Konkurenceschopnost ČR a její růst zavaděním průmyslu 4.0 a logistiky 4.0 APLIS SOLUTIONS INTEGRÁTOR ŘEŠENÍ PRŮMYSLU 4.0 V PRAXI Petar P. Stanchev, Ph.D. stanchev@aplis.eu
Agenda 1. Postavení ČR ve světě z hlediska konkurenceschopnosti 2. Skóre České republiky v porovnání průměrem zemí EU15 3. Co nás brzdí? 4. Moderní informační technologie k zlepšení konkurenceschopnosti 5. Průmysl 4.0 6. Chytrá města 7. Logistika 4.0 8. Sledování a hodnocení efektivity projektů 9. Společnost 4.0
Současné postavení ČR v žebříku GCR Česká republika STAGNUJE. NEZKVÉTÁ Od roku 2016 se ČR drží stále na 31. příčce Posun ČR v žebříčku GCI 0 5 10 15 20 25 30 33 31 31 36 38 37 39 31 31 35 40 45 46 50
GCI skóre České republiky v porovnání průměrem zemí EU15 5,2 Česká republika vs. EU15 SE NELEPŠÍ. 5,1 Krize 2009 nás zasáhla více než vyspělé evropské země. 5 4,9 vývoj celkového GCI skóre České republiky v porovnání s vývojem toho samého ukazatele za průměr 4,8 zemí Šetřili jsme na nesprávních místech, EU15 což poškodilo naši 4,7 konkurenceschopnost. 4,6 Po 4 letech zaostávání od r. 2014 jsme dokázali se pouze vrátit na původní pozici 4,5 4,4 4,3 EU15 CZ
Negativní vlivy na konkurenceschopnost České republiky Negativně na CGI České republiky působily čtyři z dvanácti pilířů. Největší měrou v tomto ohledu přispěl pokles v pilířích: Negativní vliv pilířů na rozdíl skóre ČR mezi roky 2018-2017 a 2017-2016 7th Pillar - Labor Market Efficiency; 10,0% 6th Pillar - Goods Market Efficiency; 12,5% Infrastruktura a Technologická připravenost 9th Pillar Technological Readiness; 36,3% 2nd Pillar Infrastructure; 41,3%
Zaostávání v letech 2008-2013 v informačních technologii potvrzuje také DIGITAL EVOLUTION INDEX
Pozice ČR v digitalizaci se po roce 2014 zlepšila ale ČR je na rozcestí již neklesá ale stagnuje
Není nač čekat využívejme moderní informační technologie k zlepšení konkurenceschopnosti Ve výrobě lze moderní trendy zahrnout pod Průmysl 4.0. Je často zaměňován za proces digitalizace a automatizace výroby. Jenom, že je to pouze tzv. průmysl 3.0
Průmysl 4.0 - jde o novou filozofii výroby Jde o rozsáhlé ekosystémy výrobců dodavatelů a obchodních partnerů Konkurence je často nahrazována spoluprací To přináší celospolečenskou změnu.
Průmysl 4.0 je o integraci v centru jsou informace Industry 4.0 integrated supply chain The traditional supply chain model
Šance pro ČR Jsme malou otevřenou ekonomikou, která je ve vlastním zájmu nucena držet krok s nadnárodními korporacemi jsme na ně často integrovány Jsme velmi blízko zdroje průmyslu 4.0. Zdroj a také kolébka průmyslu 4.0 je Německo. Start Hannover 2013 Česko a český průmysl sousedí s Německem a je s ním mimořádné silně ekonomicky spjat ČR se tak loni stala pro SRN 10. největším obchodním partnerem SRN v r. 2016 i nadále s velkým odstupem je nejdůležitější obchodní partner ČR, a to s podílem 29,6 % na celkovém obratu ZO, resp. 32,4 % na vývozu a 26,5 % na dovozu. Ale německý průmysl je již u nás vlastně doma
Chytrá města Internet a IoT internet věcí nás mění v super propojenou společnost, ve které denně elektronicky spolupracují mezi sebou i spolu navzájem stále více lidé a stroje. Umělá inteligence, analýza velkých dat, rozšířená realita a robotizace se stávají skutečnou částí našeho každodenního života. Tyto nové trendy kladou podstatně vyšší nároky na administrativní efektivitu místní samosprávy a žádají si přímé modely zapojení občanů s vyšší mírou transparentnosti a přístupu k informacím. Nastává zásadní transformace místních samospráv a způsobů, jak poskytují služby a jak nabízí přístup k informacím ve městech. Rozvoj projektů chytrých měst umožní, aby vznikla průřezová integrační platforma, kde různé sítě a služby Smart City budou navzájem propojeny při vysokém stupni bezpečnosti a transparentnosti veškerých procesů.
Proč logistika 4.0 tak významná v rámci chytrých měst? 1. Ve městech dnes žije více než 50 % obyvatelstva, do 30 let to bude 67 %* 2. Narůstá podíl sdílené ekonomiky. Je už natolik podstatná, že jí nelze zahrnout pod jinou ekonomiku a pro její fungování je logistika 4.0 nepostradatelná 3. Nabývají na významu otázky udržitelného rozvoje měst tudíž je důležité umět rozumně hospodařit se zdroji, neplýtvat, šetřit životní prostředí a přírodní zdroje, nezatěžoval logistiku a pokud je to možné zdroje sdílet. 4. Komplikovanější dodavatelský řetězec je méně průhledný, a tím pádem i hůře řiditelný. Pokud se na konci takového řetězce objeví chyba, je velice obtížné a časově náročné zjistit, který z článků ji způsobil. V oblasti dodavatelského řetězce se pak dá využít právě pro monitorování celé cesty výrobku ke spotřebiteli. * United Nations, Department of Economic and Social Affairs, Population Division (2014). World Urbanization Prospects: The 2014 Revision
Sledování a hodnocení efektivity projektů - RoI, RoA, TCO 1. Každá investice a lidská činnost by měla být posuzovaná z hlediska svého přínosu pro společnost srozumitelně a objektivně. V případě projektů chytrých měst je to náročný úkol, kde lze velmi lehce sklouznout k chybným výsledkům a přehnaně optimistickým očekáváním díky příliš jednoduchým business modelům. 2. V kontextu chytrého města májí takové projekty mít prokazatelnou ziskovost a její následnou mírou efektivity doporučujeme měřit snadno pochopitelnými ukazateli jako jsou RoI, eventuálně pro samosprávu a veřejnou správu RoA. Dokonce i v situacích, kdy je projekt finančně ztrátový, je důležité transparentně to vyčíslit a dát na zvážení jako náklad na dosažený jiných (nevypočitatelných) přínosů. 3. Základní zákon podnikání, kterým je maximálně zhodnocovat investovaný kapitál. O to by měl usilovat management každého projektu a vedení města. V opačném případě mrhá zdroji. 4. Míra zhodnocování kapitálu se v angličtině nazývá Return on Investement, ve zkratce ROI, také produktivita investic, rentabilita vloženého kapitálu či rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu.
Sledování a hodnocení efektivity, RoI, RoA, TCO 1. TCO Total Cost of Ownership za celou dobu daného projektu nebo minimálně za období 3 let. TCO je metoda hodnocení nákladových variant. Tato metoda je běžná např. v oblasti investic do informačních technologií. Prostřednictvím TCO se vyjadřují kompletní náklady na investici a její provoz, zohledňující nejen pořizovací cenu, ale také výdaje vznikající vlastnictvím hodnocených statků. Abychom mohli spočítat náklady na projekt, musíme získat všechny nákladové vstupy, ne pouze okamžitě ovlivňující projekt, ale i ty, které vstupují do nákladů později. Jedná se například o: Přímé náklady na pořízení investice (cena) Poplatky spojené s provozem/údržbou Náklady spojené s vyškolením uživatelů investice Náklady spojené s nečinností investičního celku z příčiny opravy, inovace atp. 2. Nevýhodou metody je, že nebere v úvahu hodnotu peněz a hodnotí investici pouze z pohledu nákladů, nikoliv výnosů. Proto musíme hodnocení doplnit i o tu druhou stránku.
Průmysl 4.0 je součásti celospolečenské změny Společnost 4.0 Výroba Logistika Průmysl 4.0 Logistika 4.0 Lidé Smart City Smart Region Práce 4.0 Služby 4.0 Vzdělaní 4.0