Plán pée o PP Špiatý vrch-barrandovy jámy na období 2009 2023
1. Základní identifikaní a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, evidenní kód ZCHÚ a kategorie IUCN Název Špiatý vrch-barrandovy jámy Kategorie PP Evidenní kód 439 Kategorie IUCN III. - pírodní památka 1.2 Platný právní pedpis o vyhlášení ZCHÚ vydal: Ministerstvo kultury eskoslovenské socialistické republiky íslo: 4.752/70-II/2 dne: 3. 8. 1970 1.3 Územn-správní lenní a pekryv s jinými ZCHÚ Kraj Stedoeský Obec s rozšíenou psobností Beroun Obec Lodnice u Berouna Katastrální území Lodnice u Berouna CHKO eský kras 1.4 Vymezení území podle souasného stavu katastru nemovitostí Parcelní vymezení Katastrální území: Lodnice íslo parcely íslo parcely podle KN podle PK Druh pozemku Zpsob využití pozemku íslo listu vlastnictví Výmra parcely podle KN Výmra parcely v ZCHÚ 1134 1960/1 ostatní plocha silnice 41550 391 1286/1 1484 lesní pozemek 3813 208 1286/3 nelze dohledat lesní pozemek 222 12 1288/1 lesní pozemek 133 672 65 1288/3 lesní pozemek 569 182 23 1288/4 lesní pozemek 611 194 17 1292 zastavná plocha a nádvoí 1293 zastavná plocha a nádvoí 1294 zastavná plocha a nádvoí 571 37 20 570 58 54 30 44 44 1295/1 1506 ostatní plocha jiná plocha 4044 2044 1295/2 trvalý travní 133 422 385 porost 1295/3 trvalý travní 570 452 458 porost 1295/4 trvalý travní 685 307 226 porost 1295/5 trvalý travní 570 28 34 porost 1295/6 trvalý travní 570 44 34 porost 1295/7 ostatní plocha jiná plocha 685 290 358 1295/8 ostatní plocha jiná plocha 685 168 179 1296/1 1508 lesní pozemek 5220 4936 1296/2 lesní pozemek 876 116 106 1296/3 lesní pozemek 876 107 104 1296/4 lesní pozemek 876 22 22 2
1296/5 lesní pozemek 578 173 59 1296/7 lesní pozemek 571 68 54 1297/1 1589/1 lesní pozemek 6407 6323 1297/2 nelze dohledat lesní pozemek 11 11 1298 1810/2 lesní pozemek 6894 6818 1299 zastavná 299 24 21 plocha a nádvoí 1300 lesní pozemek 876 1697 1676 1301 1792/2 lesní pozemek 1852 1763 1302 zastavná 87 58 55 plocha a nádvoí 1303 1763/2 lesní pozemek 1233 1228 1304 1623/2 lesní pozemek 757 669 Poznámky k parcelnímu vymezení CHÚ bylo vyhlášeno podle pozemkového lenní a mapových podklad platných v dob vyhlášení. Poté probhlo aktuální mapování katastru a ada pozemkových zmn, takže v souasnosti se hranice CHÚ neshodují s hranicemi pozemk. V pípadech, kdy je uveden? není ve výpisu KN uveden vlastník pozemku. Ochranné pásmo nebylo vyhlášeno (OP šíe 50 m dle zákona) * V map neidentifikovatelné íslo parcely. 1.5 Výmra území a jeho ochranného pásma Výmra ZCHÚ podle vyhlášky 2,80 ha Výmra ZCHÚ podle GIS 2,8416 ha Poznámka: V prostedí GIS byla provedena digitalizace skenované starší katastrální mapy podle níž bylo provedeno vyhlášení CHÚ, ímž byla stanovena platná hranice území. Na základ píslušnosti pozemk aktuální katastrální mapy k ZCHÚ byla stanovena plocha každého pozemku v rámci ZCHÚ. Druh pozemku ZCHÚ plocha v 0,0000 ha lesní pozemky 2.4094 OP - vyhlášené plocha v 0,0000 ha Zpsob využití pozemku ZCHÚ plocha v 0,0000 ha vodní plochy zamokená plocha rybník nebo nádrž vodní tok trvalé travní porosty 0.1137 orná pda zemdlské pozemky ostatní ostatní plochy 0.2972 neplodná pda zastavné plochy a nádvoí plocha celkem v 0,0000 ha 0.0213 2.8416 ostatní zpsoby využití 0.2972 1.6 Hlavní pedmt ochrany 1.6.1 Pedmt ochrany podle zizovacího pedpisu Ochrana významné paleontologické lokality. 3
1.6.2 Hlavní pedmt ochrany souasný stav A. objekt neživé pírody útvar geologické podloží popis výskytu útvaru profil motolským souvrstvím (wenlock) a nejspodnjší ástí kopaninského souvrství (ludlow) vápence a bidlice silurského stáí odkryv vrstev ve dvou adách starých sbratelských jam 1.7 Cíl ochrany Zajistit nerušenou existenci geologických objekt. Umožnit jejich další studium. Zajistit existenci pvodních druh a jejich spoleenstev. Dlouhodob a postupn zlepšovat stav rostlinných spoleenstev, pibližovat druhové složení les jejich pvodnímu složení. 2. Rozbor stavu zvlášt chránného území s ohledem na pedmt a cíl ochrany 2.1 Struný popis území a charakteristika jeho pírodních podmínek Zalesnná jihozápadní ást kopce Špiatý vrch (368 až 414 m n.m.) v Karlštejnské vrchovin 1 km jižn od nádraží Lodnice, v zatáce silnice Lodnice-Bubovice. V severozápadní ásti území jsou zachovány dv ady starých sbratelských jam, ve kterých Joachim Barrande a jeho následovníci získávali tém po dv století zkamenliny ze silurských bidlic a vápenc. Záez silnice je jedním z prvních podrobn stratigraficky a paleontologicky zhodnocených dležitých geologických profil vulkanickým vývojem siluru v severní ásti pražské pánve. Profil a sbratelské jámy jsou mezinárodn významným typickým nalezištm ady druh zkamenlin. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské innosti v minulosti Tuto lokalitu navštvoval již vdec Joachim Barrande (1779-1883), který zde sbíral silurské zkamenliny a na jehož poest se lokalita jmenuje Barrandovy jámy. Lze pedpokládat, že v jeho dob lokalita zalesnna ješt nebyla. V polovin 20. století se na území zaaly stavt rekreaní chaty, které jsou zde dodnes, jedna dokonce pímo v Barrandov jám. Dnes je oblast zalesnna. Pozitivní je existence významné paleontologické lokality odkryté zde v dob Barrandov. Negativní je vliv chata, možný vznik divokých skládek, nadmrné výkopové práce ve sbratelských jamách i nešetrné lesnické práce. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní pedpisy Znám je pouze Ochranáský plán na období 1979 1985, další plány zejm nebyly vypracovány. 2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v souasnosti Hlavní ohrožení vyplývá z rekreaního využití území v podob pobytové rekreace. Chatová zástavba ásten zasahuje až na území PP. Dokonce byla postavena jedna neschválená chatka pímo zasahující do Barrandovy jámy (A na ortofotomap). Na lokalit probíhá amatérský sbr zkamenlin, který v menším rozsahu pispívá k uchování pístupnosti vrstev odhalených ve sbratelských jamách. Jedná se totiž o sbratelské jámy v lese, kterých zde bylo pvodn více, ale ty, které zstaly sbrateli nenavštvované již zcela zanikly. Naprosto zamezit sbru zkamenlin je nereálné, znamenalo by to zde držet hlídku 24 hodin denn. Optimální by byla astjší kontrola lokality leny Strážní služby, kteí by sledovali, zda zde nedochází k nadmrným výkopovým pracím. Potenciáln by mohla být lokalita (resp. jednotlivé jámy) ohrožena pi tžb a pibližování deva. Proto v tchto lesích pipustit pouze individuální výbrnou tžbu a pibližování vytženého deva vést tak, aby nebyl pímo zasažen prostor jam. 2.5 Souasný stav zvlášt chránného území a pehled dílích ploch Území ZCHÚ nebylo lenno na jednotlivé segmenty vzhledem k jeho malé rozloze a homogenit. 4
Botanické zhodnocení území Botanický przkum provedly Klaudisová (1977) a Fišerová (1987). Potenciální vegetací jsou dubohabiny (Melampyro nemorosi-carpinetum Passarge 1957), které byly zmnny výsadbou borovic (Pinus sylvestris a P. nigra) viz souasné složení devin. Mohutn je místy vyvinuté keové patro (Corylus avellana, Rosa sp. div., Crataegus sp. div., Cornus sanguinea, Cornus mas, Cotoneaster integerrima, Lonicera xylosteum, Ligustrum vulgare, Berberis vulgaris). Z významnjších bylin je možno jmenovat Alliaria petiolata, Arenaria serpyllifolia, Aruncus vulgaris, Asarum europaeum, Aster linosyris, Astragalus glycyphyllos, Brachypodium pinnatum, Bromus hordeaceus, Bromus sterilis, Bupleurum falcatum, Campanula persicifolia, Campanula rapunculoides, Carex humilis, Centaurea scabiosa, Centaurea triumfettii, Cerinthe minor, Cirsium acaule, Cytisus nigricans, Daphne mezereum, Erysimum crepidifolium, Festuca rupicola, Festuca valesiaca, Fragaria viridis, Gentianopsis ciliata, Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Linaria vulgaris, Melampyrum nemorosum, Melica nutans, Melica transsilvanica, Mercurialis perennis, Polygonatum multiflorum, Primula veris, Pyrethrum corymbosum, Salvia pratensis, Sanicula europaea, Stachys recta, Teucrium chamaedrys,vincetoxicum hirundinaria. 2.5.1 Základní údaje o lesích Pírodní lesní oblast 08 Kivoklátsko a eský kras, ást eský kras Lesní hospodáský celek 112 801 LHO okres Beroun 112 000 LHC Nižbor Výmra LHC v ZCHÚ (ha) 1.33 0.44 Období platnosti LHP (LHO) 2008 2017 2008 2017 Organizace lesního hospodáství * Nižší organizaní jednotka ** Zastoupené oddlení a dílec 20R 529A * u LR na úrovni LS (LZ), u ost. na úrovni majetku ** u LR revíry, u ost. jen pokud mají Poznámka: Pibližn pro plochu 0,64 ha lesních pozemk není vypracován LHP (nebo LHO), pípadn tyto nebyly pedány do ústedí ÚHÚL Brandýs n. Labem. Pirozená skladba devin a zastoupení soubor lesních typ v ZCHÚ slt 1X 2C 2A celkem skladba bo8 dbz1 dbz7 bk2 dbz5 bk1 plocha % bk1 hb lp br brk mk hb1 lp br mk lp2 jv1 hb1 bb js jl ts deviny ha DBZ 0.423 0.886 0.155 1.464 60.7 BR 0.026 0.026 1.1 BK 0.254 0.031 0.285 11.8 HB 0.070 0.126 0.031 0.228 9.4 LP 0.026 0.062 0.087 3.6 BRK 0.070 0.070 2.9 MK 0.014 0.026 0.039 1.6 JV 0.031 0.031 1.3 JS 0.006 0.006 0.3 JL 0.006 0.006 0.3 TS 0.006 0.006 0.3 BB 0.014 0.006 0.020 0.8 DBP 0.141 0.141 5.8 celkem 0.733 1.342 0.335 2.410 100.0 Poznámka: Pirozená skladba byla urena na základ excerpce nkolika pramen a vlastních zkušeností z širší oblasti stedních ech. 5
Souasné zastoupení devin devina plocha ha podíl % BO!! 0,854 48,3 BOC!! 0,371 21,0 DB 0,375 21,2 BB 0,096 5,4 BR 0,073 4,2 celkem 1,768 100,0 Plocha devin je odvozena z plochy jednotlivých porostních skupin podle jejich zakreslení v porostní map. Dále se vyskytují SM (!!), MD (!!), HB (oproti hospodáské evidenci je zastoupen výraznji), JR, MK, JS Deviny oznaené!! nejsou souástí pirozené druhové skladby a je poteba jejich výskyt omezovat až eliminovat dle možností. Pinus sylvestris (BO) není rovnž uvedena v pirozené druhové skladb, ale její malou píms (cca do 5 %) lze tolerovat. S pihlédnutím na výskyt devin na celé zalesnné ploše lze považovat výše uvedený výskyt listná za podhodnocený (cca o 10 %). Vzhledem k malé velikosti celého území a k jeho homogenit nebyla zpracována mapa stup pirozenosti lesních porost. Celý les v ZCHÚ lze hodnotit stupnm 5 (les pírod vzdálený). 2.5.2 Základní údaje o objektech neživé pírody Barrandovy jámy jsou významná paleontologická lokalita. Paleontologickým výzkumem se zde zabývali pedevším J. Barrande, B. Bouek, F. Prantl, J. Vank, R. Horný a J. Kíž. Zprávy o výzkumech jsou publikovány v desítkách paleontologických prací. Lokalita se nachází v nejvyšší ásti liteského souvrství, v tzv. motolských vrstvách. Jsou to hndavé vápnité tufitické bidlice s vloženými polohami svtlejších tufit a místy i tenkými okami a vložkami tmavých vápenc. Význaný je zde hojný trilobit Aulacopleura konincki. Z dalších druh trilobit se zde vyskytují Odontopleura salma, Odontopleura prevosti prevosti, Leonaspis reomeri, Phacopidella glockeri, Cyphoproetus putzkeri, Lodenicia dentatula aj. Hojní jsou i drobní ramenonožci, stlaené schránky lodnkovitých, stonky (vzácn kalichy) lilijic, mechovky, kemité houby graptoliti, zejména Monograptus flemmingi, Testograptus testis a Cyrtograptus lundgreni. Tyto výše popsané polohy tvoí pechodní facii mezi graptolitovými bidlicemi a vulkanicko-karbonátovými horninami. Tvoí první adu starých sbratelských jam pi okraji lesa v sz. ásti chránného území. Následuje významná tektonická porucha, tzv. tachlovický pesmyk, který zpsobil, že byly na výše popsané vrstvy od jv. nasunuty vrstvy stratigraficky starší. Za tachlovickým zlomem se nachází druhá ada starých sbratelských jam vytvoených v tence vrstevnatých vápencích a hndých vápnitých bidlicích. Vyskytuje se zde vdí ostnitý trilobit Miraspis mira, a to vzácn i v celých exempláích. Z dalších trilobit jsou zde nap. Bumastus bouchardi, Cheirurus insignis, Diacalymene diademata, Trochurus speciosus, Dicranopeltis scabra aj. Vyskytují se zde i hojní ramenonožci, nap. Cyrtia exporrecta a další fauna, zejména graptoliti Monograptus flexilis, Monograptus flemmingi i Cyrtograptus rigidus. Zkamenliny dokazují píslušnost k nižší ásti stupn wenlocku, tedy jde o starší vrstvy než jsou polohy s trilobitem Aulacopleura konincki v první ad starých sbratelských jam. etné sbratelské jámy se nacházejí jak na chránném území, tak i mimo nj, zkrátka všude tam, kde lze nalézt fosiliferní polohy. Další rozbor problematiky je uveden v przkumu Nmec (1978), který je pílohou tohoto plánu. 2.6 Zhodnocení výsledk pedchozí pée a dosavadních zásah do území a závry pro další postup V pedchozím období nedocházelo k systematickým zásahm nebo k péi o území. Sbratelské jámy v lese udržují nezasypané a v dobrém stavu díky sbru zkamenlin samotní sbratelé a výchozy hornin v záezu silnice Lodnice Bubovice nijak markantn nezarstají. Divoké skládky se na chránném území v souasnosti nevyskytují. 2.7 Stanovení prioritních zájm ochrany území v pípad jejich možné kolize V souasnosti v území nedochází k žádným kolizím rzných pedmt zájmu ochrany pírody. 6
3. Plán zásah a opatení 3.1 Výet, popis a lokalizace navrhovaných zásah a opatení v ZCHÚ Je provedeno piazení kategorie dležitosti podle tohoto klíe: I. kategorie nejvyšší dležitost. Je nutné navrhované zásahy pravideln provádt a lokalitu udržovat stále v požadovaném stavu. II. kategorie práce je vhodné provádt v rámci možností. Nejsou-li provádny pravideln dojde ke znesnadnní provádní dalších opatení v budoucnosti, ale nedojde k znehodnocení chránného fenoménu. III. kategorie není požadován pravidelný management. asto jedná o jednorázové zásahy jejichž oddálení neohrozí hlavní pedmt ochrany. Mže se jednat o innost, která zvýší kvalitu území z hlediska estetiky, dostupnosti atd. 3.1.1 Rámcové zásady pée o území nebo zásady jeho jiného využívání Péi o pírodní památku Špiatý vrch Barrandovy jámy lze rozdlit do dvou ástí. První ást jsou vlastní sbratelské jámy, jejichž existence je udržována sbrem zkamenlin. Pokud tento sbr probíhá v malém rozsahu, pouze za pomoci geologického kladívka, vede to k udržování lokality a nejsou zde teba žádné zásahy. Je teba monitorovat zda v jamách nedochází k tžb zkamenlin ve vtším rozsahu. V tom pípad je teba tomu zabránit. Druhá ást pée se týká udržování profil v silniním záezu silnice Lodnice Bubovice. Zde jsou dv zastavení nauné geologické stezky,.6 Špiatý vrch diabas a.7 Špiatý vrch Barrandovy jámy. Tyto zastávky jsou umístny v geologicky nejzajímavjších partiích skalního defilé silniního záezu. V tchto dvou ástech je žádoucí likvidace porostu, která je vak vtšinou provádna v souvislosti s údržbou silnice a ástí pozemk k silnici tsn piléhajících. a) pée o lesy Základním dlouhodobým cílem je pechod na výbrné hospodaení (s individuálním výbrem) a postupná zmna druhové skladby devin ve smru pirozené druhové skladby. Toho by mlo být docíleno postupným odstraováním nevhodných devin (BO a BOC). V souasnosti je vhodné periodu probírek zkrátit až na 5 let, aby zásah nebyl tak intenzivní. b) pée o nelesní pozemky Bez návrhu. c) pée o živoichy Bez návrhu. d) zásady jiných zpsob využívání území Bez návrhu. 3.1.2 Podrobný výet navrhovaných zásah a inností v území lesy Segment Popis zásahu Naléhavost Perioda opakování (roky) porostní skupiny vku nad 100 let individuální probírka s odstranním ásti nevhodných devin II 5 (-10) 3.2 Zásady hospodáského nebo jiného využívání ochranného pásma vetn návrhu zásah a pehledu inností Vzhledem k tomu, že sbratelské jámy jsou rozmístny až za vlastní hranici CHÚ (viz jáma D na ortofotomap), je poteba zvlášt v ochranném pásmu pi severní hranici CHÚ dbát na zamezení všech inností, které by mohly ohrozit existenci jev, které jsou pedmtem ochrany v CHÚ. Zvlášt zde nesmí být provádna žádná výstavba nebo jakékoli zemní práce. Bžné lesnické hospodaení však je možné. 7
3.3 Zamení a vyznaení území v terénu Vyznaení v terénu je v dobrém stavu, plánována je pouze údržba znaení. Perspektivn by bylo vhodné v období po zpístupnní nové digitální katastrální mapy provést nové zamení území a jeho vyznaení v terénu. 3.4 Návrhy potebných administrativn-správních opatení v území Bez návrhu. 3.5 Návrhy na regulaci rekreaního a sportovního využívání území veejností Není možno souhlasit s dalším rozšiováním rekreace v CHÚ. Majitelé rekreaních objekt musí být informováni o tom, že se nacházejí na ploše ZCHÚ a že nesmí pod hrozbou sankcí své rekreaní a pobytové aktivity penášet na sousední pozemky ve ZCHÚ. 3.6 Návrhy na vzdlávací využití území Pírodní památka je souástí geologické nauné stezky (zastávka. 6) vedoucí v eském krasu. 3.7 Návrhy na przkum i výzkum území a monitoring Geologický inventarizaní przkum je již staršího data (Nmec 1978) a bylo by vhodné shrnout aktuální informace v rámci nového materiálu. Pedchozí botanické przkumy (Klaudisová 1977 a Fišerová 1987) poskytují podklad pro hodnocení vývoje rostlinného krytu. Vhodné by bylo nyní s delším asovým odstupem zopakovat przkum a vyhodnotit probhlý vývoj. Pitom by mly být fixovány (nap. pomocí pesné GPS) trvalé plochy, které by se staly souástí monitoringu. Doporuuje se provést základní inventarizaní przkum zamený na nkteré vybrané skupiny hmyzu a pípadn i na makromycety. 3.8 Vztah k jiným plánm pée Vychází z plánu pée o CHKO eský kras (1997 2006) - kolektiv autor, 1996 4. Závrené údaje 4.1 Pedpokládané náklady hrazené orgánem ochrany pírody podle jednotlivých zásah (druh prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (nap. plochy) Poet opakování Orientaní náklady za rok (K) Orientaní náklady za období platnosti plánu pée (K) Jednorázové a asov omezené zásahy Obnovení pruhového znaení (kategorie dležitosti II) 3 000,- Obnova dvou stávajících a umístní dvou nových cedulí pírodní památka (kategorie dležitosti II) Likvidace porostu na skalním defilé v místech dvou zastávek nauné geologické stezky (kategorie dležitosti II) 12 000,- 1 x za 5 let 10 000 20 000,- Detailní zamení PP (kategorie dležitosti III) 40 000.- C e l k e m (K) 75 000,- 4.2 Použité podklady a zdroje informací Fišerová D. (1987): Chránné nalezišt Špiatý vrch Barrandovy jámy. Botanická inventarizace (stav ze záí 1987). Ms. Chlupá I. a kol. (1992): Paleozoikum Barrandienu (kambrium-devon).-vydavatelství GÚ, 292 str., Praha. Chlupá I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí.- Academia, 279 str., Praha. Klaudisová A. (1977): CHN Špiatý vrch Barrandovy jámy. Botanický przkum provedený dne 28. 6. 1977) Ms. 8
Kíž, J., Dufka, P, Jaeger, H., Schönlaub, H.P. (1994):. The Wenlock - Ludlow boundary in the Prague Basin (Bohemia). Jb. Geol. B.-A., 136(4): 809-839. Ložek V., Kubíková J., Špryar P. et al. (2005): Stední echy. In: Mackovin P., Sedláek M. [eds.], Chránná území R, svazek XIII. - AOPK R et EkoCentrum Brno, Praha. Nmec J. (1978): Chránné nalezišt Špiatý vrch Barrandovy jámy. Inventarizaní przkum. Ms. Ústední seznam ochrany pírody - Rezervaní kniha 4.3 Seznam mapových list a) katastrální mapa (Gusterberg) mapový list V.S. I, 17-9 b) Státní mapa 1:5000 mapové listy Beroun 5-5; Beroun 5-6 c) Základní mapa eské republiky 1:10000 mapový list (Beroun) 12-41-08 4.4 Seznam používaných zkratek BB - javor babyka, BK - buk lesní, BR - bíza bradavinatá, BRK - bek, DBZ - dub zimní, HB - habr, JL - jilm, JS - jasan, JV - javor mlé, LP - lípa srditá, MK - muk, TS - tis, DBP - dub pýitý 4.5 Plán pée zpracoval Ing. Karel Matjka, CSc. Ing. Karel Matjka, CSc. IDS, Na Komosku 2175/2a, 143 00 Praha 4 9
Textové a tabulkové pílohy Píloha I Píloha II Rámcové smrnice pée o les podle HS/SLT Nmec J. (1978): Chránné nalezišt Špiatý vrch Barrandovy jámy. Inventarizaní przkum. Mapové pílohy Mapa I Orientaní mapa území 1:5 000 Mapa Ia Orientaní mapa území 1:25 000 Mapa II Mapa parcelního vymezení Mapa IIa Mapa parcelního vymezení dle stavu 1956 Mapa III Mapa IV Ortofotomapa s vyznaením polohy významných jam (A-D) Lesnická typologická mapa Mapa V Lesnická porostní mapa (s aktualizovanými vkovými stupni k roku 2008) 10