Mitóza, meióza a buněčný cyklus. Milan Dundr

Podobné dokumenty
Karyokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky.

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie

DUM č. 2 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

ROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY příručka pro učitele

Digitální učební materiál

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,...


MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

Základy buněčné biologie

Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza. Mgr. Zbyněk Houdek

Mitóza a buněčný cyklus

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí

Sada I 13 preparátů Kat. číslo

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Gametogeneze, mitóza a meióza. Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc.

Reprodukce buněk Meióza Smrt buněk

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje.

STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU

Pohlavní rozmnožování. Gametogeneze u rostlin a živočichů.

Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

GENETIKA. dědičnost x proměnlivost

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Přednášející: (abecedně)

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

BUNĚČNÝ CYKLUS SOMATICKÝCH BUNĚK A JEHO REGULACE

GENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr

Souhrnný test - genetika

Digitální učební materiál

Univerzita Karlova v Praze. Vyšetřovací metody v lidské cytogenetice

Slovníček genetických pojmů

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

MEIÓZA. 1. Které fáze z meiotické profáze I jsou znázorněny na obrázcích?

Z Buchanan et al. 2000

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Povinná literatura. Otová B., Mihalová, R.: Základy biologie a genetiky člověka; Karolinum 2015

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 4. BUNĚČNÉ JÁDRO A BUNĚČNÉ KULTURY

Biologie I. 7. přednáška. Základy genetiky

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK

Buňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

RNDr. Zdeňka. Chocholouškov

REPRODUKCE BUNĚK BUNĚČNÝ CYKLUS MITÓZA

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z BIOLOGIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2014

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

FERTILIZACE A EMBRYOGENEZE

TEST: Bc. BLG FYZ (2017) Varianta:

ŽIVOTNÍ CYKLUS BUŇKY

Anatomie, histologie a embryologie

- chromozómy hrubnú a stávajú sa viditeľnými = špiralizujú sa a kondenzujú

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy Genetiky

DUM č. 4 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Vliv věku rodičů při početí na zdraví dítěte

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Buněčný cyklus a buněčná smrt

=schopnost organismů uchovávat soubory genetických informací a předávat je potomkům

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘENOVÉ ŠPIČKY CIBULE ( ALLIUM CEPA L.)

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Laboratorní cvičení č. 5

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Samičí gametofyt. Gynaeceum Typy placentace, stavba vajíčka Megasporogeneze (vývoj megaspor) Megagametogeneze (vývoj zárodečného vaku)

Proč je dobré studovat genetické procesy na úrovni buňky? Například proto, že odchylky počtu nebo struktury chromozomů mohou způsobit:

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza)

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Jméno: - patří sem např. bakterie - jsou vývojově nejstaršími buňkami - jsou menší a jednodušší

Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

PRENOS GENETICKEJ INFORMÁCIE PRI REPRODUKCII BUNIEK A ROZMNOŽOVANÍ RASTLÍN A ŽIVOČÍCHOV

Gametogenese a fertilizace. Vývoj 142

Buněčný cyklus a buněčná smrt

PREPARACE BUNĚK SLINNÝCH ŽLAZ LARVA PAKOMÁRA

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Genetika chromosomální a molekulární základy dědičnosti

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Rozmnožování a vývoj živočichů

Spermatogeneze saranče stěhovavé (Locusta migratoria)

Základy klinické cytogenetiky II

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

2.2 OKOLNOSTI A ZPŮSOB VZNIKU POHLAVNÍHO ROZMNOŽOVÁNÍ

Základy genetiky molekulární základy genetiky, genetika bu?ky

Transkript:

Mitóza, meióza a buněčný cyklus Milan Dundr

Rozmnožování eukaryotických buněk

Mitóza (mitosis)

Mitóza dělení (nepřímé) tělních (somatických) buněk 1 jádro s2n (diploidním počtem) chromozómů (dvouchromatidových) vzniknou 2 jádras 2n (diploidním počtem) chromozómů (jednochromatidových)

Mitóza 2n (dvouchromatidové) 2n jednochromatidové 2n jednochromatidové

Mitóza

4 fáze karyokineze: (karyokineze = dělení jádra buňky)

chromozómy se zkracují, ztlušťují, spiralizují a stávají se viditelnými 1. profáze

Prometafáze (přechod) rozpouští se karyotheka z části cytoskeletu (mikrotubulů) se vytvoří dělicí vřeténko

2. metafáze chromozómy se seřadí do centrální (ekvatoriální) roviny bky přichytí se centromerami uprostřed vláken dělicího vřeténka

3. anafáze chromozómy se v místě centromery podélně rozdělí na chromatidy = sesterské chromatidy (resp. sesterské jednochromatidové chromozómy) zkracováním mikrotubulů dělicího vřeténka přitahovány k opačným koncům buňky

4. telofáze dělicí vřeténko zaniká chromozómy se despiralizují, protahují a přestávají být viditelné kolem chromozómů se vytváří karyotheka objevují se jadérka

vytváří se cytoplazmatická přepážka uprostřed buňky rozdělí ji na dvě bky dceřinné cytokineze:

cytokineze: u rostlin od středu ke stěnám buněčná přehrádka (přehrádečné dělení) u živočichů zvenku dovnitř (zaškrcováním) rýhování

cytokineze:

Mitóza

Mitóza

Mitóza

Mitóza

Mitóza

Buněčný cyklus

interfáze = doba mezi dvěma děleními Buněčný cyklus

Buněčný cyklus kruhový diagram

G1 fáze (*gap = angl. mezera) /postmitotická, rozhodovací/ dorůstá vše kromě DNA kontrolní rozhodovací uzel do G0 nebo do S trvá 1/3 doby cyklu

Sfáze(syntetická) replikace DNA zdvojení chromozómů z jednochromatidových dvouchromatidové trvá 1/3 doby cyklu

G2 fáze (postsyntetická, praemitotická) buňka ještě dorůstá připravují se enzymy potřebné pro další dělení trvá ¼ doby cyklu

včetně cytokineze trvá 1/12 doby cyklu M fáze (mitóza)

generační doba buňky = trvání buněčného cyklu: různá, podmíněna geneticky živočišné buňky ve tkáňových kulturách několik hodin buňky prvoků 24 hodin za zhoršených podmínek se prodlužuje při nedostatku živin vprostředí se zastavuje

generační doba buňky

generační doba buňky

generační doba buňky

MEIÓZA (meiosis)

MEIÓZA (meiosis) = vznik haploidních (n) gamet (event. spor /výtrusů/) z diploidních buněk zjedné2nbuňky (s dvouchromatidovými chromozómy) vzniknou čtyři n buňky (s jednochromatidovými chromozómy)

MEIÓZA (meiosis) homologické páry chromozómů (homologické chromozómy) jeden od otce, druhý od matky

MEIÓZA (meiosis) 2 hlavní části: heterotypické dělení (první zrací /redukční/ dělení) homeotypické dělení (druhé zrací /ekvační/ dělení) obě probíhají ve čtyřech fázích, pojmenovaných jako u mitózy

Dělení I = heterotypické dělení (první zrací /redukční/ dělení)

Profáze I (heterotypická profáze): rozpouští se karyotéka mizí jadérko chromozómy se stávají viditelnými

Profáze I (heterotypická profáze): homologické chromozómy se přikládají podélně (centromerami) ksobě a vytvářejí chromatidové tetrády (bivalenty)

Profáze I (heterotypická profáze): dochází k překřižování (chiazmatům) nesesterských chromatid

Profáze I (heterotypická profáze): někdy dojde i k výměně jejich úseků = crossing over (rekombinační proces)

Metafáze I (heterotypická metafáze): tetrády (bivalenty) se svými centromerami uspořádají v centrální (ekvatoriální) rovině bky

Anafáze I (heterotypická z tetrád (homologických párů chromozómů) se oddělí jednotlivé dvouchromatidové chromozómy mikrotubuly dělicího vřeténka je táhnou k opačným koncům (pólům) bky redukce u každého pólu buňky jich bude n anafáze):

Telofáze I (heterotypická telofáze): diploidní mateřská buňka se rozdělí na dvě dceřinné haploidní bky

Dělení II = homeotypické dělení (druhé zrací /ekvační/ dělení) je mitózou obou dceřinných haploidních buněk

Profáze II (homeotypická profáze): v každé dceřinné bce se vytvoří dělicí vřeténko

Metafáze II (homeotypická metafáze): chromozómy se uspořádají v centrálních (ekvatoriálních) rovinách bněk

Anafáze II (homeotypická centromery se rozdělí sesterské chromatidy (jednochromatidové chromozómy) jsou zkracujícími se mikrotubuly dělicího vřeténka taženy k opačným koncům bněk anafáze):

Telofáze II (homeotypická obě dceřinné bky se rozdělí vzniknou 4 buňky s haploidním počtem jednochromatidovýc h chromozómů v jádrech chromozómy se despiralizují, protahují a přestávají být viditelné telofáze):

Meióza

Meióza

Meióza mikrofoto

Gametogeneze

Gametogeneze

Mitóza x meióza

Mitóza x meióza