Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky VYHODNOCENÍ SYSTÉMU INVESTIČNÍCH POBÍDEK

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky VYHODNOCENÍ SYSTÉMU INVESTIČNÍCH POBÍDEK květen 2005 1

Materiál Vyhodnocení systému investičních pobídek byl zpracován odborem podpory podnikání a konkurenceschopnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. 2

V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 31. 12. 2004. 3

Obsah ÚVOD 6 A. DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ 8 B. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 12 I. Metodika vyhodnocení základních údajů 12 II. Vyhodnocení základních údajů 14 1) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle místa realizace investice 14 2) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle klasifikace OKEČ 17 3) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle země původu investora 20 4) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle předpokládané výše investice 23 C. ÚDAJE ZE ZÁMĚRŮ FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI 25 I. Metodika vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami 25 II.Vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami 27 1) Vyhodnocení předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice 2) Vyhodnocení podílu importovaného strojního zařízení na hodnotě pořízeného strojního zařízení 3) Vyhodnocení očekávaného vývoje exportu D. REGIONÁLNÍ SOUVISLOSTI UDĚLOVÁNÍ INVESTIČNÍCH POBÍDEK I. Metodika hodnocení regionálních souvislostí udělování investičních pobídek II. Vyhodnocení regionálních souvislostí udělování investičních pobídek III. Investiční pobídky a trh práce E. VYHODNOCENÍ ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ U PROJEKTŮ PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI I. Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - čerpání slevy na dani z příjmu II.Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa III. Souhrnné vyhodnocení čerpání investičních pobídek ZÁVĚR Přílohy 27 28 29 30 30 32 34 36 38 40 43 46 48 4

Použité prameny: 1. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO 2002, Ministerstvo průmyslu a obchodu 2. Statistická ročenka České republiky 2003, Český statistický úřad, Praha 2003 3. http://www.cnb.cz 4. http://www.mpsv.cz 5. http://www.mmr.cz 6. http://www.czso.cz 7. Záměry jednotlivých společností, Ministerstvo průmyslu a obchodu 8. Údaje poskytnuté věcně příslušnými odbory Ministerstva financí ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí 5

ÚVOD Zavedením systému investičních pobídek byl vytvořen významný předpoklad ke zvýšení přílivu zahraničních investic do České republiky v oblasti investic do zpracovatelského průmyslu. Cílem zavedení tohoto systému byla motivace domácích a zahraničních investorů k investicím do technologicky vyspělejších oborů zpracovatelského průmyslu v České republice. Celý systém investičních pobídek se skládá z několika částí. Kromě samotných investičních pobídek stanovených zákonem patří do systému ještě tři doprovodné programy, a to Program podpory subdodavatelů, Program podpory rozvoje průmyslových zón, Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb. Systém byl vytvářen ve spolupráci všech věcně zainteresovaných resortů pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechInvest a jeho fungování by nebylo možné bez jejich aktivní spolupráce. Prvním krokem, který proces aktivní podpory zahraničních i domácích investic do vyspělých průmyslových technologií a vyrovnání úrovně podpory investování s okolními transformujícími se ekonomikami odstartoval, bylo přijetí usnesení vlády České republiky č. 298 z roku 1998 k návrhu investičních pobídek pro investory v České republice. Tím byly stanoveny základní podmínky pro podporu vstupu investorů. Žadatel o investiční pobídky musel investovat na zelené louce minimálně 25 mil. USD. Tato hranice byla snížena návazným usnesením vlády č. 844/98 na 10 mil. USD, čímž se investiční pobídky staly dostupnější pro domácí investory. Určitým vyvrcholením procesu podpory investování v České republice bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, který nabyl účinnosti dnem 1. května 2000. Celé koncipování zákona bylo průběžně konzultováno s EU. Dne 30. ledna 2002 nabyla účinnosti legislativně-technická novela zákona o investičních pobídkách (č. 453/2001 Sb.) Druhá novela zákona o investičních pobídkách byla schválena jak Poslaneckou sněmovnou, tak Senátem České republiky, a byla podepsána prezidentem republiky koncem roku 2003. Tato novela č. 19/2004 Sb., nabyla účinnosti vstupem České republiky do Evropské unie. V tomto materiálu je věnována pozornost investičním pobídkám v předzákonném i zákonném režimu. Materiál je aktualizovanou verzí předchozích Vyhodnocení a v budoucnu bude i nadále aktualizován. Cílem vyhodnocení investičních pobídek je zpracovat dostupné informace o dosud schválených pobídkových projektech tak, aby byly posouzeny všechny dopady udělování investičních pobídek. Pro co největší přehlednost a názornost materiálu je uvedeno značné množství grafů a tabulek. Materiál je rozdělen do následujících pěti kapitol: A. Definice základních pojmů, B. Základní údaje, C. Údaje ze záměrů firem podpořených investičními pobídkami a D. Regionální souvislosti udělování investičních pobídek. E. Vyhodnocení čerpání finančních prostředků u projektů podpořených investičními pobídkami. 6

Vyhodnocení základních údajů se provádí zkoumáním nejzákladnějších charakteristik každé z investic. Zahrnují tedy hodnocení dle místa realizace investice, dle jednotlivých oborů OKEČ, dle země původu investora a dle předpokládané výše investice. Vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami shrnuje další důležitá data, která jsou zjistitelná ze Žádosti o investiční pobídky, resp. z Tiskopisu k záměru získat investiční pobídky. Jedná se o údaje týkající se strojního zařízení a očekávaného vývoje exportu produkce pobídkových firem, tj. firem, které pobídky obdržely. Materiál je, pokud není uvedeno jinak, aktualizován k 31. prosinci 2004 a zahrnuje proto údaje o 186 pobídkových investorech, kteří k tomuto datu obdrželi investiční pobídky. 31 investorům byly uděleny pobídky v předzákonném režimu a 155 investorům v zákonném režimu. Pokud nebyly některé údaje dostupné, je tato skutečnost uvedena v příslušných částech materiálu. Nutno upozornit, že investiční pobídky v předzákonném režimu obdrželo 33 firem, avšak jedna ze společností oficiálně oznámila svůj nezájem na pokračování investičními pobídkami podpořeného projektu. Další podpořená společnost se rozhodla přesunout svůj výrobní závod - vlivem nepříznivé hospodářské situace ve svém odvětví mimo území České republiky. V zákonném režimu obdrželo investiční pobídky 160 firem, 5 společností se rozhodlo investičních pobídek nevyužít. 7

A. Definice základních pojmů I. Předzákonný režim - poskytování investičních pobídek investorům začalo na základě usnesení vlády č. 298 ze dne 29. dubna 1998. Určité změny v systému (např. prohloubení možnosti využití investičních pobídek snížením minimální výše investice z 25 mil. USD na 10 mil. USD) byly provedeny, díky získávání zkušeností s poskytováním investičních pobídek, usnesením vlády č. 844 ze dne 16. prosince 1998. Každý investiční projekt v tomto režimu musel být schválen samostatným usnesením vlády. Schvalování investičních pobídek v předzákonném režimu bylo ukončeno k 30. dubnu 2000. Prohlášení o společném záměru (někdy též Memorandum ) - dokument podepisovaný investorem a příslušnými ministry (tzn. obvykle ministrem průmyslu a obchodu, ministrem financí a ministrem práce a sociálních věcí). V Memorandu jsou uvedeny povinnosti investora, povinnosti ministerstev a další články týkající se kontroly a porušení povinností zúčastněných stran. Pobídky udělované v předzákonném režimu: Bezúročná půjčka na zřízení nových pracovních míst - Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje investorovi bezúročnou půjčku v níže specifikované výši, která je, v případě splnění podmínek stanovených pro poskytnutí této půjčky, pokládána za účelovou dotaci ve smyslu zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých zákonů (rozpočtová pravidla). Výše bezúročné půjčky : a) 100 000 Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměr ČR, b) 75 000 Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměr ČR, c) 50 000 Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměru ČR. Bezúročná půjčka na školení nebo rekvalifikaci zaměstnanců - Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje investorovi bezúročnou půjčku na zaškolení zaměstnanců. Částka poskytnuté půjčky je převedena na dotaci (v případě splnění stanovených podmínek) pouze ve výši odpovídající sjednanému procentnímu podílu na skutečně vynaložených nákladech v souladu s obecně závaznými předpisy ČR. Částka půjčky převyšující výše uvedený sjednaný podíl musí být investorem vrácena na účet Ministerstva práce a sociálních věcí. Výše procentního podílu bezúročné půjčky: a) 50 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměr ČR, b) 40 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměr ČR, 8

c) 30 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměru ČR, d) 10 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nižší než je průměr ČR. Účelová dotace na platbu daně z příjmů právnických osob - tato dotace je vyplácena Ministerstvem financí ve výši stanovené dle vzorce uvedeného v příslušném článku Memoranda. Dotace je poskytována na dobu pěti, resp. deseti po sobě následujících zdaňovacích období. Souhrn dotací poskytovaných Ministerstvem financí nesmí překročit přípustnou intenzitu veřejné podpory uvedenou v Memorandu (tato byla v předzákonném režimu stanovována Ministerstvem financí). Zavedení nové výroby - jedná se o investici daňového poplatníka, který pro poskytnutí investičních pobídek zahájil podnikání a zaregistroval se podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Rozšíření poplatníka. či modernizace výroby - jedná se o investici stávajícího daňového Žádost o investiční pobídky (záměr získat investiční pobídky) - formulář, který musel investor vyplnit jako vstup do procesu, který vyvrcholil udělením investičních pobídek. II. Zákonný režim - vyvrcholením snahy o ucelený systém investičních pobídek bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. května 2000. Zákon o investičních pobídkách byl novelizován (zákon č. 453/2001 Sb.) a tato novela nabyla účinnosti 30. ledna 2002. K tomu, aby investor obdržel pobídky, musí jeho investiční záměr splňovat všeobecné a zvláštní zákonné podmínky. Investiční záměr je v rámci správního řízení posuzován věcně příslušnými resorty a institucemi (Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo životního prostředí a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže). Pokud projekt splňuje veškeré podmínky pro udělení investičních pobídek, jsou mu tyto přiznány m o příslibu investičních pobídek. Druhá novela zákona o investičních pobídkách č. 19/2004 Sb. nabyla účinnosti vstupem České republiky do Evropské unie. Novelou se provádí dílčí změny v systému investičních pobídek, které jsou vyvolány vstupem České republiky do Evropské unie a jsou nezbytné s ohledem na přenos kompetencí v oblasti veřejné podpory z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na Evropskou komisi. Podstatnou změnou je také snížení minimální investice ze 350 milionů CZK na 200 milionů CZK. Investiční pobídky se tak staly přístupné větší skupině investorů. o příslibu investičních pobídek - správní akt, který uzavírá správní řízení ve věci poskytnutí investičních pobídek. Podepisuje jej ministr průmyslu a obchodu. 9

Zavedení nové výroby - jedná se o investici daňového poplatníka, který pro poskytnutí investičních pobídek zahájil podnikání a zaregistroval se podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Rozšíření či modernizace výroby - jedná se o investice stávajícího daňového poplatníka. Tiskopis pro uplatnění záměru získat investiční pobídky (záměr získat investiční pobídky) - formulář, který vyplňuje investor na počátku celého procesu udělování pobídek. Pobídky udělované v zákonném režimu: Hmotná podpora vytváření nových pracovních míst - je příjemci investičních pobídek poskytována Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Výše hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst činí: a) 200 000 Kč na jedno nové pracovní místo v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR + 50 tis. Kč, zaměstná-li se na takovém místě osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců b) 100 000 Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR + 25 tis. Kč, zaměstná-li se na takovém místě osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 3 měsíce Hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců - je příjemci investičních pobídek poskytována Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Výše hmotné podpory na rekvalifikaci zaměstnanců činí: a) v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, 35 % ze souhrnných nákladů na tuto rekvalifikaci, b) v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, 35 % ze souhrnných nákladů na tuto rekvalifikaci, c) v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 35 % ze souhrnných nákladů na tuto rekvalifikaci. 10

Sleva na dani z příjmů - je poskytována dle 35a a 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění zákona č. 72/2000 Sb. Doba poskytování této pobídky je dnem účinnosti druhé novely zákona o investičních pobídkách stanovena v případě zavedení nové výroby i v případě rozšíření či modernizace výroby jednotně na 10 let. 11

B. Základní údaje I. Metodika vyhodnocení základních údajů V této části je uvedeno pět základních forem vyhodnocení projektů podpořených investičními pobídkami v předzákonném a zákonném režimu. Jedná se tedy o hodnocení 186 firem (31 předzákonných a 155 zákonných investičních projektů, které využívají investičních pobídek), aniž by se rozlišovalo, v jakém režimu firmy investiční pobídky obdržely. Konkrétně se jedná o následující hodnocení: 1) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle místa realizace investice Pro účely tohoto hodnocení bylo využito správní členění platné od ledna roku 2001. V některých případech budou investiční projekty realizovány ve dvou krajích. V takovém případě byla každému z krajů do počtu projektů přiznána jedna polovina. Dle počtu vytvořených nových pracovních míst však byl v takovémto případě každému z krajů započten přesný počet vytvořených pracovních míst. Přehled zařazení okresů do jednotlivých krajů ČR je uveden v příloze č. 1. 2) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle klasifikace OKEČ V tomto hodnocení jsou investice rozděleny podle odvětví na základě klasifikace OKEČ. Některé projekty podpořené investičními pobídkami zahrnují více odvětví. V takovém případě byla firma zařazena do odvětví s majoritním předpokládaným podílem na tržbách dané firmy. Zpracovatelský průmysl v pojetí OKEČ zahrnuje 14 oborů s označením DA, DB až DN. Seznam jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu dle OKEČ je uveden v příloze č. 2. 3) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle země původu investora Majetkové vztahy ve firmách jsou ve světě globalizované ekonomiky mnohdy velmi komplikované a jejich dohledání je často téměř nemožné. Pro účely této analýzy používáme k určení země původu metodiku, která je srovnatelná s metodikou ČNB. Podle této metodiky se země původu investora určí na základě majoritního podílu přímého vlastníka v analyzované společnosti. Například v případě holandského investora, který je 100% vlastněn japonským kapitálem a který za účelem získání investičních pobídek založí v ČR společnost, je jako země původu investora považováno Holandsko a nikoliv Japonsko. Údaje pro toto hodnocení byly získávány z Obchodního rejstříku ČR. U předzákonných projektů byly zjišťovány majetkové podíly ve společnosti, která podepsala Prohlášení o společném záměru. U investičních projektů v režimu zákona byly zjišťovány majetkové podíly ve společnosti, která obdržela o příslibu investičních pobídek. 12

V případech, kdy je český subjekt vlastněn více firmami, je za zemi původu investora považována ta země, které měla součet majetkových podílů nejvyšší. 4) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle předpokládané výše investice Pro potřeby hodnocení byli investoři dle výše investice rozděleni do 5 skupin investice do 10 mil. USD, od 10 do 25 mil. USD, od 25 do 50 mil. USD, od 50 do 100 mil. USD a nad 100 mil. USD, a to podle předpokládané výše investice, nikoliv podle její skutečně realizované výše. 13

II. Vyhodnocení základních údajů V této části je hodnoceno 186 společností, kterým byly k 31.12.2004 uděleny investiční pobídky (31 předzákonných a 155 zákonných investičních projektů, které využívají investičních pobídek), aniž by bylo učiněno rozdělení dle toho, zda tyto firmy obdržely pobídky v režimu předzákonném či zákonném. 1) Hodnocení projektů podpořených pobídkami - dle místa realizace investice Poznámka: V případech, kdy jsou investiční projekty realizovány ve dvou krajích, byla každému z krajů do počtu projektů přiznána jedna polovina. Graf č. 1: Počet projektů podpořených pobídkami dle místa realizace investice (stav k 31.12. 2004) Počet 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 43 29,5 19 15,5 12,5 11,5 10 10 9,5 8 6 5,5 4 2 Ústecký Středočeský Moravskoslezský Královéhradecký Olomoucký Plzeňský Jihomoravský Vysočina Liberecký Jihočeský Zlínský Pardubický Karlovarský Praha Kraj Zdroj: MPO, 2004 Nejvíce projektů podpořených pobídkami směřuje do Ústeckého (43) a Středočeského kraje (29,5) - dohromady téměř 40 %. Zejména pro Ústecký kraj je tento stav velkým příslibem do budoucna, protože na tyto projekty se budou vázat další podnikatelské aktivity, které povedou k rozvoji tohoto strukturálně postiženého regionu. Na dalších místech následuje kraj Moravskoslezský (19) a Královehradecký (15,5). Celkově je ve 12 krajích umístěno pět a více projektů. 14

Graf č. 2: Podíl projektů podpořených pobídkami dle místa realizace investice (stav k 31.12. 2004) Vysočina 5,4% Jihočeský 4,3% Ostatní 13,9% Ústecký 23,3% Jihomoravský 5,4% Plzeňský 6,2% Olomoucký 6,8% c Královéhradecký 8,4% Středočeský 16,0% Moravskoslezský 10,3% Zdroj: MPO, 2004 Tabulka č. 1: Předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst dle místa realizace investice (stav k 31.12. 2004) Kraj Počet nových prac. míst Míra nezaměstnanosti k 31.12.2004 (v %) Středočeský 12 151 6,8 Ústecký 8 136 15,8 Olomoucký 6 411 11,7 Pardubický 4 620 8,9 Plzeňský 3 649 6,7 Královéhradecký 3 602 7,7 Moravskoslezský 3 370 15,7 Vysočina 3 283 8,8 Jihomoravský 3 221 10,7 Liberecký 2 873 8,2 Zlínský 1 759 9,5 Jihočeský 1 748 6,6 Praha 1 025 3,6 Karlovarský 502 10,7 Celkem 56 350 9,5 Zdroj: MPO a MPSV, 2004 Pokud budou splněny předpoklady firem, bude nejvíce pracovních míst vytvořeno, ve Středočeském kraji (12 151), tedy v kraji, který je podle počtu schválených investičních pobídek na 2. místě, oproti kraji Ústeckému zde bylo podpořeno o 13, 5 projektů méně (dle 15

počtu nově vytvořených pracovních míst na druhém. místě s 8 136 pracovními místy). Na třetí místo se dostal kraj Olomoucký (6 411 prac. míst), více než 3 500 pracovních míst by mělo být vytvořeno také v kraji Pardubickém (4 620), Plzeňském (3 649) a Královehradeckém (3 602). Na opačném pólu tabulky jsou kraje s předpokladem vytvoření méně než 1 500 pracovních míst Praha (1 025) a kraj Karlovarský (502). Graf č. 3: Podíl nově vytvořených pracovních míst dle místa realizace investice (stav k 31. 12. 2004) Jihomoravský 5,7% Liberecký 5,1% Zlínský 3,1% Jihočeský 3,1% Praha 1,8% Karlovarský 0,9% Středočeský 21,6% Vysočina 5,8% Ústecký 14,4% Moravskoslezský 6,0% Královéhradecký 6,4% Plzeňský 6,5% Pardubický 8,2% Olomoucký 11,4% Zdroj: MPO, 2004 V prvních třech krajích s největším počtem nově vytvořených pracovních míst (Středočeský, Ústecký a Olomoucký) bude vytvořeno více než 45 % z celkového počtu nově vytvořených pracovních míst a v prvních sedmi krajích (kromě výše uvedených sem patří ještě kraj Pardubický, Plzeňský, Královéhradecký a Moravskoslezský) budou vytvořeny téměř tři čtvrtiny z celkového počtu nových pracovních příležitostí. 16

2) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle klasifikace OKEČ Graf č. 4: Počet projektů podpořených pobídkami dle OKEČ (stav k 31.12.2004) 40 35 30 25 20 36 30 27 22 18 15 10 5 12 10 10 8 5 5 3 0 Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Gumárenský a plastikářský průmysl Výroba strojů a zařízení Výroba kovů a kovodělných výrobků Chemický a farmaceutický průmysl Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot Textilní a oděvní průmysl Papírenský a polygrafický průmysl, vydavatelské činnosti Průmysl potravinářský a tabákový Dřevozpracující průmysl Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený Zdroj: MPO, 2004 Graf č. 5: Podíl projektů podpořených pobídkami dle OKEČ (stav k 31.12. 2004) keramiky, porcelánu a stavebních hmot 5,4% Textilní a oděvní průmysl 5,4% Ostatní 11,3% Výroba elektrických a optických přístrojů 19,4% Chemický průmysl 6,5% Výroba dopravních prostředků 16,1% Výroba kovů a kovodělných výrobků 9,7% Zdroj: MPO, 2004 Výroba strojů a zařízení 11,8% Gumárenský a plastikářský průmysl 14,5% 17

Při znázornění absolutního počtu a relativního zastoupení investičních projektů jednotlivých odvětví dle OKEČ se zcela zřetelně projevuje dominantní zastoupení dvou odvětví zpracovatelského průmyslu. Je to výroba elektrických a optických přístrojů (36 projektů), výroba dopravních prostředků (30 projektů). Tato dvě odvětví tvoří téměř dvě pětiny ze všech projektů podpořených investičními pobídkami (35,5 %). Spektrum odvětví, do kterých směřují projekty podpořené pobídkami, je však samozřejmě podstatně bohatší (celkově 12 oborů). Nutno konstatovat, že více jak dvě třetiny projektů (absolutně je to 133 projektů) je umístěno v pěti odvětvích OKEČ. Tabulka č. 2: Předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst dle OKEČ (stav k 31.12.2004) Zdroj: MPO, 2004 Počet OKEČ nových prac. míst Výroba elektrických a optických přístrojů 23 150 Výroba dopravních prostředků 11 636 Výroba strojů a zařízení 7 967 Gumárenský a plastikářský průmysl 6 328 Výroba kovů a kovodělných výrobků 1 732 Textilní a oděvní průmysl 1 509 Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot 866 Papírenský a polygrafický průmysl, vydavatelské činnosti 828 Průmysl potravinářský a tabákový 770 Dřevozpracující průmysl 612 Chemický průmysl 591 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 361 Celkem 56 350 Při hodnocení předpokládaného počtu nově vytvořených pracovních míst opět dominuje výroba elektrických a optických přístrojů (23 150), druhé místo zaujímá výroba dopravních prostředků (druhé místo také dle počtu projektů). Pro ekonomiku České republiky je velmi dobré, že se jedná právě o obory, které vykazují vysokou přidanou hodnotu výroby. I na dalších místech jsou obory mající významný podíl v ekonomikách vyspělých zemí výroba strojů a zařízení (7 967) a gumárenský a plastikářský průmysl (6 328). Jestliže počet podpořených projektů ve výrobě elektrických a optických přístrojů je 36, a oproti druhému nejpodporovanějšímu odvětví výrobě dopravních prostředků - je to počet značně vyšší (o 6 projektů), potom je ještě více zřejmá převaha tohoto oboru dle předpokládaného počtu vytvořených nových pracovních míst (téměř 2x více). 18

Graf č. 6: Podíl nově vytvořených pracovních míst podle OKEČ (stav k 31.12. 2004) Výroba kovů a kovodělných výrobků 3,2% Gumárenský a plastikářský průmysl 11,2% Textilní a oděvní průmysl 2,7% Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot 1,6% Ostatní 5,6% Výroba elektrických a optických přístrojů 41,1% Výroba strojů a zařízení 14,1% Výroba dopravních prostředků 20,6% Zdroj: MPO, 2004 Výsadní postavení oboru výroba elektrických a optických přístrojů je nejzřetelněji vidět z kruhového grafu č. 6. V tomto oboru budou vytvořeny více než dvě pětiny všech nových pracovních míst. Na další tři obory v pořadí (výroba dopravních prostředků, výroba strojů a zařízení a gumárenský a plastikářský průmysl) připadá další více než 45 % nových pracovních míst. Z toho vyplývá, že projekty podpořené investičními pobídkami ve zbývajících oborech vytvoří jen o něco více než jednu osminu pracovních míst. 19

3) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle země původu investora. Graf č. 7: Počet projektů podpořených pobídkami dle země původu investora (stav k 31.12.2004) 60 50 48 40 30 28,5 27 20 18 10 0 9 8,5 8 8 6 5,5 5 4 4 2,5 1 1 1 1 Německo ČR Japonsko Nizozemí Itálie Velká Británie USA Belgie Švýcarsko Francie Rakousko Lucembursko Španělsko Švédsko Kanada Kypr Norsko Mexiko Zdroj: MPO, 2004 Graf č. 8: Podíl projektů podpořených pobídkami dle země původu (stav k 31.12.2004) USA 4% Francie 3% Belgie 4% Ostatní 14% Německo 25% Velká Británie 5% Itálie 5% Nizozemí 10% Japonsko 15% ČR 15% Zdroj: MPO, 2004 Přestože v dnešním světě globalizovaného kapitálu je význam původu investora diskutabilní, je v tomto vyhodnocení zemí původu investice určitý prostor věnován. Pobídkové investice do České republiky přicházejí ze 17 evropských i mimoevropských zemí, kromě toho poměrně značně využívají systému investičních pobídek také firmy s českým kapitálem. 20

Nejvíce investičních projektů do naší země přichází ze Spolkové republiky Německo (48). Tato skutečnost samozřejmě není žádným překvapením, protože právě Německo je rovněž nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky. Na druhém místě v této charakteristice jsou subjekty z České republiky, na třetím místě subjekty z Japonska. Doposud využilo vládní investiční pobídky 28,5 českých subjektů a 27 japonských. Na dalším místě mezi investorskými zeměmi následuje Nizozemí (18). Dalších 10 zemí (Itálie, Velká Británie, USA, Belgie, Švýcarsko, Francie, Rakousko, Lucembursko, Španělsko a Švédsko) u nás realizuje více než 2 projekty podpořené pobídkami. Tabulka č. 3: Předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst dle země původu investora (stav k 31. 12. 2004) Země původu investice Počet nových prac. míst Německo 17 367 Nizozemí 11 059 Japonsko 9 033 Česká republika 3 783 Francie 3 572 Velká Británie 2 088 Lucembursko 2 038 Mexiko 1 361 Belgie 1 301 Itálie 1 045 Švýcarsko 899 USA 852 Kanada 812 Španělsko 426 Rakousko 425 Švédsko 200 Norsko 51 Kypr 38 Celkem 56 350 Zdroj: MPO, 2004 Na základě tabulky uvádějící počty nových pracovních míst vytvořené jednotlivými investujícími zeměmi lze zjistit, že Německo si udržuje první místo také podle této charakteristiky (17 367 nových pracovních míst). Zejména významnou investicí firmy Philips se na druhé místo zařadilo Nizozemí s 11 059 pracovními místy. Na třetím místě je Japonsko (9 033), na čtvrtém pak domácí investoři (3 783). Více než 1 000 nových pracovních míst bude dle předpokladů vytvořeno také investicemi z Francie, Velké Británie, Lucemburska, Mexika, Belgie a Itálie. 21

Graf č. 9: Podíl nově vytvořených pracovních míst dle země původu investora (stav k 31. 12. 2004) Mexiko 2,42% Lucembursko 3,62% Itálie 1,86% Belgie 2,31% Švýcarsko 1,60% USA 1,51% Kanada 1,44% Španělsko 0,76% Rakousko 0,76% Švédsko 0,36% Německo 30,87% Velká Británie 3,71% Francie 6,35% Česká republika 6,72% Japonsko 16,06% Nizozemí 19,66% Zdroj: MPO, 2004 Více než polovina (50,45 %) nových pracovních míst bude vytvořena projekty ze dvou zemí - z Německa a Nizozemí. Investice z těchto zemí spolu s investicemi pocházejícími z Japonska vytvářejí více než dvě třetiny z celkového počtu pracovních míst. Podíl českých firem na vytvořených pracovních místech je cca 6,72 %. 22

4) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle předpokládané výše investice Graf č. 10: Počet projektů podpořených pobídkami dle předpokládané výše investice (v mil. USD, stav k 31.12.2004) Počet 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 89 40 26 21 10 méně než 10 10,1-25 25,1-50 50,1-100 více než 100 Výše investice (v mil. USD) Zdroj: MPO, 2004 Graf č. 11: Podíl projektů podpořených pobídkami dle předpokládané výše investice (v mil. USD, stav k 31. 12. 2004) 50,1-100 11,3% více než 100 5,4% méně než 10 14,0% 25,1-50 21,5% 10,1-25 47,8% Zdroj: MPO, 2004 Mezi podporovanými projekty převažují projekty střední velikosti. Téměř u poloviny projektů (89 ze 186) dosahuje výše investice více než 10 mil. USD, avšak méně než 25 mil. USD. Jedna šestina (16,66%) projektů má investici vyšší než 50 mil. USD. 23

Tabulka č. 4: Předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst dle výše investice (stav k 31. 12. 2004) Zdroj:MPO, 2004 Výše investice (v mil. USD) Počet nových prac. míst méně než 10 2 176 10,1-25 18 027 25,1-50 10 956 50,1-100 12 407 více než 100 12 784 Celkem 56 350 Graf č. 12: Podíl nově vytvořených pracovních míst dle výše investice (v mil. USD, stav k 31.12.2004) více než 100 22,7% méně než 10 3,9% 10,1-25 32,0% 50,1-100 22,0% 25,1-50 19,4% Zdroj: MPO, 2004 Absolutně bude vytvořeno nejvíce pracovních míst (18 027, tj. téměř jedna třetina) investičními projekty s výší investice z intervalu 10 až 25 milionů USD. Deset největších projektů s investicí nad 100 mil. Kč vytvoří 12 784 pracovních míst (tj. více než jedna pětina). Nejmenší investiční projekty s investicí do 10 mil. USD vytvoří pouze 2 176 nových pracovních příležitostí (tj. 3, 9 %). 24

C. Údaje ze záměrů firem podpořených investičními pobídkami I. Metodika vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami Předpokládané údaje o realizaci investičního záměru uváděné zájemci o investiční pobídky umožňují provést hodnocení předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice, hodnocení podílu importovaného strojního zařízení na hodnotě pořízeného strojního zařízení a v neposlední řadě hodnocení očekávaného vývoje exportu. 1) Vyhodnocení předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice V této části je zahrnuto 186 společností, které využívají investiční pobídky, rozčleněno podle předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice. Celková výše investice je tvořena zejména náklady na pořízení pozemku a budov a náklady na pořízení strojního zařízení. Do celkové výše investice je započítán také dodatečný provozní kapitál (např. finanční prostředky na předpokládané odstranění ekologické zátěže, na zaplacení daně z nemovitostí apod.). Při posuzování splnění všeobecných podmínek investičních záměrů dle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně splnění podmínky 40% podílu investice do strojního zařízení, není výše dodatečného provozního kapitálu do celkové výše investice započítávána a podíl vypočítaný pro účely splnění této podmínky tak může být rozdílný (resp. vyšší). Z tohoto důvodu jsou v tabulce také firmy, u nichž procentní podíl investice do strojního zařízení nedosahuje 40 %. 2) Vyhodnocení podílu importovaného strojního zařízení na hodnotě pořízeného strojního zařízení V této části je zjišťován procentní podíl dováženého strojního zařízení na celkové hodnotě investice do strojního zařízení. Protože některé pořizované stroje mají několik zemí původu a v Tiskopisech je uvedena pouze předpokládaná pořizovací cena, která však není rozepsána na částky připadající na jednotlivé země původu, je celková pořizovací cena strojního zařízení poměrně rozdělena mezi jednotlivé státy. To znamená, že pokud firma předpokládá pořídit strojní zařízení za 100 mil. Kč, kde budou zeměmi původu Japonsko, Německo, USA a ČR, je pro potřeby tohoto hodnocení uvažován dovoz ve výši 75 mil. Kč (tj. tři čtvrtiny). Nutno konstatovat, že tento přístup může zapříčinit určité zkreslení. Toto zkreslení však není podstatné, protože množství strojů, které mají více zemí původu, vzhledem k celkové hodnotě pořízených strojů, je zanedbatelné. 3) Vyhodnocení očekávaného vývoje exportu Za účelem sledování vývoje exportu jsou firmy, které obdržely investiční pobídky, rozděleny do intervalů podle předpokládaného podílu jejich výroby určené na export. U některých firem je produkováno více druhů výrobků, přičemž každý z nich má různé 25

předpokládané procento vývozu. U těchto firem je tak započítána produkce výrobku s nižším procentem vývozu. U většiny z hodnocených firem však procento vývozu všech druhů výrobků spadá do jednoho intervalu. V rámci tohoto hodnocení nebylo možné přepočítat export na základě absolutní hodnoty produkce na konkrétní finanční hodnotu, neboť Tiskopis potřebné údaje pro tento přepočet neposkytuje. 26

II. Vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami 1) Vyhodnocení předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice Tabulka č. 5: Předpokládaný procentní podíl investice do strojního zařízení na celkové výši investice Procentní podíl investice do strojního zařízení na celkové výši investice Počet firem Procentní zastoupení v daném intervalu Procentní zastoupení (kumulativně) 90-100 20 10,75 10,75 80-90 20 10,75 21,50 70-80 28 15,05 36,55 60-70 38 20,43 56,98 50-60 37 19,89 76,87 40-50 35 18,83 95,70 0-40 8 4,30 100,00 Celkem 186 100,00 x Zdroj: MPO, 2004 Graf č. 13: Podíl počtu firem podpořených pobídkami v jednotlivých intervalech dle předpokládaného procentního podílu investice na celkové výši investice 40-50 18,8% 0-40 4,3% 90-100 10,8% 80-90 10,8% 50-60 19,9% 60-70 20,4% 70-80 15,1% Zdroj: MPO, 2004 Jedna pětina firem, které obdržely investiční pobídky, pořizuje strojní zařízení za více než 80 % z celkové výše investice. Více než tři čtvrtiny firem (v absolutním vyjádření je to 143 společností) plánují investovat do strojního zařízení více než 50 % z hodnoty investice jako celku. 27

2) Vyhodnocení podílu importovaného strojního zařízení na hodnotě pořízeného strojního zařízení Tabulka č.6: Absolutní, relativní a kumulativní relativní počet firem podpořených investičními pobídkami dle podílu importovaného strojního zařízení na celkové hodnotě pořízeného strojního zařízení (předpoklad) Procentní podíl importovaného strojního zařízení na celkové hodnotě pořízeného strojního zařízení (předpoklad) Počet firem Procentní zastoupení v daném intervalu Procentní zastoupení (kumulativně) Zdroj: MPO, 2004 100 91 48,93 48,92 95-99 20 10,75 59,67 90-94 16 8,60 68,27 80-89 16 8,60 76,87 60-79 22 11,82 88,69 méně než 60 21 11,29 100,00 Celkem 186 100,00 x Graf č.14: Podíl firem podpořených pobídkami rozdělených podle výše podílu importovaného strojního zařízení na celkové hodnotě strojního zařízení (v %) 60-79 11,82% méně než 60 11,29% 100 48,93% 80-89 8,60% Zdroj: MPO, 2004 90-94 8,60% 95-99 10,75% Téměř polovina z hodnocených firem plánuje své strojní zařízení pouze dovážet. Více než tři pětiny firem dovezou pro realizaci svých podnikatelských aktivit více než 90 % strojů a pouze 21 firem doveze méně než 60 % strojů. Z těchto údajů je zřejmé, že u firem, které obdržely investiční pobídky, pořizování strojního zařízení za účelem realizace jejich investic bude mít dočasně negativní vliv na 28

obchodní bilanci České republiky. Jakmile tyto firmy zahájí výrobu, bude se vliv na obchodní bilanci zlepšovat, protože většina firem předpokládá vyrábět převážně na export. 3) Vyhodnocení očekávaného vývoje exportu Tabulka č. 7 Podíl exportu firem podpořených pobídkami z jejich celkové produkce (v intervalech) Procento exportu Počet firem Procentní zastoupení v daném intervalu Procentní zastoupení (kumulativně) 100 56 30,11 30,11 95-99 38 20,43 50,54 90-94 20 10,75 61,29 70-89 30 16,13 77,42 50-69 13 6,99 84,41 25-49 11 5,91 90,32 1-24 8 4,30 94,62 0 10 5,38 100 Celkem 186 100 x Zdroj: MPO, 2004 Graf č. 15: Procentní podíl firem podpořených pobídkami v jednotlivých intervalech podle předpokládaného podílu exportu (v intervalech) 25-49 5,91% 1-24 4,30% 0 5,38% 100 30,11% 50-69 6,99% 70-89 16,13% 90-94 10,75% 95-99 20,43% Zdroj: MPO, 2004 V tabulce č. 7 jsou do jednotlivých skupin zařazeny firmy, které obdržely investiční pobídky dle předpokládané procentuální výše exportu výrobků produkovaných v souvislosti s udělením pobídek. Je zřejmé, že téměř jedna třetina těchto firem (30,1 %) bude směřovat svou produkci pouze na vývoz, více než polovina firem bude vyvážet přes 95 % výrobků a 61,29 % firem vyveze více než 90 % své nové produkce. Pouze 18 firem bude vyvážet méně než čtvrtinu vyrobených produktů. 29

D. Regionální souvislosti udělování investičních pobídek I. Metodika hodnocení regionálních souvislostí udělování investičních pobídek V této kapitole jsou hodnoceny investiční pobídky v souvislosti s jejich lokalizací ve třech základních typech regionů podle klasifikace Ministerstva pro místní rozvoj. Jsou to strukturálně postižené regiony, hospodářsky slabé regiony a regiony trpící nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. První dva jmenované typy regionů byly identifikovány na základě konkrétního algoritmu výpočtu z několika ukazatelů, kterým byly stanoveny konkrétní váhy. Vzhledem k tomu, že přesný popis postupu určení postižených regionů není pro potřeby hodnocení investičních pobídek nutné znát, budou na tomto místě uvedeny pouze ukazatele, které byly pro jejich vymezení použity. Definice a kritéria vymezení zkoumaných regionů (resp. okresů): a) Strukturálně postižené regiony - jsou to okresy s vysokým zastoupením průmyslu a vysokým stupněm urbanizace, jejichž průmyslová základna prochází výraznou restrukturalizací a poklesem, spojeným s nadprůměrnou nezaměstnaností. Ukazatele zvolené pro vymezení: 1. Podíl zaměstnanosti v průmyslu v daném roce na celkové zaměstnanosti; 2. Vývoj zaměstnanosti v průmyslu v daném roce vzhledem k základnímu roku 1990; 3. Souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k 31.12. daného roku (v rámci tohoto ukazatele byla posuzována míra nezaměstnanosti, podíl dlouhodobě nezaměstnaných a tzv. tlak na pracovní místa); 4. Počet soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel v daném roce. b) Hospodářsky slabé regiony - jsou to okresy charakteristické nízkou životní úrovní, nadprůměrným podílem zaměstnanosti v primárním sektoru (tj. v zemědělství, lesnictví a rybolovu), nízkou hustotou osídlení a vesměs také s nadprůměrnou nezaměstnaností; obecně jde o venkovské oblasti s nižším stupněm urbanizace a ekonomického rozvoje, avšak s lepším přírodním prostředím. Ukazatele zvolené pro vymezení: 1. Souhrnné hodnocení nezaměstnanosti (v rámci tohoto ukazatele byla posuzována míra nezaměstnanosti, podíl dlouhodobě nezaměstnaných a tzv. tlak na pracovní místa); 2. Daňové příjmy na 1 obyvatele v daném roce; 3. Průměrná mzda v okrese v daném roce; 4. Podíl zaměstnanosti v primárním sektoru na celkové zaměstnanosti v daném roce; 5. Vývoj zaměstnanosti v primárním sektoru v daném roce oproti základnímu roku 1990; 6. Hustota osídlení v daném roce. 30

c) Regiony s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti - jsou to okresy, které k 31.12.2004 vykazovaly míru nezaměstnanosti vyšší než byla míra nezaměstnanosti v České republice jako celku. 31

II. Vyhodnocení regionálních souvislostí udělování investičních pobídek Tabulka č. 8: Základní údaje o projektech podpořených investičními pobídkami v postižených regionech Typ Počet okresů Počet projektů podpořených investičními pobídkami Předpokládaná výše investice podpořených projektů (v mil. USD) Rozloha regionu v km 2 Předpokládaná výše investice na 1 km 2 rozlohy (v USD) Hospodářsky slabé regiony (HS) Strukturálně postižené regiony (SP) 10 22 459,925 13 528 33 998 10 23 2 046,018 7 307 280 008 ČR 77 186 7 275,537 78 865 92 253 Zdroj: MMR a MPO 2004 Mezi hospodářsky slabé regiony se řadí celkem 10 okresů, mezi strukturálně postižené region patří taktéž 10 okresů. Přestože počet okresů v obou těchto typech regionů je totožný, hospodářsky slabé okresy zaujímají téměř dvojnásobnou rozlohu. Samotný fakt nižšího počtu podpořených investic v hospodářsky slabých regionech by ještě nemusel být tak významný, protože by tato skutečnost mohla být nahrazena výší investice. Avšak také pokud posoudíme předpokládanou výši investic 22 podpořených projektů, dojdeme k závěru, že zde na 1 podpořenou investici připadá pouze 20,9 mil. USD a že tedy ani celková předpokládaná výše investic není příliš vysoká. Z výše uvedeného vyplývá, že projekty podpořené investičními pobídkami jsou realizovány v hospodářsky slabých regionech v podprůměrné intenzitě, o čemž asi nejobjektivněji vypovídá fakt, že zde na 1 km 2 rozlohy připadá předpokládaná investice pobídkových firem pouze ve výši 33 998 USD, což je pouze o něco více než jedna třetina (36, 85 %) hodnoty této charakteristiky vypočtené za celou Českou republiku (zde činí předpokládaná výše investice na 1 km 2 92 253 USD). V případě strukturálně postižených regionů je údaj o výši předpokládané investice projektů podpořených investičními pobídkami připadající na 1 km 2 více než trojnásobný oproti hodnotě České republiky - dosahuje 280 008 USD! Lze tedy konstatovat, že projekty podpořené investičními pobídkami se velmi úspěšně daří směřovat do strukturálně postižených regionů, avšak jejich umisťování v hospodářsky slabých regionech se jeví jako problematické. K výše uvedenému lze uvést hned několik důvodů. Okresy strukturálně postižené jsou soustředěny ve dvou oblastech České republiky. Jednou z oblastí jsou severozápadní Čechy, které jsou pro investory, přes svou značnou postiženost, značně atraktivní. Na jedné straně mají velmi výhodnou geografickou polohu mezi Prahou a Německem, na druhé straně také relativně dobrou úroveň dopravní infrastruktury. Další strukturálně postiženou oblastí je severní Morava, která je sice geograficky odlehlá od západní hranice České republiky a od Prahy, avšak těží ze své výhodné polohy vůči Polsku. Všechny tyto okresy mají značnou hustotu osídlení a příchozí firmy mají k dispozici bohatou základnu pracovních sil. 32

Do hospodářsky slabých regionů není jednoduché přilákat podnikatelské subjekty již ze samotné definice, dle které jsou tyto regiony vymezeny. Kombinace vysoké míry nezaměstnanosti, nízké hustoty osídlení a podprůměrné výše mzdy znamená velmi výrazný handicap pro výběr kvalifikovaných pracovních sil. Směřování projektů do takovýchto oblastí by vyvolávalo negativní efekt, protože by tyto investiční projekty pravděpodobně přetahovaly zaměstnance již fungujícím firmám. Když k výše uvedené skutečnosti přidáme také fakt, že hospodářsky slabé regiony jsou lokalizovány zejména v okrajových, zemědělských a venkovských částech České republiky, které jsou v těchto okresech často doplněny také přítomností chráněných přírodních oblastí, bylo by celkové působení investičních pobídek na ekonomiku těchto regionů spíše negativní. Zaměřováním státních podpůrných aktivit do těchto oblastí se zabývají také programy dalších resortů, zejména pak programy Ministerstva pro místní rozvoj. 33

III. Investiční pobídky a trh práce Přestože hlavním cílem poskytování investičních pobídek není okamžité řešení problémů na trhu práce, jejich výsledný efekt se do této oblasti, i když nepřímo, promítá v celém svém rozsahu. Jejich účinky lze tedy rozdělit z hlediska trhu práce na přímé a nepřímé. Nepřímý efekt, projevující se v delším časovém horizontu, je dán skutečností, že jsou pobídky zaměřeny na výrobu s vysokou úrovní výrobních technologií se stanovením minimální výše investice, což vytváří prostor pro progresivní změny struktury průmyslu s následným růstem produktivity práce, konkurenční schopnosti, hrubého domácího produktu, vytváření prostoru pro navazující výroby, zvýšení kupní síly atd. Soubor těchto efektů vytváří následně předpoklady pro rozvoj sféry služeb i růst zaměstnanosti jako celku. Přímým efektem je vytváření nových pracovních míst v rámci realizace jednotlivých investičních akcí, i když s jistým časovým posunem daným dobou realizace pobídkového projektu. Nelze opomenout ani vliv na zvýšení celkové zaměstnatelnosti zvyšováním kvalifikace a získáváním nových dovedností v procesu rekvalifikace nově přijímaných zaměstnanců. Okamžitým efektem je vznik pracovních příležitostí při výstavbě jednotlivých podniků. Tento vliv je však do jisté míry modifikován rozsahem využívání zahraničních pracovníků, ale i celých zahraničních firem ve stavebnictví. V souvislosti s hodnocením investičních pobídek je nezbytné vzít na vědomí i jejich možný krátkodobý negativní vliv na trh práce. Je to dáno substitučním efektem progresivních technologií na pracovní sílu a vlivem velkých investičních záměrů na strukturu výroby v regionu. Tento možný, krátkodobý negativní vliv je však plně kompenzován multiplikačním efektem velkých investic, tj. vytvářením pracovních míst v navazujících výrobách i dlouhodobými efekty popsanými výše. Odhad nákladů na nezaměstnaného Náklady na nezaměstnaného lze rozdělit na přímé a nepřímé. Náklady, jež lze označit za přímé (jedná se buď o dávky hmotného zabezpečení či sociální dávky), se odhadují na 3 562 Kč měsíčně. Vedle těchto výdajů hradí stát za nezaměstnaného zdravotní pojištění, které činí měsíčně 475 Kč. Tj. celkem stát vydává v průměru 4 037 Kč měsíčně, což činí ročně 48 444 Kč. Dále lze k nákladům na nezaměstnanost přičíst i částky, o které přichází stát na daních či na odvodech sociálního a zdravotního pojištění. Za účelem výpočtu jsme vycházeli z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1.-3. čtvrtletí 2004, která činí 17 418 Kč a dle platných zákonů č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejné zdravotním pojištění a změně a doplnění některých souvisejících zákonů. 34

Jedná se o následující položky, které nejsou odvedeny do státního rozpočtu: a) Neodvedeno ze strany jednotlivce - zaměstnance (daně, soc. a zdrav.pojištění) 4 143 Kč měsíčně b) Neodvedeno ze strany zaměstnavatele (soc. a zdrav.pojištění) 6 097 Kč měsíčně tj. celkově 10 240 Kč měsíčně Z výše uvedeného vyplývá, že průměrné celkové náklady a tím tedy ztrátu státu na jednoho nezaměstnaného lze odhadnout v roce 2004 na 14 277 Kč měsíčně (4 037 Kč + 10 240 Kč), tj. ročně na 171 324 Kč. Výdaje MPSV Maximální výše výdajů z rozpočtu MPSV na hmotnou podporu na tvorbu nových pracovních míst v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti (o 50% vyšší než je míra nezaměstnanosti v ČR) činí. 200 000 Kč na jedno pracovní místo. Přínosy pro stát: Náklady státu na 1 nezaměstnaného jsou podle údajů MPSV odhadovány ročně přibližně na 170 000 Kč. Vzhledem k tomu, že v zákoně o investičních pobídkách je zakotvena podmínka povinnosti udržení pracovních míst minimálně po dobu pěti let, úspora prostředků ze státního rozpočtu by měla dosáhnout částky: 170 000 * 5 850 000 Kč Z výše uvedených údajů a propočtů vyplývá, že přínosy státu spočívající v úspoře prostředků ze státního rozpočtu na jednoho nezaměstnaného 4,25x převyšují výdaje, které v rámci investičních pobídek vynaloží Ministerstvo práce a sociálních věcí na vytvoření jednoho pracovního místa. Pro jednoduchost vycházíme při výpočtu z maximálních výdajů na jedno nově vytvořené pracovní místo (200 000 Kč) v jakémkoli regionu. Ve skutečnosti se však v regionech s mírou nezaměstnanosti o 25% vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, poskytuje hmotná podpora pouze ve výši 100 000 Kč na jedno nově vytvořené pracovní místo. Z tohoto důvodu je výpočet do jisté míry podhodnocen a pozitivní dopad investičních pobídek na výdajovou stránku státního rozpočtu je výrazně vyšší. 35

E. Vyhodnocení čerpání finančních prostředků u projektů podpořených investičními pobídkami Hlavním cílem této kapitoly je vyhodnocení skutečného čerpání finančních prostředků u projektů podpořených investičními pobídkami v zákonném režimu. Je velmi nutné rozlišit mezi maximální výší celkové veřejné podpory, kterou mohou společnosti na základě o příslibu investičních pobídek vyčerpat a skutečnou finanční částkou, které tyto společnosti čerpaly. Údaje pro vyhodnocení byly získány z podkladů Ministerstva financí (čerpání slevy na dani z příjmu právnických osob) a Ministerstva práce a sociálních věcí (čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa), zahrnují 155 projektů v zákonném režimu a jsou zaktualizovány k 31.12.2004. Tuto kapitolu jsme rozdělili do následujících částí: 1) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami čerpání slevy na dani z příjmu právnických osob Pro potřeby analýzy bylo čerpání slevy na dani z příjmu právnických osob rozděleno do dvou kategorií. První kategorie vyznačuje čerpání slevy na dani v jednotlivých letech projektů, které byly podpořeny investičními pobídkami za účelem zavedení nové výroby, druhá kategorie ukazuje čerpání slevy na dani z příjmu právnických osob u projektů, kde se uskutečnilo rozšíření či modernizace výroby. Investiční pobídka ve formě slevy na dani je nepřímou formou podpory, má výrazně motivační charakter - využita může být pouze v případě, že společnost vykáže zisk, a to pouze v rozsahu maximálně přípustné výše veřejné podpory (investičních pobídek), jež je stanovena na výši tzv. počáteční výše investice. Za tu jsou považovány náklady na pořízení pozemku, budov, strojů a části nehmotného majetku.ve svém souhrnu přitom maximální výše investičních pobídek nemůže přesáhnout 50 % hodnoty počáteční výše investice (např. v Praze jen 20 %). 2) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa Investiční pobídky poskytované formou hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst jsou poskytovány pouze v okresech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, tedy v okresech, kde průměrná výše nezaměstnanosti za předchozí dvě pololetí přesahuje průměrnou míru nezaměstnanosti za předchozí dvě pololetí v ČR. V regionech trpících vysokou nezaměstnaností je možné poskytnout hmotnou podporu až 200 000 Kč na jedno nově vytvořené pracovní místo. Hmotná podpora je půjčkou Ministerstva práce a sociálních věcí až do doby, kdy investor splní všechny stanovené podmínky. Teprve po splnění těchto podmínek se půjčka stává dotací. I zde je rozděleno čerpání hmotné podpory nově vytvořených pracovních míst na projekty zavádějící novou výrobu a na projekty rozšiřující či modernizující výrobu. 36