ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROFILU A SWOT REGIONU ORP BŘECLAV

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROFILU A SWOT REGIONU ORP BŘECLAV Anaysis of economic profile and SWOT of the ORP region Břeclav Bakalářská práce Vedoucí práce: Doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Autor: Pavel KADLEC Brno, 2010

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2009/2010 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: KADLEC Pavel Regionální rozvoj a správa ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROFILU A SWOT REGIONU ORP BŘECLAV Anaysis of economic profile and SWOT of the ORP region Břeclav Zásady pro vypracování Problémová oblast: Základní charakteristiky regionu a jeho ekonomický profil Cíl práce Analýza silných a slabých stránek, rozvojových příležitostí a ohrožení Postup a použité metody: Strategická doporučení pro další rozvoj regionu.

Rozsah grafických prací: Předpoklad cca 10 tabulek a grafů Rozsah práce bez příloh: 35 40 stran Seznam odborné literatury: VITURKA, MILAN. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ KVALITY PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE. BRNO : ESF MU, 2003. 141 S. PŘÍPADOVÁ STUDIE. ISBN 80-210-3304-5., VITURKA, MILAN. REGIONÁLNÍ EKONOMIE A POLITIKA II. PRVNÍ. BRNO : ESF MU, 2007. 130 S. SKRIPTA. ISBN 978-80-210-4478-4., REGIONÁLNÍ ROZVOJ :VÝCHODISKA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, REGIONÁLNÍ POLITIKA, TEORIE, STRATEGIE A PROGRAMOVÁNÍ). EDITED BY RENÉ WOKOUN. PRAHA : LINDE, 2008. 475 S. ISBN 978-80-7201-699. Vedoucí bakalářské práce: Doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Datum zadání bakalářské práce: 23. 11. 2009 Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 23. 11. 2009

Jméno a příjmení autora: Pavel Kadlec Název bakalářské práce: Analýza ekonomického profilu a SWOT regionu ORP Břeclav Název práce v angličtině: Anaysis of economic profile and SWOT of the ORP region Břeclav Katedra: Katedra regionální ekonomie a správy Vedoucí bakalářské práce: Doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Rok obhajoby: 2010 Anotace: Předmětem bakalářské práce je podrobná analýza ekonomického profilu správního obvodu obce s rozšířenou působností Břeclav. První část je věnována problematice a metodologii regionálně ekonomické analýzy. V další části je již provedena analýza ekonomického profilu Břeclavska. Následná SWOT analýza stručně shrnuje silné a slabé stránky, příležitostí a hrozby hospodářského rozvoje regionu. Konečným výsledkem této práce jsou strategická doporučení pro další směřování rozvoje zkoumaného správního obvodu. Annotation: Subject of this thesis is a detailed analysis of the economic profile of the administrative district of municipality with extended powers Břeclav. The first part is devoted to questions and methodology of regional economic analysis. In the next section there is analyzed the economic profile of Břeclav region. Following SWOT analysis concisely summarizes the strengths, weaknesses, opportunities and threats of development of the region. The final results of this work are the strategic recommendations for future development direction of the administrative district. Klíčová slova: Správní obvod obce s rozšířenou působností Břeclav, Břeclavsko, ORP, ekonomický profil, SWOT analýza Key words: Administrative district of municipality with extended powers Břeclav, Břeclav region, ORP, economic profile, SWOT analysis

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Analýza ekonomického profilu a SWOT regionu ORP Břeclav vypracoval samostatně pod vedením doc. RNDr. Milana Viturky, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 19. 5. 2010 vlastnoruční podpis autora

Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu bakalářské práce doc. RNDr. Milanu Viturkovi, CSc. za cenné rady a připomínky. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Tereze Gajduškové a Ing. Janu Vybíralovi za poskytnuté materiály.

Obsah 1 Úvod a cíl práce... 8 2 Metodika, teoretická východiska... 9 2.1 Situační analýza, analýza ekonomického profilu... 9 2.2 SWOT analýza... 10 2.3 Vize regionu a strategická doporučení pro další rozvoj regionu... 11 3 Analýza ekonomického profilu... 12 3.1 Charakteristika území... 12 3.2 Infrastruktura... 13 3.3 Ekonomický potenciál... 14 3.3.1 Ekonomická aktivita a nezaměstnanost... 14 3.3.2 Ekonomické subjekty... 15 3.3.3 Zemědělství, lesnictví, lov... 17 3.3.4 Těžba surovin... 18 3.3.5 Zaměstnavatelé v sektoru průmysl a stavebnictví... 19 3.3.6 Zaměstnavatelé v sektoru služeb... 20 3.3.7 Rozvojové zóny... 20 3.4 Cestovní ruch... 20 3.5 Lidský potenciál... 22 3.5.1 Věková struktura obyvatelstva... 22 3.5.2 Vývoj počtu obyvatel... 23 3.5.3 Vzdělanostní struktura obyvatelstva... 24 3.6 Občanská vybavenost obcí a bytová výstavba... 24 3.6.1 Školství... 24 3.6.2 Zdravotnictví... 25 3.6.3 Sociální služby... 26 3.6.4 Bytová výstavba... 26 3.7 Ekologie a životní prostředí... 27 3.8 Aktéři územního rozvoje v regionu... 28 3.9 Mikroregiony... 29 3.10 Související koncepční dokumenty... 29 4 SWOT analýza... 31 5 Vize a doporučení... 32 5.1 Vize... 32 5.2 Doporučení... 32 6 Závěr.... 34 7 Seznam použitých zdrojů... 35 8 Seznam použitých zkratek... 39 9 Seznam obrázků a tabulek... 40 10 Seznam příloh... 41

1 Úvod a cíl práce Obecní úřady obcí s rozšířenou působností tvoří mezistupeň přenesené státní správy mezi úrovní krajů a obcí. Obecní úřady s rozšířenou působností poskytují služby státní správy nejen pro svou obec, ale i pro obce spadající do jejího správního obvodu. Celkový počet obcí s rozšířenou působností je 205, jejich správní obvody člení kromě hlavního města Prahy celé území ČR. Podoba obvodu obce s rozšířenou působností je dána zákonem č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností; zákonem č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů; vyhláškou Ministerstva vnitra ČR č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Správní obvody obcí s rozšířenou působností dále jen SO ORP) nabyly své pravomoci k 1. 1. 2003. Cílem bakalářské práce je podrobná situační analýza ekonomického profilu správního obvodu obce s rozšířenou působností Břeclav dále Břeclavsko). Ze situační analýzy bude vycházet SWOT analýza. Hlavním výstupem by měla být návrhová část, která naváže na výsledky SWOT analýzy a bude obsahovat doporučení a návrhy opatření pro rozvoj regionu Břeclavska. Svojí strukturou a náplní bude práce do jisté míry odpovídat standardním strategickým plánům. Práce bude členěna do několika základních částí. V první části bakalářské práce budou shrnuta teoretická východiska a metodika týkající se ekonomické analýzy a strategického plánování. V dalších třech částích by měl být naplněn cíl bakalářské práce: budou obsahovat analýzu ekonomického profilu Břeclavska, SWOT analýzu a návrhovou část. V závěru bude stručné zhodnocení výsledků bakalářské práce. 8

2 Metodika, teoretická východiska 2.1 Situační analýza, analýza ekonomického profilu Analýza ekonomického profilu, nebo také situační analýza, si klade za cíl zhodnotit situaci a všechny aspekty hospodářství a života ve studovaném regionu. Doporučenou strukturu a obsah uvádí mimo jiné LABOUNKOVÁ a kol. 2009), která situační analýzu rozděluje do 6 základních bodů: A Identifikace regionu, B Charakteristika území, C Širší vztahy regionu, D Aktéři územního rozvoje v mikroregionu, E ÚPD obcí a kraje, F Závěry situační analýzy. KUTSCHERAUER 2007) doporučuje následující strukturu profilu regionu: 1. Úvod, 2. Charakteristika území, 3. Infrastruktura, 4. Hospodářství, 5. Zaměstnanost a trh práce, 6. Sociální, zdravotní a kulturní infrastruktura, 7. Životní prostředí, 8. Rekreace a cestovní ruch. BERMAN a kol. 1999) hodnotí výzkum prostředí jako základní prvek strategického plánování. Podle něj by se měla věnovat pozornost profilu a průzkumu přístupu podniků a také profilu komunity. Profil komunity v sobě podle něj nese údaje o obyvatelstvu, pracovních silách, zaměstnavatelích a výdělcích, nezaměstnanosti, údaje o bydlení, o struktuře místní ekonomiky, o podnicích ve městě resp. v regionu), údaje o infrastruktuře a životním prostředí. Cílem analýzy místní ekonomiky je posoudit lokální charakteristiky a lokální trendy na pozadí národního/regionálního vývoje a určit tak zvláštnosti či naopak shody v národním a místním rozvoji. Dále je podle něj potřeba odhalit místní zvláštnosti: výjimečné či ojedinělé rysy místní situace, které mohou sloužit jako zdroj komparativních výhod a naopak jako zdroj jeho ohrožení. a také analyzovat strukturu místní ekonomiky a vzájemný vztah jednotlivých oblastí, které jsou v rámci profilu posuzovány. Měla být východiskem pro SWOT analýzu. Tohle potvrzuje i KUTSCHERAUER 2007) a dodává, že slouží jako sjednocující a referenční resp. argumentační materiál pro diskusi nad dalšími kroky strategie vytýčení kritických oblastí, cílů a strategií. Je proto velmi důležité, aby byla vypracována důkladně a podrobně. ŠILHÁNKOVÁ 2007) zdůrazňuje význam zpracování analytické části strategického dokumentu. I když se může zdát, že jsou všichni zúčastnění o území dobře informováni, tak míra obeznámenosti, úhel pohledu i další aspekty se mohou u jednotlivců značně lišit. Na druhou stranu např. PERLÍN 2006) upozorňuje, že analýza, která uvádí za sebou jednotlivé informace, aniž by k nim zpracovatelé zaujali stanovisko, je nadbytečná a uvádí nepochybně i informace, které nemají pro rozvoj řešeného území žádný nebo zcela zanedbatelný vztah. Proto není ani tak důležité, jak je analýza rozsáhlá. Spíše je rozhodující to, jak kvalitně je zpracovaná, zda je relevantní k rozvoji území a také jak je interpretovaná. Charakteristiky by měly být analyzovány srovnávací metodou ve vztahu k regionům vyšší úrovně Jihomoravský kraj) popřípadě k ČR, čímž se získají informace o odlišnostech a specifikách území. Je nutné sledovat i vývoj ukazatelů v čase, a proto by měly být pro důležité charakteristiky vypracovány časové řady, aby byly odhaleny trendy vývoje. Důležité jsou ukazatele charakterizující jednak celý region, ale také jednotlivé části regionu nebo obce, což napomáhá odhalení vnitřní strukturu regionu a také samozřejmě rozložení jevů v prostoru. Většina ukazatelů nemá praktickou vypovídací hodnotu v absolutním rozměru, ale pouze po přepočtu na počet obyvatel popř. počet obcí, rozlohu), čímž se zajistí vzájemná srovnatelnost získaných hodnot. Seznamy doporučených deskriptorů k analýze nabízí např. VITURKA a kol. 2005), ty jsou ovšem pro krajskou úroveň a pro menší území nemusí být data k dispozici. Stejně tak jsou zde vypsány potenciální zdroje dat pro dané deskriptory. Lokalizační faktory investičních aktivit, jakožto aktivit majících výrazný vliv na ekonomický rozvoj regionu, uvádí VITURKA 2000). Přestože lokalizační faktory investičních aktivit jsou výrazně specifická záležitost a tvoří jen dílčí úsek 9

v analýze regionálního profilu, můžou dané faktory posloužit jako vodítko pro analýzu. Pro situační analýzu lze využít i seznam ukazatelů od ŠKRABALA a kol. 2006), který je primárně určený pro hodnocení efektivity managementu mikroregionů. 2.2 SWOT analýza SWOT analýza je standardní metoda používaná k prezentaci analytických poznatků o nejrůznějších objektech zkoumání. Jejím principem je jednoduchá, avšak výstižná a pokud možno vyčerpávající a objektivní charakteristika silných a slabých stránek zkoumaného objektu a jeho možných příležitostí a ohrožení CZEKAJ a kol., 1998). Slovo SWOT je složené z prvních písmen anglických názvů jejích 4 části: silné stránky Strenghts), slabé stránky Weaknesses), příležitosti Oportunities), hrozby Threats). Jejich charakteristiku podává např. TAUER a kol. 2009). Za příležitost považuje nějakou výraznou vnější situaci, která má nebo může mít pozitivní vliv vzhledem k rozvoji regionu nebo obecně jakéhokoli řešenému záměru. Hrozby naopak představují možné negativní dopady vnějšího prostředí na řešený záměr. Za silné stránky můžeme považovat zdroje, dovednosti, pozitivní potenciál a další výhody vzhledem ke standardnímu prostředí, které jsou výhodné pro řešený záměr. Slabé stránky naopak představují slabiny, omezení, nedostatky a další negativní faktory vztahující se ke standardnímu nebo k vnějšímu prostředí. ŠILHÁNKOVÁ 2007) uvádí, že SWOT analýza je na rozdíl od situační analýzy mnohem soustředěnější a obvykle se vztahuje k problémovým oblastem. SWOT představuje kombinaci 2 analýz. Jejím účelem je posouzení vnitřních předpokladů obce tj. silných a slabých stránek, a posouzení vnějších příležitostí a hrozeb Šilhánková, 2007). Vnější analýza je zaměřená do budoucna a zabývá se takovými faktory, do nichž obec region) nemůže aktivně zasáhnout. Přesto však jsou důležité a je nutné na ně reagovat. Vnitřní analýza je zaměřená na přítomnost, popisuje současný stav a zahrnuje ovlivnitelné faktory. Ze zásady je SWOT analýza jasná, stručná a výstižná a musí vycházet z předchozí situační analýzy. PERLÍN 2001) zdůrazňuje, že body, které nemají v analýze oporu, do analýzy SWOT nepatří. Na druhé straně mnozí autoři zjišťují různé problémy v dílčích analýzách, ty se však v celkové analýze SWOT neobjevují. To svědčí o ledabylém nebo nekonkrétním zpracování analýzy. Jak uvádí ŠKRABAL a kol. 2006), SWOT analýza může být vypracována dvěma způsoby. První spočívá ve vytvoření několika dílčích SWOT analýz pro jednotlivé oblasti např. hospodářský rozvoj, infrastruktura, lidské zdroje, rozvoj území apod.). Druhou možností je vytvoření jediné komplexní SWOT analýzy pro všechny oblasti dohromady. FEJL 2000) zdůrazňuje kolektivní vypracování formou brainstormingu. Tím, že se v analýze SWOT objevují prvky vztažené na současnost S+W) i na budoucnost O+T), představuje SWOT spojovací článek mezi analytickou a návrhovou částí. Současně je důležité si uvědomit, že SWOT není analýza v pravém slova smyslu, ale spíše syntéza výsledků předchozí situační analýzy. Je dobré se vyvarovat přílišné obecnosti, která je u SWOT analýz podle PERLÍNA 2001) velmi častá. Tím pádem není možné jednotlivé body přímo vztáhnout k určité části území, protože se může týkat jakéhokoli jiného území. Dalším problémem a častou chybou je již zmiňovaná častá neprovázanost s předchozí analýzou. FEJL 2000) podotýká, že problémem SWOT analýzy je její časový aspekt: tatáž pracovní skupina by po nějakém čase nejspíše dospěla k poněkud odlišným závěrům. Nicméně tohle považuje za logické a v případě plánovaných změn dokonce i žádoucí. 10

2.3 Vize regionu a strategická doporučení pro další rozvoj regionu Vizí se rozumí popis ideálního stavu vývoje regionu v delším časovém horizontu, stavu, kterého chceme dosáhnout. Vize je deklarací výběru zásadních směrů, cílů a programů činností ŠILHÁNKOVÁ 2007). Strategická doporučení jsou nejdůležitější částí celého strategického dokumentu. Vychází z výsledků SWOT analýzy a měla by na ni citlivě reagovat. Existují různé typy strategií. ŠILHÁNKOVÁ 2007) uvádí příklady takových strategií vycházejících ze SWOT analýzy: S-O vytváří kombinaci silných stránek a budoucích příležitostí. Strategie W-O vychází ze snahy odstranit slabé stránky využitím příležitostí. Strategie S-T je založena na snaze využít silných stránek pro eliminaci hrozeb. Shrnutí nabízí LABOUNKOVÁ a kol. 2009): Měly by využívat silné stránky a eliminovat slabé stránky mikroregionu, dále by se měly využívat příležitosti rozvoje a reagovat na ohrožení rozvoje mikroregionu. Cíle rozvoje mikroregionu musí být v souladu se strategickými cíly strategie rozvoje regionů vyšší úrovně, do nichž se řadí. 11

3 Analýza ekonomického profilu 3.1 Charakteristika území Obvod obce s rozšířenou působností Břeclav se nachází na jihovýchodě ČR, v jižní části Jihomoravského kraje u hranic s Rakouskem a Slovenskem. Sousedními obvody obcí s rozšířenou působností jsou Mikulov, Hustopeče a Hodonín. SO ORP je částí okresu Břeclav a skládá se z 18 obcí. Z tohoto počtu je 5 obcí se statutem města Břeclav, Lanžhot, Podivín, Valtice, Velké Bílovice) a 1 obec se statutem městyse Moravská Nová Ves). Největší obcí je město Břeclav. Další tři obce mají přes 3 tisíce obyvatel Lanžhot, Valtice, Velké Bílovice). Pět obcí má mezi 2 a 3 tisíci obyvatel, méně než 1 tisíc obyvatel mají pouze 2 obce Bulhary a Přítluky). Zcela chybí malé obce do 500 obyvatel). Obec Lednice od roku 1966 zahrnuje i místní část Nejdek. Součástí města Valtice je místní část Úvaly a součástí Přítluk jsou Nové Mlýny. Město Břeclav spravuje městské části Poštorná a Charvátská Nová Ves a do roku 2007 byla součástí Břeclavi i Ladná. Obr. č. 1: Obce SO ORP Břeclav Zaječí Rakvice Přítluky Velké Bílovice Bulhary Lednice Hlohovec Valtice Podivín Ladná Břeclav Moravský Žižkov Hrušky Moravská Nová Ves Týnec Kostice Tvrdonice 0 N 7 Km Lanžhot statut obce obec město městys Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování Celkový počet obyvatel 31. 12. 2009 dosahoval 58 829 obyvatel. Podíl počtu obyvatel žijících v obcích se statutem města je 69 %. V centru obvodu, v Břeclavi, žilo 41 % z nich. Podle definice venkovského prostoru ČSÚ 2009) lze za městský prostor považovat pouze obec Břeclav. Průměrný počet obyvatel obce ORP k 31. 12. 2009 dosahoval přibližně 3 268, což je nadprůměrná hodnota v Jihomoravském kraji. Hustota zalidnění 134,1 obyvatel na km 2 ) je přibližně stejná jako celorepublikový průměr, ale v relativně hustě zalidněném Jihomoravském kraji se jedná o podprůměr. Nejvyšší hustotu zalidnění má Břeclav a nadprůměrnou ještě další 4 obce viz příloha č. 2). 12

Tab. č. 1: Velikostní kategorie obcí SO ORP Břeclav k 31. 12. 2009 kategorie počtu obyvatel počet obcí podíl na obyvatelstvu v %) 0 499 0 0,0 500 999 2 2,6 1000 1499 5 11,0 1500 1999 2 5,7 2000 2999 5 20,6 3000 9999 3 19,0 10000 a více 1 41,1 Celkem 18 100 Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování Region má rozlohu 43 881 ha, což z něj činí pátý nejrozlehlejší správní obvod mezi jihomoravskými SO ORP. Nepočítáme-li SO ORP Brno, je Břeclavsko správní obvod s největší průměrnou katastrální výměrou obcí. Dopravní vzdálenost z Břeclavi, jakožto centra mikroregionu, do centra Brna je necelých 60 km, do Prahy přibližně 260 km, blízké jsou města Bratislava a Vídeň obě přibližně 80 km). Břeclavskem procházejí významné silniční a železniční trasy, což činí spolu s blízkostí hlavních měst sousedních států, jeho polohu strategicky mezinárodně významnou. 3.2 Infrastruktura Zajištění kvalitní technické a dopravní infrastruktury patří k nejdůležitějším předpokladům regionálního rozvoje. Břeclavsko má vynikající dopravní napojení. Regionem prochází dálnice D2 z Brna do Bratislavy s výjezdy u Podivína a Břeclavi. Dalšími významnými silničními tahy jsou silnice 1. třídy číslo 55 od Hodonína přes Břeclav a u Poštorné překračuje hranici do Rakouska. Silnice 1. třídy číslo 40 spojuje Břeclav a Valtice s Mikulovem. Výhledově se plánuje s výstavbou rychlostní silnice 55, která by měla nahradit stávající silnici 1. třídy. Nejintenzivnější silniční doprava je na úseku dálnice D2 mezi Brnem a Břeclaví, v centru Břeclavi, mezi Břeclaví a D2, úsek dálnice D2 od Břeclavi na Slovensko a R55 na Hodonín údaje z roku 2005). Do roku 2011 se měl vybudovat obchvat Břeclavi, aby se ulehčilo přetížené dopravě v centru města, ovšem z důvodu ekonomické krize bude stavba nejspíš odsunuta. S výjimkou Přítluk a Bulhar mají prakticky všechny obce napojení na silnici alespoň 2. třídy. Značná část silnic, zejména silnic nižších tříd, je ve špatném technickém stavu. Břeclav je jedním z nejvýznamnějších železničních uzlů v ČR. Prochází zde 1. a 2. železniční koridor nadstátního významu. První koridor spojuje Berlín, Vídeň a Bratislavu přes česká města Ústí nad Labe, Praha, Česká Třebová, Brno a Břeclav. Koridor č. 2 spojuje Katowice a Vídeň přes Ostravu, Přerov a Břeclav. Obě tratě jsou dvoukolejné. Do budoucna se počítá s budováním vysokorychlostní železniční tratě Brno Vídeň - Budapešť, na níž bude Břeclav opět figurovat jako dopravní uzel. Na významu získává také trať spojující Břeclav, Znojmo a Jihlavu. Železnice má význam i v místní dopravě, poskytuje důležité spojení pro obyvatele regionu s centrem s Břeclaví, ale i s okolními městy Brno, Hodonín, Bratislava, Mikulov a další. Z 18 obcí 13

regionu nemají stálé železniční spojení Tvrdonice, Týnec, Kostice, Hlohovec, Lednice, Velké Bílovice, Moravský Žižkov, Přítluky a Bulhary. Lednice má sice železniční napojení, je ovšem využíváno pouze sezónně a slouží převážně turistům. Železničním uzlem regionálního významu je i obec Zaječí, odkud vede železniční spoj na Hodonín. V porovnání s Jihomoravským krajem, kde v roce 2004 mělo pouze 24 % obcí železniční zastávku, je napojení obcí Břeclavska na železnici nadprůměrné. Celý region je zapojen do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje IDS JMK). V Břeclavi se nachází vnitrostátní letiště a heliport. Strategické plány nezavrhují myšlenku na splavnění řeky Moravy a propojení řek Morava, Labe a Odra. Reálný přínos a smysl tohoto projektu je ovšem značně diskutabilní. V roce 2006 byla ve všech obcích regionu pošta. Stejně tak plynofikace a vodovod byly zavedeny ve všech obcích. Kanalizaci s napojením na čističky odpadních vod ČOV) neměly obce Bulhary, Ladná, Moravský Žižkov a Zaječí. Celkově lze vybavenost obcí technickou infrastrukturou hodnotit jako nadstandardní, zvláště pokud se přihlédne k tomu, že v Jihomoravském kraji 53 % obcí nemá poštu, 63 % nemá zdravotnické zařízení, 8 % vodovod, 66 % nemá kanalizaci s napojením na ČOV, 7 % obcí nemá plynofikaci. Vysoká vybavenost obcí infrastrukturou je ovlivněná také absencí malých obcí. 3.3 Ekonomický potenciál 3.3.1 Ekonomická aktivita a nezaměstnanost Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel k 31. 12. 2009 je 52,8 %, což je méně než krajský průměr 53,4 % i než průměrná hodnota za celou ČR 54,3 %) dle Ministerstva práce a sociálních věcí, dále MPSV). Rozdíly ovšem nejsou výrazné, významnější rozdíly se dají zaznamenat při hodnocení jednotlivých obcí regionu. Nejvyšší podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je v obci Přítluky 57,1 %) a Břeclav 56,4 %). Naopak nejméně v obci Týnec 46,1 %) a Hrušky 45,1 %). VITURKA a kol. 2003) zmiňuje v souvislosti s nezaměstnaností, že aktivace prostřednictvím opětovného zařazení do pracovního procesu není ovšem bez problémů, zejména v případě dlouhodobě nezaměstnaných, kteří postupně ztrácejí svoji kvalifikaci a pracovní návyky jeden z nejvíce užívaných nástrojů řešení tohoto problému představují rekvalifikace, tvořící základní součást tzv. aktivní politiky zaměstnanosti. Vysoká míra nezaměstnanosti tak perspektivně snižuje celkový potenciál nabídky pracovních sil v daném regionu. Obr. č. 2: Vývoj nezaměstnanosti na Břeclavsku, v Jihomoravském kraji a ČR od konce roku 2007 do března 2010 čtvrtletně) Pramen: MPSV; vlastní zpracování 14

Nezaměstnanost na Břeclavsku je vyšší než celorepublikový průměr a zejména v poslední době i výrazněji vyšší než v Jihomoravském kraji. V období od konce roku 2007 je zřejmý nárůst nezaměstnanosti v souvislosti s globální ekonomickou krizí. Minimální výše nezaměstnanosti byla zaznamenána v červnu 2008 a maximální v posledním sledovaném okamžiku: v březnu 2010. Další významný ukazatel nezaměstnanosti: počet uchazečů na 1 volné pracovní místo po celé období vykazoval horší hodnoty než průměr Jihomoravského kraje i ČR. Výjimkou je poslední hodnota, z března 2010, kdy výrazně poklesla až přibližně na úroveň průměru ČR. Důkladnější analýza struktury uchazečů o zaměstnání byla vypracována pro prosinec 2010. Z ní vyplývá, že podíl mužů mezi uchazeči byl 55 %, což je více než v Jihomoravském kraji i ČR. Struktura uchazečů podle délky evidence ukazuje, že na Břeclavsku je znatelně nižší podíl uchazečů evidovaných déle než 3 měsíce. Nejvíce je tato skutečnost zřejmá u uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců. Naopak evidovaných do 3 měsíců je více, což také koresponduje s výrazným nárůstem nezaměstnanosti v poslední době. Vyšší je podíl uchazečů mladších věkových skupin. Výrazně větší podíl je uchazečů mladších 25 let, a naopak menší podíl je u věkových skupin s 35 roky a více. Struktura uchazečů o zaměstnání podle nejvyššího dosaženého vzdělání přibližně odpovídá celkové situaci v ČR, oproti Jihomoravskému kraji se liší v nižším podílu uchazečů s vyšším dosaženým vzděláním viz přílohy 4, 5 a 6). Mezi jednotlivými obcemi je z hlediska nezaměstnanosti značný rozdíl. Od konce roku 2007 patřila k obcím s nejnižší nezaměstnanosti obec Hlohovec 5,5 % k 31. 12. 2007 a 8,2 % k 31. 3. 2010). Dalšími obcemi s nejnižší nezaměstnaností byly Velké Bílovice 7,3 % a 10,3 %) a Ladná 6,3 % a 11,0 %). Naopak k obcím s nejvyšší nezaměstnaností se řadila obec Bulhary a Přítluky, kde míra navíc nezaměstnanost velmi výrazně kolísala v závislosti na ročním období s minimem v letní části roku, což je ovlivněno sezónností pracovních míst v zemědělství a v cestovním ruchu. Výrazné zhoršení nezaměstnanosti ve sledovaném období nastalo v Přítlukách a Týnci viz příloha č. 9, 10, 11, 12, 14, 15). SLEZÁK 2009 a 2010) popisuje vývoj na trhu práce v okresu Břeclav a v jeho mikroregionech. Mimo jiné uvádí, že bývá pravidlem, že se v zimních měsících evidují zejména uchazeči ze zemědělství a stavebnictví a také uchazeči, kteří přerušují svou podnikatelskou činnost. Začátkem jara pak ukončují evidenci a opět začínají podnikat. Globální ekonomická krize však značně změnila situaci na trhu práce. V roce 2009 se evidovali nejen zemědělští dělníci, ale i technickoadministrativní pracovníci pracující v družstvech a do evidence přicházeli již od jara a někteří setrvávali v evidenci i během letních měsíců. Také do evidence přibyli uchazeči, kteří byli naposledy osobami samostatně výdělečně činnými. V minulých letech bývalo pravidlem, že tyto osoby měly většinou jen přerušené podnikání a činnost znovu zahajovaly. Situace se však změnila, činnost zahájila jen třetina z nich. Je zřejmé, že stávající ekonomická situace přinutila ukončit nebo přerušit své podnikání mnohem více živnostníků než v minulých letech. Ke konci roku 2008 přijímala zaměstnance firma Bors a.s. Břeclav, která zabezpečuje integrovaný dopravní systém v břeclavském okrese. Ke konci roku 2009 začala nabírat firma Linde+Wiemann CZ, s.r.o., která získala zakázky a počítá s náborem nových pracovních sil i v roce 2010. 3.3.2 Ekonomické subjekty Analýza ekonomických subjektů se sídlem v regionu podle registru ekonomických subjektů dále RES) podává zevrubnou představu o podnikatelské aktivitě v regionu. Přitom může docházet k určitému zkreslení, které spočívá v tom, že ekonomické subjekty mají v regionu pouze sídlo, ale činnost firmy může být vázaná v úplně jiném regionu. Více o problematice spolehlivosti databáze RES 15

uvádí HOLEČEK 2009), který i přes zjevné nedostatky považuje za akceptovatelné využívat RES pro srovnávací analýzy. Celkový počet ekonomických subjektů mezi roky 2003 a 2008 k 31. 12.) vzrostl. V Jihomoravském kraji i v celé ČR vzrostl prakticky stejnou měrou zhruba na 110 % původního počtu), na Břeclavsku ovšem vzrostl výrazně méně: na 104 %. Břeclavsko zaostává za průměrem ČR a Jihomoravského kraje i v počtu obyvatel na jeden registrovaný ekonomický subjekt. Ke konci roku 2008 zde připadalo 4,47 obyvatel na jeden ekonomický subjekt, zatímco průměr kraje byl 4,14 a průměr ČR byl dokonce 4,10 obyvatel na ekonomický subjekt. Nutno dodat, že průměr Jihomoravského kraje byl natolik ovlivněn situací v SO ORP Brno, že žádný jiný obvod již nedosáhl podprůměrných hodnot. Břeclavsko bylo jedním z obvodů, které se SO ORP Brno nejvíce blížily. Ze srovnání údajů RES Břeclavska a Jihomoravského kraje ke konci roku 2008) vyplývá výrazně vyšší podíl zemědělských subjektů na Břeclavsku 6,4 % v JMK oproti 16,0 % v SO ORP Břeclav). V oblasti průmyslu a stavebnictví Břeclavsko jen mírně zaostává, ale podíl ekonomických subjektů v ostatních službách je na Břeclavsku nižší 27,9 % SO ORP, 30,8 % JMK). Mezi roky 2000 a 2008 ovšem došlo ke zmírňování rozdílu v podílu ekonomických subjektů podle jednotlivých odvětví. Obecně se dá říci, že poklesl podíl subjektů v zemědělství, průmyslu, v kategorii obchod, ubytování a stravování a naopak vzrostl podíl v ostatních službách. Tab. č. 2: Odvětvová struktura ekonomických subjektů na Břeclavsku a v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2008 Odvětví Podíl v Jihomoravském kraji v %) Podíl na Břeclavsku v %) Zemědělství 6,4 16,0 Průmysl 13,7 12,1 Stavebnictví 11,8 10,5 Obchod, ubytování a stravování 29,7 30,8 Ostatní služby 35,5 27,9 Školství a zdravotnictví 3,0 2,6 Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování Ekonomické subjekty v RES můžeme rozlišovat podle počtu zaměstnanců, respektive podle velikostních skupin. Velkým negativem této analýzy je fakt, že jen malá část podniků uvedla počet svých zaměstnanců a skutečnost tedy může být výrazně odlišná. Největší část ekonomických subjektů, které počet zaměstnanců uvedly, patří do kategorie subjektů bez zaměstnanců. Podíl podniků bez zaměstnanců je vyšší na Břeclavsku než v celém Jihomoravském kraji a to se potvrzuje jak v roce 2003, tak v roce 2008. Jejich podíl se ovšem mezi těmito lety výrazně snížil na obou regionálních úrovních: jak v Jihomoravském kraji, tak na Břeclavsku. Rozdělíme-li ekonomické subjekty se zaměstnanci na 4 základní velikostní kategorie, na mikropodniky 1 9 zaměstnanců), malé podniky 10 49 zaměstnanců), střední podniky 50 až 249 zaměstnanců) a velké podniky 250 a více) zjistíme, že se podíl jednotlivých skupin snižuje s rostoucím počtem zaměstnanců. Podíl ekonomických subjektů bez zaměstnanců činil na Břeclavsku 72,7 %, podíl mikropodniků činil 20,9 %, malých podniků byl 5,5 %, což je více než jihomoravský a celorepublikový průměr. Naopak menší podíl oproti územním celkům vyšší úrovně připadá na střední a velké podniky: 0,8 % podniků s 50 249 zaměstnanci) a 0,2 % podniků s 250 a více zaměstnanci). Mezi roky 2003 a 2008 v Jihomoravském kraji narůstal podíl velkých firem a podíl mikropodniků 16

klesal. Na Břeclavsku byl vývoj trochu odlišnější: jediná skupina, v níž vzrostl počet subjektů, byla skupina malých podniků. Břeclavsko má v rámci ČR i Jihomoravského kraje nadprůměrný podíl malých podniků a všechny ostatní velikostní skupiny jsou podprůměrně zastoupené. Na Břeclavsku je z celkového počtu 13 162 registrovaných ekonomických subjektů 19,3 % právnických osob a 80,7 % fyzických osob. Oproti Jihomoravskému kraji je výrazně vyšší podíl fyzických osob, přičemž rozhodující rozdíl tvoří velmi vysoký podíl samostatně hospodařících rolníků a zemědělských podnikatelů. Podniky všech ostatních právních forem mají v porovnání s Jihomoravským krajem nižší podíl. Tab. č. 3: Struktura ekonomických subjektů na Břeclavsku a v Jihomoravském kraji podle právní formy k 31. 12. 2008 Ekonomické subjekty dle právní formy Podíl na Břeclavsku v %) Podíl v Jihomoravském kraji v %) Registrované subjekty celkem 100 100 Právnické osoby 19,3 23,1 Obchodní společnosti 54,3 58,6 Družstva 1,8 3,0 Fyzické osoby 80,7 76,9 Živnostníci 76,3 87,7 Samostatně hospodařící rolníci a zemědělští podnikatelé 17,4 5,9 Pramen: ČSÚ, vlastní zpracování 3.3.3 Zemědělství, lesnictví, lov Zemědělská půda pokrývá 60,3 % 31. 12. 2008) regionu. Jedná se o nadprůměrný podíl v rámci ČR a odpovídá průměru Jihomoravského kraje. V SO ORP Břeclav je ve srovnání s Jihomoravským krajem podprůměrný podíl orné půdy. V rámci zemědělské půdy to vynahrazuje velmi vysoký podíl vinic, jimiž je Břeclavsko proslulé. Významnější je také vyšší podíl sadů a nižší podíl zahrad. Mezi roky 2003 a 2008 podíl zemědělské půdy poklesl, zejména orné půdy. Tab. č. 4: Využití půdy na Břeclavsku, v Jihomoravském kraji a v ČR v roce 2008 v %) Břeclavsko Jihomoravský kraj ČR Orná půda 45,4 49,8 38,4 Chmelnice 0,0 0,0 0,1 Vinice 6,6 2,4 0,2 Zahrady 1,7 2,2 2,6 Ovocné sady 2,4 1,3 spol. se zahradami Trvalé trávní porosty 4,2 4,2 12,4 Zemědělská půda 60,3 59,9 53,8 Lesní půda 24,3 28,0 33,6 Vodní plochy 4,3 2,1 2,1 Zastavěné plochy 2,0 2,0 1,7 Ostatní plochy 9,0 8,1 8,8 Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování 17

Značně nadprůměrný je podíl vodních ploch. Jedná se o oblast s množstvím rybníků, řek a lužních oblastí spojených se soutokem řek Dyje a Moravy. Lesní plochy jsou podprůměrně zastoupené, přestože se zde rozkládají významné kompaktní plochy lužních lesů podél toku řek Dyje a Moravy. Nadpoloviční podíl mají lesy zvláštního určení, zejména lesy významné pro uchování biodiverzity. Podle druhového složení jsou téměř polovina lesů doubravy. Půdy podél Moravy a Dyje jsou nivní. Velkou část území pokrývají černozemě. V okolí Velkých Bílovic a Rakvic jsou půdy zasolené, v okolí Valtic hnědé půdy s podzoly na terasových uloženinách. Celkově lze půdy SO ORP Břeclav hodnotit jako velmi úrodné. Břeclavsko si vzhledem k příznivým klimatickým a půdním podmínkám zachovává významnou pozici v zemědělské výrobě. Bohatou tradici má především ovocnářství a vinohradnictví. Během první poloviny dekády po roce 2000 došlo k rozsáhlé obnově a nové výstavbě vinic. Z živočišné výroby má rostoucí význam chov drůbeže. Ve SO ORP se nevyskytují tzv. oblasti s přírodním znevýhodněním tj. oblasti LFA). Zemědělství je tak vystaveno nejostřejší mezinárodní konkurenci a přímým tržním vlivům. Celá oblast se nachází v kukuřičné výrobní oblasti. Hlavní plodiny této oblasti jsou kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilné ovoce, vinná réva, teplomilné zeleniny, kvalitní pekařská pšenice, sladovnický ječmen. Podoblast K1 zahrnuje Zaječí, Rakvice, Velké Bílovice, Podivín, Přítluky, Bulhary, Lednice, Úvaly část obce Valtice). Vyznačuje se optimálními produkčními předpoklady pro pěstování kukuřice na zrno osivo), cukrovky, velmi kvalitních pekařských pšenic, sladovnických ječmenů a většiny teplomilných plodin. Podoblast K2 zahrnuje obce Břeclav část), Kostice, Lanžhot, Tvrdonice, Týnec, Moravská Nová Ves, Ladná, Valtice. Vyznačuje se velmi dobrými produkčními předpoklady pro většinu plodin kukuřičné výrobní oblasti při vysoké kvalitě. Do podoblasti K3 spadají obce Nové Mlýny součást obce Přítluky), Poštorná, Charvátská Nová Ves obě jsou součástí Břeclavi), Moravský Žižkov, Hrušky. Jsou zde průměrné podmínky pro většinu plodin pěstovaných v kukuřičné oblasti, ještě při vysoké kvalitě produkce. Obec Hlohovec náleží do podoblasti K5. Téměř pro všechny zemědělské plodiny kukuřičné oblasti jsou zde málo příznivé produkční předpoklady. K největším zemědělským podnikům, které zaměstnávají mezi 50 a 99 zaměstnanci, patří ZD Bulhary, Agromoravia Moravská Nová Ves, Agrosad Velké Bílovice. Další významné jsou např. ZD Kostice, Spol. druž. Pomoraví Lanžhot, ZD Rakvice, Prozapo Zaječí, Agropol Velké Bílovice, Agrotrend Hrušky, Agrovín Velké Bílovice. V regionu je rovněž významná myslivost a chov jelení a daňčí zvěře. Nachází se zde největší obora v ČR, obora Soutok, která současně patří mezi nejvhodnější oborní objekty v České republice. 3.3.4 Těžba surovin Nejvýznamnější nerostnou surovinou v regionu je ropa a zemní plyn. Podle registru Státní báňské služby ČR http://www.cbusbs.cz) se těží ve Velkých Bílovicích, Valticích, Týnci, Tvrdonicích, Břeclavi, Lanžhotu, Ladné, Moravské Nové Vsi a Hruškách. Na těžbě se podílí dvě společnosti: Moravské naftové doly a. s. a Česká naftařská společnost s.r.o. V současnosti se řadí mezi důležité aktivity těžařů využívání příznivých geologických poměrů oblasti jižní Moravy k provozování vysokokapacitních podzemních zásobníků zemního plynu a využívání vrtů s léčivými vodami v lázeňství. VYBÍRAL a KOLEJKA, 2009). Ve Valticích se také těží písky, štěrky, štěrkopísky za účasti firem ZECHMEISTER, spol. s r.o., František Dvořák, "ZEPIKO" spol. s r.o. Stejné suroviny se těží také v Zaječí firmy GZ - Sand, s.r.o. a Štěrkovna Zaječí, s.r.o.) a v břeclavské části Poštorná VHS Břeclav, s.r.o.). Kromě toho dříve v 18

Poštorné těžila firma Sedlecký kaolin a. s. kameninové jíly, ale těžba již byla zastavena. V regionu se nacházejí i ložiska lignitu, která však byla hodnocena jako neperspektivní. 3.3.5 Zaměstnavatelé v sektoru průmysl a stavebnictví V regionu jsou přítomny významné průmyslové podniky, z čehož vyplývají určité výhody. Tyto výhody obecně vyplývají z jejich role v prostorové organizaci ekonomiky, odvíjející se z jimi generovaného potenciálu nabídky výrobní, technologické, obchodní a finanční kooperace a spolupráce. Jeho využitím mohou jak velké, tak i malé a střední firmy resp. podniky MSP) snížit produkční náklady či zvýšit produkci a kvalitu výrobků a služeb a tím posílit své postavení na trhu. VITURKA a kol., 2003). Významné podniky v Břeclavi působí v oblasti výroby plastů a v chemickém průmyslu Gumotex, a.s., E. W. C. Brno, Fosfa a.s.), ve strojírenském průmyslu OTIS a. s., OTIS Escalators s.r.o.), v polygrafickém průmyslu Moraviapress a.s.), oděvním průmyslu Moravské oděvní závody k.s.), v potravinářském průmyslu Racio, s.r.o.), a také v elektrotechnickém průmyslu RME-SPOJ, s.r.o.). Tab. č. 5: Významní zaměstnavatelé v sektoru průmyslu se sídlem v Břeclavi Velikostní kategorie firem podle počtu zaměstnanců Název firmy Činnost 1000 1499 GUMOTE, akciová společnost Výroba plastů 250 499 OTIS Escalators s.r.o. Výtahy, eskalátory OTIS a.s. MORAVIAPRESS a.s. Fosfa akciová společnost Výtahy, eskalátory Polygrafický průmysl Chemická výroba 200-249 VHS Břeclav s.r.o. Stavebnictví Moravské oděvní závody k.s. Oděvní průmysl 100-199 RACIO, s.r.o. Výroba potravin RME-SPOJ, s.r.o. Elektrotechnický průmysl E. W. C. Brno Výroba plastů Pramen: ČSÚ, ÚÚR, Integrovaný plán rozvoje města Břeclav, www.hbi.cz; vlastní zpracování Tab. č. 6: Významní zaměstnavatelé v sektoru průmyslu se sídlem mimo Břeclav Velikostní kategorie firem podle počtu zaměstnanců Název firmy Sídlo Činnost 250-499 FRUTA Podivín,a.s. Podivín Výroba potravin 100-199 LIGA, s.r.o. Hlohovec Výroba potravin ALBA - METAL, spol. s r.o. Ladná Kovovýroba TRANZA a.s. Lednice Strojírenství FRUJO, a. s. Tvrdonice Výroba potravin MAUTING spol. s r.o. Valtice Zařízení pro potravinářský průmysl SITAC s.r.o. Valtice Strojírenství Pramen: ČSÚ, ÚÚR, Integrovaný plán rozvoje města Břeclav, www.hbi.cz; vlastní zpracování 19

Mimo město Břeclav působí hlavní průmysloví zaměstnavatelé zejména v potravinářské výrobě Fruta Podivín, a.s., Liga, s.r.o. v Hlohovci, Frujo, a.s. v Tvrdonicích). Firma Alba-Metal, spol. s r.o. se sídlem v Ladné se zabývá kovovýrobou, MAUTING spol. s r.o. ve Valticích vyrábí zařízení pro potravinářský průmysl. Strojírenská firma TRANZA a.s. má sídlo v Lednici a další strojírenský podnik ve Sitac s.r.o. sídlí ve Valticích. Další významnější firmy působící v Břeclavi, jako například Alca Plast výroba plastů), Linde + Wiemann komponenty pro automobilový průmysl), mají sídlo mimo region. Nejvýznamnější stavebnická firma je VHS Břeclav s.r.o., která zaměstnává 200 249 lidí. 3.3.6 Zaměstnavatelé v sektoru služeb Významnými zaměstnavateli mimo průmyslovou výrobu jsou instituce veřejné správy obecní a městské úřady), dopravní podniky ČD v Břeclavi, BORS Břeclav), a také Vodovody a kanalizace Břeclav a.s. Velké množství lidí je zaměstnáno ve zdravotnictví, zejména v břeclavské a valtické nemocnici. ZFP akademie, a.s. v Břeclavi podniká v oblasti služeb a financí. Tab. č. 7: Významní zaměstnavatelé v sektoru služeb Velikostní kategorie firem podle počtu zaměstnanců Název firmy Činnost 500-999 Nemocnice Břeclav Zdravotnictví ČD, a.s. v Břeclavi) Železniční doprava 250-499 Nemocnice Valtice Zdravotnictví BORS Břeclav a.s. Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. 100-199 ZFP akademie, a.s. Břeclav Finance Město Břeclav TPH, Břeclav Autobusová doprava Vodní hospodářství Veřejná správa Maloobchod Pramen: ČSÚ, ÚÚR, Integrovaný plán rozvoje města Břeclav, www.hbi.cz; vlastní zpracování 3.3.7 Rozvojové zóny Podle VITURKY 2003) patří budování průmyslových zón k nejúspěšnějším nástrojům přilákání investic a s tím souvisejícím zkvalitnění podnikatelského prostředí. Významná rozvojová lokalita se nachází v břeclavské části Poštorná a má rozlohu 44 ha. Zónu opisuje silnice 1. třídy č. 55. Také přímo navazuje na koridorové železniční tratě. Další plánovaná zóna pokrývá 125 ha západně od Břeclavi. Je určena jako logistické centrum. Má přímou návaznost na plánovaný obchvat Břeclavi a železniční koridory. Veškeré plochy ale tvoří půdy zařazené v nejvyšších třídách ochrany, pozemky jsou odvodněné ze 77 %, pod závlahou z 35 %. Nachází se v chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Průmyslová zóna na svém západním okraji částečně zasahuje do ochranného pásma navrhované trasy vysokorychlostní trati. Území je v územních plánech zatím stále zařazeno jako zemědělská půda. V Ladné se nachází průmyslová zóna o rozloze 15 ha. 3.4 Cestovní ruch Cestovní ruch jako časoprostorová aktivita mající dopad na řadu lidských činností, resp. hospodářských odvětví, se vyznačuje multiplikačním efektem, který je schopen celkově posílit 20

hospodářský růst regionu a napomoci tak ke zmírnění společensko-ekonomických disparit např. zvýšení zaměstnanosti). To však za předpokladu, že v destinaci budou fungovat vnitroregionální vazby, tedy bude-li rozvinutá infrastruktura a vybudované dostatečné zázemí pro realizaci cestovního ruchu uvnitř regionu destinace), a současně bude destinace v minimální míře závislá na meziregionálních trzích tak, aby nedocházelo k odlivu příjmů generovaných z domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu. VYSTOUPIL, ŠAUER, HOLEŠINSKÁ, 2009) BÍNA 2002) hodnotí potenciál cestovního ruchu obcí ČR. Dvě obce Lednice a Valtice) hodnotí jako obce s výjimečným potenciálem cestovního ruchu. Jsou to dvě z pouhých pěti jihomoravských obcí s výjimečným potenciálem. Obec Břeclav má velmi vysoký potenciál a obec Hlohovec vysoký potenciál. Uvedené obce tvoří společně 40 % rozlohy regionu. Oproti tomu 3 nejvyšší kategorie potenciálu cestovního ruchu v Jihomoravském kraji tvoří pouze 32 % rozlohy. Cestovní ruch má v regionu značný význam a mimořádný potenciál. Spojují se zde kulturní, přírodní i historické památky regionálního, státního, a dokonce nadstátního významu. Region propojuje památky různých období, od nejstarších dob archeologické naleziště Pohansko a Nejdek), přes barokní architekturu Valtice), novogotiku, klasicismus a romantismus Lednice), až po připomínky minulosti nedávné pohraniční pevnosti, popř. železná opona). Unikátní krajinářská oblast Lednicko-valtický areál dále LVA) je památka zapsaná v roce 1996 na seznam světového dědictví UNESCO. Dále sem zasahuje biosférická rezervace UNESCO Dolní Morava. Jejich součástí je také soustava rybníků, které byly prohlášeny za národní přírodní rezervaci a jsou významnou ornitologickou lokalitou. Rybník Nesyt je největší na Moravě. Pro rekreační účely je určený Mlýnský rybník. Problematická je ovšem kvalita vody. Malou částí do SO ORP Břeclav zasahuje CHKO Pálava. Kromě toho je celá oblast protkaná turistickými stezkami a cyklostezkami. V roce 2007 byly otevřeny v Lednici lázně, které mají ambice stát se významnou aktivitou celoročního turistického ruchu nadregionálního významu. V současnosti disponuje 80 lůžky. Během letní sezóny je možné dojet do Lednice speciálním vlakem vypraveným z Brna. Rozvíjí se hipoturistika a významný potenciál má i agroturistika. Tab. č. 8: Hromadná ubytovací zařízení na Břeclavsku a v Jihomoravském kraji v roce 2008 Hromadná ubytovací zařízení Pokoje Lůžka 21 Lůžka na 1000 obyvatel regionu Index 2008/2000 %) Hromadná ubytovací zařízení Pokoje Lůžka Jihomoravský kraj 518 12 831 32 212 28,1 107,5 92,6 91,8 SO ORP Břeclav 40 1 143 2 830 48,1 133,3 130,2 130 Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování V regionu se v roce 2008 nacházelo 40 hromadných ubytovacích zařízení. Největší počet jich je v Břeclavi 11), Lednici 8), Valticích 7). V Lanžhotě a Přítlukách byly 3 ubytovací zařízení a ve Velkých Bílovicích dvě. V šesti obcích bylo 1 ubytovací zařízení Hlohovec, Hrušky, Moravská Nová Ves, Podivín, Rakvice, Podivín). Od roku 2000 rostly kapacity v regionu nadprůměrnou rychlostí, zvýšily se o třetinu, což potvrzuje probíhající rozvoj v této oblasti. Hlavní ubytovací kapacity s celoročním provozem jsou soustředěny do těchto obcí: Břeclav, Hlohovec, Hrušky, Lanžhot, Lednice, Moravská Nová Ves, Podivín, Rakvice, Valtice, Velké Bílovice, Zaječí. Luxusnější hotely, tj. se 3 a více hvězdičkami se nacházejí v Břeclavi 4x), Lednici a Valticích 2x), Podivínu, Velkých Bílovicích a Zaječí 1x). V regionu se nachází také jeden čtyřhvězdičkový hotel: Hraniční zámeček

v Hlohovci. Celkově jsou kapacity ubytovacích zařízení mnohem vyšší než průměr Jihomoravského kraje, pokud se počet ubytovacích zařízení i lůžek přepočte na obyvatelstvo. K dispozici jsou údaje o návštěvnosti hromadných ubytovacích kapacit v 5 turistických centrech regionu: Břeclav, Lednice, Valtice, Přítluky a Lanžhot. Celkový počet hostů hromadných ubytovacích kapacit v Břeclavi dosáhl 25,1 tisíc, v Lednici 21,2 tisíce a ve Valticích 8,6 tisíc lidí. Přibližně čtvrtina v případě Valtic 23 %) z nich byli nerezidenti. Přítluky a Lanžhot jsou jakožto cíle turismu již mnohem méně významné. Liší se také podíl cizinců; je mnohem nižší. Počet přenocování v Břeclavi bylo 50,0 tisíc, v Lednici 38,1 tisíc a ve Valticích 14,0 tisíc. 22 % v případě Lednice 23 %) z tohoto počtu byla přenocování nerezidentů. V Jihomoravském kraji tvořili nerezidenti 38,1 % hostů hromadných ubytovacích zařízení a 33,9 % všech přenocování. Pět výše uvedených center se výrazně liší od průměru Jihomoravského kraje. Jednak je zde menší podíl cizinců, dále je nižší počet přenocování na osobu, výjimkou jsou Přítluky viz příloha č. 8). KARBEROVÁ 2006) spatřuje největší problém ubytovacích zařízení v Lednicko-valtickém areálu v jejich kvalitě a také ve struktuře a nabídce doplňkových služeb a programů. Nedostatečná kapacita je podle ní v nabídce levnějšího kvalitního ubytování. Zámek Lednice patří k nejnavštěvovanějším turistickým cílům nejen v regionu, ale v celé republice. Podle publikace agentury NIPOS Národní informační a poradenské středisko pro kulturu) navštívilo státní zámek Lednice 331 tis. lidí v roce 2008, přičemž návštěvnost od roku 2006 rostla. Státní zámek Valtice navštívilo 56 tis. lidí, což byl výrazný pokles vzhledem k předchozímu roku. Městské muzeum a galerii Břeclav navštívilo v roce 2008 celkem 8,6 tisíc lidí, Muzeum Lanžhot 0,9 tis. lidí a Městské vlastivědné muzeum Velké Bílovice 0,6 tis. lidí. Plochý nebo mírně zvlněný reliéf regionu a krajina Lednicko-valtického areálu tvoří výborné předpoklady pro cykloturistiku. Regionem procházejí cyklotrasy nadregionálního významu: cyklotrasa Greenways Praha Wien; cyklotrasa Moravská stezka vedoucí od polských Otmuchowských jezer přes celou Moravu až na její jih, česko-rakouská příhraniční trasa, beskydsko-karpatská magistrála, vinařské cyklostezky a spousta dalších značených cyklotras. Pouze obcí Ladná nevede žádná cyklostezka. Kromě cyklostezek je zde i síť značených turistických stezek. Břeclavskem procházejí i tři páteřní hipoturistické trasy: Lanžhot Ladná, Bulhary Ždánice, Plačovice Velká Javořina. Lednice je také centrem kongresové turistiky regionálního významu. Vinařská turistika patří v České republice k poměrně mladým turistickým aktivitám. Přestože se u nás vinná réva pěstuje a víno produkuje po řadu století, víno jako turistický produkt se začalo ve větší míře prosazovat teprve nedávno. Nejedná se samozřejmě pouze o víno jako specifickou pochutinu pro užší okruh spotřebitelů, ale o vše, co je vínu vlastní, co je s ním spojené a co nějakým způsobem navazuje na aktivity související s turismem resp. cestovním ruchem v masovém měřítku. VYSTOUPIL a kol., 2006). Břeclavsko má v tomto typu cestovního ruchu velkou perspektivu. 3.5 Lidský potenciál 3.5.1 Věková struktura obyvatelstva Problémem regionu je stárnutí obyvatelstva. Při srovnávání věkové struktury obyvatelstva Břeclavska, Jihomoravského kraje a ČR v letech 2000 a 2008 bylo zjištěno, že v roce 2000 mělo Břeclavsko nejvyšší podíl předproduktivní dětské složky ve věku 0 14 let), nejvyšší podíl produktivní složky 15 64 let) a nejnižší podíl poproduktivní složky nad 64 let). K roku 2008 došlo k poklesu předproduktivní složky na všech sledovaných úrovních, ovšem na úrovni SO ORP Břeclav došlo k nejvýraznějšímu poklesu a podíl jeho předproduktivní složky je nejnižší. Současně došlo 22

k nárůstu podílu produktivní složky, přičemž SO ORP Břeclav měla stále podíl nejvyšší. Došlo zároveň ke zvýšení podílu poproduktivní složky, přesto zůstává v SO ORP Břeclav stále relativně nízká. Sledovaný index ekonomického zatížení, který značí podíl předproduktivní společně s poproduktivní na produktivní složce, vykazuje příznivou změnu. V SO ORP se index ekonomického zatížení snížil a je nižší než v Jihomoravském kraji i ČR viz příloha č. 7). Tato pozitivní změna je ovšem pouze krátkodobá, neboť další index, index stáří podíl poproduktivní na předproduktivní složce), signalizuje stárnutí obyvatelstva. Je-li jeho hodnota vyšší než 100, je to znamení hrozby, že předproduktivní složka nedokáže v budoucnu plně nahradit starší generace a bude docházet k dalšímu zvyšování poproduktivní složky. Probíhající stárnutí obyvatelstva podtrhuje také průměrný věk obyvatelstva, který se zvýšil z 37,9 let v roce 2000 na 40,4 v roce 2008. Tab. č. 9: Věkové složení obyvatelstva Břeclavska, Jihomoravského kraje a ČR v letech 2000 a 2008 dle základních věkových skupin 2000 2008 Věková skupina 23 Podíl obyvatelstva v %) SO ORP Břeclav Jihomoravský kraj ČR 0-14 let 16,3 16,0 16,2 15-64 let 71,1 69,7 69,9 65 a více let 12,6 14,3 13,9 0-14 let 13,6 13,8 14,1 15-64 let 72,1 70,6 71,0 65 a více let 14,3 15,5 14,9 Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování 3.5.2 Vývoj počtu obyvatel Demografický vývoj od roku 1992 do roku 2009 nebyl na Břeclavsku příliš příznivý. Celkový počet obyvatel poklesl o 434 osob. Průměrný roční pokles počtu obyvatel byl 0,41. Pokud se rozdělí sledované období na 3 šestileté úseky, zjistí se, že v letech 1992 1997 v obvodu počet obyvatel rostl. Je to dáno zejména vlivem migračního přírůstku. Přirozeným způsobem Břeclavsko ztrácelo. Druhé období, 1998 2003 bylo velmi nepříznivé. Počet obyvatel ubýval přirozeným i migračním způsobem. V posledním období, mezi lety 2004 2009, došlo jen k nepatrnému nárůstu počtu obyvatel. Přirozený úbytek byl nejnižší ze všech tří období. Celkový přírůstek počtu obyvatel opět v přepočtu na průměrný počet obyvatel obce) byl nejvyšší v obcích Týnec, Zaječí a Rakvice. Naopak největší úbytek byl zaznamenán v Přítlukách, Kosticích a Břeclavi viz příloha č. 16). Od roku 1992 proběhl přirozený přírůstek počtu obyvatel pouze v pěti obcích: nejvíce v Zaječí, dále v Bulharech, Rakvicích, Lednici a v Přítlukách viz příloha č. 3). Naopak nejvíce lidí v přepočtu na počet obyvatel obce) ubylo přirozeným způsobem v obcích Hrušky, Kostice, Tvrdonice. Přesto v posledním období, tj. v letech 2004 2009, v Hruškách počet obyvatel přirozeným způsobem přibyl. Migračně region nebyl ztrátový. Nejatraktivnějšími obcemi z hlediska migrace byly Týnec, Hrušky, Tvrdonice. Obyvatelstvo migračně ztrácely obce Přítluky, Bulhary, Břeclav, Lednice. Lednice byla ztrátová až v posledním období 2004 2009), Břeclav byla v prvním období 1992 1997) naopak značně zisková. Vzhledem k tomu, že Ladná byla dlouhou dobu součástí Břeclavi, byla pro ni k dispozici pouze data za období 2007 2009. Současně jsou do určité míry zkresleny hodnoty pro Břeclav.