Metodika. Zájmová území

Transkript

1 Sociálně-ekonomické charakteristiky obcí a vybraná velkoplošná chráněná území v ČR Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, Praha 4 matejka@infodatasys.cz V rámci projektu GA ČR P404/11/0354 Protected areas social deal on nature protection (hlavní řešitel J. Těšitel, Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích) byla položena otázka, jak se liší území s velkoplošnou ochranou přírody od svého okolí z hlediska sociálně-ekonomického. Následující text se snaží o odpověď na základě analýz dat z celorepublikových databází (ČSÚ a ČÚZK). Metodika Zájmová území Zájmovými územími byla vybraná velkoplošná chráněná území České republiky (Obr. 1-2). Srovnávacími entitami jsou tedy jednotlivá území (CHKO Křivoklátsko a CHKO Třeboňsko) nebo jejich komplexy - Šumava (NP + CHKO) a Čechy-sever (NP České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce, CHKO Lužické hory a CHKO České středohoří). Srovnávacími územími je jejich okolí bez obdobné velkoplošné ochrany - tedy pás široký 20 km v okolí zájmových území ležící v České republice, z něhož byly vyjmuty obce, které celé nebo částečně leží v nějakém jiném (nešetřeném) sousedním velkoplošném chráněném území (Blanský les, Český kras, Kokořínsko; CHKO Český les nebylo z tohoto pohledu uvažováno, protože vzniklo až v roce 2005). Základní jednotkou v rámci porovnávaných území byla obec podle aktuálního vymezení v roce Každá obec byla vymezena jako soubor jednoho nebo několika katastrálních území. Porovnávaná území byla vždy tři: A - soubor obcí, které úplně leží v rámci zájmových chráněných území, B - soubor obcí, které částečně leží v rámci zájmových chráněných území, C - soubor obcí, které plně leží mimo zájmových chráněných území, ale alespoň z větší části v rámci srovnávacího 20 km území. Geografické analýzy a mapové zobrazení výsledků bylo provedeno v programu TopoL ( Obr. 1. Zařazení obcí do jednotlivých porovnávaných zón A (plně uvnitř chráněných území), B (na hranici chráněných území) a C (v sousedství srovnávaných chráněných území; zobrazeny jsou obce náležející do 20 km široké zóny). Publikováno na (2012) - 1 -

2 Zpracovávaná data Vybrány byly charakteristiky shodné s těmi, které byly užity v rámci projektu "Participativní management chráněných oblastí - klíč k minimalizaci konfliktů mezi ochranou biodiversity a socioekonomickým rozvojem místních komunit" ( Přehled všech charakteristik a jejich označení jsou uvedeny v Příloze 1. Data poskytl Český statistický úřad ( Zpracování dat Zpracování dat o struktuře půdního fondu (zastoupení pozemků bylo provedeno ve shodě s prací Matějka (2007). Data o zastoupení jednotlivých typů pozemků v katastrech v roce 2003 byla zpracována metodou hlavních komponent (PCA). Pro výpočet byla užita matice korelačních koeficientů. Na základě ordinačního skóre podél prvních dvou os byly vypočteny dva indexy, které popisují základní charakteristiku každého katastru: URBA = PCA 1 + PCA 2 AGRI = PCA 1 - PCA 2 První z nich vypovídá o míře urbanizace daného území (čím nižší hodnota, tím vyšší urbanizace), druhý index je mírou zemědělského využití krajiny - lesnatosti (čím nižší hodnota, tím vyšší zemědělské využití, čím vyšší hodnota, tím vyšší lesnatost). Původní (přírodě blízká) krajina je tedy charakterizována vyššími kladnými hodnotami obou indexů. Byly konstruovány výsledné mapy těchto indexů pro území České republiky s rozlišením jednotlivých katastrálních území (s originálně vypočtenými hodnotami) a podle obcí (s průměrnými hodnotami, kde vážený aritmetický průměr byl počítán s váhou rovnou velikosti katastru). Sociálně ekonomickou charakteristiku každé obce tvořila množina sekundárních ukazatelů OR01, OR02, OR03, OR08s, OR10s, OR11, DR02, DR03, ER04s, ER08, ER10, ER12, ER14s, ER18, ER22 a XR01, které byly doplněny průměrným věkem (O05). Tento soubor dat za všechny obce v České republice byl zpracován metodou hlavních komponent (PCA). Pro výpočet byla užita matice korelačních koeficientů. První dvě ordinační osy, které byly silně korelovány s charakteristikami věkového složení obyvatelstva a s jeho vzdělaností, byly užity pro tvorbu dvou indexů odpovídajících těmto dvěma nezávislým charakteristikám: I age = -sin(α 2 ) PCA 1 + cos(α 2 ) PCA 2 I educ = cos((α 2 +α 1 -π/2)/2) PCA 1 + sin((α 2 +α 1 -π/2)/2) PCA 2 Úhly α 1 a α 2 byly odvozeny z ordinačního skóre nejvýznamnějších použitých charakteristik pro věk obyvatelstva a jeho vzdělanost. Jedná se tedy o rotaci prostoru prvých dvou ordinačních os s jejich určitým zkosením. Výsledné hodnoty indexů tedy vzrůstají se vzrůstajícím věkem a se vzrůstajícím vzděláním obyvatel. Celorepublikové mapy byly konstruovány s barevnou legendou, kde každá třída odpovídá 10 % obcí ČR. Mezní hodnoty uvedených tříd tedy podávají přehled o typu distribuce dat. Všechny porovnatelné charakteristiky obcí byly zpracovávány společně vždy pro jednotlivý region metodou RDA (Lepš et Šmilauer, 2003), přičemž cílem bylo odhalit vliv příslušnosti obce k zóně A, B a C. Proto byly zavedeny proměnné z A, z B a z C, které nabývají hodnot 0/1 podle toho jestli daná obec náleží k zóně A, B a C. Tyto proměnné byly v rámci RDA analýzy použity jako nezávisle proměnné (obdoba faktorů v analýze rozptylu). Základní statistická data byla převedena do databáze MS Visual FoxPro 9, kde byly provedeny i základní výpočty. Numerická data byla propojena s geografickými vrstvami katastrů a obcí v programu TopoL ( Statistické zpracování dat bylo provedeno v programu Statistica verze 8 (Hill et Lewicki 2007). Výsledky Celorepubliková data Regiony České republiky se poměrně podstatně liší z hlediska většiny sledovaných charakteristik (Obr. 3-10). Z hlediska lidského osídlení a jeho vlivu na přírodu má největší vliv hustota obyvatelstva (Obr. 3), rovněž dynamika tohoto osídlení se v různých částech republiky liší (Obr. 4-5), čímž se vytvářejí specifické regiony. Nejvýznamnějším takovým regionem je střed Čech s hlavním městem Prahou, dále jsou to Brněnská a Ostravská aglomerace, k nimž přistupují okolí některých krajských měst (například Plzeň a dvojice Hradec Králové- Pardubice). Obdobný obraz je vidět v okolí Českých Budějovic, kde však z hlediska vývoje osídlení (Obr. 4) lze vidět přibližně desetileté zpoždění. Publikováno na (2012) - 2 -

3 Obr. 2. Velkoplošná chráněná území ČR bez rozlišení jejich typu (CHKO, NP) a jejich komplexy (bez CHKO Český les). Vyznačen je jejich buffer o šíři 20 km. 2 Obr. 3. Hustota obyvatel (osob na 1 km ) v roce 2001 podle obcí ČR. Vyznačena jsou velkoplošná chráněná území a jejich buffer o šíři 20 km. Publikováno na (2012) - 3 -

4 Obr. 4. Rok sčítání obyvatel, kdy byl v obcích zjištěn nejvyšší počet osob. Obr. 5. Relativní změna počtu obyvatel v období 1991 až Hodnoty v procentech Publikováno na (2012) - 4 -

5 Obr. 6. Obce ČR podle indexu I age. Se vzrůstající hodnotou stárne populace. Obr. 7. Obce podle indexu I educ. Se vzrůstající hodnotou roste vzdělanost a vybavenost obyvatelstva. Publikováno na (2012) - 5 -

6 Obr. 8. Diferenciace území ČR podle indexu URBA (míra urbanizace území). Obr. 9. Diferenciace území ČR podle indexu AGRI (míra zemědělského využití území). Publikováno na (2012) - 6 -

7 Zajímavá je rovněž možnost interpretace třetí ordinační osy PCA3, protože skóre podél této osy kladně koreluje s vybaveností mobilními telefony (ER10; r = 0,59) a dále s vybaveností rekreačními objekty (ER18; r = 0,45) či s možností využití rekreačního objektu (ER20s; r = 0,52). Naopak záporná je korelace s vybaveností pevnou telefonní linkou (ER08; r = -0.63), případně s automobily (ER04s; r = -0,45), rovněž záporná je korelace s podílem domů ve vlastnictví soukromé fyzické osoby (DR03; r = -0.41). Jedná se tedy o nějaký hypotetický faktor určující obyvatelstvo, které je pravděpodobně méně majetné a tedy neinvestuje velké částky do vlastního bydlení, ale spíš do levnějšího rekreačního objektu. Díky této určité neukotvenosti v místě trvalého bydliště častěji nevlastní pevnou telefonní linku, ale v současné době moderních technologií realizuje spojení pomocí mobilních telefonů.. Takové obyvatelstvo bude nalézáno též v regionech se zvýšeným zájmem o takzvanou amenitní migraci. Obr. 10. Diferenciace území ČR podle třetí ordinační osy PCA (index PCA3). Publikováno na (2012) - 7 -

8 Rozdíly mezi chráněným územím a jeho okolím v jednotlivých regionech Pokud uvažujeme kombinaci regionu a zóny A-B-C, do níž je zařazena každá obec, pak všechny sledované relativní charakteristiky, průměrný věk, ordinační skóre obcí i vypočítané indexy se statisticky významně liší. Základní přehled o sledovaných charakteristikách je uveden v Příloze 2. Tabulka 1 uvádí obdobné průměry sociálně-ekonomických charakteristik počítaných jako vážený průměr s vahou danou počtem obyvatel v obci, takže výsledek není zatížen rozdílností zastoupení obcí o různé velikosti v jednotlivých regionech a zónách. Jednotlivé regiony se liší rovněž z hlediska dynamiky počtu obyvatel (Tabulka 2). Až na Třeboňsko byla všude zaznamenána v průběhu let dvouvrcholová křivka počtu obyvatel, což zřejmě souvisí se změnou politického systému v roce 1989 a s tím spojenou změnou životních preferencí obyvatel. Tabulka 1. Relativní charakteristiky v regionech Čechy-sever, Křivoklátsko, Šumava a Třeboňsko v zónách A - B - C počítané jako absolutní průměr pro region a zónu, nejsou tedy závislé na rozdělení obyvatelstva v obcích různých velikostí. Region o05 or01 or02 or03 or08s or10s or11 os_do xr01 xr02 xr07s dr02 dr03 er04s er08 er10 er12 er14s er18 er20s er22 Čechy-sever A Čechy-sever B Čechy-sever C Křivoklátsko A Křivoklátsko B Křivoklátsko C Šumava A Šumava B Šumava C Třeboňsko A Třeboňsko B Třeboňsko C Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel v regionech Čechy-sever, Křivoklátsko, Šumava a Třeboňsko v zónách A - B - C v průběhu let Zvýrazněny jsou maximální hodnoty v rámci časových řad. Region Čechy-sever A Čechy-sever B Čechy-sever C Křivoklátsko A Křivoklátsko B Křivoklátsko C Šumava A Šumava B Šumava C Třeboňsko A Třeboňsko B Třeboňsko C Třeboňsko RDA ukazuje velmi nízký efekt zařazení obce do zóny A-B-C, pouze 2 % datové variace je vysvětleno polohou obce. Přesto vliv zařazení obce do zóny C (mimo chráněné území) je signifikantní (P = 0,8 %). Uvnitř CHKO vzrůstá podíl dálkově vyjíždějících osob mimo okres (XR07s), což je dáno hlavně dojížděním za prací a vzděláním do blízkého krajského města v sousedním okrese. Dále zde klesá zemědělské využití území (vzrůstá index AGRI). Naopak je zde relativně nižší vybavenost automobily (ER04s) a nižší podíl domů ve vlastnictví soukromé fyzické osoby (DR03). Jak však bylo řečeno výše, vliv těchto rozdílů je minimální, přestože průkazný. Publikováno na (2012) - 8 -

9 -3 3 er22 er18 pca3 er20s er12 i_educ or11 er14s dr03 er04s zona_c os_do hustota or01 dr02 xr01 or10s urba agri er10 or03 xr07s i_age o05 or08s zona_a zona_b xr02 er08 pca1 or02 pca2-2 3 Obr. 11. RDA analýza - Třeboňsko. Šumava Šumava vytváří region, který je odlišný od svého okolí, jak ukazuje RDA analýza, která odhaluje, že 7,9 % datové variance obcí je vysvětlitelných polohou obce v zó nách A-B-C (Monte-Carlo test P = 1,2 %). Uvnitř chráněných území (CHKO+NP) vzrůstá zastoupení dospělých (OR02) a zároveň klesá podíl seniorů (OR03) v populaci. Charakter krajiny je determinován snižováním zemědělského využití krajiny (AGRI) a vlivu zástavby (URBA). V okolních obcích je vyšší vybavenost pevnou telefonní linkou (ER08), vybavenost automobily (ER04s) a podíl dom ů ve vlastnictví soukromé fyzické osoby (DR03). Míra vzdělanosti (I educ ) se však neliší mezi ochráněným územím a jeho okolí m, což souhlasí s dřívějším poznatkem, že sociálně ekonomické charakteristiky jsou na Šumavě determinovány přírodními podmínkami, nikoli stupněm ochrany území or08s pca1 pca2 agri er08 os_do xr02 or01 zona_b er04s zona_c or02 dr03 zona_a dr02 i_age er14s or03 o05 hustota er22 pca3 urba or10s er10 xr01 er18 xr07s er20s er12 i_educ or Obr. 12. RDA analýza - Šumava. Publikováno na (2012) - 9 -

10 Křivoklátsko Obce uvnitř CHKO jsou statisticky signifikantně odlišné od okolí (Monte-Carlo test P = 0,2 %), ale datová variabilita daná zařazením obce do zóny A-B-C je velmi nízká (pouze 2,0 %), obdobně jako je tomu u Třeboňska. Je to dáno zvláště tím, že charakter krajiny Křivoklátska není příliš odlišný od jeho okolí.. Při posouzení polohy chráněného území v rámci republiky je zřejmé, že oblast se nachází na výrazném gradientu od východu k západu, který je dán vzdáleností od hlavního města Prahy. Na tomto gradientu klesá urbanizace území, klesá index vzdělanosti a naopak roste index stáří populace. Oproti oběma předcházejícím oblastem je zde naznačena negativní korelace mezi indexy Iage a Ieduc, tedy mezi stářím populace a její vzdělaností, přičemž stáří vzrůstá uvnitř chráněného území. Základní rozdíl mezi Křivoklátskem a jeho okolím spočívá ve vzrůstu indexu AGRI, tedy v nižší míře zemědělského využití území or01 er14s er08 os_do er04s xr01 er22 or10s i_educ er18 er20s pca2 or02 or11 xr02 zona_b zona_a dr02 er12 zona_c dr03 or08s hustota urba er10 xr07s pca3 pca1 i_age or03 o05 agri -2 3 Obr. 13. RDA analýza - Křivoklátsko. Čechy - sever Okolí chráněných území (zóna C) je signifikantně odlišná od obcí zasažených ochranou přírody (P = 0,6 %), ale míra vysvětlené datové variance zařazením obce do zóny A-B-C je opět velmi nízká (1,2 %). Uvnitř chráněných území nalézáme obce v krajině odlišného charakteru - klesá zde zemědělské využití území. Současně ve zdejších obcích je mírně vyšší zastoupení dospělých (OR02). Zajímavá je vyšší vybavenost rekreačními objekty (ER18), která v ostatních regionech nebyla zaznamenána. V okolí (zóna C) vzrůstá podíl seniorů (OR03) a podíl obyvatel bez maturity (OR08s), což naznačuje určitou ekonomicko-sociální zvýhodněnost obcí ve zdejších chráněných územích. Publikováno na (2012)

11 -4 3 hustota dr02 er22 er08 er14s dr03 xr01 or01 er20s i_educ xr02 pca2 or03 or08s zona_c zona_b urba zona_a er18 er04s i_age or02 pca1 pca3 o05 er10 os_do agri xr07s -3 2 Obr. 14. RDA analýza - Čechy-sever. Literatura Hill T., Lewicki P. (2007): STATISTICS: Methods and Applications. - StatSoft, Tulsa, OK. [elektronická verze viz Lepš J., Šmilauer P. (2003). Multivariate analysis of ecological data using CANOCO. Cambridge University Press, Cambridge, 269 p. Matějka K. (2007): Česká republika z hlediska užití země. - URL: 1/uzitizeme.htm Publikováno na (2012)

12 Příloha 1 Proměnné použité v rámci analýz Primární ukazatele Struktura půdního fondu - charakter pozemků Tyto ukazatele byly zjištěny pro základní plošnou jednotku území ČR, jíž byl katastr. Tato data odpovídají stavu v roce Data vycházejí z evidence Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Celková výměra pozemků (ha) (V80) Orná půda (ha) (V81) Chmelnice (ha) (V82) Vinice (ha) (V83) Zahrady (ha) (V84) Ovocné sady (ha) (V85) Trvalé travní porosty (bývalé louky a pastviny) (ha) (V86) Zemědělská půda (ha) (V87=V81+V82+V83+V84+V85+V86) Lesní půda (ha) (V88) Vodní plochy (ha) (V89) Zastavěné plochy (ha) (V90) Ostatní plochy (ha) (V91) Statistika domů Tyto a všechny následující ukazatele vycházejí ze sčítání obyvatel, bytů a domů v roce Základní plošnou jednotkou k níž se vztahují je obec. Každá obec je představována jedním nebo více katastry. Domy úhrnem (D01) Trvale obydlené domy celkem (D02) Z počtu trvale obydlených domů vlastnictví: soukromá fyzická osoba (D03) Z počtu trvale obydlených domů vlastnictví: obec, stát (D04) Z počtu trvale obydlených domů vlastnictví: bytové družstvo (D05) Z počtu trvale obydlených domů vlastnictví: ostatní vlastníci (D06) Z počtu trvale obydlených domů vlastnictví: nezjištěno (D07) Struktura obyvatelstva Obyvatelstvo podle věku-0 až 14 let (O01) Obyva telstvo podle věku-15 až 64 let (O02) Obyvatelstvo podle věku-65 a více let (vč. nezjištěného věku) (O03) Obyvatelstvo celkem (O04) Průměrný věk (O05) Obyvatelstvo 15leté a starší podle vzdělání-bez vzdělání (O06) Obyvatelstvo 15leté a starší podle vzdělání-základní a neukončené (O07) Obyvatelstvo 15leté a starší podle vzdělání-vyuč. a střední odborné bez maturity (O08) Obyvatelstvo 15leté a starší podle vzdělání-úplné střední s maturitou (O09) Obyvatelstvo 15leté a starší podle vzdělání-vyšší odborné a nástavbové (O10) Obyvatelstvo 15leté a starší podle vzdělání-vysokoškolské (O11) Obyvatelstvo 15leté a starší podle vzdělání-nezjištěné vzdělání (O12) Obyvatelstvo 15leté a starší celkem (O13) Vybavenost domácností a obyvatelstva Bytové domácnosti celkem - počet bytů (E01), z toho: jeden osobní automobil (E03) dva a více osob. automobilů (E05) telefon-pevná linka (E07) telefon-mobilní (E09) telefon-pevný i mobilní (E11) osobní počítač-přípoj. internet (E13) osobní počítač-bez připojení (E15) rekreační objekt-vlastní (E17) rekreační objekt-jiné možnosti (E19) automobil, telefon, počítač ("Dobrá vybavenost") (E21) Bytové domácnosti celkem - počet osob v bytech (E02), z toho: jeden osobní automobil (E04) Publikováno na (2012)

13 dva a více osob. automobilů (E06) telefon-pevná linka (E08) telefon-mobilní (E10) telefon-pevný i mobilní (E12) osobní počítač-přípoj. internet (E14) osobní počítač-bez připojení (E16) rekreační objekt-vlastní (E18) rekreační objekt-jiné možnosti (E20) automobil, telefon, počítač ("Dobrá vybavenost") (E22) Vyjížďka a dojížďka obyvatelstva Vyjíždějící do zaměstnání a škol celkem-zaměstnaní-celkem (X01) Vyjíždějící do zaměstnání a škol celkem-žáci a studenti (X02) Vyjíždějící do zaměstnání a škol celkem-z toho: v rámci obce-zaměstnaní-celkem (X03) Vyjíždějící do zaměstnání a škol celkem-z toho: v rámci obce-žáci a studenti (X04) Vyjíždějící do zaměstnání a škol celkem-z toho: v rámci okresu-zaměstnaní-celkem (X05) Vyjíždějící do zaměstnání a škol celkem-z toho: v rámci okresu-žáci a studenti (X06) Vyjíždějící do zaměstnání a škol celkem-z toho: v rámci kraje-zaměstnaní-celkem (X07) Vyjíždějící do zaměstnání a škol celkem-z toho: v rámci kraje-žáci a studenti (X08) Vyjíždějící do zaměstnání a škol celkem-z toho: do jiného kraje-zaměstnaní-celkem (X09) Vyjíždějící do zaměstnání a škol celkem-z toho: do jiného kraje-žáci a studenti (X10) Vývoj počtu obyv atel v obcích Počet obyvatel v obcích podle jejich aktuálního katastrálního vymezení podle sčítání obyvatel od roku 1961 do roku Počet obyvatel k (OB1961) Počet obyvatel k (OB1971) Počet obyvatel k (OB1981) Počet obyvatel k (OB1991) Počet obyvatel k (OB2001) Počet obyvatel k (předběžné údaje) (OB2011) Sekundární ukazatele Tyto ukazatele vznikly na základě jednoduchého přepočtu jako relativní poměr primárních ukazatelů. Principiálně tedy tyto ukazatele nejsou závislé na velikosti obce. OR01 - Zastoupení dětí (=O01/O04) OR02 - Zastoupení dospělých (=O02/O04) OR03 - Zastoupení seniorů (= O03/O04) OR08s - Podíl obyvatel bez maturity (=(O06+O07+O08)/O13) OR10s - Podíl obyvatel s maturitou (=(O09+O10)/O13) OR11 - Podíl obyvatel - absolventů VŠ (=O11/O13) OS_DO - Počet osob v domácnosti (=E02/E01) HUSTOTA - Hustota obyvatel na 1 km2 (=100*O04/V80) YRMAX - Rok sčítání obyvatel, kdy bylo v obci zaznamenáno nejvíce obyvatel ( ) YRMIN - Rok sčítání obyvatel, kdy bylo v obci zaznamenáno nejméně obyvatel ( ) D Relativní změna počtu obyvatel v období 1991 až 2011 (=3 (OB2011-OB1991) / (OB2011+ OB2001+OB1991), vyjadřováno v %) ER04s - Vybavenost automobily (=(E04+E06)/E02) ER08 - Vybavenost pevnou telefonní linkou (=E08/E02) ER10 - Vybavenost mobilními telefony (=E10/E02) ER12 - Vybavenost telefony (pevný i mobilní současně) (=E12/E02) ER14s - Vybavenost osobními počítači (=(E14+E16)/E02) ER18 - Vybavenost rekreačními objekty (=E18/E02) ER20s - Možnost použití rekreačního objektu (=(E18+E20)/E02) ER22 - Dobrá vybavenost (=E22/E02) VR78 - Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva (=V78/V77) VR79 - Podíl žadatelů o práci (=V79/V78) VR81 - Podíl orné půdy (=V81/V80) VR82 - Podíl chmelnic (=V82/V80) VR83 - Podíl vinic (=V83/V80) VR84 - Podíl zahrad (=V84/V80) Publikováno na (2012)

14 VR85 - Podíl ovocných sadů (=V85/V80) VR86 - Podíl trvalých travních porostů (=V86/V80) VR88 - Podíl lesní půdy (=V88/V80) VR89 - Podíl vodních ploch (=V89/V80) VR90 - Podíl zastavěné plochy (=V90/V80) VR91 - Podíl ostatních ploch (=V91/ V80) XR01 - Podíl vyjíždějících do zaměstnání (=X01/O02) XR02 - Podíl vyjíždějících do škol (=X02/(O *O02)) XR07s - Podíl dálkově vyjíždějících (mimo okres) (=(X07+X09)/O02) Příloha 2 Sumární přehled relativních charakteristik obcí v hodnocených regionech Tabulka P2-1. Počty hodnocených obcí v regionech Čechy-sever (Če), Křivoklátsko Třeboňsko (Tř) v zónách A - B - C. Region N Če-A 83 Če-B 65 Če-C 245 Kř-A 29 Kř-B 36 Kř-C 268 Šu-A 20 Šu-B 23 Šu-C 164 Tř-A Tř-B Tř-C 164 Vše vybrané 1140 (Kř), Šumava (Šu) a Tabulka P2-2. Základní statistiky porovnávaných charakteristik obcí v regionech Čechy-sever (Če), Křivoklátsko (Kř), Šumava (Šu) a Třeboňsko (Tř) v zónách A - B - C. Q 0.25 a Q 0.75 jsou spodní a horní kvartil. Tyto průměry nezohledňují počet obyvatel v obci, což způsobuje jejich vychýlenost. Charakteristika Region Průměr Směrodatná odchylka Q 0.25 Medián Q 0.75 O05 Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané OR01 Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Publikováno na (2012)

15 Charakteristika Region Průměr Směrodatná odchylka Q 0.25 Medián Q 0.75 Tř-B Tř-C Vše vybrané OR02 Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané OR03 Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané OR08s Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané OR10s Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané OR11 Če-A Če-B Če-C Kř-A Publikováno na (2012)

16 Charakteristika Region Průměr Směrodatná odchylka Q 0.25 Medián Q 0.75 Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané OS_DO Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané Hustota Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané XR01 Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané XR02 Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Publikováno na (2012)

17 Charakteristika Region Průměr Směrodatná odchylka Q 0.25 Medián Q 0.75 Tř-C Vše vybrané XR07s Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané DR02 Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané DR03 Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané ER04s Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané ER08 Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Publikováno na (2012)

18 Charakteristika Region Průměr Směrodatná odchylka Q 0.25 Medián Q 0.75 Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané ER10 Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané ER12 Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané ER14s Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané ER18 Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Publikováno na (2012)

19 Charakteristika Region Průměr Směrodatná odchylka Q 0.25 Medián Q 0.75 Vše vybrané ER20s Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané ER22 Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané PCA1 Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané PCA2 Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané PCA3 Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Publikováno na (2012)

20 Charakteristika Region Průměr Směrodatná odchylka Q 0.25 Medián Q 0.75 Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané I age Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané I educ Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané URBA Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané AGRI Če-A Če-B Če-C Kř-A Kř-B Kř-C Šu-A Šu-B Šu-C Tř-A Tř-B Tř-C Vše vybrané Publikováno na (2012)

21 Publikováno na (2012)