Ř ešenéú zemí: sprá vní ú zemí ORP Tá bor Kraj: Jihoč eský

Ř ešenéú zemí: sprá vní ú zemí ORP Tá bor Kraj: Jihoč eský

Zaká zka: Zpracová ní ú zemně analytických podkladů pro obec s rozšířenou působností Tá bor rozbor udržitelného rozvoje ú zemí. Část zaká zky: B Rozbor udržitelného rozvoje ú zemí Pořizovatel: Městský úřad v Tá boře, odbor ú zemního rozvoje, Žižkovo ná městí 2, 390 15 Tá bor, e-mail: bohuslava.bohacova@mu.tabor.cz ladislav.pavlik@mu.tabor.cz Zpracovatel: Hlavní projektant: Projektanti: Doc.ing.arch.Ivan Horký,DrSc. Ing. Petr Kohoutek Ing. Vá clav Jetel Ing.arch. Marek Janatka, PhD. Ing. Roman Vodný Jan Peč man Zaká zkové číslo zpracovatele: 0408 Zaká zkové číslo objednatele: SD/00317/2008 Datum zpracová ní: říjen 2008 Datová bá ze podkladů pořizovatele: srpen 2008 2

B.ROZBOR U DRŽITELNÉHO ROZVOJE Ú ZEM Í OBSAH I.Textováčást: I.1.ČLENĚNÍ ROZBORU U DRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEM Í...6 I.2 VYHODNOCENÍ ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ŘEŠENÉHO ÚZEM Í...13 I.2.1.C HARAKTERISTIKA STAVU Ú ZEM Í Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH Ú ZEMNÍCH VZTAHŮ...13 I.2.2.SW OT ANALÝZA ŠIRŠÍCH Ú ZEM NÍCH VZTAHŮ ORP TÁBOR...14 I.2.3.P ROBLÉMY Ú ZEM Í Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ...15 I.3.ROZBOR U DRŽITELNÉHO ROZVOJE ŘEŠENÉHO Ú ZEM Í...16 1.3.A.1.HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA...16 1.3.A.1.1. Chara kteristika stavu z hlediska hospodářské základn y... 16 1.3.A.1.2. Analýza SWOT hospodářské základn y... 29 1.3.A.1.3. Problém y územ íz hlediska hospodářské základn y... 32 1.3.A.2.VEŘEJNÁ EKONOMIKA...33 1.3.A.2.1. Chara kteristika současného stavu veřejné ekon om iky... 33 1.3.A.2.2. Analýza SWOT veřejné ekon om iky... 34 1.3.A.2.3. Problém y územ íz hlediska veřejné ekon om iky... 35 1.3.A.3.DOPRAVNÍ INFRASTRUKTU RA A DOPRAVNÍ SYSTÉM Y...36 1.3.A.3.1. Chara kteristika současného stavu... 36 1.3.A.3.2. Analýza SWOT dopra vníin fra struktury a dopra vních systém ů... 40 1.3.A.3.3. Problém y územ íz hlediska dopra vníin fra struktury a dopra vních systém ů... 42 1.3.A.4.TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA...45 1.3.A.4.1. Chara kteristika současného stavu... 45 1.3.A.4.2. Analý za SWOT technické in fastruktury... 48 1.3.A.4.3. Problém y územ íz hlediska technické in fra struktury... 49 I.3.B PILÍŘ SOUDRŽNO STI SP OLEČENSTVÍ OBYVATEL...52 I.3.B.1.O BYVATELSTVO...52 I.3.B.1.1. Chara kteristika současného stavu obyvatelstva... 52 I.3.B.1.2. Analýza SWOT obyvatelstva... 54 I.3.B.1.3 Problém y územ íz hlediska obyvatelstva... 56 I.3.B.2.VZDĚLÁVÁNÍ...57 I.3.B.2.1. Chara kteristika současného stavu územ íz hlediska vzděláván í.... 57 I.3.B.2.2. Analýza SWOT územ íz hlediska vzděláván í.... 58 I.3.B.2.3. Problém y územ íz hlediska vzdělanosti... 59 I.3.B.3. ZDRAVOTNICTVÍ...60 I.3.B.3.1. Chara kteristika stavu územ íz hlediska zdra votnictví.... 60 I.3.B.3.2. Analýza SWOT územ íz hlediska zdra votnictví... 62 I.3.B.3.3. Problém y územ íz hlediska zdra votnictví.... 62 I.3.B.4.SOCIÁLNÍ PÉČE...63 I.3.B.4.1. Chara kteristika stavu územ íz hlediska sociálnípéče... 63 3

I.3.B.4.2. Analýza SWOT územ íz hlediska sociálnípéče... 63 I.3.B.4.2. Problém y územ í k řešen íz hlediska sociálnípéče... 64 I.3.B.5.K ULTU RA A PAMÁTKOVÁ P ÉČE...65 I.3.B.5.1. Chara kteristika stavu územ íz hlediska kultury a pa mátkové péče... 65 I.3.B.5.2. Analýza SWOT územ íz hlediska kultury a pa mátkové péče... 67 I.3.B.5.3. Problém y územ ík řešen íz hlediska kultury a pa mátkové péče... 67 I.3.B.6.SPORT A TĚLOVÝCHOVA...69 I.3.B.6.1. Chara kteristika územ íz hlediska sportu a tělovýchovy... 69 I.3.B.6.2. Analýza SWOT územ íz hlediska sportu a tělovýchovy... 69 I.3.B.6.3. Problém y územ íz hlediska sportu a tělovýchovy... 70 I.3.B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND...72 I.3.B.7.1. Chara kteristika stavu územ íz hlediska bydlen ía bytového fon du... 72 I.3.B.7.2. Analýza SWOT územ íz hlediska bydlen ía bytového fon du... 73 I.3.B.7.3. Problém y územ íz hlediska bydlen ía bytového fon du... 74 I.3.B.8.ZAM ĚSTNANOST A TRH PRÁCE...75 I.3.B.8.1. Chara kteristika stavu územ íz hlediska zaměstnanosti a trhu práce... 75 I.3.B.8.2. Analýza SWOT územ íz hlediska zaměstnanosti a trhu práce... 76 I.3.B.8.3. Problém y územ íz hlediska zaměstnanosti a trhu práce... 77 I.3.B.9.B EZPEČ NOST A OCHRANA OBYVATELSTVA...78 I.3.B.9.1. Chara kteristika stavu územ íz hlediska bezpečnosti a ochra ny obyvatelstva... 78 I.3.B.9.2. Analýza SWOT územ íz hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatelstva... 80 I.3.B.9.3. Problém y územ íz hlediska bezpečnosti a ochra ny obyvatelstva... 81 I.3.B.10.SÍDELNÍ STRUKTU RA, SU BREGIONALIZACE...83 I.3.B.10.1. Chara kteristika stavu územ íz hlediska sídelnístruktury a subregion alizace... 83 I.3.B.10.2. Analýza SWOT územ íz hlediska sídelnístruktury a subregion alizace... 86 I.3.B.10.2. Problém y územ íz hlediska sídelnístruktury a subregion alizace... 87 I.3.C ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ...88 I.3.C.1.G EOLOGIE.HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ...88 I.3.C.1.1. Chara kteristika stavu územ íz hlediska geologie a horn in ového prostředí.... 88 I.3.C.1.2. Analýza SWOT územ íz hlediska geologie a horn in ového prostředí... 91 I.3.C.1.3. Problém y územ íz hlediska geologie a horn in ového prostředí.... 92 I.3.C.2.HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE...93 I.3.C.2.1. Chara kteristika stavu územ íz hlediska hydrologie a klim atologie... 93 I.3.C.2.2. Analýza SWOT územ íz hlediska hydrologie a klim atologie... 95 I.3.C.2.3. Problém y územ íz hlediska hydrologie a klim atologie... 96 I.3.C.3.P ŮDNÍ FOND...97 I.3.C.3.1. Chara kteristika stavu územ íz hlediska půdn ího fon du... 97 I.3.C.3.2. Analýza SWOT územ íz hlediska půdn ího fon du... 99 I.3.C.3.3. Problém y územ íz hlediska půdn ího fon du... 100 I.3.C.4.ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ...10 1 I.3.C.4.1. Chara kteristika stavu územ íz hlediska zatížen íživotního prostředí.... 101 I.3.C.4.2. Analýza SWOT územ íz hlediska zatížen íživotního prostředí.... 103 I.3.C.4.3. Problém y územ íz hlediska zatížen íživotního prostředí... 103 I.3.C.5.O CHRANA PŘÍRODY...10 5 I.3.C.5.1. Chara kteristika stavu územ íz hlediska ochra ny přírody... 105 I.3.C.5.2. Analýza SWOT územ íz hlediska ochra ny přírody... 111 I.3.C.5.3. Problém y územ íz hlediska ochra ny přírody a kra jin y... 112 4

I.4.SOUHRNNÁ ANALÝZA SW OT...113 I.4.1.ANALÝZA SW OT HOSPODÁŘSKÉHO PILÍŘE...113 I.4.2.ANALÝZA SW OT PILÍŘE SOUDRŽNOSTI OBYVATEL...117 I.4.3.ANALÝZA SW OT ENVIRONMENTÁLNÍHO PILÍŘE...122 I.5.VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ PILÍŘŮ U DRŽITELNÉHO ROZV OJE...125 I.6.VYHODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH STŘETŮ ZÁ MĚRŮ ZMĚN VYU ŽITÍ Ú ZEM Í S LIMITY VYU ŽITÍ Ú ZEM Í...139 I.7.PŘEHLED PROBLÉM Ů K ŘEŠENÍ...145 I.7.1.HLAVNÍ OKRUHY PROBLÉM Ů V Ú ZEM Í K ŘEŠENÍ...145 I.7.2.1. H ospodářský pilíř:............ 145 I.7.2.2. Pilíř soudržnosti společen stvíobyvatel.... 147 I.7.2.3. Environ men tálnípilíř............ 148 I.8.SEZNAM POUŽITÝC H ZKRATEK A JEJICH VÝZNAM...15 0 I.9SEZNAM TABU LEK,GRAFŮ A KARTOGRAM Ů V TEXTU...15 4 I.10.POUŽITÉ INFORM AČNÍ ZDROJE...15 6 II.Grafickáčást II.4.Problémový výkres 1:25 0 00,1:10 0 00 (12 mapových listů A1) samostatnápříloha 5

I.1.ČLENĚNÍ ROZBORU U DRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEM Í. Základem rozboru udržitelného rozvoje územísprávního obvodu je analýza SW OT (strengths,weeknesses,opportunities,threats),tudíž vyhodnocenísilných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (rizik). Z všeobecně platné metodiky analýz je patrné, že vyhodnocené silné a slabé stránky území jsou charakteristikami současného stavu, kdežto vyhodnocení příležitostí a hrozeb je posouzením předpokladů pravdě podobného budoucího vývoje území. Tato pracovní metoda je úvodem rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Tábor aplikována na vyhodnocení širších územních vztahů ORP s cílem určit hlavní vazby území vkontextu Jihočeského kraje, celého státu i středoevropského prostoru,které nejvýrazněji ovlivňují podmínky rozvoje ORP Tábor. Pro účely územně analytických podkladů SO ORP Tábor je vprvní fázi rozboru udržitelného rozvoje území provedena SW OT analýza podle jednotlivých tematických okruhů, rozdě lených do třech základních pilířů RURÚ : hospodářského pilíře pilíře soudržnosti společenstvíobyvatel(sociálnípilíř) environmentálního pilíře. Struktura tematických okruhů i jejich zařazení pod jednotlivé pilíře RU RÚ jsou shodné s vyhodnocením podkladů k RURÚ (část A), takže je snadné konfrontovat syntetické závěry jednotlivých tematických analýz SW OT se stavem a vývojem území, jeho hodnotami a limity využití, jež byly vyhodnoceny včásti A této práce.obsahovástruktura jednotlivých tematických SW OT analýz je standardně členěna na: charakteristiku stavu podle vybraných indikátorů vyhodnocení analýzou SW OT určeníproblémů k řešení. Ve druhé fázi RU RÚ je provedena celková sumární analýza SW OT řešeného území dle pilíř ů udržitelného rozvoje. Obsahem třetífáze RURÚ je vyhodnocení vyváženosti vztahů třech pilířů udržitelného rozvoje území, t.j.posouzení jejich proporčníharmonie,či naopak disharmonie,včetně identifikace hlavních střetů. Obdobně ve čtvrté fázi jsou konfrontovány záměry změn využití území s jeho limity využití a na základě této konfrontace jsou určeny hlavnístřety (konflikty). Na základě výsledků čtvrté fáze je pak pátá fáze RU RÚ věnována souhrnnému přehledu problémů k řešeníve správním obvodu ORP Tábor. Pro potřeby pořízení územně analytických podkladů krajů a následně obcí jsou relevantní zejména následujícílegislativnínormy: zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon SZ) vyhláška č.500/2006 Sb.o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a evidenci územně plánovacíčinnosti. Při zpracování Podkladů pro RU RÚ ORP Tábor byly rovněž použity a plně respektovány Metodické návody k Příloze č.1 část A vyhlášky č.500/2006 Sb. a Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady obcí,vypracované a publikované Ú stavem územního rozvoje vbrně (2007). 6

Textová složka obou tematických částí A a B je dále doplněna vybranými relevantními kartogramy, tabulkami a schématy, integrovanými zpracovatelem do příslušné kapitoly textu. Grafická složka obsahuje příslušné tematické výkresy předepsané vyhláškou č.500/2006 Sb.vměřítku 1:25 0 00,resp. 1:10 0 00. Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Tábor, které je tvořeno správním i obvody celkem 79 obcí: Balkova Lhota, Bečice, Bechyně, Bě leč, Borotín, Bradáčov, Březnice, Černýšovice, DlouháLhota, Dobronice u Bechyně, Dolní Hořice, Dolní Hrachovice, Dražice, Dražičky, Drhovice, Haškovcova Lhota, Hlasivo, Hodě tín, Hodonice, Chotoviny, Choustník, Chrbonín, Chýnov, Jedlany, Jistebnice, Košice, Košín, Krátošice, Krtov, Libě jice, Lom, Malšice, Meziříčí, Mladá Vožice, Mlýny, Nadě jkov, Nasavrky, Nemyšl, Nová Ves u Chýnova, Nová Ves u Mladé Vožice, Oldřichov, Opařany, Planá nad Lužnicí, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, Psárov, Radenín, Radě tice, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Radkov, Rataje, Ratibořské Hory, Rodná, Řemíčov, Řepeč, Sezimovo Ústí, Skopytce, Skrýchov u Malšic, Slapsko, Slapy, Smilovy Hory, Stádlec, Sudoměřice u Bechyně, Sudoměřice u Tábora, Svrabov, Šebířov, Tábor, Turovec, Ústrašice, Vilice, Vlčeves, Vodice, ZadníStřítěž,Záhoří,Zhoř u M ladé Vožice,Zhoř u Tábora a Želeč. Podle údajů pořizovatele je celková rozloha řešeného území 10 0.270 ha. Správní obvod ORP Tábor tvořícelkem 198 katastrálních území ve struktuře a souvislostech, které jsou patrné z tabulky T-1 Členení řešeného území podle katastrálních území. Celková populace na tomto území činí 81.30 9 obyvatel. T - 1 Členěnířešeného územípodle katastrálních území Obec Kód obce Počet obyvatel Počet katastrálních území Názevkatastrálních území Balkova Lhota 563251 116 [4] 1 Balkova Lhota Bečice 563366 77 [4] 1 Bečice nad Lužnicí Bechyně 552054 5 557 [4] 3 Bechyně Hvožď any u Bechyně Senožaty u Bechyně Bě le č 560 448 178 [4] 1 Bě leč u Mladé Vožice Borotín 55210 1 533 [4] 4 Borotín u Tábora Bra dáčov 5 5 2127 62 [4] KamennáLhota u Borotín Libenice u Tábora Pikov 2 Bradáčov HorníSvětláu Bradáčova Březnice 552135 185 [4] 1 Březnice u Bec hyně Černýšovice 563722 70 [4] 1 Černýšovice DlouháLhota 56365 0 169[4 ] 1 DlouháLhota u Tábora Dobronice u Bechyně 552224 10 3 [4] 1 Dobronice u Bechyně DolníHořice 552241 80 2 [4] 10 DolníHořice Hartvíkov 7

DolníHrachovice 560 529 146 [4] Chotčiny Kladruby Lejčkov Mašovice Nové Dvory u Pořína Oblajovice Pořín Prasetín 2 HorníHrachovice Mostek u Ratibořských Hor Dražice 552283 763 [4] 1 Dražice u Tábora Dražičky 552291 111 [4] 1 Dražičky Drhovice 56330 7 179[4 ] 1 Drhovice Haškovcova Lhota 563625 71 [4] 1 Haškovcova Lhota Hlasivo 560 481 178 [4] 2 Hlasivo Hodě tín 5 98992 88 [4] Rašovice u Hlasiva 2 Blatec u Hodě tín Hodě tín Hodonice 562904 161 [4] 1 Hodonice u Bechyně Chotoviny 552461 1 65 6 [4] 10 Beranova Lhota Choustník 552470 519[4 ] Broučkova Lhota Č ervené Záhoří Chotoviny Jeníčkova Lhota Liderovice Moraveč u Chotovin Řevnov Sedlečko u Chotovin Vrážná 3 Choustník K ajetín Přeboř u Choustníku Chrbonín 563145 141 [4] 1 Chrbonín Chýnov 552496 2 257 [4] 5 Dobronice u Chýnova Chýnovu Tábora Kloužovice Velmovice Záhostice Jedlany 562963 61 [4] 1 Jedlany Jistebnice 552534 2 006 [4] 13 Božejovice Cunkov Drahnětice Chlum u Jistebnice Jistebnice 8

Košice 552585 717 [4] Makovu Jistebnice Orlovu Jistebnice Padařov Plechov Pohoříu Jistebnice Svoříž Vlásenice u M akova Zvěstonín 2 Doubínad Lužnicí Košín 562955 57 [4] 1 Košín Krátošice 560 634 113 [4] 1 Krátošice Košice u Sobě slavi Krtov 5630 30 149[4 ] 1 Krtov Libě jice 5635 44 10 4 [4] 1 Libě jice Lom 5635 87 15 1 [4] 1 Lom Malšice 552666 1 767 [4] 7 Čenkovu Malšic Dobřejice Malšice Maršovu Tábora Obora u M aršova Třebelice Všechlapy u Malšice Meziříčí 563234 162 [4] 1 Meziříčí MladáVožice 55270 4 2728 [4] 8 Bendovo Záhoří Blanice u M ladé Vožice Janovu M ladé Vožice Krchova Lomná MladáVožice Noskov Radvanovu M ladé Vožice StaráVožice Mlýny 552712 138 [4] 1 Mlýny u Choustníku Nadě jkov 549631 743 [4] 8 Brtec Chlístovu Nadě jkova Modlíkov Mozolov Nadě jkov Petřík ovice Starcova Lhota Vratišov Nasavrky 559016 52 [4] 1 Nasavrky u Tábora Nemyšl 552747 287 [4] 4 Dě dice u Nemyšle Hoštice u Nemyšle Nemyšl 9

Prudice NováVes u Chýnova 552763 273 [4] 1 NováVes u Chýnova NováVes u Mladé Vožice 56345 5 181 [4] 4 HorníStřítež Křtěnovice Mutice NováVes u Mladé Vožice Oldřichov 552798 244 [4] 1 Oldříchovu Mladé Vožice Opařany 55280 1 1370 [4] 6 Nové Dvory u Opařan Olšíu Opařan Oltyně Opařany Podboří Skrýchovu Opařan Planánad Lužnicí 552828 3 45 4 [4] 1 Planánad Lužnicí Pohnánec 560 553 59[4 ] 1 Pohnánec Pohnání 55285 2 76 [4] 1 Pohnání Pojbuky 552861 117 [4] 2 Pojbuky Psárov 563374 145 [4] Radenín 552917 498 [4] ZadníLomná 2 Psárov Tříklasovice 5 Bítovu Radenína Hroby Koznice u Chýnova Lažany u Chýnova Radenín Radě tice 552925 220 [4] 1 Radě tice u Bechyně Radimovice u Tábora 563196 61 [4] 1 Radimovice u Tábora Radimovice u Želče 552933 376 [4] 1 Radimovice u Želče Radkov 552941 163 [4] 1 Radkovu Tábora Rataje 552976 204 [4] 1 Rataje u Bechyně Ratibořské Hory 552992 728 [4] 5 Dub u Ratibořských Hor Rodná 560 626 95 [4] Podolíu Ratibořských Hor Ratibořice Ratibořské Hory Vřesce 3 Blanička Rodná Řemíčov 560 511 77 [4] 1 Řemíčov Nahořany u M ladé Vožice Řepeč 5530 34 252 [4] 1 Řepeč Sezimovo Ústí 5530 69 7 30 2 [4] 1 Sezimovo Ústí Skopytce 5530 85 15 0 [4] 2 Chabrovice Skopytce Skrýchovu M alšic 560 669 130 [4] 2 Dudov 10

Slapsko 599026 149[4 ] Slapy 599042 470 [4] Smilovy Hory 553123 40 5 [4] Stádlec 5 5 3140 616 [4] Sudoměřice u Bechyně 553166 678 [4] Skrýchovu M alšic 2 Moraveč u M ladé Vožice Slapsko 2 HnojnáLhotka Slapy u Tábora 6 Malý Ježov Radostovice u Smilových Hor Smilovy Hory Stojslavice Tě chobuz II Velký Ježov 4 Křída u Stádlce Slavňovice Stádlec Staré Sedlo u Stádlce 3 BechyňskáSmoleč Bežerovice Sudoměřice u Bechyně Sudomě řice u Tábora 553174 281 [4] 1 Sudoměřice u Tábora Svrabov 563170 59[4 ] 1 Svrabov Šebířov 553204 383 [4] 4 Křekovice u Vyšetic Tábor 552046 35 769[4 ] Šebířov Vyšetice Záříčíu M ladé Vožice 10 Čekanice u Tábora Čelkovice Hlinice Horky u Tábora Klokoty Měšice u Tábora Náchod u Tábora StoklasnáLhota Tábor Turovec 55160 1 226 [4] 1 Turovec Zárybničnáhota Ústrašice 599123 266 [4] 1 Ústrašice Vilice 553280 173 [4] 1 Vilice Vlčeves 5 63447 77 [4] 1 Vlčeves Vodice 553328 185 [4] 4 Babčice Domamyšl Malešín u Vodice Vodice u Tábora ZadníStřítež 563927 28 [4] 1 ZadníStřítež Záhoří 599000 59[4 ] 1 Záhoříu Bechyně 11

Zhoř u Mladé Vožice 599034 95 [4] 1 Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora 560 430 163 [4] 1 Zhoř u Tábora Želeč 553417 868 [4] 2 Bezdě čín Želeč u Tábora Poznámky: /4/ - ke 31.12.2005 zdroj: Územně identifikačníregistr Č R Administrativně správní členění řešeného území SO ORP Tábor zobrazuje přehledně následující kartogram: K-1 Administrativně správníčleněníúzemíorp Tábor Zdroj: Databáze sledovaných jevů Ú AP ORP Tábor 12

I.2 VYHODNOCENÍ ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ŘEŠENÉHO Ú ZEM Í I.2.1 CHARAKTERISTIKA STAVU Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH Ú ZEM NÍCH VZTAHŮ I.2.2 SW OT ANALÝZA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ORP TÁBOR I.2.3 PROBLÉMY Ú ZEM Í Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ I.2 VYHODNOCENÍ ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ŘEŠENÉHO Ú ZEM Í I.2.1.Charakteristika stavu územíz hlediska širších územních vztahů. Území SO ORP Tábor má relativně výhodnou geografickou polohu ve vztahu k hlavním evropským dopravním koridorům i ve vztahu k celostátním rozvojovým oblastem ČR.Řešeným územím prochází několik významných dopravních koridorů, které mají význam jak celorepublikový, tak i evropský. Území leží relativně blízko státní hranice s Rakouskem.Přes relativně blízký Linz prochází jeden z hlavních evropských východozápadních multimodálních dopravních koridorů Mnichov Salc burk Vídeň - Budapešť.Tato polohovávýhoda řešeného území však až do úplného dokončení dálnice D3 a jejího připojení na rakouskou dálnici A1 zůstane potenciální příležitostí pro budoucí rozvoj, neboť teprve dokončení D3 umožní přesun části severojižních dopravních evropských proudů do dopravního koridoru, procházejícího územím ORP Tábor.Po dálnici D3 a silnici I/3 (E 55) je za 1 hodinu jízdy na sever dostupné hlavní město Praha, vevropské sídelní struktuře (ESPON) klasifikované jako potenciální silné metropolitní centrum (1,25 mil. obyv.) a napojené na IV. multimodálnídopravníkoridor Berlín Dráž ď any Praha Brno - Vídeň. Stávající slabou stránkou území ORP Tábor je absence kvalitního připojení na evropské železniční koridory.spojení po železnici je zastaralé a všestranně nekvalitní.přepravní časy nákladové i osobní dopravy nemohou konkurovat přepravním časům silniční dopravy, parametry celostátních tratí a tra ťových zařízení nevyhovují kombinované železniční přepravě AGTC. Přestože je železniční síť vřešeném území relativně hustá, její stávající parametry vylučují převzetí evropsky významných tranzitních toků mezi severozápadem a jihovýchodem kontinentu. Přes relativně vysoký počet letišť vřešeném územíi Jihočeském kraji,neníleteckádoprava vřešeném území téměř vůbec rozvinuta a vnejbližším období nebude hrát podstatnější roli rozvojového impulzu území. 13

I.2.2.SW OT analýza širších územních vztahů ORP Tábor SILNÉ STRÁNKY relativně výhodnágeografickápoloha na republikové rozvojové ose nadnárodního významu OS3 mezi centry osídleníprahou a Č. Budě jovicemi geografickáblízkost k hlavním evropským multimodálním dopravním koridorům přirozenáfunkce brány do Jihočeského kraje s vysokým potenciálem k rozvoji cestovního ruchu rozmanitost specifických forem krajinného rázu, vysoké civilizačníhodnoty sídelnístruktury SLABÉ STRÁNKY nedostačujícídopravníspojenís hlavním městem Prahou i regionálním centrem Českými Budě jovicemi slabé dopravníspojeníse sousedními regiony, zejména ve směru západ - východ zastaralost železničních tratía tra ťových zařízení,vylučujícípřevzetívýznamnějšího podílu na přepravních tocích nedostatečně rozvinutácivilníleteckádoprava, obtížnádostupnost mezinárodních letišť PŘÍLEŽITOSTI Dobudovánídálnice D3,umožňujícívyužít potenciální výhody příznivé geografické polohy posílenífunkčních vazeb a výrobních kooperací s Rakouskem,SRN a ostatními zeměmi a regiony EU po vybudovánídálnice D3 a IV.tranzitního železničního koridoru dobré podmínky pro postupné vybudovánícentra vysokoškolského vzdě lánís navazujícími kapacitami vědy a výzkumu rozvoj infrastruktury a služeb pro cestovníruch, zejména pro jeho měkké formy:agroturistika, rekreačnícyklistika,poznávacíturistika,vodní turistika vybudovánízó n ekonomických aktivit a technologických parků podle promyšlené koncepce a vnávaznosti na D3 a IV.TŽK s přednostním využitím tzv. brow nfields HROZBY trvalý růst intenzity silničnídopravy,zejména po dokončenídálnice D3 s negativním dopadem na životníprostředí nedostatečně diferencovaný výrobnípotenciál s nízkým zastoupením sofistikovaných technologiía služeb,zranitelný vperiodách všeobecného hospodářského pokle su ekonomickástagnace při jednostranném zaměřenína tradičnízemědě lstvía lesnictví degradace životního prostředípodél nejzatíženějších dopravních koridorů,vokolí výrobních průmyslových i zemědě lských areálů a vmístech soustředě ného cestovního ruchu 14

I.2.3.Problémy územíz hlediska širších vztahů. Z hlediska výsledků SW OT ana lýzy širších územních vztahů se jako hlavní problémy k řešení vcelostátních, regionálních koncepčních dokumentech (např. Politika územního rozvoje ČR návrh 2008, Strategie udržitelného rozvoje Jihočeského kraje, Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje a dalších) a Ú PD jevíjako nejpodstatnější: 1.2.3.1. zlepšit dostupnost a přepravní parametry dopravního spojení s hl.m.prahou, Č.Budě jovicemi a Lincem vybudováním dálnice D3 a IV.tranzitního železničního koridoru pro kombinovanou dopravu AGTC,včetně navazujícíinfrastruktury 1.2.3.2.všestranně zlepšit dopravnívazby územíorp Tábor se sousedními regiony Vysočina, Plzeňským krajem a Jihomoravským krajem rekonstrukcí silnic I. a II. třídy a modernizací vnitrostátního železničního koridoru železniční dopravy (TEN) 1 Plzeň České Budě jovice Brno 1.2.3.3.upřesnit regionální rozvojové oblasti a rozvojové osy s ohledem na specifické oblasti Táborska a jejich vnějšíúzemnívazby 1.2.3.4. upřesnit územní rozsah rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2 Táborsko a zásady povolovánízmě n využitíúzemívní 1.2.3.5. zlepšit propojení center osídlení ORP (Tábor, Planá n.l., Bechyně) se sítí ostatních sídela tím vytvářet předpoklady pro vyvážený,trvale udržitelný rozvoj 1.2.3.6. účinně chránit civilizační i přírodní hodnoty území, zejména jeho osobité kvality a charakteristiky,vytvářejícíjeho image. 1.2.3.7.řešit územní souvislosti upřesně ného koridoru D3, IV. TŽK a dále koridorů silnic I. třídy I/19 (Pelh ř imov), dále řešit dopravní systém vrámci aglo merace, tak aby byla v maximálnímožné míře vyloučena tranzitnídoprava z jádrového území, 1.2.3.8. zpř esnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením N-OB2, stanovit pravidla pro jejich využití, vy řešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na ve řejnou technickou infrastrukturu, 1.2.3.9.p ř i řešeníurbanizace územíminimalizovat negativnívlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při ř ešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupenízeleně vurbanizovaných částech N-OB2. 1 TEN = Transeuropean Network,t.j.Transevropskásíť 15

I.3.A HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ I.3.A.1 Hospodářskázákladna I.3.A.2 Veřejnáekonomika I.3.A.3 Dopravníinfrastruktura a dopravnísystémy I.3.A.4 Technickáinfrastruktura I.3.ROZBOR U DRŽITELNÉHO ROZVOJE ŘEŠENÉHO Ú ZEM Í 1.3.A.1.Hospodářskázákladna. 1.3.A.1.1.Charakteristika stavu z hlediska hospodářské základny. a) Ekonomickáaktivita podle odvětví Ekonomická aktivita ve správním území SO Tábor se opírá především o kombinaci průmyslové a zemědě lské výroby (rostlinná a živočišná výroba, lesnictví, produkce konzumních ryb) s potravinářským a dřevozpracujícím průmyslem a vposledním období též s cestovním ruchem. Vřešeném území, podobně jako vcelém Jihočeském kraji, zřetelně převládázpracovatelský průmysl produkující výrobky s vyšší přidanou hodnotou (průmysl celkem má 45,7 % podíl na počtu zaměstnaných). Podíl textilního a elektrotechnického průmyslu se vregionu na celkovém obratu, exportu i zaměstnanosti vý razně snížil a podobná situace nastala i u některých strojírenských podniků. Útlum jejich činností vedl k dočasnému růstu tzv. strukturální nezaměstnanosti a byl poměrně rychle kompenzován novými pracovními příležitostmi vsofistikovaném strojírenství, slu žbách, stavebnictví a rozvoji veřejné infrastruktury. Výrazný útlum a následná restrukturalizace postihla též zemědě lskou výrobu. Bezprostřední reakcí na nové tržní podmínky byl v90. letech minulého století rychlý rozvoj malého a středního podnikání na základě poptávky trhu a zaměřené hlavně na subdodávky automobilovému průmyslu, na stavebnictví a rozvoj veřejné infrastruktury včetně cestovního ruchu. Silná orientace průmyslu na některé sektory automobilový a dopravní průmysl, potravinářský a dřevozpracující průmysl může z hlediska hospodářské stability nést určitá rizika související s možnými strukturálními problémy v daných odvětvích a poklesem poptávky po jejich výrobcích na domácích i světových trzích vdobě globálního hospodářského útlumu nebo při zostření konkurenčních podmínek na trhu. Z tohoto důvodu je nutné vyvinout maximální úsilí k diverzifikaci odvětvové struktury podniků přicházejících do zón ekonomické aktivity. Dominance výrob pro automobilový průmysl může vpřípadě odbytových potíží tohoto odvětví vyvolat rozsáhlou strukturální nezaměstnanost. Toto nebezpečí je reálné zejména vpřípadě nenáročných montážních prací, které lze snadno přesunout do zemí s levnější pracovní silou.rozvoj hospodářské základny SO ORP Tábor je podmíněn restrukturalizací, inovací a optimalizací výrob a technologií a trvalým vytvářením příznivého podnikatelského prostředípro investory,včetně iniciačních nástrojů k novému 16

využití opuštěných či nedostatečně využívaných výrobních areálů (brow nfields), přípravy veřejné a dopravní infrastruktury pro zóny ekonomických aktivit. Významnou součástí tohoto úsilí budou diferencované formy podpory malého a středního podnikání, podpora vědy, výzkumu a vývoje jako faktoru růstu efektivnosti a konkurenceschopnosti výroby. Na konkurenceschopnost ekonomických subjektů vúzemním obvodu ORP Tábor mávelký vlivjejich velikostní struktura. Velké podniky mají většinou vybudovánu silnou pozici na trzích a mají lepší možnosti překonat konjunkturální výkyvy stagnačních období, malé podniky citlivěji reagují na hospodářský cyklus, vykazují vyšší fluktuaci, současně však jsou vysoce inovativní a lépe reagují na prudké změny poptávky.m alé a střední podniky navíc generují velkou část pracovních příležitostí na trhu práce.hospodářskázákladna ORP Tábor vykazuje příznivou kombinaci několika velkých podniků a většího počtu malých a středních podniků. Zhlediska odvětvového členění má čelnou pozici obchod, zemědě lství a dále průmyslová výroba, hospodářské aktivity na trhu nemovitostí a stavebnic tví. Odvětví primárního sektoru zemědě lství, lesní hospodářství a rybolov vykazují podíl 4,8 %. Přestože nízký podíl primární sféry v Jihočeském kraji stále klesá, je její zastoupení mezi regiony ČR spolu s krajem Olomouckým stále nejvyšší. Dobývání nerost ných surovin nemá pro ekonomiku SO ORP Tábor zásadní význam, podíl tohoto odvětví se pohybuje stále okolo 0,5 %. Nejvýznamnějším odvětvím vřešeném území je zpracovatelský průmysl, který se podílí na hrubé přidané hodnotě více než 31%. V této oblasti je průmyslová výroba zaměřena vso ORP především na výrobu komponent dopravních prostředků; zpracování dřeva, výrobu dřevařských výrobků; výrobu vlákniny a papíru; výrobu základních kovů a kovodě lných výrobků, výrobu potravin a nápojů. Toto odvětví, v ČR se rozvíjející v rámci průmyslu nejrychleji, osciluje na celkové hodnotě produktu stále okolo 27 %, je však možno sledovat mírný pokles.tento vývoj neodpovídátrendům včr.důležitým odvětvím pro ekonomiku kraje i ORP Tábor je výroba a rozvod elektřiny, tepla a vody, které s podílem 9 % na hrubé přidané hodnotě zaujímají čtvrté místo vekonomické struktuře kraje.nejrychlejší tempa růstu lze registrovat zejména vletech 2005 a 2006.Podíl stavebnictví kolísáokolo 7 %, přičemž od roku 2004 lze vysledovat mírný pokles. Podíl ostatních odvětví, která můžeme zahrnout pod pojmem terciární sféra činí 51 %. V rámci terciární sféry zaujímají více než 10 % celkové hodnoty odvětví obchodu a opravmotorových vozidel a dále spotřebního zboží, dopravy, skladování, pošt a telekomunikací. U obou je však registrováno mírné zvýšeníjejich podílu na celkové struktuře. Táborsko je dlouhodobě vnímáno především jako zemědě lská oblast s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Zemědě lství, které je tradičním a charakteristickým odvětvím hospodářství Jihočeského kraje, se významně podílí na údržbě a tvorbě krajiny. Lesní hospodářství plní vkraji významnou ekonomickou,krajinotvornou a rekreačnífunkci,kterávytvářípodmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Fenoménem zejména jižníčásti územíso ORP Tábor je také rybářstvís dlouholetou tradicí. b) Rozvojováúzemípro ekonomické aktivity. Mezi základní faktory ekonomické prosperity obcí patří územně technické podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit.ve správním území ORP Tábor je vtomto ohledu poměrně příznivá situace díky existenci a dalším rozvojovým možnostem několika příznivě lokalizovaných průmyslových zón Tábor Čekanice, Tábor Měšice, Sezimovo Ústí II a dalších, s volnou plochou několika desítek ha. 17

Průmyslové zóny jsou vkontaktní poloze k současně zastavěnému území městské aglomerace Tábor, jsou velmi dobře dostupné z budoucí rychlostní silnice R 4 i z dálnice D 3, jsou dopravně obslouženy městskou i regionální autobusovou dopravou a mají vybudováno kapacitní připojení na systémy technické infrastruktury území. Pro potenciální investory se však vřešeném území nabízejí nejen příležitosti dobře připravených průmyslových zón na okrajích intravilánu sídel, ale i celá řada přestavbových území zastaralých a zcela či částečně nevyužívaných průmyslových a zemědě lských areálů, tzv. brow nfields. Využití těchto příležitostí je však většinou vázáno na realizaci asanací včetně odstranění starých ekologických zátěží území (viz údaje obsažené ve sledovaném jevu č.64) finančními prostředky veřejných rozpočtů. Z podkladů k RURÚ ORP Tábor vyplývá,že se pro investory vřešeném územínabízídostatečná řada připravených průmyslových zón a rozvojových lokalit. V současné době některé průmyslové zó ny v regionu marně čekají (popř. i po zainvestování) několik let na investory a investice do nich dosud vložené z prostředků veřejných rozpočtů je tudíž až dosud třeba považovat za neefektivní. Spřihlédnutím k výši těchto investic i územnímu rozsahu těchto ploch, není příliš žádoucí vznik dalších nových průmyslových zón nadmístního významu na území SO ORP Tábor. V rámci udržitelného rozvoje územíje vhodné se zaměřit zejména na obsazenípřipravených zainvestovaných ploch a nové funkčnívyužitístávajících nevhodně užívaných průmyslových a výrobních ploch a areálů (brow nfields) s cílem snižování negativních dopadů výroby na životní prostředí. Současně vytipovat lokality, ve kterých by vhodné doplnění chybě jící nebo nedostatečné technické infrastruktury minimalizovalo negativní vlivy stávajících výrobních aktivit na okolí a iniciovalo rozvoj jednotlivých výrobních provozů umístěných v těchto lokalitách, podporovat regeneraci starých průmyslových areálů a zajistit doplňkové služby (vzdě lávací systém, městskádoprava apod.) Zdáse, že efektivnější cestou k žádoucí diverzifikaci hospodářské základny území je vpodmínkách SO ORP Tábor podpora středního a malého podnikání formou neinvestičních pobídek a již zmíněná preference nového využitíbrow nfields. c) V ymezenírozvojových a hospodářsky slabých oblastí. c1)rozvojové oblasti, rozvojové osy jsou V PÚR ČR, návrh 2008 vymezeny a definovány jako území, ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území z důvodů soustředě ní aktivit mezinárodního a republikového významu a těch, které svým významem přesa hují území jednoho kraje; rozvojové osy pak ve výrazné vazbě na významné dopravnícesty.rozvojové oblasti a osy jsou v této národníúrovni vymezeny správními obvody obcís rozšířenou působností(orp).řešeného území se vtomto smyslu přímo týkározvojováosa OS6 Praha České Budě jovice republikového významu, která prochází územím SO ORP Tábor od severu k jihu podél soubě žných tras dálnice D3 a IV. TŽK. Nepřímo ovlivnírozvoj hospodářské základny ORP Tábor i rozvojováoblast OB10 Českobudě jovicko a především budoucízó na ekonomické aktivity nadregionálního významu vnemanicích. ZÚR Jihočeského kraje rozvojovou oblast OB10 a rozvojovou osu OS6 upřesňuje vpodrobnosti správních území jednotlivých obcí a podle regionálních a místních potřeb vymezuje další rozvojové oblasti a osy nadmístního významu nezbytné pro rozvoj území kraje s ohledem na vazby na okolní státy a kraje. Takovou rozvojovou oblastí nadmístního významu je i N-OB 2 Táborsko kterázahrnuje území t ř í stavebně srostlých mě st Plané nad Lužnicí, Sezimova Ústí, Tábora a obce Chotoviny, s vysokou 18

koncentracíobyvatelstva a socioekonomických aktivit.rozvojováoblast N-OB2 Táborsko se vymezuje v rozsahu v závorkách uvedených katastrálních území v rámci obcí Balkova Lhota (Balkova Lhota), Chotoviny (Vráž ná, Morave č u Chotovin, Jeníčkova Lhota, Chotoviny, Broučkova Lhota, Liderovice, Č ervené Záhoří,Sedlečko u Chotovin),Planánad Lužnicí(Planánad Lužnicí),Sezimovo Ú stí(sezimovo Ústí), Svrabov (Svrabov), Tábor (Hlinice, Zárybničná Lhota, Č elkovice, Horky u Tábora, Č ekanice u Tábora, Stoklasná Lhota, Klokoty, M ě šice u Tábora, Náchod u Tábora,Tábor), Turovec (Turovec) v ORP Tábor a stanovujíse pro ni tyto zásady pro rozhodovánío zm ě nách vúzemí: podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB2 především na významné mezinárodní a vnitrostátnísilničnía železničnítahy,s vazbou na Středočeský kraj a kraj Vysočina, podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Chotoviny D3, Tábor sever a Tábor D3 Planá nad Lužnicí jih a rozvoj obytných, sportovně rekrea čních a sociálních funkcí podporovat zejména vúzemíchotoviny jihovýchod,tábor sever,sezimovo Ú stízápad, vpřírodně a krajinář sky cenném území nivy řeky Lužnice a krajinář sky cenného území u sídla Chotoviny vě novat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývajícíz ochrany přírody a krajiny. Dále se návrhem Zásad územního rozvoje JčK stanovují následující úkoly pro územní plánování v navazujících Ú PD výše vyjmenovaných obcí: ř ešit územní souvislosti upřesně ného koridoru D3, IV. TŽK a dále koridorů silnic I. třídy I/19 (Pelh ř imov), dále řešit dopravní systém vrámci aglomerace, tak aby byla v maximální možné míře vyloučena tranzitnídoprava z jádrového území, zpř esnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením NOB2, stanovit pravidla pro jejich využití,vy řešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzováníploch pro dopravu vklidu a napojenína ve řejnou technickou infrastrukturu, při ř ešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při ř ešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupenízeleně vurbanizovaných částech N-OB2. Návrh ZÚR JčK dále upřesňuje vymezenírozvojové osy nadmístního významu N-OS4 Východní P ísecko Táborsko - Pelh ř imovské, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvo řený silnicí I/29 (Písek Bernartice I/19) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvo řený silnicíi/19(tábor Chýnov Pelh ř imov),vyjma rozvojové oblasti N-OB1 a N-OB2.Návrh ZÚR JČ K ji vymezují vrozsahu SO ORP Tábor do rozsahu katastrálních území uvád ěných v závorkách : Opa řany (Oltyně,Opa řany),drhovice (Drhovice),Meziř íčí(m eziř íčí),dražice (Dražice u Tábora),Dolní Hořice (Kladruby, Lejčkov, Dolní Hořice, Pořín, Prasetín), Ř epeč (Řepeč), NováVes u Chýnova (Nová Ves u Chýnova) a stanovuje tyto zásady pro rozhodovánío zm ě nách vúzemí: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit vn-os4 především do územís dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na ve řejnou technickou infrastrukturu, zejména vúzemíu sídelbernartice a Chýnov, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinář ské hodnoty území a zachovat přim ěřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území p ř írody, 19

podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území vrámci rozvojové osy N-OS4, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídela pohledově významnápa noramata sídela krajiny; Dále byly stanoveny úkoly pro územníplánovánívnavazujících Ú PD výše vyjmenovaných obcí: ř ešit územní souvislosti upřesně ného koridoru silnice I/19 a I/29 s ohledem na polohu a technické řešenía koordinovat je s krajem Vysočina, při ř ešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodnía krajinné hodnoty vúzemía při řešenírozvojových ploch a koridorů vrámci N-OS4, zpř esnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí vrám ci vymezeného N-OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití. Na území Jihočeského kraje je dále vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB 3 Pacovsko,kterápředstavuje území přilehlé ke kraji Vysočina a jeho specifické oblasti Pacovska, které je přírodně, krajinář sky a kulturně historicky cenné, ale nachází se ve vnitř ní periferii Jihočeského kraje,mimo hlavnírozvojové osy a oblasti.návrh ZÚR JčK: a.ji vymezujído rozsahu katastrálních územíuvád ěných vzávorkách vrámci správních území obcí Bě le č (Bě le č u Mladé Vožice), Pojbuky (Pojbuky), Smilovy Hory (Stojslavice, Smilovy Hory, Malý Ježov, Velký Ježov, Těchobuz II, Radostovice u Smilových Hor), Vilice (Vilice), Zadní Střítež (Zadní Střítež) na územíorp Tábor b.stanovujívrámci jejího vymezenítyto zásady pro rozhodovánío zm ě nách vúzemí: podporovat řešenívytvářejícípodmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatela jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybě jící ve řejné infrastruktury,vúzemích ohrožených vysídlením, podporovat řešenívytvářející podmínky pro rozvoj a propagaci služeb voblasti turistického a cestovního ruchu, podporovat zkvalitně ní a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvo řit podmínky pro zkvalitně ní dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu; Dále návrh ZÚR JčK stanovuje tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: územně vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitně ním ve řejné vybavenosti vytvo řit předpoklady k celosezó nníprosperitě vúzemía stabilizovat tak životníúrove ň obyvatelvtéto oblasti, př i urbanizaci území umožnit rozvoj v oblasti agroturistiky, rekreace, sportu a turistického ruchu, řešit dopravnívybavenost formou zkvalitně nísilničnísít ě pro motorovou dopravu a doplně ní turistických tras, cyklotras, včetně tras pro hippoturistiku s vazbou jak na Jihočeský kraj tak na kraj Vysočina. 20

c2) Hospodářsky slabé oblasti Hospodářsky slabé oblasti byly vymezeny v roce 2004 v rámci Programu rozvoje Jihočeského kraje 2004 2006.Program rozvoje Jihočeského kraje bylvroce 2007 aktualizován pro období2007-2013. Při aktualizaci vroce 2007 bylo použito jiné metodiky (včetně výbě ru kritérií) oproti roku 2004 včetně jiného vymezenídílčích posuzovaných jednotek (2004 obec,2007 generelové jednotky). 2 T-2 Hospodářsky slabé oblasti aktualizovaný stavčerven 2007 Hospodářsky slabé oblasti (červen 2007) - jako zákl.územníjednotky byly stanoveny generelové jednotky Hospodářsky Generelovájednotka Obce slabáoblast HSO 1 Bechyně Bechyně,Březnice,Černýšovice,Dobronice u Bechyně, Haškovcova Lhota,Hodě tín,hodonice,radě tice,rataje, Sudoměřice u Bechyně,Záhoří HSO 2 MladáVožice Bě leč,hlasivo,mladávožic e,nováves u Mladé Vožice, Oldřichov,Řemíčov,slapsko,Smilovy Hory,Šebířov,Vilice,Zhoř u Mladé Vožice HSO 3 Sezimovo Ústí Košice,Planánad Lužnicí,Sezimovo Ústí HSO 4 Tábor Balkova Lhota,Bečice,Borotín,Bradáčov,DlouháLhota,Dolní Hořice,DolníHrachovice,Dražice,Dražičky,Drhovice, Chotoviny,Choustník,Chrbonín,Chýnov,Jedlany,Jistebnice, Košín,Krátošice,Krtov,Libě jice,lom,malšice,meziříčí,mlýny, Nadě jkov,nasavrky,nemyšl,nováves u Chýnova,Opařany, Pohnánec,Pohnání,Pojbuky,Psárov,Radenín,Radimovice u Tábora,Radimovice u Želeče,Radkov,Ratibořské Hory,Rodná, Řepeč,Skopytce,Skrýchovu Malšic,Slapy,Stádlec,Sudoměřice u Tábora,Svrabov,Tábor,Turovec,Ústrašice,Vlčeves,Vodice, ZadníStřítež,Zhoř u Tábora,Želeč zdroj: Program rozvoje Jihočeského kraje a Územně identifikačníregistr ČR Vymezení hospodářsky slabých oblastí na území SO ORP podle jednotlivých indikátorů ukazují následujícítabulky: T-3 Přírůstek stěhováním na 1 0 00 obyvatel(ročníprůměr 2001 2005) POÚ Název POÚ Přírů stek stě hováním na 1 000 obyvatel (roč ní prů mě r2001-2005) hodnocení váha : 0,1 2 Generelové jednotky představují nejpodrobnější regionální členění území. Jejich centrem je obec, která má základní střediskové funkce (pošta, škola, zdravotní zařízeni, některé správní funkce např.stavební a zejména matričníúřad) a k níjsou přičleněny obce,které k nímajízákladníspádovost. 21

31121 Bechyně -4,7 2 31124 Tá bor -0,3 10 31122 Mladá Vožice 2,4 23 31123 Sezimovo Ú stí 2,4 23 zdroj: Program rozvoje Jihočeského kraje T-4 Hustota dopravních sítí vá ha : 0,2 POÚ Název POÚ Silnice I. třídy Silnice II. třídy Silnice III. třídy Železnice výsledek hodnocení 31122 Mladá Vožice 0 0,307170784 0,326822124 0 0,124833 12 31121 Bechyně 0 0,302710737 0,348748547 0,07895634 0,149375 22 31124 Tá bor 0,103819545 0,170265271 0,463061977 0,112908971 0,162404 29 31123 Sezimovo Ú stí 0,206811609 0,080749953 0,439223343 0,358780683 0,237825 36 zdroj: Program rozvoje Jihočeského kraje T-5 Souhrnné hodnocenínezaměstnanosti pracovní síla se bere z roku 2001, obecně platný ú daj i v jiný ch vý počtech na žá dost MPSV vá ha : 0,3 POÚ Název POÚ Uchazeč i o zamě stnání celkem (k 31. 12.2005) Uchazeč i o zamě stnání nad 12 mě síců (k 31.12.2005) Volná pracovní místa (k 31.12.2005) Ekonomicky aktivní celkem (SL 2001) výsledek hodnocení 31121 Bechyně 280 70 26 3 936 0,0371 25 31124 Tá bor 1 967 416 312 29 162 0,0323 30 31122 Mladá Vožice 139 25 11 2 375 0,0283 32 31123 Sezimovo Ú stí 295 67 79 5 733 0,0235 34 zdroj: Program rozvoje Jihočeského kraje T-6 Průměrné hrubé měsíčnímzdy vkč za rok 2005 (přepočtené na osoby plně zaměstnané) vá ha : 0,1 POÚ Název POÚ Mzda hodnocení 31121 Bechyně 16529 21 31122 Mladá Vožice 16529 21 31123 Sezimovo Ú stí 16529 21 31124 Tá bor 16529 21 zdroj: Program rozvo je Jihočeského kraje 22

K -2 Průměrné hrubé měsíčnímzdy vkč za rok 2005 (přepočtené na osoby plně zaměstnané) zdroj: Program rozvoje Jihočeského kraje T-7 Podílzaměstnanosti vzemědě lství,lesnictvía rybolovu na celkové zaměstnanosti vroce 2001 váha : 0,1 Kód POÚ Název POÚ Ekonomicky aktivní k 1. 3. 2001 Pracující v země dě lství, lesnictví a rybolovu 2001 Podíl pracujících v země dě lství, lesnictví a rybolovu v % 2001 hodnocení 31122 Mladá Vožice 2 375 352 15,5 6 31121 Bechyně 3 936 291 7,9 27 31124 Tá bor 29 162 2 113 7,9 30 31123 Sezimovo Ú stí 5 733 196 3,6 36 zdroj: Program rozvoje Jihočeského kraje 23

K -3 Podílzaměstnanosti vzemědě lství,lesnictvía rybolovu na celkové zaměstnanosti vroce 2001 zdroj: Program rozvoje Jihočeského kraje T-8 Hustota obyvatelstva k 31.12.2005 váha : 0,1 POÚ Název POÚ Poč et obyvatel k 31. 12.2005 Výmě ra k 31. 12.2005 v ha Hustota obyvatelstva (na km 2 ) hodnocení 31122 Mladá Vožice 4 815 14 567 33,1 11 31121 Bechyně 7 517 13 244 56,8 25 31124 Tá bor 56 502 68 014 83,1 32 31123 Sezimovo Ú stí 11 303 4 387 257,6 38 zdroj: Program rozvoje Jihočeského kraje 24

K -4 Hustota obyvatelstva k 31.12.2005 zdroj: Program rozvoje Jihočeského kraje T-9Souhrnné hodnocení POÚ Název POÚ Populace POÚ Populace % Plocha POÚ Plocha % Migrace 31122 Mladá Vožice 4815 6,008460511 14566,6499 14,53590998 2,358051505 31121 Bechyně 7517 9,380186431 13243,7073 13,21575918-4,732026144 31124 Tá bor 56502 70,50675718 68013,8266 67,87029741-0,275049809 31123 Sezimovo Ú stí 11303 14,10459588 4387,2919 4,378033423 2,397762089 T-9Souhrnné hodnocení- dokončení 80137 100 100211,4757 100 zdroj: Program rozvoje Jihočeského kraje POÚ Název POÚ Doprava Zamě stnanost Mzda Zamě stnanost země dě lství Osídlení 31122 Mladá Vožice 0,124833448 0,028336842 16529 15,49977983 33,05495796 31121 Bechyně 0,149374978 0,037144309 16529 7,937806874 56,75903151 31124 Tá bor 0,162404334 0,032329744 16529 7,850349235 83,07428478 31123 Sezimovo Ú stí 0,237825008 0,023460666 16529 3,556523317 257,6304531 zdroj: Program rozvoje Jihočeského kraje 25

d) Zajištěníhospodářského rozvoje území. Pro zajištěníhospodářského rozvoje je nezbytné vytvářet územně technické podmínky pro rozvoj ekonomických aktivit zejména ve střediscích osídlení, která mohou iniciovat rozvoj i ve svém spádovém obvodu.v hospodářsky slabých oblastech je nutné podpořit nejen hospodářský rozvoj,ale i účinně řešit specifické problémy těchto území, vyplývající většinou z jejich periferní polohy vzhledem k rozvojovým oblastem a rozvojovým osám. Zlepšovat je tudíž třeba i dopravní infrastrukturu,jejípřipojenína hlavnídopravníkoridory a také technickou vybavenost území. V těchto územích budou vytvářeny předpoklady pro takové aktivity, které budou zohledňovat přírodnía kulturníhodnoty území,využijímístnípotenciálúzemí,především lidské zdroje. e) Cestovníruch. Území SO ORP Tábor mávelmi dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu.vúzemním obvodu ORP Tábor se nalézá několik významných oblastí a center cestovního ruchu různého charakteru. Jejich lokalizaci a druhovou charakteristiku (kategorii) ukazuje následujícítab.: T -10 Oblasti a podoblasti cestovního ruchu vso ORP Tábor Oblast cestovního ruchu Podoblast cestovního ruchu Obec/sdružení obcí kategorie Jižní Č echy Tá borsko Č eská Sibiř Tá bor Chý nov Planá n.l. Mladá Vožice Ratibořské Hory PSCR SCR PCR PSCR PSCR Dolní Lužnice Bechyně SCR Legenda: PSCR polyfunkčnístředisko cestovního ruchu SCR středisko cestovního ruchu PCR příměstské centrum rekreace zdroj: ČSÚ Za příměstská centra rekreace a střediska cestovního ruchu jsou pokládána sídla s významnou rekreační funkcí, disponující ubytovacími kapacitami a významným podílem rekreačního bydlení. Počet lůžek vhlavních ubytovacích zařízeních sídla zde představuje minimálně jeden a půl násobek počtu trvale žijících obyvatel sídla nebo min. 2000 uživatelů vúzemí, počet lůžek OIR je minimálně 500 a počet lůžek vhu Z min. 200. Strukturu hromadných ubytovacích zařízení a její vývoj vletech 2004 2006 vřešeném územíudávánásledujícítabulka: 26

T-11 Hromadnáubytovacízařízenípodle kategorie přepočteno na územívroce 2007 Kategorie 2004 2005 2006 Hromadná ubytovací zařízení celkem 89 85 87 v tom Hotel ***** - - - Hotel, motel, botel **** 3 3 4 Hotel, motel, botel *** 11 11 11 Hotel, motel, botel ** 2 2 2 Hotel, motel, botel * 1 - - Hotel garni ****,***,**,* - - - Penzion 25 23 24 Kemp 14 14 14 Chatová osada 5 5 6 Turistická ubytovna 5 5 6 Ostatní ubytovací zařízení jinde neuvedená 23 22 20 stav k 1.12. nebo k poslednímu dni, kdy zařízení nabízelo ubytová ní v průběhu daného roku zdroj: ČSÚ Střediskem cestovního ruchu (SCR) je sídlo nebo několik přirozeně provázaných sídel atraktivních pro rekreaci, disponujících přírodními hodnotami území, kulturně historickým potenciálem a vybavené základními a doplňkovými službami cestovního ruchu.jejich rekreační funkce výrazně převažuje nad ostatními hospodářskými funkcemi. Hlavním krit eriem pro zařazení sídla mezi střediska CR je počet lůžek vhlavních ubytovacích zařízeních a OIR vzávislosti na velikosti území obce a dále význam obce jako turistického centra pro příslušnou turistickou oblast a podoblast. Základní parametry středisek CR je možno shrnout takto: bohaté hodnoty přírodního prostředí kulturně historický potenciálsídla (sídel) základnía doplňkové služby CR síť značených turistických komunikací turistickáinfrastruktura rozvinutástruktura rekreačního bydlenía ubytování,hu Z využívanásezó nně a bě hem víkendů omezenámíra působenínegativních civilizačních zátěží(hluk,prašnost,intenzita dopravy,..) vysokákvalita životního prostředí dominujícírekreačnífunkce sídla Polyfunkční střediska cestovního ruchu (PSCR) jsou zpravidla větší sídla zajišťující obslužné zázemí pro střediska CR a příměstská centra rekreace. Disponují souborem doprovodných a doplňkových služeb a komplexem zařízení občanské vybavenosti včetně jejích vyšších typů. Jsou dobře dopravně dostupná a disponují rovněž hodnotami atraktivními z hlediska CR, především bohatstvím kulturně historických hodnot. Slouží nejen jako servisní zázemí CR, ale i jako nástupní místo do oblasti či podoblasti CR a sama jsou významným turistickým cílem. 27

Hlavní trendy využívání center a oblastí CR a rekreace směřují k intenzívnímu, aktivnímu trávení volného času a tím i k tlaku trhu na rozvoj tzv.tvrdých forem cestovního ruchu, představujících zátěž životního prostředí. Snahou je tyto formy CR omezovat, územně soustřeď ovat spíše do intravilánů polyfunkčních středisek CR a vméně urbanizovaných oblastech CR je spíše nahrazovat k životnímu prostředíšetrnými formami (např.agroturistikou,cykloturistikou po vyznačených trasách,atd.) Sportovně rekreačnípotenciálje vúzemíorp Tábor zaměřen hlavně na letnísezó nnívyužití. Potenciál přírodních i kulturních atraktivit na území SO ORP Tábor je velmi pestrý a umožň uje rozvoj témě ř všech hlavních forem turistiky. Region má velmi dobré předpoklady pro rozvoj aktivní cykloturistiky, pro uplatně ní pě ší i vodní turistiky s tematickým zaměřením na poznávání historických i technických památek, kulturních zajímavostí a tradic. Díky široké paletě možností pro sportovní vyžití na venkově, jako rybolov, myslivost, jízda na koních a dalších, vznikají podmínky pro rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky. V Táboře i Bechyni jsou velmi dobré podmínky pro vytvoření významných, atraktivních center pro kongresové a incentivní formy cestovního ruchu v historicky atraktivním prostředí. Na významu neustále získává oblast lázeň ství (Bechyně), zdůrazňující svou nabídku ozdravných pobytů. SO ORP Tábor tak disponuje dostatečným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu zejména v letní sezó ně, ale i v období mimo hlavní sezó ny. Potenciál pro zimní rekreaci se omezuje na ně kolik lokalit voblasti České Sibiře,Mladovožicku a Ratibořských Hor.V této oblasti existují kapacitní a zejména kvalitativní rezervy, jejichž využitím by bylo možné zlepšit kvalitu a strukturu nabídky pro návšt ě vníky Táborska a jižních Č ech.c íleným využíváním tohoto potenciálu s citlivým přístupem k jihočeské přírodě a krajině je možno dosáhnout velice dynamického a různorodého rozvoje cestovního ruchu vúzemí SO ORP Tábor. Nejvyšší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu mápovodí Lužnice a mě sta Tábor a Bechyně s jejich nejbližším okolím.tato místa jsou zárove ň turisty nejvíce navšt ě vována a zejména v období letní turistické sezó ny se projevuje přetíženost ně kterých atraktivních lokalit. Problémy pak vznikají např. při ř ízeném pohybu návšt ě vník ů na exponovaných místech ve významných návšt ě vnických centrech (Tábor), případně ve vybavenosti kempů na Lužnici apod. Ř ešením je zavedení profesionální průvodcovské služby, vylepšení turistické infrastruktury v tě chto exponovaných místech (parkovišt ě a jejich vybavenost, navigační systémy, informační mapy apod.), tvorba nových produktů cestovního ruchu, které by lákaly návšt ě vníky i na jiná turisticky rovněž atraktivní místa, případně rozptýlení návšt ě vník ů využitím potenciálu jiných,zatím méně navšt ě vovaných lokalit. Kvalita poskytovaných služeb v ubytovacích za ř ízeních se sice neustále zlepšuje, ale celkově zatím mnoho za ř ízení nedosahuje příslušného mezinárodního standardu ve své kategorii. Nedostatky jsou jak ve vybavení ubytovacích za ř ízení patřičnou infrastrukturou, tak vkvalit ě lidských zdrojů. Bě hem posledních pěti let se ale v regionu vyprofilovalo několik za ř ízení s vysokým standardem všech poskytovaných služeb a jejich úspě ch výrazně motivuje okolní za ř ízení ke zlepšení kvality svých služeb. Kvalita nabízených služeb ve stravovacích za ř ízeních se působením konkurenčního prost ř edí mírně zlepšuje a tento trend má rychlejší průbě h, než u ubytovacích za ř ízení. Především ve městech postupně vznikají za ř ízení s vysokou úrovní služeb i dobrou kvalitou obsluhy, která se specializují kuchyní, vybavením i atmosférou na určitou oblast ; ně která z tě chto za ř ízení nabízejí i regionální speciality. Nerozvinutá infrastruktura představuje jeden z hlavních problémů rozvoje cestovního ruchu vso ORP Tábor. Její rozvoj v minulém období brzdily i nedokončené pozemkové úpravy, probíhající privatizace, nízké možnosti domácích investorů a nedůvě ra zahraničních investorů plynoucí z nestability tržního a legislativního prost ř edí v Č eské republice. Obce a mě sta disponují 28