KAPITOLA 1 CO JE TO AGRESE? DÍTù SE MÒÎE SETKAT S MNOHA DRUHY AGRESE. S BITÍM, ZNÁSILNùNÍM ALE I S URÁÎENÍM âi VYHROÎOVÁNÍM. MEZI PROJEVY AGRESE SE POâÍTÁ JAK PO- NIÎUJÍCÍ KRITIKA ZE STRANY PROFESORA âi RODIâÒ, TAK P ÍLI âasté V PRASKY, ANEBO DOKONCE PORNOGRAFIE. Rány a násilí Sly íme-li urãitá slova ãi v razy, vût inou máme tendenci pfiedstavovat si dosti podobné scénáfie. TakÏe kdyï nám nûkdo vypráví o napadeném dítûti, mûïeme se vsadit, Ïe kaïdému z nás se v hlavû budou promítat pfiibliïnû podobné obrázky dotyãné dítû nebo dospívající se klidnû prochází bûhem dne po ulici, najednou se objeví dva hejsci, zbijí ho a je tû okradou o batoh nebo hodinky. AÏ na nûkolik v jimek si pod agresí vybavíme násilí, rány, nûkdy i v prask, které se obûti dostanou, aniï o nûco podobného Ïádala! Tento popis ostatnû vcelku odpovídá definici tohoto podstatného jména, jak ji podává slavn slovník Larousse: Agrese brutální a náhl útok na osobu, aniï do lo k provokaci. V imnûme si, Ïe se zde pfiedpokládá, Ïe k agresi dochází prostfiednictvím fyzického kontaktu a násilí. To jsou právû dva dûleïité ãinitele celé záleïitosti. Není snad pûvod slova agrese, tedy útok ãi napadení, v latinském aggredi ãi ad gradi? V znamem tûchto slov je jít smûrem k nebo jít proti, tedy útoãit nebo bojovat. Z toho vypl vá, Ïe vûle vyprovokovat tûlesn kontakt a odhodlanost k boji za pouïití síly jsou pro agresora skuteãnû typické. KdyÏ jde o útok slovní Ano a dál? chtûlo by se nám fiíci. Existuje totiï mnoho typû útokû, kdy se agresor obûti nedotkne a nezkfiiví jí ani vlásek Vezmûme si pfiípad vydírání dítû mûïe b t jednodu e pfiinuceno odevzdat v e, co má u sebe aè uï bitím, zbraní, anebo slovními hrozbami. Tato zvlá tní a roz ífiená podoba útoku nezasahuje tûlo, alespoà ne nutnû, ale psychiku dochází pfii ní k psychickému nátlaku a zastra ování. A co si máme myslet o nadávce, která je ze stejného soudku, neboè ani zde nejde o bití ãi fyzické násilí, nadávce, kterou o pfiestávce na dvofie vy tûkl na dítû spoluïák ze koly ãi gymnázia, a to za pfiítomnosti mnoha svûdkû? Ty jedna tlustá krávo!, Couro!, Zmetku!, Parchante! Jsou to jen slova, nic víc. 12
A pfiesto mohou ublíïit a zpûsobit zranûní, která sice nenajdeme na tûle, av ak pro psychiku jsou stejnû bolestivá. KdyÏ se dítû nebo dospívající stane obûtí slovního napadení ze strany sv ch vrstevníkû, rozhodnû to nelze brát na lehkou váhu. B t napaden kvûli svému vzezfiení nebo pûvodu a je tû k tomu na vefiejnosti je skuteãnou agresí. Tentokrát bolest nezpûsobí pfiípadné modfiiny, ale poníïení, a to pálí úplnû stejnû. PoníÏení znamená nûco daleko silnûj ího a hlub ího neï jen b t zesmû nûn, dotãen ve své je itnosti nebo hrdosti. Do lo k zasaïení identity, dotyãn se cítí poníïen, bezv znamn a má pocit, Ïe v oãích ostatních neexistuje a ztratil své místo. Pfiekonat takovou potupu nemusí b t vïdy lehké Slovní útoky jsou o to násilnûj í, oã ménû k nim dochází náhodnû. Zámûrem agresora je ublíïit, právû tím je charakteristick a právû to mu zpûsobuje radost. Stejnû jako malífi karikatur si i on vybere jeden fyzick, du evní nebo rodinn rys své obûti a potom ho zdeformuje nebo nafoukne. UráÏená osoba tak bude zredukována na jedin aspekt sebe sama, a to samozfiejmû nijak lichotiv. KdyÏ se do toho pletou dospûlí Jedním druhem agrese je nadávka ze strany stejnû starého kamaráda. Jedovatá vûtiãka od dospûlého pfiedstavuje zase druh jin. Av ak Ïádná Richterova stupnice slovních útokû a poníïení, která zpûsobují, samozfiejmû neexistuje! Pfiesto je niãiv dopad útokû ze strany dospûl ch jistû dlouhodobûj í. Proã? ProtoÏe pfiicházejí shora, od tûch, co nad dûtmi mají moc a jsou chytfiej í. Snesitelnûj í je, kdyï nám do blbeãkû nadá kamarád neï matikáfi! UráÏka pak nemá stejnou váhu, nenese s sebou stejn podtext ani hodnocení. Dítû ãi dospívající nedokáïe slovo dospûlého zcela zpochybnit; kdyï si o nûm dospûl myslí, Ïe je hloup, urãitû má pravdu, fiíká si mladá obûè Samozfiejmû nejen vyuãující se sv mi v roky obãas ujedou. Také rodiãe nûkdy dostanou smyk. Copak vûty typu Co z tebe jednou bude? nebo Nechápu, co jsme provedli, Ïe máme takové dítû! nejsou sv m zpûsobem agresí? To je pfiehnané! namítneme coby rodiãe, ktefií byli Èati do Ïivého. Jsou to pouze bezv znamná slova, daleko silnûj í neï to, co si doopravdy myslíme, vïdyè tak se to jen fiíká. BohuÏel, není to pravda. KdyÏ se tyto vûtiãky opakují pravidelnû, a tak tomu nane tûstí vesmûs b vá, pronikají hluboko do psychiky dítûte a zcela pfieválcují jeho sebeúctu. Pfii vytváfiení vlastní identity a obrázku o sobû samém se dítû opírá pouze o to, co mu sdûlují rodiãe. JestliÏe mu do obliãeje vmetávají samá negativa, kody budou velké. Dûti je tû nemají natolik 13
vyvinuté ego, aby mohly zpracovat v ãitky a pfiijímat hanu, aniï by se stavba jejich identity nezhroutila. Z tohoto hlediska není o nic silnûj í ani teenager jeho psychika se právû pfietváfií, bojuje s identitou nastávajícího dospûláka a síla poniïujících slov jej zasáhne stejnû jako bodnutí. Jin m pfiípadem rodiãovské agrese je pohrdání, lhostejnost, opu tûní. Nevûnovat svému potomkovi pozornost, nestarat se o nûj, netrávit s ním ãas anebo mluvit o nûm v jeho pfiítomnosti, jako by byl vzduch, to je typick pfiípad agrese. Nûkdy se agrese obejde bez bití, jindy i beze slov. Je v prask agresí? KdyÏ rodiãe vztáhnou ruku na své dítû, mûïeme mluvit o agresi? Tady bychom se mûli vyvarovat spû n ch úsudkû. Co o tom fiíká zákon? âeská republika nepatfií k zemím, jejichï právo rodiãûm v slovnû zakazuje, aby dítûti dali pohlavek anebo mu naplácali na zadek. Kolemjdoucí a sousedé v âesku v takov ch pfiípadech vût inou neprotestují ani nevolají policii. To ale neznamená, Ïe je nûco takového v eobecnû dovoleno. Kdo pouïije proti nezletilému dítûti nepfiimûfiené opatfiení s úmyslem poníïit jeho lidskou dûstojnost, páchá podle ãeského práva pfiinejmen ím pfiestupek, kter lze postihnout aï desetitisícovou pokutou. A dítû je chránûno i ãesk m trestním právem. Napfiíklad za t rání svûfiené osoby je u nás moïné jít do vûzení aï na osm let. TakÏe kde konãí v prask v chovn alespoà podle na ich pfiedstav a kde zaãíná trestuhodná agrese? Ve skuteãnosti existuje rozdíl mezi tím, kdyï obãas dáme dítûti na zadek, protoïe jsme unavení po celodenní práci a ztratili jsme trpûlivost s jeho rozmary, a tím, kdyï je bijeme, abychom si ho podmanili, nebo, coï je je tû hor í, abychom je poníïili. O agresi mûïeme mluvit samozfiejmû jen ve druhém pfiípadû. Dokonce by mohlo jít i o t rání. I tak se kaïd v prask stává násiln m a agresivním ãinem a aè jsou okolnosti jakékoliv, zûstane fyzick m ohroïováním tûla dítûte. Facka, políãek a náfiez jsou pro dítû obzvlá tû traumatizující, kdyï jim je u tûdfiili rodiãe; právû oni mají pfiedstavovat základ jeho vnitfiního bezpeãí, na nich je zcela závislé, má je rádo a oni jsou jeho vzorem. Existuje spousta dal ích zpûsobû v chovy dítûte, neï jsou v prask a tûlesné tresty, a spousta dal ích zpûsobû trestû, navíc daleko úãinnûj ích, neï je tûlesné násilí. A potom, co se dítû vûbec v praskem nauãí? Nenavykne si dodrïovat pravidla, ale podfiídit se silnûj ímu. Vskutku legraãní v chovn úspûch To je tfieba mít na pamûti, zvlá tû pak kdyï více neï 50 % rodiãû v nedávném prûzkumu agentury Sofres prohlásilo, Ïe svému potomkovi ãasto dávají v prask 14
Sexuální agrese JestliÏe se snaïíme o definice rûzn ch typû agrese, nesmíme samozfiejmû opomenout ani rozmûr sexuální. Znásilnûní je agresí, které se u sv ch dûtí, zejména dívek, obáváme nejvíce. Nûkolik v mluvn ch ãísel: více neï 80 % obûtí sexuální agrese jsou dívky, 62 % obûtí je ménû neï osmnáct let, v 70 85 % pfiípadû obûè agresora znala. Znásilnûní se tedy nemusí nutnû odehrát v noci na opu tûné ulici nebo na podzemním parkovi ti. MÛÏe k nûmu dojít na tábofie, na veãírku, pfiestoïe tam dospívající v echny zná nebo doma, kde je pachatelem rodinn pfiítel nebo bohuïel rodiã. I tady se musíme vyvarovat zbrkl ch definic, protoïe sexuální agrese se neomezuje jen na znásilnûní. Podle ãeského práva se znásilnûní dopustí ten, kdo násilím nebo pohrûïkou bezprostfiedního násilí donutí jiného k souloïi nebo k jinému obdobnému pohlavnímu styku nebo kdo k takovému ãinu zneuïije bezbrannosti jiného. Sexuální agrese je ov em pojem daleko ir í: zahrnuje jakékoliv ãiny sexuální povahy, spáchané na jiné osobû bez jejího souhlasu a v nûkter ch pfiípadech, zejména u dûtí, za pouïití citové manipulace nebo vydírání. Nerozhoduje, zda k fyzickému kontaktu do lo (dotyky, hlazení atd.) nebo nedo lo (pouïití slov nebo gest se sexuální konotací). Jinak fieãeno, jestliïe kdokoliv ãiní dítûti sexuální návrhy, ukazuje mu fotky s pornografickou tematikou nebo pfied ním dokonce vystavuje na odiv své pfiirození, jde o sexuální agresi, i kdyby se dítûte ani nedotknul. Nelze se nezmínit o proslul ch stfiídaãkách, kter ch jsou teì plné noviny. Stfiídaãky? Termín uï se uchytil v hovorovém jazyce jako oznaãení pro odporn pfiípad, kdy je mladá dívka znásilnûna ve sklepû skupinou chlapcû, nejãastûji stejného vûku. Tento typ skupinového znásilnûní je rozhodnû tfieba pfiifiadit do kapitoly sexuálních agresí. ProtoÏe poznámky typu: VÏdyÈ jestli do toho sklepa la, tak jen proto, Ïe byla svolná, jsou aï pfiíli roz ífiené a mohli bychom kvûli nim na to zapomenout Ne, dívky, které zaïily tyto stfiídaãky, si o to rozhodnû nefiíkaly! Ano, jsou obûèmi trestného ãinu! To nám ov em nebrání poloïit si otázku, zda násilníci také nejsou sv m zpûsobem obûèmi. ObûÈmi spoleãnosti, která je pfiipravila o orientaci, která v ude v reklamû, pornografick ch filmech atd. Ïenu ukazuje jako sexuální objekt a nabádá k její konzumaci. Dívku, jeï byla podrobena skupinovému znásilnûní, vût inou mezi své kamarády pfiivedl její chlapec, aby jim ji dal jako dárek. Dívka sama má bohuïel sklon povaïovat se za sexuální objekt, proto- Ïe jen tuto roli je jí spoleãnost ochotna pfiidûlit 15
KdyÏ dûti napadá spoleãnost Zdá se, Ïe se na lavici obïalovan ch dostala také spoleãnost, a proto se zkusme vûnovat vy etfiování jejího pfiípadu. Ná moderní svût je obzvlá È k dûtem a dospívajícím vskutku agresivní. Není snad prodej levné extáze pfied kolou typick m pfiípadem agrese organizované mafií dospûl ch? Nejsou snad pornografické stránky na internetu, volnû pfiístupné v em, i tûm nejmen ím, nebo videokazety s pornem, jeï si kterékoliv dítû mûïe vypûjãit v automatu, také typick m pfiíkladem agrese? Zastavme se nyní u pornografie, kvûli níï se uï také vypsalo hodnû inkoustu. I kdyï necháme stranou pornofilmy, mûïeme hovofiit o skuteãném pornografickém ílenství, které si za cíl vybralo právû teenagery. Na obálce jistého ãasopisu urãeného dívkám od patnácti do dvaceti let se bez uzardûní skvûje titulek: Sodomie nebo felace jak na to. Ani rádia pro mladé nejsou skoupá na detaily a rozebírání sado-masochistick ch praktik nebo jin ch témat, jeï nejsou o nic ménû hard. Otázka zní: je to agrese, kdyï mladistvé zaplavuje tolik obscénnosti? Pravdûpodobnû ano, víme-li, Ïe pornofilmy jsou ãím dál tím tvrd í a násilnûj í a aby jejich v robci zv ili prodejnost, zacházejí ãím dál tím dále: genitálie pfies celou obrazovku, ejakulace do obliãeje, znásilnûní Ïeny nûkolika muïi, poni- Ïování Ïeny, s níï se zachází jako s pfiedmûtem a je naz vaná ãubkou nebo courou atd. Z nedostatku sexuálních zku eností si nûktefií dospívající berou tyto filmy za vzor: chlapci se cítí povinováni podávat stejnû heroické v kony jako pornoherci, chovají se ke své dívce jako k pouhému pfiedmûtu rozko e a vytûsàují zamilovanost; dívky odevzdanû pfiijímají to, o ãem si myslí, Ïe je norma. A kde je v tom v em dobrovoln a jasn souhlas? A tím se dostáváme zpût k definici agrese: vnucené násilí. Pro mlad í dûti jsou následky stejnû kodlivé. V deseti letech mûïe b t velice traumatizující, vidí-li dítû v televizi erekci nebo koitus v detailním zábûru (kaïd druh Ïák ãtvrté tfiídy, zejména chlapci, uï vidûl film o sexu). Zhlédnout v tomto vûku podobn film je témûfi stejné, jako b t pfiítomen této scénû ve skuteãnosti, mûïe to zpûsobit skuteãné naru ení dûtské psychiky a zkratování nûkter ch fází citového a sexuálního v voje. I tady nepochybnû bûïí o agresi. Hierarchie? Podíváme-li se na v ãet rûzn ch agresí, jejichï obûtí se dítû nebo dospívající mûïe stát, automaticky nás to svádí k hierarchizování. Je nûkter druh agrese závaïnûj í neï jin? A priori si fiekneme, Ïe znásilnûní je dramatiãtûj í neï krádeï bundy, tfiebaïe do lo i na rány. A co kdyï je to sloïitûj í? Agresi 16
mûïeme ohodnotit pouze podle toho, bude-li její dopad na psychiku obûti dlouhodobûj í nebo krátkodob. Nûkter, objektivnû velmi tûïk pfiípad agrese, mûïe b t nakonec celkem dobfie stráven. Jin, oãividnû lehãí, zpûsobí v Ïivotû dotyãné osoby stra n zlom. K tomu se dostaneme pozdûji. Míru závaïnosti agrese ovlivàuje dal í kritérium, a tím je opakování. V pfiípadech, kdy je dítû pravidelnû nûkolik let znásilàováno sv m uãitelem klavíru, kdy na dospívajícího nûkolik mûsícû ãeká kaïdodennû na autobusové zastávce banda mladíkû, aby ho uráïela a poniïovala, kdy rodiã veãer co veãer bije své dítû, budou následky urãitû jiné, neï kdyby k tomu do lo pouze jednou a neopakovatelnû. PfiestoÏe jsme si mysleli, Ïe termín agrese umíme jasnû vymezit, nakonec se ukázalo, Ïe je daleko komplexnûj í, neï jsme oãekávali! Bylo v ak nutné pochopit jej ve v ech rozmûrech. VÏdyÈ jedin zpûsob, jak pomoci na emu napadenému dítûti, je plnû si uvûdomit, co muselo podstoupit. SHRNUTÍ Agrese nemusí nutnû znamenat fyzické napadení nûkdy se mûïe projevit jako v prask, jindy zase jako slovní násilí (nadávky, poniïující návrhy, hrozby atd.). Osoba agresora nemusí vïdy odpovídat na im pfiedstavám. Ná potomek nemusí b t napaden pouze chuligány. MÛÏe se stát i obûtí dospûl ch (uãitelû, rodinn ch znám ch i rodiãû). Sexuální agrese zahrnuje v e od exhibice pfies osahávání, sexuální návrhy aï po znásilnûní. 17