františka xavera šaldy MOLIÈRE ZDRAVÝ NEMOCNÝ

františka xavera šaldy MOLIÈRE ZDRAVÝ NEMOCNÝ y nemocny prg.indd 1 žková azurová azurovávýtažková Výtažková purpurová purpurovávýtažková Výtažková žlutá žlutávýtažková Výtažková černá černápantone PANTONE 200 CPANTONE CPANTONE 2768 C 15.6.2007 11:57:1

ZDRAVÝ NEMOCNÝ Jean Baptiste Poquelin Molière 1622 Narodil se dne 13. ledna v domě U opic jako syn dvorního čalouníka a truhláře Jeana- Baptisty Poquelina a jeho ženy Marie. Matka zemřela, když bylo Jeanu Baptistovi deset let. 1634 Molière Jean Baptiste ukončil farní školu a začíná být otcem veden k úctyhodnému řemeslu čalounickému. Dědeček z matčiny strany, ke značné nelibosti otce, vodí svého vnuka stále častěji na představení lidových komediantů a později i do burgundského paláce, kde hraje královská herecká společnost. 1636 Práce v dílně otcovy živnosti se Jeanu Baptistovi nezamlouvá. Spolu s dědem přesvědčí otce, aby synovi povolil studium. Vstupuje do clermontské koleje v Paříži. Ocitá se v jiném světě. Studuje latinské klasiky a často navštěvuje divadlo. Mezi jeho přáteli najdeme i Cyrana z Bergeracu. 1641 Jean Baptiste ukončil studia. Na otcovo přání odchází na venkov. V Orléansu získává hodnost licenciáta práv. 1642 Na místo svého otce se účastní výpravy Ludvíka XIII. na jih, kde se stal svědkem spiknutí proti kardinálovi Richelieu. 1643 Oznamuje otci, že odchází k divadlu. Vzdává se titulu královského komorníka, vyžádá si podíl z dědictví po matce a v červnu spolu s herečkou nemocny prg.indd 2 15.6.2007 11:57:1

MOLIÈRE Madelein Béjartovou zakládá divadelní společnost Skvělé divadlo (L Illustre Theatre). Volí si své herecké jméno. Umírá Jean Baptiste a rodí se Molière. 1644 První premiérou společnosti v přestavěné míčovně je tragédie, která u publika zcela propadla. Ani další představení nemají úspěch a publikum prý při představeních i hlasitě nadává. Společnost se ocitá ve finanční nouzi. O rok později se Skvělé divadlo rozpadlo a Molière se ocitá ve vězení pro dlužníky. 1646 Molière je volný a jeho staronová divadelní společnost putuje Francií. Patří k ní stále Madeleine Béjartová a její sourozenci. Bordeaux a okolí Nantes. Následují tvrdá léta kočování na vozech, spaní i v senících a úspěchy střídají stále častější neúspěchy. V Limoges je Molière v tragické roli bombardován nespokojeným publikem pečenými jablky. 1650 Molière stále častěji píše jednoaktové frašky, které společnost stále častěji hraje a Molière v nich má jako herec úspěch. V tragických rolích je to naopak vždy propadák. Společnost míří na jih. 1652 V Lyonu je uvedena první celovečerní komedie Potřeštěnec (L Etourdi). Mimořádný úspěch. O rok později v Languedocu tato komedie získává pro společnost právo nazývat se Herecká dvorní společnost prince Armanda de Conti. Po dva roky vydělávají herci slušné peníze. 1655 Princ Conti dal příkaz zrušit titul. Společnost je opět na cestách. 1657 Rouen leží Molièrovi u nohou díky jeho fraškám. Úspěch je takový, že Molière dojíždí do Paříže, je představen královu bratru Filipu Orleánskému. Ten uvažuje o ochraně souboru, který by mohl nést jeho jméno. nemocny prg.indd 3 15.6.2007 11:57:1

ZDRAVÝ NEMOCNÝ 1658 24. října sehrála Molièrova společnost představení před králem. V Louvru Corneillovu hru Nicoméd a Molièrovu frašku Zamilovaný doktor, který sklidil ovace pařížského publika. Autorova společnost získala sál v malém bourbonském paláci, kde se měla střídat s italskými herci. Paříž je dobyta. 1659 Jednoaktová komedie Směšné preciózky (Les Precieuses ridicules). Výsměch módním výstřelkům pobavil všechny a dopálil jen někoho. 1660 Sganarele čili Domnělý paroháč (Sganarelle ou le Cocu imaginaire). Žárlivý a nestoudný hrdina současně. Ambivalence v charakteru postav je autorovým celoživotním motivem. Molièrově společnosti je přiděleno divadlo v sále v Palais-Royal. 1661 Uvedl komedii hrdinskou nazvanou Don Garcie de Navarre aneb Žárlivý princ, poněkud nabubřelou, která zcela propadla. Následuje finanční tíseň souboru. Ludvík XIV. se ujímá vlády. V jeho přítomnosti je možné se posmívat dvořanům. Mladý král to podporuje. nemocny prg.indd 4 15.6.2007 11:57:1

MOLIÈRE Molière píše Školu mužů (Ľ École des maris). Měla úspěch a vyrovnala bilanci. Následovali Dotěrové, komedie-balet, uvedení na královských slavnostech. V králi tuší autor svého ochránce. Správně, i když je jejich vztah nerovný, a král přes svou náklonnost nikdy nepřekročí hranici svého zájmu. 1662 Molière se žení s Armandou Béjartovou, dcerou své dlouholeté herecké partnerky Madelein Béjartové. Zlé jazyky tvrdily, že si vlastně vzal dceru. Tento dohad, který zůstává dodnes dohadem, poskytl navždy všem Molièrovým nepřátelům vítané argumenty o jeho nemorálnosti a zvrhlosti. Z Molièra se stal žárlivý manžel o dvacet let mladší ženy. Jako by jej dobíhaly některé postavy jeho her. Napsal komedii o pěti dějstvích Školu pro ženy (Ľ École des fammes). Komedie získala řadu různých odpůrců. Čím větší byl úspěch, tím tvrdší hlasy odpůrců vytýkající nemorálnost, dvojsmyslnost, neuctivé narážky na náboženství. 1663 Píše Kritiku školy pro ženy (La Critique de l École des fammes), krátkou komedii, v níž napadl odpůrce, zesměšnil je a obhajoval Školu žen. Potrefených přibývalo. Když král přiznal Molièrovi plat tisíce livrů ročně, jejich řady se téměř zdvojnásobily. Molière je napadán dokonce i fyzicky. Píše Versailleské improvizace (Ľ Impromptu de Versailles), které vedly pro změnu k neshodám s herci z Burgundského paláce. 1664 Molièrovi se narodil syn. Jeho kmotrem se stal Ludvík XIV. Dítě do roka zemřelo. Píše novou komedii-balet Sňatek z donucení (Le Mariage forcé). Na slavnostech ve Versailles čte veřejně tři dějství Tartuffa, hry, v níž líčí církevního hodnostáře jako pokrytce a vyloženého ničemu. Vyvolává bouři nevole v církevních kruzích, které budou autora nemocny prg.indd 5 15.6.2007 11:57:1

ZDRAVÝ NEMOCNÝ nenávidět doslova až za hrob. Prakticky už nikdy nebude mít od církevního ataku pokoj. Jen Král Slunce jej svou přízní ochránil před předčasným potupným koncem. Nicméně nezabrání zákazu Tartuffa. Boj o uvedení hry pokračuje. 1665 Molière se ocitá se souborem ve finanční tísni. Píše Dona Juana aneb Kamennou hostinu (Don Juan ou le Festine de Pierre). Po patnácté repríze je hra stažena a nepřátelství s významnou částí církevních kruhů je posíleno. Soubor podléhá přímo králi a nese jméno Královská společnost Palais -Royal. Molièrovi se narodila dcera. Je na tom fyzicky špatně, vyčerpaný nejen spory, starostí o soubor, hraním a psaním, ale i častými onemocněními, občasným chrlením krve. Přesto dokázal za pět dní napsat a uvést komedii-balet Láska lékařem (L Amur medecin). Nenadchl lékařský stav. 1666 Píše Misantropa. Uvedení nebylo úspěšné. Aby zvýšil návštěvnost, napsal komedii Lékařem proti své vůli (Le Medecin malgré lui). 1667 V srpnu má premiéru upravená verze Tartuffa. Fantastický úspěch následuje okamžitý zákaz. Do věci se vložil sám arcibiskup. 1668 Uvádí svoji velkolepou podívanou, hru Amfitryon napsanou podle Plautovy předlohy. Úspěch. A následuje Jíra Danda aneb Chudák manžel (Georges Dandin ou le Mari confondu) a vzápětí další skvělá a úspěšná komedie Lakomec (L Avare) rovněž podle Plautovy předlohy. Vše je úspěšné. 1669 Tartuffe aneb Pokrytec premiéra v únoru. Mimořádný úspěch. Událost celé Paříže. Molièrovo vítězství. Ústupky, úpravy a královský vliv mu pomohly. Ale žádné své vítězství nemohl autor vychutnávat příliš dlouho. Začíná být zostouzen a zákeřně pomlouván, je vrážen klín mezi něj a jeho nemocny prg.indd 6 15.6.2007 11:57:1

MOLIÈRE V tomto fotelu hrál nemocný Molière poslední představení Zdravého nemocného. Byl v něm stižen na jevišti záchvatem a krátce po něm zemřel. Fotel je dodnes vystaven ve foyeru Comèdie-Fraçaise. blízké, cynicky je využíváno jeho nemoci. 1670 Vychází pamflet na Molièra, který napsal Le Boulanger de Chalussay, a nazval ho Hypochondr Elomir. Molière je zostouzen a pomluven v celém rozsahu své tvorby i svého života. 1671 Scapinova šibalství (Les Fourberies de Scapin) a komedie Hraběnka z Nouzova (La Comtesse de Escarbagnas). 1672 Umírá Madeleine Béjartová, která byla jeho souputnicí celých 25 let. V bídě i slávě. Matka jeho ženy, jeho vrstevnice, jeho herečka i principálka. Molière dál píše. Učené ženy (Les Fammes savantes). V zimě se uzavírá ve svém pokoji a píše komedii, která bude jeho poslední. Komedii, jejíž příběh je smutný, která shrnuje řadu motivů z jeho předchozích her, mnoho témat, která jej provázejí celým životem. Komedie ostrá a někdy plná zoufalství z lidí. O to výrazněji vtipná než jiné. Zdravý nemocný (Le Malade imginaire). 1673 Premiéra Zdravého nemocného se uskutečnila 10. února. O několik dní později, při čtvrté repríze Molière hrající hlavní roli Argana na jevišti kolabuje a krátce na to doma umírá. Arcibiskup odmítá povolit pohřeb herce do posvěcené půdy, odmítá i obřady. Tartuffe se posmrtně mstí. Nicméně nakonec je na přímluvu krále Molière v noci 21. února pochován na hřbitově sv. Josefa bez obřadu. Pohřbu se údajně zúčastnilo velmi mnoho lidí, kteří se přes utajení a nepřístojnost pohřbu zúčastnili. nemocny prg.indd 7 15.6.2007 11:57:2

ZDRAVÝ NEMOCNÝ ZDRAVÝ NEMOCNÝ MOLIÈRE Překlad: Karel Kraus Režie a úprava: Vít Vencl Scéna: Michal Syrový Kostýmy: Dana Hávová Hudba: Tomáš Alferi Dramaturgie: Martin Urban Inspice: Blanka Schieblová Nápověda: Šárka Teplíková nemocny prg.indd 8 15.6.2007 11:57:2

MOLIÈRE OSOBY A OBSAZENÍ: Argan Jiří Doseděl Belina, jeho druhá žena Jana Kabešová-Vojtková Angelika, jeho dcera Jana Šulcová Berald, jeho bratr David Punčochář Kleant Václav Jílek Diaret, lékař Jaromír Tlalka Tomáš Diaret, jeho syn Tomáš Impseil Ritsin, lékař Přemysl Houška Fleurantová, ošetřovatelka Milena Šajdková Bonnefoi, notář Přemysl Houška Toinetta, služebná Veronika Korytářová slavnostní předpremiéra 21. června 2007 v Šaldově divadle premiéra 22. června 2007 v Šaldově divadle VSTUPENKY NA PŘEDSTAVENÍ SI MŮŽETE OBJEDNAT A ZAKOUPIT, KROMĚ POKLADNY DIVADLA FRANTIŠKA XAVERA ŠALDY, TAKÉ PROSTŘEDNICTVÍM INTERNETU www.evstupenka.cz výhodná rezervace přes Libereckou městskou kartu nemocny prg.indd 9 15.6.2007 11:57:2

ZDRAVÝ NEMOCNÝ Molièrova Zdravého nemocného přeložil Karel Kraus jeden z nejlepších překladatelů z francouzštiny, němčiny a ruštiny, dramaturg, iniciátor a spoluzakladatel Divadla za branou, vydavatel, šéfredaktor samizdatového časopisu O divadle, divadelní teoretik a esejista. Narodil se v Plzni v roce 1920 v rodině bilingvní (otec zpravodaj ČTK a později její šéf, matka pocházela z Feldkirchu), tedy od dětství vícejazyčně vybaven. O divadle začal psát již během středoškolských studií. Obdiv k režiséru Jiřímu Frejkovi či tehdejšímu šéfovi Národního divadla, dramaturgovi a překladateli Otakaru Fischerovi jej vábil k divadlu. Druhá světová válka, uzavření vysokých škol přervalo jeho studia češtiny a historie. Stal se praktikantem v knihkupectví svého strýce, které mělo nakladatelské oprávnění. Vyučil se knihkupcem a současně působil jako nakladatelský redaktor. Ale snažil se najít cestu k divadlu. Vedla přes Národní odborovou ústřednu zaměstnaneckou. Stal se tam divadelním referentem. Psal recenze, pořádal recitační večery, režíroval ochotnický soubor Studio Tvorba. Ve Sdružení pro divadelní tvorbu se sešel s režisérem Jiřím Frejkou, který s ním začal počítat pro poválečnou spolupráci. Už počátkem 40. let začal pro divadlo překládat z němčiny a francouzštiny. V roce 1944 nastoupil své první profesionální angažmá v Beskydském divadle v Hranicích na Moravě. Po válce se vrací na univerzitu, kde se zapsal na komparatistiku k Václavu Černému. Současně s tím si jej režisér Jiří Frejka bere do Městského divadla na Vinohradech jako dramaturga. Na Vinohradech stráví pět let vedle jednoho z nejpozoruhodnějších českých režisérů. Vyniká rozhledem, znalostí evropského divadla, zejména francouzského, nekonformností k tehdejšímu vnímání divadla. Po únoru se nedostavil k prověrkám a odešel ze studií sám. V roce 1950 je Jiří Frejka z Městského divadla na Vinohradech vyštváván a posléze tvrdě vyhozen. nemocny prg.indd 10 15.6.2007 11:57:2

MOLIÈRE O dva roky později spáchal sebevraždu. Vyhozen byl i jeho dramaturg Karel Kraus. Uklizen byl pak jako dramaturg do populárně vědeckého filmu. Divadlo nevzdal. Překládá pro Jaromíra Pleskota Molièrova Dona Juana a Zdravého nemocného. Od roku 1955 se s ním pokouší o divadlo v Praze (v Divadle estrády a satiry uvedli Limonádového Joa). Když divadlo přebírá Jan Werich, převzal i dramaturga. Karel Kraus však odešel, přestože si rozuměli, protože o repertoáru rozhodoval výhradně šéf a dramaturg se cítil zbytečný. Karel Kraus se již u Jiřího Frejky potkal s hercem a režisérem Otomarem Krejčou, který byl v roce 1956, v krátkém poryvu tání poměrů, jmenován šéfem činohry Národního divadla, kam přizval Karla Krause jako dramaturga. Započala úzká spolupráce, která trvá přes čtyřicet let. V ND vytvořili ještě spolu s dalšími tým, který zcela změnil na několik let podobu první scény. Kraus kladl na dramaturgii vysoké umělecké i morální nároky. Inicioval odvrat od osvědčených socialistických autorů a vyzval k práci i autory nedivadelní. (Hrubín, M. Kundera, nemocny prg.indd 11 15.6.2007 11:57:2

ZDRAVÝ NEMOCNÝ Z. Mahler, ale též divadelní, F. Pavlíček a hlavně Josef Topol). Razantně vstoupil i do diskusí, které tehdy v českém divadle probíhaly. Jak se ukázalo, až příliš razantně. Jeho důraz na dramatickou tvorbu jako první věc divadla, ignorace všech těch -ismů, které kol létaly, vedly k tomu, že byl v roce 1961 z ND vyhozen s odůvodněním, že dramaturgie nezaručuje přechod od socialismu ke komunismu v 80. letech (20. sic! století poz. red.). Pracoval pak v divadelním ústavu a hlavně překládal. S Krejčou spolupracoval externě. Inicioval zde například dokument o vzniku Krejčovy inscenace Romea a Julie natočený Radúzem Činčerou, dokument o tvorbě divadla. Byl to také on s Krejčou, kdo založili v Praze Divadlo za branou. Divadlo, které překročilo český divadelní svět, stalo se symbolem důkladné svobodné tvorby, možnosti překročit tvůrčí rutinu, provinčnost a jít za neupadajícího zájmu publika za náročnými tvůrčími cíli. Divadlo za branou se stalo zřejmě nejznámějším českým činoherním divadlem v zahraničí. Karel Kraus byl jeho programovým duchem, dramaturgem v tom nejnáročnějším smyslu. Například jeho (spolu se Zdeňkem Mahlerem) esence Nestroye nazvaná Provaz o jednom konci vstoupila do dějin divadla. Jeho úpravy a překlady vytvořily jádro dramaturgické tvorby DZB. Divadlo za branou mělo úspěch, ale také dráždilo. A dráždil i Kraus. A nejen komunisty. Vyhraněnost a myšlenková elitnost divadla nedala některým drobnějším duchům klidně spát. A tak se normalizační režim spolu s přičinlivými pomocníčky rozhodl k likvidaci. 30. 6. 1972 bylo divadlo zrušeno a bylo se pečlivě staráno, aby ani jeho herci neměli tvůrčí problémy. Natož pak Krejča a Kraus. Bylo mu vůbec zakázáno působit v kulturní sféře. Překládal dál, spolupracoval na dálku s Krejčou, který působil převážně v zahraničí. Podepsal Chartu 77 a od roku 1986 vydával samizdatový časopis O divadle, do nějž přispívali všichni významnější divadelníci, později nemocny prg.indd 12 15.6.2007 11:57:2

MOLIÈRE nejen z disentu. V roce 1990 obnovili spolu s Otomarem Krejčou Divadlo za branou. Nazvali jej Divadlo za branou II. Ani tentokrát se nepovedlo DZB II udržet a předat mladší generaci. I zde sehrála roli závist a snad i špatné svědomí. Že znalostí, schopností, zkušenosti a rozhledu Karla Krause nedokázala využít například DAMU je podivné. Karel Kraus samozřejmě dál překládá, píše a příležitostně přednáší. Jeho profesní osud je zvláštní. Podezření z výlučnosti vzbuzuje jakýsi zavilý, leč skrývaný, odpor a trpce se tu platí. V překladech je Karel Kraus odpovědný k autorovi, snaží se dát jeho postavám jazyk dneška a přece zachovat charakteristiky jeho stylu. Jemné rozlišování, péče o každé slovo, absence pokusů aktualizovat převáděním na společného jmenovatele vulgarizace. Divadlo ve službách dramatu. Tak se jmenuje výběr z článků a studií Karla Krause, který vydal Divadelní ústav v edici České divadlo v roce 2001. Název zvolil autor a může být chápán také jako jeho krédo ve vztahu k dramatu a dramaturgii, jejíž je nenápadnou, ale o to nepostradatelnější osobností. mu nemocny prg.indd 13 15.6.2007 11:57:2

ZDRAVÝ NEMOCNÝ Hippokratova přísaha Přísahám a volám Apollóna lékaře a Asképia a Hygieu a Panakín a všechny bohy a bohyně za svědky, že budu tuto smlouvu a přísahu dle svých možností a dle svého svědomí dodržovat. Toho, kdo mě naučil umění lékařskému, budu si vážit, jako svých rodičů a budu ho ze svého zajištění podporovat. Když se dostane do nouze, dám mu ze svého, stejně jako i jeho potomkům dám a budou stejní jako moji bratři. Pokud znalosti tohoto umění (lékařského) zatouží, budu je vyučovat zdarma a bez smlouvy. Seznámím nemocny prg.indd 14 15.6.2007 11:57:2

MOLIÈRE své syny a syny svého učitele a všechny ustanovené a na lékařský mrav přísahající s předpisy, přednáškami a se všemi ostatními radami. Jinak však s nimi neseznámím nikoho dalšího. Lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného, dle svých schopností a svého úsudku. Vystříhám se všeho, co by bylo ke škodě a co by nebylo správné. Nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal a nikomu také nebudu radit (jak zemřít). Žádné ženě nedám prostředek k potratu. Svůj život uchovám v čistotě a bohabojnosti, stejně tak i své lékařské umění. Nebudu (lidské tělo) řezat, ani ty, co trpí kameny a tento zákrok přenechám mužům, kteří takovéto řemeslo provádějí. Do všech domů, kam vstoupím, budu vstupovat ve prospěch nemocného, zbaven každého vědomého bezpráví a každého zlého činu. Zvláště se vystříhám pohlavního zneužití žen i mužů, svobodných i otroků. Cokoli, co při léčbě i mimo svou praxi ve styku s lidmi uvidím a uslyším, co nesmí se sdělit, to zamlčím a uchovám v tajnosti. Když tuto přísahu dodržím a neporuším, nechť ve svém životě i ve svém umění skromně dopředu postoupím. Tak získám si vážnost všech lidí po všechny ty časy. Když ale zákazy přestoupím a přísahu poruším, nechť stane se pravý opak. nemocny prg.indd 15 15.6.2007 11:57:2

TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE Vedoucí osvětlovač: Pavel Hejret Svítí: Jan Doskočil Zvukař: Tomáš Erben, Miloš Vondráček Jevištní mistr: Petr Ottl Rekvizity: Danuše Klosová Vlásenky: Alena Mikušová Vedoucí výroby scénických kostýmů: Jitka Linhartová Scénu vyrobily dílny DFXŠ pod vedením: Vojtěcha Michla Nositele autorských práv k dílu zastupuje Dilia, divadelní, literární, audiovizuální agentura, Krátkého 1, 190 03 Praha 9. 2007 náklad: 1 000 ks ředitel: František Dáňa šéf činohry: Vít Vencl redakce: Martin Urban grafická úprava: Pavel Dušek Umělecká činnost divadla se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. cena 18 Kč WWW.SALDOVO-DIVADLO.CZ děkujeme sponzorům nemocny prg.indd 16 15.6.2007 11:57:2