EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1
Identifikátor materiálu: EU 9 35 P Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup dělení, společné znaky, vývoj, elementární informace o jednotlivých skupinách Mgr. Oldřiška Neprašová Čeština žáci získají základní přehled o jednotlivých skupinách savců, jejich společných znacích a vývoji Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu ano savci, hmyzožravci, letouni, hlodavci, kytovci, chobotnatci, lichokopytníci, sudokopytníci, primáti digitální / interaktivní / hodina Druh interaktivity aktivita Cílová skupina Stupeň a typ vzdělávání Typická věková skupina Celková velikost žák základní škola praktická druhý stupeň 13 15 let /8. ročník 4,75 MB soubor.notebook 2
Přírodopis 8.ročník, hodina 9/35 Savci Vypracovala : Neprašová 3
Savci Savci jsou vývojově velmi pokročilá třída obratlovců a v současné době osidlují téměř celý svět. Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat kojením, jsou teplokrevní a většinou mají srst (kromě řádů kytovci a sirény). Na světě žije kolem 5500. Savci jsou definováni jako všichni potomci nejstaršího společného předka živorodých savců. 4
Podtřídy, nadřády a řády o Nadřád: Placentálové Chudozubí Letuchy Primáti Hlodavci Zajíci Hmyzožravci Letouni Luskouni Šelmy Lichokopytníci Sudokopytníci Kytovci Chobotnatci Sirény Podtřída: Vejcorodí Řád: Ptakořitní Podtřída Živorodí Nadřád: Vačnatci Vačice Kunovci Bandikuti Dvojitozubci 5
Společné znaky savců mají stálou tělesnou teplotu, nejčastěji mezi 36 C až 39 C tělo pokrývá srst, složená z několika typů chlupů, které se mohou přeměnit v bodliny, ostny, šupiny a krunýře či zcela vymizet pokožka obsahuje mnoho žláz, zejména potních a mazových, jejich přeměnou vznikly i žlázy pachové a mléčné naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena mateřským mlékem; zárodek prodělává vývoj v těle samice, vyživován prostřednictvím placenty tělní dutina je rozdělena na břišní a hrudní část, které jsou od sebe odděleny plochým svalem zvaným bránice, který se vydatně podílí i na dýchacích pohybech krevní oběh je zcela uzavřený, cévní soustava má pouze levý oblouk aorty a dokonale čtyřdílné srdce, červené krvinky jsou bez jader 6
Společné znaky savců na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný ušní boltec, který může mít různou velikost (druhotně může chybět) savci jsou odděleného pohlaví s rozmanitou pohlavní dvojtvárností (velikost, parohy, zbarvení ) z mnoha znaků na kostře jsou nejdůležitější: dva týlní hrboly, sedm krčních obratlů (ale existují i výjimky), tři sluchové kůstky, spodní čelist tvořená jedinou kostí a připojená k lebce čelistním kloubem s mohutným rozvojem koncového mozku, zejména kory na povrchu mozkových polokoulí, souvisí rozvoj nervové činnost a složitého chování savců 7
Vývoj savců Savci se vyvinuli z plazovitých savců. Dnes žijící savci tvoří korunovou skupinu živorodých a zvláštní řád ptakořitných, který je podstatně starší. Mnoho vyhynulých řádů má blíže k živorodým než k ptakořitným. Živorodí se dělí na dvě větve vačnatci a placentálové. V době zhruba před 100 miliony lety se odštěpily dvě hlavní větve placentálních savců. Jednu z nich tvoří zvláštní větev chudozubích, která se oddělila zhruba před 90 miliony let a ostatní savce. 8
Hmyzožravci jsou řádem savců. Jsou považováni za nejstarší a nejpůvodnější řád savců. Čítá 370 druhů žijících po celém světě. Většinou jsou drobní s délkou těla do 20cm. V Evropě se vyskytuje 30 druhů. V České republice žijí tři čeledi (10 druhů): ježkovití, krtkovití a rejskovití. Většinou jsou drobní s protáhlou lebkou a malou mozkovnou a jednoduše stavěným mozkem s velkými čichovými laloky. Jedním z primitivních znaků je úplný chrup složený z velkého počtu (26 48) špičatých a tvarově podobných zoubků. Někteří rejsci mají vyvinuté podčelistní jedové žlázy. Živí se hlavně bezobratlými živočichy a drobnými obratlovci. Orientují se převážně pomocí čichu a hmatu, někteří mají výborný sluch. Slabší zrak patrně souvisí s převládající noční aktivitou. 9
Letouni, jsou řádem savců, u jehož příslušníků se přední končetiny vyvinuly v křídla. Na rozdíl od létajících veverek pouze klouzajících určitou vzdálenost vzduchem jsou letouni schopni skutečného aktivního létání. Jsou rozšířeni na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy a po hlodavcích jsou druhým nejpočetnějším savčím řádem. 10
Hlodavci Řád hlodavců je zdaleka nejpočetnější z celého stromu savců. Většinou jde o menší živočichy. Jejich charakteristickým rysem jsou zuby. Přední řezáky jsou přeměněny v hlodáky, špičáky chybí úplně. Hlodáky mají přední stranu pokrytou tvrdou sklovinu a zadní stranu mnohem měkčí zubovinou. Díky většímu obrušování měkčí zadní části si zuby udržují stále ostrou hranu. Většina jsou býložraví. Největším zástupcem je kapybara. 11
Kytovci Řád Kytovců zahrnuje velryby, delfíny, sviňuchy a plejtváky. Původní význam latinského názvu je velké mořské zvíře. Pochází z řeckého ketos ( mořský netvor ). Existuje dokonce odnož mořských věd, která zkoumá pouze kytovce. Kytovci jsou savci plně adaptovaní na vodní život. Jejich tělo je vřetenovité, přední končetiny jsou přeměněny v ploutve. Maličké zadní končetiny jsou zakrnělé, nejsou propojeny s páteří a jsou skryty uvnitř těla. Ocas má vodorovné drápky. Kytovci jsou téměř bezsrstí a jsou obaleni silnou vrstvou tuku. Kytovci zahrnují přibližně 80 druhů rozdělených do 10 čeledích. 12
Chobotnatci Chobotnatci jsou řádem velkých býložravých savců, pro které je charakteristický pohyblivý chobot a špičáky, které jsou prodloužené v kly. Zlatým věkem chobotnatců byly třetihory. V současnosti rozlišujeme pouze tři druhy: slon africký, slon pralesní a slon indický. 13
Lichokopytníci Lichokopytníci jsou řádem býložravých savců, u kterých osa končetiny prochází třetím, často největším prstem. Jsou to prstochodci, poslední články prstů jsou chráněny rohovitými kopyty. Největšího rozkvětu dosáhli v třetihorách, dnes se jedná o vymírající skupinu. Lichokopytníci jsou středně velcí až velcí, na zemi žijící býložravci. Jsou proto přizpůsobeni příjmu a trávení rostlinné potravy. Žaludek je jednoduchý, rozklad rostlinné potravy a trávení celulózy probíhá až v objemném slepém střevu v tračníku. Až tyto oddíly trávicí trubice jsou totiž osídlené symbiotickými bakteriemi, které rozkládají jinak nestravitelnou rostlinnou potravu. Z tlustého střeva se ale získané živiny vstřebávají hůře než v přední části střev, proto lichokopytníci zužitkovávají potravu hůře než přežvýkavci. 14
Sudokopytníci Sudokopytníci jsou velmi úspěšným řádem savců, které spojuje do jedné vývojové linie úprava končetin. Vychází z funkčního uplatnění třetího a čtvrtého prstu. Tyto prsty mají na konci rohovitá kopyta a nesou celou hmotnost těla. U hrochů a velbloudovitých jsou nehtovitého tvaru. Sudokopytníci jsou prstochodci. Vědecké jméno Artiodactyla pochází z řeckých slov artios, sudý, a daktulos, prst. Většina sudokopytníků jsou býložravci, jen někteří jsou všežraví. Bývají větší, i když ve velikosti jednotlivých druhů jsou velké rozdíly: nejmenší známý sudokopytník, kančil menší, váží sotva 1kg, zatímco hroch obojživelný dosahuje hmotnosti až 4,5t. Mezi sudokopytníky také patří nejvyšší žijící savec, žirafa. 15
Primáti Primáti jsou řádem poměrně primitivních placentálních savců, který zahrnuje lemury, opice a lidoopy, včetně člověka. Slovo primát pochází z latinského jména Primates, což je množné číslo od primas ( jeden z prvních, znamenitý, vznešený ). Českým synonymem jsou nehetnatci. Tento řád čítá na 350 druhů. Primáti jsou převážně stromoví savci, jsou tedy dobře přizpůsobeni ke šplhání. Mají pětiprsté chápavé končetiny, palec je postaven naproti ostatním prstům. Narozdíl od většiny savců mají dobře vyvinutou klíční kost, přední končetina je velmi pohyblivá. Většina primátů má drápy přeměněné v ploché nehty, nehty se vyskytují pouze u primátů a mohou být považovány za znak charakteristický pro tento řád proto české označení nehetnatci. Dalším přizpůsobením k životu v korunách stromů je prostorové vidění. Oči primátů směřují dopředu. Většina primátů vidí barevně. Barevné vidění zřejmě slouží k rozpoznání zralého ovoce. 16
Savci Savci jsou vývojově velmi pokročilá třída obratlovců a v současné době osidlují téměř celý svět. Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat kojením, mají srst kromě řádů kytovci, luskouni a sirény a to, že jsou teplokrevní. Na světě existuje kolem 5500 druhů savců zařazených do 1200 rodů, 152 čeledí a až 46 řádů. Důležité skupiny savců jsou: Hmyzožravci Letouni Hlodavci Šelmy Kytovci Chobotnatci Lichokopytníci Sudokopytníci Nehetnatci ( Primáti) 17
V této interaktivní hodině byly použity materiály a obrázky z uvedených zdrojů: Galerie - SMART Notebook http://leccos.com/pics/pic/ploutvonozci _lebka_.jpg http://www.agroweb.cz/data/galleries/11/150/160/p3180_2_selata.jpg http://nd01.jxs.cz/070/291/586ad16ca7_23508802_o2.jpg http://nd01.jxs.cz/082/677/b5553cac05_18395006_o2.jpg http://www.bellopeta.blogerka.cz/obrazky/bellopeta.blogerka.cz/savci.jpg.tn.jpg http://www.praktik hb.cz/wp content/uploads/jezura.jpg http://nd01.jxs.cz/668/500/388ec94124_27427583_o2.jpg http://www.ucebnice.com/img/auto/46/0/savci.5.scientia.jpg http://www.mmc.gov/siteart/cetaceans.jpg http://www.sborovna.cz/kniznica.php?action=show_thumbnail&id=64801&type=2 http://www.ms smilovice reka.ic.cz/obr/article_toulky/srnci_stopa_srna.jpg http://www.conservation.org/sitecollectionimages/primates_tree.jpg http://www.animalliberationfront.com/practical/pets/wildanimals/bat 2.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3a/fylo savci.jpg/400px Fylosavci.jpg Materiály pro tuto hodinu byly získány 10.9.2010 18