Problémy a výzvy III. posílení účinnosti využití zdrojů v chovech zvířat při kontinuálním zvyšování podmínek pohody zvířat a ochraně vod a ovzduší 2.1. Co je skutečným problémem, na který má politika v rámci jednotlivých priorit reagovat? S ohledem na vnější podmínky a náklady příležitostí, které jsou vyjádřeny mírou souhrnné rentability obsahující veškeré přímé podpory (tedy bezprostředně vázané na komoditu) tak i nepřímé podpory (vázané na krmné plodiny jednotlivých zvířat), došlo v živočišné výrobě ke zhoršování konkurenceschopnosti všech odvětví živočišné výroby s výjimkou extenzivního chovu skotu v marginálních oblastech. K nejvýznamnějšímu propadu došlo jak v případě stavů zvířat tak i produkce zejména v případě chovů monogastrů reprezentovaném komoditami vepřové maso, drůbeží maso a vejce (viz Graf 1 a Graf 2). Rostoucí dovozy tlumily domácí produkci a tím výrazně klesla i soběstačnost přitom odvětví produkce vepřového masa patří ke konkurenčně nejslabším článkům živočišné výroby. Graf 1. Vývoj produkce živočišné výroby v letech 2003-2011 (s.c. 2000, 2003=100) 250% 225% 200% Skot Prasata Ovce a kozy Drůbež Mléko Vejce 175% 150% 125% 100% 75% 50% 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: ČSÚ Souhrnný zemědělský účet Chov skotu zahrnující komodity mléko a hovězí maso si dosud svou konkurenceschopnost udržuje, ale především díky podporám směrovaným do tohoto odvětví. Producenti mléka v průměru za ČR nedosahují rentability bez přímých podpor. Rentabilita výroby mléka v ČR byla bez započtení podpor v celém sledovaném období 2006 2010 ztrátová. S extenzivitou chovu se ekonomické výsledky zhoršují. V mezinárodním srovnání mají producenti mléka v ČR slabší konkurenční pozici a jejich postavení se během předchozích pěti let zhoršilo. Předpokládá se prohloubení problému po odstranění kvót v roce 2015. Ve vybraných konkurenčních zemích zřejmě poroste produkce, neboť v těchto zemích v současnosti již existuje produkční potenciál a kvóty se přeplňují nebo naplňují v plné výši. Produkce hovězího masa je silně propojená s produkcí mléka, neboť převážná většina této výroby pochází od dojených plemen skotu. Produkce hovězího masa v ČR převyšuje dlouhodobě domácí spotřebu a míra soběstačnosti se tak udržuje nad hranicí 100 % (v průměru let 2004 10 dosáhla 113 %). Hlavním důvodem není jen nízká domácí spotřeba, ale zejména dobré uplatnění skotu na zahraničních trzích, hlavně v ostatních zemích EU. Produkce hovězího masa bez podpor je
nerentabilní, zatímco podporami se výrazně zlepšuje. Nejlepší výsledky v rentabilitě dosahuje právě díky podporám extenzivní chov skotu v systému BTPM. Poměrně dynamicky rozvíjejícím odvětvím je chov ovcí a koz, ale význam tohoto sektoru z hlediska objemu produkce je velmi nízký, protože představuje necelé 3 % z celkové živočišné produkce. Graf 2. Stavů zvířat v letech 2003-2011 (2003=100) 250% 200% dojnice ostatní skot Prasata Slepice KBTPM Prasnice Ovce a berani celkem ostatní drůbež 150% 100% 50% 0% 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: Zelená zpráva 2.2. Jaké je mechanizmus a příčiny vzniku těchto problémů? Nízká rentabilita produkce většiny živočišných komodit je způsobena vyššími náklady ve srovnání s ostatními členskými zeměmi EU, což zhoršuje konkurenční pozici českých prvovýrobců. To je dáno částečně horšími přírodně klimatickými podmínkami, které se promítají do vyšších nákladů na krmiva a horších užitkovostí zvířat (zejména skotu) vzhledem k vyšším teplotním výkyvům v letním a zimním období. Současně čeští producenti vynakládají vyšší náklady spojené s placenou prací vzhledem k téměř výhradnímu najímaní pracovní síly, přestože cena práce je stále nižší. Z případových studií a rozhovorů s experty vyplývá, že klesající konkurenceschopnost je částečně způsobena nedostatkem kvalifikované pracovní síly, která by zajistila efektivní využití moderních technologií. Podobně, od manažerské práce nedostatečně založené na dlouhodobé strategii rozvoje podniku a na spolupráci s odborným a komplexním poradenstvím se odvíjí mnoho problémů spojených s nevhodnou technologií a organizací práce. Podniky někdy odmítají i komplexní odborné poradenství buď z přesvědčení, že kvalita poskytovaného poradenství je na nízké úrovni, anebo že jejich specialisté (zootechnici) zvládají dobře technologii chovu vzhledem k poskytovanému odbornému poradenství ze strany dodavatelů technologií, výživových preparátů apod. Přitom drobné nedostatky v pracovním postupu se většinou významnou měrou přenášejí do výsledné užitkovosti zvířat, a tím i celé konkurenceschopnosti jednotlivých odvětví živočišné výroby. Nedostatečný transfer poznatků z aplikovaného zemědělského výzkumu jak v oblasti genetiky a šlechtění, výživy a vlastních technologií, který doznal značného omezení v důsledku nastavení systému financování a v případě živočišné výroby také přechodu realizace výzkumu z nezávislých výzkumných ústavů na výrobce technologií a vstupů, které mnohdy nabízejí své výrobky a služby účelově.
Vysoká nákladovost a nižší užitkovost obecně vyplývají jak z malé produktivity faktorů tak dosahováním nízké ceny a malého přidávání hodnoty zemědělské produkci. Efektivní propojování zemědělské prvovýroby se zpracováním je spíše výjimkou (mléko a vejce) a sdružování producentů často končí jen u nátlaku na odběratele (viz část k sdružování producentů). Stále se zvyšující nároky na welfare zvířat jsou spojovány s rostoucími produkčními náklady (např. v chovu nosnic obohacené klecové chovy, v chovu brojlerů nižší zatížení jedinců na plochu, v chovu prasat podestýlkové chovy apod.). Tato opatření se sice vztahují na všechny členské státy, ale řada z nich tato opatření nerespektovaly v plném rozsahu zejména v případě chovu nosnic a prasat, čímž získaly dočasnou konkurenční výhodu. 2.2.2. Specifické příčiny problémů z oblasti živočišné výroby: Chov skotu: V chovu skotu došlo k významné kontinuální obnově technologií, která probíhá od poloviny 90.tých let do současnosti. Přesto z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti 1 čeští producenti mléka zaostávají v produktivitě práce i půdy, což způsobuje vyšší náklady faktorů. Z dlouhodobého hlediska se jejich pozice podstatně zlepšuje. Graf 3. Produktivita práce na typických farmách, r. 2009 350 300 250 kg milk/ hod 200 150 100 50 0 CZ 452 CZ 80 DE 650E AT 39 DE80BY DE90N FR 39 PL 15 NL 172 DK 240 UK 149 Produkce mléka za hodinu práce Zdroj: vlastní kalkulace na základě dat IFCN Dairy Graf 4. Produktivita půdy na typických farmách, r. 2009 14 1 000 kg mléka/ ha 12 10 8 6 4 2 0 CZ 702 CZ 80 DE 650E AT 39 DE80BY DE90N FR 39 PL 15 NL 172 DK 240 UK 149 Produkce mléka na hektar Zdroj: vlastní kalkulace na základě dat IFCN Dairy 1 Mezinárodní srovnání je založeno na metodice IFCN Dairy a agri benchmark Beef, kde metodika srovnávání je založena na koncepci tzv. typických farem.
Rozdíl v ekonomických výsledcích je více ovlivněn rozdílnou úrovní nákladů než rozdílnou úrovní příjmů. Čeští chovatelé vykazují vysoké náklady spojené s reprodukcí zvířat základního stáda (vysoká 30 35% brakace dojnic, tj. o cca 5 10% vyšší oproti nejlepším producentům) s dopadem na celoživotní produkci dojnic. Mezinárodní srovnání ekonomiky odchovu masného skotu prokázalo, že odchov masného skotu bez přímých plateb není ziskový v ČR ani v jiných zemích EU. V roce 2010 žádná z typických farem v EU nedosáhla ekonomického zisku, poskytujícího dlouhodobou perspektivu, bez podpory přímých plateb. Čeští chovatelé dosahují nižší užitkovosti vykrmovaného skotu o 10 15% oproti zemím se srovnatelnými podmínkami. To poukazuje na jisté rezervy v managementu chovů. Přestože probíhá významná modernizace chovu dojnic, je zde stále prostor ke zlepšování vzhledem zastarávání technologií. Podle šetření VÚZT zaměřeného na technický stav stájí a stávajících skladovacích prostor pro statková hnojiva, které ale nezohledňuje požadavky na obměnu technologického vybavení stájí, vyplývá, že z celkového počtu 997 v průzkumu sledovaných stájí pro chov skotu jich je 86,5 % v dobrém technickém stavu nebo vyžaduje jen menší opravy. Je v nich chováno 92 % skotu (v přepočtu na DJ). 5% stájí vyžaduje nákladné opravy a 8,5 % musí být opuštěno a nahrazeno. Chov prasat: Hlavní příčinou výrazného útlumu chovů prasat v ČR lze spatřovat v dlouhodobě zhoršené rentabilitě výkrmu jatečných prasat. Od vstupu ČR do EU vykazovali chovatelé zisk u prasat ve výkrmu pouze v roce 2005. Vzhledem k tomu, že se jedná spíše o průmyslový charakter výroby, který není přímo vázaný na půdu, nejsou do těchto odvětví směrovány žádné přímé platby, které by kompenzovaly nízkou efektivitu výroby těchto odvětví. Zhoršující se rentabilita produkce provázená špatnou konkurenceschopností zejména masného zpracovatelského průmyslu a malou angažovaností producentů i zpracovatelů do zapojení v různých (privátních) systémech zvyšování kvality a marketingu (např. systémy Q pro maso), jsou hlavními důvody snižování rozměru domácí výroby. Naopak spotřeba v ČR po vepřovém mase zůstává stabilní. Ve srovnání s ostatními chovatelsky vyspělými zeměmi EU 2 jsou v ČR vysoké náklady výkrmu prasat způsobeny zejména vysokou spotřebou krmiva, vyššími pracovními náklady, vyššími režijními náklady (viz graf 1 a 2) a nižším počtem odchovaných selat na prasnici. Počet odchovaných selat na prasnici dosahuje v Nizozemsku a Dánsku 26 27 ks/rok (v ČR v roce 2011 to bylo 23,5 ks/prasnici/rok). V tomto úseku mají čeští chovatelé ještě rezervy 3. 2 Mezinárodní srovnání nákladů ve výkrmu prasat bylo zpracováno na základě podkladů z mezinárodní sítě InterPig, ve které je ČR členem od roku 2011. Data za ČR vycházejí z Výběrového šetření nákladů ÚZEI a výsledky představují průměrné hodnoty za 60 70 podniků. Zpracovaný materiál v podobě TÚ byl předán na konci ledna 2012 na MZe odbor 17220 pod názvem Porovnání nákladů vybraných výrobků se srovnatelnými údaji sousedních zemí vývozců a předních světových vývozců. 3 Ve výběrovém souboru podniků existují i moderní a vysoce efektivní podniky, které dosahují srovnatelných (průměrných) výsledků se západními producenty.
Horší konverze krmiva se projevuje vyšší citlivostí českých výkrmců na růst cen krmných směsí, než u producentů s lepší konverzí krmiva, přestože ČR se řadila v roce 2010 k zemím s nejnižší cenou krmných směsí. V ostatních variabilních nákladech čeští producenti vynakládají přibližně o 50 % vyšší veterinární náklady včetně nákladů na léčiva a mírně vyšší byly také náklady na energie. Chovatelé v ČR vykazují také nižší produktivitu práce, protože vynakládají druhé nejvyšší pracovní náklady, přestože cena práce je oproti státům EU 15 na třetinové až poloviční úrovni. Nejnižší odpisy byly zjištěny právě u chovatelů v ČR a Španělsku ale pozici ČR významně zhoršují ostatní režijní náklady. V mezinárodním srovnání nákladů ve vybraných zemích EU patří ČR k zemím s nejvyššími náklady spolu s Itálií (viz graf 1), kde se však jatečná prasata vykrmují do vysokých porážkových hmotností 170 kg ž. hm. (v ČR do 110 113 kg. ž. hm.) pro výrobu tradičních specialit s garancí vyšší výkupní ceny prasat. Celkové náklady na kg prasete jatečné hmotnosti dosahovaly v roce 2010 v ČR 1,76 EUR, tj. o 27 % více než v Dánsku a o 11 % než v sousedním Rakousku. Graf 5. Mezinárodní srovnání nákladů výkrmu prasat EUR/kg JUT za studena 2,00 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 1,58 0,35 0,16 0,19 0,87 Mezinárodní srovnání nákladů ve vybraných zemí EU za rok 2010 1,76 1,75 1,67 1,58 0,32 0,52 0,17 0,13 0,18 0,12 1,49 1,39 1,36 0,35 0,33 0,39 0,15 0,18 0,10 0,10 0,15 0,14 0,13 0,16 0,41 0,31 0,13 0,16 0,15 0,14 0,87 0,91 0,79 0,76 0,80 0,98 0,89 1,14 0,32 1,40 0,38 0,14 0,12 0,75 0,23 0,10 0,14 0,91 0,00 AT BE CZ DK FR DE GB IR IT NL SP Pramen: INTERPIG Náklady na krmiva Ostatní variabilní náklady Pracovní náklady Odpisy + ostatní fixní náklady Zdroj: InterPig
Graf 2 Mezinárodní srovnání konverze krmiv a přírůstku ve výkrmu prasat konverze, kg/kd/ks 4,0 3,5 3,0 2,5 785 Mezinárodní srovnání konverze krmiv a přírůstku ve výkrmu prasat v roce 2010 650 734 3,0 3,1 3,8 895 795 754 766 831 2,9 2,9 3,0 3,0 2,8 640 3,6 799 2,7 669 2,9 1000 900 800 700 600 500 400 300 přírůstek g/kd/ks 2,0 200 100 1,5 AT BE CZ DK FR DE GB IR IT NL SP 0 Pramen: INTERPIG Zdroj: InterPig Souhrnná konverze krmiva na kg ž. hm. Přírůstek ve výkrmu (g/kd/ks) Úspěšní chovatelé prasat v ČR, kteří dosahují srovnatelných špičkových výsledků, využívají výkonnou genetiku a moderních technologie vyhovujících potřebám zvířat a přinášejících úsporu lidské práce. Podle šetření VÚZT 348 v průzkumu sledovaných stájí pro chov prasat jich je 84,5 % v dobrém technickém stavu nebo vyžaduje jen menší opravy. Je v nich chováno 88,2 % prasat (v přepočtu na DJ). 3,5% stájí vyžaduje nákladné opravy a 12 % musí být opuštěno a nahrazeno. Konkurenceschopnost výroby vepřového masa v rámci evropského prostoru bude ještě pravděpodobně ovlivněna požadavky kladenými na minimální standardy pro chov prasat po 1. 1. 2013. Přičemž v ČR by konkurenceschopnost chovatelů neměla být ovlivněna změnou welfare prasnic, protože podle odhadu bylo v ČR téměř 94 % březích prasnic již chováno skupinově a toto opatření nebude vyžadovat významnějších investičních nákladů. Naproti tomu v EU bude muset řada chovatelů ve více státech upravit ustájení, tak aby vyhovovalo předepsaným podmínkám. Masný zpracovatelský průmysl patří rovněž k odvětví, které je vzhledem k nízké koncentraci málo konkurenceschopné. Důvodem je velký počet zpracovatelů s porážkou a snaha udržení se na trhu. V ČR existuje zhruba 190 jatek s porážkou prasat počet porážených prasat na podnik dosahuje v průměru cca 16,3 tis. ks/rok, 10 největších porazilo 51 % prasat z celkového objemu ročních porážek. Velký počet menších podniků (jatek) ústí v jejich nižším využívání kapacit a tím i tlaku na vyšší zpracovatelské náklady (vyšší fixní náklady na jednotku produkce), které při tlaku obchodních řetězců jsou přenášeny do tlaku zpracovatelů na ceny zemědělské výrobce. Snaha o udržení se na trhu, především prodeje do obchodních řetězců, vede zpracovatele k nakupování suroviny do výrobků za co nejpříznivější cenu, což se projevuje růstem dovozů vybraných částí masa a poklesem poptávky po prasatech od českých producentů. Drůbež: Produkce drůbežího masa měla v období 2005 2010 i přes mírné výkyvy slabě klesající trend. Nejvyšších hodnot dosahovala v roce 2008, naopak její výraznější propad byl zaznamenán až v roce
2010, kdy se meziročně snížila téměř 18 % vlivem zhoršené rentability především produkce kuřecího masa. Jedním z důvodů byly zvyšující se náklady a tím zhoršená rentabilita výroby, ale i konkurenční tlak ostatních členských zemí projevující se rostoucími dovozy drůbežího masa za příznivější ceny. 2.3. Jaký je rozsah a vývojový trend daného problému? Kvantifikace problému. V období let 2004 a 2011 došlo k podstatnému poklesu stavů vybraných druhů zvířat (55% u prasnic, 47% u prasat ve výkrmu, 17 % u brojlerových kuřat a 4% u nosnic) při současném 10% poklesu celkové produkce ŽV vyjádřené ve stálých cenách. Pokles stavů zejména prasat a nosnic vedl ke snížení soběstačnosti ve vepřovém mase na úroveň 60 % a u vajec na úroveň 85 %. U vajec se očekává nárůst produkce a soběstačnosti vzhledem k probíhajícím rekonstrukcím ustájení s ohledem na požadavky na ustájení nosnic. Graf 6: Míra soběstačnosti hlavních komodit živočišné výroby Odvětví chovu skotu: Míra soběstačnosti v mléce se v období 2004 2011 pohybovala v rozmezí 113,5 123,2 %. Saldo zahraničního obchodu bylo aktivní. Produkce hovězího masa byla ve sledovaném období poměrně stabilní, stavy skotu vykazovaly sice v letech 2008 2010 mírný pokles, ale počty krav BTPM se v průběhu let 2004 2011 každoročně zvyšovaly. Užitkovost skotu ve výkrmu je však dlouhodobě poměrně nízká a nedosahuje úrovně 1000 g/ks/kd. Saldo zahraničního obchodu se živými zvířaty včetně hovězího masa je aktivní, vlivem výrazného exportu živého skotu. V produkci hovězího masa je ČR soběstačná, neboť míra soběstačnosti se za období let 2004 2011 pohybovala v rozmezí 104,2 122 %.
V produkci mléka se očekává prohloubení problému po odstranění kvót v roce 2015. Prasata vepřové maso: Odvětví produkce vepřového masa patří konkurenčně nejslabším článků živočišné výroby. Od roku 2004 se produkce trvale snižuje a s tím klesají rovněž stavy prasat a zejména stavy prasnic. Užitkovost prasat roste, ale rentabilita produkce vepřového masa byla od roku 2004 do roku 2010, vyjma roku 2005, ztrátová. Saldo zahraničního obchodu s živými prasaty včetně vepřového masa bylo pasivní a každoročně se prohlubovalo. Míra soběstačnosti klesla z 96,9 % v roce 2004 na 63,8 % v roce 2010. Trend úbytku stavu prasat probíhá v celé EU, kde došlo mezi lety 2003 a 2010 k poklesu stavu o 5 % a současně s tím dochází k výraznému regionálnímu přerozdělení chovů. Dynamicky rostoucí dovozy a zvyšující se pasivní bilance zahraničního obchodu s vepřovým masem. Saldo ZO s vepřovým masem dosahovalo v roce 2006 4,78 mld. Kč a do roku 2011 kleslo na 8,72 mld. Dovoz masa se zvýšil od roku 2006 do roku 2011 o 88 %, tj. ze 115 tis. t na 216 tis. t Pokles stavů prasat v důsledku snížení poptávky zpracovatelů po domácí surovině a zhoršené ekonomice chovů. Počet prasat chovaných v ČR klesl od roku 2006 do roku 2011 o více než 38 %, tj. z 2,84 mil. ks na 1,75 mil. Ks. Drůbeží maso: Odvětví produkce drůbežího masa se dostávalo v průběhu let 2004 2011 pod stále větší konkurenční tlak ostatních zemí. To se projevilo prohlubujícím se pasivním saldem zahraničního obchodu a klesající mírou soběstačnosti, která se od roku 2004 do roku 2010 snížila z 95 % na 85 %. Rentabilita výroby kuřecího masa byla kladná pouze v letech 2004, 2005 a 2007, v ostatních letech dosahovala záporných hodnot. Vejce: Od roku 2004 se stala ČR v produkci vajec nesoběstačná a míra soběstačnosti se za období let 2004 2011 snížila o 12 procentních bodů z 96,1 % na 84,1 %. Od roku 2004 je saldo zahraničního obchodu s vejci ve finančním i objemovém vyjádření záporné, dovozy vajec převyšují vývozy. Nejvýznamnějším dodavatelem konzumních vajec na český trh je dlouhodobě Polsko. Celkové investice na změnu technologií v chovu nosnic se odhadují na 2,8 mld. Kč, z toho již bylo proinvestovány cca 2 mld. Kč. Chovatelé na výměny technologií čerpaly dotace z PRV v celkové výši 900 mil. Kč. Ukončení všech rekonstrukcí a výměn technologií se očekává do konce tohoto roku, ale může to být i déle, bude se však jednat už jen o ojedinělé haly. 2.4. Jak závažný je tento problém? Závažnost problému vyplývá z poměrně razantního poklesu produkce a stavů zvířat, které jsou uvedeny v předchozích bodech. 2.5. Je tento problém efektivně řešitelný v rámci nástrojů PRV?
Částečně ano, jeho úspěšnost je ovšem také významně odvislá od opatření v rámci I. pilíře SZP. PRV disponuje několika vhodnými instrumenty, které mohou efektivně přispět k rozvoji zemědělských podniků a ke zlepšení jeho konkurenceschopnosti zejména pomocí následujících nástrojů: i) podpora investic do rozvoje a modernizace produkce se zaměřením na menší podniky (čl. 18 1. a) až c) ii) zahájení zemědělské činnosti mladými zemědělci (Článek 20 1. a) i) iii) podpora pro založení fungujícího seskupení producentů (článek 28) iv) podpora inovací formou spolupráce na vývoji nových produktů a procesů Určité úspory v nákladech lze spatřovat v zavádění nových progresivnějších technologií zvyšující produktivitu práce. Naproti tomu další možné nové nároky na zlepšující se podmínky chovu ve vztahu k pohodě zvířat budou patrně spojeny s nižší intenzitou chovů a vyššími produkčními náklady. 2.6. Do jaké míry jsou uvedené problémy řešeny ve stávajícím PRV? Objem prostředků na modernizaci zemědělství v rámci stávajícího PRV představuje dosud 1,8 mld. Kč. Analýzy prokazují (MTR, studie ÚZEI), že (veřejná) podpora investic při správném cílení stimuluje ekonomickou výkonnost podpořených podniků a strukturální podpory v oblasti modernizace se podílejí přibližně 10 30 % na celkových investicích realizovaných v zemědělství (tabulka níže). Tabulka 1. Podíl investičních dotací se zaměřením na modernizaci na celkových investicích 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Investice v zemědělství 1) 23120 16843 20113 21789 22694 27843 25548 20687 21 011 Modernizace SAPARD,OP,PRV 42 665 1 624 907 1 567 1 162 1 501 1 859 2 235 vygenerované zdroje modernizací 120 1900 4641 2591 4477 3320 4289 5311 6386 % podíl vygenerovaných zdrojů z modernizace 1% 11% 23% 12% 20% 12% 17% 26% 30% 1) ČSÚ Národní účty Od roku 2007 jsou investiční dotace v odvětví RV poskytovány v rámci opatření I.1.1.1 Modernizace zemědělských podniků záměr a) Stavby a technologie pro živočišnou výrobu. Podpora v návaznosti na ŽV je orientována na tyto hlavní oblasti, které jsou uvedeny v následujícím grafu a tabulce:
Graf 7. Struktura alokovaných prostředků do technologií pro ŽV v rámci opatření Modernizace zemědělských podniků na základě oprávněných výdajů Skot 16% 25% Prasata Drůbež 18% 9% Ostatní druhy zvířat Nitrátovvá směrnice Sklady krmiv 15% 1% 16% Nejednoznačně přiřaditelné výdaje Poznámka: Zpracováno na základě struktury oprávněných výdajů z žádostí o dotaci, ale jen za proplacené projekty s žádostí o proplacení podané do 31.12.2011. Zdroj: MZe 2011 I přes postupné snižování rozměru živočišné výroby v ČR byly v letech 2008 2011 přibližně 3/4 dotací v rámci opatření modernizace zemědělských podniků vyplaceny na investice do modernizace živočišné výroby, především chovu skotu včetně dojnic. Investice se týkaly hlavně rekonstrukce staveb, v menší míře modernizace technologií.
Tabulka 2. Struktura alokovaných prostředků do technologií pro ŽV v rámci opatření Modernizace zemědělských podniků na základě názvu projektu Kategorie podopatření I.1.1 (121) Proplaceno projektů 2008 2009 2010 2011 2008-11 Proplacená částka Podíl částky z Podíl žádostí - právní 2008-11 (Kč) % % FO % PO % ANO Podíl žádostí - LFA % NE Podíl žádostí - mladý % ANO % NE ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA 158 380 434 531 1503 3 651 842 402 71,4 33 67 68 32 22 78 Investice do zemědělských staveb vč. nezbytných manipulačních prostor pro ŽV 93 239 261 329 922 2 352 651 005 46,0 34 66 69 31 23 77 Chov skotu 45 131 128 165 469 892 799 813 17,5 41 59 83 17 25 75 Chov dojnic 21 59 42 54 176 687 888 042 13,5 18 82 66 34 11 89 Chov ovcí a koz 1 6 14 10 31 27 461 568 0,5 84 16 94 6 52 48 Chov prasat 19 35 48 45 147 483 554 830 9,5 14 86 35 65 12 88 Chov drůbeže 3 3 16 34 56 232 737 676 4,6 16 84 34 66 25 75 Chov ostatních zvířat (koně atd.) 4 5 13 21 43 28 209 076 0,6 77 23 65 35 70 30 Investice do techniky a technologií pro ŽV 30 45 51 64 190 344 620 534 6,7 31 69 60 39 17 83 Chov skotu včetně dojnic 22 34 42 33 131 185 420 969 3,6 36 64 68 32 15 85 Chov ovcí a koz 3 1 0 1 5 2 224 069 0,0 60 40 80 20 40 60 Chov prasat 2 7 4 9 22 35 640 212 0,7 18 82 50 50 9 91 Chov drůbeže 3 3 5 19 30 120 495 505 2,4 10 90 30 70 23 77 Chov ostatních zvířat (koně atd.) 0 0 0 2 2 839 779 0,0 100 0 100 0 100 0 Investice do výstavby nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro druhotné 12 49 44 40 145 306 351 151 6,0 20 80 66 34 12 88 produkty ŽV (jímky, hnojiště) Investice do výstavby nebo rekonstrukce skladů pro objemná a jadrná krmiva 23 47 78 98 246 648 219 712 12,7 40 60 74 26 30 70 ROSTLINNÁ VÝROBA 66 140 186 185 577 1 288 225 393 25,2 35 54 25 64 32 58 Investice do zemědělských staveb pro RV 34 95 137 125 391 914 291 447 17,9 43 57 26 74 39 61 Výstavba či rekonstrukce skladovacích prostor pro produkty RV 19 63 79 79 240 659 338 609 12,9 45 55 34 66 36 64 Výstavba či rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur 7 20 36 26 89 130 354 303 2,5 30 70 3 97 43 57 Nezbytné manipulační prostory 1 1 4 2 8 4 444 374 0,1 75 25 38 63 50 50 Výstavba a rekonstrukce krycích konstrukcí (skleníky, pařeniště apod.) 6 6 13 7 32 74 078 716 1,4 50 50 22 78 53 47 Ostatní objekty 1 5 5 11 22 46 075 445 0,9 50 50 36 64 41 59 Investice do techniky a technologií pro RV 32 45 49 60 186 373 933 946 7,3 28 72 33 67 27 73 JINÉ 2 8 16 26 52 172 240 231 3,4 29 62 63 27 17 73 CELKEM 226 528 636 742 2132 5 112 308 026 100,0 34 66 57 43 26 74 Pramen:MZe 2011, zpracováno na základě dat poskytnutých Řídícím orgánem PRV (MZe) Výsledky střednědobého hodnocení (DHV, TIMA 2010) k opatřením zaměřeným na modernizaci (kód 121) jsou uvedeny v příloze. Z těchto závěrů zejména vyplývá, že: ačkoli došlo ke snížení výkonnosti podniků, u podpořených podniků byl tento trend mírnější oproti srovnávací skupině nepodpořených (rozdíl ve výkonech 6 p. b.), došlo ke zvýšení účinnosti využívání výrobního faktoru práce, snížení materiální a energetické náročnosti (rozdíl indexu výkony/výkonová spotřeba 7 p. b.), realizované investice napomohly subjektům udržet si současné odběratele a současně zlepšit vyjednávací pozici vůči odběratelům (ačkoli pouze v malé míře přispěli k posílení vývozu). Přehled o čerpání prostředků v rámci tohoto záměru je v přílohové tabulce a textu, velmi pozvolné zavádění a rozvíjení inovací v zemědělských podnicích, které je spíše spojeno s modernizací podniků, které jako takové vlastní inovace přinášejí. Příčina č. 2. Nízká úroveň lidského kapitálu v manuálních pozicích a flexibilita pracovní síly viz Potřeba č. I.
Příčina č. 3. Neúčinný přenos znalostí do podniků, nízká efektivita vzdělávacího procesu. Problém byl částečně řešen prostřednictvím opatření Další odborné vzdělávání a informační činnost a Využívání poradenských služeb, podrobněji viz podkladová analýza PS Transfer znalostí. 2.7. Je tento problém řešený také jinými politikami v ČR? Jsou tyto problémy plně pokryty? Podpora formou dotace úroků a garance úvěrů v rámci programů PGRLF se poskytuje pouze na investice, které nejsou považovány za přijatelné výdaje v rámci Programu rozvoje venkova. Přitom od roku 2008 zemědělci financují takto podpořené investice, které jsou výlučně orientované do strojového vybavení v rámci podprogramu Investice Zemědělec nebyly od tohoto roku pořizovány žádné technologie ani stavby (viz grafy v části k RV). V rámci národních podpor je podporován pouze chov včel a do roku 2008 ještě udržování a zlepšování genetického potenciálu a nákazový fond s úhradou nákladů na likvidaci kadáverů. 2.8. Hnací síly: Jedná se o faktory, které nejsou obvykle plně pod kontrolou zemědělce a MZe, oba se musí obvykle trendům přizpůsobovat. Liberalizace zahraničního obchodu na trhu s hovězím masem vůči třetím zemím může zásadně ovlivnit ekonomiku chovu skotu jako takového v celé EU se svými negativními dopady na současnou výhodnost exportu živého zástavového skotu. Události zpochybňující garantování bezpečnosti potravin (viz případ technické soli, dioxiny v mase, ) a případné šíření nákaz a nemocí. 2.10. Doporučení, která opatření k vybraným problémům využít: Návrh PRV umožňuje dílčí řešení uvedených problémů resp. jejich příčin, a to především těmito nástroji: Podpora investic do fyzického kapitálu (hmotný a nehmotný majetek) podniků, které přispějí ke zlepšení produktivity faktorů, podpoří podniky ve zpracování produktů a podpoří infrastrukturní investice (čl. 18 1. a) až c); vzhledem k významné modernizaci zemědělství, která proběhla v posledních 10 15 letech preferovat oblast úspory energií, zavedení vyšších nadstandardů ve welfare zvířat. Vysoká nákladovost resp. nižší užitkovost vyplývají z malé produktivity faktorů investice je nutné zaměřit na snížení ztrát vyplývající zejména z vyšší mortality zvířat, potřeby veterinární péče (onemocnění, zranění), nevhodných klimatických a hygienických podmínek ve stájích a provozovnách. Další možnosti zaměření jsou investice přispívající ke zvyšování produktivity výroby vlastních krmiv vč. jejich skladování. Podpora spolupráce při zavádění nových produktů na trh (článek 36, odst. 2 b), c) potenciál zejména spočívá ve sdílení zkušeností mezi menšími subjekty, které prostřednictvím této spolupráce zvyšují konkurenceschopnější (vůči silným obchodníkům) objem produkce dodávané na trh. Podpora pro založení fungujícího seskupení producentů (článek 28) rozpracovaný v rámci samostatné problematiky Seskupení producentů.
Podpora pro zajištění dobré pohody zvířat (článek 34) podpora zavádění podmínek nad rámec závazných standardů. V rámci přípravy PRV proběhly konzultace na školním statku MZLU a veterinárním lékařem působícím na okrese Brno venkov a dále na pracovní setkání odborníků z MZe, svazy chovatelů a zástupců výzkumných ústavů, kde bylo nastíněno možné zaměření investic a kompenzace zvýšených (provozních) nákladů či redukce příjmu spojené s plněním větších požadavků na pohodu zvířat (jednotlivé náměty jsou uvedeny příloze). Přesné vymezení možných investic a opatření v rámci článku 34 bude doplněno po vzájemných diskusích odborníků. Podpory preferující malé podniky na trhu znevýhodněné, s růstem velikosti subjektu posilovat podmínky podpory na zvýšení zaměstnanosti a zlepšování welfare zvířat.
P Ř Í L O H A: Možné náměty pro oblast investičních podpor v obasti welfare zvířat: Při analýze faktorů, které mohou snižovat pohodu zvířat v chovech hospodářských zvířat, bylo identifikováno několik možností, kde by bylo možné pohodu zvířat zvýšit nad rámec stávajících standardů. V oblasti welfare by bylo možné uplatnit následující investiční opatření, která mohou řešit následující oblasti: V ČR je v chovu skotu více než 70 % stájí s chovem dojených krav modernizovaných, to umožňuje lepší produktivitu práce a vyšší koncentraci zvířat v podniku. V rámci zlepšení zdravotního stavu skotu a zlepšení welfare by bylo vhodné podpořit investice do zřizování pastevních výběhů pro dojnice, zřizování výběhů a přístřešků pro telata nad 56 dní věku do 6 měsíců věku a zřizování pastevních výběhů, přístřešků a pro kategorii mladý chovný skot. V mnoha podnicích jsou zejména telata odchovávána pouze v krytých volných ustájeních bez možnosti výběhů. Skot vyžaduje mít v dosahu předměty, které může využívat na poškrabání kůže pořízení kožních škrabadel v chovu skotu. V chovu prasat je naopak více než 50 % stájí z období let 1980 85. V chovu prasat by bylo vhodné podpořit zřizování nebo modernizace objektů pro chovy prasnic, ale i výkrm prasat, které by měly zlepšit životní prostředí chovaných zvířat. V chovu prasat obecně podporují pohodu předměty, s kterými mohou manipulovat. Mohly by být pořízeny hračky pro prasata (např. plastové špalky, speciální míče). V případě chovu prasnic by těmto prospěly dostatečné výběhy a selatům (včetně prasnic) zvýšené podlaží, které by zvětšilo vzdálenost od podlahy, ústí kanalizace atd. Problémem je stres vyvolaný extrémními teplotami v uzavřených prostorách (jedná se především o letní extrémní venkovní teploty okolo 30 C). Řešením by mohlo být chlazení v době největších veder (prospěšné je snížení již i řádově v stupních): o o o o Prasata a prasnice mlžení vodním aerosolem Dojnice v čekárnách před dojírnami a jiných uzavřených prostorách mlžení vodním aerosolem Dojnice v dojírnách (a jinde, kde nelze použít aerosol) ochlazený vzduch klimatizací Drůbež ochlazený vzduch klimatizací Další se týká chovů jezdeckých koní, které trpí zvýšeným rizikem zranění v zimních obdobích na otevřených jízdárnách. V chovu koní jsou také prospěšné tzv. sprchovací boxy.
Náměty pro podporu investic v oblasti welfare chovu skotu a dojnic zpracované VÚZT, v.v.i. Námět Popis, zdůvodnění Přínos Osvětlení v dojírnách Zvýšit úroveň osvětlení zejména mléčné žlázy v dojírně na min. úroveň 150 luxů Lepší kontrola zdravotního stavu a znečistění mléčné žlázy při dojení, včasná diagnostika zánětů, poranění apod. Osvětlení ve stájích dojnic v produkci Biotechnická kontrola dojícího zařízení Snížení tepelného stresu Využitím energeticky úsporných osvětlovacích systémů prodloužit světelný den na min. 14 hodin při intenzitě osvětlení min. 150 200 luxů Provádět nejméně 2x ročně biotechnickou kontrolu dojícího zařízení Snížení teploty a vlhkosti ve stáji (snížení THI indexu) technickými prostředky (ventilátory, snížení prostupu tepla střešním pláštěm, evaporační ochlazování..) Zlepšení pohody ve stáji, zvýšení produkce mléka až o 5 % Správný a šetrný způsob dojení, snížení negativního působení dojícího stroje na mléčnou žlázu Zlepšení pohody zvířat v období vysokých venkovních teplot, (eliminace tepelného stresu) Zlepšení péče o srst Uplatnění technických zařízení (rotační kartáče apod.) umožní zvířatům zlepšení péče o srst, případně i zlepšení jejího zdravotního stavu (např. při kombinaci s aplikací ochranných prostředků) Zlepšení zdravotního stavu srsti, zlepšení prokrvení, přínos pro pohodu zvířat Instalace shrnovacích zařízení (lopaty, shrnovací roboty) ve stájích s podlahovými rošty Pravidelné čistění povrchu roštů přispívá k rychlejšímu osychání jejich povrchu a tím ke snížení emisí amoniaku, zlepšení jistoty pohybu zvířat a snížení macerace pohybového aparátu výkaly Zlepšení kvality mikroklima ve stáji, zvýšení bezpečnosti pohybu zvířat, zlepšení zdravotního stavu pohybového aparátu V úvahu přicházejí i další náměty, které jsou však často vázány na stavebně technické řešení stáje. Mezi ně např. patří zvýšení délky krmného žlabu připadajícího na jedno zvíře, zvětšení měrné délky napájecího žlabu, zvětšení měrné plochy stáje (lože, krmiště, hnojné chodby..), zvětšení měrného objemu stáje, možnost venkovního výběhu, pastva apod.