybraných úsecích Nevratná záloha 5 eur na palubní jednotku Díky pouţité mikrovlnné technologii technicky snaţší interoperabilita s českým systémem Platnost kreditu 2 roky, propadnutí po 5 letech od posledního navýšení Zpoplatnění vozidel pouze nad 12 t Bezplatné zapůjčení palubní jednotky Moţnost zúčtování mýtného manuálně u terminálu Mýtné sazby se nemění (v čase i úseku) Celkový počet zpoplatněných kilometrů Instalace jednotky a provedení změn údajů v palubní jednotce moţná jen v autorizovaném servise Moţnost vyuţít výhodnější tarify po dodatečné instalaci systému na sníţení emise částic Větší moţnost rozvoje a uplatnění pouţité technologie do budoucna Sankce za nedodrţení předpisů aţ 20 000 eur Pouţití satelitní technologie a tím daná technicky horší interoperabalita s českým a rakouským systémem 15 Cena v Kč, vypočtena dle kurzu ČNB k 13.4.2011 ( 1EUR = 24,400) a zaokrouhlena na dvě desetinná místa. 16 ASFINAG.AT [online]. 2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: <http://www.asfinag.at/>. GO-MAUT.AT [online]. 2010 [cit. 2011-04-15]. Dostupný z WWW: <http://www.go-maut.at/>. PREMID.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupný z WWW: <http://www.premid.cz/index.php?id=1521&l=3>. 40

Zhodnocení: Pokud bychom hodnotili pouţité systémy z hlediska finanční náročnosti na dopravce v čase má český systém jednoznačnou výhodu, neboť začal fungovat aţ dva resp. tři roky po zahájení činnosti ostatních dvou systému. Dopravce byl tedy do této doby zatíţen jen dálničními známkami. Jestliţe budeme porovnávat systémy k tomuto okamţiku představuje dle mého názoru nejlepší volbu německý mýtný systém. Prvním důvodem je pouţitá satelitní technologie, která je dle mého názoru do budoucna nejvýhodnější a při vlastní instalaci nezasahuje tolik do krajiny. Dalším důvodem jsou nejniţší sazby mýtných poplatků z porovnávaných systémů. Německé sazby také, stejně jako české, doposud nepodléhají DPH. Porovnáme-li kategorie vozidel, které podléhají zpoplatnění, pak opět vítězí německý systém, kde podléhají mýtným poplatkům pouze vozidla nad 12 tun. Výhodou německého systému je i moţnost platby mýtného jinak neţ prostřednictvím OBU jednotky, coţ dopravce ocení, vyuţívá-li německé dálnice jen zřídka. V neposlední řadě hraje důleţitou roli i kvalita zboţí, tedy silnic, kterou za zaplacené mýtné dopravce získá a ta je v Německu vyšší neţ v České republice. Naopak nevýhoda německého systému pro dopravce je ve výši sankcí v případě porušení předpisů. Další nevýhodou je nutnost instalace a provádění změn na OBU jednotce jen v autorizovaném servise. Tato operace se můţe dopravci prodraţit. Určitou nevýhodu lze, navzdory tvrzení uvedeném ve druhém odstavci, nakonec spatřovat i v samotném pouţití satelitní technologie, která není v Evropě tolik vyuţívaná a z toho plyne sloţitější interoperabilita se sousedními porovnávanými státy. TOLL-COLLECT.DE [online]. 2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: <http://www.tollcollect.de/laendereinstieg/tcrdifr014_laendereinstieg.jsp;jsessionid=92e518532ca9fe253c8f08205dd 69E87.app01?display=cs&locale=en>. 41

3. Dopad změny mýtných sazeb na náklady dopravní společnosti Dopad změny mýtných sazeb na uţivatele v České republice od uvedení systému do provozu aţ po současnost, tedy aktuální rok 2011, je vidět v následujících tabulkách a grafech. Sazby mýtného se v průběhu fungování elektronického mýtného zvyšují, stejně tak dochází k rozšiřování zpoplatněných úseků komunikací, mýtné se přesouvá na niţší hmotnostní třídy vozidel a také na niţší úrovně komunikací, z dálnic na vybrané úseky silnic I. třídy. 3.1 Sazby mýtného a jejich vývoj Výši sazeb mýtného stanovují Nařízení vlády České republiky. Pro účtování mýtného za uţití určitého úseku zpoplatněné komunikace je rozhodující délka úseku a kategorie daného vozidla, která je závislá na počtu náprav vozidla a emisní třídě vozidla. Mýtné za uţití konkrétního úseku je tedy dáno násobkem sazby a délky úseku. [22] Mýtné sazby platné v roce 2007 Tabulka 12: Mýtné sazby 2007 Mýtné sazby [Kč/km] Emisní třída Euro 0-2 Euro 3+ Počet náprav 2 3 4+ 2 3 4+ Komunikace D+R 2,30 3,70 5,40 1,70 2,90 4,20 Zdroj: vlastní zpracování 17 Mýtné sazby platné v roce 2008 V tomto roce došlo ke zpoplatnění vybraných silnic I. třídy. Sazby pro dálnice a rychlostní komunikace zůstaly beze změn. Mýtné sazby roku 2008 zůstaly beze změny i v roce 2009. 17 PREMID.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-03-22]. Dostupné z WWW: <http://www.premid.cz/index.php?id=2201&l=3> a <http://www.premid.cz/index.php?id=1521&l=3>. 42

Tabulka 13: Mýtné sazby 2008 Mýtné sazby [Kč/km] Emisní třída Euro 0-2 Euro 3+ Počet náprav 2 3 4+ 2 3 4+ Komunikace D+R 2,30 3,70 5,40 1,70 2,90 4,20 Silnice I. třídy Zdroj: vlastní zpracování 17 1,10 1,80 2,60 0,80 1,40 2,00 Mýtné sazby platné v roce 2010 Od 1. 2. 2010 dochází ke změně sazeb mýtného jak pro dálnice a rychlostní komunikace, tak i vybrané silnice I. třídy. Nově také dochází k zavedení zvýšených sazeb mýtného platných od páteční 15.00 do 21.00 hodiny. Tabulka 14: Mýtné sazby 2010 pátek Mýtné sazby [Kč/km] pátek od 15.00 do 21.00 hod Emisní třída Euro 0-2 Euro 3+ Počet náprav 2 3 4+ 2 3 4+ Komunikace D+R 2,87 5,55 8,10 2,12 4,35 6,30 Silnice I. třídy Zdroj: vlastní zpracování 17 1,37 2,70 3,90 1,00 2,10 3,00 Tabulka 15: Mýtné sazby 2010 ostatní dny Mýtné sazby [Kč/km] ostatní dny v týdnu Emisní třída Euro 0-2 Euro 3+ Počet náprav 2 3 4+ 2 3 4+ Komunikace D+R 2,26 3,63 5,30 1,67 2,85 4,12 Silnice I. třídy Zdroj: vlastní zpracování 17 1,08 1,77 2,55 0,79 1,37 1,96 43

Mýtné sazby platné od 1. 1. 2011 Se začátkem nového roku dochází ke změnám sazeb. Nově jsou rovněţ stanoveny sazby pro vozidla spadající pod emisní třídu Euro 5 a vyšší. Tabulka 16: Mýtné sazby 2011 pátek Mýtné sazby [Kč/km] pátek od 15.00 do 21.00 hod Emisní třída Euro 0-2 Euro 3-4 Euro 5+ Počet náprav 2 3 4+ 2 3 4+ 2 3 4+ Komunikace D+R 3,59 6,48 9,45 2,65 5,08 7,35 2,12 4,06 5,88 Silnice I. třídy Zdroj: vlastní zpracování 17 1,71 3,15 4,55 1,25 2,45 3,50 1,00 1,96 2,80 Tabulka 17: Mýtné sazby 2011 ostatní dny Mýtné sazby [Kč/km] ostatní dny v týdnu Emisní třída Euro 0-2 Euro 3-4 Euro 5+ Počet náprav 2 3 4+ 2 3 4+ 2 3 4+ Komunikace D+R 2,83 4,54 6,63 2,09 3,56 5,15 1,67 2,85 4,12 Silnice I. třídy Zdroj: vlastní zpracování 17 1,35 2,21 3,19 0,99 1,71 2,45 0,79 1,37 1,96 Následující grafy znázorňují přehledně vývoj cen mýtného od roku 2007 po současnost pro jednotlivé kategorie vozidel (počet náprav, emisní normy), pouţitých komunikací (dálnice a rychlostní komunikace - D+R, vybrané úseky silnic I.třídy - I.tř.) a dnů v týdnu (není-li uvedeno jinak, jedná se o všechny dny, kdy není jízda kamionů zakázána). 44

Kč/km Tabulka 18: Zákaz jízdy kamionů na území ČR Zákaz jízdy kamionů na území ČR Den Mimo prázdniny Čas zákazu [hod] O prázdninách Čas zákazu [hod] pátek --- 17-21 sobota --- 7-13 neděle 13-22 13-22 Zdroj: vlastní zpracování 18 Změna mýtných sazeb pro jednotlivé kategorie dle počtu náprav (emisní norma EURO 0-2) 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 2007 (D+R) 2008 (D+R) 2008 (I.tř) 2009 (D+R) 2009 (I.tř.) 2010 (D+R) 2010 (I.tř.) 2010 (D+R, pátek) 2010 (I.tř., pátek) 2011 (D+R) 2011 (I.tř.) 2011 (D+R, pátek) 2011 (I.tř., pátek) Rok (typ silnice, den) 2 nápravy 3 nápravy 4 a více náprav Graf 5: Změna mýtných sazeb pro jednotlivé kategorie dle počtu náprav (emisní norma EURO 0-2) Zdroj: vlastní zpracování 17 18 POLICIE.CZ [online]. 2010 [cit. 2011-03-27]. Dostupné z WWW: <http://www.policie.cz/clanek/reditelstvi-sluzby-dopravni-policie-zpravodajstvi-zakaz-jizdy-kamionu-vcr-a-sousednich-statech.aspx>. 45