Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva Využití údajů řídícího systému manipulační linky pro řízení výroby ve skladě suroviny na pile v Tetčicích Bakalářská práce 2015 Sommer David

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem práci: Využití údajů řídícího systému manipulační linky pro řízení výroby ve skladě suroviny na pile v Tetčicích zpracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně, dne:... podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ Chtěl bych poděkovat panu Doc.Ing. Karlu Janákovi, CSc. za pomoc při zadávání bakalářské práce a za odborné vedení a trpělivost při jejím zpracování. Dále bych chtěl touto cestou poděkovat panu Ing. Procházkovi za to, že mi umožnil zpracovat tuto bakalářské práce na pile v Tetčicích, a panu Svobodovi za ochotu, poskytnutý čas a informace, které byly potřebné pro zpracování této práce.

ABSTRAKT Bakalářská práce zpracovaná na téma Využití údajů řídícího systému manipulační linky pro řízení výroby ve skladě suroviny na pile v Tetčicích se zabývá využitím informací z řídícího manipulačního systému OptiMAX na dřevoskladu v Tetčicích a dále využitím získaných informací pro výrobu. V praktické části práce je zpracován návrh využití informací pro výrobu, které dosud nebyly využity. Klíčová slova: pila, kulatina, řídící systém, dřevosklad, výřezy ABSTRAKT The bachelor thesis on The use of management system data of handling line for controlling production in the warehouse of a raw material at the sawmill in Tetčice deals with the use of information gained from the management and handling system OptiMAX at the sawmill in Tetčice and the use of that information for production itself. The practical part of the thesis focuses on the proposal of the use of information that has not been used for production yet. Key words: sawmill, logs, management system, saw, cutouts

OBSAH 1 ÚVOD... 8 2 CÍL PRÁCE... 9 3 Literární přehled... 10 3.1 Sklady suroviny pilařských... 10 3.1.1 Vykládka... 10 3.1.2 Přejímka kulatiny... 11 3.1.3 Skladování suroviny... 13 3.1.4 Ochrana suroviny... 13 3.1.5 Zjišťování přítomnosti kovů... 13 3.2 Příprava suroviny na pořez... 14 3.2.1 Měření kulatiny... 14 3.2.2 Krácení kulatiny... 16 3.2.3 Redukce kořenových náběhů... 17 3.2.4 Odkorňování... 17 4 Metodika... 18 4.1 Stanovení a rozložení výrobního cyklu na skladu, stav suroviny na skladě pilařského závodu.... 18 4.2 Systém řízení výroby na pile v Tetčicích... 18 4.3 Analýza možností řídícího systému... 18 4.4 Využitelnost informací řídícího systému manipulačně třídící linky pro chod závodu... 18 5 ŘEŠENÍ... 19 5.1 Stanovení a rozložení výrobního cyklu na skladu, stav suroviny na skladě pilařského závodu... 19 5.1.1 Vykládka:... 19 5.1.2 Přejímka suroviny... 20 5.1.3 Krácení dříví... 21 5.1.4 Odvoz a třídění výřezu do skládek... 22 5.1.5 Skladování výřezů... 23

5.1.6 Dávkování kusů do výroby... 24 5.1.7 Doprava do pilnice... 24 5.1.8 Odkorňování... 25 5.2 Systém řízení výroby na pile v Tetčicích... 27 5.3 Analýza možností řídícího systému... 28 5.4 Využitelnost informací řídícího systému manipulačně třídící linky pro chod závodu... 30 6 DISKUZE... 36 7 ZÁVĚR... 39 8 SUMMARY... 40 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 41 SEZNAM OBRÁZKŮ... 42 SEZNAM TABULEK... 43 PŘÍLOHY... 44

1 ÚVOD Pila Tetčice, a.s. se nachází nedaleko Brna v okrese Brno-venkov v obci Tetčice. Původně byla součástí společnosti Jihomoravských dřevařských závodů, ale koncem roku 2004 zahájila samostatnou činnost v oboru pilařské výroby. Pila byla postavena v roce 1886. V roce 1986-1987 prošla částečnou rekonstrukcí, na které se podílela Mendelova univerzita v Brně. Pila zpracovává 40 000 m 3 jehličnaté kulatiny za rok. Převážnou část výroby pokrývá smrková kulatina 80%, zbytek pokrývá borová a modřínová kulatina. Na pile se nachází manipulačně třídící linka, která je pomocí snímacího zařízení, řídícího počítače a řídícího softwaru obsluhována z velína. Informace ze snímacího zařízení jsou odesílány do řídícího počítače a dále do ovládací konzole operátorovi. Ten může ručně nastavit rozměry pro délkové krácení kulatiny nebo nechá podle návrhu řídícího počítače proběhnout krácení, které počítač navrhl. Bohužel množství informací, které manipulační linka získává, nejsou dále nijak využity pro skladování a samotnou výrobu na pile v Tetčicích. 8

2 CÍL PRÁCE Tato práce se zabývá problematikou využití údajů řídícího systému manipulační linky pro řízení výroby ve skladě suroviny na pile v Tetčicích. Práce je zaměřena na využití informací z řídícího systému, na jejich uplatnění při organizaci práce v dřevoskladu a ve výrobě na pile v Tetčicíh. Řídící počítač získává množství informací o každé kulatině, které nejsou nijak dále využity. Cílem práce je tyto informace zpracovat do formy, která by vedoucím pily byla užitečná a byla přínosem pro zefektivnění výroby na pile. 9

3 Literární přehled 3.1 Sklady suroviny pilařských Cílem dřevoskladu je připravit surovinu na zpracování a pořez. Dalšími vlastnostmi dřevoskladu je zajistit dostatečné zásoby výřezů pro udržení stálosti výroby a neohrozit plynulost výroby (Janák 2008). Na dřevoskladech je následující postup operací: vykládka přejímka suroviny skladování (u velkých podniků kvůli ochraně uskladněného dřeva) redukce kořenových náběhů odkorňování měření rozměrů kulatiny (délka, průměry, atd.) zjišťování přítomnosti kovů krácení kulatiny třídění výřezů skladování výřezů ochrana výřezů 3.1.1 Vykládka Způsoby vykládky na dřevoskladech jsou různé, záleží při nich na velikosti dřevoskladu. Na malých dřevoskladech se používají k vykládce hydraulické ruky odvozní soustavy nebo hydraulická ruka přímo na dřevoskladě. Ta může být pojízdná na kolejích nebo stabilní na jednom místě. U velkých dřevoskladů se používá k vykládce jeřábů. Provedení jeřábů může být věžové, portálové nebo mostové. Jeřáby patří k nejlepšímu možnému řešení vykládky, ale zároveň jsou nejnákladnější variantou (Janák 2008). Další a zároveň poslední variantou možnosti vykládky je použití čelních nakladačů. Tato metoda je vhodná pro středně velké dřevosklady. Čelní nakladače se liší ve velikosti a v množství kulatiny, kterou jsou schopny na jedenkrát vyložit (Janák 2008). Čím je nakladač větší, tím je jeho pořizovací cena vyšší. 10

3.1.2 Přejímka kulatiny Přejímka kulatiny se provádí z několika důvodů. Jeden z hlavních důvodů je ověření správností dodávky suroviny do pilařského provozu. Dalším důvodem je zanesení dodávky do prvotní evidence závodu (Janák 2008). Při přejímce se kontroluje: počet kusů středová tloušťka kulatiny délka kulatiny objem kulatiny jakost kulatiny (trhliny, napadení brouky nebo hnilobou) jakost opracování (provedení řezů, kořenové náběhy, křivost, odkornění) značení dobu těžby (Krutel a Detvaj 1990) Měření tloušťky se provádí v centimetrech. Průměr kulatiny se měří uprostřed kulatiny, a to buď v kůře nebo bez kůry. Délka kulatiny se měří v centimetrech a zaokrouhluje se na celé centimetry. U každé kulatiny se musí počítat s přídavky na délce, které jsou zhruba 2 % z celkové délky kusu (Doporučená pravidla 2008). Pro výpočet objemu lze použít vzorce na výpočet s kůrou nebo bez kury. Pro výpočet objemu bez kůry se používá vzorec: B bk = objem kulatiny bez kůry, udaný v [m 3 ] d bk = středová tloušťka kulatiny bez kůry, udaný v [cm] l = délka kulatiny bez přídavku, udaný v [m] Pro výpočet objemu v kůře se používá vzorec: B bk = objem kulatiny bez kůry, udaný v [m 3 ] d sk = středová tloušťka kulatiny s kůrou, udaný v [cm] l = délka kulatiny bez přídavku, udaný v [m] k = tloušťka kůry v [cm]; je dána v tabulkách hodnotou a vztahem podle druhu dřeviny 11

Pro výpočet objemu se používá Hubertova metoda. Objem kulatiny se spočítá jako objem válce o normální délce bez nadměrku a středové tloušťce bez kůry. Tato metoda je rozšířena po celé Evropě a je jednou z nejpoužívanějších metod vůbec (Janák 2008). Další možností zjištění objemu je pomocí kubírovacích tabulek, dle délky a středového průměru kulatiny. Obr. 1: Tabulka pro určení objemu kulatiny bez kůry (Doporučené pravidla 2008) Provádění přejímek je možné provést několika způsoby. Jednou z metod je metoda náhodného výběru. V této metodě se vybere 10-15 % kusů z přejímky a vizuálně se změří a zkontroluje. 95% z kontrolovaných kusů musí odpovídat dodacímu listu. Tato metoda se používá u středních závodů, které nemají možnosti elektronické přejímky. Další metodou je kusová přejímka. Tato metoda se používá u malých výrobních závodů. Je velmi náročná na čas, plochu a personál. Další metodou je elektronická přejímka. Ta se používá u velkých podniků, je velmi náročná na technologii a uspořádání skladu. Měřícím zařízením procházejí všechny kusy z dodávky. Při použití této metody se snímají kulatiny při průchodu snímacím zařízením a to buď ve 2D nebo ve 3D. Obraz kulatiny je vykreslen na obrazovce počítače a vady 12

jsou vizuálně zkontrolovány. Posledním způsobem je hmotnostní přejímka. Tento způsob se používá hlavně u závodů vyrábějících papír a celulózu, které zpracovávají dřevní hmotu nižší kvality (Janák 2008). Průběh přejímky je následující. V první řadě se zváží dodávka i s dovozní soupravou, potom se kulatina vyloží a dovozní souprava se zváží prázdná. Nakonec se odebere vzorek ze dřeva pro určení vlhkosti a vypočte se objem dřevní hmoty. 3.1.3 Skladování suroviny Důvod proč skladovat výřezy je zajištění plynulého provozu pilnice a zajištění zásob výřezů minimálně na 14 dní nepřetržitého provozu. Plocha skladu musí být bez vegetace, zpevněná a odvodněná, aby se neshromažďovala srážková voda. Komunikační cesty na dřevoskladu se liší podle druhu mechanizace na skladu (cesty pro odvozní soupravy, koleje pro kolejové vozíky a kanál spojující bazény a nádrže). Skladovací boxy na skladu jsou rozdílné pro různé druhy mechanizace (hydraulická ruka, jeřáby a nakladače)(janák 2008). 3.1.4 Ochrana suroviny Ochranu suroviny při skladování provádíme v době, kdy je velká zásoba kulatiny a nestíhá se zpracovávat (kalamitní těžby). Při ochraně se snažíme dřevo chránit před houbami, plísněmi, hmyzem a poklesem vlhkosti, který způsobuje trhliny ve dřevě. Škůdci dřeva pro svoje přežití a šíření potřebují určité podmínky, mezi které patří dostatek kyslíku, vlhkosti a tepla. Proto se při ochraně dřeva snažíme tyto podmínky omezit, a to například pomocí zvýšení vlhkosti nad kritickou hranici (mokrá ochrana) nebo vysoušením (suchá ochrana). Další možností je zvýšení nebo snížení teploty (vysoušení nebo zmrazování). Poslední možnosti je snížení obsahu kyslíku. Tato metoda se provádí jen velmi zřídka, a to z důvodu náročnosti a nákladnosti na zabalení dřeva do fólie a udržení požadované obsahu plynu. Pro zajištění proti vysychání a následnému prasknutí čel se čela zatírají nebo zajišťují tak zvanými ''S'' háky (Janák 2008). 3.1.5 Zjišťování přítomnosti kovů Cílem této operace je zvýšení životnosti řezných nástrojů, zajištění plynulosti výroby a bezpečnosti práce. Při této operaci jde o nalezení a vytřídění výřezu s kovem. 13

Pokud je kov nalezen, výřez se buď vyřadí nebo vymanipuluje tak, aby byl kov zcela odstraněn. Hledač kovů je umístěn v dřevěném přístřešku, kterým jednotlivé kusy kulatiny prochází po dopravníkovém pásu. Je několik možností principů hledání kovů (vliv kovů na indukční cívky, vliv kovů na vzájemnou vazbu cívek, útlum mikrovlnného záření). Hledání přítomnosti kovů ve dřevě má význam v závodech, které zpracovávají kulatinu z vojenských oblastí nebo z oblastí bojů. Hledač by měl být zařazený do linky před krácením a tříděním suroviny nebo v předpilí (Janák 2008). 3.2 Příprava suroviny na pořez 3.2.1 Měření kulatiny Cílem této operace je zjištění rozměrů kulatiny pro potřeby krácení a třídění výřezů. Tloušťka výřezu se určuje ve středu kulatiny kvůli určení objemu zpravidla už u přejímky. Kvůli třídění výřezů do jednotlivých boxů se měří průměry čel kulatiny. Průběžné měření se používá při zpracovávání dlouhé kulatiny. Skutečná délka se u kusů měří na cele centimetry. Nominální délka kusů je v celých metrech nebo půl metrech + nadměrek. Toto měření se používá pro výpočet objemu, ale nadměrky nejsou započítávány. Při měření se snímá také tvar měřené kulatiny. Toto je podstatná informace pro návrh zkracovacího schéma a dosáhnutí maximální výtěže (Janák 2008). Je několik způsobů měření, které se v dnešní době používají pro měření tloušťky. Jeden ze způsobu je snímání v jednom směru (svisle nebo vodorovně) v daném místě nebo průběžně (1D měření). Toto měření se používá pouze pro vlastní potřebu nebo pro orientaci. Dalším způsobem snímání je snímání ze dvou na sebe kolmých směrů (2D měření). Toto měření je vhodné pro všechny druhy operací (přejímka, krácení, třídění, atd.). Je to nejrozšířenější způsob měření, který se v dnešní době používá. Dalším způsobem měření je snímání celého obvodu kulatiny v daném místě nebo průběžně. (3D měření). Toto měření není tak rozšířené, ale je použitelné pro všechny druhy operací stejně jako měření 2D (Fronius 1989). Měření můžeme provádět několika způsoby. Ruční měření provádíme za pomocí posuvného měřidla tzv. průměrky. Průměrka může být buď klasická nebo elektronická s pamětí nebo počítačem. Délku měříme ručním pásmem nebo pásmem s bezdrátovým přenosem do kapesního počítače. Ruční měření se používá u malých nebo středních závodů pro běžnou kontrolní přejímku. Další metodou je měření pomocí elektronického 14

zařízení. Tímto zařízením jsou vybaveny buď manipulačně třídící vozíky nebo jsou zařízením vybaveny přímo pevné linky. Délka výřezů se snímá pomocí fotobuňky + impulzního generátoru (IRC). Průměr výřezů se snímá lineárními kamerami. Toto měření funguje na principu vrhajícího stínu, Na jedné straně je žárovka, která vrhá světlo a na druhé je snímač, který zaznamenává velikost zastínění. Toto zastínění je považováno za průměr kulatiny. Pro zvýšení přesnosti se používají dva na sebe kolmé snímače (Janák 2008). Obr. 2: Princip snímání tloušťky lineárními kamerami (Janák 2008) Pro měření průměru může být taky použito měření 3D za pomocí laseru. Na povrch výřezu svítí 3-4 lasery umístěné kolem dopravníku. Tím se vytvoří světelný příčný řez. Tento obraz je z povrchu snímán několika kamerami, které zaznamenávají části obrazu. Počítač je následně složí dohromady a vytvoří obraz výřezu. Pomocí naměřených dat pak počítač spočítá přesný objem výřezu (Janák 2008). 15

Obr. 3: Uspořádání sestavy pro 3D měření (Janák 2008) 3.2.2 Krácení kulatiny Cílem této operace je příprava výřezů na pořez, vymanipulování potřebných délek a průměrů pro výrobu, vyřezání vad a kovů z výřezů a dosažení nejvyšší výtěže při zpracování výřezů (Krutel a Detvaj 1990). Dlouhá kulatina obvykle v délce 14 m se krátí na pilařské výřezy v délce 3-6 m (technické minimum je obvykle 2 m). Nejmenší průměr výřezů je obvykle 14 cm a nejvyšší průměr je omezen technologickým vybavením pilnice. Délky výřezů musí odpovídat délkám řeziva i s nadměrky. Čepový průměr musí odpovídat šířkám a tloušťkám požadovaného řeziva a měl by být ideální vzhledem k pořezovému schématu s nejvyšší výtěžností. Při návrhu krácení rozlišujeme návrh pro kulatinu bez vad a pro kulatinu s vadami. Návrh krácení musí být takový, aby bylo dosaženo co největší výtěže a nebyly žádné zbytky z kulatiny (Janák 2008). Zkracovací pily rozdělujeme podle principu práce na řetězové a kotoučové. Ruční řetězové pily se používají na manipulaci spíše v malých závodech kvůli nižšímu výkonu. Pro velké průměry kulatiny se používají převozné řetězové pily. Další řetězovou pilou je stabilní řetězová pila. Tato pila je umístěna do linky a je plně 16

automatizována. Tyto pily jsou vhodné pro středně velké objemy výroby. Pro velké objemy výroby jsou vhodné kotoučové zkracovací pily zařazené do linky. Mají vysoký výkon, ale jsou omezeny průměrem kotouče. Tyto pily jsou určeny převážně pro krácení jehličnaté kulatiny. Krátící stanice jsou součástí manipulačně třídící linky. Vybavení této stanice je zkracovací pila, zařízení pro nastavování délky (mechanické, fotobuňka nebo impulzní generátor), podélný dopravník (řetězový, kuželový, pásový), velín, brusírna a další (Janák 2008). 3.2.3 Redukce kořenových náběhů Cílem této operace je předejít potížím při zpracování výřezů a omezit tloušťku a tvar územkových částí výřezu. Redukce může probíhat pomocí reduktoru s válcovými frézami nebo pomocí reduktoru s průchozím rotorem. Reduktor s frézovacími hlavami je vhodný pro listnaté výřezy, kdežto rotorové reduktory jsou vhodné pro jehličnaté výřezy (Krutel a Detvaj 1990). 3.2.4 Odkorňování Cílem této operace je zvýšit životnost řezných nástrojů. Při odstraňování kůry se výřezy zbaví většiny nečistot. Kůru je možno zpracovávat pro výrobu dřevovláknitých nebo dřevotřískových desek, celulózy a papíru. Výhodou odkornění je schopnost upnutí výřezu při řezném procesu, zvýšení přesnosti při pořezu, snížení řezného odporu (Janák 2008). Druhy odkorňovačů jsou: rotorové (sdírají kůru pomocí tupých nožů)-použití hlavně na pilách frézovací (ofrézování ostrými noži)-použití hlavně v dýhárnách hydraulické (vodním paprskem)-použití zřídka při výrobě celulózy a papíru odírací (výřezy vzájemně o sebe)-použití při výrobě papíru a celulózy (Janák 2008) 17

4 Metodika 4.1 Stanovení a rozložení výrobního cyklu na skladu, stav suroviny na skladě pilařského závodu. Co je potřeba zjistit. Jaké je rozložení a výrobní cyklus na skladě suroviny. V jakém stavu se nachází stav kulatiny. 4.2 Systém řízení výroby na pile v Tetčicích Stanovení parametrů, které se snímají. Jakým způsobem se ukládají informace. Jaké tabulky software vyrábí. Jaké informace software vyhodnocuje. 4.3 Analýza možností řídícího systému Charakteristika typu výroby. Jaké informace je potřeba mít pro řízení výroby na pile v Tetčicích. 4.4 Využitelnost informací řídícího systému manipulačně třídící linky pro chod závodu Porovnání informací z řídícího systému s informacemi potřebnými pro řízení výroby na pile v Tetčicích 18

5 ŘEŠENÍ 5.1 Stanovení a rozložení výrobního cyklu na skladu, stav suroviny na skladě pilařského závodu operací. Na pile v Tetčicích se surovina pro výrobu připravuje podle následujících 5.1.1 Vykládka: Přivezení suroviny na dřevosklad a přejímka suroviny. Na pile v Tetčicích jsou dva různé způsoby převzetí dodávky suroviny. V prvním případě, pokud je volný příčný řetězový dopravník, je na něj složena dodávka a surovina dále putuje přímo na elektronickou přejímku po podélném dopravníku. Příčný řetězový dopravník je obsluhován ze samostatného velína. V druhém případě se jednotlivé dodávky dříví od různých dodavatelů ukládají každá zvlášť na jednotlivou skládku tak, aby bylo možné při následné elektronické přejímce zkontrolovat kusy, které v dodávce byly a bylo možné porovnat skutečné naměřené hodnoty s hodnotami uvedenými na dodacím listu. Dřevosklad v Tetčicích je dostatečně prostorný pro tento typ postup vykládky a skladování. Při použití druhého postupu uskladnění je dříví po uvolnění příčného řetězového dopravníku naváženo čelním nakladačem v celých délkách. Obr. 4: Skládka nerozmanipulované kulatiny po dovezení na dřevosklad (Sommer 2015) 19

5.1.2 Přejímka suroviny Na pile v Tetčicích je použita technologie elektronické přejímky tak, jak již bylo zmíněno. Dříví je přesunuto z místa vykládky pomocí příčného řetězového dopravníku na podélný řetězový dopravník. Tento dopravník dopraví dříví k elektronickému snímacímu zařízení. To je na pile v Tetčicích zaraženo do výrobního procesu na prvním místě. Pro automatické řízení je nezbytná společná činnost všech snímačů mechanických i optických. Rozměry i poloha kmene jsou snímány po 10 cm při průchodu snímacím zařízením INFRAMAT. Tyto údaje se zpracovávají programem pro filtrování naměřených údajů. Tyto údaje jsou dále posílány do počítače ve velíně, který data zpracovává a vyhodnocuje. Výsledkem je 2D snímek změřené klády, na kterém počítač v řídícím softwaru OptiMAX automaticky podle zkracovacího schématu navrhne délky výřezů. Tyto délky výřezů může obsluha ve velíně podle požadavků změnit. Obsluha z velína má také výhled na kulatinu, která je právě měřena a zaznamenávána do počítače, díky tomu může změnit zkracovací schéma v případě vady dříví, a tím vymanipulovat různé vady (podklady k řídícímu systému OptiMAX). Další výhodu, kterou tento postup přináší, je možnost zhodnocení a porovnání jednotlivých dodavatelů z hlediska kvality nakupovaného dříví a následného jednání o ceně dříví. Obr. 5: Snímací zařízení na pile v Tetčicích (Sommer 2015) 20

5.1.3 Krácení dříví Další operací na skladě je krácení. Krácení probíhá pomocí zkracovací řetězové pily a zarážkovém nastavování délky výřezů (jak můžeme vidět na obr. 6). Tato metoda nepatří mezi nejmodernější, ale za to patří mezi nejpřesnější metody. Obsluha z velína má možnost ovládat samostatný podélný řetězový dopravník a zarážky na nastavovacím systému manuálně nebo nechá proběhnout automatický program, který počítač zvolí podle schématu krácení. Dopravník doveze kulatinu po zarážku a automaticky se zastaví, v tu chvíli se automaticky zpustí řetězová zkracovací pila. Zkrácený výřez je poté odvezen po dalším podélném řetězovém dopravníku až do místa podle způsobu zpracování. Po uvolnění zarážkového systému automat opět zpustí podélný řetězový dopravník a posune další kulatinu k manipulaci. Celý proces se opakuje. Obr. 6: Zkracovací řetězová pila se zarážkovým systémem (Sommer 2015) 21

5.1.4 Odvoz a třídění výřezu do skládek Po zkrácení kulatiny se výřezy dostávají do místa, kde jsou podle dat z počítače třízeny do 3 skupin. Třídění probíhá pomocí automatických vyhazovačů, které shodí výřez z podélného dopravníku v místě skládky. První skupina jsou výřezy, které jsou určeny pro výrobu. Tyto výřezy jsou pomocí příčného řetězového dopravníku nakládány na elektrický kolejový vozík. Obsluha kolejového vozíku musí manuálně znovu přeměřit každý čep výřezu a napsat šířku čela ručně na výřez kvůli následnému třídění do skládek. Tento způsob patří mezi starší způsoby třídění výřezů a je náročný na obsluhu a údržbu kolejového vozíku. Druhou skupinou jsou výřezy, které nejsou vhodné pro pořez (z důvodu různých vad např. hnilobě nebo prasklině atd.). Tyto kusy jsou odvezeny pomocí podélného řetězového dopravníku až na konec linky, kde jsou pomocí vyhazovačů z linky shozeny na skládku. Kusy jsou vráceny dodavateli systémem výměny špatných kusů za dobré, nebo jsou prodány do firem, které zpracovávají vlákninu na výrobu dřevotřískových nebo dřevovláknitých desek. Třetí skupina výřezů jsou kusy s vysokým průměrem čela, které není možné zpracovat. Firma má ve smlouvě s dodavateli dán maximální průměr kulatiny, který jsou schopni zpracovat (55 cm). Tento průměr je odvozen od maximálního možného průměru, který je možné odkornit na místním odkorňovači. Pokud dodavatel tento maximální průměr překročí, výřezy jsou vymanipulované jako nevhodné. Tyto výřezy jsou následně zhodnoceny kvalitou D, a tudíž dodavatel přichází o peníze. Výřezy jsou poté odvezeny na skládku. Při nahromadění většího množství takovýchto výřezů jsou prodány s vyšší kvalitou například B a firma se tím dostává do zisku. Obr. 7: Třídění a doprava výřezů po manipulaci (Sommer 2015) 22

Obr. 8: Třídění výřezů do skládek pomocí kolejového vozíku (Sommer 2015) 5.1.5 Skladování výřezů Výřezy jsou na pile v Tetčicích skladovány na kolejnicových skládkách (Obr. 10). Skládky jsou umístěny na patkách, tudíž jsou výřezy chráněny proti kontaktu s půdou a tím pádem i proti napadení hmyzem nebo hnilobou. Jsou pod mírným sklonem, aby se výřez po nakulení z kolejového vozíku dokutálel do přední části skládky. Výřezy do skládek jsou tříděny podle průměru čepu. Tato metoda skladování je velice zastaralá a náročná na dávkování do výroby. Dále není možné přesně určit kolik je výřezů na jednotlivé skládce a tudíž určit přesnou zásobu dřeva. Měření kusů na skládce lze provést pouze manuálně a namátkové. Vedoucí skladu musí kontrolovat stav dřevoskladu a podle potřeby informovat obsluhu manipulačně třídící linky o stavu skladu. Zpracování výřezů na pile musí probíhat rovnoměrně, aby kusy na skladě nezůstaly déle než je nutné a nezačali ztrácet na kvalitě. Obr. 9: Třídění výřezů do jednotlivých skládek podle čepového průměru (Sommer 2015) 23

5.1.6 Dávkování kusů do výroby Dávkování na pile v Tetčicích probíhá za pomocí dvou pracovníků. Pracovníci podle potřeby výroby dostanou pokyn od vedoucího skladu, které průměry je potřeba dávkovat do výroby. Za pomocí páky nakulí výřez na podélný řetězový dopravník, po kterém kus putuje k dalšímu zpracování. Tato metoda je velice fyzicky namáhavá z důvodu těžké fyzické práce, která je u ní zapotřebí a dále při nepříznivém počasí musí být pracovník stále na svém místě, aby byla výroba stále zásobována. Obr. 10: Kulatina je třízena do boxů z nichž je pak ručně nakulována na řetězový dopravník (Sommer 2015) 5.1.7 Doprava do pilnice Na pile v Tetčicích je soustava dlouhých podélných a příčných řetězových dopravníků (obr. 11). Tato soustava dopravníků slouží současně jako zásobárna výřezů pro pilnici. Operace na skladu surovin musí probíhat plynule, tak aby bylo zajištěno plynulé zásobování pilnice. Ve skladu by měla být minimální zásoba výřezů a kulatiny na následujících 48 hodin provozu. 24

Obr. 11: Dlouhá soustava řetězových dopravníků vznikla v důsledku přesunutí pilnice do nové budovy (Sommer 2015) 5.1.8 Odkorňování Poslední operací na skladu kulatiny je odkornění. Tento proces probíhá na rotorovém odkorňovači (obr. 12 a obr. 13). Odkorňovač má samostatný posuvný a přítlačný mechanismus, který je obsluhován obsluhou ze samostatného velína. Při tomto procesu je výřez zbaven nejen veškeré kůry, ale i nečistot (kamení, hlíny), které se nacházely na výřezu. Kůra je odvezena na skládku pomocí pásového dopravníku, na jehož konci je drtič velkých částí kůry. Kůra kvůli drtiči získává na ceně a je prodávána na prostorové metry do zahrádkářství nebo soukromníkům. Firma má velké množství zájemců o vyrobenou kůru a díky tomu nemusí řešit problém, kde kůru dále skladovat. Proces odkorňování se provádí z důvodu úspory nástrojů, které se díky tomu tolik netupí a můžou být použity ve výrobě mnohem déle. Tím pádem firma nemusí tak často zastavovat provoz kvůli výměně nástrojů a nevznikají zbytečné prostoje a ztráty. 25

Obr. 12: Rotorový odkorňovač s možným průměrem zpracování kulatiny do 50 cm (Sommer 2015) Obr. 13: K odkorňovači je připojen drtič kůry (v levé části obrázku), který zvyšuje kvalitu a hodnotu kůry (Sommer 2015) 26

5.2 Systém řízení výroby na pile v Tetčicích Výrobu na pile v Tetčicích můžeme rozdělit do několika skupin. První skupina je na základě dlouhodobých objednávek. Tyto objednávky jsou hlavní složkou výroby na pile. Celý výrobní proces se přizpůsobil na výrobu těchto zakázek. Pokud by pila plnila pouze tyto objednávky, vznikaly by pile prostoje ve výrobě, způsobené množstevním limitem, který jsou zákazníci schopni měsíčně odkoupit a zpracovat. Z tohoto důvodu na pile funguje druhá skupina výroby. V této skupině se vyrábějí nejžádanější výrobky, jako jsou hranoly 100 x 50 mm, střešní latě 60 x 40 mm nebo stavební řezivo, které si můžou zákazníci zakoupit i v menším množství přímo na pile. Poslední skupinou je výroba menších zakázek. Tyto zakázky mají na starosti na pile v Tetřicích dva lidé, kteří v podstatě řídí celou výrobu. Vedoucí výroby, který přijímá objednávky a na základě objednávek vystavuje zakázkový list. Ten převezme vedoucí skladu, který řídí všechny operace na skladu. Musí určit z jakých výřezů respektive z jakých průměrů čel je nejlepší zakázku vyrobit na základě pořezových schématů. To pro něj znamená projít celý sklad a podle skladových boxů zjistit, jaké výřezy má nebo nemá na skladě. Pokud výřezy na skladě nejsou, musí dát povel manipulační lince, aby toto výřezy vykrátila. Všechny tyto potřebné informace by se dali zjistit z řídícího softwaru manipulační linky, ale bohužel nejsou nijak využívány. Výřezy následně projdou výrobním procesem. Při kompletaci objednávek se firma řídí inventurními tabulkami. Inventury dřevoskladu se provádějí v jednoměsíčním intervalu, provádí vedoucí skladu. Pokud je nějaké řezivo na skladě dlouhou dobu ztrácí na kvalitě a to se projevuje hlavně na ceně. Například přestárlé truhlářské řezivo přechází do kategorie stavební řezivo. Z tohoto důvodu se snaží výrobu pila optimalizovat a vyrábět pouze žádané řezivo (Svoboda 2015). Obr. 14: Dřevoskad v Tetčicích (Sommer 2015) 27

5.3 Analýza možností řídícího systému Informační systém pracuje za pomocí dvou počítačů. Hlavní počítač je předem naprogramovaný a je schopen řídit proces zkracování automaticky. Dále je propojený s druhým počítačem operátora, který může automatický návrh manuálně změnit podle potřeb. Informační systém zaznamenává délku kulatiny, průměru v krocích po každých 10 centimetrech a navrhuje způsob manipulace podle automatického softwaru. Tyto informace jsou ukládány do tabulek a tříděny podle druhů dodávek. Software automaticky vyplní datum, kdy byla surovina rozmanipulována. Jednotlivé kusy dostanou každý své číslo v rámci jednotlivé přejímky. V tabulce jsou dále uloženy výřezy, na které byla kulatina rozmanipulována. Operátor doplňuje informace o kvalitě kulatiny, o firmě od které je kulatina dodávána a o čísle dodávky. Program dále ukládá střední průměry dříví, kvůli porovnání skutečného množství m 3, které byly přijaty a množství, které bylo na dodacím listu. U této informace musí operátor doplnit, jestli je dříví v kůře nebo bez kůry, aby nedošlo ke zkreslení informací. Pokud operátor zvolí, že je dříví bez kůry, software automaticky navýší průměr podle tabulek. Software dále vypočítává u každého kusu objem v m 3. Obr. 15: Prostředí řídícího systému (Sommer 2015) 28

Před začátkem nové přejímky operátor ukončí předchozí přejímku a program mu vypíše tak zvaný přejímací protokol. V tomto protokolu jsou informace o počtu kusů, které v dodávce byly, kvalitě, druhu dřeviny, středové a minimální tloušťce výřezu, objemu, sbíhavostí, křivosti a zda bylo dříví v kůře či nikoliv. Tento protokol je možné vytisknout a použít k evidenci dodávky. Tyto informace na pile v Tetčicích jsou využívány pouze zřídka kvůli nedokončení rekonstrukce dřevoskladu. Jsou sice zakládány do evidence, ale na dřevoskladu není možné se jimi řídit. Pokud by byla rekonstrukce dřevoskladu hotová, řídící software by měl možnost jednotlivé vymanipulované výřezy třídit do boxů a podle povelů z pilnice by byly výřezy zásobovány do pilnice. Software dále nemá možnost zjistit kolik výřezů je na skladě dřevoskladu a kolik jich už bylo zpracováno. Z toho plyne, že je důležité, aby vedoucí dřevoskladu dělal pravidelné inventury množství výřezů na dřevoskladu a dával povely obsluze řídícího manipulačního centra, které kusy je třeba manipulovat a doplnit na dřevosklad. Tyto požadavky plní automat tím způsobem, že operátor zadá určité délce a průměru koeficient, který upřednostní zvolený rozměr před ostatními výřezy (koeficient 2,05). Při zadávání koeficientu nesmí operátor zvolit příliš vysoké číslo, protože by program vykracoval pouze zvolený rozměr a vznikalo by příliš mnoho odpadu (podklady k řídícímu systému OptiMAX). Obr. 16: Výstupní tabulka z programu (Sommer 2015) 29

5.4 Využitelnost informací řídícího systému manipulačně třídící linky pro chod závodu Řídící systém ukládá informace o rozmanipulované kulatině do tabulek, jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole. Tyto informace ale nejsou dále nijak využívány, což je škoda. Pro zjednodušení výroby by bylo potřeba vytvořit několik tabulek, které by tyto informace zpracovávaly. Tyto tabulky by zjednodušily orientaci v datech z přejímek a umožnily by jednodušší orientaci v množství dřevní hmoty, která je na dřevoskladu. Jako první je důležité nastavit v programu, aby exportoval data do formy excelovské tabulky, která by byla použita pro další třídění (viz Tab. 1) Tab. 1: Tabulka přejímky Každá z těchto tabulek je určená právě pro jednu přejímku. V tabulce jsou zaznamenány všechny kusy, které v dodávce byly přijaty. Tyto data se zkopírují a vloží do tabulky, která zaznamenává vstup na sklad (tab. 3). V tabulce je vidět, jaké data program dokáže zaznamenávat a ukládat. Z pomocí těchto dat si můžeme vytvořit tabulky na třídění dat podle potřeb (například zásoba podle čepového průměru v jednotlivých boxech, nebo zásoba v m 3 ) Jednotlivé přejímky jsou ukládány do další tabulky (Tab. 2.) kvůli přehlednosti jednotlivých přejímek. 30

Tab. 2: Tabulka s přehledem jednotlivých přejímek Tabulka se seznamem jednotlivých přejímek. V této tabulce jsou vypsány všechny přejímky přijaté na sklad za kalendářní rok. Každá přejímka má své unikátní číslo. V tabulce jsou ve zkratce uvedena pouze nejdůležitější data, které můžeme použít pro další třídění vzhledem k jednotlivým dodavatelům nebo z hlediska kvartálů. Tab. 3: Vstupní tabulka pro vkládání dat o rozmanipulované kulatině 31

Do tab. 3 se vkládají data z tab. 1. Jak je vidět tab. 3 je rozdělena na tři části. Důvodem proč je tabulka rozdělena na tři části, je fakt, že pro výpočet přesného objemu suroviny je důležité zohlednit koeficient pro odpočet kůry na dřevě, který je ale rozdílný pro zmíněné 3 skupiny (Doporučené pravidla 2008). Vypočítaný objem je použit v následující tabulce (tab. 6), která třídí a ukazuje součastný stav suroviny na skladě podle objemu a jednotlivých délek. Tab. 4: Koeficienty pro výpočet objemu jednotlivých sortimentů Dřevina p 0 p 1 p 2 smrk 0,57723 0,006897 1,3123 borovice kůra 0,24017 0,001915 1,7866 borovice borka 1,7015 0,008762 1,4568 kde: V bk... objem v m 3 d sk... středová tloušťka s kůrou l... jmenovitá délka výřezu (bez nadměrku) 2k... dvojnásobek tloušťky kůry (Tyto vzorce a data v tab. 4 jsou převzaty z doporučených pravidel; 2008) Pomocí těchto vzorců, tabulka počítá objem jednotlivých výřezů. Tento výpočet je použit pro porovnání s daty, které vypočítává program a slouží k odhalení případné chyby. V tab. 4 jsou uvedeny koeficienty, které se používají k odečtení kůry pro výpočet čistého objemu. 32

Tab. 5: Vstupní tabulka pro výřezy, které byly zpracovány na pile Do této tabulky se vkládají data o zpracovaných výřezech v pilnici. V pilnici se bohužel zaznamenává pořez do pořezových listů, takže je nutné data přepisovat a ručně zanášet do této tabulky. Tabulka sama počítá objem vložené suroviny, tím pádem se dá použít k doplnění dat do pořezového listu. Dále je důležité rozlišovat druh zpracovaných výřezů, aby se dal určit rozdíl jednotlivých kusů, které již byly zpracovány, a které jsou stále na skladě. Do tabulky jsou zaznamenávány data jako jsou datum, délka kusů v metrech, průměr čepu a počet kusů. Z těchto informací se za pomocí datumů dá jednoduše zjistit kolik kusů nebo jaké množství m 3 se zpracovalo za určité období. Další možností je zjištění objemu nebo kusů podle určitého čepového průměru. 33

Tab. 6: Inventurní tabulka Tato tabulka byla vytvořena z důvodu nutnosti tvorby inventury na dřevoskladě, která by se měla provádět každý měsíc nebo aspoň jednou v kvartálu. Do této tabulky se vloží data, která se zobrazují v průběhu měsíce v zásobních tabulkách (Tab. 7 a 8). Tabulka se muže vytisknout a použít jako podklad pro inventuru. Tabulka zavede data do systému výpočtů (Tab. 7 a 8). Další využití této tabulky je počáteční vložení dat do systému výpočtů, tedy je potřeba první inventuru udělat manuálně. Po vložení dat do inventurní tabulky se následně vymažou tabulky pro vstup (tab. 3 a 5), aby byly přichystány na nové vstupní data, nebo se otevře nový tabulkový dokument. Tab. 7: Zásoba výřezů na skladě v objemu (m 3 ) 34

Tato tabulka ukazuje rozdíl mezi vstupními tabulkami (tab. 5, 6 a 7). Jejím úkolem je přehledně zobrazit jakou zásobu kusů na skladě máme. Je v ní přehledně vidět počet kusů a objem (m 3 ) pro jednotlivé délky. Borovice je zobrazována pouze v jedné tabulce z důvodu, že pila Tetčice zpracovává jen nižší skupinu sortimentu. V případě potřeby je velmi jednoduché tabulku upravit pro potřebné sortimenty. Další vlastností teto tabulky je celkové sčítání zásoby smrku a borovice. Tento součet se dá použít na výpočet doby, po kterou je dřevosklad schopen zásobovat pilnici výřezy. Pří zásobě 3 000 m 3 a denní spotřebě cca 350 m 3 víme, že nám zásoba vydrží zhruba na 9 dní. Tab. 8: Zásoba výřezů na skladě rozdělení podle čepových průměrů V této tabulce jsou uvedeny počty jednotlivých kusů, roztříděny podle délky a čepového průměru. Tyto data jsou velmi potřebné při plánování výroby a splnění zakázek. Při plánování je důležitý čepový průměr, podle kterého se připraví pořezové schéma. Další výhodou této tabulky je její použití při plánování zkracování v manipulačně třídícím centru. Díky aktuálnímu přehledu počtů kusů je možné plánovat i výrobu v pilnici. Pokud vedoucí skladu vidí v tabulce, že má malou zásobu určitých kusů, dá povel k manipulaci a pro pilnici zvolí jiný sortiment. Pro pilnici je nejdůležitější zpracovávat co nejdelší dobu jeden druh sortimentu, aby nemuseli neustále měnit nastavení rámové pily, což je zdlouhavé a vznikají zbytečné prostoje. Tuto tabulku lze taky využít pro nákup kulatiny. Pokud vedoucí skladu usoudí, že má velkou zásobu vysokých průměrů, může se zaměřit na nákup průměrů s nižším průměrem. 35

6 DISKUZE Pro vytvoření této bakalářské práce bylo potřeba analyzovat výrobu na pile v Tetčicích. Pro tento účel byla domluvena schůzku s vedením podniku kvůli prohlídce výrobního procesu. Další potřebnou informací bylo zjištění, jak probíhá výroba na pile a jakým způsobem funguje jejich manipulačně třídící linka a jaké data vytváří. Díky těmto informacím bylo možno vypracovat tuto práci a navrhnou řešení jejich problému s nevyužívanými informacemi z řídícího systému OptiMAX. V první řadě bylo potřeba analyzovat jejich výrobní proces, jak je zpracováno na začátku této práce. Je zde rozepsán kompletní výrobní proces dřevoskladu, který byl potřebný pro zpracování dat. Zjistit, jak jejich výroba funguje a zjistit, kde jsou ve výrobě mezery, podle kterých jsem se snažil navrhnout řešení. Největším problémem na pile je to, že nemají přehled o materiále, který mají na dřevoskladu aktuálně k dispozici. Kvůli tomuto problému musí vedoucí skladu neustále sledovat množství výřezů na skladě, aby mohl podle toho přizpůsobovat výrobu v pilnici, ale i řídit manipulačně třídící linku, aby operátor věděl, které výřezy je potřeba doplnit na dřevosklad. Pro tyto účely bylo potřeba vědět, jaké data program vytváří, a které jsou doplňovány operátorem do programu ručně. Další věcí, která byla potřebná bylo zjistit, jak zaznamenávají v pilnici výřezy, které se zpracují a jakým způsobem se tyto informace dále zpracovávají. Bylo zjištěno, že řídící software vytváří tabulky, ve kterých jsou zaznamenány data o každém výřezu. Mezi tyto data patří informace o jednotlivých kulatinách a výřezech, jako jsou informace na jaké výřezy byla kulatina vykrácena, s jakým středovým a čepovým průměrem byly převzaty na sklad, v jakých délkách a kdy byly na sklad zařazeny, jestli byly s kůrou nebo bez kůry, informace o jednotlivých dodavatelích doplněny o unikátní číslo přejímky, informace o objemu každého výřezu a mnohé další. Tyto informace po dohodě s operátorem manipulačně třídící linky byly převedeny do excelovské tabulky. Informace z pilnice byly poskytnuty ve formě pořezového listu (viz příloha bakalářské práce), ze kterého byly použity data o kusech, které byly zpracovány. V pořezových listech je pouze zaznamenán počet kusů, délky kusů a čepové průměry jednotlivých kusů. Ty informace musí vedoucí provozu pilnice každý den zpracovat a spočítat objem zpracované suroviny kvůli evidenci a nákupu další suroviny. Pro ulehčení této práce byla vytvořena tabulka, která automaticky počítá 36

objem zpracované suroviny. U této tabulky je možno pomocí třídící funkce zjistit, kolik m 3 výřezů o určitém čepovém průměru se zpracovalo za určité období. Vedoucí dřevoskladu musí provádět pravidelně inventury dřevoskladu, aby věděl jakou zásobu jednotlivých výřezů na skladě má, a podle těchto informací mohl rozvrhnout výrobu v pilnici. Informace z inventury zaznamenává do takzvaného kusovníku výřezů (viz. příloha bakalářské práce). Tento postup je z hlediska času velmi náročný, ale nutný pro správný chod celé výroby. Proto byla vytvořena tabulka, které tuto prácí ulehčí a vedoucí skladu se díky ní může věnovat dalším důležitým věcem. Tabulky, které byly vytvořeny fungují jako jeden celek a jsou navzájem provázány a propojeny. Tabulky 3 a 5 jsou vstupními tabulkami. Tab. 3 je vyplňována operátorem manipulačně třídící linky, ten vkládá data z výstupní tabulky. Tato data jsou považována za vstup do skladu. Další tabulkou je tab. 5. Tato tabulka je vyplňována vedoucím pilařského provozu z pořezových listů. Tyto data jsou považována za výstup. Z těchto dvou tabulek se následně dělá pomocí vzorců na třídění dat rozdíl, který je hlavní náplní práce. Data jsou tříděna podle dvou kritérií. První možností je tabulka, která třídí výřezy podlé jednotlivých délek a čepových průměrů (viz tab. 8). Tato tabulka je vhodná pro řízení výrobního procesu. Další tabulka zobrazuje počet kusů různých délek a jejich objem v m 3 (viz tab. 7). Tato tabulka je vhodná pro orientační přehled o materiálu na dřevoskladě. Tyto dvě tabulky usnadní vedoucímu dřevoskladu práci při každodenní inventuře, a tím mu ušetří mnoho času. Dále jsou vhodnou pomůckou pro rozhodování o nákupu dřevní hmoty. Jelikož bylo potřeba vytvořit tabulku pro první vložení dat, vytvořil jsem tabulku, která jednorázově vloží data do systému tabulek (tab. 6). Tato tabulka je vhodná k tisku a k použití jako evidence měsíční inventury. K vyplnění této tabulky se při prvním použití systému tabulek musí udělat inventura, aby byl zjištěn aktuální stav zásob. Při používání těchto tabulek je doporučeno provádět jednou za měsíc zálohu. Po vytvoření zálohy se jednoduše otevře nový systém tabulek a do inventurní tabulky se vloží data z tabulek 7 a 8 z předchozí zálohy. Tím se docílí zobrazení aktuálního stavu dřevoskladu. Tento systém tabulek je podle mého názoru velkým přínosem pro chod pily v Tetčicích. Ušetří mnoho práce a času vedoucímu dřevoskladu i vedoucímu provozu. 37

Optimálním řešením výše popsaného systému tabulek je možnost jeho uložení na internet do Google dokumentů. Pomocí této funkce je možné tabulky otevřít z několika počítačů, a je možné je vyplňovat několika lidmi současně. Zároveň jsou tabulky na disku v bezpečí uloženy a chráněny heslem. Myslím si, že tento mnou navrhovaný způsob použití bude pro firmu nejméně finančně náročný a umožní jí přehled o stavu dřevoskladu z kteréhokoliv počítače při použití administrativního hesla pro přihlášení. 38

7 ZÁVĚR Smyslem této bakalářské práce bylo vyřešit problém nevyužitých dat z řídícího systému manipulačně třídící linky na pile v Tetčicích. Pro využití těchto dat, byl navržen systém tabulek, díky kterým je možné sledovat aktuální stav dřevní hmoty na dřevoskladu, čímž dojde k ulehčení práce vedoucího dřevoskladu, který bude přesně vědět kolik materiálu má na skladě, aniž by musel provést fyzickou inventuru. Díky těmto tabulkám vedoucí pracovník může také řídit manipulaci kulatiny, které je na dřevoskladu nedostatek. V případě, že podnik obdrží novou zakázku, lze je využít i na zjištění dostupného materiálu, ze kterého bude zakázka realizována. Současně je možné sledovat aktuální zásobu materiálu na dřevoskladu a podle zjištěných údajů řídit nákup dřevní hmoty. Dále tyto tabulky ulehčují práci, která je potřebná k evidenci pořezané suroviny a k objemovému výpočtu u výřezů. 39

8 SUMMARY The thesis aimed at solving the problem of unused data gained from the management system of handling and sorting line at the sawmill in Tetčice. I have suggested the system of tables for the use of these data thanks to which it is possible to monitor a current quantity record of wood at the sawmill. These tables have several advantages. Firstly, stocktaking does not have to be done by a warehouse manager personally which makes his or her work easier. Secondly, a warehouse manager is able to direct handling of logs that are almost out of stock. Thirdly, tables can be used if a company receives a new order to find out information about a quantity record of a material that will be needed for realization of a product. Fourthly, the current stock of wood at a warehouse is monitored thus the purchase of wood can be realized according to ascertained data. Lastly, work needed for evidence of a cut raw material and a volume calculation of mortises is facilitated. 40

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY FRONIUS, K. Der Rundholzplatz : Arbeiten und Anlagen im Sägewerk. Band 1. Stuttgart: DRW-Verlag Stuttgart, 1989. 284 s. ISBN 3-87181-331-1. JANÁK, K. Sklady dřevní suroviny. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. 133 s. ISBN 978-80-7375-214-9. DETVAJ, J. Technológia piliarskej výroby. 2. vyd. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2003. 232 s. ISBN 80-228-1248-X. Podklady pily v Tetčicích Podklady výrobce řídícího systému manipulačně-třídící linky na pile Tetčice, a.s. Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v ČR 2008: platnost od 1.1.2008. 2., aktualiz. vyd. Praha [i.e. Kostelec nad Černými lesy]: Lesnická práce, 2007, 147 s. ISBN 978-80-87154-01-4. Ústní sdělení vedoucího dřevoskladu na pile v Tetčicích Svoboda 2015 41

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Tabulka pro určení objemu kulatiny bez kůry (Doporučené pravidla 2008)... 12 Obr. 2: Princip snímání tloušťky lineárními kamerami (Janák 2008)... 15 Obr. 3: Uspořádání sestavy pro 3D měření (Janák 2008)... 16 Obr. 4: Skládka nerozmanipulované kulatiny po dovezení na dřevosklad (Sommer 2015)... 19 Obr. 5: Snímací zařízení na pile v Tetčicích (Sommer 2015)... 20 Obr. 6: Zkracovací řetězová pila se zarážkovým systémem (Sommer 2015)... 21 Obr. 7: Třídění a doprava výřezů po manipulaci (Sommer 2015)... 22 Obr. 8: Třídění výřezů do skládek pomocí kolejového vozíku (Sommer 2015)... 23 Obr. 9: Třídění výřezů do jednotlivých skládek podle čepového průměru (Sommer 2015)... 23 Obr. 10: Kulatina je třízena do boxů z nichž je pak ručně nakulována na řetězový dopravník (Sommer 2015)... 24 Obr. 11: Dlouhá soustava řetězových dopravníků vznikla v důsledku přesunutí pilnice do nové budovy (Sommer 2015)... 25 Obr. 12: Rotorový odkorňovač s možným průměrem zpracování kulatiny do 50 cm (Sommer 2015)... 26 Obr. 13: K odkorňovači je připojen drtič kůry (v levé části obrázku), který zvyšuje kvalitu a hodnotu kůry (Sommer 2015)... 26 Obr. 14: Dřevoskad v Tetčicích (Sommer 2015)... 27 Obr. 15: Prostředí řídícího systému (Sommer 2015)... 28 Obr. 16: Výstupní tabulka z programu (Sommer 2015)... 29 42

SEZNAM TABULEK Tab. 1: Tabulka přejímky... 30 Tab. 2: Tabulka s přehledem jednotlivých přejímek... 31 Tab. 3: Vstupní tabulka pro vkládání dat o rozmanipulované kulatině... 31 Tab. 4: Koeficienty pro výpočet objemu jednotlivých sortimentů... 32 Tab. 5: Vstupní tabulka pro výřezy, které byly zpracovány na pile... 33 Tab. 6: Inventurní tabulka... 34 Tab. 7: Zásoba výřezů na skladě v objemu (m 3 )... 34 Tab. 8: Zásoba výřezů na skladě rozdělení podle čepových průměrů... 35 43

PŘÍLOHY Sešit MS Excel - Sommer_David_výpočetní_tabulky_bakalářská_práce.xlsx Kopie pořezového listu Kopie zásobníku kulatiny 44