Aktuální vývoj v oblasti sociálního bydlení 10/2013 Jan Snopek
Struktura prezentace 1. Proč je nejvyšší čas zaobírat se sociálním bydlením? 2. Co se aktuálně děje ve vztahu k sociálnímu bydlení na centrální úrovni? a. Koncepce bydlení ČR do roku 2020 b. Komplexní řešení sociálního bydlení 3. Proč je třeba zvláštní zákon o sociálním bydlení? 4. Co by měl zákon o sociálním bydlení obsahovat?
1. Proč je nejvyšší čas zaobírat se sociálním bydlením? 1. MPSV a MMR aktuálně tuto problematiku řeší. Možnost ovlivnit řešení. 2. Aktuálně se připravují nové program. dokumenty strukturál. fondů EU. Možnost zajistit financování sociálního bydlení. 3. Zvyšuje se finanční nedostupnost bydlení: Nájemné a platby za služby stále více zatěžují rozpočty domácností. Problém v někt. případech zcela neřeší ani stávající konstrukce dávek určených na bydlení, takže domácnostem po zaplacení nákladů na bydlení nezůstává částka živobytí. Otázka kauce: její platba pro nemalé množství domácností představuje nepřekročitelný práh na cestě k pronájmu bytu. Změny 1. fáze soc. reformy: Soc. dávky na bydlení se budou vyplácet jen po omezenou dobu (84 měsíců z 10 let). Záměr: Změna pojetí funkce dávky jako dávky stabilizační na dávku motivační. X Bez ohledu na svoji moment. ekonom. situaci domácnosti nebudou mít po 3 roky nárok na dávky na bydlení.
1. Proč je nejvyšší čas zaobírat se sociálním bydlením? 4. Diskriminace ze strany pronajímatelů: Diskriminace některých kategorií obyvatel v přístupu k bydlení je v současnosti velmi běžná. Bez ohledu na to, kdo pronajímatelem, existuje jediný, soukromoprávní nástroj ochrany antidiskriminační zákon, kt. zakazuje diskriminaci též při přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti. Zákon vypočítává tzv. zakázané diskriminační důvody (rasa, etn. původ, národnost, pohlaví, sex. orientace, věk, zdrav. postižení, nábož. vyznání, víra či svět. názor). X Některé osoby, např. mladé rodiny, osoby na výstupu z ústavní výchovy apod., sem podřadit nelze. Další slabinou zákona soukromoprávní povaha: je na oběti diskriminace, aby se bránila a to u soudu žalobou. Soud však nemůže škůdce donutit k uzavření smlouvy, může pouze nařídit upuštění od diskriminace, odstranění následků a přiznat zadostiučinění, příp. náhradu nemajetkové újmy v penězích.
1. Proč je nejvyšší čas zaobírat se sociálním bydlením? 5. Blížící se účinnost Nového občanského zákoníku (1. 1. 2014): Všechny výpovědi budou bez přivolení soudu. Břemeno podat žalobu tak ve všech případech bude přeneseno na nájemce. Řada občanů přitom nemá dostatečné kompetence aktivně hájit svá práva v soudním procesu (především ve lhůtě podat bezvadnou žalobu ). Vyloučení jakékoli výpovědní lhůty v případě, že nájemce poruší (tj. stačí jedno porušení) svou povinnost zvlášť závažným způsobem, za což se má mj. i nynější výpovědní důvody dluhu na nájemném a zálohách na služby ve výši trojnásobku této měsíční platby. Zcela se ruší institut bytových náhrad, aniž by byly čímkoli nahrazen. Maximální možná výše kauce se zvyšuje na šestinásobek měsíčního nájemného (nejsou však na druhou stranu započítány zálohy na služby ). Jako byt bude možné pronajmout i jiný než obytný prostor. Dávky (PnB i DnB) ovšem budou nadále moci být vypláceny pouze na prostor zkolaudovaný jako byt.
2. Co se aktuálně děje ve vztahu k soc. bydlení na centrální úrovni? Vládou schváleny tři důležité koncepční dokumenty vztahující se k bydlení: Koncepce bydlení ČR do roku 2020 (MMR, 2011) Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 až 2015 (Agentura, 2011). Koncepce řešení bezdomovectví (MPSV, 2013) První dokument rámec pro dva další.
2. a Koncepce bydlení ČR do roku 2020 úkoly: návrh úpravy stávajících podpor poskytovaných státem, případně jejich úplné zrušení, nahrazení či doplnění podporami novými (MMR, SFRB; termín: průběžně, nejpozději do 30. 6. 2012 úkol nebyl dosud splněn) analýza stávajícího legislativ. prostředí v oblasti péče o sociálně ohrožené skupiny obyvatel s vyšším prahem dostupnosti kvalitního bydlení a návrh jeho úpravy s cílem zvýšení dostupnosti podpory bydlení v této oblasti (MPSV společně s MMR, SFRB a ZLP; termín: 31. 12. 2012 úkol splněn) v rámci novely zákona o soc. službách rozšířit nabídku pobyt. soc. služeb (odpovědnost: MPSV ve spolupráci s MMR; termín: 30. 6. 2012 úkol nebyl dosud splněn)
2. a Koncepce bydlení ČR do roku 2020 úkoly: zahrnutí podpory bydlení mezi intervence v rámci přípravy rozvojových priorit ČR pro budoucí programové období 2014-2020. (MMR, SFRB; termín splnění: průběžně, kontrolní termín vždy zároveň s předkládáním informace vládě o stavu přípravy na čerpání evropských fondů v období 2014 2020, 30. 7. 2011 úkol je plněn) pilotní prověření možného využití finančního nástroje JESSICA v oblasti bydlení, kde SFRB bude vystupovat jako fond rozvoje měst nebo holdingový fond na národní úrovni (SFRB, MMR; termín splnění: 31. 12. 2012 úkol byl dosud splněn pouze částečně) návrh legislativních změn směřujících k vyššímu zapojení obcí do zajišťování bytových potřeb (MMR ve spolupráci s MV; termín: 31. 12. 2012 úkol nebyl dosud splněn)
2. a Koncepce bydlení ČR do roku 2020 úkoly: analýza a případná revize soc. dávek v oblasti bydlení, analýza možného převodu fin. prostředků spolu se zakotvením komplexní kompetence obcí v otázkách bydlení (odpovědnost: MPSV ve spolupráci s MMR; termín splnění: 30. 6. 2012 v rámci plnění úkolu byly připraveny novely zákonů o státní sociální podpoře a o pomoci v hmotné nouzi, jež však nebyly poslaneckou sněmovnou schváleny.) návrh Komplex. řešení soc. bydlení s využitím institutu tzv. bytové nouze (soc. situace, ve které se osoby nacházejí ve spojení s neuspokojenou byt. potřebou). (MPSV, MMR; termín: 30. 6. 2012 termín zčásti posunut na 31. 12. 2012, ve kterém MPSV předložilo svůj návrh vymezení osob v bytové nouzi, zčásti na 31. 12. 2013, do kdy má MMR předložit samotný návrh komplex. řešení soc. bydlení s využitím institutu tzv. bytové nouze)
2.b Komplexní řešení sociálního bydlení s využitím institutu tzv. bytové nouze Jaro 2013 MPSV připravilo vymezení domácností v bytové nouze (cílové skupiny, jež by měla mít nárok na pomoc ze strany státu). Z vymezení de facto byli vyloučeni mnozí sociálně vyloučení (či sociálním vyloučením ohrožení) obyvatelé. Definice rovněž legitimizovala ubytovny jako adekvátní formu řešení bytové nouze. Rozsáhlá kritika ze strany odborníků. MPSV návrh stáhlo, aniž jej nahradilo. Podzim 2013 MPSV s MMR připravily návrh Komplexní řešení sociálního bydlení. Aktuálně návrh konzultují s různými zainteresovanými aktéry. Dle Agentury nemá návrh potenciál změnit negativní trendy v oblasti bezdomovectví a vyloučení z bydlení (viz dále).
2.b Komplexní řešení sociálního bydlení s využitím institutu tzv. bytové nouze připomínky Agentury k návrhu Chybí vymezení cílové skupina, které má být sociální bydlení určeno. Chybí stanovení kompetencí/povinností dokument neurčuje, kdo by měl sociální bydlení plánovat, garantovat, poskytovat. Řešení počítá s podporou ubytoven (rekonstrukcí stávajících a výstavbou nových). Návrhová část v některých částech pouze opět odsouvá řešení do budoucna. Materiál nepočítá s přijetím zákona o sociálním bydlení.
3. Proč je třeba zákon o sociálním bydlení? SB lze zajistit různými způsoby, za nejlepší variantou jeho ukotvení v legislativě, ideálně v samostatném Zákoně o sociálním bydlení. Pro to existují tyto důvody: Zákon umožní vyžadovat po obcích jeho naplnění (tuto povinnost mohou delegovat na jiný subjekt). Zákon jasně specifikuje cíl. domácnosti všech následných spec. programů a podpor a zabrání obnovení plošných programů známých z transformační bytové politiky dosud (např. necílené programy výstavby obec. bytů). Zákon může stanovit obecně platné minimální technické standardy soc. bydlení, na které pak může být navázána podpora MMR (granty na modernizaci) a MPSV (poskytování příspěvku na bydlení). Majitelé, pokud své byty budou chtít vůbec pronajmout, je budou muset dát do souladu s těmito normami. Stát by neměl prostředky posílat na účet pronajímatelů, kteří využívají znevýhodnění svých nájemníků na trhu bydlení a účtují nepřiměřené nájemné v hygienicky nevyhovujícím bydlení.
3. Proč je třeba zákon o sociálním bydlení? Zákon umožní snadnější směřování českých i evropských dotací. Bude jasné zacílení na skupinu domácností, které si nemohou dovolit bydlení na volném trhu a jsou na něm zároveň znevýhodněny. Podle rozhodnutí EK se v takovém případě nemusí jednat o nepovolenou veřejnou podporu a nemusí být poskytována v rámci de minimis. Zákon dá všem subjektům (soukromým, neziskovým) jednoznačnou definici sociálního bydlení; což zpřehlední stávající nepřehledné a nesystematické úpravy různých programů různých resortů. Nejedná se o zploštění do jednoho nástroje, ale stanovení zacílení (cílové skupiny), minimálních technických standardů, povinností a práv provozovatelů i nájemníků, a případně též základních forem soc. bydlení. Právě neexistence zákona je spatřována jako hlavní důvod toho, že dosud systém sociálního bydlení není upraven.
4. Co by měl zákon o sociálním bydlení obsahovat? Zákon by měl: definovat bytovou nouzi (cílovou skupinu), definovat aktéry a jejich povinnosti (především povinnost státu a obcí), upravovat otázku financování sociálního bydlení, určit minimální standard bydlení, upravovat otázku správního dohledu a sankcí v případě nedodržování povinností stanovených zákonem, řešit vazby na související právní předpisy (zejm. zákon o obcích, občanský zákoník, zákon o pomoci v HN a zákon o existenčním a životním minimu, zákon o evidenci obyvatel).
Děkuji za pozornost! Více informací: snopek.jan@vlada.cz