Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Část o Evropském parlamentu ANALYTICKÁ SYNTÉZA

Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení sledování veřejného mínění Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5) Brusel, prosinec 2013 ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Část o Evropském parlamentu ANALYTICKÁ SYNTÉZA Rozsah: EU28 (27 624 evropských občanů) Populace: evropští občané ve věku nad 15 let Metodika: osobní dotazování s přenosným počítačem (CAPI) Doba práce v terénu: 7. 23. června 2013, TNS Opinion A. INFORMACE O EVROPSKÉM PARLAMENTU... 14 1. Znalost EP z médií... 14 2. Zájem o evropskou politiku obecně... 17 3. Přání získávat informace... 20 4. Celkový obraz Evropského parlamentu... 23 B. ÚLOHA EVROPSKÉHO PARLAMENTU... 26 1. Aktuální stav... 26 2. Vnímání (v minulosti)... 29 3. Prání (do budoucna)... 32 C. ZNALOST EVROPSKÝCH ORGÁNŮ A INSTITUCÍ... 35 1. Uveďte tři evropské orgány nebo instituce... 35 2. Fungování evropských orgánů a institucí... 39 3. Orgán, který nejlépe reprezentuje EU... 44 D. ZNALOST EVROPSKÉHO PARLAMENTU... 47 1. Datum příštích evropských voleb... 47 2. Fungování Evropského parlamentu... 50 3. Způsob rozhodování Evropského parlamentu... 53 4. Obecné znalosti o Evropském parlamentu... 56 E. EVROPSKÝ PARLAMENT DNES A ZÍTRA: HODNOTY A POLITIKY... 62 1. Prioritní politiky:... 62 2. Politiky, které je třeba přednostně provádět v době krize... 65 3. Hodnoty, které je třeba hájit... 68 Průzkumy Eurobarometru pro otázky ohledně tendencí: CS 1

EB78.2 Eurobarometr Evropského parlamentu Doba práce v terénu: 17. listopadu 2. prosince 2012 (TNS Opinion) Rozsah: EU27 (26 739 občanů dotázaných metodou osobního dotazování) Populace: evropští občané ve věku nad 15 let EB77.4 Evropané dva roky před evropskými volbami 2014 Doba práce v terénu: 2. 17. června 2012 (TNS Opinion) Rozsah: 26 622 evropských občanů dotázaných metodou osobního dotazování Populace: evropští občané ve věku nad 15 let EB 76.3 EB 71.1 EB 68.1 EB 66.1 Eurobarometr Evropského parlamentu Doba práce v terénu: 3. 20. listopadu 2011 (TNS Opinion) Rozsah: 26 594 osob dotázaných metodou osobního dotazování Populace: evropští občané ve věku nad 15 let Eurobarometr Evropského parlamentu Doba práce v terénu: 16. ledna 22. února 2009 (TNS Opinion) Rozsah: 26 718 osob dotázaných metodou osobního dotazování Populace: evropští občané ve věku nad 15 let Eurobarometr Evropského parlamentu Doba práce v terénu: 22. září 3. listopadu 2007 (TNS Opinion) Rozsah: 26 768 osob dotázaných metodou osobního dotazování Populace: evropští občané ve věku nad 15 let Standardní průzkum EK Doba práce v terénu: 6. září 10. října 2006 (TNS Opinion) Rozsah: 29 152 osob dotázaných metodou osobního dotazování Populace: evropští občané ve věku nad 15 let Upozorňujeme čtenáře, že výsledky výzkumu jsou odhady, jejichž přesnost závisí na velikosti vzorku a zjištěných procentních hodnotách, zatímco ostatní parametry zůstávají stejné. V případě vzorku přibližně 1 000 respondentů (obvykle používaná velikost výběrového vzorku v měřítku členských států) se skutečné procento tj. výsledek dosažený v případě, že by se průzkumu zúčastnili všichni občané pohybuje v rozsahu následujících mezí spolehlivosti: Zaznamenaná procenta 10 % nebo 90 % 20 % nebo 80 % Mez spolehlivosti +/- 1,9 bodu +/- 2,5 bodu 30 % nebo 70 % +/- 2,7 bodu 40 % nebo 60 % +/- 3,0 bodu 50 % +/- 3,1 bodu 2

ÚVOD UPOZORNĚNÍ: Z důvodu přistoupení Chorvatska k EU dne 1. července 2013, tedy osm dní po ukončení práce v terénu pro tento průzkum Eurobarometru, byly některé otázky pro tuto zemi formulovány odlišně. Eurobarometr EP ( Parlametr ) je průzkum Eurobarometru, jehož cílem je kvantitativně zjistit, jak Evropané vnímají Evropský parlament, jeho obraz a úlohu a jaké o něm mají vědomosti. Tento příspěvek tvoří třetí část průzkumu Eurobarometru Evropského parlamentu nazvaného Rok před volbami do Evropského parlamentu 2014 (práce v terénu v červnu 2013), jehož první část (institucionální) byla zveřejněna dne 5. září 2013 a druhá část (týkající se hospodářských a sociálních otázek) dne 18. října 2013. Práce v terénu probíhaly od 7. do 23. června 2013. Průzkum provedla metodou osobního dotazování společnost TNS Opinion, bylo dotázáno 27 624 občanů v 28 zemích EU. Výsledky jsou předkládány buď na úrovni EU 28 (v případě nových otázek), nebo v podobě trendů EU 27. EVROPSKÝ KONTEXT Evropský kontext, do něhož spadají průzkumy Eurobarometru, je v posledních šesti letech poznamenán zejména následky měnové, finanční, hospodářské a sociální krize. Odpovědi dotazovaných osob pravděpodobně ovlivnilo několik souvisejících událostí, ke kterým došlo v týdnech předcházejících průzkumu nebo během něho. V červnu například Eurostat zveřejnil statistiky týkající se vývoje nezaměstnanosti a HDP v EU a jejích členských státech, které nebyly příznivé. Ve stejné době Světová banka opět zaznamenala nižší celosvětový růst, než jaký na rok 2013 předpovídala. Politická situace v několika zemích EU byla během tohoto období navíc poznamenána řadou nepokojů a politických změn: prezidentské volby v Itálii a změna vlády; první volby do Evropského parlamentu v Chorvatsku; regionální nebo místní volby v Rakousku, Spojeném království, Lotyšsku a Itálii. pouliční demonstrace, zejména v Bulharsku a Řecku, změna předsedy vlády v České republice atd. Připomínáme, že sběr dat probíhal předtím, než veřejné mínění mohlo zaznamenat první známky obnovení hospodářské aktivity v některých zemích EU. Upozorňujeme na to, že podobně jako u ostatních výzkumů tohoto typu je třeba mít na paměti, že evropský průměr je vážený a že šest nejlidnatějších členských států tvoří přibližně 70 % tohoto průměru. 3

Rovněž je třeba zdůraznit, že v celkovém průměru Evropské unie představují země eurozóny 64 % a země mimo eurozónu 36 %. Pozn.: Podrobnou sociodemografickou analýzu některých otázek a rozdíly mezi zeměmi eurozóny a zeměmi mimo eurozónu najdete v příloze. 4

HLAVNÍ ZÁVĚRY Pokud jde o celkový obraz Evropského parlamentu, zaznamenali jsme oproti listopadu 2012 obrat v trendu poměr pozitivního/negativního obrazu se obrátil a stal se opět pozitivním. Počet respondentů, kteří vnímají Evropský parlament pozitivně, představuje relativní většinu. U mnoha aspektů konstatujeme úbytek pozitivních názorů, který by se mohl vysvětlit rozdílností kontextu. Připomeňme, že při posledním průzkumu Eurobarometr Evropského parlamentu, který probíhal od poloviny listopadu do začátku prosince 2012, byl Evropský parlament více v centru aktuálního dění, neboť probíhaly velmi vzrušené diskuse o rozpočtu EU na další programové období, jakož i o dohledu nad bankami, paktu růstu, bankovní unii, rekapitalizaci bank atd. - Polovina Evropanů tak prohlašuje, že v poslední době o EP neslyšela. Tato znalost EP z médií dosahuje nejnižší úrovně od ledna/února 2009, tedy od doby několik měsíců před evropskými volbami v roce 2009. - Zájem o otázky evropské politiky mezi listopadem 2012 a červnem 2013 výrazně poklesl. Ve stávajícím kontextu krize nepřekvapí, že mezi politickými tématy nebo oblastmi, o nichž Evropský parlament diskutuje a o kterých si respondenti přejí více informací, obsadil první místo investiční plán s cílem vytvořit nová pracovní místa, zejména pro mladé, který uvedla necelá třetina respondentů, následován vašimi právy coby evropských občanů a řešeními EU pro boj proti krizi (sdílení dluhu, eurobondy, daň z finančních transakcí atd.). Po těchto tématech těsně následuje boj proti daňovým podvodům a daňovým rájům. Úlohu, kterou v současné době Evropský parlament hraje, vnímají jako důležitou tři čtvrtiny respondentů, přičemž tento názor je v dlouhodobém horizontu relativně stabilní. - Pokud jde o úlohu, kterou Evropský parlament hraje v posledních deseti letech, názory se různí téměř třetina Evropanů si myslí, že se úloha EP v rámci EU posílila, a stejná část respondentů tvrdí, že je stále táž. - Pokud jde o jeho úlohu v budoucnosti, téměř každý druhý Evropan si přeje, aby Evropský parlament hrál významnější úlohu. Třebaže tento výsledek znamená pokles oproti předchozímu průzkumu z listopadu 2012, lze tuto úroveň srovnat s úrovní zaznamenanou v lednu/únoru 2009, tedy několik měsíců před posledními evropskými volbami. Jsou-li dotazované osoby požádány, aby spontánně uvedly tři evropské instituce, jsou výsledky velmi stabilní, přičemž Evropský parlament zaujímá s více než 50% skóre pohodlné první místo. 5

Jsou-li Evropané dotazováni na své znalosti institucí, zaujímá bez ohledu na správnost odpovědí první místo, pokud jde o četnost výskytu v odpovědích, Evropský parlament, a to jak u otázky jeho/její členové se volí ve všeobecných volbách, tak navrhuje zákony EU či skládá se z ministrů všech členských států. Stejně jako v červnu 2012 je Evropský parlament institucí, která nejlépe reprezentuje EU, v očích každého druhého Evropana. U této otázky konstatujeme výraznou stabilitu odpovědí. Více než třetina Evropanů již ví, že příští evropské volby se uskuteční v roce 2014/v květnu 2014. Celková znalost pravomocí Evropského parlamentu je relativně stabilní absolutní většina Evropanů ví, že na evropských právních předpisech se musí shodnout Evropský parlament a členské státy, že rozpočet přijímají společně EP a členské státy, že jsou poslanci voleni ve všeobecných přímých volbách a že všechny členské státy nemají stejný počet evropských poslanců. Není překvapením, že stejně jako v předchozích průzkumech je za prioritní politiku považován boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Vývoj je poměrně nevýrazný, avšak odhaluje přesun priorit směrem k sociálním otázkám. A konkrétněji v době krize jsou prioritními tématy zaměstnanost, boj proti nezaměstnanosti a hospodářské a sociální otázky. Pokud jde o hodnoty, které má Evropský parlament přednostně hájit, jejich pořadí se mezi listopadem 2012 a červnem 2013 vyvinulo takto: na prvním místě je stále ochrana lidských práv, zatímco rovnost žen a mužů se posunula ze třetí příčky (kde byla společně se svobodou projevu ) na druhou (kde je společně se solidaritou mezi členskými státy a svobodou projevu ). 6

HLAVNÍ VÝSLEDKY A. Informovanost o Evropském parlamentu Znalost z médií Jak je uvedeno výše, tyto výsledky je třeba číst ve světle specifického kontextu. V listopadu 2012 byl totiž Evropský parlament více v centru aktuálního evropského a vnitrostátního dění. Po roce je znalost EP z médií výrazně nižší (47 %; tj. 17 procentních bodů). V menší míře tomu tak bylo i v lednu 2009, tedy několik měsíců před evropskými volbami v roce 2009. Naproti tomu polovina Evropanů prohlašuje, že v nedávné době o EP neslyšela (50 %, tj. +16 procentních bodů oproti listopadu 2012). Pokud jde o znalost Evropského parlamentu z médií a jeho vnímání, ukázaly se významné rozdíly mezi pohlavími, věkovými kategoriemi, a zejména kategoriemi povolání. Tato znalost je lepší u mužů (52 %), respondentů ve věku 40 a více let (49 %), důchodců (49 %), vedoucích pracovníků (54 %) a osob samostatně výdělečně činných (59 %) než u žen (43 %), nejmladších respondentů (39 %) a osob v domácnosti (39 %). Konstatujeme rovněž, že znalost EP z médií je mírně lepší v eurozóně (48 % oproti 45 % v zemích mimo ni). Zájem o evropskou politiku obecně Zájem o evropské záležitosti mezi listopadem 2012 a červnem 2013 výrazně poklesl V červnu 2013 uvedlo 43 % ( 8) respondentů, že se zajímají o evropské záležitosti, zatímco 56 % (+8) vyjádřilo opak. Lze si klást otázku, nakolik by mohl být tento pokles zájmu o otázky evropské politiky spojen s poklesem znalosti EP z médií. Pokles zájmu se týká téměř všech členských států: Jediným členským státem, kde zájem občanů roste, je Rumunsko (33 %, +3). Stabilní je v České republice (25 %, =). Naopak v ostatních 25 členských státech zájem o otázky evropské politiky klesá. Největší pokles byl zaznamenán ve Švédsku (49 % projevujících zájem, 16), v Lucembursku (51 %, 16), na Kypru (38 %, 15) a ve Francii (36 %, 13). 7

Přání získávat informace Dotazovaným byla položena následující otázka: O jakém tématu nebo oblasti, o níž se diskutuje v Evropském parlamentu, nebo o kterém tématu týkajícím se EU byste si přáli více informací? Dotazovaní mohli uvést čtyři možnosti. Odpovědí nejčastěji uváděnou v celoevropském měřítku je investiční plán s cílem vytvořit nová pracovní místa, zejména pro mladé, který uvedlo 29 % respondentů. Na druhém místě se stejným dílem (28 %) umístily odpovědi vaše práva coby evropských občanů a řešení EU pro boj proti krizi (sdílení dluhu, eurobondy, daň z finančních transakcí atd.). Po těchto tématech v těsném závěsu (o dva procentní body) následuje odpověď boj proti daňovým podvodům a daňovým rájům, kterou uvedlo 26 % respondentů. Konstatujeme, že investiční plán s cílem vytvořit nová pracovní místa, zejména pro mladé je uváděn stejně často v eurozóně i v zemích mimo ni (28 %, resp. 29 %), zatímco řešení EU pro boj proti krizi (28 %) jsou uváděna výrazně častěji v eurozóně (30 %, na děleném prvním místě) než v zemích mimo ni (22 %, na třetím místě). Celkový obraz Evropského parlamentu Je zajímavé, že od roku 2007 převládá dlouhodobě relativně stabilní neutrální obraz, který v roce 2007 vykazovalo 41 % respondentů a v roce 2013 42 %. Dále jsme za poslední rok zaznamenali obrat v trendu pozitivního a negativního obrazu respondentů, u nichž má Evropský parlament pozitivní obraz, přibývá a stávají se relativní většinou (30 %, +3 procentní body oproti listopadu 2012), zatímco těch, u nichž má negativní obraz, ubývá (25 %, 3 procentní body). Nárůst pozitivního obrazu je výraznější v zemích mimo eurozónu (32 %, +4 procentní body) než v eurozóně (29 %, +2 procentní body). Obecný obraz Evropského parlamentu se ve velké většině členských států zlepšuje, a to i ve většině z těch zemí, které jsou nejsilněji zasaženy krizí. Například v Irsku se zlepšil o 17 procentních bodů a v Belgii o 10. Naopak k nejvýraznějšímu propadu došlo na Kypru ( 7 procentních bodů) a v Nizozemsku ( 4 procentní body). 8

B. Úloha Evropského parlamentu Vnímání úlohy Evropského parlamentu Respondentům byly položeny tři otázky ohledně úlohy Evropského parlamentu v rámci EU v minulosti, současnosti a budoucnosti. Níže jsou uvedeny podrobněji: Stav (současnost): Stávající úlohu Evropského parlamentu vnímá jako významnou 76 % respondentů (+1 procentní bod oproti listopadu 2012). Tento názor je v čase relativně stabilní. Vnímání (minulost): V tomto bodě se názory rozcházejí Evropanů, kteří si myslí, že úloha EP v rámci EU za posledních deset let posílila, (32 %, tedy 3 procentní body oproti listopadu 2012), je stejně jako těch, kteří si myslí, že je stále stejná (32 %, tedy +3 procentní body). Tento pocit v eurozóně ustupuje (33 %, tedy 4 procentní body), zatímco v zemích mimo ni je stabilní (31 %, =). Přání (budoucnost): V dlouhodobém horizontu konstatujeme, že míra přání, aby byla v budoucnu úloha Evropského parlamentu významnější než nyní (49 %), je srovnatelná s mírou zaznamenanou v lednu/únoru 2009 ( 8 %), tedy několik měsíců před posledními evropskými volbami. Naproti tomu v meziročním srovnání se podíl Evropanů, kteří si přejí, aby hrál Evropský parlament v budoucnu významnější úlohu, snížil, a to o 5 procentních bodů oproti listopadu 2012. Na rozdíl od minulého průzkumu se poměr občanů, kteří si přejí, aby EP hrál v budoucnu významnější úlohu, snížil v některých ze zemí, které jsou nejvíce zasaženy krizí, a to např. ve Španělsku (56 %, tj. 12 procentních bodů), v Řecku (61 %, tj. 5 procentních bodů) a v Itálii (45 %, tj. 4 procentní body). U této otázky rovněž poznamenejme, že k nejvýraznějšímu vývoji dochází v lidnatých zemích, jako je Německo (43 %, tj. 11 procentních bodů) a Polsko (50 %, tj. 13 procentních bodů). 9

C. Znalost orgánů EU Respondentům bylo položeno několik otázek ohledně znalosti evropských orgánů, jejich fungování a způsobu, jakým reprezentují EU. Evropský parlament je nejznámějším orgánem Jsou-li dotazovaní požádáni, aby spontánně uvedli tři evropské orgány, jsou výsledky velmi stabilní 53 % uvádí Evropský parlament (stejný poměr jako v červnu 2012), 27 % Evropskou centrální banku (týž poměr), 24 % Evropskou komisi ( 1 procentní bod), 13 % Soudní dvůr Evropské unie (+3 procentní body) a 11 % Radu Evropské unie (+1 procentní bod). Toto pořadí, založené na průměru EU27, odpovídá výsledkům v eurozóně, nikoli však v zemích mimo eurozónu. V zemích mimo eurozónu je Komise známější (24 %) než ECB (14 %). Na vnitrostátní úrovni lze konstatovat prudký vývoj v Rumunsku (81 %, tedy +12 procentních bodů) a v Portugalsku (67 %, tedy +11 procentních bodů); v opačném smyslu pak v Itálii (63 %, tedy 10 procentních bodů). Je však důležité podotknout, že více než třetina (31%) respondentů nezná žádný evropský orgán. Rozptyl v počtu procentních bodů dosahuje hodnoty 57, kdy podíl odpovědi neznám jde od 4 % v Rakousku a 10 % na Slovensku po 61 % ve Spojeném království a 51 % ve Francii. Fungování orgánů Byly položeny tři otázky ohledně fungování a složení evropských orgánů. - Jeho/její členové se volí ve všeobecných volbách : 51 % uvedlo EP ( 4 procentní body oproti červnu 2012), 12 % EK (+3), 9 % Radu EU (+1). - Navrhuje zákony EU: 38 % uvedlo EP ( 2), 27 % EK (+5) a 14 % Radu EU (=). - Skládá se z ministrů všech členských států : 30 % uvedlo EP (+1), 19 % EK (=) a 28 % Radu EU (=). Odpovědi na tyto otázky jsou vzhledem k loňskému roku (EB/PE 77.4, červen 2012) relativně stabilní uveďme, že hlavní rozdíly se týkají nižšího počtu správných odpovědí ve věci Evropského parlamentu a nárůstu počtu správných odpovědí ve věci Evropské komise. Na vnitrostátní úrovni se vědomosti respondentů výrazně liší podle jednotlivých členských států. Mohou dosahovat rozdílu až 45 procentních bodů. 10

Evropský parlament orgán, který nejlépe reprezentuje Evropskou unii O rok později je Evropský parlament stále orgánem, který EU reprezentuje nejlépe, což si myslí 50 % respondentů ( 2 procentní body oproti červnu 2012). Evropská komise (stejný počet procentních bodů) a Rada EU (+1 procentní bod) obdržely shodně 15 %. U této otázky konstatujeme velmi výraznou stabilitu odpovědí. Pokud jde o vnitrostátní úroveň, jsou státy, v nichž je EP uváděn nejčastěji, Bulharsko (60 %), Itálie, Slovensko, Litva a Rumunsko (shodně 59 %). Třemi státy s nejmenší mírou výskytu EP v odpovědi na tuto otázku jsou Irsko (43 %), Belgie (41 %) a Spojené království (39 %). D. Znalost Evropského parlamentu Datum příštích voleb do Evropského parlamentu Více než třetina Evropanů již ví, že příští evropské volby se uskuteční v roce 2014/v květnu 2014. Rok před evropskými volbami zná jejich datum 34 % Evropanů (rok nebo měsíc a rok), 20 % udává chybnou odpověď a 46 % uvádí, že neví. Rozptyl mezi úrovněmi za jednotlivé státy dosahuje až 55 procentních bodů: Spojené království 16 %, Francie 20 %, Španělsko 23 %; Belgie 71 %, Malta 62 %, Maďarsko 60 %. Znalost způsobu fungování Konstatujeme jistou stabilitu v podílu Evropanů, kteří vědí, že poslanci zasedají podle politických skupin (43 %, 1 procentní bod oproti listopadu 2012), a podíl respondentů, kteří si myslí, že poslanci zasedají podle státní příslušnosti, je i přes mírný nárůst stále velmi malý (39 %, +3 procentní body). Pokud jde o otázky týkající se způsobu přijímání rozhodnutí v Evropském parlamentu, existují mezi respondenty dva výrazné názorové bloky více než třetina se jich domnívá, že se tak děje podle politických skupin poslanců (37 %, =), nebo podle zájmů členských států, z nichž pocházejí (39 %, +2). Pouze 12 % ( 1 procentní bod) odpovídá spontánně, že rozhodnutí v Evropském parlamentu se přijímají jak podle politických skupin evropských poslanců, tak podle zájmů členských států, z nichž pocházejí. Obecná znalost Evropského parlamentu je relativně stabilní a absolutní většina respondentů udává správné odpovědi. Respondentům byly položeny čtyři otázky typu správné tvrzení/nesprávné tvrzení, a to s těmito výsledky: 62 % (+1 procentní bod od června 2012) respondentů ví, že evropské právní předpisy musí být předmětem dohody mezi Parlamentem a členskými státy. 11

61 % (+2 procentní body) respondentů ví, že rozpočet je stanovován společně Evropským parlamentem a členskými státy. 57 % ( 1 procentní bod) respondentů ví, že poslance volí ve všeobecných přímých volbách občané každého členského státu. 58% (+2) 58 % (+2 procentní body) respondentů ví, že každý členský stát nemá stejný počet europoslanců. E. Evropský parlament včera a zítra politiky a hodnoty V kontextu krize jsme mezi dvěma posledními průzkumy zaznamenali pokles uvádění čistě hospodářských či finančních témat. Přestože je tento vývoj omezený, svědčí o posunu priorit směrem k sociálním starostem Evropanů. Kromě tradiční otázky o prioritních politikách byli totiž Evropané také konkrétněji dotazováni na oblasti, které by měly být prioritní v kontextu krize. Prioritní politiky Jako každý rok od roku 2010 byli respondenti nejprve dotázáni, jaké politiky by měl podle nich Evropský parlament přednostně hájit: Stejně jako v předchozích průzkumech je nejčastěji uváděnou politikou boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, který uvedlo 51 % respondentů ( 2 procentní body oproti září 2012). Nejvýraznější pokles zaznamenalo téma koordinace hospodářských, rozpočtových a fiskálních politik (30 %, 5 procentních bodů). Naproti tomu téma posílená ochrana spotřebitele a veřejného zdraví se umístilo na druhém místě se 33 % (+3 procentní body). Respondenti byli následně konkrétněji dotázáni na opatření, která by se měla v době krize přijmout. Na prvním místě se se značným náskokem před ostatními politikami umístila zaměstnanost a boj proti nezaměstnanosti, kterou uvedlo 74 % respondentů (+2 procentní body oproti červnu 2012). Po ní následuje kupní síla, boj proti inflaci, a to se 34 % ( 1 procentní bod). Posléze se setkáváme s odpověďmi důchody (31 %, +3) a bydlení (21 %, +3). Opět konstatujeme pokles u hospodářských a finančních témat přímo spojených s bojem proti krizi, a to s výjimkou obnovy růstu, již uvedlo 35 % (=) respondentů snížení veřejného dluhu členských států EU uvedlo o 5 % méně (32 %) a regulaci finančních trhů o 4 % méně (29 %) respondentů. 12

Upozorněme však na specifický rys v odpovědích u některých zemí, kdy téma uváděné na evropské úrovni nejčastěji, tedy zaměstnanost a boj proti nezaměstnanosti (74 %), zaznamenalo velmi silný nárůst Nizozemsko (79 %, +12 procentních bodů), Malta (67 %, +11), Belgie (69 %, +10). Hodnoty, které je třeba hájit Mezi listopadem 2011 a listopadem 2012 se pořadí hodnot téměř nezměnilo a mezi rokem 2012 a červnem 2013 se změnilo velmi málo: o Ochrana lidských práv zaujímá stále první místo (54 %, 2 procentní body) Následně se se stejným výsledkem 33 % umístily tři další hodnoty: o Rovnost mužů a žen se na sdílené druhé místo posunula z třetího místa (33 %, +1) o Solidarita mezi členskými státy na sdíleném druhém místě zůstává (33 %, 2) o Třetí hodnotou na sdíleném druhém místě je svoboda projevu (33 %, +1) Následně se umístil dialog mezi kulturami a náboženstvími, který uvádí 20 % respondentů ( 1). Největší pokles zaznamenala hodnota solidarita mezi EU a chudými zeměmi světa, kterou uvedlo 20 % respondentů ( 4). Oddělení sledování veřejného mínění Jacques Nancy +32 2 284 24 85 EPEurobarometer@europarl.europa.eu 13

A. INFORMACE O EVROPSKÉM PARLAMENTU 1. Znalost EP z médií 1) Evropský průměr 14

2) Výsledky na úrovni států 15

3) Vývoj na úrovni států 16

2. Zájem o evropskou politiku obecně 1) Evropský průměr 17

3. Přání získávat informace 1) Evropský průměr 20

3) Vývoj na úrovni států Položky, které získaly alespoň 15 % 22

4. Celkový obraz Evropského parlamentu 1) Evropský průměr 23

B. ÚLOHA EVROPSKÉHO PARLAMENTU 1. Aktuální stav 1) Evropský průměr 26

2. Vnímání (v minulosti) 1) Evropský průměr 29

3. Prání (do budoucna) 1) Evropský průměr 32

C. ZNALOST EVROPSKÝCH ORGÁNŮ A INSTITUCÍ 1. Uveďte tři evropské orgány nebo instituce 1) Evropský průměr Otevřená otázka 35

2) Výsledky na úrovni států Otevřená otázka 36

Otevřená otázka 37

3) Vývoj na úrovni států Otevřená otázka položky, které získaly alespoň 10 % 38

2. Fungování evropských orgánů a institucí 1) Evropský průměr 39

3. Orgán, který nejlépe reprezentuje EU 1) Evropský průměr 44

D. ZNALOST EVROPSKÉHO PARLAMENTU 1. Datum příštích evropských voleb 1) Evropský průměr Otevřená otázka 47

2) Výsledky na úrovni států Otevřená otázka 48

Otevřená otázka 49

2. Fungování Evropského parlamentu 1) Evropský průměr 50

3. Způsob rozhodování Evropského parlamentu 1) Evropský průměr 53

4. Obecné znalosti o Evropském parlamentu 1) Evropský průměr 56

E. EVROPSKÝ PARLAMENT DNES A ZÍTRA: HODNOTY A POLITIKY 1. Prioritní politiky: 1) Evropský průměr 62

2. Politiky, které je třeba přednostně provádět v době krize 1) Evropský průměr 65

3. Hodnoty, které je třeba hájit 1) Evropský průměr 68