STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Pöyry Environment a.s. květen 2007 STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 4. SHRNUTÍ A STANOVENÍ PRIORIT Objednatel: Jihomoravský kraj Žerotínovo nám. 3/5 602 00 Brno

4. SHRNUTÍ A STANOVENÍ PRIORIT... 2 4.1 POPIS ODTOKOVÝCH POMĚRŮ A PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ ŘEKY SVRATKY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI... 2 4.1.1 Svratka od areálu koupaliště v obci Nedvědice po obec Černvír... 4 4.1.2 Svratka v úseku Černvír, Doubravník, Borač... 7 4.1.3 Svratka v úseku Borač, Štěpánovice, Předklášteří, Tišnov... 10 4.1.4 Svratka v úseku Tišnov, Březina, Heroltice, Veverská Bítýška... 14 4.1.5 Svratka v úseku pod VD Brno... 18 4.1.5.1 Stávající stav toku, objektů na toku a orientační návrh protipovodňových opatření... 19 4.1.5.2 Popis dílčích úseků řeky Svratky z hlediska kapacity stávajícího koryta a z hlediska návrhu protipovodňových opatření (dle původních výsledků výpočtů hladin)... 21 4.1.6 Závěr... 48 4.1.7 Záplavová území podél řeky Svratky... 49 4.2 POPIS ODTOKOVÝCH POMĚRŮ A PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ ŘEKY SVITAVY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI... 59 4.2.1 Svitava v úseku Letovice Svitávka... 61 4.2.2 Svitava v úseku Svitávka Skalice nad Svitavou... 64 4.2.3 Svitava v úseku Skalice nad Svitavou Lhota Rapotina... 65 4.2.4 Svitava v úseku Lhota Rapotina Doubravice nad Svitavou... 66 4.2.5 Svitava v úseku Doubravice nad Svitavou. Rájec Jestřebí... 67 4.2.6 Svitava v úseku Rájec Jestřebí. Spešov a Ráječko... 69 4.2.7 Svitava v úseku Spešov a Ráječko Blansko... 70 4.2.8 Svitava v úseku Blansko Adamov... 73 4.2.9 Svitava v úseku Adamov - Bílovice nad Svitavou... 74 4.2.10 Svitava v úseku Bílovice nad Svitavou Obřany... 75 4.2.11 Svitava v úseku od mostu v Obřanech po silniční most v Maloměřicích... 77 4.2.12 Svitava v úseku od silničního mostu v Maloměřicích po pevný jez Husovice... 78 4.2.13 Svitava v úseku od jezu Husovice po silniční most v Zábrdovicích... 79 4.2.14 Svitava v úseku od mostu v Zábrdovicích po silniční most na ulici Křenové... 80 4.2.15 Svitava v úseku od mostu na ulici Křenové po silniční most na ulici Kaštanové... 81 4.2.16 Svitava v úseku od mostu na ulici Kaštanové až po soutok se Svratkou... 82 4.2.17 Svitava v úseku od ústí Svratky po Brněnec, tj. po hranici JM kraje... 85 4.2.18 Závěr... 88 4.3 POPIS ODTOKOVÝCH POMĚRŮ A PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ ŘEKY DYJE V JIHOMORAVSKÉM KRAJI... 90 4.3.1 Dyje v úseku od Vranovské po Znojemskou přehradu... 90 4.3.2 Dyje v úseku mezi nádrží Znojmo a VDNM... 91 4.3.3 Vodní dílo Nové Mlýny (VDNM)... 94 4.3.4 Oblast Dyje mezi VDNM a ústím do Moravy... 94 4.4 STANOVENÍ PRIORIT... 99 TABELÁRNÍ A GRAFICKÉ PŘÍLOHY... 104 4_zprava_JMK.doc strana 1

4. SHRNUTÍ A STANOVENÍ PRIORIT 4.1 Popis odtokových poměrů a protipovodňových opatření řeky Svratky v Jihomoravském kraji Řeka Svratka odvádí téměř všechny vody západní části Moravy. Pramení na jihozápadním úbočí Žákovy hory z výtoku tzv. Černého bahna ve výšce cca 780 m n. m. Od pramene až pod Brno protéká úzkými údolími (místy šířky jen několik desítek metrů.) pod Brnem přebírá svůj největší přítok řeku Svitavu. Řeka Svitava pramení severozápadně od města Svitavy ve výšce cca 443 m n.m. Zpočátku protéká nepříliš širokým údolím asi do 200 m s průmyslovými obcemi a městy, jež se pod Blanskem mění v mimořádně úzké soutěsky s četnými meandry. V Brně a zejména pod Brnem protéká řeka Svratka širokou úrodnou nížinou s šířkou údolí až 4 km. Pod Litavou (Cézavou) u Židlochovic přechází Svratka do údolí dyjsko-svrateckého. Protéká po svém levém břehu vínorodými svahy a po svém pravém břehu se rozlévá při povodních do lužních lesů a polních pozemků. U Pouzdřan se vlévá do upravené výustní tratě střední zdrže Novomlýnské nádrže. Povodí Svratky se Svitavou má zhruba obdélníkový tvar, orientovaný svojí úhlopříčkou ve směru severojižním. Délka toku od pramene k ústí je cca 174 km. Od ústí k soutoku se Svitavou je vzdálenost cca 17 km. Vývin povodí, tj. nárůst velikosti povodí s délkou toku je velmi charakteristický po soutok se Svitavou se skládá ze dvou podobných a symetrických povodí Svitavy 1160 km 2 a vlastní Svratky 1734, 70 km 2. Svratka celkem po Novomlýnskou nádrž má rozlohu povodí cca 4.128,5 km 2. Charakteristika povodí - poměr velikosti povodí k délce toku (α = F/d2) vychází pro Svitavu v hodnotě α = 0,135, pro Svratku po Svitavu je α = 0,093, pro Svratku po VDNM je α = 0,136. Podle těchto hodnot jde o povodí protáhlé s hodnotami pod α = 0,240. Z hlediska sklonových poměrů je celkový podélný sklon řeky Svratky udáván v hodnotě cca 0,00352 a celkový podélný sklon řeky Svitavy v hodnotě cca 0,00263. Geologické poměry povodí řeky Svitavy a Svratky jsou velmi pestré a zahrnují v sobě jak nejstarší, tak i nejmladší geologické útvary. Z hlediska odtoku povrchových vod je povodí vlastní Svratky tvořeno nepropustnými horninami, Českým masivem. Povrchové vody snadno odtékají nerušeně a způsobují dosti značné povodně. Horní a střední část povodí Svitavy jsou tvořeny mohutnými propustnými vrstvami ze snadno větratelných rozpadavých hornin. Ty jsou příčinou mírnění kulminačních průtoků. Dolní tok řeky Svratky protéká mocnými vrstvami čtvrtohorními, jež překrývají na pravém břehu starší miocenní slíny, jíly a písky a částečně i ždánické pískovce na levém břehu. Z hlediska klimatických a srážkových poměrů tvoří povodí Svratky klimaticky jednotné území. Srážkové poměry této oblasti jsou celkem jednoduché, srážkové gradienty jsou velmi mírné. Podle Bratránka patří horní povodí Svratky a Svitavy do oblasti relativně suché s nedostatkem až 20 %, střední a dolní část povodí s nedostatkem 0 až 10 %. Podle rozdělení ročních srážek ne jednotlivé měsíce lze konstatovat, že letní měsíce květen až srpen jsou v průměru relativně suché, září se blíží normálu a ostatní měsíce jsou relativně mokré (nejvíce pak únor). Z hlediska režimu velkých vod a podle záznamů vodočetných stanic (Veverská Bítýška, 4_zprava_JMK.doc strana 2

Bílovice nad Svitavou a Židlochovice) převládají na Svratce i na Svitavě, jako na všech ostatních západomoravských tocích, převážně zimní velké vody. Příčinou velkých vod bývá obvykle jarní tání sněhu doprovázené dešťovými srážkami viz v březnu roku 2006. Tyto povodně bývají obyčejně současně s chodem ledů. Letní povodně způsobují přívalové deště, které přicházejí po předchozích, třebas i nemnoho vydatných deštích. Výjimečně bývají způsobeny dlouhodobými srážkami, jako například v červenci v roce 1997. Je třeba zde konstatovat, že poměrně malé retenční objemy přehradních nádrží Brno a Vír, často zvětšené o nenaplněný užitkový objem, tlumí sice kulminační průtoky povodňových vln s vysokou periodicitou (Q 1, Q 2, atd.), nemůže však citlivěji ovlivnit kulminační průtoky při velkých povodňových vlnách při vyšších N letých průtocích. Výjimkou byla situace v červenci 1997 na řece Svratce pod přehradní nádrží Vír, která byla ještě polovypuštěna po rekonstrukci přehradní hráze a jejích výpustných zařízení, takže zachytila poměrně velkou část povodňové vlny, kterou podstatně transformovala a pod VD Vír byly průtoky v korytě Svratky téměř neškodné. Obce v okresu Brno venkov a vlastní Brno tak byly tímto opatřením prakticky ochráněny před extrémními záplavami, které by nastaly při zaplněném užitkovém objemu v přehradní nádrži Vír. Křivka opakování velkých vod je deformována funkcí nádrží nádrží Brněnskou a též Vírskou, avšak tato deformace se týká pouze nižších kulminačních průtoků, zatímco kulminační průtoky Q 10 až Q 100 zůstávají při stávajících manipulacích prakticky nezměněné. Podle Směrného vodohospodářského plánu (SVP) z roku 1976 nebylo počítáno s nádrží u Štěpánovic, ale pouze u Borovnice nad Vírskou přehradou. Žádné podstatnější úpravy koryt vodních toků nad soutokem se Svitavou také nejsou v plánu ani ve výhledu. Přehrada Borovnice měla plánovanou výšku 46,2 m s celkovým objemem nádrže 31,6 mil.m 3, zásobním objemem 30 mil.m 3 a stálým objemem 1,6 mil.m 3 bez ovladatelného objemu. Lokalita nádrže Borovnice leží vysoko v povodí Svratky a nemá prakticky význam na deformaci PV100. Dle původní výhledové studie řek Moravy a Dyje v oblasti jižní Moravy z roku 1960 bylo počítáno s výraznějším vlivem ochranného prostoru nádrže u Štěpánovic, ale i zde vycházely vlivy celkem nepatrné na dolní tok Svratky, resp. Dyje a Moravy. Postupová rychlost povodňových vln na toku Svratky např. mezi Pisárkami a Židlochovicemi se pohybuje podle Čermáka v hodnotách 0,9 až 5,4 m/s, podle ČHMU a PM od 0,50 do 2,80 m/s. Hospodářsko-politický rozmach zemského hlavního města Brna si v 19. století vyžádal úpravu koryta řeky Svratky a Svitavy a asi ve čtyřicátých letech 19. století byla tato úprava protažena až po Vojkovice s dokončením v roce 1853. Na tuto úpravu bylo navázáno v letech 1922 1926 přes Židlochovice s ukončením asi u bývalého cukrovaru (nad dnešní lávkou pro pěší). Trasa této úpravy byla vedena hydraulicky velice nevhodně v dlouhých a táhlých přímkách bez snahy o začlenění do okolní krajiny. Tyto úpravy (zahloubení koryta) měly i v oblasti Rajhradu neblahý vliv na založení objektů Rajhradského kláštera. Po roce 1926 se nepokračovalo se soustavnou úpravou řeky Svratky. provedeny byly jen místní úpravy v obcích Nosislav, Velké Němčice a Uherčice. V letech 1952 až 1956 byl v Rajhradě rekonstruován starý pevný betonový jez s boční propustí na pohyblivý klapkový. Nový jez má větší kapacitu než původní. Pod Židlochovicemi nebyla provedena soustavná úprava Svratky, jen místní úpravy. Především však byly způsobovány problémy v Židlochovicích nad dodnes neupraveným úsekem koryta Svratky nad Nosislaví, kde ostré meandry se svislými břehy jsou obydleny vzácnými ptáky břehulemi říčními a divokými kachnami, takže orgány ochrany přírody už v minulosti nedovolily vybudování průkopů koryta a jeho zprůtočnění. Byly podél toku jen budovány na pravém břehu tzv. lesácké hrázky a na levém břehu selské hrázky, které jsou doposud nízké, úzké a nestabilní. V minulosti byly mnohdy přelévány odlehčenými povodňovými průtoky, především na pravém břehu. V dnešní době se počítá s odlehčováním vyšších jak dvacetiletých průtoků již v úseku mezi Vojkovicemi a Židlochovicemi do pravobřežního inundačního území ve směru k obci Hrušovany u Brna, kde je město Židlochovice chráněno i ze strany inundovaných vod s celkovým 4_zprava_JMK.doc strana 3

průtokem až Q=120 m 3 /s (přibližně při celkovém průtoku ve Svratce v hodnotě Q 100 = 400 m 3 /s. Koryto řeky Svratky v Nosislavi, Velkých Němčicích a v Uherčicích místy nedosahuje ani hodnoty průtoku Q 20. Řeka Svratka byla na území JMK podrobněji studována ve větším rozsahu od šedesátých let minulého století asi třikrát: - Vodohospodářská studie řeky Svratky (v úseku od pramene až po Jihlavu) Krajské vodohospodářské rozvojové investiční středisko v Brně v roce 1961 - Odtokové poměry řeky Svratky v úseku Rajhrad Vranovice (VDNM) v roce 1978 - pro Povodí Moravy, s.p. - Stanovení zátopových území řeky Svratky v úseku VDNM VD Vír - Herálec v roce 1999 pro povodí Moravy, s.p. Řeka Svratka na území Jihomoravského kraje byla v této předkládané studii sledována informativně v úseku od obce Nedvědice až po zaústění do přehradní nádrže vodního díla Nové Mlýny na soutoku s řekou Dyjí. 4.1.1 Svratka od areálu koupaliště v obci Nedvědice po obec Černvír Pro profil řeky Svratky nad Nedvědičkou - (hydrolog. číslo povodí 4-15-01-059) udává ČHMU dopisem ze dne 16.9.1999 základní hydrologické údaje podle ČSN 75 1400 : A = 625,56 km 2, srážka = 711 mm, q a = 7,166 l.s -1 km -2, Q a = 4,483 m 3 /s, Q pd 99% = 0,43m 3 /s M - denní průtoky Q m (m 3 /s) - nad Nedvědičkou 30 90 180 270 330 355 364 dnů III. třída 10,8 5,5 3,2 2,1 1,18 0,67 0,25 m 3 /s N - leté průtoky Q N (m 3 /s) - nad Nedvědičkou 1 2 5 10 20 50 100 roků III. třída 39,5 53 71,5 86,5 102 123 140 m 3 /s Popsané N-leté a M-denní průtoky jsou ovlivněné výstavbou VD Vír a údaje byly vypracovány pro období 1931-1997 Do katastru obce Nedvědice přitéká řeka Svratka od obce Dolní Čepí. Nad Nedvědicemi je údolní niva poměrně široká, avšak široký průtočný profil s polními pozemky je zúžen zchátralým areálem bývalého koupaliště, který je situován na levém břehu Svratky na zvýšeném terénu. Průtočný profil inundace se v místě koupaliště zužuje prakticky až do profilu koryta řeky, neboť pláže koupaliště jsou zvýšené v násypu nad původní terén. Koryto Svratky se tedy přimyká ke strmému pravobřežnímu zalesněnému svahu říčního údolí. Těsně pod oploceným areálem koupaliště prochází značkovaná turistická cesta, která přechází na pravý břeh přes lávku pro pěší na řece Svratce v km 96,800 z ocelové příhradové konstrukce. Podpěry lávky jsou až za břehovými hranami, takže neovlivňují příliš průtočný profil koryta v případě zachycení plovoucích větví. V inundačním území pod koupalištěm 4_zprava_JMK.doc strana 4

nad Nedvědicemi Svratka protéká korytem situovaným napříč údolí, odvrací se od pravobřežního svahu údolí, kde je zaústěn Kovářovský potok směrem po toku se přibližuje k místní silnici od obce Dolní Čepí. Neohrázované koryto se pod ostrým meandrem přimyká k silničnímu tělesu na levém břehu, kde je třeba více zpevnit břehovou hranu a přilehlý svah koryta pro zabránění podemílání silničního tělesa. Ve směru toku se údolní niva zužuje a koryto Svratky je nasměrováno do kapacitního novějšího železobetonového silničního mostu o jednom poli v km 95,690. Krátce pod silničním mostem je situován na Svratce další původní ocelový silniční most s příhradovou konstrukcí v km 95,588, který je dnes neprůjezdný a slouží pouze jako lávka pro pěší a pro převádění některých inženýrských sítí. Krátce pod ocelovým mostem prochází koryto ve stísněných poměrech mezi přilehlou zástavbou na obou březích, kde je v ostrém meandru situován pevný boční jez. Mezi jezem a železobetonovým silničním mostem v Nedvědicích, kde není přístup ke korytu, jsou svahy koryta hustě porostlé křovinami a stromy všech velikostí a zužují průtočný profil vlastního koryta. V takových úsecích by bylo vhodné provést smýcení křovin a probírku stromů. Při vyšších průtocích zřejmě povodňové průtoky obtékají pevný jez zleva a přelévají se přes snížený levý břeh a místní komunikaci do prostoru místního fotbalového hřiště a k místní zástavbě nad silničním mostem. Předběžně se navrhuje vytvořit na levém břehu odlehčovací koryto po odbourání stávajících opuštěných přízemních objektů. Pevný boční jez v Nedvědicích v km 95,485 sloužil ke vzdouvání vody do náhonu pro potřeby místního podniku (původně MEZ Nedvědice). Kdysi byl opatřen pohyblivou válcovou hradicí konstrukcí, která je již snesena. Šikmá betonová přelivná plocha má délku přelivu 37,5 m a návodní hranu na kótě cca 320, 00 m n.m. Při pravobřežní zdi vedle hlavního přelivu je pilířem oddělena štěrková propust šířky cca 1,5 m hrazená stavidlovou dřevěnou tabulí s ručním ovládáním. Na pravém břehu je v nábřežní zdi vtok do otevřeného náhonu hrazeného dvěma stavidly šířky cca 1,5 m s motorickým ovládáním. Vzhledem k tomu, že jez je vyhrazen, natéká do náhonu méně vody a náhon dnes není využit. V průmyslovém areálu je náhon zatrubněn - potrubí DN 800 v počtu 3ks a prakticky zaslepen, neboť pod areálem je již výtok tvořen jen jedním potrubím profilu DN600, který je zahrazen pro zabránění nátoku inundovaných vod z řeky Svratky ze spodní strany. Do nadjezí je při pravobřežním pilíři zaústěn potok Nedvědička. Pod jezem je nutno stávající koryto zahloubit odstraněním štěrkových nánosů v rozšířeném toku. Pod průmyslovým areálem se tok Svratky přimyká k levobřežnímu zalesněnému svahu rozšířeného údolí a pravobřežní luční pozemky mezi řekou a odpadem od náhonu tvoří inundační území. Na pravém břehu odpadu od náhonu je vybudována jakási ochranná hrázka, která pak končí u hospodářského mostku v blízkosti zástavby několika bytových domů. Koryto odpadu je zaústěno zpět do Svratky cca 200 m pod tímto mostkem. Bytovou zástavbu těsně pod průmyslovým areálem je nutno ochránit rekonstrukcí stávající části ochranné hrázky v délce cca 500 m a další částí nové hráze pod hospodářským mostkem až po zaústění do Svratky v délce cca 200 m. Krátce pod obcí Nedvědice a pod vyústěním odpadu od náhonu je na toku Svratky v km 93,927 umístěn pevný vzdouvací práh - jez. Nad jezem je koryto Svratky neohrázované s břehovými hranami porostlými vzrostlými stromy a keři. Na obou stranách je inundační území se zemědělsky obhospodařovanými pozemky v údolí ohraničeném na levém břehu zalesněným svahem a na pravém břehu železničním náspem. Pevný srubokamenný jez se zděnými kamenobetonovými nábřežními zídkami byl vybudován v r. 1928 a rekonstruován v r. 1953 a sloužil ke vzdouvání vody do levobřežního náhonu přivádějící říční vodu na místní pilu. Šikmá přelivná plocha má délku cca 22,5 m s korunou na kótě 315,30 m n.m. V nábřežní zdi je vtok do náhonu hrazen třemi ručně ovládanými stavítky, která jsou v dnešní době neovladatelná, vtok je uzavřený a náhon je mimo provoz. Náhon na zemědělských pozemcích v inundačním území není ohrázován, takže při povodních převádí malou část povodňových průtoků. 4_zprava_JMK.doc strana 5

Níže po toku pak koryto Svratky protéká mezi lučními pozemky a je neohrázované. Podél pravého břehu prochází zpevněná cesta k areálu ČOV Nedvědice, který je situován u železniční trati, která zde kříží Svratku v místě ocelového příhradového mostu. Železniční šikmý most z ocelové příhradové konstrukce nad obcí Černvír přemosťuje koryto Svratky jedním polem. Rovněž na pravém břehu jsou pravděpodobně polní pozemky nad železniční tratí při povodních zaplavovány a inundované vody mohou odtékat i mostkem šířky cca 4 m pod železničním náspem, který šikmo kříží údolí řeky Svratky. Areál ČOV není doposud chráněn před velkou vodou, ikdyž je na mírně zvýšeném terénu. Pod železniční tratí pak Svratka natéká do prostoru lučních pozemků nad obcí Černvír. Inundované vody nad tratí mohou protékat částečně i stávajícím inundačním mostem situovaným pod ČOV. Areál ČOV umístěný v inundačním území je nutno kolem oplocení ohrázovat, případně v trase plotů zřídit ochranné zídky. Především je nutno dbát na osazení uzávěrů na stávajících kanalizačních a jiných výustech a odpadech v obci a rovněž na výtoku z ČOV, které jsou zaústěny do koryta Svratky. Vnitřní a odpadní vody pak je nutno při povodních přečerpávat mobilními čerpadly. Cca 1 km pod obcí Nedvědice leží na toku řeky Svratky obec Černvír. Místní zástavba je sice většinou situována na vyvýšených místech na pravém břehu Svratky a nad silnicí, avšak určitá část zástavby pod silnicí a pravděpodobně i samotná silnice je ve sníženém místě v obci zaplavována při zvýšených průtocích. Železobetonový silniční most o jednom poli na silnici do Skorotic se jeví jako kapacitní, avšak historický most těsně pod ním je podepřen dělícím pilířem z kamenného zdiva, které vykazuje poruchy a může dojít k jeho destrukci, především při ledochodech. Upravený svah koryta pod mostem na levém břehu nebyl při pochůzce dostatečně opevněn, takže při zvýšených průtocích může docházet k podemílání břehu. Zástavbu a silnici ve sníženém místě krátce nad silničním mostem bude nutno ochránit odsazenou zemní hrází, která by byla v horním konci zavázána do zvýšeného terénu pod silnicí a ve spodním konci do místního kopce, na kterém stojí historický kostel. Rovněž těsně nad silničním mostem je třeba chránit přilehlou zástavbu na pravém břehu Svratky ochrannou hrází zavázanou do zvýšeného terénu pod kopcem a do silničního náspu u pravobřežního pilíře mostu. V km 93,373 nad silničním mostem je na levém břehu vyústěn do Svratky odpad od náhonu, jehož koryto je vedeno mostkem pod železniční tratí. Nad tímto mostkem je v železničním náspu další - inundační most, kterým se vracejí inundované vody z řeky v úseku nad železničním mostem v km 93,732. V Černvíru jsou veškeré průtoky vody ve Svratce soustředěny do dvou přemostění, tj. do železobetonového silničního mostu s jedním polem v km 93,300 a posléze do historického dřevěného zastřešeného mostu pro pěší s jednou dělící podpěrou v km 93,278. Průtočný profil krátce nad a rovněž pod silničním mostem je nutno pročistit od přestárlých stromů na obou březích toku a více opevnit pro zabránění podemílání nábřežních pilířů. Dělící pilíř historického mostu je třeba rekonstruovat vyspárováním a proinjektováním kamenného zdiva. Na návodní straně pilíře se musí osadit pevná konstrukce ledolamu. Levobřežní svah pod historickým mostem je nutno opevnit kamennou dlažbou opřenou o zapuštěnou záhozovou patku. Těsně pod dřevěnou lávkou a silničním mostem, je na levém břehu v km 92,230 zaústěn přítok - Skorotický potok. V korytě řeky Svratky je nutno v lokalitě u silničního mostu osadit uzávěry na stávajících kanalizačních a jiných výustech a odpadech. Vnitřní vody pak je nutno při povodních přečerpávat mobilními čerpadly. 4_zprava_JMK.doc strana 6

4.1.2 Svratka v úseku Černvír, Doubravník, Borač V úseku pod obcí Černvír, tj. nad obcí Doubravník je koryto Svratky neupravené a mělké s ostrými meandry. Je tedy zřejmé, že na obou březích jsou polní pozemky zaplavovány v říčním údolí mezi železniční tratí na levém břehu a silničním náspem na pravém břehu. Nad obcí Doubravník vzdouvá vodu do pravobřežního náhonu pro bývalý mlýn, nyní pro soukromou malou vodní elektrárnu v Doubravníku, pevný - betonový jez v km 91,270. Délka přelivné hrany je cca 22,2 m a kóta přelivné hrany 309,23 m n.m. Nábřežní zdi jsou kamenobetonové. Na pravobřežní zeď navazuje vtokový objekt do náhonu v devastovaném stavu, se třemi hradícími stavítky, které jsou v současnosti neovladatelné. Při povodních je jez z obou stran obtékán, což je patrné v terénu na erodovaných březích, kde inundované vody natékají z nadjezí zpět do vlastního koryta v podjezí. Břehové hrany jsou na obou březích porostlé vzrostlými stromy. Široký prostor mezi náhonem a vlastním korytem Svratky s lučními pozemky a hřištěm je zřejmě při povodních zaplavován, stejně jako území mezi náhonem a silnicí do Černvíru. Pod areálem hřišť se postupně říční údolí zužuje a koryto Svratky se rozděluje do dvou rovnocenných ramen, mezi nimiž se vytvořil ostrov. Do pravé větve koryta je zaústěn odpad od náhonu v km 90,500. V místě spojení obou ramen je do Svratky zprava zaústěn přítok Rakovec (km 90,492). V km 90,180 je vybudován přes Svratku v obci Doubravník silniční železobetonový most o třech polích, nad nímž se říční údolí zužuje. Asi 400 m pod silničním mostem kříží řeku Svratku železniční trať v km 89,829 s ocelovým příhradovým mostem o jednom poli. Oba mosty jsou v dobrém stavu a neměly by způsobovat problémy při povodních. Koryto Svratky v popisovaném úseku pod silničním a železničním mostem je v přirozeném stavu a ve dně se nacházejí již splaveniny ze štěrků většího zrna a rovněž kameny o průměru cca 30 cm a více. Oba břehy jsou většinou v patě kynety opevněné záhozem z lomového kamene a v horní části jsou porostlé křovinami a vzrostlými stromy, které jsou stabilizačním prvkem. Terén na pravém břehu s lučními pozemky mezi řekou a železniční tratí je při vyšších průtocích zaplavován. Ve spodní části zúženého údolí býval pod Doubravníkem na řece Svratce v km 88,565 šikmý kamenný jez, který vzdouval vodu do levobřežního náhonu. V současné době je jez devastován a nacházejí se zde pouze zbytky kamenů vytvářející šikmý kamenný práh, který částečně usměrňuje proud vody od přilehlé silniční komunikace, avšak na průchod velkých vod nemá prakticky vliv. Náhon sice zůstal zachován, ale voda jím protéká pouze při vyšších stavech. Na odtokové poměry nemá žádný vliv. Řeka Svratka protéká pod bývalým jezem úzkým údolím se zalesněnými svahy mezi železniční tratí na pravém břehu a silniční komunikací na levém břehu. Níže po toku na začátku ostrého meandru je v km 88,053 do Svratky zaústěn na levém břehu přítok - Křeptovský potok. Dále po toku je situován na Svratce v km 87,673 - v lokalitě Prudká nad obcí Borač pevný srubokamenný jez, který převádí všechny vody v údolí řeky Svratky. Jez se šikmou přelivnou plochou délky 34 m má horní hranu přelivu na kótě 293,57 m n.m. Podjezí je opevněno kamenným záhozem. Šikmý jez vzdouvá vodu do náhonu do papíren na levém břehu a je v relativně dobrém stavu. Vtok do náhonu z kamenného zdiva je hrazen dvěma stavidlovými uzávěry na ruční pohon. Rovněž náhon s obdélníkovým průtočným profilem zaříznutým v levobřežním svahu je opevněn pod hladinou kamennými zdmi. V rozšířeném údolí se na pravém břehu rozprostírá tábor, ke kterému je přes Svratku v km 87,605 vybudován cca 80 m pod zmíněným pevným jezem příjezdový most o čtyř polích, který je betonový s ocelovými nosníky. Most je dlouhý a dostatečně kapacitní. Pod i nad cestním mostem je koryto poměrně široké a uprostřed se vytváří postupně z naplavenin ostrůvek, který může způsobit 4_zprava_JMK.doc strana 7

rozdělování proudu na dvě větve a jejich zařezávání do stávajících břehů. V lokalitě Prudká se úzké údolí pod cestním mostem poněkud zužuje a ve spodní části je přes koryto Svratky v km 87,423 postaven historický dřevěný most pro pěší se zastřešením. Most je na pravém břehu obtékán. Zřejmě nejužší otevřený průtočný profil na toku Svratky v této lokalitě a pravděpodobně vůbec na celém středním toku je v ostrém meandru se skalními výběžky nad papírnami, kde je rovněž vybudována protipovodňová betonová zídka nad okolním terénem. Na levém břehu se zde nachází zpevněná asfaltovaná příjezdná cesta k papírnám a nad ní je ve svahu situován zmíněný náhon v kamenných zdech. Do papíren na levém břehu je přístup zajištěn přes řeku v km 86,780 po šikmém ocelovém příhradovém mostě. Přes papírny protéká náhon, jehož odpad je vyústěn do Svratky na levém břehu v km 86,725. Jalový odpad z náhonu je vyústěn do řeky v km 86,897 a v km 87,183. Koryto Svratky nad obcí Borač protéká úzkým údolím a je na levém břehu ohraničené strmým svahem zalesněných kopců a na pravém břehu mezi řekou a rovněž příkrým zalesněným svahem probíhá zpevněná asfaltovaná cesta k výrobnímu podniku (k papírnám) a železniční trať do Doubravníku a Nedvědic. V rozšířených profilech se v korytě vytvářejí ostrůvky, které jsou porostlé křovinami a stromy a rozdělují občas tok na dvě větve. Krátce nad obcí Borač byly kdysi vybudovány vzdouvací prahy, které zajišťovaly vzdouvání říčních vod do mlýnských náhonů situovaných na obou březích Svratky v rozšířené části údolí. Lokalita původního vzdouvacího objektu - kamenného jezu nad obcí Borač - Podolí je na řece Svratce v km 85,335. Tento jez je tak zdevastován a rozebrán, že je těžké v terénu nalézt jeho původní profil. Kamenný jez měl přelivnou hranu délky cca 88 m. Od tohoto jezu byly vzdouvány rovněž říční vody do levobřežního náhonu, který po devastaci jezu prakticky ztratil svoji funkci. Do náhonu natékají pouze vody z řeky při vyšších stavech a dále protékají v korytě náhonu, případně levobřežní inundací za železničním násypem přes obec Podolí. Vody se pak vracejí do Svratky výše zmíněnými mostky pod železniční tratí pod Boračí. Funkční je prakticky jen pravobřežní náhon, který přivádí říční vody do soukromé malé vodní elektrárně v obci Borač. Na tomto náhonu, který odbočoval u původního kamenného jezu nad Boračí, je situován v devastované levobřežní hrázce, vytvořené z kamenů a zeminy, prorostlé keři a stromy, odlehčovací pevný jízek, který odlehčuje větší průtoky z náhonu zpět do přilehlého koryta Svratky. Odlehčovací jízek je kamenný s betonovou šikmou deskou na přelivné ploše a v místech zavázání do dělící hrázky jsou na obou koncích přelivné plochy postavené kamenobetonové zídky. Horní hrana přelivu je cca 19,5 m dlouhá s kótou 278,77 m n.m. Jezová konstrukce celkově sice není v dobrém stavu, ale jez plní svoji funkci. Podjezí je opevněno záhozem z lomového kamene. Koryto náhonu je na vtoku opatřeno ocelovou úzkou lávkou s hrubými česlemi na návodní straně. Náhon na MVE není uzpůsoben k převádění povodňových průtoků. Těsně nad obcí Borač je řeka Svratka v km 85,137 přemostěna šikmým ocelovým železničním mostem z příhradové konstrukce o jednom poli. Most je kapacitní a koryto Svratky pod ním mezi zahradami je ohrázováno a opevněno ve spodní části profilu kamennou dlažbou. Koryto řeky Svratky nad železničním mostem je poměrně široké a stabilizované. Ve dně toku se nacházejí roztroušené kameny a balvany, pravděpodobně zbytky původního rozebraného jezu, které vytvářejí příčné prahy a přepážky a slouží jako úkryt pro rybí obsádku. Oba břehy jsou porostlé keři a vzrostlými stromy. Na pravém břehu těsně pod železničním mostem je do Svratky v km 85,150 vyústěn odpad od jalové propusti umístěné na zmíněném pravobřežním náhonu. 4_zprava_JMK.doc strana 8

Pod železničním mostem je poměrně široké koryto Svratky ohrázované hrázkami zpevněnými kamennou dlažbou na návodní straně. V obci je na místní komunikaci těsně pod železniční stanicí koryto Svratky překlenuto ocelovým mostem o jednom poli. Pod mostem je koryto bez ochranných hrází a na obou březích se ke korytu přimyká zástavba. Na pravém břehu je to budova Obecního úřadu, která je podsklepena. Obdobně rodinné domy na levém břehu jsou v blízkosti koryta podsklepeny a při zvýšených stavech natéká voda až do sklepů, neboť dno toku je zaříznuto do propustných hrubých štěrkových lavic. Zástavba na obou březích je tedy ohrožována jak povrchovými vodami z řeky, tak i vodami podzemními. V úseku pod cestním mostem je rovněž koryto Svratky poměrně široké a ve dně jsou zřejmé štěrkové lavice, především při konvexních březích. Koryto je tedy silně zanesené splaveninami a vyšší vody se přelévají na obou březích k zástavbě. Obcí Borač protéká z pravobřežního bočního údolí rovněž Boračský potok, který je zaústěn krátce pod obcí do řeky Svratky. Do potoka je zaústěn odpad od soukromé MVE vybudované na pravobřežním náhonu. Boračský potok prochází krátce nad obcí v těsné blízkosti silniční komunikace a některých místech ji podemílá. V zástavbě obce se jeví koryto jako kapacitní, avšak je třeba je neustále udržovat. Proti zaplavování okolní zástavby na pravém břehu je sice možné vybudovat ochranné hráze nebo zdi, ale proti podzemní vodě ve štěrkovém podloží se prakticky v tomto území nedá dělat nic, neboť podzemní vody přitékají rovněž ze strany pravobřežních svahů a od stávajícího náhonu a dalšího pravobřežního přítoku. Voda ze sklepních prostor by neměla být při zvýšených průtocích čerpána, pokud nejsou podlahy sklepů a základy na vzniklé přetlaky od zvýšených podzemních vod v blízkosti říčního koryta patřičně nadimenzovány. V obci Borač lze zlepšit odtokové poměry a protipovodňová opatření pouze zahloubením dna širokého a relativně plýtkého koryta, tj. odtěžením štěrkových nánosů v úseku od železničního, resp. cestního mostu až dál pod obec Borač v délce cca 1500 m, případně i více nutno ověřit hydrotechnickými výpočty. Pro ochranu zástavby na pravém břehu v úseku těsně pod cestním mostem se prozatím uvažuje vybudování ochranné zemní hráze podél stávající břehové hrany koryta. Především je nutno dbát na osazení uzávěrů na stávajících kanalizačních a jiných výustech a odpadech, které jsou zaústěny do koryta Svratky. Vnitřní vody pak je nutno při povodních přečerpávat mobilními čerpadly. Koryto a svahy Boračského potoka je nutno v některých místech podél silnice nad obcí opevnit a v zástavbě pročistit a případně opravit stávající opěrné zdi. Domovní odpady do toku je nutno ve výustech opatřit uzávěry. Pod obcí Borač - Podolí je koryto Svratky mělké bez ochranných hrází a v břehových hranách je lemováno vzrostlými stromy. Vyšší jak dvouleté průtoky vybřežují do okolních polních a lučních pozemků. Levý břeh Svratky je ohraničen železničním náspem, kde se nachází dva mostky, kudy odtékají do koryta (v km 84,390) srážkové vody z levobřežních svahů a inundované říční vody nad železničním mostem. Rovněž je zde vyústěno (v km 84,515) koryto bývalého levobřežního náhonu od bývalého pevného jezu nad Boračí. Na pravém břehu pod bezproblémovým cestním ocelovým mostem v km 84,883 o jednom poli, který spojuje zástavbu obce Borač na obou březích Svratky, se průtočný profil s inundačním územím rozšiřuje a protéká tudy odpad od náhonu (od malé vodní elektrárny) a rovněž Boračský potok, který je vyústěn do Svratky níže po toku pod obcí Borač v říčním km 84,126. 4_zprava_JMK.doc strana 9

4.1.3 Svratka v úseku Borač, Štěpánovice, Předklášteří, Tišnov Pod obcí Borač je údolní niva Svratky široká cca 400 až 500 m. Řeka Svratka se zde proplétá po lučních pozemcích ve směru k obci Štěpánovice mezi železničním náspem na levém břehu a silničním náspem na pravém břehu. Z osady Nové Štěpánovice na pravém břehu Svratky přitéká tzv. Kalský potok, který je zaústěn do koryta Svratky v km 81,754 - cca 150 m nad balvanitým jezem. Břehové hrany toku jsou průběžně porostlé keři a vzrostlými stromy. Vlastní koryto Svratky je poměrně stabilizované a vhodně doplněné bludnými balvany v průtočném profilu pro umožnění úkrytů pro ryby. Tento charakter toku se ve směru po toku projevuje až k obci Štěpánovice. Obec Štěpánovice leží na upravené řece Svratce cca 2,5 km nad obcí Předkláštěří a cca 4,5 km nad městem Tišnov. I v tomto úseku je tok na levém břehu lemován železničním náspem a na pravém břehu zástavbou situovanou podél hlavní silniční komunikace do obce Borač, Doubravník a Nedvědice. Krátce nad horním koncem obce pod zvedající se silniční komunikací je na toku vybudován vzdouvací objekt (balvanitý jez skluz, který se jeví jako nestabilní. Objekt vzdouvá vody do mělkého pravobřežního náhonu se vtokem tvořeným dvěma rourami DN 600 hrazenými stavidlovým uzávěrem za česlovou stěnou. Náhon nyní slouží jen pro odvádění splaškových a odpadních vod z obce. Jez zařízení na něm jsou zřejmě ve správě Obecního úřadu Štěpánovice. Odpad z náhonu je vyústěn až pod Štěpánovicemi. Náhon dle výše uváděných skutečností nelze využít k převádění částí povodňových průtoků. Konkávní pravý břeh řeky Svratky je stabilizován v místě jezu betonovou opěrnou zdí. Na nábřežní zídku navazuje pravobřežní ochranná hráz procházející mezi řekou a zahrádkami za přilehlou řadovou zástavbou rodinných domků v délce cca 400 m až k místu, kde je nejstarší (původní) zástavba rodinných domků situována až při břehové hraně koryta zpevněné kamennými opěrnými zídkami a zdmi. Povodňové průtoky zasahují až do dvorků obydlí. Průtočný profil mezi tratí a hlavní silnicí je přepažen příčnou komunikací s železobetonovým mostem o třech polích, který způsobuje při ledochodech problémy a vzdouvání vod nad mostem. Pod mostem je levý břeh opatřen hrázkou z kamenné rovnaniny prosypané zeminou pro ochranu místního hřiště, pravý břeh je v trase oplocení přilehlých zahrad za rodinnými domy opatřen kamennými zídkami (tarasy), které by měly chránit zástavbu před vyššími průtoky. Krátce pod cestním mostem jsou ve dně pozůstatky původního kamenného vzdouvacího prahu, který rovněž mírně vzdouvá i vyšší vody. Pro ochranu zástavby obce Štěpánovice podél řeky Svratky je nutno především zvýšit a stabilizovat pravý břeh s místní zpevněnou cestou v místě stávajícího kamenného jezu a krátce nad ním pomocí zemní hrázky s cestním přejezdem. Hráz bude zavázána do zvýšeného terénu pod hlavní silnicí tak, aby při povodňových průtocích nebyl jez obtékán zprava a vody nenatékaly za hráz do stávajícího náhonu a do zástavby níže po toku. V úseku pod balvanitým skluzem je sice dnes ochranná hráz na pravém břehu Svratky, ale pravděpodobně bude nutno ji ještě zvýšit v délce cca 400 m - ověří se výpočtem hladin. Podél řady starších rodinných domků je třeba kamenné opěrné zídky v břehové hraně koryta Svratky stabilizovat proti podemletí. Protipovodňovou ochranu lze na soukromých objektech zajistit v úseku těsně nad silničním mostem obtížně, neboť základy pod zdmi musí být propustné pro zajištění odtoku srážkových a svahových vod podtékajících přilehlá obydlí ze strany od silnice. Pro zabránění hromadění ledových ker nad pilíři cestního mostu je třeba osadit šikmé a pevné ledolamy s opancéřovanou ostrou hranou. Výrazné zlepšení odtokových poměrů a především převádění ledových ker níže po toku podél zástavby obce Štěpánovice lze dosáhnout jedině výstavbou nového cestního mostu v obci o jednom poli. 4_zprava_JMK.doc strana 10

Doporučujeme odstranit z koryta krátce pod cestním mostem zbytky kamenného vzdouvacího prahu a dno pročistit od nánosů štěrkových splavenin v úseku cca 500 m. V úseku pod příčnou silnicí lze zvýšit protipovodňovou ochranu pomocí ochranných hrázek nebo zídek budovaných v trase stávajících oplocení a kamenných tarasů. Variantně se uvažuje rovněž s rozšířením koryta Svratky v úseku pod cestním mostem a vytvořením bermy šířky cca 6 až 10 m a následně pak ochranných hrází v délce cca 600 m. Ochranná hrázka by byla zavázána pod koncem zástavby obce do silničního tělesa na silnici do obce Předklášteří. Znamenalo by to zábor částí soukromých zahrad podél břehové hrany a odstranění stávajících stromů. Je nutno rovněž důsledně zajistit osazení hradících prvků na stávajících trubních odpadech a příkopech zaústěných do řeky Svratky pod břehovou hranou koryta. Odtok vnitřních vod do Svratky pak je nutno zajistit pomocí přečerpávání při zvýšených stavech. Ochrannou hrázku na levém břehu řeky pro ochranu polních pozemků podél železniční trati je vhodné odstranit z důvodů zvýšení průtočné kapacity toku mezi tratí a silnicí a tedy pro zajištění snížení hladin povodňových průtoků pod obcí a v obci Štěpánovice. Rovněž pod obcí Štěpánovice ve směru k obci Předklášteří koryto Svratky meandruje po lučních a polních pozemcích mezi železniční tratí na levém břehu a silniční komunikací na pravém břehu. Inundované vody vyšších průtoků dosahují až k zemním náspům na obou liniových stavbách. Krátce nad obcí Předklášteří je průtočný profil řeky Svratky s inundačním územím na obou březích ohraničen železničními náspy na obou březích. Povodňové průtoky protékají jednak korytem řeky Svratky, jejíž levý břeh navazuje přímo na svah železničního náspu na trati Tišnov - Nedvědice a jednak úzkým inundačním územím na pravém břehu, které je omezeno železničním náspem na trati Tišnov - Havlíčkův Brod. Na pravém břehu v km 78,862 je v horním konci zástavby obce zaústěn do řeky Svratky větší přítok - říčka Bobrůvka (Loučka). Nad Bobrůvkou se železniční trať na pravém břehu oddaluje od řeky Svratky. Na levém břehu zaúsťuje do Svratky níže po toku v km 78,800 potok Besének. Pod Besénkem se průtočný profil mezi železničními náspy zmenšuje až ke stávajícímu širokému pevnému jezu v obci Předklášteří. Pevný srubokamenný jez v Předklášteří má v podjezí vysoké svislé kamenobetonové opěrné zdi, které navazují na podpěrné nábřežní pilíře železničního mostu o jednom poli. Jez se šikmou betonovou přelivnou plochou délky cca 44 m a kótou přelivu 252,18 m n.m. byl vybudován v r. 1918 a sloužil ke vzdouvání vody do městského náhonu v Tišnově na levém břehu za tratí ČD. Přelivná plocha jezu je zpevněna betonovou deskou. Podjezí je opevněno záhozem z lomového kamene. Při levém břehu je hrazený vtok do náhonu, který je v současné době využíván k nátoku vzduté vody do nové soukromé příjezové malé vodní elektrárny, která je umístěna prakticky v patě železničního náspu. Odpad od savky turbíny je vyústěn pod vysokou nábřežní zdí do řeky Svratky v podjezí. Mezi pevným přelivem a náhonem je štěrková propust šířky 1,50 m a je hrazená tabulovým uzávěrem. Pevný jez v Předklášteří je kapacitní a v dobrém stavu. Náhon nelze využít k převádění vyšších průtoků jak je hltnost turbíny. 4_zprava_JMK.doc strana 11

Hydrologické údaje dle ČHMU z 11/1999: Pro profil Svratka - nad Loučkou N 1 2 5 10 20 50 100 roky Q 47,5 63 86 104 122,5 148 169 m 3.s -1 Pro profil Svratka - pod Loučkou N 1 2 5 10 20 50 100 roky Q 53 74,5 106 132 160 200 232 m 3.s -1 Obec Předkláštěří leží na upravené řece Svratce cca 2 km nad městem Tišnov. Nad obcí Předkláštěří protéká řeka Svratka mezi železniční tratí na levém břehu a silniční komunikací napravém břehu. V horním konci zástavby obce je do Svratky zaústěn zprava přítok Bobrůvka (Loučka), který je na obou březích ohrázován a hráze jsou zavázány až do železničního tělesa na pravém břehu Svratky. Pod jezem s příjezovou malou vodní elektrárnou umístěnou na levém břehu koryto Svratky kříží hlavní trať v místě ocelového železničního mostu s příhradovou konstrukcí o jednom poli. Profilem železničního mostu a rovněž profilem pevného jezu v Předklášteří protéká ve zúženém profilu mezi železničními tělesy na obou březích veškerá voda v řece Svratce. Je vhodné zde osadit vodočetnou lať pro sledování povodňových stavů. Pod mostem pak je na pravém břehu situován oplocený areál papíren a na levém břehu je rozliv vod omezen železniční tratí do Tišnova. Níže po toku je údolí Svratky přepaženo příčnou vedlejší silniční komunikací s mostem. Silniční most je vysoký z ocelové příhradové konstrukce typu BB a je podepřen dvěma dělícími betonovými pilíři. Pod ním pak je opět lemováno koryto na levém břehu železničním náspem a na pravém břehu je mezi řekou a silnicí situována zástavba rodinných domků se zahradami. Tyto pozemky a zástavba jsou zřejmě stoletými průtoky zaplavovány. V horním konci obce Předkláštěří je třeba upravit, srovnat, případně i zvýšit pravobřežní ochrannou hráz podél přilehlé zástavby ve výustní trati Bobrůvky (Loučky) v délce cca 250 m až po železniční trať, kde je hráz v místě přejezdu na místní cestě poněkud snížena. Protipovodňovou ochranu areálu papíren na pravém břehu Svratky nad příčnou komunikací je třeba zajistit úpravou podezdívek v trase betonového oplocení. V úseku pod ocelovým příhradovým mostem (pod papírnami) je nutno koryto pročistit jednak od nánosů splavenin a jednak od hustých přestárlých porostů křovin a stromů na obou březích. Navrhujeme zde rovněž rozšíření koryta Svratky na pravém břehu v úseku od papíren až po pevný jez v Tišnově snížením pravého břehu do úrovně cca 0,6 m nad běžnými hladinami, tj. vytvoření bermy v šířce 6 až 10 m a v délce cca 1200 m. Přilehlá zástavba obce Předklášteří by byla chráněna ochrannou hrází vybudovanou ze zeminy odtěžované z břehové části pro vytvoření bermy. Ve stísněných místech, těsně pod cestním mostem, by bylo možné hráze nahradit ochrannými zídkami v trase oplocení zahrad. Ochranná hráz v délce cca 1000 m by se zavázala pod obcí do silničního tělesa v místě, kde se koryto přibližuje k silnici na Tišnov a Brno. Zkapacitnění koryta v obci Předkláštěří by pomohla i rekonstrukce pevného jezu v Tišnově na pohyblivý jez, např. vakový. V úseku nad zmíněným pevným jezem v Tišnově je průtočný profil koryta Svratky a případně průtočný profil přilehlého inundačního území v údolí řeky Svratky omezován na levém břehu železničním náspem a na pravém břehu silničním náspem hlavní silnice. 4_zprava_JMK.doc strana 12

Jedná se o kamenný šikmý jez ve správě Povodí Moravy, s.p., provoz Brno. Na obou březích jsou kamenobetonové nábřežní zdi, které jsou zavázané do zvýšeného terénu. Dříve jez vzdouval vodu do náhonu na pravém břehu řeky v lokalitě Červený mlýn. V současné době je náhon zrušen a jez plní funkci stabilizačního a spádového stupně, jehož vzdutí je využito rovněž k výrobě elektrické energie v příbřežní malé vodní elektrárně. Objekt elektrárny je umístěn při pravé nábřežní zdi jezu tak, že vtok na MVE využívá původní konstrukci vtokového objektu do původního náhonu s hradícími stavidlovými uzávěry a odpad od savky turbíny je vyveden hned pod jez otevřeným úzkým korytem. Stav pevného jezu je dobrý. Do podjezí jsou vyústěny dva poměrně velké kanalizační odpady, které pravděpodobně podcházejí i železniční trať a nejsou v korytě hrazeny proti zpětnému vzdutí. Koryto nad jezem je na obou březích neohrázované a pravděpodobně jez je při větších průtocích obtékán z obou stran. Na pravém břehu vedle jezu jsou oplocené soukromé zahrádky a nad nimi za příjezdovou cestou areál s průmyslovými objekty. V trase dále proti toku je omezen průtočný profil v pravobřežní inundaci zvýšeným náspem hlavní silnice na Štěpánovice a Doubravník. Na levém břehu řeky Svratky v nadjezí je těsně za příbřežní místní komunikací oplocený areál stavební firmy SUBTERA, areál hřišť a areál pily se skládkami kmenů stromů a rovněž několik rodinných domků. Inundované vody obtékající jez na levém břehu se zřejmě přelévají přes uvedené prostory mezi řekou a náspem železniční tratě a pravděpodobně mohou natékat i sníženým podjezdem tratě do okraje zástavby města Tišnova na levém břehu za železniční tratí. Vzhledem k tomu, že koryto řeky Svratky v úseku nad stávajícím pevným jezem v Tišnově je relativně mělké a málo kapacitní, navrhujeme v úseku nad pevným jezem zkapacitnění koryta rozšířením, tj. snížením pravobřežní břehové části cca v šířce 10 m a tedy vytvořením pravobřežní bermy, obdobně jako se navrhuje v úseku výše proti toku v lokalitě obce Předkláštěří. Samotné rozšíření koryta řeky Svratky pomocí pravobřežní bermy je zahrnuto do lokality Předkláštěří. Snížení hladin povodňových průtoků může být dosaženo rovněž rekonstrukcí pevného jezu na pohyblivý, což by nejlépe umožňoval vakový jez s automatickým ovládáním. Pokud by se nepodařilo ani potom dostatečně snížit hladiny povodňových průtoků v nadjezí Svratky, bude nutno proti obtékání jezu při extrémních povodních a nátoku inundovaných vod z nadjezí do okolní zástavby na obou březích vybudovat ochranné hrázky nebo zídky. Na pravém břehu je vhodné uvažovat o ochranné hrázce nebo zídce v délce cca 400 m, která by chránila pravobřežní zástavbu (průmyslový areál) mezi řekou Svratkou a silnicí. Na levém břehu podél místní příjezdové asfaltované cesty do průmyslových areálů v úseku pod i nad pevným jezem se uvažují z důvodů stísněných poměrů ochranné zídky v délce cca 700 m v trase stávajícího oplocení podél těchto areálů. Vjezdy a vstupy do přilehlých areálů hřišť a místních firem by byly hrazeny při povodních mobilním hrazením. Z hlediska protipovodňové ochrany je v dnešní době problematický úsek v okolí stávajícího pevného jezu. V podjezí je nutno na všech nehrazených kanalizačních výustech osadit uzávěry pro zabránění zpětného vzdutí říčních vod do odpadů a současně zajistit při povodních možnost přečerpávání odpadních vod do koryta Svratky. Níže po toku pod stávajícím pevným jezem je přes koryto Svratky vybudován silniční železobetonový most o třech polích, který je poměrně široký, avšak není zřejmé, zda podhled mostní konstrukce splňuje požadavek normy ČSN o převýšení podhledu mostovky o 0,5 m nad hladinou stoletého průtoku - ověří se výpočtem. Koryto Svratky je v Tišnově upravené a stabilizované, podél břehů nejsou vybudovány ochranné hráze, neboť je tok poměrně kapacitní. Asi 250 m pod zmíněným silničním mostem je přes koryto Svratky veden příhradový most s potrubím plynovodu. Mostní konstrukce nijak nezasahuje do průtočného profilu širokého a hlubokého koryta řeky. 4_zprava_JMK.doc strana 13

Asi 200 m pod příhradovým potrubním mostem je koryto Svratky překlenuto silničním železobetonovým mostem o třech polích, dostatečně kapacitním. Pod silničním mostem probíhá na levém břehu místní polní cesta, která je lemována při okraji polních pozemků hromadami vyvezené hlíny, které zde tvoří jakousi hráz v délce cca 300 m. Tato hrázka zabraňuje odlehčování povodňových průtoků do levobřežního inundačního území s polními pozemky. Na pravém břehu je podél místní zástavby vybudována hrázka a cca 400 m pod silničním mostem je do Svratky zaústěn pravobřežní přítok Závistka v místě původního vyústění odpadu od náhonu, který procházel pod silničními komunikacemi od pevného jezu v lokalitě U Červeného mlýna. Koryto Svratky pod městem Tišnov je prakticky stabilizováno v přirozeném stavu a nejsou v zde zjevné velké nátrže a poruchy břehů. Koryto je relativně mělké a pravděpodobně velké vody vybřežují do sníženého levobřežního terénu s polními pozemky. V úseku pod silničním mostem na hlavní silnici do Brna by bylo vhodné odstranit na levém břehu hromady zeminy - nelegalizovanou hrázku pro dosažení většího snížení hladin povodňových průtoků při nátoku říčních vod do inundačního území s polními pozemky. Doporučujeme vytvořit za břehovou hranou a polní cestou na polních pozemcích zatravněný pás (louky) v šířce alespoň 20 m (tedy změnu hospodaření na části zemědělských pozemcích v tomto pásu) pro zabránění splachů orniční zeminy do řeky Svratky v úsecích, kde se budou inundované vody vracet zpět do koryta Svratky, případně i v celé délce. Podél výustní části toku Závistka je nutno případně chránit okolní zástavbu zvýšením obou břehů pomocí ochranných hrází a zdí. 4.1.4 Svratka v úseku Tišnov, Březina, Heroltice, Veverská Bítýška Pod Tišnovem protéká řeka Svratka v rozšířené údolní nivě mezi lučními a polními pozemky ve směru k obci Březina a blíží se k pevnému jezu Březina. Nad jezem v Březině je koryto Svratky neohrázované a upravené pouze částečně v tom smyslu, že je zřejmě zpevněná pouze pata svahů v kynetě záhozem z lomového kamene a to především v blízkosti jezu a u mostních objektů. Břehové hrany jsou na obou březích zpevněné a porostlé křovinami a vzrostlými stromy. Koryto je prakticky stabilizováno v přirozeném stavu a nejsou v trase k Tišnovu zjevné velké nátrže a poruchy břehů. Koryto je relativně mělké a pravděpodobně velké vody vybřežují na oba břehy ve sníženém terénu, kde jsou pozemky zemědělsky obhospodařované. Pevný betonový jez je situován v obci Březina v říčním km 74,520. Jez má hrazený vtok do náhonu na pravém břehu. Jez byl vrácen původnímu majiteli a vzdouvá vodu do náhonu na malou vodní elektrárnu, která je umístěna cca 50 m pod silničním mostem křižícím koryto náhonu v obci. Přelivná hrana jezu má délku cca 43,7 m a je na kótě cca 243,30 m n.m. Šikmá plocha přelivu má šířku cca 5,1 m a rozdíl výšek mezi hranou přelivu a dnem v podjezí je cca 1,6 m. Na obou březích je jezová konstrukce opatřena kamenobetonovými svislými nábřežními zdmi zavázanými do okolního terénu. Na pravém břehu je zeď navázána na vtok do náhonu, který je obdélníkového tvaru v šířce 6 m a je hrazen dvěma stavidlovými uzávěry s ručním pohonem. U stavidel je přes koryto náhonu vedena železobetonová přístupová lávka pro pěší. Na návodní straně jezového tělesa je štětová stěna. V podjezí je dno koryta Svratky opevněno záhozem z lomového kamene. Tento zához je však nevhodně soustředěn doprostřed koryta a při nižších průtocích se zde zachytávají plovoucí předměty a usazují splaveniny. Postupně zde vzniká ostrůvek, který zarůstá trávou a křovinami. Toto může časem rozdělit koryto na dvě části a při vyšších průtocích bude docházet k podemílání břehů na obou stranách. Jezová konstrukce a opevnění kolem jezu je v dobrém stavu. Pravděpodobně však při vyšších průtocích dochází k obtékání jezu na levém břehu ve sníženém terénu. Zde může dojít 4_zprava_JMK.doc strana 14

k porušení přilehlých svahů koryta v podjezí a dále v nadjezí zpětnou erozí. S korytem náhonu nelze počítat při převádění povodňových průtoků. V obci Březina je širší údolí přehrazeno silničním náspem státní silnice z Hradčan a veškeré průtoky musí protéct mostním profilem silničního železobetonového třípolového mostu v km 74,350. Most je dostatečně kapacitní. Zástavba obce na pravém břehu Svratky by neměla být ohrožována povodňovými průtoky, pokud bude včas uzavřen vtok do náhonu. Úroveň hladiny průtoku Q 100 bude ověřena hydrotechnickými výpočty. Případné zvýšení stupně protipovodňové ochrany přilehlé zástavby na pravém břehu je možné řešit pomocí ochranné hrázky probíhající podél pravého břehu Svratky v nadjezí až k jezu a ke vtokovému objektu a pod vtokem do náhonu pomocí ochranné zídky trasované po pravém břehu stávajícího náhonu. Asi 650 m pod silničním mostem je do Svratky zaústěn levobřežní přítok Lubě. Pod a nad přítokem Lubě (km 73,580) jsou přilehlé pozemky na obou březích Svratky zemědělsky obhospodařované a při větších vodách jsou více, či méně zaplavovány (převážně na levém břehu). Níže po toku je zaústěn do Svratky Heroltický potok, který přitéká ze svahů od obce Heroltice na pravém břehu řeky Svratky. Pod Heroltickým potokem se údolí řeky Svratky směrem po toku silně zužuje a protéká úzkým údolím se zalesněnými strmými svahy. V tomto zúžení nad i pod potokem jsou břehové části Svratky zastavěny hustou zástavbou soukromých chat a chatek na obou březích. Těsně pod Heroltickým potokem, který se zaúsťuje do Svratky na pravém břehu nad v km 72,750, se v údolí na lučním pozemku rozprostírá dětský tábor s chatkami. Při vyšších průtocích je zřejmě tábor zaplavován. Oplocený pozemek bude zužovat průtočný profil v inundačním území. V úzkém údolí naproti Herolticím je opět konvexní levý břeh s lučními pozemky zastavěn rekreačními soukromými chatami a pravý břeh neupraveného koryta se v konkávě přimyká ke strmému zalesněnému svahu. Nad Pejškovským potokem se údolí na pravém břehu opět mírně rozevírá a záplavové území je zastavěno dřevěnými chatkami junáckého tábora na oploceném areálu. Oplocený pozemek bude zužovat průtočný profil v inundačním území. Nad táborem je pravobřežní louka využívána pro převádění inundovaných vod. Na začátku ostrého meandru pod přítokem Pejškovského potoka z pravého břehu (km 71,120), se koryto Svratky rozděluje ve dvě rovnocenná ramena, mezi nimiž se nachází mělký ostrov s bujnou vegetací z křovin a stromů nízkých i vzrostlých. Dále po toku v ostrém meandru pod Herolticemi se opět na obou březích koryta rozprostírají soukromé pozemky s různě roztroušenými chatami v záplavovém území, obdobně jako níže po toku. Níže po toku, tj. v úseku nad zaústěním pravobřežního přítoku - potoka z Holasic v km 69,900, se údolí řeky Svratky mírně rozšiřuje a na pravém břehu se rozprostírají luční pozemky bez zástavby chat. Louky v šířce cca 80 m jsou zřejmě častěji zaplavovány až ke zvýšené souběžné cestě v patě zalesněného svahu a slouží jako průtočná inundace k převádění vyšších průtoků. V úseku pod zaústěním potoka z Holasic v inundačním údolí je situována řada chat na pravém břehu řeky Svratky v úseku nad jezem Rico, které jsou ohrožovány zvýšenými průtoky ze Svratky a snížený terén před chatkami je zaplavován i nižšími povodňovými průtoky. Dále koryto Svratky proti toku v nadjezí je poměrně široké (cca 20 až 25 m), levý břeh je tvořen strmým svahem s lesními pozemky a na pravém břehu pokračuje nepravidelně rozptýlená zástavba chat se zatravněnými pozemky, živými ploty a dřevěnými plůtky. Kolonie chat je pravděpodobně při velkých průtocích zaplavována a za povodní mohou být do koryta splavovány plovoucí předměty obdobně jako níže po toku. V místě velkého šikmého pevného jezu Rico se koryto Svratky rozděluje do dvou koryt v úseku délky cca 1 km. Levobřežní větev je hlavní tok řeky Svratky v poměrně hlubokém zářezu a pravobřežní větev je vlastně náhon probíhající souběžně ve vzdálenosti cca 30 až 70 m ve zvýšeném terénu. Náhon probíhá rovněž podél nezpevněné lesní cesty při patě okolních zalesněných strmých svahů. Hlavní koryto Svratky je ve směru po toku již neupravené a směrové 4_zprava_JMK.doc strana 15

poměry jsou prakticky udávané charakterem úzkého hluboce zaříznutého údolí se zalesněnými svahy. Náhon odbočuje od hlavního koryta v místě velkého šikmého pevného jezu v úseku nad Veverskou Bitýškou. Jezová konstrukce je vlastně tvořena kamenným a balvanitým skluzem šířky cca 10 až 15 m. V podjezí je dno Svratky opevněno rovněž záhozem z lomového kamene. Přelivná hrana délky cca 90 m není ideálně rovná a je v levé třetině prolitá a částečně srovnaná betonem v šikmé ploše. Jez je ve správě soukromé osoby - vlastníka MVE na náhonu níže po toku (Ing. Carda). Jez původně zajišťoval pro podnik Hartmann - Rico užitkovou vodu a zřejmě i energetické využití prostřednictvím zmiňovaného náhonu. Vtok do náhonu na pravém břehu s nátokovou betonovou nábřežní zdí je opatřen funkčními stavidlovými uzávěry v počtu 5 ks (cca v šířkách po 2 m). Za stavidly je přes náhon veden železobetonový mostek pro přístup k jezu a k areálu chat. Obě koryta, koryto Svratky na levé straně a náhon na pravé straně, jsou v břehových hranách rovněž porostlá vzrostlými stromy. Poměrně úzký a rovinatý prostor mezi oběma toky je využit jako chatová oblast se zahrádkami, loukami a živými ploty. Chaty přízemní i patrové jsou většinou dřevěné, často i zděné s různými přístřešky, kůlnami a garážemi a se skládkami palivového dřeva. Příčné i podélné plůtky dřevěné a živé ploty z křovin a vlastní dřevěné chatky a přístřešky jsou pravděpodobně nebezpečnou překážkou, která nejen že zmenšuje průtočnou kapacitu inundačního území, ale při extrémních povodních se mohou tyto překážky odplavit a nahromadit u mostních a jezových objektů, případně zaklínit mezi vzrostlé stromy a způsobit vzdutí hladin a zaplavení širšího okolního území v této lokalitě a rovněž výše proti toku. Průlom takových náhodně vzniklých překážek a příčných hrází může rovněž způsobit povodňovou vlnu, která ohrozí i tok a jeho okolí níže po toku. Náhon od jezu podél lesní cesty je v dnešní době využíván k přívodu vody z řeky Svratky na novější malou vodní elektrárnu umístěnou cca 150 m nad zaústěním odpadu od náhonu nad Veverskou Bitýškou. Náhon byl původně veden až do prostoru areálu podniku Rico, ale v současné době je již v úseku od MVE zasypán. Z náhonu je pouze veden trubní přivaděč od vtokového objektu s česlemi a hrazeným vtokem v blízkosti objektu MVE, tj. v místě zaslepení původního náhonu. Vtok do MVE je rovněž hrazen stavidlovým uzávěrem. Odpad od savek turbín je zaústěn přímo do odlehčovacího koryta náhonu, které je vedeno mezi náhonem a vlastní řekou od odlehčovacího bočního jezu umístěného na levém břehu náhonu cca 100 m nad MVE. Odlehčovací jez na náhonu je kamenobetonový s přelivnou šikmou plochou opatřenou v jeho koruně dřevěnými nástavky zahrazenými do ocelových I profilů. Podjezí je opevněno záhozem z lomového kamene. Přes náhon prochází pod odlehčovacím jezem úzká a lehká ocelová lávka s hrubými česlemi z ocelových tyčí. Při povodních se nepředpokládá využití koryta náhonu k převádění části celkového průtoku, ikdyž by to bylo reálné, avšak nebezpečné z hlediska ohrožení chatové zástavby a dále případného porušení břehové hrany a terénu mezi oběma toky na pravém břehu řeky Svratky erozí při vracení vybřežených vod z náhonu do koryta Svratky. Obě ramena Svratky (hlavní koryto na levé straně a náhon na pravé straně říčního údolí) se opět spojují krátce nad Veverskou Bítýškou. Je třeba zde poznamenat, že při povodňových průtocích jsou zaplavovány stávající rekreační chatky podél obou toků, s čímž pravděpodobně majitelé počítají. Koryto řeky Svratky je nad Veverskou Bítýškou v prostoru chatové zástavby a za novějšími rodinnými domy na levém břehu špatně přístupné a na pravém břehu podél areálu firmy Hartmann - Rico prakticky nepřístupné. Břehy a příbřežní části bez ochranných hrází jsou hustě porostlé křovinami a vzrostlými stromy. Záplava zasahuje až k místní silnici a k rodinným domům na levém břehu Svratky. Ochranu místní levobřežní komunikace a zástavby na levém břehu je nutno vyřešit zřejmě ochrannou zídkou trasovanou při levobřežní břehové hraně toku až k silničnímu mostu, pokud se dostatečně nezkapacitní vlastní koryto řeky Svratky níže po toku prohrábkou, resp. pokud toto nebude dovoleno aktivitami různých organizací na ochranu přírody. 4_zprava_JMK.doc strana 16

Těsně nad třípolovým betonovým klenutým silničním mostem ve Veverské Bítýšce je zaústěn do řeky Svratky na pravém břehu přítok - Bílý potok (původní název byl Bítýška). Nad zaústěním je koryto Bílého potoka zanesené štěrkovými nánosy a je třeba je rovněž pročistit a zkapacitnit. Pro informaci zde uvádíme předchozí hydrologické údaje pro řeku Svratku nad a pod Bílým potokem: Pro profil řeky Svratky nad Bílým potokem - (hydrolog. číslo povodí 4-15-01-131) udává ČHMU dopisem ze dne 16.9.1999 základní hydrologické údaje podle ČSN 75 1400 : A = 1366,39 km 2, srážka = 660 mm, q a = 5,626 l.s -1 km -2, Q a = 7,687 m 3 /s, Q pd 99% = 0,67 Údaje byly vypracovány pro období 1931-1980. M - denní průtoky Q m (m 3 /s) - nad Bílým potokem (Bítýškou) 30 90 180 270 330 355 364 dnů III. třída 17,1 8,4 4,7 3,1 1,8 1 0,4 m 3 /s N - leté průtoky Q N (m 3 /s) - nad Bílým potokem (Bitýškou) 1 2 5 10 20 50 100 roků III. třída 62 85 121 150 181 225 260 m 3 /s Zástavba obce Veverská Bítýška pod klenutým silničním mostem se třemi poli je před velkými průtoky chráněna na levém břehu ochrannou zemní hrází, jejíž koruna je úzká a neprůjezdná. Při vzdušné patě hráze probíhá místní asfaltovaná komunikace jako přístupová cesta k rodinným domům. Příčný profil koryta Svratky v tomto úseku má tvar dvojitého lichoběžníka se širokými průjezdnými bermami na obou březích (cca 10 m na pravém břehu a 10 až 25 m na levém břehu), které jsou porostlé vzrostlými stromy při hraně kynety a místy i na bermách. Na pravém břehu je zástavba pod silničním mostem chráněna ochrannou betonovou zdí v délce cca 250 m podél částečně zpevněné komunikace před rodinnými domy, která níže po toku přechází v zemní hráz, probíhající až k pevnému jezu pod obcí a rovněž níže pod jezem až k dalšímu silničnímu mostu. Asi 120 m pod horním silničním mostem v obci se nachází vodoměrný profil se zděnou konstrukcí limnigrafické stanice na pravém břehu u betonové zdi. Koryto řeky Svratky pod zmíněným silničním mostem je upravené a poměrně široké. Asi 1000 m níže po toku je na Svratce vybudován pevný srubokamenný jez z r. 1939 s betonovou přelivnou plochou a betonovými nábřežními zdmi. Jez plní stabilizační funkci podélného profilu toku a dříve vzdouval vodu do pravobřežního náhonu na původní mlýn. Vtok do náhonu je dnes zaslepen. Pevná přelivná hrana jezu délky cca 41,3 m je na kótě 228,94 m n.m. (Bpv.). Levobřežní zeď jezu je zavázána do zvýšeného terénu, který v rozšířeném korytě Svratky tvoří ostrov hustě porostlý křovinami a stromy. Tento ostrov rozděluje koryto na pravou větev s pevným jezem a levou větev - odlehčovací rameno, na kterém je výše proti toku pevný stupeň s přelivnou plochou vydlážděnou z lomového kamene ve dřevěných rámech. Práh s přelivnou hranou do oblouku na kótě 229,22 m n.m. tvoří vlastně kamenný skluz a odlehčuje povodňové průtoky, které by více zatěžovaly jezovou konstrukci na hlavním pravobřežním rameni Svratky. Těsně nad zátopou Brněnské přehrady a krátce pod zástavbou Veverské Bítýšky je Svratka přemostěna novějším železobetonovým mostem o třech polích, který je dostatečně kapacitní a hladinu stoleté vody vzdouvá minimálně. Veškeré průtoky jsou soustředěny do tohoto mostního profilu. Nad silničním mostem se opět údolí řeky Svratky proti toku rozšiřuje, avšak upravené koryto Svratky je přes Veverskou Bítýšku ohrázované pravděpodobně s korunou hrází na obou březích nad hladinou stoleté vody (ověří se výpočtem). 4_zprava_JMK.doc strana 17

V rámci protipovodňových opatření na řece Svratce v této lokalitě se uvažuje o rekonstrukci stávajícího pevného jezu a širokého říčního koryta v jezovém profilu, neboť široké říční koryto se silně zanáší splaveninami a tvoří tak lapač splavenin. Rozšířené koryto Svratky v úseku mezi pevným jezem pod obcí a klenutým silničním mostem v obci je třeba rovněž pročistit a tedy zahloubit dno řeky odtěžením štěrkových nánosů, především ve střední části průtočného profilu v kynetě v delším úseku až dále nad klenutý silniční most. Především je nutno dbát v obci na osazení uzávěrů na stávajících kanalizačních a jiných výustech a odpadech, které jsou zaústěny do koryta Bílého potoka a také do řeky Svratky nad i pod silničním mostem. Vnitřní vody pak je nutno při povodních přečerpávat mobilními čerpadly. Níže po toku, tj. pod novějším silničním mostem pod Veverskou Bítýškou se již dostává trasa řeky Svratky do vzdutí přehradní nádrže VD Brno. Přehradní nádrž VD Brno má celkový objem Vc = 22 mil.m 3 a max. hladina stálého nadržení zasahuje až k dalšímu vzdouvacímu pevnému jezu ve Veverské Bítýšce. 4.1.5 Svratka v úseku pod VD Brno Řeka Svratka, resp. předmětný úsek nad původním zaústěním do řeky Dyje, se nově začíná ústím toku do střední nádrže vodního díla Nové Mlýny (VDNM) - jako tzv. výustní trať a úsek končí přehradní zdí vodního díla - VD Brno (dříve zv. Přehrada Kníničky). Svratka (do r. 1918 nazývaná Švarcava) i s hlavním přítokem Svitavou protéká brněnskou aglomerací, což mělo výrazný historický vliv (bývalé zemské hlavní město) na průběh úpravy koryt. Zatímco v průběhu minulých století probíhaly nesystematické regulační práce ve městě, v roce 1850 byla provedena soustavná úprava koryta řeky Svratky pod Brnem až po obec Vojkovice. Níže ležící úsek včetně Židlochovic až po místní cukrovar byl dobudován do roku 1924. Další drobné místní úpravy pod Židlochovicemi nemají soustavný vodohospodářský charakter, ani patřičné inženýrské parametry (koruna selských a lesáckých hrází má místy šířku jen 50 cm). V roce 1977 byla v rámci VDNM - střední zdrže vybudována výustní trať řeky Svratky až po jez v Uherčicích (dle projektu je jez Uherčice v km 6,920 při uvažování staničení 0,000 v místě zaústění do nádrže NM). Současně s touto úpravou byla provedena i další doprovodná vodohospodářská řešení - zrušení Pouzdřanského jezu a mlýnu s MVE a odlehčení říčky Šatavy. Nato navázala soustavná studie úpravy Svratky (HDP 1978, resp. 1984), řešící neupravený úsek mezi Uherčicemi (jezem Uherčice) a Židlochovicemi. Podle této studie byla pak vybudována 1. etapa úpravy Svratky přes Uherčice pod Velké Němčice (po mosty tranzitního plynovodu). Další 2. etapa přes Velké Němčice byla vyprojektována, rozestavěna, ale nedokončena. Rovněž i pro 3. etapu úprav řeky Svratky, tj. úsek Nosislav - Židlochovice, byla vypracována přípravná dokumentace. Pro soustavnou úpravu Svratky v úseku Brno - VDNM zbývá tedy dořešit úpravu koryta v ostrých meandrech pod Velkými Němčicemi v délce cca 1,1 km a mezi Nosislaví a Židlochovicemi v délce cca 2,1 km. Po zrušení cukrovaru v Židlochovicích byla již provedena určitá úprava koryta a pravého břehu řeky Svratky i v rámci budování nového silničního mostu a následně ochranných hrází a ochranných zdí jak podél vlastního toku, tak i kolem města ze strany inundačního území mezi Židlochovicemi a Hrušovany u Brna, které tak bylo konečně respektováno a legalizováno. Co nejdříve však bude nutno rekonstruovat i upravený úsek řeky Svratky od jezu Rajhrad až po Přízřenice, neboť zde je koryto hluboké s profilem jednoduchého lichoběžníka a pro správce toku nepřístupné. Je třeba stabilizovat staré oházování toku a případně vytvořit níže pod vysokými břehovými hranami průjezdné bermy s novými odsazenými stabilními a průjezdnými hrázemi, čímž by se koryto řeky Svratky ještě více zkapacitnilo. Rekonstrukce hrází a koryta Svratky pod jezem 4_zprava_JMK.doc strana 18

Přízřenice by kladně ovlivnila i odtokové poměry a protipovodňová opatření v úseku výše proti toku, tj. ve spodním úseku městské trati. V městské části města Brna bylo vytvořeno lichoběžníkové koryto opevněné, v km 45,570 až 47,200 pak jako obdélníkové s masívními opěrnými zdmi. Celá tato část je pak ukončena betonovou tížní hrází Brněnské přehrady. Stupeň protipovodňové ochrany zástavby podél toku řeky Svratky, okolních polních a lesních pozemků za břehovými hranami a ochrannými hrázemi, závisí jak na kapacitě stávajícího koryta řeky Svratky, na stavu ochranných hrází, tak i na stavu a tvaru mostních objektů, vzdouvacích jezů a stupňů. Orientační hydrologické údaje pro úsek pod přehradní nádrží VD Brno: Původní údaje z roku 1999: Pro profil řeky Svratky pod přehradou VD Brno - (hydrolog. číslo povodí 4-15-01-147) udává ČHMU dopisem ze dne 16.9.1999 základní hydrologické údaje podle ČSN 75 1400 : A = 1586,23 km 2, srážka = 646 mm, qa = 4,752 l.s-1km-2, Qa = 7,537 m 3 /s, Qpd 99% = 0,97 m 3 /s (se započtením odběru pro vodárny) M - denní průtoky Q m (m 3 /s) - pod přehradou VD Brno 30 90 180 270 330 355 364 dnů III. třída 17,7 8,35 4,4 2,9 1,8 1,2 0,8 m 3 /s N - leté průtoky Q N (m 3 /s) - pod přehradou VD Brno 1 2 5 10 20 50 100 roků III. třída 55,5 79,5 117 148 182 230 270 m 3 /s Popsané Q N -leté a Q m -denní průtoky jsou ovlivněné výstavbou VD v povodí a byly vypracovány pro období 1931-1997. 4.1.5.1 Stávající stav toku, objektů na toku a orientační návrh protipovodňových opatření Převážná část koryta řeky Svratky v Brně a pod Brnem je upravená a mezi vzdouvacími objekty, spádovými stupni a pevnými prahy ve dně je stabilizována. Celkové hydrotechnické zhodnocení toku a objektů na něm bylo již několikrát v průběhu minulých let realizováno v předchozích dílčích studiích a projektových pracích. V rámci předchozích studií byly stanoveny pomocí výpočtů průchodů povodňových vln od horních úseků směrem dolů po toku jednak záplavové čáry v říčním údolí řeky Svratky a jednak i kapacity vlastního koryta řeky v dílčích úsecích a v jednotlivých sledovaných profilech. Z původních výpočtů a popisů koryta Svratky a objektů na toku vyplývá, že v nejvíce zastavěné části města Brna (na Starém Brně, v Pisárkách a v Bystrci) je koryto řeky Svratky poměrně kapacitní a okolní zástavba je chráněna většinou na stoletý a vyšší průtok. Menší ochrana je pak 4_zprava_JMK.doc strana 19