(4) POLYPHAGA (všežrav. raví) CUCUJIFORMIA nní typ oka s otevřenými. enými rhabdomy destiček. spirakula na abdomináln



Podobné dokumenty
raví) (4) POLYPHAGA (všežrav listorozí) eledí SCARABAEOIDEA (incl( SCARABAEIFORMIA (listoroz( + Passalidae) Passalidae

Hmyz * * * * * * tři páry nožek = 6 nožek vyrůstají vždy zespodu hrudi křídla, pokud jsou, tak vyrůstají vždy nahoře z hrudi * * *

ANTONÍN KRÁSA OCHRANA SAPROXYLICKÉHO HMYZU A OPATŘENÍ NA JEHO PODPORU METODIKA AOPK ČR

Hmyz s proměnou nedokonalou. Vážky (řád) Rovnokřídlí (řád) - skákací končetiny - 2 páry křídel a, tuhý b, blanitý - samec cvrká

Brouci (Coleoptera) Žihle a okolí. 11. část. Sphaeritidae, Histeridae, Dascillidae

Entomologické praktikum. Otakar Holuša. Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno. Systematika 1.

FAUNA BEZOBRATLÝCH V OVOCNÉM SADU: PŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ BIODIVERZITY A POPULAČNÍCH HUSTOT POMOCÍ PASIVNÍCH KMENOVÝCH NÁRAZOVÝCH PASTÍ

Entomologické praktikum. Systematika 6. Raphidioptera, Megaloptera, Hymenoptera

Brouci (Coleoptera) Žihle a okolí. 5.část. Tenebrionoidea (Mycetophagidae,

Zpráva z průzkumu saproxylických brouků (Coleoptera) lokality Lipová. Report of the research of the saproxylic beetles (Coleoptera) in locality Lipová

Brouci (Coleoptera) Jan Bezděk MZLU v Brně Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství bezdek@mendelu.cz

Bonitace psů a fen alpského brakýře jezevčíkovitého

Jak knihu používat 2 Stavba těla a vývojová stadia 4 Znaky hmyzích řádů 8. Chvostoskoci, vidličnatky, chvostnatky, rybenky 18

Brouci - poznávačka. Identifikuj brouka podle fotografie a zařaď ho do čeledi. Uveď k němu základní informace - v jakém prostředí žije, čím se živí

Inovace výuky zoologie Skladištní škůdci

Determinace kůrovců (Scolytidae) Jiří Foit

Klikoroh borový. (Hylobius abietis)

Zpráva z průzkumu saproxylických brouků (Coleoptera) lokality Mikulovický vrch

Entomologické praktikum

SIPHONAPTERA (blechy)

MIKROSKOPICKÁ MORFOLOGIE VČELY MEDONOSNÉ. RNDr. Václav Švamberk říjen 2009 Fotografie : RNDr Václav Švamberk

Průzkum saproxylofágních druhů brouků lokality PS Opičák 2. Etapa. (projekt č )

Brouci (Coleoptera) Žihle a okolí. 10. část. Cucujoidea (Sphindidae, Kateretidae, Nitidulidae, Monotomidae, Silvanidae,

prom na dokonalá vají ko larva kukla - dosp lec

STREPSIPTERA. Diferenciáln gní parazité. mně vyvinutý metathorax - redukovaný prothorax

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ

Chrobák. Víte, že? Brouci. Znaky. Stanoviště

Výsledky faunistického průzkumu čeledí Cleridae, Trogossitidae a Lymexylonidae (Coleoptera) Přírodní Rezervace Údolí Únětického potoka

Systém a fylogeneze hmyzu Blechy - Siphonaptera

Zpráva z průzkumu saproxylických brouků (Coleoptera) lokality Chlum. Report of the research of the saproxylic beetles (Coleoptera) in locality Chlum

A) Rostliny pro užitek: Jabloň, hrušeň, jeřáb - plodem malvice

Šedokřídlec jívový Trichopteryx carpinata (Borkhausen, 1794) Jiný název: šedokřídlec habrový

Život na louce Na louce motýli včely vosy, čmeláci komáři mouchy, vážky slunéčka sedmitečná kobylku saranče mravence cvrčka Luční rostliny kopretina

Lesnícky časopis Forestry Journal ročník 55, číslo 2, 2009, s Referáty Discussion paper

Výsledky faunistického průzkumu čeledi Tenebrionidae (Coleoptera) Přírodní Rezervace Údolí Únětického potoka

Autor: Veronika Dvorská

Protokol VI. Exkurze z mořské biologie ZOO/MOREX. Morfologie korýšů. Úvod: Úkol: Anatomická pitva kraba

8. Škůdci okrasných jehličnanů I.

Klíč podřádů, nadčeledí a čeledí brouků

Biologická olympiáda

Kůrovci (Scolytinae)

Otázky pro opakování. 6. ročník

Soutěž Život kolem nás 2016 I. kolo

Brouci (Coleoptera) Žihle a okolí. 12. část. Dermestidae, Bostrichidae, Ptinidae

INSEKTICID. Registrační číslo:

BROUCI. první pár křídel tvoří tvrdé krovky, druhý pár křídel (pokud je vyvinut), slouží k letu. štít = kryje hruď. kousací ústní ústrojí

9. Škůdci okrasných jehličnanů II.

Biologická olympiáda

Na jehličnanech se vyskytují nejobávanější škůdci lesního hospodářství.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Standard FCI č. 114/ / F EPAGNEUL DE PONT-AUDEMER OHAŘ Z PONT-AUDEMER

Multimediální sada Hmyz Kat. číslo

Fauna brouků (Coleoptera) lokality Kaňon Ohře (Evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000)

Pancrustacea: komparativní pitva

Standard Nº / SCHVÁLENÍ SKG CL. KONTINENTÁLNÍ BULDOK (Continental bulldog)

BROUCI. první pár křídel tvoří tvrdé krovky, druhý pár křídel (pokud je vyvinut), slouží k letu. štít = kryje hruď

Gymnázium, Brno, Elgartova 3. GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT.

TEORETICKÁ ČÁST test. 4. Podtrhni 3 kořenové poloparazity: ochmet, světlík, černýš, kokotice, jmelí, raflézie, kokrhel, podbílek

Referáty Discussion paper PREDACE MEZI BROUKY VÁZANÝMI NA DŘEVINY: ČÁST I. OBECNÉ POZNATKY A HLAVNÍ ZÁSTUPCI POTENCIÁLNÍCH PREDÁTORŮ

Bi 6760 Základy entomologie cvičení

SBĚR A CHOV. rodů Lagria, Gonodera, Isomira, Cteniopus, Megischia, Megischina, Omophlus

380/2011 Sb. (k ) mění úvodní větu a 3

Významné druhy brouků vrchu Mileč u Hřebečníků

Výsledky faunistického průzkumu čeledi Coccinellidae (Coleoptera) Přírodní Rezervace Údolí Únětického potoka

Vážky. Vši. Ploštice. Stejnokřídlí

MECOPTEROIDEA. žilek. Trichoptera, Lepidoptera. Antliophora - spermatická pumpa - tendence k redukci galey a labiáln. palp - u larev tendence k apodii

Vážení milovníci přírody, milé děti,

Příloha č Průzkum brouků (Insecta: Coleoptera) chráněného území Hostivické rybníky

Chrostíci (Trichoptera)

Základní škola a Mateřská škola Žirovnice

Entomologický průzkum PP Žlunické polesí se zaměřením. na saproxylofágní druhy brouků. Richard Čtvrtečka

Další škůdci révy vinné

Zdeněk Kletečka Rozpoznávání přítomnosti významných druhů hmyzu na stromech v sídlech a jiné nelesní zeleni

Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra)

Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Význam, funkce a kritéria rozdělení plodů

Otázka: Dvouděložné rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Jarys. Dvouděložné rostliny. ČELEĎ: ŠÁCHOLANOVITÉ (Magnoliaceae)

květy široce otevřené asi 10 cm v průměru, bílé, někdy slabě načervenalé s 9-12 okvětními lístky (počet se liší podle variet) Univerzita 3.

Určovací seminář škůdců v potravinářství - řád brouci (Coleoptera) Ing. Jana Sedláčková, Ph.D.

Zoologické preparáty - hmyz Kat. číslo

Standard FCI č. 51 / / F FINSKÝ HONIČ. (Suomenajokoira)

Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie

Druhová diverzita, početnost, ekologický a lesnický význam brouků zimujících v kůře stromů

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

NA LOUCE živo ichové- bezobratlí ela medonosná melák zemní

Chráněné rostliny a živočichové Květnice

Tvorba trvalého preparátu

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

RUSKÝ ČERNÝ TERIÉR (Russkiy Tchiorny Terrier)

Ochrana lesa ve středoevropských podmínkách. 1. část Lýkožrout smrkový (Ips typographus L.) kalamitní škůdce smrkových ekosystémů střední Evropy

Entomologický průzkum saproxylických brouků (Coleoptera) aleje na Černé cestě. Závěrečná zpráva

COLEOPTERA (brouci) Diferenciáln. IMAGO tní. - prothorax dobře e vyvinutý, volný lní křídla v KROVKY

2. a) Napiš pod obrázky rodový název živočicha, kterému ulita patří. b) Doplň, jestli její obyvatel žije na souši (S), nebo ve vodě (V).

Kudy prochází tepna včely : Její přední konec se nachází : a to mezi a.

Rozlišování semen jednotlivých druhů trav

Rok se sýkorou koňadrou ANEB OBSAZENOST PTAČÍCH BUDEK V MĚSTSKÝCH ZAHRADÁCH

Základy entomologie 11. cvičení: Ontogeneze

Hmyzí hotel. Recepce. Samotářské včely:

Amphiesmenoptera [Trichoptera. + Lepidoptera] Synapomorfie

Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU:

Transkript:

CUCUJIFORMIA - akónn nní typ oka s otevřenými enými rhabdomy - absence koxáln lních destiček ek - kryptonefrické malpigické trubice - absence funkčního spirakula na abdomináln lním m segmentu 8 - larvy většinou v s malou (galea( + lacinia) - monofyletická skupina, 6 nadčeled eledí LYMEXYLOIDEA - izolovaná linie (Crowson( (1981) sem Strepsiptera) - bostrichoidní typ aedeagu,, 4 malpigické trubice - larva s oddělenou galeou a lacinií (1) LYMEXYLIDAE (lodni( lodničníkovití) - dlouhé válcovití krátce, hustě chlupaté tělo - neskládaj dají křídla - na max. palpách (3 čl.) keříčkovitý kovitý smyslový orgán - larvy nápadnn padně dlouhé (hrbaté) - polymetabolní vývoj Biologie: imaga nepřij ijímají potravu, larvy v tvrdém m dřevd evě, živí se ambroziovými houbami (Endomyces( hyloeceti) [přen enáší se přes p ovipozitor na vejce]; 50 druhů,, u nás n s 2; Lymexylon navale (chlupaté oči, duby) a Hylecoetus dermestoides

CLEROIDEA - prodloužen ené přední koxy - 5 tarzáln lních článků s postranními loby - 5 7 malpigických trubic - larvy bez moly na mandibule - protažen ené ústní ústrojí - s nápadnou n setou na hrbolu na male - 1 tarsungulárn rní seta *Phloiophilidae *Trogossitidae Chaetosomatidae *Cleridae Acanthocnemidae Phycosecidae *Melyridae (1) TROGOSSITIDAE (= Ostomidae) ) (kornatcovit( kornatcovití) [incl. Peltidae, Lophocateridae] - plochý habitus - prognátn tní hlava - nápadná 3 členná tykadlová palička - často šupinky v nápadnn padném m vzoru Biologie: pod kůrou, k zpravidla draví (imaga i larvy), mykofágn gní (Lophocateridae); asi 600 druhů,, u nás n s 11;Tenebrioides mauritanicus (kosmopolitní, predátor a škůdce ve skladištích), Peltis, Ostoma

(2) CLERIDAE (pestrokrove( pestrokrovečníkovití) [incl. Korynetidae] - často kovově nebo pestře e zbarveni - měkké tělo pokryto nápadnými n vztyčenými setami - hlava skloněná až orthognátn tní - hlava s mediáln lní endokarinou - oči i s výkrojem (ledvinité) - tykadla s 4-článkovou 4 paličkou - nápadně prodloužen ené labiáln lní palpy - tarzáln lní čl. 1 zmenšený ený překrytý p okrajem holeně - larva málo m sklerotizovaná, - často barevná (růž ůžová,, namodralá) - na konci těla t dva sklerotizované trny Biologie: predáto toři (imaga i larvy), larvy pod kůrou, k imaga denní aktivita na dřevd evě (Thanasimus loví kůrovce), na květech (Trichodes( - aposematický), nebo na mršin inách (Koryteninae: Necrobia), můžm ůže e i škodit ham beetle; Asi 4000 druhů,, u nás n s 24 (3) PHLOIOPHILIDAE - mykofágn gní,, 2 druhy, u nás n s 1 (Phloiophilus(

(4) MELYRIDAE - zahrnují tři i podčeledi Melyrinae, Dasytinae a Malachiinae (bradavičníkovití) - tělo měkkm kké,, pokryté polehlými setami - hlava bez mediáln lní endokariny - někdy zkrácen cené krovky (M) - aposematické zbarvení (M) - laterotergity s vychlípitelnými měchým chýřky (M) - larvy růžr ůžové (M) podobné Cleridae - nápadné párové sklerity na thoraxu - často na bazi md s nápadným n výběž ěžkem Biologie: imaga na květech se živí pylem, larvy dravé pod kůrou k i volně; ; asi 4500 druhů,, u nás n s přes p 50; Dasytes (jednobarevný na vegetaci), Malachius (aposematický na květech)

CUCUJOIDEA (= Clavicornia) - tarzáln lní vzorec nikdy 5 5 4 - zpravidla paličkovit kovitá tykadla - křídlo s více v než 4 žilkami kolem MP - prstencovitý cucujoidní typ aedeagu - abdomináln lní segment 10 u larev v cylindrický sklerotizovaný pygopod - mandibula zpravidla s prosthekou - 6 párůp stemat - asi 30 čeledí,, u nás n s 21 (*) Protocuccujidae Propalticidae *Bothrideridae (6) *Sphindidae (3) *Phalacridae *Cerylonidae *Nitidulidae (incl. *Kateredidae, *Cybocephalidae) Hobartiidae Discolomidae *Rhizophagidae Cavognathidae *Endomychidae Boganiidae *Cryptophagidae Alexiidae Helotidae Lamingtoniidae *Coccinellidae *Phloeostichidae (1) *Languriidae (1) *Corylophidae (10) *Silvanidae *Erotylidae *Latridiidae *Cucujidae *Biphyllidae (2) *Hypocopridae (1) *Laemophloeidae *Byturidae *Merophysidae (1)

(1) NITIDULIDAE (leskn( lesknáčkovití) [incl. Kateretidae a Cybocephalidae] - ploší ší,, paralelní - tykadla s nápadnou n paličkou - tarzáln lní vzorec 5-5-5, 5 5, vzácn cně 4-4-4 - krovky poněkud zkrácen cené nekryjí posl. 2 abd. články - larvy cylindrické,, málo m sklerotizované - zpravidla s bradavčitými útvary na dorzu - prognátn tní hlava, 2-42 stemata - nápadně setózn zní prosthéka - sklerotizované urogomfy (+preurogomfi homologizace neznáma) Biologie: široká škála prostřed edí i většinou v saprofágn gní nebo draví Asi 3000 druhů,, u nás n s 125 (Meligethes( Meligethes, na květech, na hnijícím m materiálu Carpophilus, Glischrochilus); Meligethes Cybocephalus (někdy čeleď) cca 2 mm, na kůřk ůře e stromů, loví červce Carpophilus

(2) RHIZOPHAGIDAE - nápadně protáhl hlí,, cylindričtí - tykadla s nápadnou n paličkou - krovky nekryjí pygidium - larva protáhl hlá,, málo m sklerotizovaná - dorzáln lní strana s mnoha hrbolky - prognátn tní hlava, 0-20 stemata - nápadně dlouhé sety na hlavě - mala,, max.p. 3, lab.p. 1 - urogomphi Biologie: imaga (3) SILVANIDAE Rhizophagus - ploší ší,, skulpturovaní,, hlava prognátn tní - tykadla téměřt bez paličky, - nápadný výrůstek za očima o (spánek) - larvy dlouhé,, delší tykadla a nohy než předchozí Biologie: imaga i larvy v opadance a pod kůrou, k saprofágn gní nebo mykofágn gní Asi 100 druhů,, u nás n s 10 (Uleiota( planata pod kůrou k s nápadným n 1. článkem tykadel; Oryzaephilus surinamensis Škůdce skladovaného obilí Oryzaephilus

(4) CUCUJIDAE (les( lesákovití) - nápadně ploší ší,, paralelní - velká hlava se spánky, širší než štít - tykadla 11 článků,, bez paličky - larvy nápadnn padně ploché s širokou hlavou - dlouhá tykadla a nohy - hlava prognátn tní,, 0-60 stemat - urogomphi krátk tké - na konci abd. sklerotizovaná vidlice Biologie: imaga i larvy dravé,, pod kůrou (Cucujus( cinnaberinus) Dohromady s další čeledí asi 1200 druhů; ; u nás n s 4 druhy 2 rodů (pouze Cucujidae) Cucujus (5) LAEMOPHLOEIDAE - klasifikována většinou v jako podčele eleď předchozí - Hlava bez nápadných n spánk nků,, užšíu než štít U nás n s asi 13 druhů (Laemophloeus)

(6) PHALACRIDAE - ováln lní,, nápadnn padně konvexní - strany pronota a krovek vytaženy, deflexní - tykadla s paličkou - hlava hluboce vnořena do pronota - larva protáhl hlá,, cylindrická,, zúženz ená dozadu - sklerot.. jen hlava, pronotáln lní destičky a urogomphi - mandibula s nápadnou n prosthékou kou,, 6 stemat - unikátn tní sensorický orgán n na tykadlovém čl. 1 Biologie: imaga i larvy mykofágn gní; u nás n s asi 25 druhů (7) CRYPTOPHAGIDAE (malo( maločlencovití) - ováln lní,, slabě konvexní,, nápadnn padně chlupaté - hlava skloněná,, tykadla dlouhá s paličkou - po stranách štítu tu nápadnn padné výběž ěžky - larva protáhl hlá,, cylindrická, stemat 0-5 - prosthéka pilovitá, mala blanitá, urogomphi jemně zahnuté Biologie: předevp edevším m na plesnivějícím dřevě a houbách, pod kůrou k v opadance apod. ; asi 600 druhů,, u nás n s 116 (Cryptophagus( charakteristicky skulpturovaný okraj štítu; tu; Atomaria linearis škůdce na řepě)

(8) EROTYLIDAE - člunkovití,, dobře sklerotizovaní, - zpravidla holí a lesklí - často s barevným vzorem nebo kovoví - tykadla s paličkou - apikáln lní článek tykadel nápadnn padně rozší šířen, klínovitý - larva cylindrická, často pokrytá sklerot.. hrbolky - mola s membranózn zním lobem, mola na konci uťatu atá - urogomphi téměř nesklerotizované Biologie: larvy mykofágn gní,, uvnitř plodnic hub (Agaricales( Agaricales); imaga na vytékaj kající míze stromů; U nás n s asi 12 druhů (Triplax, Tritoma, Dacne) (9) BYTURIDAE (malinovn( malinovníkovití) - méně sklerotizovaní,, chlupatí, - žlutaví až hnědí - tykadla s paličkou - skloněná hlava - larvy s bazáln lně umíst stěnou prosthékou - mala uťatá, urogomphi téměř nesklerotizované Biologie: imaga na květech, larvy v plodech a květn tních lůžl ůžkách (Rubus( Rubus) Asi 25 druhů,, u nás n s 2 (Byturus ochraceus, B. tomentosus)

(10) CERYLONIDAE - paralelní,, dobře sklerotizovaní, - tykadlová palička jen z 1 aža 2 článků - hlava vtažena do pronota - pronotum čtvercovité - ú.ú.. změněno no k sání s (styletovité md a mx,, trubičce z lbr etc.) - larva široká s lateráln lními hrbolky (alespoň na hrudi) - pro- až hypognátn tní hlava, 0-20 stemmata - ú.ú.. změněno no v savou trubičku (entogn( entognátní) Biologie: imaga i larvy sají na hyfách hub; u nás n s asi 7 druhů (11) ENDOMYCHIDAE - ovoidní,, konvexní - často aposematicky zbarvení - tykadla bez paličky, labiáln lní palpy sekerovitě rozší šířené - tarzáln lní čl. 2 zvětšený, překrývp ekrývá zmenšený ený 3 čl. - larva široká,, málo m sklerotizovaná,, krátce chlupatá - hlava pro- až hypognátn tní - laterotergity na hrudních a zdvojené na abd. čl. - zpravidla bez urogomf Biologie: imaga i larvy mykofágn gní (v plodnicích, ch, na choroší ších atp.; u nás n s asi 15 druhů (Lycoperdina, Endomychus)

Subcoccinella 24punctata (12) COCCINELLIDAE (slun( slunéčkovití) - kruhovití,, nápadnn padně konvexní - zpravidla aposematicky zbarvení - pseudotrimerní tarzy (3 čl. překryt p 2.) - tykadla krátka tka,, s paličkou - posl. čl. max. pl. sekyrovitě rozší šířené - larvy ploché většinou se šesti hrboly na většinv ině abd. Čl. - často pokryté voskovitým povlakem - hlava pro- až hypognátn tní,, 3 stemmata - tykadla verlmi krátk tká,, mola s bazáln lním m lobem - mala uťatá se nápadným n sensorickým koncem - dlouhé laterográdn dní nohy - bez urogomph Biologie: na vegetaci, afidofágn gní, Epilachninae fytofágn gní (škody na Solanaceae a Cucurbitaceae Subcoccinella vojteška ka), Psilloborini (Thea) mycetofágn gní; u nás n s přes p 80 druhů (Adalia, Coccinella, Anatys, Scymnus, Hippodamia, Propylea) (13) LATRIDIIDAE - ploší ší, pronotum zřetelně užší než baze pronota - tykadla s paličkou, tarzáln lní vzorec 3-3-33 - larva chlupatá,, chlupy na nápadných n hrbolcích, ch, bez urogomphi Biologie: imaga i larvy mycetofágn gní,, někten kteří jako škůdci potravin; asi 600 druhů,, u nás n s kolem 60

TENEBRIONOIDEA (= Heteromera) - tarzáln lní vzorec zpravidla 5-5-45 4 u obou pohlaví (někdy 4-4-4) 4 4) - křídlo s 4 a méněm žilkami kolem MP - nekompletní heteromeroidní typ aedeagu - abdomináln lní segment 10 u larev příčný, p čtvercovitý - Mandibula zpravidla bez prostheky - méně 6 párůp stemat - asi 28 čeledí,, u nás n s 20 (*) *Mycetophagidae Perimylopidae Archeocrypticidae Chalcodryidae *Pythidae (2) Pterogeniidae Trachelostenidae Pedilidae *Ciidae *Tenebrionidae (incl. *Alleculidae, *Lagriidae *Pyrochroidae *Tetratomidae (3) *Prostomidae (1) *Salpingidae *Melandryidae Synchroidae *Anthicidae *Mordellidae *Oedemeridae *Aderidae (6) *Ripiphoridae Cephaloidae *Scraptiidae (14) *Colydiidae *Meloidae *Cononotidae (1) Monommidae *Mycteridae (2) Trictenotomidae Zopheridae *Boridae (1)

(1) MYCETOPHAGIDAE - ploší ší,, paralelní,, krátce chlupatí, - uniformně hnědí se žlutavými skvrnami - prognátn tní hlava, tykadla bez paličky, tarz. zpr.. 4-4-44 - larvy se sklerotizovanou hlavou a hrudními čl. - malé, sklerotizované,, nahoru ohnuté urogomphi Biologie: larvy i imaga mykofágn gní na plodnicích ch v trouchnivém m dřevd evě; ; u nás n s kolem 15 druhů (Mycetophagus, Typhaea, Litargus) (2) CIIDAE - paralelní,, silně konvexní,, malincí,, krátce chlupatí - hlava skloněná, hypognátn tní, často se 2 růžr ůžky - tykadla s paličkou - přední holeně bez ostruh - larvy slabě sklerotizované, urogomphi sklerot.,h.,hákovité směř ěřující nahoru, tykadla se sensoriem z baze posl. článku - lacinia se subapikáln lním lobem Biologie: imaga i larvy na plodnicích ch basidiomycet, zvláš áště chorošů; ; u nás n s asi 40 druhů

(3) MELANDRYIDAE (= Serropalpidae) - ploší ší,, dozadu rozší šíření - hlava slabě skloněná, prognátn tní - tykadla dlouhá,, bez paličky - posl. čl. max. pl. sekyrovitě rozší šířen - konce holení s mnoha ostny - larva nesklerotizovaná,, kromě malých urogomphi - maxila apikáln lně pilovitá Biologie: larvy v mrtvém m dřevd evě (? mykofágn gní), imaga aktivní v noci, někten kteří skáčou (Oechesiini( Oechesiini); asi 600 druhů,, u nás n s kolem 30 (Melandryia( Melandryia, Orchesia) (4) MORDELLIDAE (hrota( hrotařovití) - lateráln lně zploštělí, ortognátn tní hlava, velké oči - pygidium vytaženo v hrot, zploštělé nohy - konce holení s mnoha ostny - chodidlové články často pilovité - larvy cylindrické, nesklerotizované,, kulovitá hlava - nezřeteln etelná segmentace nohou, bez drápk pků - urogomphi velmi malé + termináln lní osten Biologie: imaga na květech a vegetaci, larvy ve dřevd evě nebo minují,, vzácn cně v houbách asi 1200 druhů,, u nás n s kolem 50 (Mordellistena( Mordellistena, Hoshihananomia, Mordella)

(5) RIPIPHORIDAE (vějířníkovit( kovití) - klínovit novité,, lateráln lně zploštělé tělo - protažen ené dozadu, ale bez špičky - skloněná hlava, vějířovitv ovitá tykadla (alespoň samec) - oči i velké,, vykrojené (ledvinité) - krovky kryjící celý abdomen (Pelecotoma( Pelecotoma) Rhipidiinae : : zkrácen cené, bez krovek a apterní - larvy parazitoidní,, 1 instar triungulinní - vývojem polymetabolie Biologie (Metoecus( paradoxus): parazit u vos; 1 instar se líhne l ve dřevd evě,, s vosou (aktivně nebo na kousku dřeva), d v hnízd zdě ektoparazit larev, kuklí se v larvě, imaga pak kolem hnízda Rhipidius quadriceps endoparaziti Blattodea (Ectobius) Pelecotoma fennica - Anobiidae Macrosiagon akuleátn tní Hymenoptera; Asi 400 druhů,, u nás n s 3-43 Metoecus Rhipidius quadriceps

(6) COLYDIIDAE - paralelní,, cylindričtí nebo ploší - skulpturovaní (podéln lné rýhy - tykadla s paličkou - hlava vsunuta do prothoraxu - larva cylindrická,, 0-50 stemmat - sklerotizované urogomphi s prohlubní Biologie: imaga i larvy pod kůrou, k v hnijícím m dřevd evě,, zde mycetofágn gní,, někten kteří asociování s askomycety nebo lišejn ejníky; asi 1300 druhů,, u nás n s kolem 20 druhů. (7) TENEBRIONIDAE (potemn( potemníkovití) [incl. Alleculidae, Lagriidae] velmi variabilní vzhled (mandelinky, střevl evlíci atp.) Obvykle vykrojené oči, Tarzáln lní vzorec 5-5-4, 5 vzácn cně 4-4-4 Pár žláz z s rezervoiry,, baze 5 ventritu (repugnatorická funkce) Larvy protáhle, sklerotizované,, nápadnn padné urogomphi i bez nich Biologie: imaga i larvy primárn rně na mrtvém m rostlinném materiálu či i mrtvých houbách, vzácn cně i nekrofágn gní; ; obrovská plasticita habitatů (schopnost utvářet z uložených tuků vodu pouště a slané biotopy); 18 000 druhů,, u nás n s kolem 70 (Tenebrio( Tenebrio, Uloma, Blaps, Tribolium, Opatrum, Pedinus)

TENEBRIONIDAE: Alleculinae (květomilovití) - dříve jako samostatná čeleď - měkké,, málo m sklerotizované tělo - chodidlové články s postranními loby a hřebh ebínky - larvy velmi podobné potemníkům Biologie: imaga na květech, nebo pod kůrou, k v dutinách; u nás n s asi 25 druhů (Allecula, Prionychus, Mycetochara, Cteniopus) TENEBRIONIDAE: Lagriinae (měkkokorovečníkovití) - dříve jako samostatná čeleď - měkké,, málo m sklerotizované tělo - chodidlové články s postranními loby - larvy nápadnn padně chlupaté do tvaru C Biologie: imaga na vegetaci, larvy v zemi; u nás n s 2 druhy (Lagria( hirta)

(8) OEDEMERIDAE (stehen( stehenáčovití) - štíhlý habitus - prognátn tní hlava - dlouhá nitkovitá tykadla bez paličky - samci některých n druhů se ztlustlými stehny Larva s nápadnými n sklerot.. hrby na thoraxu Biologie: larvy ve dřevd evě (bílý trouch), imaga na květech se živí pylem, nebo na stromech pak spory hub; 1000 druhů,, u nás n s 27, Oedemera (9) PYROCHROIDAE (červen( ervenáčkovití) - ploché,, měkkm kké, aposematicky zbarvení - hřebenitá tykadla - ledvinité oči - rozší šířené tarzáln lní články - larva s klíš íštkovitými urogomphi Biologie: larva pod kůrou k imaga na vegetaci (pyl), vytékaj kající míza stromů; asi 100 druhů,, u nás n s 3(Schizotus Schizotus, Pyrochroa coccinea, P. serraticornis) Nacerdes

(10) MELOIDAE (majkovit( majkovití) Měkké tělo, odškrcen krcená hypognátn tní hlava, - často aposematicky zbarvení (Mylabris) - krátk tká (růž ůžencovitá) ) tykadla - dlouhé k sobě přiblížené koxy Nemognatha - krovky často nekryjí zadeček ek (Meloe( Meloe) - hypermetabolie s pseudochrysalis Biologie: imaga fytofágn gní (tropičtí dřevem), larvy parazitoidi zpravidla u Apoidea (Meloe): 1. instar triungulin hnízda včel (Andrena( Andrena, Anthophora) erucifromní pseudochrysalis (= psedopupa, coarctata) Epicauta ta buď rovnou kukla nebo přezimuje p eruciformní typ kukla imago; ; 3000 druhů, u nás n s 24 (téměř polovina vyhubených), Meloe, Zonitis, Sitaris, Lytta vesicatoria (puchýřník, španělská muška) prudký jed kantaridin (afrodisiakum, C10H12O4)

(11) SALPINGIDAE kovově zbarvení prognátn tní hlava v rostrum slabé paličky Biologie: imaga na vegetaci nebo v mechu a opadance,, larvy pod kůrou, k žerou phloem; ; u nás n s asi 13 druhů (12) ANTHICIDAE (mravencovn( mravencovníkovití) - mravencovité tělo, kovové nebo se skvrnami - odškrcen krcená hlava, tykadla nitkovitá - pronotum někdy s hrbem - nitkovitá tykadla, - rozší šířené tarzy Biologie: často u vod na písčitém m podkladu, Imaga i larvy nespecifičtí scavengeři; 3000 druhů,, u nás n s 22

CHRYSOMELOIDEA (= Phytophaga) - pseudotetramerní tarzy - cucujoidní typ aedeagu - larva bez moly a guly - oproti nosatcům m nemají rostrum - nemají lomená tykadla - nemají hypopharyngeáln lní sklerom - tradičně tři čeledi (tendence: Bruchidae k Chrysomelidae a oddělen lení různých skupin jako čeledí od C-daeC i Ch-dae (1) CHRYSOMELIDAE (mandelinkovit( mandelinkovití) - extrémn mně variabilní tvar tělat - tykadla zpravidla nitkovitá,, bez paličky - zpravidla kratší než u tesaříků (max. do půli p těla) t - hlava s prohlubněmi, labrum seshora viditelné - labio-maxill maxillární komplex vyvinut se všemi v částmi - tarzy zespodu pokryté adhezivními setami; - první 3 čl. rozší šířené,, 4. buď překryt 3. nebo srůst stá s posledním, ten srdčit itě rozší šířen - larvy variabilního tvaru, většinou v se sklerot.. Hrbolky a destičkami - relativně dlouhé,, kráčiv ivé nohy - hlava hypognátn tní,, 0-60 stemmat - urogomphi zpravidla nejsou

(1) CHRYSOMELIDAE Biologie: fytofágn gní, imaga na vegetaci, larvy i uvnitř pletiv; výjimkou larvy Cryptocephalini zavadlé listí; ; asi 35 000 druhů, u nás n s kolem 560 podčeledi (někdy jako čeledi): Donaciinae (rákosn kosníčci): larva v aerenchymu vodních rostlin (Donacia, Plateumaris) Criocerinae: larvy na Liliaceae,, lepí si trus na záda z (Crioceris( Crioceris, Lilioceris), škůdci obilí (Lema kohoutek) Clytrinae (vrbaři): Clytra quadripunctata larvy v pouzdrech u Formica rufa, Cryptocephalus Galerucinae (bázlivci): měkký m habitus (Agelastica( alni, Galeruca, Galerucella škodí na řepě Alticinae (dřepčíci): ztluistá zadní stehna skáčou, mnoho druhů na brukvovitých (Altica( Altica, Phyllotreta, Psylliodes) Hispinae: imaga s dlouhými trny po tělě,, larvy minují v listech, Hispa atra Cassidinae (štítonoši): zploštělý lý tvar těla, t larvy s trnitými výběž ěžky exuvie s dlouhými urogomphi

(2) BRUCHIDAE (zrnokazovit( zrnokazovití) - dnes klasifikace jako podčele eleď mandelinek (k tropickým Sagrinae) - imaga: : pilovitá tykadla zúžený z štít t a krátk tké rostrum - larvy: 1. instar oligopodní,, další dva apodní Biologie: specializace na semena (škůdci( ve skladech), vajíčka kladou na lusky, larvy se prokousávaj vají dovnitř, tam i kuklení; ; asi 1500 druhů,, u nás n s 42 (Acanthoscelides( Acanthoscelides) (3) CERAMBYCIDAE (tesa( tesaříkovití) - protáhl hlí, subcylindričtí,, zpravidla chlupatí - tykadla zpravidla delší než dvě třetiny tělat - scapus vklouben tak, možnost složen ení dozadu podél abd. - oči i zpravidla vykrojeny, ledvinité - ostruhy na všech v holeních (u mandelinek jen vzácn cně) - larvy subcylindrické,, ploché,, málo m sklerotizované - hlava retrahována do prothoraxu - tykadla krátk tká,, mohutné md - zvětšený prothorax,, nohy malé,, zakrnělé až chybí - urogomphi přítomny tomny velmi vzácn cně - recentně oddělov lovány 4 skupiny jako čeledi (auapomorfi( auapomorfií absence sekundárn rní guly: Anoplodermatidae, Vesperidae,Oxypeltidaea Disteniidae) Biologie: aktivní letci (denní i noční), larvy fytofágn gní (ve dřevě,, lýku, stoncích, ch, kořenech travin (Dorcadion( Dorcadion);

Biologie: aktivní letci (denní i noční), larvy fytofágn gní (ve dřevd evě,, lýku, stoncích, ch, kořenech travin (Dorcadion( Dorcadion); podčeledi: Parandrinae (prinitivní,, jako piluny, u nás n s nejsou) (Parandra) Prioninae (piluny) dlouhá tykadla, široké ploché tělo, prognátn tní hlava (Prionus( Prionus, Ergates), sem největší hmyzové vůbec: Titanus giganteus a Macrotoma Lamiinae (kozlíčci) cyindrické nebo zavalité tělo, kratší tykadla, ortognátn tní hlava (Lamia( Lamia, Saperda) Cerambycinae subcylindričtí,, nápadnn padně dlouhá tykadla, ortognátn tní hlava (Cerambyx( Cerambyx, Aromia, Rosalia) Aseminae (Arhopalus)

CURCULIONOIDEA (= Rhynchophora) - pseudotetramerní tarzy - cucujoidní typ aedeagu - larva bez moly a guly - přední část hlavy v nosec - ústní ústrojí modifikované: labrum srostlé s kypeem seshora není vidět, mandibuly silně zkrácen cené,, srostlá galea a lacinia, krátk tké palpy - 6-4 malpigických trubic - larvy apodní bez urogophi (oligopodní u Brentidae a Antribidae (1) ATTELABIDAE (zobonoskovit( zobonoskovití) [recentně klasifikace na 4 čeledi: Nemonychidae, Attelabidae Rhynchitidae, Rhinomaceridae] - tykadla nelomená - zřetelná palička - rostrum široké - larva s hlavou vtaženou do prothoraxu Biologie: samice nařízne a stáčí list hostitelské rostliny, do něj n klade vajíčko (Atellabinae( Atellabinae), nebo klade na list, či i plod larvy pak minují (Rhynchitinae), larvy i imaga se živí pylem (Nemonychinae); asi 2100 druhů,, u nás n s kolem 30

(2) BRENTIDAE [recentně klasifikováni dohromady jako Brentidae] - výrazně protáhl hlé tělo - skulpturovaný štít t a krovky - nápadně dlouhý nosec s vystupujícími md - řetízkovitá,, nelomená tykadla Biologie: samice vrtá noscem díru d do dřeva, d tam vajíčko, larva oligopodní; ; 2300 druhů,, nejblíže rod Amorphocephalus v Mediterránu nu, často v termitištích (vyšší teplota) (3) APIONIDAE (nosat( nosatčíkovití) - nápadně drobní,, kapkovitého vzhledu - dlouhé špičaté rostrum - tykadla zpravidla nelomená - larvy apodní, - jen se dvěma záhyby z na abd. článcíchch Biologie: fytofágn gní,, larvy minují; ; asi 2200 druhů,, u nás n kolem 125

(4) CURCULIONIDAE (nosatcovit( nosatcovití) - vždy lomená tykadla - larvy apodní - více záhybz hybů na zadečku než dva - larvy apodní (ne volně), někdy n zbytky končetin (Phytonomus volně na listech) - klasifikace na 75 podčeled eledí Běžné: Otiorrhynchinae: O. ligustici, O. rufipes škůdci, vysokohorské druhy partenogeneze; Phyllobius - šupinky Brachyderinae: Sitona (relstivně široké rostrum) Cleoninae: Bothynoderes, Cleonus (ve stoncích ch bodláků) Curculioninae: Curculio plody (žaludy,( ořechy) o Pissodinae: Pissodes Hylobiinae: Hylobius abietis (klikoroh), Phytonomus, Liparus Calandrinae: Calandra semena, škůdce zásobz Ceutorhynchinae: Asteraceae,, mnoho druhů Biologie: fytofágn gní,, larvy v zemi, dřevd evě kořenech i stoncích ch rostlin, vzácn cně vodní; ; asi 50 000 druhů,, u nás n s 1100

(5) SCOLYTIDAE (kůrovcovit( rovcovití) [incl. Platypodinae liší se dlouhými chodidly bez postranních lobů a absencí zoubků na krovkách] - dnes klasifikace jako podčele eleď nosatců odlišné znaky: - dlouhé,, válcovitv lcovité tělo - krátk tké rostrum (odlišné vkloubení mandibul) - nelomená,, paličkovit kovitá tykadla - na apexu krovek druhově specifická destička se zoubky - larvy apodní,, do tvaru písmene p C, - bílé nesklerotizované Biologie: imaga i larvy ve dřevd evě a lýku (lýkožrouti), larvy charakteristické chodby, asociace s ambroziovými houbami; přes p 1000 druhů,, u nás n s 105 (Hylesinus( Hylesinus, Xyleborus, Polygraphus; Ips typographus nejznámější kalamitní škůdce smrku (6) ANTHRIBIDAE - zpravidla dlouhá nelomená tykadla, - široké rostrum - larvy oligopodní Biologie: larvy ve dřevd evě, imaga noční aktivita na kůře e apod.; asi 2600 druhů,, u nás n s 22