Biologie I. 7. přednáška. Základy genetiky
|
|
- Ondřej Tobiška
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Biologie I 7. přednáška Základy genetiky
2 Pohlavní rozmnožování a dědičnost Dědičnost přenos vlastností/predispozic rodičovského organismu na potomky přenos DNA s geny (chromosomální i extrachromosomální) gen = základní jednotka dědičnosti, na chromosomu umístněn v lokusu Rozmnožování - proces tvorby potomstva (zde ve smyslu celých organismů) nepohlavní (vegetativní, asexuální) - klony (genetické kopie) pohlavní (generativní, sexuální) - potomek nese jedinečnou kombinaci genů získaných od obou rodičů 100 µm rodičovský jedinec Améba dělící se mitoticky pupen Mnohobuněčný nezmar (Hydra) množící se pučením (pupen: masa buněk vzniklá mitosou se vyvijí v nového jedince oddělení) 7/2
3 Pohlavní rozmnožování a dědičnost v důsledku náhodné kombinace genů (chromosomů rodičů) při oplození se potomek vzhledem liší od rodičů i sourozenců Homo sapiens sapiens centromera sesterské chromatidy pár homologních chromosomů Somatická buňka rodiče: 46 chromosomů (diploidní; 2n) 2 gonosomy (pohlavní chr.) 44 autosomů (22 párů) gameta otec 22 autosomů + gonosom (haploidní; n) gameta matka 22 autosomů + gonosom (haploidní; n) Karyotyp soubor chromosomů, rozlišitelné podle tvaru a proužkování (uspořádaný a graficky znázorněný = karyogram) zde muž (46, XY) metafázní chromosomy izolované z leukocytů po barvení (proužky) Potomek: 46 chromosomů (2n) 2 gonosomy (pohlavní chr.) 22 párů autosomů 7/3
4 Adaptováno z Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Pohlavní rozmnožování a dědičnost Rozmnožovací cyklus živočichů splynutí gamet (syngamie, oplození) za vzniku diploidní zygoty 7/4
5 Pohlavní rozmnožování a dědičnost Časový nástup meiozy se v životních cyklech různých organismů může lišit Adaptováno z Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings 7/5
6 Meioza redukční dělení (redukce počtu chromosomů a separace sesterských chromatid) předchází jí replikace chromosomů diploidní buňka výsledkem jsou buňky nesoucí jednu sadu původních homologních autosomů (+ gonosom) 7/6
7 Meioza 1 pár homologních chromosomů = 2 možnosti páry homologních chromosomů = 4 možnosti páry homologních chromosomů párů chromosomů = 2 23 = možnosti... Počet možností při haploidním čísle n chromosomů je 2 n Chromosomy/chromatidy se rozchází nezávisle Oplození je nahodilé (sejde se vždy 1 kombinace každého rodiče) 2 zdroje genetické variability potomků - v meioze je variabilita umocněna ještě dalším způsobem - překřižování 7/7
8 Meioza Meiozu předchází meiotická interfáze s replikací chromosomů a zdvojením centrosomu Každé dělení během meiosy pak probíhá ve 4 fázích (podobně jako mitoza) 1. profáze 2. metafáze 3. anafáze 4. telofáze První dělení: meioza I tzv. heterotypické dělení určité odlišnosti od mitozy složitější v profázi Druhé dělení: meioza II tzv. homeotypické dělení obdoba mitozy Interkineze období mezi meiozou I a meiozou II 7/8
9 Meioza profáze I může představova více než 90% času trvání meiozy Kondenzace chromosomů Mizí jadérka Vznikají kinetochory Párování homologních chromosomů a vznik synapsí (těsný podélný kontakt) Později chromosomové páry patrné jako tetrády (4 prokřížené chromatidy) V překříženích výměna homologických částí nesesterských chromatid (crossing-over) Místo překřížení = chiazma v tetrádě obvykle několik chiazmat Prodlužování mikrotubulů Oddalování centrosomů (= dělícího vřeténka) Rozpad jaderného obalu Napojování mikrotubulů na kinetochory 7/9
10 Meioza 5 stádií: profáze I i) leptotene chromosomy přichyceny k jadernému obalu; homologní poblíž a silně kondenzují ii) zygotene synapse: tvorba proteinového synaptonemálního komplexu mezi homologními chromosomy dvojice paralelních chromosomů = bivalent iii) pachytene homologické části partnerských chromosomů drženy naproti sobě, rozbalení DNA, crossing-over iv) diplotene synaptonemální komplex se rozpadá (chiazmata přetrvávají), chromosomy dekondenzují a jsou transkripčně aktivní v) diakineze chromosomy opět kondenzují 7/10
11 Meioza profáze I The Molecular Biology of the Cell 6ed (Alberts B, Johnson A, Lewis J, Morgan D, Raff M, Roberts K, Walter P, Garland Science, 2015, ISBN ) 7/11
12 Meioza metafáze I Kinetochorové mikrotubuly jednoho pólu dělícího vřeténka napojeny k jednomu chromosomu z páru (na jednu stranu centromery) chiazmata se posouvají ke koncům chromosomů = terminální chiazmata (umožňuje oddálení centromer a usnadňuje správné napojení mikrotubulů) Tetrády seřazeny v metafázní destičce 7/12
13 Meioza anafáze I Separace homologních chromosomů (zanikají tetrády) Každý chromosom (dvě sesterské chromatidy) transportován k opačnému pólu 7/13
14 Meioza telofáze I a cytokineze Chromosomy pokračují v rozestupu a dosahují pólů Každý chromosom je stále tvořen dvěma sesterským chromatidami U některých druhů dekondenzace chromosomů, tvorba jádra i jadérka Cytokineze obvykle probíhá současně a tvoří se dvě haplodní buňky Živočišné buňky: zaškrcení Rostlinné buňky: fragmoplast Žádný z chromosomů se již nereplikuje Crossing-over mohl vyměnit části chromatid = sesterské chromatidy již nejsou geneticky identické 7/14
15 Meioza meiosa II Tvorba dělího aparátu Chromosomy (dvě sesterské chromatidy) kondenzované Sesterské chromatidy odděleny a transportovány k pólům Chromosomy (chromatidy) na opačných pólech Rozpad dělícího aparátu, tvoří se jádra Chromosomy despiralizují + jadérka Všechny sesterské chromatidy správně napojeny na kinetochorové mikrotubuly Sesterské chromatidy na metafázní destičce Výsledek: 4 dceřinné buňky geneticky odlišné mezi sebou i od mateřské buňky 7/15
16 Meioza 7/16
17 Meiosa porovnání s mitosou v somatických buňkách MITOSA jedno dělení, vzniknou dvě dceřinné buňky v dceřiných buňkách je stejné množství chromosomů jako v mateřské jedna pre-mitotická S-fáze pro každé dělení nedochází k párování homologních chromosomů v profázi nedochází k rekombinaci opačně orientované sesterské kinetochory v anafázi se centromery od sebe oddělí konzervativní proces, genetická informace dceřiných buněk je identická s mateřskou pohlavní rozmnožování MEIOSA dvě dělení, vzniknou čtyři buňky počet chromozomů se zmenší na polovinu oproti mateřské buňce pre-meiotická S-fáze před oběma děleními v profázi I dojde k úplnému párování homologních chromosomů běžně minimálně jedna rekombinace mezi nesesterskými chromatidami shodně orientované sesterské kinetochory v meiose I centromery se oddělují až v anafázi II, v anafázi I zůstávají spojené genetická informace vzniklých buněk se liší od mateřské buňky mateřská buňka může být diploidní i haploidní mateřská buňka musí být vždy diploidní (nebo násobek 2n) Molecular Cell Biology, 8ed(Lodish, Berk, Kaiser, Krieger, Bretscher, Ploegh, Amon, Martin, 2016) 7/17
18 Meiosa porovnání s mitosou The Molecular Biology of the Cell 6ed (Alberts B, Johnson A, Lewis J, Morgan D, Raff M, Roberts K, Walter P, Garland Science, 2015, ISBN ) 7/18
19 Mendelovská dědičnost Gregor Johann Mendel (*1822 in Hynčice 1884 in Brno) mnich (od 1843) a později opat (od 1868) v augistiánském kláštěře sv. Tomáše v Brně od r se zbýval křížením hrachu (Pisum sativum), dostupný v řadě odrůd 1865 práce Versuche über Pflanzen-Hybride vcelku bez povšimnutí, znovu objevena 1900 Hugo de Vries (NL) Erich von Tschermak (A) Carl Correns (D) 7/19
20 Mendelovská dědičnost Křížil čisté (homozygotní) linie (P, F0), takové křížení označováno hybridizace Křížil hybridy F1 (1. filiální generace) F2, v níž byl poměr forem znaku z P = 3:1 7/20
21 Mendelovská dědičnost důležité termíny: Genom kompletní genetický materiál daného organismu Alely alternativní formy téhož genu (dvě alely v diploidním organismu) Homozygot pár identických alel (čistá linie) Heterozygot dvě rozdílné alely jednoho genu Genotyp soubor všech alel v organismu Fenotyp fyzické a fyziologické rysy (znaky) organismu Adaptováno z Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings 7/21
22 Mendelovská dědičnost model dědičnosti pro dvě alely jednoho genu homozygotní linie nesoucí dominantní alelu (P), která se na rozdíl od recesivní alely (p) projeví hybridizace 1. Zákon o uniformitě generace F 1 při vzájemném křížení dvou homozygotů jsou potomci genotypově i fenotypově jednotní křížení tzv. monohybridů (jedinců u kterých sledujeme 1 znak) 2. Zákon o jednoduchých štěpných poměrech v F 2 při křížení heterozygotů F 1 může být potomkovi předána každá ze dvou alel se stejnou pravděpodobností nezávislá segregace alel fenotypový štěpný poměr 3:1 7/22
23 Mendelovská dědičnost model dědičnosti pro dvě alely jednoho genu Punnettův čtverec Heterozygotní rodiče fialoví (determinováno dominantní alelou P) Gamety: možnost P = ½ možnost p = ½ Šance zdědit genotypy PP =½ ½=¼ Pp =½ ½=¼ pp =½ ½=¼ pp =½ ½=¼ Pravděpodobnost u potomka 75% fialový a 25% bílý květ (3:1) 7/23
24 Mendelovská dědičnost model dědičnosti pro dvě alely jednoho genu Testovací (zpětné) křížení odhalení genotypu křížením s recesivním homozygotem v případě lidských vlastností raději rozbor rodokmenu pro analýzu rizik u nemocí děděných jako jednoduché mendelovské znaky Adaptováno z Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings 7/24
25 Adaptováno z Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Mendelovská dědičnost 3. Zákon o čistotě a plné kombinovatelnosti vloh vlohy pro znaky a vlastnosti se přenášejí z generace na generaci v čisté formě a vzájemně se nemísí (nezávislá segregace alel) sledujeme 2 znaky současně (oba s možností dominance): homozygotní P gamety gamety generace F 1 křížení tzv. dihybridů (sledujeme 2 znaky) samičí F 1 samčí F 1 generace F 2 štěpný poměr 3:1 jako u jednoho znaku nebyl pozorován žluté, kulaté zelené, kulaté žluté, scvrklé alely segregují nezávisle zelené, scvrklé fenotypový štěpný poměr 9:3:3:1 (zpětné křížení s yyrr poměr 1:1:1:1) 7/25
26 Mendelovská dědičnost štěpný poměr platí, pokud jsou geny na různých chromosomech a jedním genem je determinován jeden fenotyp neovlivněný prostředím Adaptováno z Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings 7/26
27 Mendelovská dědičnost speciální případy neúplná dominance C R : alela barva červená C w : alela barva bílá jen 1 alela C R genotyp F 1 se vyjeví v F 2 štěpný poměr 1:2:1 (není třeba zpětné křížení) znovu se objevily fenotypy z P = predispozice (geny/alely) se neztratily 7/27
28 Mendelovská dědičnost speciální případy Pleiotropie Gen ovlivní více než jeden fenotypový znak jedince Případ fenylketourie: - gen pro fenylalanin hydroxylasu na autosomu - mutace = recesivní alela; autosomálně recesivní onemocnění - porucha přeměny aminokyseliny fenylalaninu na tyrosin Fenotypové projevy: - mentální retardace, epileptické záchvaty - bledá pleť, modré oči, světlé vlasy (nedostatek tyrosinu pro tvorbu melaninu) - časté ekzémy a vyrážky 7/28
29 Mendelovská dědičnost Kodominance a vícealelové systémy speciální případy Případ dědičnosti krevních skupin: 3 alely pro dědičnost krevních skupin: Alela I A - antigen A na povrchu erythrocytů - protilátky proti B v séru (anti-b) Alela I B - antigen B na povrchu erythrocytů - protilátky proti A v séru (anti-a) I A a I B jsou vůči sobě kodominantní I A a I B jsou vůči alele i dominantní Alela i - erythrocyt bez antigenu A nebo B - v séru protilátky proti A i B krevní skupina genotypy sérum erythrocyty po přidání séra krevních skupin ve sloupci - 6 možných genotypů - fenotypy krevní skupina A, B, AB nebo 0 7/29
30 Mendelovská dědičnost Polygenní dědičnost speciální případy Účinky více genů na jednu fenotypovou vlastnost Fenotyp je dán součtem účinků genů (aditivní, kumulativní efekt) Pozn. pro znaky, měnící se v populaci plynule = znaky kvantitativní velikost těla, barva kůže (rozdíl proti kvalitativním znakům = diskrétní znaky např. krevní skupina) Vliv prostředí na fenotyp norma reakce = různost fenotypů, které mohou vzniknout z jediného genotypu vlivem vnějšího prostředí norma reakce nulová např. krevní skupiny, barva květu hrachu norma reakce nenulová např. barva květu hortenzie zásaditá kyselá půda Genové interakce Na sledovaném kvalitativním znaku se podílí více než jeden gen Alely dominantní a recesivní 7/30
31 Chromosomální základ dědičnosti Drosophila melanogaster sameček samička homozygotní P XY XX Thomas Hunt Morgan ( ) generace F 1 vajíčka spermie divoký typ Fenotypy po křížení F 1 všichni červené oči F 2 červené:bílé = 3:1 (štěpný poměr odpovídá mendelovské dědíčnosti) ALE: bílé oči pouze u samečků znak vázaný na chromosom X mutant generace F 2 vajíčka spermie Adaptováno z Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings 7/31
32 Chromosomální základ dědičnosti Vazba vloh / genů na libovolném chromosomu Znaky: barva těla a vývoj křídel Alely: b + : normální šedé tělo b : černé tělo (black) vg + : normální křídla vg : zakrnělá (vestingal) křídla rodiče v zpětném křížení většina potomků nebo Převahu rodičovských fenotypů vysvětluje vazba genů na jednom chromosomu. ale proč pak není poměr 1:1:0:0? Adaptováno z Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings 7/32
33 Chromosomální základ dědičnosti { 83% { 17% Rekombinantní fenotypy jsou důsledkem crossing-over Fenotypy (tělo - křídla): 1. gray normal šedé normální 2. Black vestingal černé zakrnělá 3. Gray vestingal šedé zakrnělá 4. Black normal černý normální ZPĚTNÉ KŘÍŽENÍ gamety potomci křížení vajíčko dihybrid F 1 šedé tělo, normální křídla replikace spermie MEIOZA I a crossing-over MEIOZA II separace chromatid rodičovský fenotyp rekombinantní chromosomy vajíčko rekombinovaný fenotyp dvojitý mutant černé tělo, zakrnělá křídla MEIOZA I a II crossing-over neutrální spermie Frekvence rekombinace (391 / 2300) x 100 = 17% 7/33 Adaptováno z Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
34 Chromosomální základ dědičnosti Morganovy zákony 1. Geny jsou lineárně uspořádány v chromosomech. 2. Geny jednoho chromosomu tvoří vazebnou skupinu. Počet vazebných skupin = počet párů homologních chromosomů 3. Mezi geny homologického páru chromosomů může probíhat genová výměna prostřednictvím crossing-over. Frekvence crossing over je přímo úměrná vzdálenosti genů. chromosom frekvence rekombinace případ třech genů na chromosomu II b, vg a cn (cinnabar, rumělka) Frekvence rekombinací: 9% pro cn a b 9,5% pro cn a vg 17% b a vg fenotyp cn: světlejší oči než divoký typ Vzdálenější geny větší šance, že mezi nimi proběhne crossing-over Adaptováno z Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings 7/34
35 Genové interakce interakce bez změny štěpných poměrů 9:3:3:1 reciproká interakce oba geny se projevují samostatně, interakce až na úrovni fenotypu Barva plodu papriky: x x Alely: R červený pigment ANO r červený pigment NE Cl rozklad chlorofylu ANO cl rozklad chlorofylu NE (pomlčky v obr. = jakákoliv alela) objevují se fenotypy, které byly u rodičovských rostlin (P1 nebo P2) (pomlčka = jakákoliv alela) výsledek zpětného křížení s rrclcl je 1:1:1:1 Převzato z Nečásek a kol. Obecná genetika. SPN Praha /35
36 Genové interakce dominantní epistaze dominantní alela epistatického genu potlačí projev hypostatického genu (obdoba dominance) Barva květů jiřiny: Alely: Y žlutý pigment ANO I pigment slonová kost ANO y a i pigment NE štěpný poměr v F 2 12:3:1 přítomnost žlutého pigmentu překryje barvu slonové kosti F 2 YI Yi yi yi YI YYII YYIi YyII YyIi Yi YYIi YYii YyIi Yyii yi YyII YyIi yyii yyii yi YyIi Yyii yyii yyii výsledek zpětného křížení F 1 s yyii je 2:1:1 Převzato z Nečásek a kol. Obecná genetika. SPN Praha /36
37 Genové interakce recesivní epistaze gen v homozygotně recesivní stavu potlačí/neumožní projev alely druhého genu Barva květů šalvěje: Alely: P / p červený pigment ANO / NE A / a methylace červeného pigmentu = fialová ANO / NE štěpný poměr v F 2 9:3:4 F 2 PA Pa pa pa PA PPAA PPAa PpAA PpAa Pa PPAa PPaa PpAa Ppaa pa PpAA PpAa ppaa ppaa pa PpAa Ppaa ppaa ppaa výsledek zpětného křížení F 1 s ppaa je 1:1:2 Převzato z Nečásek a kol. Obecná genetika. SPN Praha /37
38 Genové interakce komplementarita alespoň jedna dominantní alela obou genů Barva květů hrachoru: Alely: C a R červený pigment ANO produkt C je stále bezbarvý štěpný poměr v F 2 9:7 F 2 CR Cr cr cr CR CCRR CCRr CcRR CcRr Cr CCRr CCrr CcRr Ccrr cr CcRR CcRr ccrr ccrr cr CcRr Ccrr ccrr ccrr výsledek zpětného křížení F 1 s ccrr je 1:3 Převzato z Nečásek a kol. Obecná genetika. SPN Praha /38
39 Genové interakce inhibice dominantní alela inhibitoru zamezí projevu druhého genu (inhibitor sám jiný projev nemá) Barva peří kura domácího: Alely: C / c červený melanin ANO / NE I / i inhibice depozice melaninu v keratinu peří ANO / NE štěpný poměr v F 2 13:3 F 2 CI Ci ci ci CI CCII CCIi CcII CcIi Ci CCIi CCii CcIi Ccii ci CcII CcIi ccii ccii ci CcIi Ccii ccii ccii výsledek zpětného křížení F 1 s ccii je 3:1 Převzato z Nečásek a kol. Obecná genetika. SPN Praha /39
40 Genové interakce duplicita (nekumulativní) dva geny téhož účinku a postačuje jedna dominantní alela Tvar šešule kokošky patuší tobolky: Alely: T 1 nebo T 2 zajistí normální tvar t 1 a t 2 v homozygotně recesivním stavu špičatý tvar štěpný poměr v F 2 15:1 výsledek zpětného křížení F 1 s ccii je 3:1 Převzato z Nečásek a kol. Obecná genetika. SPN Praha /40
41 Genové interakce polygenní dědičnost Zjednodušený model polygenní dědičnosti barvy kůže 3 geny: - alely A, B, C tmavá kůže (v obr. černé tečky bez rozlišení alel) - alely a, b, c světlá kůže (v obr. bílé tečky bez rozlišení alel) - vztah neúplné dominance například zbarvení AaBbCc = AABbcc barvu kůže ovlivní i vlivy prostředí ( spojitá Gausova křivka) Adaptováno z Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings 7/41
42 Molekulární biologie Centrální dogma molekulární biologie 7/42
43 P P P Molekulární biologie Replikace je semikonzervativní Každý řetězec původní dvojšroubovice slouží jako templát DNA (matrice) se rozbalí a pro dojde syntézu O OH C nového H H 1 1 komplementárního k oddělení vláken vlákna DNA polymerasa připojí další nukleotid na 3 uhlík 4 C (-OH) ribosy nukleotidu H H předchozího. C 3 OH 5 konec C 2 H G 2 C P 3 konec Nový řetězec syntetizován na základě komplementarity bazí Nerozbalené dvojšroubovice DNA oblast probíhající replikace Replikaci katalyzuje DNA polymerasa (v počátku replikace vyžaduje primer RNA poskytující 3 OH ribosy) T C C A A A A G G A T G G T T C G T C A A 5' C T G G G T A C G A T A C A A A oblast dokončené replikace G C G G C T 3' C A A T C A A A G T T T G C A nový řetězec C G G A původní řetězec P P P 5 3 C T C 3 konec templátový řetězec 5 lagging strand G A G 5 konec nový řetězec 7 6 P P P P 4 DNA ligasa 5 3 leading strand primer RNA 3 Okazakiho fragment původní řetězec (templát) DNA polymerasa 3 DNA polymerasa helikasa rozbaluje dsdna = replikační vidlice původní DNA 5 3 Nové řetězce jsou syntetizovány jako Vedoucí řetězec (leading strand): kontinuální molekula Opožďující se řetězec (lagging strand): diskontinuální syntéza krátkých DNA (Okazakiho fragmenty); pro dokončení celého vlákna - degradace primerů RNA, dosyntetizování DNA a spojení (ligace) 7/43
44 Molekulární biologie Replikace Prokaryota jeden počátek replikace na cirkulárním chromosomu jedna replikační bublina rostoucí oběma směry Eukaryota mnoho počátků replikace na lineárním chromosomu replikační vidlice rostou oběma směry a tvoří replikační bublinu po setkání vidlic/bublin jsou nové řetězce kovalentně spojeny 7/44
45 Molekulární biologie Transkripce Genetická informace je přepsána (transkribována) do sekvence RNA Přepis začíná sestavením komplexu RNA polymerasy na promotoru genu a oddělením vláken DNA (promotor: specifická sekvence před přepisovanou oblastí) Přepis končí terminací transkripce (specifické sekvence nebo proteinové faktory) Transkripce genu není nahodilá - konstitutivní stálá (housekeeping geny) - podléhá indukci - podléhá represi 7/45
46 Molekulární biologie Transkripce Prokaryota mrna je v podstatě připravena na translaci bez úprav možnost kontinuální polycistronní mrna: transkripce operonu (tandemně uspořádané kódující sekvence několika proteinů pod kontrolou jednoho promotoru) Eukaryota Pre-mRNA obsahuje kódující sekvence (exony) a intervenující nekódující sekvence (introny) Transkript je dále vybaven nekódovanými nukleotidy (na 3 konci nukletidem tvořícím čepičku a na 5 konci je modifikován polyadenylací Introny jsou vystřiženy (sestřih RNA, splicing) a exony spojeny v kontinuální kódující řetězec (introns occuring in between exons are to be excised through RNA splicing) Sestřih probíhá v jádře, katalyzován nukleoproteinovým komplexem (spliceosomem) 7/46
47 Molekulární biologie Translace na ribosomu prerekvizity: ribosomy, mrna, trna, energie, aminokyseliny a info o jejich pozici molekula trna má 2 vazebná místa: antikodon (vodíkové můstky, komplementarita) místo pro vazbu aminokyseliny (kovaletní vazba) kodon tvořen 3 bázemi 64 možných kombinací: - 3 kodony jako info pro STOP translaci - 61 jako info o identitě připojované aminokyseliny 7/47
48 Molekulární biologie Translace 7/48
Genetika chromosomální a molekulární základy dědičnosti
Biologie I enetika chromosomální a molekulární základy dědičnosti Meioza, gamety, rozmnožování Mendelovská dědičnost Chromosomální základy dědičnosti Centrální dogma molekulární biologie Dědičnost Přenos
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Mendelovská genetika - Základy přenosové genetiky Základy genetiky Gregor (Johann)
VíceChromosomy a karyotyp člověka
Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické
VíceKaryokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky.
Karyokineze Dělení jádra Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky Druhy karyokineze Amitóza Mitóza Meióza Amitóza Přímé dělení jádra Genetická informace je rozdělena
VíceDUM č. 2 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 2 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: meióza-redukční dělení jádra, význam, princip,
VíceZákladní pravidla dědičnosti
Mendelova genetika v příkladech Základní pravidla dědičnosti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Mendelovy zákony dědičnosti
Více44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál
VíceMendelistická genetika
Mendelistická genetika Základní pracovní metodou je křížení křížení = vzájemné oplozování organizmů s různými genotypy Základní pojmy Gen úsek DNA se specifickou funkcí. Strukturní gen úsek DNA nesoucí
VíceNauka o dědičnosti a proměnlivosti
Nauka o dědičnosti a proměnlivosti Genetika Dědičnost na úrovni nukleových kyselin molekulární buněk organismů populací Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci Dědičnost znaků
VíceInovace studia molekulární. a buněčné biologie
Inovace studia molekulární I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceMENDELOVSKÁ DĚDIČNOST
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp
VíceBuněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU
BUNĚČNÝ CYKLUS Buněčné dělení Cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin- Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího systému buněčného cyklu 8 cyklinů
VíceDegenerace genetického kódu
AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.
VíceZáklady genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy genetiky 2a Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základní genetické pojmy: GEN - úsek DNA molekuly, který svojí primární strukturou určuje primární strukturu jiné makromolekuly
VíceObecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Důležité pojmy obecné genetiky Homozygotní genotyp kdy je fenotypová vlastnost genotypově podmíněna uplatněním páru funkčně zcela
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceZáklady molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy molekulární a buněčné biologie Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Genetický aparát buňky DNA = nositelka genetické informace - dvouvláknová RNA: jednovláknová mrna = messenger
Více8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů
Buněč ěčné dělení BUNĚČ ĚČNÝ CYKLUS ŘÍZENÍ BUNĚČ ĚČNÉHO CYKLU cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin-Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceGenetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací
Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci
VíceMitóza, meióza a buněčný cyklus. Milan Dundr
Mitóza, meióza a buněčný cyklus Milan Dundr Rozmnožování eukaryotických buněk Mitóza (mitosis) Mitóza dělení (nepřímé) tělních (somatických) buněk 1 jádro s2n (diploidním počtem) chromozómů (dvouchromatidových)
VíceCvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičení č. 8 KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Genové interakce Vzájemný vztah mezi geny nebo formami existence genů alelami. Jeden znak je ovládán alelami působícími na více lokusech. Nebo je to uplatnění 2
VíceGENETIKA. dědičnost x proměnlivost
GENETIKA dědičnost x proměnlivost Dědičnost Schopnost organismů přenášet genetickou informaci z rodičovské generace na generaci potomků. identická dvojčata Variabilita (proměnlivost) Schopnost organismů
VíceGenetika zvířat - MENDELU
Genetika zvířat Gregor Mendel a jeho experimenty Gregor Johann Mendel (1822-1884) se narodil v Heinzendorfu, nynějších Hynčicích. Během období, v kterém Mendel vyvíjel svou teorii dědičnosti, byl knězem
VíceSouhrnný test - genetika
Souhrnný test - genetika 1. Molekuly DNA a RNA se shodují v tom, že a) jsou nositelé genetické informace, b) jsou tvořeny dvěma polynukleotidovými řetězci,, c) jsou tvořeny řetězci vzájemně spojených nukleotidů,
VíceCrossing-over. over. synaptonemální komplex
Genetické mapy Crossing-over over v průběhu profáze I meiózy princip rekombinace genetického materiálu mezi maternálním a paternálním chromosomem synaptonemální komplex zlomy a nová spojení chromatinových
VíceMolekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
VíceGENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost
GENETIKA vědecké studium dědičnosti a jejich variant studium kontinuity života ve vztahu ke konečné délce života individuálních organismů Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální
VíceRozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Buněčný cyklus Buňky vznikají z bb. a jedinou možnou cestou, jak vytvořit více bb. je jejich dělením. Vertikální přenos GI: B. (mateřská)
VíceCrossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů
Vazba genů Crossing-over V průběhu profáze I meiózy Princip rekombinace genetického materiálu mezi maternálním a paternálním chromosomem Synaptonemální komplex Zlomy a nová spojení chromatinových řetězců
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy Genetiky
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy Genetiky ROSTLINNÁ BUŇKA aaaaaaaa jádro mitochondrie chromatin (DNA) aaaaaaaa aaaaaaa aaaaaaaa aaaaaaaa plastid
VíceMendelistická genetika
Mendelistická genetika Distribuce genetické informace Základní studijní a pracovní metodou v genetice je křížení (hybridizace), kterým rozumíme vzájemné oplozování jedinců s různými genotypy. Do konce
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
VíceRozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,...
Dělení buňky Biologie člení živé organizmy do dvou hlavních kategorií: prokaryotní a eukaryotní organizmy. Na základě srovnání 16S rrna se zjistilo, že na naší planetě jsou 3 hlavní nadříše buněčných forem:
VíceDUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 1 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Charakteristika buněčného cyklu eukaryot
Vícehttp://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html
3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické
VíceZákladní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny
Obecná genetika Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU
VíceGENETIKA. zkoumá dědičnost a proměnlivost organismů
GENETIKA zkoumá dědičnost a proměnlivost organismů Dědičnost: schopnost organismů uchovávat informace o své struktuře a funkčních schopnostech a předávat je svým potomkům Proměnlivost (variabilita) je
VíceGenetika na úrovni mnohobuněčného organizmu
Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu Přenos genetické informace při rozmnožování Nepohlavní rozmnožování: - nový jedinec vzniká ze somatické buňky nebo ze souboru somatických buněk jednoho rodičovského
VíceZákladní genetické pojmy
Základní genetické pojmy Genetika Věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů Používá především pokusné metody (např. křížení). K vyhodnocování používá statistické metody. Variabilita v rámci druhu Francouzský
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)
Více1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním
1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním školám Genetika - shrnutí TL2 1. Doplň: heterozygot,
VíceSlovníček genetických pojmů
Slovníček genetických pojmů A Adenin 6-aminopurin; purinová báze, přítomná v DNA i RNA AIDS Acquired immunodeficiency syndrome syndrom získané imunodeficience, způsobený virem HIV (Human immunodeficiency
VíceÚvod do obecné genetiky
Úvod do obecné genetiky GENETIKA studuje zákonitosti dědičnosti a proměnlivosti živých organismů GENETIKA dědičnost - schopnost uchovávat soubor dědičných informací a předávat je nezměněný potomkům GENETIKA
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti buněk skladovat,
VíceGenetika BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ
BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ Genetika - věda studující dědičnost a variabilitu organismů - jako samostatná věda vznikla na počátku 20. století - základy položil J.G. Mendel již v druhé polovině 19. století
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Figure 4-3 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 4-4 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 4-5 Molecular
VíceDUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1
VíceSchopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince
Genetika Genetika - věda studující dědičnost a variabilitu organismů - jako samostatná věda vznikla na počátku 20. století - základy položil J.G. Mendel již v druhé polovině 19. století DĚDIČNOST Schopnost
Více- Zákl. metodou studia organismů je křížení (hybridizace)- rozmn. dvou vybraných jedinců, umožnuje vytváření nových odrůd rostlin a živočichů
Otázka: Základní zákonitosti dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): Kateřina P. - Zákl. zákonitosti dědičnosti zformuloval Johann Gregor Mendel - Na základě svých pokusů křížením hrachu- popsal a vysvětlil
VíceDeoxyribonukleová kyselina (DNA)
Genetika Dědičností rozumíme schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům a zachovat tak rozličnost druhů v přírodě. Dědičností a proměnlivostí jedinců se zabývá vědní obor genetika. Základní jednotkou
VícePůsobení genů. Gen. Znak
Genové interakce Působení genů Gen Znak Dědičnost Potomek získává predispozice k vlastnostem z rodičovské buňky nebo organismu. Vlastnosti přenášené do další generace nemusí být zcela totožné s vlastnostmi
VíceGenetika mnohobuněčných organismů
Genetika mnohobuněčných organismů Metody studia dědičnosti mnohobuněčných organismů 1. Hybridizační metoda představuje systém křížení, který umožňuje v řadě generací vznikajících pohlavní cestou zjišťovat
VíceMolekulární genetika, mutace. Mendelismus
Molekulární genetika, mutace 1) Napište komplementární řetězec k uvedenému řetězci DNA: 5 CGTACGGTTCGATGCACTGTACTGC 3. 2) Napište sekvenci vlákna mrna vzniklé transkripcí molekuly DNA, pokud templátem
VíceGenetické určení pohlaví
Přehled GMH Seminář z biologie Genetika 2 kvalitativní znaky Genetické určení pohlaví Téma se týká pohlavně se rozmnožujících organismů s odděleným pohlavím (gonochoristů), tedy dvoudomých rostlin, většiny
VíceMitóza a buněčný cyklus
Mitóza a buněčný cyklus Něco o chromosomech - Chromosom = 1 molekula DNA + navázané proteiny -V diploidní buňce jsou od každého chromosomu 2 kopie (= homologní chromosomy) - Homologní chromosomy nesou
VíceGenové interakce Modifikace mendelovských poměrů
Modifikace mendelovských poměrů Z Mendelových experimentů vyplynuly nejjednodušší principy přenosu genetické informace, kdy jsou geny umístěny na homologních chromozomech, které segregují jeden od druhého
Více-zakladatelem je Johan Gregor Mendel ( ), který se narodil v Hynčicích na Moravě
Otázka: Genetika I Předmět: Biologie Přidal(a): Paris -věda, která se zabývá dědičností a proměnlivostí -zakladatelem je Johan Gregor Mendel (1822 1884), který se narodil v Hynčicích na Moravě 1. MOLEKULÁRNÍ
VíceGENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr
GENETIKA VĚDA, KTERÁ SE ZABÝVÁ PROJEVY DĚDIČNOSTI A PROMĚNLIVOSTI Klíčové pojmy: CHROMOZOM, ALELA, GEN, MITÓZA, MEIÓZA, GENOTYP, FENOTYP, ÚPLNÁ DOMINANCE, NEÚPLNÁ DOMINANCE, KODOMINANCE, HETEROZYGOT, HOMOZYGOT
VíceTypy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Základy genetiky - Alelové a Genové interakce Intra-alelické interakce = Interakce
VíceZákladní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony
Obecná genetika Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony Ing. Roman LONGAUER, CSc. Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
VíceStruktura a funkce nukleových kyselin
Struktura a funkce nukleových kyselin ukleové kyseliny Deoxyribonukleová kyselina - DA - uchovává genetickou informaci Ribonukleová kyselina RA - genová exprese a biosyntéza proteinů Složení A stavební
VíceMolekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Nukleová kyselina gen základní jednotka informace v živých systémech,
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceBIO: Genetika. Mgr. Zbyněk Houdek
BIO: Genetika Mgr. Zbyněk Houdek Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny = DNA, RNA - nositelky dědičné informace. Přenos dědičných znaků na potomstvo. Kódují bílkoviny. Nukleotidy - základní stavební jednotky.
VíceMutace, Mendelovy zákony, dědičnost autosomální a gonosomální. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.
Mutace, Mendelovy zákony, dědičnost autosomální a gonosomální Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.cz Mutace Mutace - náhodná změna v genomu organismu - spontánní
Více13. Genová vazba a genová interakce
13. Genová vazba a genová interakce o Chromosomová teorie dědičnosti o Bateson a Morgan, chromosomová mapa o Typy genových interakcí Chromosomová teorie dědičnosi Roku 1903 William Sutton pozoroval meiózu
VíceGenetika přehled zkouškových otázek:
Genetika přehled zkouškových otázek: 1) Uveďte Mendelovy zákony (pravidla) dědičnosti, podmínky platnosti Mendelových zákonů. 2) Popište genetický zápis (mendelistický čtverec) monohybridního křížení u
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace Figure 6-2 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) replikace Figure 4-8 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science
VíceREPLIKACE A REPARACE DNA
REPLIKACE A REPARACE DNA 1 VÝZNAM REPARACE DNA V MEDICÍNĚ Příklad: Reparace DNA: enzymy reparace nukleotidovou excizí Onemocnění: xeroderma pigmentosum 2 3 REPLIKACE A REPARACE DNA: Replikace DNA: 1. Podstata
VíceGeny p řevážně nepůsobí izolovan ě izolovan ale, v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) ě a v souladu souladu s ostatními g eny geny.
Genové interakce Geny převážně nepůsobí izolovaně, ale v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) a v souladu s ostatními geny. Genové interakce -intraalelické -interalelické A a intraalelické
VíceRIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
Více2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
Víceší šířen VAZEBNÁ ANALÝZA Vazba genů
VAZEBNÁ ANALÝZA Vazba genů Americký genetik Thomas Morgan při genetických pokusech s octomilkami (Drosophila melanogaster) popsal zákonitosti o umístění genů na chromosomech, které existují až do současnosti
VíceBuněčný cyklus a buněčná smrt
Biologie I 6. přednáška Buněčný cyklus a buněčná smrt Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN 978-0-321-77565-8) Buněčný
VícePočet chromosomů v buňkách. Genom
Počet chromosomů v buňkách V každé buňce těla je stejný počet chromosomů. Výjimkou jsou buňky pohlavní, v nich je počet chromosomů poloviční. Spojením pohlavních buněk vzniká zárodečná buňka s celistvým
VíceGenetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky
Genetika kvantitativních znaků Genetika kvantitativních znaků - principy, vlastnosti a aplikace statistiky doc. Ing. Tomáš Urban, Ph.D. urban@mendelu.cz Genetika kvantitativních vlastností Mendelistická
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/..00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG) Tento
VíceEukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:
Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen
VíceVYBRANÉ GENETICKÉ ÚLOHY II.
VYRNÉ GENETICKÉ ÚLOHY II. (Nemendelistická dědičnost, kodominance, genové interakce, vazba genů) ÚLOHY 1. Krevní skupiny systému 0 -,,, 0 - jsou určeny řadou alel (mnohotná alelie, alelická série), které
VíceREPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce?
REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince Co bylo dřív? Slepice nebo vejce? Rozmnožování Rozmnožování (reprodukce) může být nepohlavní (vegetativní, asexuální) pohlavní (sexuální;
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr. Siřínková Petra březen 2009 Mendelovy zákony JOHANN GREGOR MENDEL Narodil se 20. července 1822 v
VíceTEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE
TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE 1) Důležitým biogenním prvkem, obsaženým v nukleových kyselinách nebo ATP a nezbytným při tvorbě plodů je a) draslík b) dusík c) vápník d) fosfor 2) Sousedící nukleotidy
VíceGENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita
GENETIKA - věda zabývající se dědičností (heredita) a proměnlivostí (variabilitu ) živých soustav - sleduje rozdílnost a přenos dědičných znaků mezi rodiči a potomky Dědičnost - heredita - schopnost organismu
VíceExprese genetické informace
Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu
VíceGymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceGenetika - maturitní otázka z biologie (2)
Genetika - maturitní otázka z biologie (2) by jx.mail@centrum.cz - Ned?le, B?ezen 01, 2015 http://biologie-chemie.cz/genetika-maturitni-otazka-z-biologie-2/ Otázka: Genetika I P?edm?t: Biologie P?idal(a):
Více12. Mendelistická genetika
12. Mendelistická genetika Genetika se zabývá studiem dědičnosti a proměnlivosti organismů proměnlivost (variabilita) odraz vlivu prostředí na organismus potomků klasická dědičnost schopnost rodičů předat
VíceNukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid
Molekulární lární genetika Nukleové kyseliny DeoxyriboNucleic li Acid RiboNucleic N li Acid cukr (deoxyrobosa, ribosa) fosforečný zbytek dusíkatá báze Dusíkaté báze Dvouvláknová DNA Uchovává genetickou
VíceGarant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.
Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc. Další vyučující: Ing. l. Večerek, PhD., Ing. L. Hanusová, Ph.D., Ing. L. Tothová Předpoklady: znalosti
VíceMITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE
Cvičení 6: BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA Jméno: Skupina: MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Trvalý preparát: kořínek cibule obarvený v acetorceinu V buňkách kořínku cibule jsou viditelné různé mitotické figury.
Více