Teorie zásob. Kvantifikace zásob. V zásobách je vázáno v průměru 20 % kapitálu (u výrobních podniků) až 50 % kapitálu (u obchodních podniků).

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Teorie zásob. Kvantifikace zásob. V zásobách je vázáno v průměru 20 % kapitálu (u výrobních podniků) až 50 % kapitálu (u obchodních podniků)."

Aleš Hruška
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Teorie zásob Souhrn matematických metod používaných k modelování a optimalizaci procesů hromadění různých položek k zabezpečení plynulého chodu zásobovaných složek. Kvantifikace zásob V zásobách je vázáno v průměru 20 % kapitálu (u výrobních podniků) až 50 % kapitálu (u obchodních podniků). Náklady na držení zásob představují 25 % až 35 % jejich nominální hodnoty. (LAMBERT, D. M. a kol. Logistika. Praha: Computer Press, 2000, s CHASE, R. B., AQUILANO, N. J. Production and Operations Management. Chicago: IRWIN, 1995, s. 546.) 1

2 Funkce zásob v podniku geografická, vyrovnávací a technologická, spekulativní. Geografická funkce zásob Umožňují místní odloučení výroby a spotřeby. Umožňují optimální lokalizaci výrobních kapacit z hlediska zdrojů surovin, energií a pracovníků. 2

3 Vyrovnávací a technologická funkce zásob Zabezpečují plynulost výrobního procesu. Umožňují zhromadňování výroby. Překlenují časové kolísání výroby a spotřeby. Vznikají jako důsledek nespojité přepravy od dodavatele k odběrateli. Do jisté míry eliminují nepředvídatelné výkyvy v poptávce nebo poruchy v doplňování zásob. Spekulativní funkce zásob Vytváření rezerv při snížení ceny, před předpokládaným zvýšením ceny. Dosažení mimořádného zisku vhodným nákupem za účelem výhodného budoucího prodeje beze změny. 3

4 Negativní vliv zásob Váží kapitál. Spotřebovávají další práci a prostředky. Nesou s sebou riziko znehodnocení, nepoužitelnosti a neprodejnosti. Klasifikace zásob podle účetních předpisů 1) Nakupované zásoby A. Skladovaný materiál a) suroviny (základní materiál), b) pomocné látky, c) provozovací látky, d) náhradní díly, e) obaly, f) drobný hmotný majetek. B. Skladované zboží 2) Zásoby vlastní výroby a) nedokončená výroba, b) polotovary vlastní výroby, c) výrobky, d) zvířata. 4

5 Funkční klasifikace zásob běžná (obratová) zásoba, pojistná zásoba, zásoba pro předzásobení, maximální zásoba, minimální zásoba, technologická zásoba, havarijní zásoba, objednací zásoba (signální stav zásoby). Obratová (běžná) zásoba Ta část zásob, která kryje potřeby v období mezi dvěma dodávkami. Její stav v průběhu dodávkového cyklu kolísá. Při výpočtu proto obvykle uvažujeme průměrnou obratovou zásobu. 5

6 Průběh stavu zásob v podniku stav zásob 1. cyklus 2. cyklus v - tý cyklus x xb bod objednávky... x o x max x p t c t p T čas Průměrná obratová zásoba Za předpokladu, že velikosti jednotlivých dodávek jsou: prakticky konstantní polovina velikosti dodávky, nestejné použijeme vztah: x b n 2 x i i 1 n 2 i 1 x i 6

7 Pojistná zásoba Ta část zásoby, která má tlumit náhodné výkyvy jednak na straně vstupu (ve velikosti a intervalu dodávek) a jednak na straně výstupu (ve velikosti a intervalu čerpání ze zásoby). Průběh stavu zásob v podniku stav zásob 1. cyklus 2. cyklus v - tý cyklus x xb bod objednávky... x o x max x p t c t p T čas 7

8 Zásoba pro předzásobení Zásoba, která má vyrovnávat předpokládané větší výkyvy na vstupu nebo na výstupu, např. při silně sezónní výrobě či spotřebě, v případě dovolených u dodavatele, očekávaných potíží u dodavatele či v dopravě. Technologická zásoba Vyskytuje se u některých druhů materiálu, které před dalším zpracováním vyžadují jistou dobu skladování (např. vysychání dřeva, zrání vína, sýrů, fixace barviva). 8

9 Havarijní zásoba Vytváří se v důležitých provozech. Má zajistit přežití podniku při nepředvídaných událostech (stávky, přírodní kalamity ). Maximální zásoba Představuje nejvyšší stav zásob, kterého je dosaženo v okamžiku nové dodávky. 9

10 stav zásob Průběh stavu zásob v podniku 1. cyklus 2. cyklus v - tý cyklus x xb bod objednávky... x o x max x p t c t p T čas Minimální zásoba Představuje stav zásoby v okamžiku před novou dodávkou. Je dána součtem zásoby pojistné, technologické a havarijní. 10

11 Objednací zásoba Signální stav zásoby, bod objednávky Představuje takovou výši zásoby, při níž je nezbytné zajistit novou dodávku tak, aby došla nejpozději v okamžiku, kdy skutečná zásoba dosáhne úrovně minimální zásoby. Průběh stavu zásob v podniku stav zásob 1. cyklus 2. cyklus v - tý cyklus x xb bod objednávky... x o x max x p t c t p T čas 11

12 Diferencované řízení zásob Analýza ABC vychází z tzv. Paretova pravidla 80 % důsledků vyplývá přibližně z 20 % počtu možných příčin. V oblasti zásob: malá část počtu položek představuje většinu hodnoty spotřeby nebo prodeje, velká část celkového objemu nákupu se odebírá od poměrně malého počtu dodavatelů. Lorenzova křivka kumul. ho odnota spotřeby (%) kumul. počet položek (%) 12

13 Kategorie A Velmi důležité položky, cca 80 % hodnoty spotřeby nebo prodeje časté inventury, individuální propočty optimálních objednacích dávek a pojistných zásob, objednávat v malých množstvích, ale poměrně často (Q systém), pravidelně vyhodnocovat předpovědi poptávky, nutno sledovat nevyřízené objednávky a délku pořizovací lhůty. Kategorie B Středně důležité položky, cca 15 % hodnoty spotřeby nebo prodeje velikost objednacích dávek i pojistná zásoba je zpravidla vyšší než u položek kategorie A, ostatní opatření používat stejná jako u kategorie A, ale méně často, používat řídící systém založený na objednávání v pevných okamžicích (P systém). 13

14 Kategorie C Málo důležité položky, cca 5 % hodnoty spotřeby nebo prodeje běžný spotřební materiál nepatrné hodnoty, objednávat větší množství podle průměrné spotřeby předcházejícího období, inventury provádět s větším časovým odstupem, používat P systém řízení zásob nebo systém dvou zásobníků. Kategorie D Obsahuje mrtvé, nepoužitelné položky zásob, které je potřeba prodat i za sníženou cenu nebo je odepsat. 14

15 Druhy poptávky po skladových položkách Podle původu se rozlišuje: nezávislá poptávka, závislá poptávka (potřeba). Nezávislá poptávka Nemá přímý vztah k potřebě jiných položek, přichází do podniku více méně náhodně. Zejména poptávka zákazníků po hotových výrobcích. Nezávislá poptávka p musí být předpovídána. p 15

16 Závislá poptávka (potřeba) Je odvozena z poptávky po konečném výrobku. Např. potřeba materiálu, dílů, polotovarů a podsestav. Závislou poptávku lze exaktně stanovit, např. na základě plánu výroby a kusovníku. Nezávislá poptávka se přeměňuje na závislou poptávku v bodě rozpojení objednávkou zákazníka. Systémy řízení zásob Q systém, P systém, systém dvou zásobníků. 16

17 Q systém řízení zásob Fixed-order quantity model Pracuje s pevnými velikostmi objednávek a kolísání ve spotřebě se vyrovnává změnami frekvence objednávek. Je stanovena signální úroveň zásoby, při jejímž dosažení se realizuje nová objednávka. Velikost objednávky se určí podle Harrisova - Wilsonova vzorce: x opt. 2Qc Tc s p Q systém řízení zásob stav zásob Úroveň doplňování zásob x x o t p t o t p t o t p čas t c t c 17

18 Typické použití Q - systému při relativně rovnoměrné poptávce, pro dražší položky zásob, pro důležité položky zásob. P systém řízení zásob Fixed-time period model Systém s periodickým sledováním stavu zásob. V předem stanovených objednacích termínech se realizují objednávky obecně nestejné velikosti. Velikost objednávky: x (t p t k )p x p x d 18

19 P systém řízení zásob stav zásob Úroveň doplňování zásob x 1 x 2 x 3 x 4 x p t p t p t p čas t k t k t k t c t c Typické použití P - systému při velkých výkyvech ve spotřebě, při nákupu většího množství položek u jednoho dodavatele. 19

20 Systém dvou zásobníků Zásoby jsou skladovány ve dvou zásobnících. Malý zásobník plní funkci pojistné zásoby. Vyprázdnění velkého zásobníku je automatickým signálem pro vystavení objednávky. Po dobu, kdy velký zásobník čeká na doplnění zásoby, je poptávka vyřizována z malého zásobníku. Po realizaci dodávky je malý zásobník naplněn jako první a zbytek je uskladněn ve velkém zásobníku. Ukazatele zásob rychlost obratu zásoby, doba obratu zásoby, dosah zásoby. 20

21 Rychlost obratu zásoby RO Tradiční přístup: celková spotřeba průměrná zásoba Kolikrát za rok se průměrná zásoba spotřebuje. RO Moderní přístup: tržby průměrná zásoba Kolikrát za rok se přemění zásoby v tržby. Doba obratu zásoby Tradiční přístup: DO 365 (360) RO průměrná zásoba jednodenní spotřeba Za jak dlouho se průměrná zásoba spotřebuje. Moderní přístup: 365 (360) DO RO průměrná zásoba jednodenní tržby Za jak dlouho se průměrná zásoba přemění v tržby. 21

22 Dosah zásoby dosah zásoby celková zásoba průměrná spotřeba Na jak dlouho vystačí skladová zásoba při nezměněném tempu spotřeby. 22

Podobné dokumenty

Teorie zásob Logistika a mezinárodní obchod

Teorie zásob Logistika a mezinárodní obchod 1 ZÁSOBY JSOU IDENTIFIKÁTOREM NESCHOPNOSTI MANAGEMENTU FIRMU ŘÍDIT 2 Řízení zásob. www2.humusoft.cz/www/akce/witkonf07/.../gros_rizeni_zasob.pdf Teorie zásob