HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI A POUŽITELNOSTI TANKOVÉ MUNICE

Oprava 1 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI A POUŽITELNOSTI TANKOVÉ MUNICE Praha

Oprava 1 (VOLNÁ STRANA) 2

Oprava 1 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI A POUŽITELNOSTI TANKOVÉ MUNICE Základem pro tvorbu tohoto standardu byl následující originál dokumentu: STANAG 4493, Ed. 1 TANK AMMUNITION, SAFETY AND SUITABILITY FOR SERVICE EVALUATION Hodnocení bezpečnosti a použitelnosti tankové munice Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti Praha 2007 3

Oprava 1 OBSAH Strana 1 Předmět standardu....... 5 2 Nahrazení standardů (norem)...... 5 3 Souvisící citované dokumenty......... 5 4 Zpracovatel ČOS......... 7 5 Použité zkratky a definice.... 7 6 Všeobecná ustanovení......... 10 6.1 Zkoušené předměty.. 11 6.2 Schválení způsobilosti výbušnin.. 11 6.3 Klasifikace (zatřídění)..... 11 6.4 Zapalovače, pojistná a odjišťovací ústrojí... 11 6.5 Vstupní předpoklady.... 11 6.6 Teploty..... 12 6.7 Extrémní provozní podmínky.. 12 6.8 Zkoušky bezpečnosti a použitelnosti... 12 6.9 Spojování zkoušek... 13 6.10 Kritéria hodnocení... 13 6.11 Přehled zkoušek tankové munice..... 13 Přílohy Příloha A Předběžná zkouška bezpečnosti sestavy hnací náplně.... 17 Příloha B Zkouška pevnosti konstrukce střely... 21 Příloha C Zkouška bezpečnosti v opotřebené hlavni.. 25 Příloha D Postupné zkoušky životního cyklu.. 29 Příloha E Konečná zkouška bezpečnosti sestavy hnací náplně... 37 4

Oprava 1 1 Předmět standardu 1.1 ČOS 130017,, zavádí STANAG 4493, edice 1 do prostředí ČR. Standard stanovuje jednotný postup pro zkoušení a hodnocení bezpečnosti a použitelnosti tankové munice (dále jen munice) a je závazný pro munici vyvíjenou a následně zaváděnou do užívání u organizačních celků Ministerstva obrany ČR po dni nabytí jeho platnosti s výjimkou uvedenou v článku 1.2. 1.2 ČOS 130017 není závazný pro konkrétní typ munice, jehož vývoj byl zahájen před dnem nabytí platnosti standardu a který bude zaveden do užívání u organizačních celků MO ve lhůtě maximálně 18 měsíců od data nabytí platnosti standardu. 2 Nahrazení standardů (norem) Tento standard nenahrazuje žádnou normu nebo standard. 3 Souvisící citované dokumenty V tomto standardu jsou odkazy na dále uvedené dokumenty, které se tímto stávají jeho normativní součástí. U odkazů, v nichž je uveden rok vydání souvisícího dokumentu, platí tento souvisící dokument bez ohledu na to, zda existují novější vydání tohoto souvisícího dokumentu. U odkazů na dokument bez uvedení data jeho vydání platí vždy poslední vydání dokumentu. ČOS 102501 ČOS 102505 ČOS 130001 ČOS 130002 ČOS 130003 ČOS 130004 ČOS 130005 ČOS 130006 ČOS 130013 ČOS 130014 ČOS 130016 ČOS 130019 ČOS 137601 ČOS 599904 Definice tlaků a jejich vzájemný vztah při konstruování a zkoušení hlavní děl, minometů a munice Měření tlaku tlakoměrnými tělísky Postupy zkoušek munice ohněm s použitím kapalného paliva Postupy zkoušek odolnosti munice vůči zásahu malorážovou střelou Postupy testování munice pádovou zkouškou Hodnocení bezpečnosti a použitelnosti munice Postupy zkoušek munice na pomalý ohřev Postupy zkoušek munice na sympatetickou reakci Klasifikace vojenské munice a výbušnin Konstrukční požadavky na iniciační systémy Prostředí s bleskovými výboji a jejich vliv na munici Zkoušky bezpečnosti a vlivu vnějšího prostředí a hodnocení munice odpalované ze země Organizace a metody schvalování způsobilosti výbušnin pro vojenské účely Vliv elektromagnetického záření ve frekvenčním pásmu 200 khz až 40 GHz na konstrukci materiálu 5

Oprava 1 ČOS 999902 ČOS 999905 ČOS 999920 STANAG 2345 STANAG 2895 STANAG 4235 STANAG 4239 STANAG 4242 STANAG 4324 STANAG 4327 STANAG 4385 AAP-6 AECP-1 Zkoušky odolnosti vojenské techniky vůči mechanickým vlivům prostředí Zkoušky odolnosti vojenské techniky vůči klimatickým vlivům prostředí Zkoušky odolnosti munice a zbraňových systémů obsahujících elektricky rozněcovatelné prostředky proti elektromagnetickému impulzu jaderného výbuchu EVALUATION AND CONTROL OF PERSONNEL EXPOSURE TO RADIO FREQUENCY FIELDS 3 khz TO 300 GHz Hodnocení a kontrola osob vystavených rádiovému záření o frekvenci od 3 khz do 300 GHz EXTREME CLIMATIC CONDITIONS AND DERIVED CONDITIONS FOR USE IN DEFINING DESIGN/TEST CRITERIA FOR NATO FORCES MATERIEL Extrémní klimatické a odvozené podmínky pro stanovení konstrukčních a zkušebních kritérií pro materiál používaný v rámci NATO ELECTROSTATIC DISCHARGE ENVIRONMENT Vnější prostředí s elektrostatickými výboji ELECTROSTATIC DISCHARGE, MUNITIONS TEST PROCEDURES Postupy zkoušení munice z hlediska odolnosti proti elektrostatickému výboji VIBRATION TESTS METHOD AND SEVERITIES FOR MUNITIONS CARRIED IN TRACKED VEHICLES AOP-34 Metody a rozsah vibračních zkoušek munice vezené v pásových vozidlech AOP-34 ELECTROMAGNETIC RADIATION (RADIO FREQUENCY) TEST INFORMATION TO DETERMINE THE SAFETY AND SUITABILITY FOR SERVICE OF ELECTRO-EXPLOSIVE DEVICES AND ASSOCIATED ELECTRONIC SYSTEMS IN MUNITIONS AND WEAPON SYSTEMS Informace o zkouškách vlivu elektromagnetického vysokofrekvenčního záření pro stanovení bezpečnosti a použitelnosti elektricky rozněcovatelných prostředků a přidružených elektronických systémů u munice a zbraňových systémů LIGHTNING, MUNITION ASSESSMENT AND TEST PROCEDURES Postupy zkoušení a hodnocení munice v prostředí s bleskovými výboji 120 mm 570 AMMUNITION FOR SMOOTH-BORE TANK GUNS Munice ráže 120 mm 570 pro tankové kanóny s hladkým vývrtem hlavně NATO GLOSSARY OF TERMS AND DEFINITIONS (ENGLISH AND FRENCH) Terminologický slovník pojmů a definic NATO (anglicky a francouzsky) MECHANICAL ENVIRONMENTAL DESCRIPTION Mechanické vlivy prostředí 6

Oprava 1 AEP-26 AOP-24 AOP-38 UNITED NATIONS DOCUMENT ST/SG/AC.10/1/ REV. 13 MANUAL OF PROOF AND INSPECTION PROCEDURES (MOPI) TO ENSURE INTEROPERABILITY OF NATO 120 mm 570 AMMUNITION FOR SMOOTHBORE 120 mm TANK GUNS Příručka pro zkoušky a prověřování postupů pro zajištění interoperability 120mm munice NATO pro 120mm tankové kanóny s hladkým vývrtem hlavně ELECTROSTATIC DISCHARGE, MUNITION ASSESSMENT AND TEST PROCEDURES Postupy zkoušení munice a její hodnocení z hlediska odolnosti proti elektrostatickému výboji GLOSSARY OF TERMS AND DEFINITIONS CONCERNING THE SAFETY AND SUITABILITY FOR SERVICE OF MUNITIONS, EXPLOSIVES AND RELATED PRODUCTS Terminologický slovník pojmů a definic týkajících se bezpečnosti a způsobilosti k používání munice, výbušin a přidružených produktů RECOMMENDATIONS ON THE TRANSPORT OF DANGEROUS GOODS Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí 4 Zpracovatel ČOS VOP-026 Šternberk, s. p., divize VTÚVM Slavičín, Ing. Lumír Kučera 5 Použité zkratky a definice a. Zkratky AAP AECP AEP AOP ČOS ESCP LCT ALLIED ADMINISTRATIVE PUBLICATION spojenecká administrativní publikace ALLIED ENVIRONMENTAL CONDITIONS PUBLICATION spojenecká publikace o podmínkách životního prostředí ALLIED ENGINEERING PUBLICATION spojenecká technická publikace ALLIED ORDNANCE PUBLICATION spojenecká publikace o munici /výzbrojní publikace/ český obranný standard EXTREME SERVICE CONDITIONS PRESSURE tlak za extrémních provozních podmínek LOWER CONDITIONING TEMPERATURE dolní teplota temperace 7

Oprava 1 LFT MO MOP MV PMP STANAG System DP System PMP UCT UFT LOWER FIRING TEMPERATURE dolní teplota střelby Ministerstvo obrany České republiky MAXIMUM OPERATING PRESSURE maximální provozní tlak MUZZLE VELOCITY úsťová rychlost PERMISSIBLE MAXIMUM PRESSURE maximální dovolený tlak NATO STANDARDIZATION AGREEMENT standardizační dohoda NATO SYSTEM DESIGN PRESSURE konstrukční tlak systému SYSTEM PERMISSIBLE MAXIMUM PRESSURE maximální dovolený tlak systému UPPER CONDITIONING TEMPERATURE horní teplota temperace UPPER FIRING TEMPERATURE horní teplota střelby b. Definice Níže uvedené pojmy a jejich definice jsou specifické pro tento standard a jsou zařazeny k usnadnění jeho použití. Další lze nalézt v AAP-6, AOP-38, ČOS 102501 a ostatních souvisících dokumentech. Bezpečnost Dolní teplota střelby Dolní teplota temperace Absence nebezpečí pro osoby a materiál, přičemž se po celou dobu jako limitující faktor bere v úvahu požadavek nezbytné funkčnosti. Teplota, na kterou je zkoušený předmět stabilizován pro střelecké zkoušky za nízkých teplot. Teplota vychází z klimatického pásma, u kterého zkoušející a uživatelský stát předpokládají, že zde dojde k nejhoršímu případu studeného prostředí střelby, kterému bude zkoušený předmět během svého bojového nasazení vystaven (viz tabulka č. 1). Teplota, na kterou je zkoušený předmět stabilizován pro zkoušky za nízkých teplot. Teplota vychází z klimatického pásma, u kterého zkoušející a uživatelský stát předpokládají, že zde dojde k nejhoršímu případu studeného prostředí, kterému bude zkoušený předmět během skladování a přepravy vystaven (viz tabulka č. 1). 8

Důležité časové úseky a symboly vnitřní balistiky Horní teplota střelby Horní teplota temperace Konstrukční tlak systému Kontrolní náboj Munice v obalu ČOS 130017 Oprava 1 0 - iniciace zážehového rozněcovadla (zápalkového šroubu) 1 - začátek nárůstu tlaku v důsledku hoření náplně rozněcovadla 1a - začátek nárůstu tlaku prachových plynů 2 - dosažení 10 % hodnoty maximálního tlaku 3 - dosažení 90 % hodnoty maximálníh tlaku 4 - okamžik, kdy střela opouští ústí hlavně t 1 - doba zážehu rozněcovadla t 2 - zpoždění zážehu t 3 - doba průchodu střely hlavní t 4 - doba výstřelu t 5 - doba nárůstu tlaku P max - maximální tlak, tlakové maximum t - čas f - funkce (určité veličiny) Grafické znázornění je na obrázku č. 1. Teplota, na kterou je zkoušený předmět stabilizován pro střelecké zkoušky za vysokých teplot. Teplota vychází z klimatického pásma, u kterého zkoušející a uživatelský stát předpokládají, že zde dojde k nejhoršímu případu horkého prostředí střelby, kterému bude zkoušený předmět vystaven během bojového nasazení (viz tabulka č. 1). Teplota, na kterou je zkoušený předmět stabilizován pro zkoušky za vysokých teplot. Teplota vychází z klimatického pásma, u kterého zkoušející a uživatelský stát předpokládají, že zde dojde k nejhoršímu případu horkého prostředí, kterému bude zkoušený předmět během skladování a přepravy vystaven (viz tabulka č. 1). Ta z hodnot konstrukčního tlaku hlavně (Cannon DP) nebo konstrukčního tlaku střely (Projectile DP), která je pro daný systém nižší. Náboj zavedeného typu, který je z hlediska tvaru a hmotnosti co nejvíce totožný se zkoušeným nábojem a s náležitě doloženými balistickými charakteristikami (tlak v nábojové komoře, úsťová rychlost). Účelem střelby kontrolních nábojů je zabezpečit, aby uspořádání a nastavení zkoušky bylo v pořádku a zkouška poskytovala správné výsledky. Pokud není k dispozici náboj podobný novému typu munice, pak se smí použít jakýkoliv standardní náboj s dostatečně doloženými balistickými charakteristikami. Munice ve svém kompletním logistickém balení. Použitelnost Schopnost munice fungovat podle svého určení a nepodléhat nepřijatelnému snížení své funkční schopnosti nebo bezpečnosti vlivem provozního prostředí v průběhu smluvené doby použitelnosti. Nezahrnuje účinnost v cíli. Přechodný obal (meziobal) Vnitřní obal pro taktickou přepravu, pokud se používá. 9

Oprava 1 Teplotní koeficienty Tlak v nábojové komoře Úsťová rychlost Záporný rozdíl tlaků Zpoždění zážehu Změny tlaku v nábojové komoře nebo úsťové rychlosti, podle specifikace, při změnách teploty o 1 ºC. Teplotní koeficienty mají být stanovovány v rámci teplotního rozsahu mezi dolní (LFT) a horní (UFT) teplotou střelby. Tlakové maximum měřené tlakovými snímači nebo tělískovými tlakoměry v jednom nebo v několika místech nábojové komory a/nebo hlavně. Vlastní druhy tlakových snímačů a tělískových tlakoměrů a jejich umístění musí být pro konkrétní zbraňový systém přesně stanoveny a mají být shodné. Vypočítaná rychlost střely v okamžiku, kdy dno střely opouští ústí hlavně (včetně případné úsťové brzdy nebo podobných zařízení, jsou-li namontována). K zápornému rozdílu tlaků dochází, jestliže hodnota tlaku naměřená snímačem v přední části nábojové komory, odečtená od hodnoty tlaku současně naměřeného v zadní části komory, je záporné číslo. Velikost tohoto čísla je záporný rozdíl tlaků, který může být považován za kvantitativní měřítko intenzity tlakové vlny v nábojové komoře zbraně. Doba uplynulá mezi okamžikem vyslání roznětného signálu či impulzu k zážehovému rozněcovadlu a okamžikem nevratné funkce roznětného řetězce nebo momentem dosažení určeného stavu, jako je tlak plynů ve spalovací (nábojové) komoře. t 4 tlak p (MPa) t 2 t 3 t 5 max. tlak (tlakové maximum) P max tlaková křivka p = f (t) t 1 0 1 1a 2 3 čas t (ms) 4 OBRÁZEK č. 1 Důležité časové úseky a symboly vnitřní balistiky 10

6 Všeobecná ustanovení ČOS 130017 Oprava 1 Protože existují podstatně rozdílná rizika vlivu vnějšího prostředí a rozdílné funkční koncepce, které mají vliv na hodnocení bezpečnosti, není třeba omezovat konkrétní program zkoušek pouze na zkoušky popsané v tomto standardu nebo zahrnout všechny testy popsané v tomto standardu s výjimkou případu standardních (povinných) zkoušek viz článek 6.11.1. Výběr zkoušek a zkušebních parametrů musí vycházet z posouzeného nebo analyticky předpovězeného profilu vnějšího prostředí životního cyklu zkoušeného předmětu tak, jak je uvedeno v ČOS 130004, 130016 a 599904, ve STANAG 2895, 4235 a v AECP-1. Žádná jednotlivá zkouška nebo skupina zkoušek nemůže být hodnocena izolovaně, ale závěrečné doporučení z vyhodnocení bezpečnosti a použitelnosti má pro správné zhodnocení munice v jejím předpokládaném prostředí po dobu použitelnosti brát v úvahu vývojové zkoušky a jednotlivé platné postupy hodnocení. K doplnění požadavků na hodnocení bezpečnosti a použitelnosti, uvedených v tomto standardu, se mohou využít požadavky na zkoušky interoperability, které jsou pro 120mm munici specifikované ve STANAG 4385 a AEP-26. Munice jiné ráže může být hodnocena prostřednictvím příslušných typových standardů, pokud jsou k dispozici. 6.1 Zkoušené předměty Zkoušky se provádějí s finálními konstrukčními typy munice, které byly zhotoveny na úrovni výrobních standardů a jsou připraveny k zavedení do užívání. Odchylky od tohoto konstrukčního typu musí být přesně identifikovány. Totéž platí pro konstrukční nebo výrobní změny učiněné po zavedení munice do užívání, přičemž musí být poskytnuty doplňující informace potvrzující platnost výsledků původních zkoušek z hlediska jejich ovlivnění těmito změnami. Součásti uvnitř munice mohou být nahrazeny nefunkčními díly za předpokladu, že to nenaruší účel zkoušky nebo její návaznost. Uspořádání musí být podrobně specifikováno v programu zkoušky a zaznamenáno ve zprávě o zkoušce. 6.2 Schválení způsobilosti výbušnin Vývojový subjekt musí doložit, že výbušniny a hnací náplně použité v munici byly podrobeny hodnocení a jejich způsobilost schválena podle požadavků ČOS 137601. 6.3 Klasifikace (zatřídění) Vývojový subjekt musí doložit, že munici byla přidělena klasifikace OSN (třída nebezpečnosti) platná pro daný konstrukční typ a balení ve shodě s Doporučením OSN pro přepravu nebezpečných věcí a ČOS 130013 (munice byla zatříděna). 6.4 Zapalovače, pojistná a odjišťovací ústrojí Vývojový subjekt musí doložit, že použité zapalovače, pojistné a odjišťovací mechanismy byly konstruovány, zkoušeny a hodnoceny v souladu s ČOS 130014. 11

Oprava 1 6.5 Vstupní předpoklady Pro všechny střelecké zkoušky, u kterých se vyžaduje měření maximálního tlaku v nábojové komoře a/nebo úsťové rychlosti, musí být vývojovým subjektem poskytnuty následující vstupní informace: a) aktuální typ a umístění snímačů tlaku nebo tělískových tlakoměrů, které mají být pro konkrétní zbraňový systém shodné (pevně stanovené); b) cejchovací kritéria (opravné koeficienty) mezi snímači tlaku, tělískovými tlakoměry a absolutním nebo skutečným tlakem, pokud existují; c) opravné koeficienty pro rozdílný počet vkládacích tělískových tlakoměrů; d) technické podmínky pro zkoušení hnacích náplní (prachů), výsledky zkoušek hnací náplně, opravené hmotnosti náplně pro zkoušenou sérii či série, přírůstkové hodnoty (opravená hmotnost náplně / úsťová rychlost / tlak / teplota); e) teplotní koeficienty; f) opravné koeficienty pro odlišnou hmotnost střely; g) opravné koeficienty pro opotřebení hlavně; h) metoda stanovení úsťové rychlosti. 6.6 Teploty Zkoušky se musí provádět při teplotách představujících mezní podmínky, které se pravděpodobně vyskytnou při praktickém použití (provozu). Klimatická pásma, pro která byla munice zkonstruována a zkoušena, musí být specifikována vývojovým subjektem. Rozsahy teplot a denní cykly pro různá klimatická pásma jsou uvedeny ve STANAG 2895. Mezní teploty temperace a střelby, které se použijí během zkoušek munice, mohou být odvozeny na základě experimentu nebo analýzy. Při nedostatečných podkladech pro takové odvození se použijí hodnoty uvedené v tabulce č. 1. Klimatické pásmo TABULKA č. 1 Mezní teploty temperace a střelby Teplota temperace /LCT, UCT/ ( C) Teplota střelby /LFT, UFT/ ( C) A1 / B3 / M1 71 63 A2 / B2 / M2 63 56 A3 58 52 C0-21 -19 C1 / M3-33 -32 C2-46 -46 C3-51 -51 Doby trvání temperace munice musí být minimálně 24 hodin pro nezabalenou munici a 48 hodin pro munici v obalu, pokud platnou technickou dokumentací není stanoveno jinak. 12

6.7 Extrémní provozní podmínky ČOS 130017 Oprava 1 Národní autorita pro bezpečnost munice, definovaná v ČOS 130004, si může vyhradit právo provést náročnější zkoušky než ty, které jsou uvedeny v tomto standardu za předpokladu, že problematika bude konzultována s vývojovým subjektem (příp. národní autoritou země provádějící vývoj), aby se zabezpečilo, že takové zkoušky neohrozí bezpečnost munice založenou na výsledcích předchozích zkoušek, konstrukčních vlastnostech nebo vyhodnoceních bezpečnosti. 6.8 Zkoušky bezpečnosti a použitelnosti Hodnocení, které zahrnuje některou nebo všechny zkoušky obsažené v tomto standardu, musí využívat předepsané zkušební postupy. Jakékoliv zkoušky, které nejsou obsaženy v tomto dokumentu a které jsou považovány Českou republikou za nezbytné, budou prováděny v souladu s předpisy a postupy, které jsou platné v ČR a popisují náplň (náročnost) a metody zkoušek. 6.9 Spojování zkoušek Zkoušky uvedené v tomto standardu jsou popsány jako jednotlivé a samostatné bez ohledu na postupnou zkoušku vlivu prostředí. Aby se ušetřil čas a náklady, mohou být slučovány s jinými, např. hodnocením zapalovače, přesností, smrticím účinkem a účinkem v cíli, pokud to dovolí zkušební vybavení a vývojový subjekt je přesvědčen o funkčních schopnostech a odolnosti munice. Nicméně požadavky předepsané pro jednotlivé zkoušky musí být dodrženy. 6.10 Kritéria hodnocení Popsané zkoušky jsou prováděny pro potvrzení, že zkoušené objekty budou bezpečné a použitelné během skladování, přepravy, manipulace, střelby, letu a likvidace. Kritéria jejich hodnocení jsou specifikována v odpovídajících přílohách. Pro další použitelné zkoušky, zmíněné ve standardu, jsou kritéria hodnocení uvedena v příslušných ČOS, standardizačních dohodách NATO nebo jsou stanovena platnými předpisy a dokumenty. 6.11 Přehled zkoušek tankové munice Před započetím kterékoliv z dále uvedených zkoušek musí být s vyhovujícími výsledky ukončena hodnocení požadovaná v článcích 6.2, 6.3 a 6.4 a příslušná pro zkoušenou munici. Pro zkoušky, které nejsou uvedeny jako příloha k tomuto standardu nebo popsány v odpovídajícím ČOS nebo STANAG, se použijí platné předpisy a dokumenty (např. technická dokumentace, takticko-technické požadavky), případně zvláštní postupy odsouhlasené národní autoritou pro bezpečnost munice. Tyto požadované zkoušky vycházejí z analýz vnějšího prostředí a nebezpečí (rizik) v souladu s ČOS 130004 a konstrukcí munice. 6.11.1 Standardní (povinné) zkoušky Následující zkoušky, které simulují mezní podmínky (stavy) vnějšího prostředí, se musí provést jako součást programu zkoušek bezpečnosti a použitelnosti. Zkoušky a) až f) jsou povinné pro veškerou munici, dodatečné zkoušky g) až l) jsou povinné pro munici naloďovanou na námořní plavidla (jsou uvedeny pouze pro informaci, v prostředí ČR se neuplatňují): 13

Oprava 1 a) pádová zkouška /logistická 12 m, operační 3 m/ (ČOS 130003); b) předběžná zkouška bezpečnosti hnací náplně (Příloha A); c) pevnost konstrukce střely (Příloha B); d) bezpečnost v opotřebené hlavni (Příloha C); e) postupné zkoušky životního cyklu (Příloha D); f) závěrečná zkouška bezpečnosti hnací náplně (Příloha E); g) zkouška ohněm s použitím kapalného paliva (ČOS 130001); h) zkouška na sympatetickou reakci (ČOS 130006); i) zkouška na pomalý ohřev (ČOS 130005); j) odolnost vůči zásahu malorážovou střelou (ČOS 130002); k) podvodní ráz; l) elektromagnetické záření (prostředí námořních plavidel). 6.11.2 Doplňkové zkoušky Pokud to vyžadují výsledky logistických analýz a analýz nebezpečí (rizik) podle ČOS 130004 a v závislosti na konstrukci muničního objektu, mohou být kromě zkoušek uvedených v článku 6.11.1 navíc vyžadovány níže uvedené zkoušky. Pokud nejsou schváleny a publikovány jednotné postupy NATO (postupně zaváděné formou ČOS), pak se jako prozatímní měřítko pro provádění těchto zkoušek použijí platné předpisy a dokumenty (např. technická dokumentace, takticko-technické požadavky), případně zvláštní postupy odsouhlasené národní autoritou pro bezpečnost munice: Všeobecné a) ráz při automatickém nabíjení; b) přetlaky rázové vlny na ústí; c) elektrostatický výboj a blesk v důsledku působení vnějšího prostředí (ČOS 130016, STANAG 4235, 4239, 4324 a 4327, AOP-24). Mechanické a) výstřel z přehřátí v horké zbrani; b) vniknutí hrotu; c) shoz z přízemního letu / padákem; d) mechanický ráz (ČOS 999902, Metoda 403). Klimatické a) trvale vysoká teplota (ČOS 999905, Metoda 302); b) trvale nízká teplota (ČOS 999905, Metoda 303); c) nízká teplota / nízký tlak (rychlá dekomprese) (ČOS 999905, Metoda 312); d) sluneční záření (ČOS 999905, Metoda 305); e) prach/písek (ČOS 999905, Metoda 313); f) dešťové srážky (ČOS 999905, Metoda 310); g) ponoření (prosakování) (ČOS 999905, Metoda 307); h) tlakový rozdíl (utěsnění). Chemické/biologické 14

Oprava 1 a) růst plísně (ČOS 999905, Metoda 308); b) solná mlha (ČOS 999905, Metoda 309); c) znečištění kapalinami (ČOS 999905, Metoda 314); d) toxicita. Záření a) záření od jaderného výbuchu (ČOS 999920); b) nebezpečí od vysokofrekvenčního záření (STANAG 2345); c) emise záření nebezpečí pro osoby. Nepřátelská akce a) zásah výtrží; b) zásah kumulativním paprskem (ČOS 130007); c) zásah střepinou. Výše uvedený seznam není vyčerpávající, další použitelné zkoušky jsou uvedeny v ČOS 130019. Může být zapotřebí i jiných zkoušek, které se provedou podle standardizačních dohod NATO, ČOS nebo platných předpisů a postupů. 15

Oprava 1 (VOLNÁ STRANA) 16

Předběžná zkouška bezpečnosti sestavy hnací náplně ČOS 130017 Příloha A A.1 Cíl Cílem je prozatímně potvrdit, že sestava hnací náplně pro danou munici a kanón vyhovuje v předepsaném teplotním rozsahu požadavkům na úsťovou rychlost a tlak v nábojové komoře a splňuje podmínky pro použití v dalších zkouškách definovaných v tomto standardu. A.2 Obecné zásady A.2.1 Sestava hnací náplně zahrnuje všechny prvky zapojené do výmetu střely z hlavně jako: - střelivinu (bezdýmný prach); - zážehové rozněcovadlo (zápalkový šroub); - spalitelnou nábojnici; - zažehovací nábojku (je-li použita). A.2.2 Údaje ze zkoušky budou prověřeny z hlediska následujících parametrů: a) zážehu hnací náplně (zpoždění zážehu); b) zřejmých nepravidelností křivky tlak/čas, jako jsou velké záporné rozdíly tlaků; c) vysokého tlaku v nábojové komoře; d) zřejmých neočekávaných úsťových rychlostí; e) středního tlaku při UFT zvýšeného o tři směrodatné odchylky vzhledem k PMP systému. A.2.3 Údaje získané během zkoušky budou použity k výpočtu následujícího: a) středních hodnot tlaku a úsťové rychlosti a směrodatných odchylek při dolní teplotě střelby (LFT), 21 C a horní teplotě střelby (UFT); b) teplotních koeficientů tlaku a úsťové rychlosti. A.2.4 Sestava hnací náplně použitá pro tuto zkoušku musí představovat výrobní provedení a musí být temperována na požadovanou teplotu. A.2.5 Mohou se užít ostré nebo inertní střely, případně i jiné, které mají vnitrobalistické charakteristiky a velikost objemu pronikajícího do prachového lože / nábojové komory shodné s ostrou střelou. A.3 Přístrojové vybavení Tlak v nábojové komoře se měří tlakovými snímači a/nebo tlakoměrnými tělísky (ČOS 102505). Aby se mohl zaznamenávat rozdíl tlaků, má být přední snímač tlaku umístěn co nejvíce vpředu v nábojové komoře. Typy a umístění předních a zadních snímačů musí být zahrnuty ve zprávě o zkoušce. A.4 Osnova zkoušky A.4.1 Střílí se skupiny po deseti ranách při LFT, 21 C a při UFT. Hlaveň použitá při této zkoušce musí být provozně způsobilá a schopná odstřílet následující posloupnost ran bez 17

Příloha A záporného ovlivnění tlaku a úsťové rychlosti. Na začátku každého střeleckého dne se musí vystřelit dvě zahřívací rány. Mezi dvěma skupinami ran o různých teplotách se vystřelí jedna rána temperovaná na 21 C zamezující vzájemnému ovlivnění a/nebo zahřívací rána. Rozvrh pro jednu sérii: 30 ks 10 ks LFT 10 ks 21 C 10 ks UFT Rozvrh pro dvě série: Série 1 Série 2 30 ks 30 ks 10 ks LFT 10 ks 21 C 10 ks UFT 10 ks LFT 10 ks 21 C 10 ks UFT Pořadí střeleb má být v souladu s posloupností uvedenou v tabulce č. 2. TABULKA č. 2 Posloupnost střeleb Série 1 2 Teplota LFT 21 C UFT LFT 21 C UFT 1 21 41 2 22 42 3 23 43 4 24 44 Číslo (pořadí) rány 5 25 45 6 26 46 7 27 47 8 28 48 9 29 49 10 30 50 11 31 51 12 32 52 13 33 53 14 34 54 15 35 55 16 36 56 17 37 57 18 38 58 19 39 59 20 40 60 Je požadována shodná rychlost střelby během každé teplotní série, obvykle s prodlevou deset minut mezi jednotlivými ranami. 18

Příloha A Pro kontrolu zbytků v nábojové komoře (ve vývrtu), zpětného plamene nebo dohořívání prachu musí být otvírání závěru automatické. A.5 Údaje Ve zprávě o zkoušce se musí zaznamenat a uvést následující údaje, přičemž zpráva musí obsahovat postup (metoda kalibrace, způsob zpracování signálů, přístrojové vybavení apod.) použitý pro získání dat: a) uspořádání (sestava) a identifikace munice, kanónu, přístrojového vybavení a palebného stanoviště; b) opotřebení hlavně a přehled předchozího použití děla (počtu a druhu vystřelených nábojů) před započetím a na konci zkoušky; c) teplota munice; d) datum a čas střelby; e) hmotnost střely, hnací náplně a případně spalitelných částí nábojky; f) zpoždění zážehu t 2 ; g) doba výstřelu t 4 ; h) další akční časové úseky, pokud je to požadováno; i) snímky křivek tlak čas pro každý snímač; j) snímky křivek rozdíl tlaků čas; k) úsťová rychlost; l) maxima tlaků v nábojové komoře; m) zbytky v nábojové komoře nebo ve vývrtu; n) všechny důkazy zpětného plamene nebo dohořívání prachu; o) všechny doklady o špatném utěsnění; p) všechny důkazy nadměrného zamědění, je-li to případné; q) místo dopadu střely, je-li to případné; r) meteorologické údaje. A.6 Redukce dat Metoda redukce dat musí být vždy uvedena. Musí se provést procesy redukce u následujících dat a výsledky zaznamenat ve zprávě o zkoušce: a) úsťová rychlost; b) opravy na vliv objemu vkládacích tělískových tlakoměrů, jestliže je to případné; c) vypočítané hodnoty středního maximálního tlaku v nábojové komoře pro každou ránu, je-li použit více než jeden tělískový tlakoměr. Musí být zaznamenána kritéria vyloučení nepřijatelných (nezapočitatelných) odečtených hodnot tělískových tlakoměrů a způsob zpracování rozcházejících se výsledků; d) opravy z hlediska rozdílů mezi výsledky měření tlakovými snímači a tělískovými tlakoměry, je-li to požadováno; e) střední hodnoty a hodnoty směrodatné odchylky pro každou sérii a teplotu střelby u následujících veličin: zpoždění zážehu t 2, 19

Příloha A doba výstřelu t 4, další akční časové úseky, pokud je to požadováno, úsťová rychlost, maximální tlak v nábojové komoře; f) maximální záporný rozdíl tlaků; g) teplotní koeficienty. Data mají být posouzena a prověřena z hlediska všech vlivů vyvolaných opotřebením hlavně, jejím ohřevem nebo pamětí. Korekce nebo vyloučení zapříčiněná těmito vlivy musí být zaznamenány. A.7 Kritéria hodnocení Sestava hnací náplně musí být posouzena za použití následujících kritérií: a) hodnoty zpoždění zážehu t 2 a doby výstřelu t 4 musí odpovídat požadavkům. Nesmí se vyskytnout žádné selhané ani zpožděné výstřely, které by bylo možno připsat na vrub hnací náplně; b) tlaky a úsťové rychlosti naměřené při třech daných teplotách musí odpovídat předepsaným podmínkám pro munici při těchto teplotách. Záznamy tlaků při LFT se musí prověřit za účelem zjištění jakéhokoliv důkazu o rozpadu či narušení hnací náplně, jako je abnormálně vysoký tlak nebo velká směrodatná odchylka tlaku; c) záznamy tlakových snímačů a křivek tlak čas se musí prověřit z hlediska rozdílu tlaků, přechodových tlakových maxim nebo jiných nepravidelností, které mohou signalizovat nebezpečný stav v nábojové komoře; d) přijatelné jsou hodnoty maximálního záporného rozdílu tlaků menší než 34,5 MPa při UFT a menší než 20,7 MPa při LFT. Pokud jsou dosaženy nebo překročeny tyto úrovně, vyžaduje se další šetření s účelem stanovit, zda je úroveň rizika přijatelná. Výsledky šetření musí být doloženy; e) koeficienty teplota tlak mezi 21 C a LFT a mezi 21 C a UFT musí vyhovovat z hlediska požadavků na technické parametry, které jsou zpravidla specifikovány v technických požadavcích (podmínkách); f) střední hodnota tlaku při UFT zvýšená o tři směrodatné odchylky nesmí být větší než PMP systému; g) v nábojové komoře nebo ve vývrtu nesmí zůstat žádný zbytek, který by mohl způsobit nebezpečný stav nebo ovlivnit technické parametry na nepřípustnou úroveň definovanou v platných standardech, předpisech nebo jiných dokumentech (např. v technické dokumentaci, takticko-technických požadavcích); h) nesmí se vyskytnout nepřípustný zpětný plamen nebo dohořívání prachu. 20

Příloha B Zkouška pevnosti konstrukce střely B.1 Cíl Cílem je stanovit, zda střela může úspěšně odolat maximálnímu namáhání při střelbě. B.2 Obecné zásady Střely se překontrolují, pak se vystřelí při vyšších než normálních tlacích, pokud možno se dohledají a opětovně zkontrolují za účelem zjištění, zda nedošlo k nějakým poruchám nebo rozměrovým změnám. Použijí se střely s hmotnostně odpovídající inertní náplní a inertními zapalovači. Inertní náplň se má z hlediska fyzikálních vlastností v co nejvyšší míře blížit ostré náplni výbušniny. Tato zkouška se má uskutečnit před střeleckými zkouškami za použití ostrých střel. B.3 Podrobnosti zkoušky B.3.1 Střely Střely použité pro tuto zkoušku mají představovat konečné konstrukční a montážní standardy pro výrobu. Je-li to možné, pak mají být učiněna zvláštní opatření, aby se vybraly střely na spodní (nejhorší) hranici předepsaných materiálových vlastností a rozměrů v rámci výrobních specifikací. B.3.2 Tlaky při střelbě Střely temperované na vysokou teplotu (UFT) se musí vystřelit tlakem co nejvíce se blížícím hodnotě ESCP zvýšené o 4,75 směrodatné odchylky. Toho se dosáhne buď zahřátím prachové náplně, nebo použitím speciální sestavy hnací náplně tak, aby se vytvořil požadovaný tlak v nábojové komoře. ESCP a směrodatná odchylka tlaku mohou být předběžně vypočítány z údajů získaných při předchozích zkouškách. Jestliže se při zkouškách bezpečnosti sestavy hnací náplně zjistí, že nejhorší případ tlaku nastává při teplotě odlišné od UFT, pak se střelba provede při této teplotě. Střely temperované na nízkou teplotu (LFT) se musí střílet tlakem vyšším o 3 až 4,5 směrodatné odchylky než je střední opravený tlak při LFT. Toho lze dosáhnout použitím takové speciální sestavy hnací náplně, aby se vytvořil požadovaný tlak v nábojové komoře. B.3.3 Osnova zkoušky Střelby se musí provádět s provozně způsobilou hlavní, jejíž opotřebení nesmí záporně ovlivňovat výsledky zkoušky. Střela určená k vyšetření se použije pro porovnání s dohledatelnými střelami. Nejméně 50 % střel se musí dohledat pro jejich překontrolování, pokud je to z hlediska konstrukce munice proveditelné. 21

Příloha B 21 ks inertních střel 10 ks střelba při UFT 10 ks střelba při LFT 1 ks k vyšetření B.4 Údaje B.4.1 Ve zprávě o zkoušce se musí zaznamenat a uvést následující údaje: a) uspořádání (sestava) a identifikace munice, kanónu, přístrojového vybavení a palebného stanoviště; b) hmotnost střely a hnací náplně; c) teplota munice; d) datum a čas střeleb; e) chování střely při opuštění ústí hlavně a na dráze letu; f) rychlost otáčení střely, pokud k němu dochází; g) u aerodynamicky stabilizovaných střel veškeré doklady o poškození křidélek; h) měření vychýlení osy střely (úhlu náběhu) při opuštění hlavně; i) křivky tlak čas pro každý snímač; j) křivky rozdíl tlaků čas; k) úsťová rychlost; l) opotřebení hlavně a stav vývrtu před střeleckou zkouškou a po ní; m) meteorologické podmínky; n) místo dopadu střely; o) pozorování jakýchkoliv mechanických deformací. B.4.2 Pokud konstrukce munice umožňuje dohledání střel, musí být zaznamenány a zahrnuty do zprávy o zkoušce tyto další údaje: a) profil tvrdosti střel (před střelbou a po ní); b) smluvní mez kluzu materiálu při 0,2 % v kritických místech střely určené k vyšetření; c) měření průměrů předního a zadního středicího nákružku a rozměrů střely v určených bodech před a po střelbě (zaznamenat všechny deformace); d) stav vodicí obroučky (pokud je použita), sesmeknutí obroučky, jejího upevnění (zajištění) a kvality zařezávání (včetně fotografií, pokud je to potřebné); e) výsledky vizuálního, nedestruktivního a/nebo metalurgického vyšetření roztržení střely, prasklin, rýh na těle, odšroubování zapalovače nebo částí těla, celistvosti dna apod. 22

B.5 Kritéria hodnocení ČOS 130017 Příloha B B.5.1 Jestliže konstrukce munice neumožňuje dohledání střel, použijí se pro hodnocení následující kritéria: Nesmí se vyskytnout žádné roztržení střely, její nepřijatelná deformace, poškození vývrtu hlavně nebo důkazy poruchy (např. rozlomení křidélek). Závažnost jakékoliv poruchy musí být vývojovým subjektem vyhodnocena a doložena ve zprávě o zkoušce. B.5.2 Veškerá ostatní munice se zhodnotí za použití těchto kritérií: a) nesmí dojít k žádnému roztržení (rozpadu) střely, poškození vývrtu hlavně nebo k výskytu nepřijatelných deformací, prasklin, rýh na těle, rozměrových změn (vnitřních nebo vnějších) a jiných důkazů poruch. Závažnost jakékoliv poruchy musí být vývojovým subjektem vyhodnocena a doložena ve zprávě o zkoušce; b) u střel plněných trhavinou nesmí maximální zmenšení/zvětšení průměru střely v žádném místě měření překročit 0,5 % její ráže; c) u drážkovaných hlavní se musí vodicí obroučka správně zařezávat a nesmí vykazovat žádné příznaky sesmeknutí. Střela musí dosáhnout správné rotace odpovídající naměřené úsťové rychlosti; d) tělo zapalovače a dnové části střely musí zůstat pevně na svém místě. 23

Příloha B (VOLNÁ STRANA) 24

Příloha C Zkouška bezpečnosti v opotřebené hlavni C.1 Cíl Cílem je stanovit, zda střela může úspěšně odolat maximálnímu namáhání při střelbě z opotřebené hlavně, která je podle platných předpisů na mezi bezpečnosti (naplňuje kritéria nepoužitelnosti) z hlediska opotřebení/eroze kanónu. C.2 Obecné zásady C.2.1 Opotřebená hlaveň je definována jako hlaveň, jejíž úroveň opotřebení/eroze naplňuje podle platných předpisů nebo specifikace vývojového subjektu kritéria nepoužitelnosti. Opotřebením se rozumí pravidelné ubývání oceli z vývrtu hlavně v důsledku střelby, což může vést k obvodovému zvětšení průměru vývrtu nebo k jeho ovalitě. Eroze je nepravidelné ubývání oceli z vývrtu vlivem střelby a obvykle ji lze pozorovat u chromovaných hlavní. Chromování může být použito na vnitřní povrch hlavně během její výroby ke snížení opotřebení/eroze. Hlavně mohou být buď drážkované, nebo s hladkým vývrtem a jejich hlavní charakteristiky jsou: Drážkované a) Nechromované. Je pro ně typické, že k opotřebení dochází na začátku drážkování. Doba opotřebení kanónu může být určena předem pomocí celkového počtu vystřelených ran a jejich druhu. Zkouška v opotřebené hlavni má být prováděna za použití hlavně (-í) s předepsanou úrovní opotřebení. b) Chromované. Chromování může po řadě vypálených ran odprýsknout na jakémkoliv místě vývrtu a není možné předem přesně stanovit začátek tohoto děje. Odprýskávání může mít za následek erozi. Předpovědět místo, rychlost růstu nebo velikost ploch, na kterých dojde ke vzniku eroze, je velmi obtížné; přesto existují modely, které to s určitou úspěšností dovedou. Hloubka eroze se měří od vrcholu pole vývrtu pomocí otisků nebo elektronickými přístroji. S hladkým vývrtem Pro kanónové hlavně s hladkým vývrtem je typické, že jsou opatřeny chromováním. Charakteristické znaky opotřebení/eroze budou pravděpodobně stejně nepravidelné a nepředpověditelné jako u chromovaných drážkovaných hlavní. C.2.2 Mez bezpečnosti (kritéria nepoužitelnosti) z hlediska opotřebení/eroze kanónu. Před zkouškou musí být předpisem nebo vývojovým subjektem určena mez bezpečnosti kanónové hlavně z hlediska opotřebení/eroze. Všechny druhy střel pak musí absolvovat zkoušku v opotřebené hlavni popsanou v této příloze. C.2.3 Úroveň zkoušky. Platný předpis nebo vývojový subjekt musí specifikovat kritéria nepoužitelnosti pro úroveň opotřebení/eroze, při které jsou střely přezkušovány střelbou. C.2.4 Intervaly kontroly. Intervaly kontroly musí být stanoveny předpisem nebo vývojovým subjektem tak, aby při provozu byla pro střelu zajištěna minimalizace rizika překročení meze bezpečnosti (kritérií nepoužitelnosti) z hlediska opotřebení/eroze. Výsledkem by mohlo být vyřazení hlavní na počátku eroze. 25

Příloha C C.3 Program zkoušky C.3.1 Střely plněné trhavinou nebo jinou nebezpečnou náplní. Z každé hlavně se vystřelí nejméně deset inertních střel při UFT a nejméně deset při LFT. Doporučuje se použít minimálně dvě hlavně. Střely se po střelbě dohledají pro rentgenovou kontrolu a v případě potřeby k rozebrání a provedení řezů. Potom se z každé hlavně vystřelí nejméně deset ostrých střel při UFT a nejméně deset při LFT, přičemž se doporučuje použití minimálně dvou hlavní. C.3.2 Nevýbušné střely. Z každé hlavně se vystřelí nejméně deset střel při UFT a nejméně deset při LFT. Doporučuje se použít minimálně dvě hlavně. Střely mají být, pokud možno, po střelbě dohledány pro rentgenovou kontrolu a v případě potřeby k rozebrání a provedení řezů. C.4 Údaje C.4.1 Ve zprávě o zkoušce se musí zaznamenat a uvést následující údaje: a) uspořádání (sestava) a identifikace munice, kanónu, přístrojového vybavení a palebného stanoviště; b) hmotnost střely a hnací náplně; c) teplota munice; d) datum a čas střeleb; e) chování střely při opuštění ústí hlavně a na dráze letu; f) rychlost otáčení střely, pokud k němu dochází; g) u aerodynamicky stabilizovaných střel veškeré doklady o poškození křidélek; h) měření vychýlení osy střely (úhlu náběhu) při opuštění hlavně; i) křivky tlak čas pro každý snímač; j) křivky rozdíl tlaků čas; k) úsťová rychlost; l) opotřebení hlavně a stav vývrtu minimálně před zkouškou a po každých deseti vypálených ranách; m) meteorologické podmínky; n) místo dopadu střely; o) pozorování jakýchkoliv mechanických deformací. C.4.2 U munice, u které se má provést dohledání střel, musí být zaznamenány a zahrnuty do zprávy o zkoušce tyto další údaje: a) profil tvrdosti střel (před střelbou a po ní); b) měření průměrů předního a zadního středicího nákružku a rozměrů střely v určených bodech před a po střelbě (zaznamenat všechny deformace); c) stav vodicí obroučky (pokud je použita), sesmeknutí obroučky, jejího upevnění (zajištění) a kvality zařezávání (včetně fotografií, pokud je to potřebné); d) výsledky vizuálního, nedestruktivního a/nebo metalurgického vyšetření roztržení střely, prasklin, rýh na těle, odšroubování zapalovače nebo částí těla, celistvosti dna apod.; e) stav dohledaných vodicích segmentů (pouzder), jsou-li použity. 26

C.5 Kritéria hodnocení ČOS 130017 Příloha C C.5.1 U munice, která není dohledávána, se pro hodnocení musí použít následující kritéria: a) nesmí dojít k žádnému roztržení (rozpadu) střely, poškození vývrtu hlavně nebo k prokázaným poruchám (např. rozlomení křidélek). Závažnost jakékoliv poruchy musí být vývojovým subjektem vyhodnocena a doložena ve zprávě o zkoušce; b) nesmí dojít k výbuchu v hlavni nebo předtím, než střela urazí minimální dálku odjištění. Jakýkoliv výbuch po dosažení dálky odjištění musí být v plné míře vyhodnocen a doložen ve zprávě o zkoušce; c) dohledané vodicí segmenty (pouzdra) nesmí vykazovat nadměrné opotřebení působícími plyny, deformaci nebo poškození. Závažnost musí být vyhodnocena vývojovým subjektem a doložena ve zprávě o zkoušce. C.5.2 Dohledávaná munice se hodnotí za použití těchto kritérií: a) nesmí dojít k žádnému roztržení (rozpadu) střely, poškození vývrtu hlavně nebo k výskytu nepřijatelných deformací, prasklin, rýh na těle, rozměrových změn (vnitřních a vnějších) a jiných důkazů poruch. Závažnost jakékoliv poruchy musí být vývojovým subjektem vyhodnocena a doložena ve zprávě o zkoušce; b) maximální zmenšení průměru střely nesmí v žádném místě měření překročit 0,5 % její ráže; c) u drážkovaných hlavní se musí vodicí obroučka správně zařezávat a nesmí vykazovat žádné příznaky sesmeknutí. Střela musí dosáhnout správné rotace odpovídající naměřené úsťové rychlosti; d) tělo zapalovače a dnové části střely musí zůstat pevně na svém místě. 27

Příloha C (VOLNÁ STRANA) 28

Příloha D Postupné zkoušky životního cyklu D.1 Cíl Cílem je posoudit, zda munice zůstane bezpečná a použitelná po svém vystavení vlivům prostředí, která na ni budou pravděpodobně působit během jejího životního cyklu. D.2 Obecné zásady Zkoušky jsou uzpůsobeny informacím získaným z dotazníku zjišťujícího charakter prostředí, se kterými přijde munice do styku v průběhu svého provozu (viz ČOS 130004). Pro nastavení klimatických a mechanických prostředí zkoušek se využijí ČOS 999902 a 999905. Všechny náboje musí být před zahájením zkoušek podrobeny vyšetření (kontrole) na úrovni II (viz článek D.6). Pokud je to považováno za nezbytné, mohou se k dané posloupnosti zkoušek přidat další etapy. D.3 Osnova zkoušek D.3.1 Zkoušky se provádějí ve dvou větvích, pro horké a studené prostředí, které mohou běžet současně. Pro všechny zkoušky se náboje temperují na UCT a LCT a střelby se provádějí při UFT a LFT. D.3.2 Po určených fázích posloupnosti životního cyklu musí být daný počet nábojů odebrán pro vyšetření a/nebo střelby. Údaje získané od těchto nábojů mají pomoci zjistit jakoukoliv kumulativní degradaci způsobenou životním cyklem. D.3.3 Zkouška má být naplánována tak, aby na konci posloupnosti životního cyklu každé větve zůstalo nejméně 22 nábojů použitelných pro střelbu. Kromě toho musí být minimálně dva náboje podrobeny přezkoušení v obou větvích, v horkém i studeném prostředí. Pro obě větve budou rovněž stříleny kontrolní náboje. D.4 Postup zkoušek Typická posloupnost životního cyklu spolu s předpokládanou konfigurací balení je uvedena na obrázku č. 2. V závislosti na předpokládaném životním cyklu mohou být do posloupnosti zařazeny další zkoušky vlivu prostředí. 29

Příloha D Logistická přeprava (v paletě) Logistické skladování (v obalu) Logistická manipulace (v paletě) Taktická manipulace (v obalu) Taktická přeprava (v obalu) Taktická manipulace (bez obalu) Taktická přeprava (bez obalu) Vystřelit/Likvidovat OBRÁZEK č. 2 Fáze posloupnosti životního cyklu z hlediska prostředí 30

Příloha D D.4.1 Logistická přeprava Tato fáze reprezentuje prostředí, která budou působit na munici jako na vezený upevněný náklad během logistické přepravy do místa uskladnění. Může zahrnovat přepravu po silnici, železnici, vzduchem nebo po moři. Munice je uložena v paletách. Pro každý způsob přepravy se vezmou v úvahu tato prostředí: mechanický ráz, vibrace, změna tlaku, vlhkost a teplotní ráz. Přehled je uveden v tabulce č. 3. TABULKA č. 3 Prostředí logistické přepravy Způsob přepravy Působící prostředí Odkaz Silniční Železniční Námořní Letecká Vibrace ČOS 999902, Metoda 401 Mechanický ráz ČOS 999902, Metoda 403 Vibrace ČOS 999902, Metoda 401 Mechanický ráz ČOS 999902, Metoda 403 Vibrace ČOS 999902, Metoda 401 Mechanický ráz ČOS 999902, Metoda 403 Vibrace ČOS 999902, Metoda 401 Mechanický ráz ČOS 999902, Metoda 403 Změna tlaku ČOS 999905, Metoda 312 Změna teploty ČOS 999905, Metoda 304 Teplota/Vlhkost ČOS 999905, Metoda 317/318 D.4.2 Logistické skladování Tato fáze reprezentuje prostředí působící na munici v průběhu dlouhodobého skladování. Zahrnuje prostředí horká suchá a horká vlhká (ČOS 999905, Metody 302 a 306) a prostředí studená (ČOS 999905, Metoda 303). Munice je v obalu a zpravidla uložená v paletách, ale pro maximalizaci účinků prostředí může být zkoušena bez obalu. D.4.3 Logistická manipulace Tato fáze se zabývá rázy, kterým je paletizovaná munice vystavena během logistické manipulace. Příslušné zkoušky vlivu prostředí jsou popsány v ČOS 999902, Metoda 414. Je-li vyhodnoceno, že rázy podstoupené v průběhu manipulace přesahují rázy obsažené v uvedené metodě, pak musí být zkouška patřičně upravena. Zkoušený předmět uložený v paletě je obvykle shazován z výšky 2,1 m. D.4.4 Taktická přeprava (v obalu) Tato fáze se zabývá prostředími, která působí na munici v obalu během přepravy z místa uskladnění do místa působení bojového prostředku. Pro každý způsob přepravy se berou v úvahu prostředí s mechanickými rázy a vibracemi (viz tabulka č. 4). 31

Příloha D TABULKA č. 4 Prostředí taktické přepravy Způsob přepravy Působící prostředí Odkaz Kolové vozidlo Pásové vozidlo Vrtulník Vibrace ČOS 999902, Metoda 401 Mechanický ráz ČOS 999902, Metoda 403/406 Vibrace ČOS 999902, Metoda 401 STANAG 4242 Mechanický ráz ČOS 999902, Metoda 403/406 Vibrace ČOS 999902, Metoda 401 Mechanický ráz ČOS 999902, Metoda 403 D.4.5 Taktická manipulace (v obalu / bez obalu) Tato fáze pojednává o rázech, kterým je munice (v obalu nebo bez obalu) vystavena během taktické etapy, např. v průběhu nakládání a vykládání dopravních prostředků. Příslušné zkoušky postihující toto prostředí jsou popsány v ČOS 999902, Metoda 414. Je-li vyhodnoceno, že rázy podstoupené v průběhu manipulace přesahují rázy obsažené v uvedené metodě, pak musí být zkouška patřičně upravena. Typicky je zkoušený předmět shazován v obalu z výšky 2,1 m a bez obalu z výšky 1,5 m. Některé konstrukční typy, jako spalitelné nábojnice nebo střely působící kinetickou energií (podkaliberní), však ve variantě bez obalu nemusí odolat této pádové výšce a metoda zkoušky má být v takovém případě upravena. Před popisovanou posloupností se musí posoudit vlivy takové výšky na bezpečnost zkoušeného předmětu a musí být stanovena pádová výška, které je munice schopna odolat. Pádem z této výšky pak musí být předmět zkoušen v průběhu postupných zkoušek životního cyklu. D.4.6 Taktické skladování (bez obalu) Tato fáze se zabývá prostředími, která působí na nezabalenou munici během jejího uložení v tanku. Zahrnuje prostředí horká a horká vlhká (ČOS 999905, Metoda 302) a studená (ČOS 999905, Metoda 303). D.4.7 Taktická přeprava (bez obalu) Jsou zde simulována prostředí, která působí na munici bez obalu v průběhu její přepravy v bojovém vozidle. V úvahu se musí vzít následující prostředí: mechanický ráz, vibrace, teplota a vlhkost. Kromě toho musí být posouzeny účinky rázu jako důsledku výstřelu z kanónu na munici uvnitř tanku v souladu s ČOS 999902, Metoda 405. D.4.8 Nabíjení a střelba Vlivy působící při nabíjení. Tyto fáze se zabývají prostředími spojenými s nabitím munice a jejím vytažením. Střelba. Je poslední fází postupné zkoušky životního cyklu. Munice, která završuje tuto posloupnost, se zpravidla střílí při UFT a LFT. D.5 Příklad programu postupné zkoušky životního cyklu Schéma uvedené na obrázku č. 3 je příkladem, který znázorňuje, jak může být naplánována postupná zkouška životního cyklu. Je uspořádána do dvou větví, jedné pro extrémní horké podmínky a druhé pro prostředí extrémní studené, po 60 zkoušených nábojích 32

Příloha D (zpravidla dvě palety s 30 náboji) pro každou teplotu. Z popisu vyplývá, že mezi každými dvěma fázemi se může provést kontrola. V závorkách je dán počet střílených (kontrolovaných) a přecházejících (zbývajících) kusů. Náboje určené pro zkoušky logistického skladování v horkém vlhkém prostředí jsou uloženy bez obalu, aby vystavení působícímu prostředí bylo maximální. Pro zkoušky v prostředí horkém suchém a chladném může být munice temperována v obalech (doba temperace musí zajistit shodnou teplotu ve všech částech náboje). Pokud jsou ostré náboje vystřeleny, musí se palety pro další zkoušky doplnit muničními obaly se zátěží. Zkoušky mohou učinit některé náboje nepoužitelnými. Nepoužitelné ostré náboje se nahradí novými. Při sestavování programu zkoušek je potřeba s tím počítat. Pro střelbu ve vybraných fázích zkoušky se mají použít náboje, které byly vystaveny největšímu namáhání. Střelba nábojů ve větvi pro horké prostředí se provádí při UFT, ve větvi pro studené prostředí pak při LFT. Veškeré náboje opatřené zapalovači vyžadují rentgenografické vyšetření. Použití rentgenu může být nahrazeno jinými nedestruktivními metodami kontroly vnitřku zkoušených předmětů. Společně s každou skupinou ran se střílí kontrolní náboje. Národní autorita pro bezpečnost munice může stanovit, že kontrola jednoho nebo více nábojů na úrovni III je pro dosažení účelu zkoušky postačující bez nutnosti střelby všech pěti kusů. 33

Příloha D Horké prostředí (60 ostrých nábojů) Úroveň kontroly II (všechny náboje) Studené prostředí (60 ostrých nábojů) Logistická přeprava (v paletě) (30) (30) Úroveň kontroly II (všechny náboje) Logistická přeprava (v paletě) Logistické skladování (7denní, horké suché) Logistické skladování (10denní, horké vlhké) Logistické skladování (3denní, studené) Střelba (5) Střelba (5) Střelba (5) (24) (24) Logistická manipulace (pád z 2,1 m v paletě) Úroveň kontroly I (všechny náboje); Úroveň kontroly III (1 náboj z každého cyklu) (54) Logistická manipulace (pád z 2,1 m v paletě) Střelba (5) z horkého suchého cyklu (38) Taktická manipulace (pád z 2,1 m v jednotlivých obalech, každý dvakrát) Střelba (5) z horkého vlhkého cyklu Úroveň kontroly II (všechny náboje) (49) Taktická manipulace (pád z 2,1 m v jednotlivých obalech, každý dvakrát) Střelba (5) Střelba (5) (33) Úroveň kontroly II (všechny náboje) (44) Střelba (5) Střelba (5) Taktická přeprava (volně ložené - neupevněné) (28) Taktická manipulace (pád z 1,5 m bez obalu, každý dvakrát) Úroveň kontroly II (všechny náboje) Taktická přeprava (volně ložené - neupevněné) (39) Taktická manipulace (pád z 1,5 m bez obalu, každý dvakrát) Střelba (5) Střelba (5) (23) Úroveň kontroly II (všechny náboje) (34) Střelba (5) Taktická přeprava (v ukládkách - zásobnících) Taktická přeprava (v ukládkách - zásobnících) (22) Úroveň kontroly II (všechny náboje); Úroveň kontroly III (1 náboj z každé větve) (33) Střelba zbývajících nábojů Střelba zbývajících nábojů OBRÁZEK č. 3 Příklad programu zkoušky 34