Úvod do pedagogiky KPD/KÚP, KPD/NÚP

Pedagogika volného času [Bc.] Studijní opory (nejen) pro kombinované studium Úvod do pedagogiky KPD/KÚP, KPD/NÚP Garant předmětu PaedDr. Petr Bauman, Ph.D. kancelář: TF JU, Kněžská 8, dveře č. 4.20 e-mail: bauman@tf.jcu.cz tel.: +420 387 773 527, +420 775 619 337 pozn.: konzultace prosím domlouvejte telefonicky Cíle předmětu (anotace) Přednášky slouží jako všeobecný úvod do studia moderní pedagogiky a budují tak základ pro studium dalších předmětů zabývajících se otázkami jednotlivých pedagogickým disciplín. Důraz je kladen na porozumění pedagogické terminologii a porozumění přístupům, které pedagogiku pojímají jako vědu sociální a jako humanitní (filosofující) obor. Studenti absolvováním předmětu získají: - znalost základních pedagogických pojmů a jejich systému - přehled o disciplínách pedagogiky - znalosti o principech vědecké práce - dovednost kritického čtení textů zabývajících se pedagogickou problematikou Předpoklady (očekávaná vstupní úroveň znalostí a dovedností) Předmět nepředpokládá žádné vstupní znalosti nad rámec požadavků přijímacího řízení. Počet kreditů: 4 Typ předmětu: povinný Doporučený ročník: 1. Semestr: ZS Požadavky na studenta prostudování povinné literatury ze základní (povinné) literatury (př. jiných zdrojů) nastudovat tematické okruhy, které jsou obsahem kurzu absolvování závěrečné zkoušky Individuální práce studenta (kontrola samostatného studia) Pro předmět není stanovena žádná seminární práce. Kontrola samostudia spočívá v závěrečném přezkoušení znalostí v rozsahu předepsaných témat. Kněžská 8 370 01 České Budějovice +420 387 773 527 www.tf.jcu.cz

Organizace studia V kombinované formě studia je předmět organizován v podobě 4 hod. rozvrhovaných konzultací za semestr. V rámci této rozvrhované konzultace bude prostor pro zodpovězení otázek studentů k prostudované literatuře, představení systému učiva a výkladu vybraných obtížnějších pasáží. Vzhledem k tomu, že k předmětu je dostupná literatura, těžištěm předmětu je samostudium. Doporučuje se, aby student přečetl studijní texty ještě před touto rozvrhovanou konzultací. Účast ve výuce se doporučuje, není však povinná. Studenti si mohou pořizovat audiozáznamy přednášky. Vyučující uvítá jejich případnou kopii. V prezenční formě studia jsou přednášky rozvrhovány v rozsahu 2 hod. týdně. Účast na přednáškách není dle SZŘ JU povinná, rovněž lze pořizovat audiozáznamy. Přehled studijní literatury a dalších studijních pomůcek Povinná základní studijní literatura: 1. PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky; Úvod do studia oboru. 3. vydání. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-567-7 (seženete v knihovnách nebo ještě lépe v knihkupectvích, bude se hodit i ke státnicím z pedagogiky; je možné studovat i ze starších vydání) 2. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 5. vyd. Praha: Portál, 2013. ISBN: 978-80-262-0456-5 (seženete v knihovnách nebo ještě lépe v knihkupectvích, bude se hodit i ke státnicím z pedagogiky; je možné studovat i ze starších vydání) 3. SKALKOVÁ, J. Pedagogika a výzvy nové doby. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315-0603. (s. 11 52, k dispozici na datovém uložišti http://www2.tf.jcu.cz/~bauman/kpd_nup_kup/, odkaz je rovněž dostupný z IS STAG) 4. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (jako příklad kurikulárního dokumentu k rámcovému seznámení se se strukturou a podobou takového dokumentu, dostupný z odkazu v IS STAG) Doporučená rozšiřující studijní literatura: viz sylabus v IS STAG Další studijní pomůcky: Na adrese http://www2.tf.jcu.cz/~bauman/kpd_nup_kup/uzitecne_odkazy.pdf najdete odkazy na webové stránky pro pedagogickou teorii a praxi významných institucí a badatelských pracovišť v oblasti pedagogického výzkumu. Způsob zakončení předmětu: zkouška Zkouška má podobu ústní zkoušky (obvykle cca 15 minut). Studentovi je nejprve dána možnost, aby si zvolil tematický okruh, ze kterého má být dotazován, druhá otázka je pak kladena z okruhu jiného, dle uvážení vyučujícího. V případě nerozhodného hodnocení může být položena třetí doplňující otázka. Výsledná známka je počítána takto: 100 92 %... výborně 91 84 %... výborně minus 83 76 %... velmi dobře 75 68 %... velmi dobře minus 67 60 %... dobře 59 0 %... nevyhověl(a) V případě neúspěchu (hodnocení nižší než 60%) se připouštějí nejvýše dva opravné termíny. Studijní opory (nejen) pro kombinované studium, studijní obor: Pedagogika volného času 2

Vypisování řádných a opravných termínů zkoušek a jejich organizace probíhá dle Studijního a zkušebního řádu JU a souvisejícího opatření děkana TF JU (dokumenty jsou zveřejněny na internetových stránkách fakulty). Obsah předmětu (přehled tematických okruhů) Předmět tematicky pokrývá tyto okruhy: 1. Pedagogika jako věda (pohled filozofie vědy): předmět pedagogiky, pedagogika jako sociální / humanitní věda terminologické otázky a problémy v pedagogice normativní a explanativní pojetí edukace paradigmata v pedagogice pedagogika v dialogu s postmoderním myšlením: problematika hodnot a objektivity, rozlišení faktu a interpretace ve vědě 2. Pedagogika jako věda (pohled sociologie vědy): kritérium konstituovanosti struktura oboru, přehled disciplín (jejich charakteristika, základní otázky); vztah pedagogiky k ostatním vědám významná témata současné pedagogiky: celoživotní učení, edukační média, efektivnost a akontabilita, funkční gramotnost, kvalita ve vzdělávání, multikulturní výchova; edukace a hodnoty 3. Pedagogický výzkum: druhy pedagogického výzkumu, základní metody; zdroje informací, institucionální základna pedagogického výzkumu 4. Edukační procesy a jejich kontext 5. Cíle, výsledky a efekty edukace 6. Žák: subjekt, nebo objekt edukace? 7. Učitel / vychovatel / pedagogický pracovník: charakteristika profese edukátora 8. Institucionalizace edukace: individuální a skupinová edukace školy a školská zařízení vzdělávací systém a ISCED 9. Kurikulum: základy teorie kurikula základní kurikulární dokumenty, kurikulární reforma v ČR Následuje podrobná charakteristika tematických okruhů: Studijní opory (nejen) pro kombinované studium, studijní obor: Pedagogika volného času 3

1. Pedagogika jako věda (pohled filozofie vědy) 1. předmět pedagogiky, pedagogika jako sociální / humanitní věda 2. terminologické otázky a problémy v pedagogice 3. normativní a explanativní pojetí edukace 4. paradigmata v pedagogice 5. pedagogika v dialogu s postmoderním myšlením: problematika hodnot a objektivity, rozlišení faktu a interpretace ve vědě Tématu bude věnován obšírnější komentář. Doporučuji předem nastudovat příslušné pasáže z literatury (viz níže) a připravit si případné otázky. pedagogika, předmět pedagogiky pedagogy (def. podle Dictionary of Education), Pädagogik (pojetí v německy mluvících zemích), pédagogie (Fr.), education sciences sciences, social sciences, humanities / přírodní vědy, sociální vědy, humanitní (kulturní) vědy pedagogika jako věda humanitní / sociální (sociální svět jako konstrukt x jako fakt, humanizmus x behaviorizmus, fenomenologie, hermeneutika x pozitivizmus) pojem (termín), terminologie, definice, konceptuální rámec, přirozený jazyk, verbalizmus exaktní věda, normální věda, výzkum, normativní a explanativní (explanační) / explorativní (explorační) teorie, vztah teorie a praxe účel/poslání pedagogiky, instrumentální role pedagogiky (neutrálnost x angažovanost) sociologický s filozofický pohled na otázku co je věda (kritérium konstituovanosti x racionalita, objektivita / intersubjektivita / subjektivita, empirický původ poznání) moderní (novověké) myšlení (karteziánské pojetí reality), postmoderní myšlení, diskurz, konsenzus, pragmatizmus, fakta a interpretace, relativizace, relativizmus, racionalita, autenticita (autentičnost), ideologie, antipedagogika Důležitá jména T. Akvinský, R. Descartes, F. Bacon, A. Comte, J. F. Lyotard, J. Habermas, K. R. Popper, T. S. Kuhn PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky; Úvod do studia oboru, s. 13 24 PRŮCHA, J. Moderní pedagogika, s. 13 14, 19 72. SKALKOVÁ, J. Pedagogika a výzvy nové doby, s. 11 52 1. Věda začíná tam, kde vědění se vyhledává pro vědění samo. Účel pedagogiky spočívá prvořadě v rozvíjení sebe samé jakožto vědy Objasněte smysl těchto tvrzení, shrňte možné důvody pro tato tvrzení a zhodnoťte, nakolik souhlasíte s tvrzením o účelu pedagogiky. Vysvětlete přitom vztah mezi pedagogickou teorií a praxí, mezi pedagogikou a vzdělávací politikou. 2. ale pochybuje se nezřídka o každé koncepci racionality, která předpokládá obecnou platnost a nárok na univerzalitu. Vlastními slovy přetlumočte význam této charakteristiky postmoderního myšlení. 3. Pedagogika budiž vědou, ovšem vědou positivistickou, tj. zakládající se na empirii, a budiž úplně neodvislá od náboženství a filosofie Studijní opory (nejen) pro kombinované studium, studijní obor: Pedagogika volného času 4

témata filozofie výchovy jsou neobyčejně závažná, Lze (však) konstatovat, že filozofie výchovy spíše tyto problémy otevírá, uvažuje o nich, diskutuje o nich v obecných výpovědích, ale není schopna je řešit a vyřešit tak, aby se o to mohla opřít vzdělávací politika a vzdělávací praxe. V návaznosti na tyto citáty (nebo v konfrontaci s nimi) zhodnoťte vztah pedagogiky jako sociální vědy, pedagogiky jako humanitního ( filosofujícího ) oboru, vzdělávací politiky a pedagogické praxe. 4. Moderní pedagogika staví na: objektivní a přesné reflexi procesů a jevů edukační reality bez úporné snahy o její normování či přetváření. Na pozadí tohoto citátu vysvětlete rozdíl mezi pedagogickou teorií chápanou explanativně (teorie jako systém uspořádaných poznatků o zkoumané skutečnosti) a teorií chápanou normativně. 5. Restaurace subjektivních a intersubjektivních jevů včetně normativních jevů, jako jsou hodnoty, normy, principy, standardy, a jejich zařazení do oblasti racionálního porozumění rozšiřuje koncepci racionality. A zároveň vzniká otázka, jak je možné racionální rozhodnutí ve věci hodnot. Zde (doplňte jméno) poukazuje na význam diskurzu ve vědecké komunitě pro zdůvodněný konsenzus. Vlastními slovy vyjádřete význam tohoto citátu. 6. Vysvětlete, jak lze v jednotlivých pojetích pedagogiky rozumět výrazům teorie a praxe. 7. Popište rozdíl mezi pojetím pedagogiky jako humanitního oboru a pojetím pedagogiky jako vědy sociální. Jak se tento rozdíl projevuje v chápání předmětu zkoumání (výchova x edukační realita) a ve způsobu zkoumání (metodologii)? Na příkladu vybraného pedagogického problému vysvětlete vztah mezi těmito přístupy. Studijní opory (nejen) pro kombinované studium, studijní obor: Pedagogika volného času 5

2. Pedagogika jako věda (pohled sociologie vědy) 1. kritérium konstituovanosti 2. struktura oboru, přehled disciplín (jejich charakteristika, základní otázky) 3. vztah pedagogiky k ostatním vědám 4. významná témata současné pedagogiky: celoživotní učení, edukační média, efektivnost a akontabilita, funkční gramotnost, kvalita ve vzdělávání, multikulturní výchova; edukace a hodnoty Téma je srozumitelně a poměrně vyčerpávajícím zpracováno v knize Přehled pedagogiky, případně je možné doplnit si informace z Pedagogické encyklopedie (ed. J. Průcha). Při charakteristice jednotlivých disciplín není nutné zaměřovat se na podrobnosti, stačí dokázat každou disciplínu charakterizovat příklady několika klíčových otázek či problémů, které zkoumá. Tématu nebude v rámci výuky věnován prostor (pokud nebudou dotazy). klasifikace pedagogických disciplín, hraniční (pomezní) disciplína, interdisciplinarita obecná pedagogika, obecná pedagogika jako teorie výchovy x jako teorie edukační reality dějiny pedagogiky, dějiny školství, komeniologie, srovnávací pedagogika, filozofie výchovy, teorie výchovy, sociologie výchovy, pedagogická psychologie, pedagogika volného času pedagogická antropologie, kulturní antropologie, kultura (v kontextu kulturní antropologie), enkulturace, interkulturní psychologie ekonomie vzdělávání (x ekonomika vzdělávání), HDP, efektivnost, kvalita vzdělávání, návratnost investic do vzdělávání, náklady na vzdělávání, indikátor speciální pedagogika, integrované vzdělávání (skupinová, individuální integrace) sociální pedagogika, sociokulturní deprivace, sociální patologie andragogika, celoživotní učení obecná didaktika, oborové a předmětové didaktiky, psychodidaktika, technologie vzdělávání, pedagogická evaluace, vzdělávací standard, autoevaluace (školy, vzdělávacího zařízení), pedagogická diagnostika, pedeutologie, profesní kompetence teorie řízení školství, vzdělávací politika, pedagogická prognostika, prognóza funkční gramotnost multikulturní výchova, hodnota, integrace, asimilace, gender studies alternativní škola, inovativní škola celoživotní učení x celoživotní vzdělávání, počáteční vzdělávání, další vzdělávání, globalizace, industrializace, informační společnost, lidský kapitál, rozvoj lidských zdrojů, efektivnost, přínos, akontabilita, konkurenceschopnost, zaměstnatelnost edukační médium, e-learning, interaktivnost PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky; Úvod do studia oboru, s. 25 164 1. Objasněte možné důvody, proč v Přehledu pedagogiky není mezi disciplínami pedagogiky ani významnými tématy současné pedagogiky uvedena náboženská pedagogika. 2. Jak vlastně můžeme určit, které téma je v pedagogice významné? Může pedagogika sama určit, která témata by měla být významná? 3. Uveďte příklady několika klíčových otázek či problémů, které zkoumá (ped. disciplína) Studijní opory (nejen) pro kombinované studium, studijní obor: Pedagogika volného času 6

4. Na příkladu vybraného pedagogického problému vysvětlete, co je to interdisciplinarita (případně multidisciplinarita) a jak souvisí pedagogika s jinými obory mimo pedagogiku. Na příkladech otázek, které řeší, vysvětlete souvislost vybraných disciplín v rámci pedagogiky. Studijní opory (nejen) pro kombinované studium, studijní obor: Pedagogika volného času 7

3. Pedagogický výzkum 1. druhy pedagogického výzkumu 2. základní výzkumné metody 3. zdroje informací, institucionální základna pedagogického výzkumu determinanta, faktor, poznatek, kauzalita, proměnná, hypotéza, předpoklad, fakta a interpretace, verifikace a falzifikace (ověřování hypotéz) kvantitativní a kvalitativní výzkum, základní a aplikovaný výzkum, teoretický a empirický výzkum, akční a strategicko-koncepční výzkum, laboratorní a terénní výzkum, longitudinální výzkum, školní etnografie, monodisciplinární / interdisciplinární / transdisciplinární přístup, deskriptivní / diagnostický / explorativní / evaluační přístup věrohodnost výzkumu (prokazatelnost a ověřitelnost), objektivita, validita, reliabilita, reprezentativnost, náhodný výběr, stratifikační výběr výzkumné metody, nástroje a plány výzkumu: pozorování, dotazování / dotazník, rozhovor, experiment, sociometrie, škálování, projektivní metody, testy, analýza produktů činnosti, obsahová analýza, případová studie (kasuistika), metaanalýza, etnografické metody odborné časopisy: Pedagogika, Pedagogická orientace, Orbis Scholae, Studia Paedagogica, Aula, Speciální pedagogika, populárně-naučné časopisy a profesní tisk: Gymnasion, Informatorium 3-8, Komenský, Moderní vyučování, Učitelské noviny, Učitelské listy Pedagogický slovník, Pedagogická encyklopedie MŠMT, Česká asociace pedagogického výzkumu, Česká pedagogická společnost, Národní ústav pro vzdělávání, Národní institut dětí a mládeže, Národní pedagogické muzeum a knihovna J.A.Komenského, Národní knihovna ČR, IBE, EURYDICE, ERIC, UNESCO www.msmt.cz, www.rvp.cz, www.edu.cz, www.nuv.cz, www.nidm.cz PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky; Úvod do studia oboru, s. 183 215, 220 230 PRŮCHA, J. Moderní pedagogika, s. 423 454. 1. Jaký je rozdíl mezi časopisem populárně-naučným a odborným? 2. Vyjmenujte několik názvů českých/zahraničních odborných časopisů / institucí důležitých pro pedagogický výzkum. 3. Které metody výzkumu může pedagog využít při vlastním akčním výzkumu? 4. Charakterizujte základní rozdíly mezi výzkumem kvantitativním a kvalitativním a na přikladu vysvětlete, jak se mohou tyto výzkumné přístupy doplňovat. Studijní opory (nejen) pro kombinované studium, studijní obor: Pedagogika volného času 8

4. Edukační procesy a jejich kontext 1. výchova a vzdělávání x edukační realita 2. edukační prostředí (v mikro-, mezo-, makro- perspektivě) 3. edukační procesy a jejich determinanty edukační realita, edukační procesy, edukační prostředí, edukační konstrukty bezděčné, záměrné, řízené učení; intencionalita struktura edukačního procesu, vstupní determinanty, kontext, multifaktorová povaha edukačních procesů socializace, výchova, vzdělávání vzdělání x výcvik, výchova a vzdělávání, edukace, edukátor, edukant výuka, učení, vyučování PRŮCHA, J. Moderní pedagogika, s. 73 105. SKALKOVÁ, J. Pedagogika a výzvy nové doby, s. 3 6 (stránkování podle el. dokumentu) heslo výchova v Pedagogickém slovníku (Průcha, Walterová, Mareš) 1. Musíme se tedy ptát, když nahradíme např. pojem výchova pojmem edukace, co získáváme a co ztrácíme. Pokuste se odpovědět na tuto otázku obsaženou v citátu prof. Skalkové. 2. Edukační realita je jakýkoliv úsek objektivní skutečnosti, v níž probíhají nějaké edukační procesy. Uveďte, v rámci jakého paradigmatu (paradigmat) byla formulována a na jakých východiscích tato definice edukační reality stojí. 3. Celkově bylo zjištěno, že žáci žijící v nejodlehlejších a izolovaných místech nebo děti z kočujících rodin vykazovaly nejnižší úroveň vzdělávacích výsledků. Laponské děti se silným norským kulturním zázemím dosahovaly lepších výsledků než jiné laponské děti. Obdobná zjištění byla dosažena ve Finsku a na Aljašce. Podle autorů to vede k nevyřešené a rozporuplné otázce: Na jedné straně se vzdělávací politika uvedených zemí snaží podporovat jazyk a kulturní identitu etnických minorit což však nekoreluje s lepšími vzdělávacími výsledky takto podporovaných populací. Na druhé straně, čím je větší kulturní a jazykové sblížení či splynutí s majoritním etnikem, tím je vzdělanostní úroveň dětí z etnických minorit vyšší. Je v citaci popisovaný problém nějak relevantní z hlediska ČR? 4. Uveďte příklady ilustrující učení bezděčné, záměrné a řízené. 5. Na příkladu konkrétní pedagogické situace ilustrujte multifaktorovost pedagogických jevů. 6. Vlastními slovy charakterizujte tři odlišná vymezení výchovy dle Pedagogického slovníku a vysvětlete, v čem se liší. Zhodnoťte slabé a silné stránky těchto pojetí. Studijní opory (nejen) pro kombinované studium, studijní obor: Pedagogika volného času 9

5. Cíle, výsledky a efekty edukace 1. cíle a hodnoty ve výchově 2. vzdělávací politika, Bílá kniha 3. výsledky a efekty edukace 4. zjišťování vzdělávacích výsledků jako nástroj vzdělávací politiky cíle (záměry) výchovy a vzdělávání, školská politika, priority, koncepce, standardy, kritéria, normativní přístup x postmoderní myšlení výsledky a efekty edukace pedagogická evaluace: kvalita, přidaná hodnota a akontabilita ve vzdělávání, efektivnost edukace OECD, PISA, TIMSS, PIRLS PRŮCHA, J. Moderní pedagogika, s. 355 386. Národní program rozvoje vzdělávání v ČR, pasáže věnované cílům vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, pasáže věnované cílům vzdělávání 1. Věda (alespoň ve funkcionalistickém, resp. pozitivistickém smyslu) překračuje své kompetence, když se snaží stanovit cíle vzdělávání, které obecně nemají empirický, objektivní charakter, ale jsou spojeny s hodnotovými soudy. Pedagogická věda je může pouze popisovat, porovnávat, zkoumat, jak jednotlivé principy po svém zavedení do praxe ovlivnily průběh a produkty edukačních dějů apod.... To vyvolává v moderní společnosti závažnou otázku, odkud mají odvozovat svou oprávněnost (legitimitu) cíle vzdělávání a postupy užívané k jejich dosahování. Pokuste se navrhnout vlastní zdůvodněnou odpověď na otázku uvedenou v závěru citátu. 2. Sám ukazatel přidané hodnoty ještě nestačí na adekvátní vystižení kvality edukace... Souhlasíte s tímto tvrzením? Proč? 3. Charakterizujte některý mezinárodní výzkum vzdělávacích výsledků a stručně shrňte jeho nejvýznamnější nálezy. 4. Jsou obtížněji zkoumatelné vzdělávací výsledky, nebo efekty? Proč? Studijní opory (nejen) pro kombinované studium, studijní obor: Pedagogika volného času 10

5. Prohlédněte si níže uvedenou tabulku: VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA VYBRANÝCH SKUPIN OBYVATELSTVA ČR (VĚK 15 LET A VÍCE) Pracovní síla Nezaměstnaní 5 136 258 100,00% 420 433 100,00% základní 399 782 7,78 % 103 645 24,65 % Vzdělání střední bez maturity střední s maturitou 2 257 602 43,95 % 207 115 49,26 % 1 809 846 35,24 % 92 834 22,08 % vysokoškolské 669 028 13,03 % 16 839 4,01 % Zdroj: Český statistický úřad, 3. čtvrtletí 2004 (zaokrouhleno) Poznámky: - Pracovní síla = všichni práce schopní obyvatelé ČR (bez studentů, důchodců, zdr. postižených apod.) - Pro nematematiky : procentní podíl = část / celek x 100. (Dle tohoto vzorce byla např. celková míra nezaměstnanosti 420433 / 5136258 x 100 8,2 %.) Přičemž existuje tvrzení že...čím vyšší je úroveň dosaženého vzdělání jednotlivce, tím vyšší je jeho šance na pracovním trhu získat zaměstnání a zároveň tím nižší je riziko, že se stane nezaměstnaným. (Průcha, J.: Moderní pedagogika, s. 381) Vyvracejí údaje uvedené v tabulce výše uvedené tvrzení, nebo nikoli? Studijní opory (nejen) pro kombinované studium, studijní obor: Pedagogika volného času 11

6. Žák: subjekt, nebo objekt edukace? 1. Žák jako subjekt edukace vs. tradiční definice výchovy 2. Výchova jako (záměrné působení, interakce, doprovázení, vytváření podnětných situací) 3. Psychologie učení a její důsledky pro pojetí edukace 4. Vybrané problémy sociologie výchovy subjekt, objekt behavioristický model učení, konstruktivistický model učení, sociální konstruktivismus, kognitivní socializace, zóna nejbližšího vývoje, pedagog jako facilitátor inteligence, teorie rozmanitých (mnohačetných) inteligencí, vrozená x podmíněná prostředím, teorie (inteligenčního) deficitu vzdělávací příležitosti, deprivace (kulturní, sociální, jazyková), teorie jazykového deficitu, učební (studijní) předpoklady pozitivní diskriminace (affirmative action) sociální determinanty, Bernsteinova teorie determinovanosti vzdělávání, jazykový deficit mastery learning diference, determinace, vzdělávací dráha, koedukace Důležitá jména B. F. Skinner, J. S. Bruner, J. Piaget, L. S. Vygotskij, V. Příhoda, A. Binet, H. Gardner, A. Jensen, H. J. Eysenck, Ch. Jencks, J. S. Coleman, B. Bernstein, W. Labov, B. S. Bloom PRŮCHA, J. Moderní pedagogika, s. 107 169. 1. Pojem výchovy je podezírán, že imanentně obsahuje momenty dominantního potlačování subjektu a jednostranné uplatňování moci vychovatele. Zasaďte tento citát do příslušného kontextu a vyjádřete jeho význam vlastními slovy. 2. Čtvero měření prokazovalo shodné výsledky: žáci z židovských rodin měli nejvyšší inteligenci, kdežto žáci z polských rodin nejnižší inteligenci. To vedlo Příhodu k hypotézám, jež jsou dodnes aktuální: Může se přitom jednati jenom o dvě možnosti: buď..., nebo.... Doplňte chybějící části citátu vlastními slovy. 3. Hypotéza o dědičnosti intelektových schopností je založena na víře, že existují lidé, kteří jsou geneticky méněcennými oběťmi svých vlastních vrozených deficitů. (...) Ti, kdo zdůrazňují dědičnost inteligence a selektivní používání inteligenčních testů, implikují, že školní vzdělávání a sociální vlivy prostředí... (Leon Kamin, Věda a politika) Doplňte chybějící konec citátu vlastními slovy. 4. Testy inteligence jsou připravovány pro bělošskou populaci, tím jsou kulturně zkresleny, a proto v nich děti z etnika Afroameričanů podávají nižší výkony. Vysvětlete, co znamená v citátu zmíněné kulturní zkreslení. 5. Dejte mi tucet nemluvňat, poskytněte mi možnost je vychovávat a já vám zaručím, že vyberuli náhodně kteréhokoli z nich, vzdělám je pro jakýkoli typ speciální profese lékař, právník, umělec, obchodník... bez ohledu na jejich talent, sklony, rasu či na povolání jejich rodičů. Zformulujte protichůdné stanovisko v pomyslném sporu genetika vs. výchova. Studijní opory (nejen) pro kombinované studium, studijní obor: Pedagogika volného času 12

6. Pojem jazykový deficit je součástí moderního mýtu pedagogické psychologie... je zvlášť nebezpečný, protože odvrací pozornost od skutečných nedostatků naší vzdělávací soustavy k imaginárním defektům dětí. Zasaďte tento citát do příslušného kontextu a vysvětlete jeho relevanci z hlediska diskusí o inkluzivním vzdělávání. 7. Platí-li Jensenova teorie deficitu, co to v praktických důsledcích znamená pro výuku, respektujeme-li žáka jako subjekt edukace? Považujete Jensenovu teorii deficitu za rasistickou? 8. Je podle Vás pozitivní diskriminace dobrým nástrojem pro odstranění nerovnosti ve vzdělávacích příležitostech? Proč? Týká se problematika nerovnosti ve vzdělávacích příležitostech také ČR? 9. Říkáme, že žák je subjekt edukace. Co tato formulace znamená? Jaká rizika přináší to, když v edukačním procesu nerespektujeme fakt, že žák je subjektem? Jaká rizika může naopak představovat respektování této skutečnosti? 10. Koedukace nemůže být považována za automatický a nedotknutelný princip veřejného školství, ale musí být trvale teoreticky a prakticky reflektována. Vysvětlete vlastními slovy význam tohoto citátu. 11. Jak v práci s dětmi realizovat tzv. hodnotovou výchovu? 12. Vysvětlete rozdíl mezi behavioristickým a konstruktivistickým modelem učení. V rámci odpovědi uveďte do souvislosti pojmy: subjekt, objekt, stimul, prekoncept, reakce, asimilace, akomodace, kognitivní konflikt. 13. Jednotlivá pojetí výchovy uvedená v Pedagogickém slovníku (viz také téma 4) posuďte z hlediska toho, zda představují edukanta spíše jako subjekt, nebo spíše jako objekt edukace. 14. Jaké důsledky pro pojetí výchovy a vzdělávání má pojetí žáka jako subjektu ve srovnání s pojetím žáka jako objektu edukace? Srovnejte z tohoto hlediska pojetí výchovy jako záměrného působení na jedince, výchovy jako interakce mezi vychovatelem a vychovávaným a výchovy jako vytváření podnětných situací. 15. Vysvětlete, v čem spočívá etické a psychologické hledisko tvrzení, že žák je subjektem edukace. 16. Co znamená předávat hodnoty? V rámci odpovědi ukažte, jak se jednotlivá paradigmata psychologie učení (behaviorismus, konstruktivismus, sociální konstruktivismus) odrážejí v tom, jak na tuto otázku lze odpovědět. Studijní opory (nejen) pro kombinované studium, studijní obor: Pedagogika volného času 13

7. Učitel / vychovatel / pedagogický pracovník: charakteristika profese edukátora 1. učitel a vychovatel: podobnosti a rozdíly profese, vzájemný vztah 2. profesní standardy a problémy profesionalizace učitelství / vychovatelství 3. profesní dráha učitele/vychovatele 4. charakteristika pedagogického pracovníka dle zákona 563/2004 Sb. učitel, vychovatel, edukátor, pedagogický pracovník (Zákon o pedagogických pracovnících) profese (ve významu užívaném v sociologii), feminizace, prestiž, složky profesní kompetence učitele/vychovatele osobnostní charakteristiky učitele/vychovatele, (pedagogické) myšlení učitele/vychovatele, teorie kauzálních atribucí, pygmalionský efekt / sebesplňující předpověď profesní dráha učitele/vychovatele (začínající, expert, vyhasínající), syndrom vyhoření učení, vyučování, výuka PRŮCHA, J. Moderní pedagogika, s. 171 233. Zákon 563/2004 Sb. (stačí rámcová orientace, přehled o vymezených kategoriích pedagogických pracovníků) 1. Neexistuje univerzální definice dobrého či efektivního učitele/vychovatele. Uveďte možné důvody, proč tomu tak je. Vnímáte tuto skutečnost jako problém? 2. Shrňte pozitiva a rizika trendu profesionalizace, resp. tvorby profesního standardu učitelství/vychovatelství. 3. Učitelé chápou příčiny úspěchu/neúspěchu žáků v závislosti na tom, jaký obraz o žácích si vytvořili, resp. jaká očekávání k nim vztahují. Jaký jev, resp. teoretický konstrukt, tento citát popisuje? 4. Je podle vás správné odvozovat z názorů (zkušených) učitelů/vychovatelů závěry pro obsah studia učitelství/vychovatelství? Proč ano/ne? 5. Stručně popište tři nejběžněji uváděné etapy ve vývoji profesní dráhy učitele a řekněte: (1) zda by podle vás bylo možné o podobných etapách hovořit i v případě vychovatele a (2) zda každý člověk musí na své profesní dráze nutně projít všemi těmito etapami? 6. Považujete pygmalion-efekt za jev pozitivní, nebo negativní? 7. Může pedagog v práci s dětmi prezentovat hodnoty, které vyznává? 8. Jmenujte alespoň několik příkladů profese pedagogického pracovníka, jak je vymezuje zákon 563/2004 Sb. Charakterizujte požadavky, které jsou dle tohoto zákona kladeny na tyto pracovníky. Studijní opory (nejen) pro kombinované studium, studijní obor: Pedagogika volného času 14

8. Institucionalizace edukace 1. individuální a skupinová edukace 2. školy a školská zařízení 3. vzdělávací systém a ISCED psychosociální klima, pedagogická komunikace, facilitace, facilitátor normovaný čas vyučování, reálný čas vyučování, příležitost k učení, čas pokrytý učivem, čas aktivního učení funkce školy (instituce pro řízenou edukaci): personalizační, kvalifikační, socializační, integrační kritérium, komparace, indikátor Key Data on Education in Europe, Education at a Glance: OECD indicators ISCED 0 6: preprimární / primární / nižší sekundární / vyšší sekundární / postsekundární / první stupeň terciárního / druhý stupeň terciárního vzdělávání PRŮCHA, J. Moderní pedagogika, s. 307 353, 387 422. PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky; Úvod do studia oboru, s. 246 250 1. Zhodnoťte možná pro a proti, která se uvádějí v diskuzi o domácím vzdělávání. 2. K níže uvedeným termínům přiřaďte odpovídající popis; své porozumění uvedeným termínům prokažte tím, že do pomyslného vzorce efektivnosti využití času disponibilního pro výuku doplníte čitatele a jmenovatele: normovaný čas vyučování reálný čas vyučování (výuky) využitý čas vyučování (výuky) čas pokrytý učivem čas aktivního učení čas, kdy se vyučování uskutečnilo (nebylo znemožněno např. absencí vyučujícího) čas, kdy žáci provádějí učební činnosti vyžadující aktivizaci jejich kognitivní kapacity souhrn času v realizované výuce, kdy se žáci dostávají do příležitostí k učení souhrn času vymezeného příslušným kurikulárním dokumentem jako celková hodinová dotace úsek výuky, v němž učitelé nebo žáci provádějí činnosti s určitým kurikulárním obsahem Efektivnost využití času pro výuku = 3. Vážnost školy spočívá v tom, že má možnost bezprostředně pracovat na odstraňování barbarství v člověku, a v tomto směru tradiční škola selhala.... Heinrich Himmler vyrostl ve staré buržoazní rodině s dobrým humanitním vzděláním. Na pozadí tohoto citátu zhodnoťte jednotlivé funkce školy jako instituce pro řízenou edukaci. Analogicky se pokuste charakterizovat funkce vybraného typu školského zařízení. 4. Vyjmenujte dva příklady vzdělávacích institucí v ČR ke každému stupni ISCED. 5. Které nejvýznamnější faktory se podílejí na utváření klimatu malé sociální skupiny? 6. Stručně popište a na příkladu vysvětlete, co je to psychosociální klima a jak se v pedagogické praxi může projevovat. Studijní opory (nejen) pro kombinované studium, studijní obor: Pedagogika volného času 15

7. Vysvětlete, v čem spočívá personalizační, kvalifikační, socializační a integrační funkce vzdělávacích institucí a dle studovaného oboru zhodnoťte význam těchto funkcí z hlediska fungování institucí realizujících výchovu ve volném čase / náboženskou výchovu (nakolik jsou tyto funkce důležité z hlediska cílů výchovy ve volném čase / náboženské výchovy). Studijní opory (nejen) pro kombinované studium, studijní obor: Pedagogika volného času 16

9. Kurikulum 1. základy teorie kurikula 2. základní kurikulární dokumenty, kurikulární reforma v ČR Téma je v literatuře zpracováno jen částečně, bude mu věnován obšírnější komentář v rámci výuky. Tématu je třeba věnovat velkou pozornost, bude stěžejní pro navazující předmět Obecná didaktika. kurikulum, zprostředkující (means-end) x vstřícný (zkušenostní) pojetí kurikula formy / fáze kurikula (koncepční, projektová, realizační, rezultátová, efektová); kurikulum zamýšlené, realizované a dosažené dimenze kurikula (ideová, obsahová, organizační, metodická) formální kurikulum, neformální kurikulum, skryté kurikulum, nulové kurikulum národní kurikulum, cílové standardy, evaluační standardy, Standard základního vzdělávání, kmenové učivo, kurikulární obsah RVP, ŠVP, učební osnovy, učivo, rámcový/školní učební plán, vzdělávací oblast, průřezová témata, klíčové kompetence (k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní) PRŮCHA, J. Moderní pedagogika, s. 235 268. 1. Propojte teze teorie deficitu a teorie rozmanitých (mnohačetných) inteligencí s tezemi postmoderní filozofie a řekněte, jaké závěry by z této kombinace mohly plynout ve vztahu k inferioritě některých ras či sociálních skupin. Můžeme z tohoto rovněž vyvodit nějaké závěry pro koncepci národního kurikula? (Pokud ne, proč? Pokud ano, jaké?) 2. Popište rizika, díky nimž hrozí, že nahrazení dřívějších vzdělávacích programů (jejich učebních osnov) školními vzdělávacími programy v rámci kurikulární reformy nevyřeší problémy, díky nimž bývají osnovy kritizovány (přetěžování žáků, zaměření na faktografii apod.). 3. Definujeme-li skryté kurikulum jako normy a postoje, které se žáci naučí uvnitř edukační instituce, ale které nejsou výslovně uváděny mezi vymezenými cíly dané instituce, můžeme vůbec skryté kurikulum zařadit mezi ostatní předměty zájmu moderní pedagogiky (tj. můžeme je podrobit zkoumání)? 4. V kontextu výchovy ve volném čase nebo náboženské výchovy (v závislosti na studovaném oboru) vysvětlete, co je to skryté kurikulum. Je tento koncept nějak relevantní pro pedagogickou praxi? Pokud ano, v čem například? Pokud ne, proč? 5. Vysvětlete a příklady ilustrujte, co je to kurikulum zamýšlené, realizované a dosažené. Jaký smysl má toto rozlišení pro pedagogickou praxi? 6. Pro každou z forem kurikula (koncepční, projektová, realizační, rezultátová, efektová) uveďte jeden příklad edukačního konstruktu, jenž tuto formu kurikula reprezentuje. 7. Pro každou z jednotlivých dimenzí kurikula (ideová, metodická, obsahová, organizační) v jeho realizační fázi uveďte příklad, který by tuto dimenzi ilustroval. Vysvětlete, jak se ideová dimenze kurikula podílí na transformaci jednotlivých forem kurikula. 8. Jak souvisejí cíle, obsahy, metody a organizační formy pedagogické práce? Vysvětlete tyto souvislosti teoreticky a doložte je příklady různých pedagogických situací. 9. Popište a na příkladech z prostředí zájmového vzdělávání vysvětlete návaznost jednotlivých forem kurikula. 10. Co jsou to klíčové kompetence? Vysvětlete funkci tohoto konceptu v kontextu kurikulární reformy. Zhodnoťte relevanci tohoto konceptu pro výchovu ve volném čase. Studijní opory (nejen) pro kombinované studium, studijní obor: Pedagogika volného času 17