ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SÁZAVKA B1

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SÁZAVKA.. B1 Textová č ást zpracovaná projektantem Celkový počet stran: 37 strana 1

OBSAH TEXTOVÉ Č ÁSTI: 1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů...4 1.1. Soulad návrhu s nadřazenou ÚPD...4 1.1.1. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR 4 1.1.2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 4 1.1.3. Soulad s územně analytickými podklady 4 1.2. Koordinovanost využití širšího v území...5 1.2.1. Postavení obce v systému osídlení 5 1.2.2. Širší vztahy dopravní infrastruktury 5 1.2.3. Širší vztahy technické infrastruktury 5 1.2.4. Širší vztahy občanského vybavení 6 1.2.5. Širší vztahy ÚSES 6 1.2.6. Širší vztahy dalších přírodních systémů 6 2. Údaje o splnění zadání územního plánu...7 3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení...7 3.1. Vyhodnocení souladu územního plánu...7 3.1.1. Soulad s cíli a úkoly územního plánování 7 3.1.2. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 7 3.1.3. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů 8 3.2. Odůvodnění koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce...8 3.2.1. Odůvodnění koncepce rozvoje řešeného území 8 3.2.2. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje hodnot území 9 3.3. Odůvodnění urbanistické koncepce...11 3.3.1. Vznik a vývoj urbanistické struktury 11 3.3.2. Hlavní východiska urbanistické koncepce 12 3.3.3. Sytém sídelní zeleně 13 3.3.4. Obyvatelstvo a bydlení 13 3.3.5. Rekreace 14 3.3.6. Výroba 14 3.4. Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury...15 3.4.1. Dopravní infrastruktura 15 3.4.2. Technická infrastruktura 17 3.4.3. Občanské vybavení 20 3.4.4. Veřejná prostranství 21 3.5. Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny...22 3.5.1. Základní koncepce uspořádání a obnovy krajiny 22 3.5.2. Koncepce územního systému ekologické stability 25 3.5.3. Vodní hospodářství 28 3.5.4. Horninové prostředí a geologie 29 3.6. Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb...30 3.6.1. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 30 3.7. Zdůvodnění přijaté varianty, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území...30 4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na životní prostředí a udržitelný rozvoj území...31 4.1. Vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí...31 4.2. Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území...31 4.2.1. Zhodnocení podmínek rozvoje území 31 4.2.2. Vyhodnocení vlivů ÚP Sázavka na udržitelný rozvoj území 31 5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF...32 5.1. Zdůvodnění potřeby a rozsahu záboru ZPF...32 5.1.1. Zdůvodnění potřeby záboru ZPF 32 strana 2 Odů vodnění ÚP Sázavka Textová č ást zpracovaná projektantem B1

5.1.2. Zdůvodnění nezbytného rozsahu záboru ZPF 32 5.2. Údaje o navrhovaném záboru ZPF...34 5.2.1. Charakter ploch předpokládaného záboru ZPF 34 5.2.2. Rozsah požadovaných ploch a dopad na ZPF tabulka: 35 5.2.3. Soulad navrženého záboru s dalšími zásadami ochrany ZPF 36 5.3. Zdůvodnění vhodnosti uvedeného řešení z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů...37 5.3.1. Zdůvodnění nutnosti záboru vysoce chráněných druhů půd a vhodnosti uvedeného řešení 37 5.3.2. Shrnutí 37 6. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL...37 6.1. Údaje o navrhovaném zalesnění...37 6.2. Údaje o navrhovaném záboru PUPFL...37 6.3. Údaje o dotčení pásma 50 m od okraje lesa...37 POUŽITÉ ZKRATKY: ČOV ČR ČSÚ KÚ LC LK LPF ORP NKP PHO PRVK PUPFL PÚR REZZO RD SEA STL TS VTL VVTL ÚAP ÚP ÚPD ÚSES VN VVN ZPF ZÚR čistírna odpadních vod Čeká republika Český statistický úřad katastrální území lokální biocentrum lokální koridor lesní půdní fond obec s rozšířenou působností nemovitá kulturní památka pásmo hygienické ochrany plán rozvoje vodovodů a kanalizací pozemky určené k plnění funkcí lesa politika územního rozvoje registr emisních zdrojů znečištění ovzduší rodinný dům strategic environmental assessment středotlaký (plynovod) trafostanice vysokotlaký (plynovod) velmi vysokotlaký (plynovod) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability vysoké napětí velmi vysoké napětí zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje B1 Odů vodnění ÚP Sázavka Textová č ást zpracovaná projektantem strana 3

1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 1.1. SOULAD NÁVRHU S NADŘ AZENOU ÚPD 1.1.1. Soulad s Politikou územního rozvoje Č R Sázavka se nachází mimo rozvojové oblasti a osy i mimo specifické oblasti republikového významu stanovené v PÚR ČR. V souladu s PÚR ČR je v řešeném území vymezen koridor územní rezervy pro návrh vysokorychlostní tratě. V dalších bodech je ÚP Sázavka v souladu s PÚR ČR, do řešení územního plánu se však promítá pouze v obecné rovině. 1.1.2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Sázavka se nachází mimo rozvojové oblasti a osy stanovené v ZÚR kraje Vysočina i mimo specifické oblasti. Rozsah rozvojových ploch je navržen pouze na základě situace uvnitř řešeného území. ZÚR kraje Vysočina v řešeném území vymezují koridor územní rezervy pro návrh vysokorychlostní tratě. ÚP Sázavka tento koridor zpřesňuje jako plochu územní rezervy R1 pro dopravní infrastrukturu železniční v šířce 250m od předpokládané osy tratě. ZÚR kraje Vysočina v řešeném území vymezují koridor územní rezervy pro modernizaci železniční tratě č.230 na parametry AGTC. ÚP Sázavka tento koridor zpřesňuje jako plochy územních rezerv R1, a R2 pro dopravní infrastrukturu železniční v šířce budoucího ochranného pásma uvažovaných variant řešení úprav železniční tratě dle studie zpracované firmou Sudop Praha, a.s., tj. 60 m od krajní koleje. V severní části řešeného území ZÚR kraje Vysočina vymezují plochu územně hájené vodní nádrže Štěpánov. ÚP Sázavka tuto plochu zpřesňuje jako územní rezervu R3 pro plochy vodní a vodohospodářské. V ÚP Sázavka je vymezena regionální struktura ÚSES, převzatá a zpřesněná ze ZÚR kraje Vysočina. Jedná se o regionální biokoridor RK 1355, který prochází podél to toku řeky Sázavky při západní hranici řešeného území. Plochy ÚSES jsou v ÚP Sázavka vymezeny jako přírodní plochy se specifickými podmínkami využití, zajišťující jejich ochranu. Založení ÚSES na těchto plochách je označeno jako veřejně prospěšné opatření. Řešené území je v ZÚR kraje Vysočina zařazeno mezi krajiny lesozemědělské harmonické. Řešení ÚP Sázavka je v souladu s hlavním cílovým využitím krajiny, se zásadami pro činnost v území i se zásadami pro rozhodování o změnách v území, které jsou v ZÚR kraje Vysočina stanoveny pro tento typ krajiny. V ostatních oblastech nedefinují ZÚR kraje Vysočina pro řešené území žádné specifické požadavky. Koncepce zásobování pitnou vodou a koncepce likvidace odpadních vod je v souladu s PRVK kraje Vysočina. 1.1.3. Soulad s územně analytickými podklady ÚP Sázavka respektuje hodnoty území a limity využití území dle ÚAP ORP Světlá nad Sázavou. V ÚP Sázavka jsou zapracovány a zpřesněny záměry nadmístního významu dle ÚAP ORP Světlá nad Sázavou a zároveň jsou územním plánem řešeny stanovené okruhy problémů. strana 4 Odů vodnění ÚP Sázavka Textová č ást zpracovaná projektantem B1

1.2. KOORDINOVANOST VYUŽITÍ ŠIRŠÍHO V ÚZEMÍ ÚP Sázavka respektuje níže uvedené trasy i koridory veřejné infrastruktury a strukturu ÚSES, nadmístního významu, zajišťuje jejich koordinaci uvnitř řešeného území a zachovává jejich návaznosti na hranicích řešeného území. 1.2.1. Postavení obce v systému osídlení Řešené území sousedí se správními územími obcí Habry (KÚ Lubno u Bačkova, KÚ Zboží), Kunemil, Světlá nad Sázavou (KÚ Dolní Dlužiny), Ovesná Lhota, Leština u Světlé (KÚ Vrbice u Leštiny, KÚ Leština u Světlé, KÚ Štěpánov u Leštiny) a Chrtníč. Vzhledem ke své velikosti nemá Sázavka významné postavení ve struktuře osídlení kraje. Navržený rozvoj obce má výhradně místní charakter a neovlivňuje významným způsobem navazující území sousedních obcí. Vazby řešeného území na okolí z hlediska hierarchie větších sídel jsou orientovány zejména na Světlou nad Sázavou, kde je rovněž dostupná většina vyššího občanského vybavení a pracovních příležitostí. Tyto funkce se v řešeném území nikdy nemohly plně rozvinout, a proto má Sázavka ze své podstaty převážně rezidenční charakter. 1.2.2. Širší vztahy dopravní infrastruktury 1.2.2.1. Železnič ní doprava Řešeným územím prochází železniční trať č.230 Havlíčkův Brod Kolín, na které se nachází železniční zastávka Sázavka. Železniční zastávka je z centrální části obce dobře přístupná. Pro modernizaci části tratě je vymezen koridor územní rezervy R1 a R2 pro dopravní infrastrukturu železniční. Do západní části řešeného území zasahuje koridor územní rezervy R1 pro dopravní infrastrukturu železniční určený pro výhledový záměr výstavby vysokorychlostní tratě. Územní ochrana koridoru pro výstavbu vysokorychlostní tratě je stanovena v PÚR ČR i v ZÚR kraje Vysočina. 1.2.2.2. Silnič ní doprava Dopravní páteří řešeného území je silnice III/3471 Leština u Světlé - Tis, která prochází zastavěným územím v jeho podélné ose. V okrajových částech se na ni napojují další dvě silnice - III/3478 Sázavka Kunemil a III/34734 Sázavka Ovesná Lhota, které mají z hlediska dopravního napojení řešeného území spíše podružný význam. Uvedené komunikace nejsou součástí páteřní sítě komunikací kraje Vysočina. Jiné silnice I.-III. třídy se v řešeném území nenachází. 1.2.2.3. Letecká doprava Celé řešené území se nachází v ochranném pásmu letištního radiolokačního prostředku letiště Čáslav. Do řešeného území nezasahuje koridor pro létání v malých a přízemních výškách. 1.2.3. Širší vztahy technické infrastruktury 1.2.3.1. Vodovod V řešeném území se nenachází vodovodní infrastruktura nadmístního významu. Obecní vodovod, vodní zdroje i související pásma hygienické ochrany nezasahují mimo řešené území. 1.2.3.2. Kanalizace Koncepce likvidace odpadních vod je řešena v souladu s PRVK kraje Vysočina, který nepředpokládá řešení vyžadující koordinaci se sousedními obcemi. 1.2.3.3. Plynovod Severně od Sázavky prochází souběžně tři potrubí VVTL plynovodu ve správě RWE Transgas. B1 Odů vodnění ÚP Sázavka Textová č ást zpracovaná projektantem strana 5

1.2.3.4. Rozvody elektř iny Střední částí řešeného území prochází nadzemní vedení VVN 400 kv č.413 Řeporyje - Prosenice. 1.2.3.5. Dálkovody Řešeným územím neprochází ropovod ani jiný produktovod. 1.2.3.6. Telekomunikace a radiokomunikace Střední částí řešeného území prochází radioreléový paprsek. V řešeném území se nenachází žádné převaděče, zesilovací stanice, apod. V souběhu s potrubím VVTL plynovodu prochází dálkový telekomunikační kabel ve správě Net4net. V souladu ÚAP ORP Světlá nad Sázavou je v řešeném území vymezen koridor pro položení komunikačního kabelu. 1.2.4. Širší vztahy obč anského vybavení Ze základního občanského vybavení se v Sázavce nachází pošta, sídlo obecního úřadu, kulturní dům, mateřská školka, základní škola první stupeň, farnost s kostelem Narození sv.jana Křtitele, hřbitov, hospoda, prodejna smíšeného zboží a fotbalové hřiště. Veškerá vyšší občanská vybavenost je situována ve Světlé nad Sázavou, v jejíž spádové oblasti se Sázavka nachází. 1.2.5. Širší vztahy ÚSES Řešené území má přímou vazbu na regionální strukturu ÚSES v údolní nivě řeky Sázavky při západní hranici řešeného území prochází regionální biokoridor RK 1355, který propojuje RC 721 Sázavka a NC 57 Chraňbožský les. Plochy ÚSES jsou v ÚP Sázavka vymezeny jako přírodní plochy se specifickými podmínkami využití, které zajišťují jejich ochranu. 1.2.6. Širší vztahy dalších př írodních systémů Dolní tok řeky Sázavky, která protéká podél západní hranice řešeného území, je vymezen jako evidovaná lokalita ochrany přírody SV001 z důvodu výskytu dvou zvláště chráněných druhů ryb. Žádná jiná maloplošná ani velkoplošná chráněná území do řešeného území nezasahují. strana 6 Odů vodnění ÚP Sázavka Textová č ást zpracovaná projektantem B1

2. ÚDAJE O SPLNĚ NÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Schválené zadání ÚP Sázavka bylo respektováno ve všech bodech kromě těchto dílčích odchylek: Bod H.2.: Aktualizovat pásmo hygienické ochrany u stávajícího zemědělského areálu a vyznačit je v grafické části odůvodnění ÚP. Ochranné pásmo zemědělského areálu nebylo nikdy vyhlášeno, nemá tedy charakter limitu využití území. Z hlediska hygienických dopadů z provozu zemědělského areálu nepředstavuje dle stávající legislativy zápach z živočišné výroby možnost ohrožení zdraví nebo jiného veřejného zájmu. Související hluk, prach a vibrace nedosahují úrovní, které by vzhledem k intenzitě zemědělské výroby mohly překročit hygienické limity pro okolní chráněné venkovní prostory. Z těchto důvodu není ochranné pásmo zemědělského areálu vyznačeno v grafické části ÚP ani není aktualizováno. Bod K1: Požadavek na prověření využití ploch územní studií není stanoven, vzhledem k předpokládanému malému rozsahu rozvojových ploch. Plocha Z2 má rozlohu 5,24 ha, což představuje poměrně významný rozsah. Vzhledem k potřebě koordinovaného využití plochy a koncepčního řešení související infrastruktury je výstavba na této ploše podmíněna zpracováním územní studie. 3. KOMPLEXNÍ ZDŮ VODNĚ NÍ PŘ IJATÉHO Ř EŠENÍ 3.1. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU 3.1.1. Soulad s cíli a úkoly územního plánování Navržené řešení je v souladu s cíli územního plánování, protože vytváří předpoklady pro zvyšování hodnot v řešeném území a nenarušuje podmínky udržitelného rozvoje. ÚP Sázavka dotváří předpoklady k zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje uvedených hodnot území je uvedeno v bodě 3.2.2. 3.1.2. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho provádě cích p ř edpisů ÚP Sázavka i stanovený způsob jeho projednání je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a s jeho prováděcími vyhláškami č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb. V souladu s 3 odst. 4 vyhl. 501/2006 Sb. jsou plochy s rozdílným způsobem využití v ÚP Sázavka dále podrobněji členěny. S ohledem na specifické podmínky řešeného území jsou nad rámec vyhl. 501/2006 Sb. územním plánem Sázavka vymezeny plochy sídelní zeleně. Tyto plochy jsou v územním plánu definovány proto, aby bylo možné vymezit systém sídelní zeleně (podle přílohy č.7, části I., odst.1, písm.c vyhlášky 500/2006 Sb.) včetně podmínek využití, zaručující ochranu ploch sídelní zeleně před nežádoucími zásahy. B1 Odů vodnění ÚP Sázavka Textová č ást zpracovaná projektantem strana 7

3.1.3. Soulad s požadavky zvláštních právních př edpisů Návrhem ÚP Sázavka nedochází ke střetu veřejných zájmů. Výsledný návrh je zcela v souladu se stanovisky dotčených orgánů a se zvláštními právními předpisy. Především zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 334/1992 Sb.,o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 13/1997 Sb.,o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3.2. ODŮ VODNĚ NÍ KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ OBCE 3.2.1. Odů vodně ní koncepce rozvoje ř ešeného území Koncepce rozvoje území obce přímo i nepřímo vyplývá z PÚR ČR a z urbanistických zásad. Jedním z hlavních cílů řešení ÚP Sázavka je vytvoření podmínek pro dosažení udržitelného rozvoje území. Udržitelný rozvoj území je podmíněn vytvořením podmínek pro odpovídající hospodářský rozvoj, pro zvyšování soudržnosti obyvatel v území a pro zlepšování životního prostředí. Vytvoření uvedených podmínek vyžaduje vymezení nových rozvojových ploch a ploch pro obnovu původního uspořádání krajiny (založení ÚSES, výstavba rybníků, zalesňování). Komplexním návrhem uspořádání a využití území obce jsou vytvořeny podmínky pro zachování čitelnosti urbanistické struktury a posilování identity obce, včetně zachování jejího venkovského charakteru při respektování okolního přírodního prostředí. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území a jejich situování vychází ze stávající urbanistické struktury obce. Je vyloučena možnost vzniku takových aktivit, které by mohly narušit kvalitu životního prostředí jako celku. Je kladen důraz na ochranu nezastavěného území, zejména na přírodě blízkých plochách, plochách s výskytem chráněných druhů živočichů a rostlin, plochách LPF a plochách ZPF s vysoce chráněnými druhy půd. ÚP Sázavka vytváří podmínky pro realizaci opatření, která obnovují původní krajinný ráz a tradiční venkovské uspořádání území, která zvyšují ekologickou stabilitu území, zvyšují retenční schopnosti území, snižují erozní ohroženost, umožňují polyfunkční využití krajiny, a která prohlubují příznivé sepětí obytných částí obce s okolní krajinou. strana 8 Odů vodnění ÚP Sázavka Textová č ást zpracovaná projektantem B1

3.2.2. Odů vodně ní způ sobu ochrany a rozvoje hodnot území 3.2.2.1. Archeologické hodnoty území V řešeném území nejsou evidovány archeologické lokality. Při případném archeologickém nálezu v řešeném území je nutno postupovat v souladu s příslušným zákonem o památkové péči. 3.2.2.2. Kulturně historické hodnoty území V řešeném území není vyhlášena památková rezervace ani památková zóna. V řešeném území se nachází pouze jedna nemovitá kulturní památka kostel Narození sv.jana Křtitele zapsaný v rejstříku ústředního seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem 31011/6-333. Jako kulturně hodnotné objekty, které posilují identitu obce lze dále vnímat kapličku u hráze rybníka ve východní části obce a památník obětem války na návsi. Významné jsou i kříže, rozmístěné v krajině podél historických cest, dokládající barokizaci krajiny v 18. a 19.století. Navržené řešení územního plánu respektuje uvedené hodnoty, vytváří podmínky pro jejich ochranu a dodržuje zásady udržitelného rozvoje venkovského prostoru. 3.2.2.3. Architektonické a urbanistické hodnoty území V řešeném území se nevyskytují architektonicky zvlášť hodnotné objekty, proto ÚP Sázavka řeší ochranu rázu obce pouze v obecné rovině. Řešené území je pouze slabě urbanizované, proto zde nedošlo ke vzniku urbanistických hodnot nadmístního významu. Lokální urbanistické hodnoty jsou spojeny především s dominantou kostela a návesním prostranstvím v centru obce. Jedná se o rozsáhlá veřejná prostranství se zatravněnými plochami a vzrostlou sídelní zelení, která jsou podél osy návsi jasně vymezena souvislými frontami původních zemědělských usedlostí. Význam centrálního prostoru návsi je prohlouben soustředěním objektů občanské vybavenosti, které posilují význam návsi jako společensky kulturního centra obce. Celkově působí jádro obce zklidněným dojmem a vytváří vhodné podmínky pro oddechové aktivity obyvatel obce. Uvedené prvky významně přispívají k posilování identity místa a dohromady umožňují, aby uvedené prostory plnily estetické, provozní i socializační funkce jádra obce. Uvedená urbanisticky hodnotná veřejná prostranství jsou chráněna pasivními opatřeními ve formě regulativů, které zabraňují nežádoucí zástavbě na těchto prostranstvích, a které regulují zástavbu v okolí (viz část A1, kapitola 6). 3.2.2.4. Ostatních civilizač ní hodnoty v území Řešení ÚP Sázavka respektuje a rozvíjí ostatní civilizační hodnoty území, tj.především hodnoty území spočívající v jeho vybavení veřejnou infrastrukturou, v možnostech pracovního uplatnění, v dopravní dostupnosti částí obce, v dostupnosti veřejné dopravy a v možnosti využívání krajiny k zemědělským účelům. 3.2.2.5. Ochrana nezastavě ného území Dolní tok řeky Sázavky, která protéká podél západní hranice řešeného území, je vymezen jako evidovaná lokalita ochrany přírody SV001 z důvodu výskytu dvou zvláště chráněných druhů ryb. Významná jsou i území s obecnou ochranou přírody dle zákona č.114/92 Sb. Jedná se o všechny plochy lesů, vodní toky, nivy, plochy mokřadů a rybníků. Ochrana většiny těchto lokalit je zajištěna jejich zapojením do územního systému ekologické stability a stanovením způsobu jejich využití jako přírodních ploch se specifickými podmínkami využití, které zajišťují jejich ochranu. V těchto plochách je zájem ochrany přírody nadřazen jejich hospodářskému využití. B1 Odů vodnění ÚP Sázavka Textová č ást zpracovaná projektantem strana 9

ÚP Sázavka umožňuje zábor půdního fondu z důvodu zástavby a obnovy původního uspořádání krajiny (založení ÚSES, zalesňování). Zábor půdního fondu je navržen pouze v nezbytně nutném rozsahu a především v lokalitách mimo vysoce chráněné druhy půd. Účelnost využití zastavěného území, nezbytnost vymezení nových zastavitelných ploch a jejich minimální nutný rozsah jsou uvedeny v bodě 5.1. 3.2.2.6. Ochrana proti hluku Ochrana před hlukem vyplývá ze zákona č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů a z nařízení vlády č.148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V řešeném území se nenachází žádné významné zdroje hluku. Intenzita dopravy na silnicích III/3471, III/3478 a III/34734 je natolik nízká, že nadlimitní hladiny hluku nepřekračují katastrální hranice komunikace. Rozsah zemědělské výroby v zemědělském areálu není takový, aby hluk ze zemědělské výroby a ze související dopravy mohl překročit limitní hladiny hluku pro okolní chráněné venkovní prostory. Rozvojové plochy pro bydlení a občanskou vybavenost jsou umístěny v dostatečné vzdálenosti od stávajících zdrojů hluku a ÚP Sázavka neumožňuje v řešeném území vznik jiných významných zdrojů hluku. 3.2.2.7. Ochrana proti zneč istě ní ovzduší Ochrana ovzduší vyplývá ze zákona č.309/1991 Sb., o ovzduší ve znění pozdějších předpisů, ze zákona č.389/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů a z vyhlášky č.41/1992 Sb. V řešeném území se nachází pouze malé a mobilní zdroje znečistění ovzduší (REZZO 3-4). Největší znečištění v obci představují exhalace z pozemní motorové dopravy a exhalace z lokálních topenišť, vzniklých spalováním tuhých paliv. Prioritou je proto přechod všech domácností na vytápění zemním plynem. ÚP Sázavka neumožňuje v řešeném území vznik významných zdrojů znečistění ovzduší. 3.2.2.8. Ochrana podzemních a povrchových vod Ochrana podzemních a povrchových vod vyplývá ze zákona č.254/2001 Sb., o vodách. V řešeném území se nachází vodní zdroje, v jejichž okolí jsou vyhlášena pásma hygienické ochrany. ÚP Sázavka respektuje podmínky pro využití ploch uvnitř pásem hygienické ochrany vodních zdrojů. Pásma hygienické ochrany jsou vyznačena ve výkrese B3 koordinační výkres komplexní. Sázavka neumožňuje v řešeném území vznik a rozvoj aktivit, které by mohly znečisťovat podzemní či povrchové vody nebo takové důsledky vyvolat druhotně. Ke zlepšení čistoty vod přispěje výstavba nové ČOV v obci. strana 10 Odů vodnění ÚP Sázavka Textová č ást zpracovaná projektantem B1

3.3. ODŮ VODNĚ NÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE 3.3.1. Vznik a vývoj urbanistické struktury 3.3.1.1. Historie obce Historie obce Sázavky (původní název Smrdov) je poprvé doložena písemně v roce 1226 za doby Přemysla Otakara I. Již v tomto roce byl Smrdov svobodným městečkem s hradem a hrazenou tvrzí, se svobodným trhem, který se konal každé pondělí. Městečko mělo i své hrdelní právo a svoji soudní spravedlnost. Městečkem byl Smrdov nazýván až do roku 1750, od té doby je nazýván vesnicí. Podle tradovaného ústního podání zapsaného v roce 1862 stával hrad a tvrz v místě dnešního kostela a sousedních domů. K panství patřily i obce Zboží, Bačkov, Lubno, Vrbice a Roznatín. V roce 1694 dochází k založení fary a farní školy o jedné třídě. V roce 1822 byl zřízen římskokatolický hřbitov a od této doby se již nepohřbívá v okolí kostela v centru obce. Podle císařského patentu postavila obec, tak jako ostatní větší obce v okolí, přibližně v roce 1850 obecní špýchar k uskladnění zásob osiva pro případ neúrody. V roce 1867 začalo vyměřování železniční trati Havlíčkův Brod - Kolín v údolí říčky Sázavky a 28.10.1870 tudy projel první vlak. V roce 1877 byla zřízena evangelická modlitebna. V roce 1878 byla původní jednotřídka zbourána a na jejím místě postavena o rok později stávající jednopatrová škola. V roce 1906 došlo k rozšíření hřbitova současně s postavením márnice a zděného kamenného oplocení. V roce 1920 byla u špýcharu postavena hasičská zbrojnice. V poválečném období dochází k založení zemědělského družstva a následnému scelování zemědělských pozemků, úpravě povrchů státních i některých místních komunikací. V tomto období byla i výrazně narušena náves výstavbou sdružené budovy prodejny pošty, kulturního domu a obecního úřadu, jejíž hmota i architektonické ztvárnění nerespektují okolní venkovské prostředí. V roce 1964 dochází ke změně názvu obce na Sázavka. 3.3.1.2. Stávající urbanistická struktura Obec Sázavka je rozprostřena na mírném zlomu jižního svahu údolí stejnojmenné říčky, rozsahem větší a výše položená část, je na mírněji svažitém terénu, jižní část zasahuje do svažitějšího území zvlněného údolí říčky Sázavky. Jižní částí obce protéká v mírném údolí bezejmenný menší potok, tvořící levostranný přítok Sázavky. Potok vytéká z nevelkého rybníka na jihovýchodním okraji obce, napájeného prameny a drenážními vodami. Prameny vyvěrající v prostoru návsi jsou svedeny kanalizací a dále otevřeným příkopem spolu s dešťovými vodami na jihozápadní okraj obce, kde se vlévají do zmiňovaného potoka. Základní urbanistická struktura obce vychází z původního středověkého uspořádání, pro které je charakteristický uzavřený návesní prostor protnutý hlavní komunikací a dominantou kostela, kolem níž je oválně soustředěna venkovská zástavba tvořená tradiční posloupností objektů a funkcí - obytná část, hospodářská část, dvůr, stodola a přiléhající zahrada. Přístupy na zahrady a do dvorů zajišťovala polní cesta obíhající celou zástavbu obce a umožňující současně přístup k polnostem prostřednictvím paprskovitých cest na ni napojených. Západní stranu návesního prostoru uzavírá kostel Narození sv. Jana Křtitele a budova školy. Uvedený charakter zástavby se v centru obce z větší části udržel dodnes. Na okrajích je na tuto střední část navázána novější zástavba umisťovaná převážně při hlavních komunikacích. Z tradiční urbanistické struktury obce se zásadně vymyká pouze areál zemědělského družstva, umístěný v jihovýchodní části obce. Zónování obce je dáno jednak historickou zástavbou a členěním na část obytnou a hospodářskou v podobě zemědělského areálu. V převáženě obytné zástavbě jsou začleněny i objekty s funkcí občanského vybavení a drobné výroby a služeb. Centrum obce ve smyslu soustředění občanského vybavení leží v prostoru prostor mezi kostelem a víceúčelovou budovou. Tento prostor je však příliš stísněný a nevytváří plnohodnotné centrum obce. Jako centrum obce lze proto spíše vnímat rozsáhlá veřejná prostranství ve východní části návsi. B1 Odů vodnění ÚP Sázavka Textová č ást zpracovaná projektantem strana 11

3.3.2. Hlavní východiska urbanistické koncepce Řešení územního plánu spočívá ve vytvoření podmínek pro komplexní a vyvážený rozvoj obce, který však zásadním způsobem neznehodnocuje nezastavěné území. Rozvoj obce spočívá jednak v intenzivnějším využití zastavěného území a dále ve využití ploch navazujících na zastavěné území. V řešeném území zůstává zachována stávající sídelní struktura, která logicky vychází z přírodních podmínek, zejména z morfologie terénu a z dlouhodobého vývoje osídlení v řešeném území. Je preferováno bydlení v sídle s výrazně nižším zastoupení ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Prioritou je integrace nerušivých podnikatelských aktivit do stávajících smíšených obytných ploch venkovského charakteru. Zásady rozvoje území obce vychází z principů udržitelného rozvoje a ze zásad ochrany krajiny. Zásady rozvoje území obce upravují územně technické podmínky pro zachování a kultivaci prostorových kvalit obce a krajiny. Uvnitř zastavěného území se nenachází dostatečně velké a kompaktní plochy, které by byly vhodné k realizaci rozvojových záměrů. Nezastavěné plochy uvnitř zastavěného území tvoří především veřejná prostranství se sídelní zelení, hřbitov a hřiště, jejichž zástavba není přípustná. Pro obec Sázavka je charakteristická sevřená zástavba vytvářející souvislou frontu kolem návsi a hlavních komunikací. Doprovodné objekty a převážně hospodářské zahrady jsou potom orientovány do nezastavěného území a vytváří prstenec zahrad kolem jádra obce. Přestože je celková plocha hospodářských zahrad značná, jednotlivě se nevyskytují nadměrné zahrady, které by umožňovaly směřovat rozvoj obce do zastavěného území. Ojediněle se v zastavěném území vyskytují plochy vhodné k další zástavbě, jejich rozsah však nemá zásadní význam z pohledu celkového rozvoje obce. Proto je dlouhodobý rozvoj obce podmíněn vymezením nových zastavitelných ploch v návaznosti na zastavěné území. Prioritou urbanistické koncepce je ochrana původního rázu obce a posilování její identity. V řešeném území zůstává zachována stávající sídelní struktura, která logicky vychází z přírodních podmínek, zejména z morfologie terénu, a z dlouhodobého vývoje osídlení v řešeném území. Je preferováno bydlení v sídle s výrazně nižším zastoupení ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Prioritou je integrace nerušivých podnikatelských aktivit do stávajících smíšených obytných ploch venkovského charakteru. Není přípustné narušení stávající urbanistické struktury, zejména centrálního prostoru návsi s dominantou kostela Narození sv.jana Křtitele. Návesní prostor zůstává i nadále jádrem sídla. Je nutno respektovat a ochraňovat hodnoty návesního prostoru a posilovat jeho funkce jako kulturně společenského centra obce. Stávající veřejná prostranství podél hlavní místní komunikace v obci zůstávají i nadále jádrem sídla. Je kladen důraz na ochranu a rozvoj hodnot uvedených veřejných prostranství a posilování jejich funkce jako kulturně společenského centra obce. Obec Sázavka bude rozvíjena jako kompaktní sídlo. Preferována je přestavba stávajících ploch či zástavba v prolukách před zástavbou zasahující do volné krajiny. Rozvojové plochy je preferováno soustředit především do nevyužitých prostorů mezi jednotlivými částmi zastavěného území tak, aby budoucí zástavba přispívala k ucelování tvaru zastavěného území. Hlavní rozvojové plochy pro bydlení jsou vymezeny v návaznosti na západní část zastavěného území a silnici III/34734. Hlavní rozvojové plochy pro výrobu jsou vymezeny v návaznosti na severovýchodní část zastavěného území a místní komunikaci ve směru na Lubno u Bačkova. Těžiště budoucího rozvoje obce je soustředěno do dvou uvedených hlavních lokalit. Veřejná infrastuktura musí být řešena hospodárně a koncepčně s ohledem na dlouhodobé možnosti rozvoje zástavby v uvedených lokalitách strana 12 Odů vodnění ÚP Sázavka Textová č ást zpracovaná projektantem B1

3.3.3. Sytém sídelní zeleně Veřejná sídelní zeleň je součástí ploch veřejných prostranství (RV) a samostatně vymezených ploch sídelní zeleně přírodního charakteru (ZP). Plochy zeleně uvnitř sídla jsou nevyvážené. Jednotlivé plochy zeleně je nutno vzájemně propojit a sjednotit. Všechny prvky sídelní zeleně je nutno zachovávat, případně provádět jejich obnovu. Sídelní zeleň může být obměňována výhradně postupným výběrovým způsobem a přiměřeně doplňována s cílem dosažení různé věkové a druhové skladby dřevin. Při provádění úprav veřejných prostranství a dopravních ploch uvnitř zastavěného území je žádoucí zvyšování podílu stromové zeleně, zejména ve volných prostorech. Preferovány jsou původní druhy dřevin. Samostatné plochy pro rozvoj veřejné sídelní zeleně nejsou vymezeny, sídelní zeleň by však měla být součástí všech rozvojových ploch. 3.3.4. Obyvatelstvo a bydlení Počet obyvatel a průměrný věk v posledních 7 letech (dle údajů ČSÚ): Rok Počet obyvatel Průměrný věk celkem Muži Ženy celkem Muži Ženy 2001 311 166 145 - - - 2002 307 163 144 - - - 2003 301 159 142 42,0 38,8 45,6 2004 290 153 137 42,6 39,7 45,9 2005 292 152 140 42,3 39,4 45,5 2006 291 153 138 42,2 38,8 45,9 2007 294 153 141 42,0 39,4 44,8 2008 298 155 143 42,0 39,6 44,6 Složení obyvatel i průměrný věk odpovídá demografické situaci v kraji Vysočina i situaci v jiných obdobně velkých obcích. Z toho důvodu nevznikají na řešení ÚP Sázavka žádné specifické požadavky. Sázavka je obec převážně rezidenčního charakteru s dobrými podmínkami pro rozvoj obytné zástavby díky blízkosti regionálního centra Světlá nad Sázavou. Posilování rezidenčního charakteru obce a související rozvoj obytné zástavby je prioritou řešení územního plánu a jedním z předpokladů dosažení trvale udržitelného rozvoje území. Nezbytný rozsah rozvojových ploch pro bydlení je stanoven na základě prognózy vývoje počtu obyvatel a stupně obydlenosti, které vychází z dlouhodobých trendů v této oblasti. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a domů (dle údajů ČSÚ): rok 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2008 počet 577 576 576 443 453 418 381 335 311 298 obyvatelé meziroční nárůst - -0,01% 0,00% -1,15% 0,21% -0,86% -0,89% -1,10% -0,72% -0,60% domy počet 82 88 106 109 107 99 95 83 86 87 koeficient 7,04 6,55 5,43 4,06 4,23 4,22 4,01 4,04 3,62 3,43 stupeň obydlenosti meziroční nárůst - -0,23% -0,57% -1,26% 0,38% -0,03% -0,50% 0,06% -1,04% -0,75% Počet obyvatel má dlouhodobě mírně klesající tendenci, v budoucnosti lze ale naopak očekávat jejich mírný nárůst v souvislosti s předpokládaným rozvojem zástavby příměstského charakteru, zejména díky blízkosti a dobré dopravní dostupnosti Světlé nad Sázavou v kombinaci s atraktivním přírodním prostředím v okolí obce. B1 Odů vodnění ÚP Sázavka Textová č ást zpracovaná projektantem strana 13

Prognóza vývoje počtu obyvatel a domů: Rok 2008 2010 2014 2018 2022 2026 2030 obyvatelé meziroční nárůst - 0,10% 0,10% 0,10% 0,10% 0,10% 0,10% Počet 298 299 301 303 305 307 309 meziroční stupeň - -1,00% -1,00% -1,00% -1,00% -1,00% -1,00% nárůst obydlenosti koeficient 3,43 3,35 3,21 3,08 2,95 2,83 2,71 domy Počet 87 90 94 99 104 109 115 Na základě prognózy vývoje počtu obyvatel a počtu domů lze v budoucnosti očekávat potřebu vymezení rozsáhlejších rozvojových ploch obytné zástavby cca.28 RD. Rozvoj bytového fondu se navrhuje výhradně formou výstavby nových rodinných domů, případně stavebními úpravami stávajících objektů. Výstavba bytových domů není v řešeném území přijatelná kvůli jejich nevhodnému působení ve venkovském prostředí. 3.3.5. Rekreace 3.3.5.1. Individuální rekreace nadmístního významu Řešené území není výrazněji zatíženo objekty individuální rekreace. Jedinou samostatně vymezenou rekreační plochou je zahrádkářská kolonie v prostoru mezi obcí a železniční zastávkou Sázavka. V ÚP Sázavka nejsou vymezeny samostatné rozvojové plochy pro objekty individuální rekreace, mohou být však zřizovány uvnitř smíšených obytných ploch venkovského charakteru. 3.3.5.2. Hromadná rekreace nadmístního významu Řešené území není vhodné pro celoroční centralizovanou turistiku, která by představovala pro území neúnosnou zátěž. Přijatelné jsou formy venkovské turistiky (např.agroturistiky) jejíž aktivity jsou bezprostředně spjaty s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. Charakteristická je decentralizace ubytovacích zařízení, což umožňuje rozmělnit četnost turistů a tak eliminovat negativní dopady, které sebou nese organizovaná turistika. Samostatné rozvojové plochy pro hromadnou rekreaci nejsou v ÚP Sázavka vymezeny, stavby pro venkovskou turistiku je možné integrovat v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru. 3.3.6. Výroba Prioritou řešení ÚP Sázavka je posilování rezidenčního charakteru obce a ochrana a rozvoj příznivého životního a krajinného prostředí, které v podstatě vylučují možnost rozvoje výroby většího rozsahu. Výrobní aktivity mohou být rozvíjeny v rámci stávajících ploch zemědělského areálu nebo mohou být drobné podnikatelské aktivity integrovány v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru. Rozvoj smíšené výroby je navržen pouze na ploše Z8, která je umístěna v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby. V prostoru mezi plochu Z8 a obytnou zástavbou jsou vymezeny zastavitelné plochy Z9 a Z10, které jsou určeny pro drobnou výrobu a výrobní služby. strana 14 Odů vodnění ÚP Sázavka Textová č ást zpracovaná projektantem B1

3.4. ODŮ VODNĚ NÍ KONCEPCE VEŘ EJNÉ INFRASTRUKTURY 3.4.1. Dopravní infrastruktura Rozvoj dopravní infrastruktury vychází ze stávajících staveb a zařízení, které respektuje, funkčně rozvíjí a doplňuje. 3.4.1.1. Železnič ní tratě Řešeným územím prochází železniční trať č.230 Havlíčkův Brod Kolín, na které se nachází železniční zastávka Sázavka. Trať je dvoukolejná elektrifikovaná a je zařazena do evropského železničního systému a současně do Transevropské železniční sítě nákladní dopravy - TERFN (čl. 10a Směrnice Rady č. 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství, ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/12). Z hlediska výhledových záměrů železniční infrastruktury je v řešeném území připravována modernizace trati Kúty - Havlíčkův Brod Kolín. V souladu se ZÚR kraje Vysočina vymezuje ÚP Sázavka koridor územní rezervy pro modernizaci železniční tratě č.230 na parametry AGTC. ÚP Sázavka tento koridor zpřesňuje jako plochy územních rezerv R1 a R2 pro dopravní infrastrukturu železniční v šířce budoucího ochranného pásma uvažovaných variant řešení úprav železniční tratě dle studie zpracované firmou Sudop Praha, a.s., tj. 60 m od krajní koleje. Do západní části řešeného území zasahuje i koridor pro výhledový záměr výstavby vysokorychlostní tratě, který je stanoven v PÚR ČR i ZÚR kraje Vysočina. Tento koridor je v ÚP Sázavka vymezen jako plocha územní rezervy R1 pro dopravní infrastrukturu železniční. Šíře koridoru byla v řešeném území zredukována ze 300 m na 250 m od přepokládané osy tratě tak, aby koridor vedl mimo hlavní část zastavěného území či zastavitelných ploch. Vzhledem k dostatečnému množství volných krajinných ploch v trase koridoru a vzhledem k morfologii terénu je zřejmé, že případná zpřesněná trasa povede mimo uvedená území. Neredukovaná šíře koridoru by vedla k omezení možností využití částí zastavěného území, což by nebylo v tomto případě opodstatnělé. Je respektováno ochranné pásmo dráhy: 60m od osy krajní koleje, nejméně však 30m od hranic obvodu dráhy. U vleček nejméně 30m od osy krajní koleje. 3.4.1.2. Silnice I.-III.tř ídy Dopravní páteří řešeného území je silnice III/3471 Leština u Světlé - Tis, která prochází zastavěným územím v jeho podélné ose. V okrajových částech se na ni napojují další dvě silnice - III/3478 Sázavka Kunemil a III/34734 Sázavka Ovesná Lhota, které mají z hlediska dopravního napojení řešeného území spíše podružný význam. Žádná z uvedených komunikací není součástí páteřní sítě komunikací kraje Vysočina. Jiné silnice I.-III. třídy se v řešeném území nenachází. Všechny silnice jsou v řešeném území územně stabilizované a ÚP Sázavka nenavrhuje žádné úpravy jejich stávajících tras. Mimo zastavěné území jsou zařazeny do kategorie S7,5/60. Je respektováno ochranné pásmo komunikací: 15 m od osy vozovky silnice III.třídy nebo přilehlého jízdního pásu mimo souvisle zastav.území. 3.4.1.3. Místní a úč elové komunikace Místní komunikace se nachází především v zastavěném území a slouží zejména jako přístupové komunikace k jednotlivými budovám. Místní komunikace jsou převážně úzké jednopruhové, přesto jsou používány obousměrně. Vzhledem k nízkým intenzitám dopravy zde obousměrný provoz nevytváří významně dopravní závady. Účelové komunikace jsou především zemědělského a lesnického charakteru a navazují na místní komunikace. Síť zemědělských účelových komunikací byla silně zredukována zcelováním lánů v době kolektivizace a intenzifikace zemědělství, nicméně hlavní (historicky dané) cesty zůstaly zachovány. B1 Odů vodnění ÚP Sázavka Textová č ást zpracovaná projektantem strana 15

Výstavba místních komunikací je navržena na zastavitelných plochách Z3, Z6 a Z7, které slouží k zajištění přímého přístupu do výrobní zóny. Místní komunikace mohou dále vznikat jako součást ostatních ploch s rozdílným způsobem využití (zejména plochy Z2). Místní komunikace budou navrženy ve funkční skupině C jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů, v kategorii MO 6,5/30 (obousměrné), MO 4/30 (jednosměrné) nebo jako zklidněné komunikace obytné ulice ve funkční třídě D1. V souladu s provedenými komplexními pozemkovými úpravami je mimo zastavěné území navržena výstavba některých účelových komunikací z důvodu zajištění přístupu na pozemky a zvýšení prostupnosti krajiny. 3.4.1.4. Dopravně zklidně né plochy a parkování Na návsi před kulturním domem se nachází zpevněná dopravní plocha bez označení, která slouží k neorganizovanému parkování. Počet parkovacích míst na uvedené ploše odpovídá četnosti využití občanského vybavení v centru obce. Naopak chybí parkovací místa u hřbitova. Z tohoto důvodu je navržena zastavitelná plocha Z4, která je určena pro výstavbu parkovacích stání a chodníku podél silnice III/3471. Další veřejná parkovací místa není třeba zřizovat, samostatná parkoviště nejsou navržena. Podél místních komunikací je možno místně zřídit v přidruženém dopravním prostoru podélná stání pro krátkodobé parkování. Povinnost zajištění potřebného množství parkovacích míst na pozemcích investora vyplývá z podmínek pro využití území, které jsou uvedeny v části A1, v kapitole 6. (Např. v obytné zástavbě je počítáno s jedním odstavným stáním na bytovou jednotku a jedním krátkodobým parkováním na stavebním pozemku.) 3.4.1.5. Pě ší doprava Vzhledem k průjezdnému charakteru silnic III/3471, III/3478 a III/34734 přes zastavěné území obce Sázavka je nutné, aby byly komunikace doprovázeny alespoň jednostranným chodníkem pro pěší v celé délce uvnitř zastavěného území. Zatím je chodník vybudován pouze v některých úsecích. Nejproblematičtější je situace na silnici III/3471 v nepřehledném úseku mezi hřbitovem a kostelem. Proto je podél tohoto úseku navržena plocha Z4 pro výstavbu jednostranného chodníku. Ostatní komunikace uvnitř zastavěného území mají převážně zklidněný charakter, z tohoto důvodu není nezbytně nutné budovat podél nich chodníky. Řešeným územím neprochází značená turistická trasa. 3.4.1.6. Cyklistická doprava Řešeným územím prochází značená cyklistická trasa, která vede po silnici III/34734 a dále po místní komunikaci směrem na Lubno u Bačkova. Úpravy cyklistické trasy ani výstavba cyklostezek nejsou navrženy. 3.4.1.7. Hromadná doprava Dopravní obslužnost řešeného území je vzhledem k velikosti obce dostačující. Poloha autobusových zastávek uvnitř zastavěného území je rovněž vyhovující z hlediska docházkové vzdálenosti. ÚP Sázavka nenavrhuje žádné změny v poloze zastávek hromadné dopravy ani v řešení přilehlých dopravních ploch. 3.4.1.8. Letecká doprava Celé řešené území se nachází v ochranném pásmu letištního radiolokačního prostředku letiště Čáslav. strana 16 Odů vodnění ÚP Sázavka Textová č ást zpracovaná projektantem B1

Do řešeného území nezasahuje koridor pro létání v malých a přízemních výškách. 3.4.2. Technická infrastruktura Rozvoj technické infrastruktury vychází ze stávajících staveb a zařízení, které respektuje, funkčně rozvíjí a doplňuje. 3.4.2.1. Vodovod Obec Sázavka má vybudovaný veřejný vodovod, zásobovaný gravitačně z vodojemu Sázavka o objemu 1x150 m3, kde je upravována chlorováním. Vodojem je plněn čerpáním ze sběrné studny S6 v prameništi Babí Důl, kde se nachází celkem šest studní o celkové vydatnosti 3,69 l/s. Tlakové poměry ve vodovodní síti jsou vyhovující. Vlastníkem i provozovatelem místního vodovodu je obec Sázavka. Voda ve zdroji vykazuje zvýšené hodnoty dusičnanů. Výpočet spotřeby vody v obci Sázavka: Průměrná spotřeba vody na jednoho obyvatele (dle skutečné spotřeby vody v období let 2000-2005) Q s1 = 97,15 l/(os.den) Maximální předpokládaný počet obyvatel N = 309 osob Průměrná denní potřeba vody pro obyvatelstvo v roce 2030 Q p1 = 30,02 m 3 /den Průměrná denní potřeba vody pro výrobu a služby (dle skutečné spotřeby vody v období let 2000-2005) Koeficient nárůstu spotřeby vody pro výrobu a služby v návrhovém období územního plánu Q s2 = 7,51 m 3 /den K = 1,50 - Průměrná denní potřeba vody pro výrobu a služby v roce 2030 Q p2 = 11,27 m 3 /den Celková průměrná denní potřeba vody Q p = 41,29 m 3 /den Maximální denní potřeba vody (Q d x 1,5) Q dmax = 61,94 m 3 /den Maximální hodinová potřeba vody (Q dmax x 1,8) Q hmax = 1,29 l/s Dosavadní vydatnost vodních zdrojů i objem stávajícího vodojemu (150 m 3 ) pokryjí spotřebu vody i v případě maximálního předpokládaného rozvoje obce. Problém se zvýšený množstvím dusičnanů bude řešen technologickými opatřením v rámci úpravy surové vody. ÚP Sázavka nemění nic na stávající koncepci zásobování vodou v obci. Vodovodní síť bude rozvíjena tak, aby umožnila napojení všech částí zastavitelných ploch pro trvalé bydlení. Každá novostavba v obci Sázavka, sloužící k trvalému bydlení, musí být napojena na veřejný vodovod. S využitím vodovodu je zároveň počítáno při protipožárním zásahu, proto musí být při jeho rozvoji zachována minimální potřebná dimenze potrubí a současně musí být na něm v dostatečném množství osazeny požární hydranty. 3.4.2.2. Kanalizace a Č OV Obec Sázavka má vybudovaný systém veřejné kanalizace, kterou provozuje obec. Splaškové vody jsou převážně po předčištění v biologických septicích odváděny jednotnou kanalizací na stávající komorovou ČOV. U části objektů jsou odpadní vody zachycovány do bezodtokých jímek, odkud jsou vyváženy na ČOV Světlá nad Sázavou. Vzhledem k použité technologii a vysoké zátěži kanalizační sítě balastními vodami je stávající účinnost čištění nedostatečná. V souladu s PRVK kraje Vysočina je navržena rekonstrukce a výstavba centralizovaného systému likvidace odpadních vod, který umožní odkanalizovat všechny objekty v hlavní části obce. Bude realizována oddílná gravitační kanalizace, která bude svádět odpadní vody na novou ČOV, která je navržena na zastavitelné ploše Z1. Následně budou stávající stoky jednotné kanalizace převedeny na kanalizaci dešťovou. B1 Odů vodnění ÚP Sázavka Textová č ást zpracovaná projektantem strana 17

ČOV s příjezdovou komunikací je označena jako veřejně prospěšná stavba technické infrastruktury WT1, hlavní větve splaškové kanalizace jsou označeny jako veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury WT2. Při veškerých novostavbách a rekonstrukcích stávajících objektů musí být separovány dešťové a odpadní vody. Dešťové vody musí být v maximální možné míře likvidovány vsakováním. Dokud nebude pro obec Sázavka vybudován účinný systém likvidace splaškových vod, musí být odpadní vody likvidovány individuálním způsobem, který bude v souladu s platnou legislativou. Po vybudování centralizovaného systému likvidace odpadních vod musí být tímto způsobem likvidovány odpadní vody ze všech objektů, pro které bude minimální možná délka kanalizační přípojky menší než 50 m. 3.4.2.3. Plynovod Severně od Sázavky prochází souběžně tři potrubí VVTL plynovodu ve správě RWE Transgas a dálkový komunikační kabel ve správě Net4net. Řešené území je plynofikováno. Jednotlivé rodinné domy i ostatní objekty jsou na středotlaký rozvod zemního plynu připojeny přes pilíře ve kterých jsou umístěny regulátory STL - NTL, hlavní uzávěry plynu a plynoměry. Kapacitně je plynovod dostatečně dimenzován i pro výhledový rozvoj. ÚP Sázavka nezasahuje do stávající koncepce zásobování plynem. Je pouze doporučeno rozvíjet plynovodní síť tak, aby bylo možno napojit všechny budovy v obci. Je respektováno bezpečnostní pásmo plynovodů: 200 m od osy potrubí VVTL plynovodu pro DN více než 500. 150 m od osy potrubí VVTL plynovodu pro DN 300-500. 3.4.2.4. Rozvody elektř iny Střední částí řešeného území prochází nadzemní vedení VVN 400 kv č.413 Řeporyje - Prosenice. Řešené území je zásobováno elektřinou z nadzemního vedení VN 22 kv, na kterou jsou v obci napojeny čtyři distribuční trafostanice 22/0,4 kv a jedna trafostanice pro areál zemědělského družstva. Bilance spotřeby elektřiny: Uvažované energie pro vytápění Kategorie elektrizace Uvažovaný stupeň elektrizace plyn, pevná paliva, elektřina smíšené 55% A; 25% B1; 20% C1 Základní zatížení bytového odběru 0,80 kw/bj Podíl nebytového odběru 0,35 kw/bj Měrné zatížení na úrovni trafostanic (předpokládaná úroveň pro rok 2015) pro výše uvedený stupeň elektrizace 2,19 kw/bj Celkové zatížení na úrovni trafostanic 22/0,4 kv 3,34 kw/bj Stávající počet bytových jednotek 87 bj Maximální nárůst počtu bytových jednotek v návrhovém období územního plánu 28 bj Maximální celkový počet bytových jednotek v návrhovém období územního plánu 115 bj Potřebný příkon pro bydlení a veřejnou vybavenost 384 kw Potřebný příkon pro výrobu 200 kw Celkový požadovaný výkon trafostanic 22/0,4 kv 584 kw Kapacita přenosové sítě NN je dostačující, pouze některé úseky vrchního vedení NN vyžadují rekonstrukci, popřípadě kabelizaci. Vzdálenost stávajících distribučních trafostanic od nejvzdálenějších strana 18 Odů vodnění ÚP Sázavka Textová č ást zpracovaná projektantem B1

zastavitelných ploch nepřesahuje 600m, případný nedostatek transformačního výkonu v souvislosti s rozvojem zástavby obce bude řešen výměnou výkonnějšího transformátoru (max.400 kw). V řešeném území nejsou vybudované ani územním plánem navržené žádné výrobny elektrické energie ani rozvodny VVN/VN. Stávající koncepce zásobování řešeného území elektrickou energií zůstává beze změny. Pro umožnění hospodárného využití zastavitelných ploch jsou navrženy přeložky venkovního vedení VN a označeny jako veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury WT3 a WT4. Pro realizaci přeložek jsou vymezeny koridory o šířce 20 m. Podmínky pro využití těchto koridorů jsou uvedeny v části A1, v kapitole 4.3. Je respektováno ochranné pásmo nadzemního vedení VN/VVN: 20 m od krajního vodiče pro napětí 400 kv. 7 m od krajního vodiče pro napětí do 35 kv 3.4.2.5. Dálkovody Řešeným územím neprochází ropovod ani jiný produktovod. 3.4.2.6. Telekomunikace a radiokomunikace Střední částí řešeného území prochází radioreléový paprsek. V řešeném území se nenachází žádné převaděče, zesilovací stanice, apod. V souběhu s potrubím VVTL plynovodu prochází dálkový telekomunikační kabel ve správě Net4net. V souladu ÚAP ORP Světlá nad Sázavou je vymezen koridor pro položení komunikačního kabelu. Koridor o šířce 3 m je označen jako veřejně prospěšná stavba technické infrastruktury WT5. Je respektováno ochranné pásmo dálkového komunikačního kabelu 1,5 m na každou stranu od jeho trasy. 3.4.2.7. Odpadové hospodář ství Likvidace tuhých komunálních odpadů je v obci zajišťována ukládáním do popelových nádob. Částečně je rovněž prováděna separace recyklovatelných odpadů - kontejnery na tříděný odpad jsou umístěny na prostranství před kulturním domem. V současné době se v řešeném území nenachází žádná skládka. V řešeném území nepůsobí producenti průmyslových odpadů. V řešeném území se vyskytují tři užívané skládky tuhého komunálního odpadu v lokalitách U včelína, Pod Kamenicí a U cesty k zastávce. V lokalitě Ve skále se nachází skládka tuhého komunálního odpadu ukončená v roce 1994. Poloha uvedených lokalit je vyznačena ve výkrese B3 koordinační výkres. V řešeném území nepůsobí producenti průmyslových odpadů. Stávající koncepce nakládání s odpady je vyhovující a v souladu s platnou legislativou, nejsou tedy důvody k její zásadní změně. Je doporučeno pouze rozšíření separace o organické části a doplnění separovaného sběru o nebezpečné odpady (baterie, barvy, elektronika apod.). ÚP Sázavka neumožňuje zakládání skládek odpadu. Stávající systém nakládání s odpady zůstává v řešeném území beze změny. B1 Odů vodnění ÚP Sázavka Textová č ást zpracovaná projektantem strana 19