Index kvality života v regionech JIŽNÍ ČECHY-MÜHLVIERTEL - průběžná zpráva listopad 2012
Informace o projektu Název: Konsorcium: RegioTalent Regionalizace bez hranic vytvoření nových pracovních míst a příležitostí pro rozvoj v příhraničním regionu jižní Čechy - Mühlviertel FH OÖ Forschungs&Entwicklungs GmbH Fakulta managementu Jindřichův Hradec Doba trvání: 01/2011 07/2013 Podpora: Spolufinancování: European Territorial Co-operation Austria- Czech Republic 2007-2013 Evropská unie - Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRE), spolková země Horní Rakousy Kontaktní osoby: Rakousko: Mag. Tanja Peherstorfer MMag. Barbara Ehrenstorfer Dr. Markus Schedlberger +43(0) 50804-33650 +43(0) 50804-33613 +43(0) 50804-33614 tanja.peherstorfer@fh-steyr.at barbara.ehrenstorfer@fh-steyr.at markus.schedlberger@fh-steyr.at Julia Hochgatterer M.A. +43 (0) 50804-33651 Julia.hochgatterer@fh-steyr.at Česká republika: Ing. Jan Nový Ing. Šárka Polanecká doc. Ing. Marie Hesková, CSc. +42(0) 384-417-245 +42(0) 608-856-423 +42(0) 384-417-242 novyja@fm.vse.cz sarka.polanecka@gmail.com heskova@fm.vse.cz Ing. Irena Stejskalová, Ph.D. +42(0) 384-417-216 stejskai@fm.vse.cz Informace o zprávě: Autor: Dr. Markus Schedlberger Datum finální verze:15. 11. 2012
OBSAH ÚVOD... 4 1.1 VZNIK DATABÁZE... 5 1.1.1 Příprava dotazníku... 5 1.1.2 Velikost, výběr a složení reprezentativního vzorku... 5 1.1.2.1 Mühlviertel... 6 1.1.2.2 Jižní Čechy... 8 1.1.3 Opatření pro zajištění kvality... 10 1.2 AGREGACE DAT V INDEXOVÉ FORMĚ... 10 1.2.1.1 Standardizace... 11 1.2.1.2 Agregování dat... 12 1.2.1.3 Transformace indexových hodnot... 13 2 DESKRIPTIVNÍ VÝSLEDKY INDEXU KVALITY ŽIVOTA... 13 2.1 AGREGOVANÝ INDEX KVALITY ŽIVOTA... 14 2.2 OSOBNÍ SITUACE... 15 2.3 INFRASTRUKTURA... 16 2.4 PŘEHLED HODNOCENÍ... 18 3 DALŠÍ KROKY A SHRNUTÍ... 19 3.1 ZOBRAZENÍ PROSTŘEDNICTVÍM INTERAKTIVNÍ VIZUALIZACE NA INTERNETU... 19 3.2 DALŠÍ PERSPEKTIVY VYHODNOCENÍ... 19 3.3 SHRNUTÍ... 21
Úvod Cílem projektového záměru RegioTalent je zviditelnit a především využít potenciál (kvalifikace, lidský kapitál) příhraničních regionů jižní Čechy-Mühlviertel. V první řadě jde o to, aby byly vytvořeny pracovní pobídky pro kvalifikované lidi a aby tito lidé našli v regionu pracovní uplatnění a setrvali zde. Významným faktorem úspěchu je přitom dosažení kvality v obou rovinách - v oblasti profesního i soukromého života. Faktor růstu - subjektivní pocit spokojenosti obyvatel (kvalita života, pocit sounáležitosti) definuje mimo jiné kvalitu regionu. Právě zde hraje důležitou roli index kvality života,, který byl poprvé použit v rámci projektu RegioTalent. V rámci předchozího kvantitativního výzkumu, který byl proveden v příhraničních regionech jižní Čechy-Mühlviertel, byl osloven reprezentativní vzorek obyvatel čítající více než 1 000 respondentů na téma kvality života. V rámci dotazování byly přitom zkoumány aspekty jako například spokojenost obyvatel s infrastrukturou (veřejná doprava, domovy pro seniory, gastronomie atd.) a jejich osobní situace (zdravotní stav, finanční situace atd.). Na základě toho byl vytvořen rozsáhlý obraz o kvalitě života obyvatel žijících v obou příhraničních regionech. Tato zpráva popisuje jednak deskriptivní výsledky indexu kvality života na úrovni okresů a regionů. Dále obsahuje také související informace týkající se procesu sestavení indexu a popisuje další kroky spojené s prezentací výsledků na internetu. V současné době je vyvíjena platforma, která uživatelům umožní optimální vizualizaci výsledků indikátorů indexu kvality života prostřednictvím Mapy indexu kvality života. Tento webový nástroj bude uživatelsky příjemný a pro veřejnost srozumitelný, jednotlivé územní celky budou barevně odlišeny podle výsledného indexu kvality života. 4
1.1 Vznik databáze Pro získání vědecky podložené výpovědi týkající se kvality života lidí žijících v příhraničním regionu jižní Čechy-Mühlviertel bylo nejprve nutné provést primární šetření a sestavit vhodnou databázi. Ještě předtím však byl vypracován dotazník a byl definován reprezentativní vzorek dat. Poté byla prostřednictvím telefonického dotazování získána data od více než 1 000 osob. Takto získaná surová data byla očištěna a následně vyhodnocena. Náročný úkol představovala koordinace jednotlivých prací, při které bylo nutné překonat vzdálenostní, jazykové i organizační bariéry na obou stranách hranice. 1.1.1 Příprava dotazníku Příprava dotazníku probíhala ve dvou úrovních. Pro zjištění veškerých, z hlediska obyvatelstva relevantních, faktorů byly nejprve použity výsledky z rozhovorů, které byly kvalitativně vyhodnoceny v rámci projektu RegioTalent. Ve druhém kroku byla také vytvořena vazba k aktuálním mezinárodním výsledkům výzkumu. Díky obrovskému rozmachu, který v posledních letech zaznamenal výzkum zabývající se kvalitou života a subjektivním pocitem spokojenosti, je k dispozici neustále rostoucí počet publikací a dat. I přesto je nutné konstatovat, že dosud se zdaleka nepodařilo sjednotit definici a způsob měření kvality života a že v této oblasti neexistují jednotné koncepční přístupy. Pro zajištění návaznosti a porovnání s dalšími mezinárodními výzkumy a výzkumem plánovaným na území Rakouska, bylo šetření (otázky a jejich formulace) v maximální možné míře přizpůsobeno standardu jako např. EU-SILC 1. Jakmile byla k dispozici první verze dotazníku, byl proveden předběžný test, který měl za úkol ověřit srozumitelnost dotazníku pro respondenty. Ve spolupráci s call-centrem, které bylo pověřeno realizací telefonického dotazování, bylo objasněno pozadí dotazování a tazatelé byli příslušně proškoleni. 1.1.2 Velikost, výběr a složení reprezentativního vzorku Reprezentativní vzorek obyvatel žijících v regionu Mühlviertel a v regionu jižní Čechy zahrnoval podle plánu přibližně 500 respondentů v každém regionu. Velikost vzorku byla blíže definována stanovenými kvótami. Telefonické dotazování v regionu jižní Čechy a v regionu Mühlviertel pak probíhalo podle plánu kvót. Reprezentativnost dotazovaného vzorku obyvatel v regionu Mühlviertel a v regionu jižní Čechy byla zajištěna na základě několikaúrovňového modelu zkoumaného vzorku. Regionální rozložení respondentů bylo zajištěno náhodným výběrem v rámci čtyř okresů, čímž se zamezilo případnému zkreslení vzorku v důsledku prostorových skupinových efektů jako je např. vzdálenost od hranic, blízkost města. Vliv velikosti obce, který se 1 SILC je zkratkou anglického termínu Community Statistics on Income an Living Conditions" (česky: Výběrové šetření příjmů a životních podmínek domácností). Prostřednictvím tohoto statistického zjišťování jsou každý rok shromažďována data o ekonomické a sociální situaci soukromých domácností v rámci celé Evropské unie. 5
očekával zejména v souvislosti s nabídkou infrastruktury, byl kontrolován rozvrstvením obyvatelstva s ohledem na velikost obce. Na základě stanovených kvót na osobní úrovni bylo zajištěno, že nedojde k případnému podhodnocení určitých skupin (např. teenageři), které může v případě telefonického dotazování nastat (viz Bryman 2012, str. 216 217). Kombinací výběru obcí a náhodného výběru telefonních čísel a navazujícího kvótování bylo dosaženo dobrého zmapování obyvatelstva ve sledovaném regionu a dostatečně vysoké geografické a sociálně-demografické rozmanitosti. Pro sladění tohoto kvantitativního obrazu se skutečným počtem obyvatelstva bylo provedeno statistické vážení. Konkrétně bylo provedeno vážení nerovných pravděpodobností výběru, které přizpůsobuje četnosti ve vzorku skutečnému rozložení obyvatelstva v regionech jižní Čechy a Mühlviertel. 1.1.2.1 Mühlviertel Pro získání dat reprezentativního vzorku byl na základě administrativního členění NUTS 3 vybrán region Mühlviertel (srov. Obrázek 1). Díky tomuto náročnému postupu bylo zajištěno, že budou optimálně podchyceny regionální zvláštnosti regionu Mühlviertel. Obrázek 1: Zájmová oblast pro stanovení indexu kvality života 2012 - ČR, Rakousko Zdroj: vlastní materiál Konkrétně byly v každém ze čtyř okresů 2 regionu Mühlviertel zařazeny obce podle počtu obyvatel do čtyř skupin (do 1000 obyvatel, 1001-2000 obyvatel, 2001-3000 obyvatel, 2 Okres Urfahr-Umgebung je evidován v regionálním členění územních statistických jednotek NUTS 3 Rakousko 2012 pouze částečně. 6
více než 3000 obyvatel). Z těchto čtyř skupin byly náhodně vybrány vždy dvě obce, celkem tedy 31 3 obcí. Respondenti ze čtyř okresů Freistadt, Perg, Rohrbach a Urfahr-Umgebung Umgebung byli opět rozčleněni na 31 obcí, jak je zachyceno v Tabule 1. Obyvatelstvo ve věku 15-80 let žijící v těchto obcích představovalo základní soubor pro telefonické dotazování. Z rakouského telefonního seznamu byla pro zvolené obce náhodně vybrána telefonní čísla a ta byla následně kontaktována. Na základě stanovených kvót, které zahrnují pohlaví a věkovou skupinu respondentů, bylo poté rozhodnuto, zda je možné provést telefonické dotazování. Jestliže to nebylo ze strany respondenta možné, bylo dotazování sjednáno na později. Tabule 1: Dotazované osoby v regionu Mühlviertel podle obcí název obce počet osob 1 Kaltenberg 14 2 Pierbach 16 3 Waldburg 11 4 Sankt Leonhard bei Freistadt 17 5 Hagenberg im Mühlkreis 17 6 Lasberg 16 7 Tragwein 18 8 Wartberg ob der Aist 18 9 Klam 10 10 Sankt Thomas am Blasenstein 8 11 Baumgartenberg 15 12 Saxen 20 13 Katsdorf 20 14 Waldhausen im Strudengau 18 15 Naarn im Machlande 18 16 Sankt Georgen an der Gusen 18 17 Lichentau im Mühlkreis 8 18 Oberkappel 13 19 Kleinzell im Mühlkreis 18 20 Niederwaldkirchen 17 21 Sarleinsbach 18 22 Rohrbach in OÖ 17 23 Ulrichsberg 17 24 Sankt Martin im Mühlkreis 19 25 Ottenschlag im Mühlkreis 17 26 Haibach im Mühlkreis 19 27 Reichenthal 16 3 Počet 31 je dán tím, že v okrese Urfahr-Umgebung existuje pouze jedna obec ve velikostní kategorii 3. 7
28 Zwettl an der Rodl 29 Vorderweißenbach 30 Oberneukirchen 31 Bad Leonfelden celkem 19 19 18 19 508 V regionu Mühlviertel bylo v období od 19. 6. 2012 do 26. 6. 2012 dotázáno celkem 508 osob. Tento reprezentativní vzorek čítal téměř stejný počet žen (257) a mužů (251). S ohledem na věkové rozložení obyvatelstva bylo podle stanovených kvót v každé věkové skupině 15-25, 26-40, 41-55 a 56-80 let dotázáno 127 osob. V regionu Mühlviertel bylo 288 respondentů pracujících, tato situace se vztahovala na pracovní poměry uzavřené na dobu určitou a neurčitou, na sezónní a smluvní práce, na osoby samostatně výdělečné činné a na osoby v učebním poměru (srov. Tabulka 2). Tabulka 2: Dotazované osoby v regionu Mühlviertel podle pracovní situace podskupina 1 osoby výdělečně činné, pracovní poměr na dobu neurčitou 2 osoby výdělečně činné, pracovní poměr na dobu určitou 3 osoba výdělečně činné, sezónní práce/smluvní práce 4 osoba samostatně výdělečněě činné 5 osoby v učebním poměru celkem počet 205 19 1 48 15 283 1.1.2.2 Jižní Čechy Zájmová oblast regionu jižní Čechy zahrnuje obce ležící na přímé hranici s Rakouskem, jako dílčí územní jednotky byly zvoleny správní obvody pověřených obcí 4. Aby v důsledku dvou atypických jednotek, kterými jsou Český Krumlov a Kaplice, nedošlo ke zkreslení reprezentativního vzorku, byly přidány další tři jednotky na hranici s regionem Waldviertel. Vzhledem k historickému městskému jádru a statutu světového kulturního dědictví UNESCO patří Český Krumlov mezi nejvyhledávanější turistické cíle, a nelze ho proto srovnávat s ostatními správními jednotkami. Opačný extrém představuje území v okolí města Kaplice, které je na základě historického vývoje ekonomicky znevýhodněno, a proto je s ostatními oblastmi v příhraničním regionu srovnatelné rovněž pouze podmíněně. Analogicky k regionu Mühlviertel byl v regionu jižní Čechy proveden výše popsaný několikaúrovňový reprezentativní vzorek. Celkem bylo náhodně vybráno 38 obcí v různých velikostních kategoriích. Obyvatelstvo žijící v těchto obcích představovalo základní soubor pro telefonické dotazování 5. V České republice bylo v níže uvedených obcích dotázáno celkem 511 respondentů (viz Tabulka 3). 4 Příslušný český ekvivalent zní: obec s rozšířenou působností. 5 V obcích Dolní Třebonín, Frahelž, Pleše, Přední Výtoň a Střížovice nebylo možné provést dotazování. 8
Tabulka 3: Dotazované osoby v regionu jižní Čechy podle obcí Název obce 1 Malšín 2 Frymburk 3 Vyšší Brod 4 Křemže 5 Větřní 6 Český Krumlov 7 Soběnov 8 Rožmitál na Šumavě 9 Bujanov 10 Benešov nad Černou 11 Velešín 12 Kaplice 13 Dívčí Kopy 14 Horní Pěna 15 Kardašova Řečice 16 Nová Včelnice 17 Nová Bystřice 18 Jindřichův Hradec 19 Nová Ves nad Lužnicí 20 Rapšach 21 Novosedly nad Nežárkou 22 Lomnice nad Lužnicí 23 Chlum u Třeboně 24 Suchdol nad Lužnicí 25 Třeboň 26 Čížkrajice 27 Kamenná 28 Ločenice 29 Olešnice 30 Horní Stropnice 31 Nové Hrady 32 Borovany celkem počet osob 1 6 18 13 7 59 4 4 4 14 26 41 1 3 10 11 14 67 2 3 4 5 10 18 60 3 1 2 8 10 13 38 511 Osoby dotazované v období od 9. 7. 2012 do 28. 7. 2012 (251 mužů a 260 žen) v regionu jižní Čechy lze rovněž rozdělit do přibližně stejných věkových skupin (viz Tabule 4). 9
Tabule 4: Dotazované osoby v regionu jižní Čechy podle věku věková skupina 15 do 25 26 do 40 41 do 55 56 do 80 celkem počet osob 120 132 124 135 511 podíl v procentech 23,5 25,8 24,3 26,4 100,0 V regionu jižní Čechy bylo dotázáno celkem 343 pracujících osob, které byly rozděleny do následujících podskupin - viz Tabulka 5. Tabulka 5: Dotazované osoby v regionu jižní Čechy podle pracovní situace podskupina 1 osoby výdělečně činné, pracovní poměr na dobu neurčitou 2 osoby výdělečně činné, pracovní poměr na dobu určitou 3 osoby výdělečně činné, sezónní práce/smluvní práce 4 osoby samostatně výdělečněě činné 5 osoby v učebním poměru celkem počet 167 53 9 41 73 343 1.1.3 Opatření pro zajištění kvality Opatření pro zajištění kvality mají velký význam především při telefonickém dotazování, neboť lidé, kteří mají zkušenost s obtěžujícími nevyžádanými telefonáty obchodníků, jsou často méně ochotni zúčastnit se výzkumu a odpovídat na dotazy. Abychom tomuto problému předešli, byli obyvatelé ve vybraných obcích informováni již v předstihu. Starostům obcí byl zaslán email s informacemi o celém projektu i plánovaném telefonickém dotazování. Zároveň byli starostové požádáni, aby prostřednictvím informačního média v obci (např. obecní noviny) informovali o plánovaném dotazování a vyzvali obyvatele k aktivní účasti. Ze zpráv dotazovaných osob vyplývá, že tato informovanost zvýšila akceptaci zamýšleného záměru dotazování u respondentů, neboť vnímali rozhovor jako příležitost, jak mohou vyjádřit svůj názor. Náhodně vybraní respondenti telefonické dotazování již zčásti očekávali, a proto byli na rozhovor optimálně připraveni. 1.2 Agregace dat v indexové formě Prostřednictvím telefonického dotazování bylo získáno množství dat a informací o různých aspektech kvality života a spokojenosti obyvatel. Záměrem výzkumu bylo prezentovat a vizualizovat výsledky tak, aby byly snadno srozumitelné, a zároveň bylo třeba zachovat možnost sledování vybraných aspektů kvality života. Navíc bylo nutné vytvořit základnu, která by umožňovala sledování jak průřezových dat napříč všemi okresy/regiony, tak i panelových dat v horizontu několika let. 10
Tento multidimenzionální menzionální požadavek byl velmi uspokojivě vyřešen zpracováním dat v indexové formě. Další výhodou zvoleného řešení je, že na rozdíl od tabulkového zobrazení není zapotřebí žádných znalostí statistických metod ani intenzivní analýza výsledků. Výhody zobrazení v indexové formě jsou patrné také na základě rozšíření podobně koncipovaných požadavků (např. Index šťastné planety (Happy Planet Index) nebo Index lepšího života (Better Life Index) organizace OECD). Česko-hornorakouský index kvality života je tak z mezinárodního hlediska v té nejlepší společnosti. Aby bylo zobrazení kvality života v indexové formě kompaktní, je třeba přijmout fakt, že podrobné informace a aspekty týkající se kvality života budou agregovány do celků. Ze statistického hlediska je tento krok spojen se dvěma úkoly. V první řadě je nutné agregovat informace, které byly zjištěny pomocí různých hodnotících stupnic. Z tohoto důvodu je zpravidla nutné provést standardizaci. Dále musí být agregovány jednotlivé indikátory do obsahově souvisejících subindexů. Otázka agregace dat se týká jednak vytváření celků a jednak posouzení významnosti dílčích informací. Zatřetí je třeba prezentovat takto zjištěné ukazatele srozumitelnou formou, přičemž tento požadavek vyžaduje na základě předtím provedených pracovních kroků transformaci hodnot např. v oblasti od 0 (minimální hodnota) do 10 (maximální hodnota). 1.2.1.1 Standardizace Pro zjištění indexu kvality života byly respondentům položeny otázky jako například Jak jste spokojen(a) s podmínkami bydlení, bytem, domem?. Respondenti svou spokojenost vyjadřovali pomocí desetistupňové hodnotící stupnice od 0 (vůbec nejsem spokojen(a)) až po 10 (jsem naprosto spokojen(a)). Nebo jim byly položeny otázky Jak bezpečně se cítíte, když musíte jít v okolí vašeho bydliště po setmění pěšky? Cítíte se velmi bezpečně, docela bezpečně, spíš nebezpečně a velmi nebezpečně. Provedení agregace obou těchto indikátorů vyžaduje pravidlo, podle kterého jsou hodnoty jedné použité stupnice převedeny do jiné stupnice. Jak je srozumitelně popsáno v Organisation for Economic Co-operation operation and Development 2008, str. 83 a další, existují různé možnosti standardizace jako např. transformace min-maxmax nebo metoda měření vzdálenosti od určitého referenčního bodu. Pro vytvoření indexu kvality života byla zvolena standardizace podle vzorce Z-Score. Pro každý indikátor byla přitom stanovena průměrná hodnota pro všechny regiony x a standardní odchylka pro veškerá sledování a okresy/země. Na základě jednotlivých zjištěných hodnot pak bylo stanoveno pro každou hodnotu x příslušné Z-Score z pomocí tohoto vzorce: ó Z-Score nemá žádnou horní nebo dolní hranici. Na základě provedené standardizace ukazuje záporné Z-Score, že hodnota leží pod průměrnou hodnotou všech pozorování ve všech regionech. Kladný Z-Score signalizuje naopak nadprůměrnou hodnotu. Velikost odchylky od průměrné hodnoty je opět udávána hodnotou Z-Score ve standardních odchylkách. Např. hodnota 2 odpovídá kladné odchylce o dvě standardní odchylky. Výhoda transformace prováděné podle vzorce Z-Score spočívá v tom, že stanovením globální průměrné hodnoty také existuje fixní bod pro budoucí sledovaná období a není 11
nutné opět provádět transformaci veškerých hodnot, jako je tomu například v případě transformace min-max (Organisation for Economic Co-operation operation and Development 2008, str. 85). Přitom je ale třeba mít na paměti, že v případě transformace již nelze na hodnoty nahlížet jako na absolutní body stupnice, nýbrž je přípustná pouze jejich relativní interpretace. Jestliže na původní desetibodové stupnici spokojenosti byla hodnota 9, bylo přípustné ji ještě interpretovat jako téměř zcela spokojen(a). Po transformaci se může jednat jak o kladnou (jestliže ostatní odpovědi dosahovaly průměrné hodnoty, např. 5), tak i o zápornou ou hodnotu (jestliže průměrná hodnota ostatních odpovědí dosahovala např. 9,9). 1.2.1.2 Agregování dat Otázka agregace získaných dat do větších celků (skupin) má obsahovou a statistickou složku. Z obsahového hlediska je třeba agregovat indikátory, které jsou ve skupině snadno a smysluplně interpretovatelné. Obrázek 2: Faktory vlivu na osobní situaci a infrastrukturu osobní situace finanční situace zdraví podmínky bydlení doba trvání cesty do zaměstnání/školy činnost volný čas dostupnost výpomoci důvěra bezpečnost infrastruktura místní zdroje možnosti sportovního vyžití zařízení péče o starší občany péče o děti/mládež centra pro mládež gastronomie veřejná doprava možnosti vzdělávání zdravotnická péče Zdroj: vlastní materiál. V případě indexu kvality života byly hodnoty agregovány ve dvou úrovních. Nejprve byly agregovány jednotlivé otázky týkající se skupin osobní situace a infrastruktura. Přitom byly například agregovány otázky Jak jste spokojen(a) s vaší současnou finanční situací? nebo Jak bezpečně se cítíte, když musíte jít v okolí vašeho bydliště po setmění pěšky? do souboru faktorů osobní situace. Údaje týkající se spokojenosti s infrastrukturou (respondentům byla položena otázka Jak jste celkově spokojen(a) s následujícími body v okolí vašeho bydliště? ) byly zahrnuty do bodu infrastruktura (viz Obrázek 2). Pro vytvoření ukazatele kvality života obyvatelstva, který by byl vyjádřen jediným číslem, byly agregovány obě hodnoty faktorů osobní situace a infrastruktura (srov. Obrázek 3). Výsledkem je hodnota, která je znázorněna jako index kvality života. 12
Při statistickém posouzení vyvstává v případě agregace otázka, jaký význam mají jednotlivé indikátory, které jsou pak vyjádřeny nadřazenou hodnotou. V případě indexu kvality života bylo provedeno vyvážení na obou uvedených úrovních. Obrázek 3: Složky kvality života LQI osobní situace infrastruktura Zdroj: vlastní materiál To znamená, že kvalita života naměřená v rámci indexu kvality života je stejnou měrou ovlivňována osobní situací jako infrastrukturou. Infrastruktura je zase stejnou měrou ovlivňována spokojeností s veřejnou dopravou jako spokojeností se zdravotnickou péčí. 1.2.1.3 Transformace indexových hodnot Po výpočtu agregovaných indexových hodnot bylo třeba převést indexová čísla do srozumitelných výsledků. Technicky řečeno byla provedena transformace vypočtených hodnot na stupnici od 0 do 10. Teoretické minimum je číselně stanoveno na hodnotu 0 a teoretické maximum na hodnotu 10. Hodnota 0 a tudíž teoretické minimum bude dosaženo tehdy, jestliže u všech aspektů indexu kvality života bude odevzdáno nejhorší hodnocení, tedy pokud by respondenti na většinu otázek zvolili známku 0 s významem vůbec nejsem spokojen(a). Naopak hodnoty 10 a tedy teoretického maxima bude dosaženo tehdy, jestliže bude vždy udělena nejlepší známka. Kromě výše uvedené stupnice byla stanovena příslušná průměrná hodnota s hodnotou 5 (aritmetický průměr). Na základě toho lze velmi snadno zjistit, v jakém vztahu je hodnota dosažená v příslušném okrese vůči průměru hodnocení daného faktoru všemi respondenty. 2 Deskriptivní výsledky indexu kvality života Pro vytvoření snadno interpretovatelného a pochopitelného ukazatele byl index kvality života agregován tak, aby výše uvedené faktory vyjádřil jediným číslem. V následujících vyhodnoceních byly nejprve zkoumány regiony Mühlviertel a jižní Čechy a následně také jednotlivé okresy 6. 6 Kvůli porovnatelnosti se zde pojem okresy používá pro čtyři sledované územní jednotky regionu Mühlviertel a pro pět jednotek regionu jižní Čechy, i přesto že v případě Urfahr-Umgebung neodpovídá definici politických okresů v Rakousku, popř. českému termínu obec. 13
2.1 Agregovaný index kvality života Podle indexu kvality života činila kvalita života v regionu Mühlviertel v roce 2012 5,4 indexových bodů, v regionu jižní Čechy byla naměřena hodnota 4,5 bodů. Pro výklad těchto ukazatelů je třeba doplnit, že hodnoty indexu se pohybují na stupnici od 0 do 10. Hodnota 0 a tudíž teoretické minimum bude dosaženo tehdy, jestliže u všech aspektů indexu kvality života bude odevzdáno nejhorší hodnocení. Naopak hodnoty 10 a tedy teoretického maxima bude dosaženo tehdy, jestliže bude vždy udělena nejlepší známka. Hodnota 5 udává á vždy průměr hodnocení daného faktoru všemi respondenty. Tato srovnávací hladina je v grafech vyjádřena červenou linkou. Panel, který přesahuje tuto hladinu, ukazuje na nadprůměrné hodnocení, nižší panel znamená nedostatky oproti průměru hodnocení všemi respondenty. Obrázek 4: Kvalita života podle regionů Kvalita života celkem 0 = teor. Min, 5 = průměr, 10 = teor. Max 5,43 4,50 příhraniční oblasti Horního Rakouska příhraniční oblasti jižních Čech Z Obrázek 4 jasně vyplývá, že region Mühlviertel leží nad průměrnou hodnotou 5 a region jižní Čechy leží pod touto hodnotou. Odchylka však není nikterak extrémní a oba regiony se proto pohybují ve středové části. Jinou situaci zachycuje sledování podle správních obvodů (viz Obrázek 5). Z grafu lze vyčíst, že spokojenost s kvalitou života je v jednotlivých okresech výrazně odlišná. Přesto se však zdá, že rozpětí závisí na daném regionu. Je totiž patrné, že okresy v regionu Mühlviertel (vyznačeno modře) leží nad srovnávací hladinou, zatímco okresy v regionu jižní Čechy leží pod touto srovnávací hladinou. Nejvyšší hodnotu vykazuje okres Urfahr-Umgebung s 5,57 indexovými body, nejnižší pak Kaplice s 4,16 body. 14
Obrázek 5: Kvalita života podle okresů/správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) Kvalita života celkem 0 = teor. Min, 5 = průměr, 10 = teor. Max 2.2 Osobní situace Jak bylo popsáno výše, je kvalita života tvořena stejnou měrou dvěma soubory faktorů - spokojeností s osobní situací a spokojeností s infrastrukturou. Podobně jako v případě porovnávání celkové spokojenosti s kvalitou života lze z grafu vyčíst, že region Mühlviertel s 5,64 indexovými body leží nad srovnávací hladinou a region jižní Čechy s 4,31 body pod srovnávací hladinou (srov. Obrázek 6). Obrázek 6: Spokojenost s osobní situací podle regionů Spokojenost s osobní situací 0 = teor. Min, 5 = průměr, 10 = teor. Max 5,64 4,31 příhraniční oblasti Horního Rakouska příhraniční oblasti jižních Čech 15
Na úrovni okresů jsou v oblasti spokojenosti s osobní situací mezi okresy patrné poněkud větší odchylky než v případě porovnávání celkové spokojenosti s kvalitou života. Z Obrázek 7 lze vyčíst, že okres Urfahr-Umgebung s 5,95 body vykazuje nejvyšší hodnotu spokojenosti a Kaplice s 4,07 body naopak nejnižší hodnotu spokojenosti. Nápadná je přitom relativně nízká hodnota v případě okresu Perg, která dosahuje pouhých 5,18 indexových bodů. Obrázek 7: Spokojenost s osobní situací podle správních obvodů okresů/orp Spokojenost s osobní situací 0 = teor. Min, 5 = průměr, 10 = teor. Max 2.3 Infrastruktura Spokojenost obyvatel s infrastrukturou je poněkud odlišná od dosavadního sledovaného vzorku (viz Obrázek 8). Ačkoliv i v tomto případě leží region Mühlviertel nad srovnávací hladinou a region jižní Čechy pod srovnávací hladinou, není rozdíl zdaleka tak markantní jako v případě spokojenosti obyvatel s osobní situací. 16
Obrázek 8: Spokojenost s infrastrukturou podle regionů Spokojenost s Infrastrukturou 0 = teor. Min, 5 = průměr, 10 = teor. Max 5,23 4,72 příhraniční oblasti Horního Rakouska příhraniční oblasti jižních Čech Na úrovni okresů je zajímavé, že nejvyšší hodnota spokojenosti byla dosažena v okresu Rohrbach v Mühlviertelu, ale jihočeský okres Jindřichův Hradec obsadil hned druhou příčku (srov. Obrázek 9). Jedná se tak o jediný případ, kdy hodnocení jihočeského okresu vykazuje lepší výsledky než okresy v regionu Mühlviertel. Obrázek 9: Spokojenost s infrastrukturou podle okresů/orp Spokojenost s Infrastrukturou 0 = teor. Min, 5 = průměr, 10 = teor. Max 17
2.4 Přehled hodnocení Při celkovém posouzení je patrné, že obyvatelé žijící v okresech regionu Mühlviertel jsou více spokojeni s kvalitou života než obyvatelé jihočeských okresů (srov. Obrázek 10). Obrázek 10: Složky indexu kvality života podle okresů Příčinou je především větší spokojenost v souvislosti s faktory, které byly přiřazeny spokojenosti s osobní situací. Zejména pak severní část okresu Urfahr-Umgebung se vymyká mimořádně vysokou mírou spokojenosti s osobní situací. Rozdíly ve výsledných hodnotách týkajících se spokojenosti s infrastrukturou již nejsou tak markantní a například v Jindřichově Hradci jsou tyto hodnoty nadprůměrné. Nejvíce spokojeni s infrastrukturou jsou obyvatelé v okrese Rohrbach. Nejnižší hodnoty spokojenosti byly v obou oblastech naměřeny v jihočeském okrese Kaplice. Napříč okresy je zajímavé, že z deskriptivních výsledků nevyplývá žádná mimořádně silná souvislost mezi spokojeností s osobní situací a spokojeností s infrastrukturou. Například u hodnot naměřených v okresech Urfahr-Umgebung, Freistadt nebo Jindřichův Hradec jsou patrné relativně velké odchylky. 18
3 Další kroky a shrnutí 3.1 Zobrazení prostřednictvím interaktivní vizualizace na internetu V současné době je vyvíjena webová aplikace, tzv. Mapa indexu kvality života, která zachycuje výsledný index kvality života v celém příhraničním regionu. Tato platforma bude přístupná široké veřejnosti. Uživatelé si navíc budou moci na mapě zobrazit jednotlivé dílčí aspekty indexu kvality života a dílčí položky infrastruktura a osobní spokojenost. Na Obrázek 11 je zachycena betaverze mapy na internetu. Obrázek 11: Webová aplikace - Mapa indexu kvality života Zdroj: vlastní materiál K dispozici bude také rozbalovací výběrový seznam (tzv. dropdown), který umožní sledování dalšího vývoje dat indexu kvality života v průběhu času. Na základě toho bude možné provést jednoduché srovnání vývoje indexových hodnot v příslušných okresech a regionech. 3.2 Další perspektivy vyhodnocení V rámci výzkumu pro stanovení indexu kvality života byla také zjišťována sociálně- demografická data respondentů. Tato data lze využívat při zkoumání dalších poznatků o různých faktorech vlivu na kvalitu života. Na příklad úroveň kvality života se liší v závislosti na věkové skupině respondentů (viz obrázek 12). 19
Obrázek 12: Složky indexu kvality života podle věkových skupin Z výsledků vyplývá, že nejvíce spokojena je s kvalitou života věková skupina 15-25 a naopak nejméně věková skupina 56-80 let, což je dáno zejména vysokou spokojeností s osobní situací. Kromě hodnocení podle věkových skupin bylo ještě provedeno hodnocení podle pohlaví. Jak je z níže uvedeného grafu patrné, jsou rozdíly v celkové spokojenosti s kvalitou života a v dílčích aspektech pouze minimální (srov. Obrázek 13). Obrázek 13: Složky indexu kvality života podle pohlaví V každém případě by bylo velmi žádoucí využívat stávající disponibilní data a ještě více se zaměřit na tyto faktory vlivu (a podobné) na kvalitu života. 20
3.3 Shrnutí Spokojenost s kvalitou života v daném regionu je významným faktorem atraktivity a potenciálu růstu regionu. Z tohoto důvodu byl proveden výzkum čítající více než 1 000 respondentů s cílem získat data pro zjištění spokojenosti obyvatel s kvalitou jejich života. Na základě tohoto výzkumu byla vytvořena solidní kvantitativní databáze pro regiony jižní Čechy a Mühlviertel. Data byla nejprve seskupena do subkategorie infrastruktura (veřejná doprava, domovy pro seniory, gastronomie atd.) a do subkategorie osobní situace (zdravotní stav, finanční situace atd.) a poté byla agregována do jednotného ukazatele index kvality života. Z výsledků hodnocení vyplývá, že obyvatelé žijící v okresech regionu Mühlviertel jsou v porovnání s obyvateli jihočeského pohraničí více spokojeni s kvalitou života. Rozdíly jsou patrné zejména v oblasti spokojenosti s osobní situací. V této souvislosti doporučujeme provést další a podrobnější analýzy. Zejména pak opakované provedení výzkumu v pozdějším okamžiku by umožnilo vyhodnotit účinek politických opatření na spokojenost obyvatelstva. V současné době je vyvíjena webová platforma, která bude uživatelsky příjemná a snadno ovladatelná i pro veřejnost. V roce 2013 si zájemci budou moci zjistit na internetových stránkách projektu www.regiotalent.eu výsledky týkající se spokojenosti s kvalitou života na tzv. Mapě indexu kvality života. 21
Seznam literatury Bryman, Alan (2012):: Social research methods. 4. vydání Oxford; New York: Oxford University Press. Organisation for Economic Co-operation operation and Development (2008): Handbook on Constructing Composite Indicators: Methodology and User Guide. Paris: OECD Publishing. Statistik Austria (2012):: Regionale Gliederung NUTS 3 Einheiten (Regionální členění územních statistických jednotek NUTS 3). Ke stažení online na adrese http://www.statistik.at/web_de/klassifikationen/regionale_gliederungen/nuts_einheiten/iikationen/regionale_gliederungen/nuts_einheiten/i ndex.html, poslední kontrola provedena 8. 8. 2012. Databáze Datový soubor LQMVSB 2012, Zjištěné údaje týkající se různých aspektů kvality života v regionech jižní Čechy a Mühlviertel, Management Research Center Steyr, sledovaný rok 2012. 22