Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214
Obsah Využití inovací Vývoj objemu a struktury exportu a cen dosahovaných na mezinárodních trzích Vývoj mezd a produktivity práce Investice do strojů a zařízení, růst lidského kapitálu Vytváření inovací Výdaje na výzkum, vývoj, inovace, zaměstnanost v sektoru VaV, struktura výdajů na VaV Patenty a granty Závěry a doporučení 2
Dochází v české ekonomice k procesu přijímání či absorpce inovací a pokud ano, v jaké intenzitě? 3
Vývoz příběh úspěchu mld. dolarů 18 16 14 12 Zahraniční obchod ČR v mld. US dolarů Růst vývozu naznačuje, že došlo k produktovým inovacím Značná část exportu ale umožněna přímým majetkovým propojením 1 8 6 4 2 Vývoz Dovoz 199 1992 1994 1996 1998 2 22 24 26 28 21 212 Díky liberalizaci ZO došlo k hlubší dělbě práce a to vede k rozšíření ZO i bez inovací Nestala se ale ČR pouhou montovnou? Pramen: OECD 4
Změna struktury vývozu 2% 16% 12% 8% 4% % mld. Kč 5-5 -1 Hi-tech na celkovém vývozu zboží z ČR Hi-tech na celkovém dovozu zboží do ČR 1993 1995 1997 1999 21 23 25 27 29 211 Pramen: ČSÚ Bilance obchodu s hi-tech zbožím 1993 1995 1997 1999 21 23 25 27 29 211 Lze vyčlenit tzv. hi-tech vývoz/dovoz (např. automobily do něho nepatří) Růst hi-tech vývozu i dovozu podstatně rychlejší než růst ZO V posledních letech se ČR stala čistým vývozcem hi-tech zboží, podíl hi-tech na dovozu i vývozu vysoký v evropském srovnání (Rakousko i Německo cca 13 %) Zaměstnanost v hi-tech oborech však nevykazovala trendový růst Většina přebytku v oboru výpočetní techniky pochybnosti o relevanci ukazatele? 5
Růst cen exportu a struktura ZO % Inflace cen exportu v eurech (markách) kumulativně od roku 1991 v % 1 Česká republika Německo 8 6 4 2 1991 1993 1995 1997 1999 21 23 25 27 29 211 213 Vyšší růst cen exportu v zahraniční měně dokládá schopnost českých výrobců zvyšovat kvalitu produkce Dosažený růst cen exportu v cizí měně v průměru vyšší než v ostatních transformujících zemích Pramen: EUROSTAT, OECD a výpočty autora 25 2 15 1 5-5 -1 Obchodní bilance v mld. Kč 29 21 211 212 213 Paliva Chemikálie Tržní výrobky Stroje Průmyslové výrobky Proces inovací potvrzován i specializací zahraničního obchodu strojírenství jako projevená komparativní výhoda české ekonomiky Strojírenství velký absorbátor inovací 6
Růst mezd a produktivity práce EUR ročně 4 3 2 1 USD v paritě kupní síly 6 Komparace českých a německých mezd Produktivita na odpracovanou hodinu německé mzdy české mzdy Od roku 1992 dochází k trendovému růstu reálné mzdy, který by bez inovací nebyl možný Mzdy v eurech rostly výrazně rychleji než v Německu (ale začínaly na velmi nízké úrovni pouze na 1/15 (!) německých) 5 4 3 2 1 Česká republika Německo Polsko Produktivita roste, ale mezera vůči Německu se výrazněji nezmenšuje 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 7
Absorpce inovací fixní kapitál Přírůstek fixního kapitálu mezi 1993-212 (v %, stálé ceny, čistá zásoba) Celkový fixní kapitál 43% Obydlí 16% Ostatní stavby a infrastruktura 33% Dopravní zařízení 259% Ostatní zařízení a stroje 158% Software 215% Technologické zlepšení ztělesněné: A) v kapitálovém vybavení B) ve schopnostech a dovednostech pracovníků (lidský kapitál) 14 12 1 8 6 4 2 Zařízení, software a stroje mimo dopr. prostředků (mld. euro, ceny r. 25, čistá zásoba) ČR Rakousko 1993 212 Prudký růst zásoby kapitálu v oblasti dopravních zařízení, strojů a softwaru Růst objemu zařízení vyšší než např. v Rakousku, stále však nedosahuje rakouské úrovně z roku 1993 Pramen: EUROSTAT a výpočty autora 8
Absorpce inovací lidský kapitál Slovensko Polsko Rakousko Maďarsko Německo Česká republika EU 15 Podíl vysokoškoláků na populaci 25-64 letých v % 5 1 15 2 25 3 35 2 213 Předpokladem pro absorpci inovací je dostatečný lidský kapitál Podíl VŠ již dosahuje např. rakouské úrovně 4 % Podíl studentů technických a přírodních věd (v %) 3 2 1 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 technické vědy přírodní vědy technické + přírodní ALE: problematika struktury a kvality terciárního vzdělávání Technické a přírodní vědy versus humanitní a společenské vědy, chybějící praxe, atd. 9
Dochází kromě absorpce inovací i také k tvorbě nových a vlastních inovací? 1
4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1,,5, Objem výdajů na VaV v mezinárodním srovnání Objem výdajů dlouhodobě podprůměrný V r. 212 však již nedaleko od průměru EU28 I některé staré země EU mají dlouhodobě nižší podíl (Itálie, Lucembursko, Španělsko) 11 Finsko Kypr Švédsko Dánsko Německo Rakousko Spojené státy Slovinsko Francie Belgie Estonsko EU28 Nizozemí Velká Británie Irsko Norsko ČR Portugalsko Lucembursko Španělsko Itálie Maďarsko Litva Polsko Chorvatsko Malta Slovensko Řecko Lotyšsko Bulharsko Rumunsko Podíl výdajů na výzkum a vývoj v % HDP (průměr 21-212) Průměr EU28
Zaměstnanost ve VaV 2,3 1,8 1,3,8 1 8 6 4 2 Podíl výdajů na VaV v % HDP 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji (v tisících) + 7 % Podíl výdajů na VaV na HDP v posledních letech výrazně vzrostl Část nárůstu lze vysvětlit přílivem evropských fondů, část daňovými modifikacemi Nárůst zaměstnanosti v oblasti výzkumu a vývoje značný Otázka efektivnosti výdajů na VaV: nárůst prostředků a zaměstnanosti se nemusí mechanicky projevit 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 12
Problematická efektivnost výdajů 5 4 3 2 1 Počty patentů pro domácí přihlašovatele 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213??? Počet patentů poměrně malý, ale zdá se, že se prosazuje rostoucí trend 6 5 4 3 2 1 Velká Británie Počet grantů udělených Evropskou radou pro výzkum (ERC) v letech 27-213 Německo Francie Nizozemí Švýcarsko Španělsko Itálie Belgie Švédsko Rakousko Dánsko Finsko Irsko Portugalsko Řecko Maďarsko 4 granty =,2 % z celkového počtu!!! Norsko Polsko ČR Kypr Prosazení se na evropské grantové scéně např. u ERC dokonce velmi špatné 13
Struktura výdajů na VaV 1% 8% 6% 4% 2% Sektory provádění VaV vysokoškolský vládní podnikatelský Markantní je nárůst role vysokých škol Nadpoloviční většina investic dlouhodobě realizována firmami % 25 26 27 28 29 21 211 212 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Firemní investice v mld. Kč 25 26 27 28 29 21 211 212 veřejné podniky domácí soukromé soukromé pod zahraniční kontrolou Ve firemním VaV hrají nejdůležitější roli soukromé firmy pod zahraniční kontrolou Teorie montovny tak nejspíše není relevantní 14
Závěry V ČR po celou dobu od transformace docházelo k úspěšné absorpci inovací, oproti ostatním CEEC vynikáme např. nadprůměrnou úspěšností na mezinárodních trzích (růst objemu, změna struktury i růst dosažených cen v cizích měnách) Absorpce inovací umožněna jak růstem specifické kapitálové zásoby, tak i růstem lidského kapitálu Úspěšnost a efektivnost v tvorbě vlastních inovací prostřednictvím VaV je však méně zřejmá, znatelné zvýšení výdajů a zaměstnanosti (+ 7 %) ve VaV zatím bez odpovídajícího efektu Kvantifikovatelné výstupy (např. patenty, mezinárodní granty) spíše podprůměrné 15
Doporučení Hospodářská politika by se měla snažit vytvořit prostředí, které by bylo nápomocné pro tvorbu inovací na tržním základě, ale nijak by je nezvýhodňovalo oproti jiným ekonomickým aktivitám. Investiční pobídky a dotace zaměřené na aplikovaný výzkum vedou k misalokaci zdrojů. Mají-li firmy aplikovaný výzkum provádět, musejí mít jistotu, že v případě úspěchu jim nebudou nadprůměrné výnosy omezovány ad hoc státními zásahy nebo obecně vysokým zdaněním zisků. Vzhledem k silně průmyslové struktuře ekonomiky je pokračování a prohlubování inovací nutnou podmínkou pro úspěšný vývoj ekonomiky. 16
Děkuji za pozornost www.cnb.cz Vladimír Tomšík e-mail: Vladimir.Tomsik@cnb.cz