Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky VYHODNOCENÍ INVESTIČNÍCH POBÍDEK VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU

Transkript

1 Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky VYHODNOCENÍ INVESTIČNÍCH POBÍDEK VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU Březen 2006

2 Materiál Vyhodnocení investičních pobídek ve zpracovatelském průmyslu byl zpracován odborem podpory podnikání a konkurenceschopnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s agenturou Czechinvest. 2

3 V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k

4 OBSAH ÚVOD...5 SHRNUTÍ...7 A. Definice základních pojmů...9 B. Základní údaje...13 I. Metodika vyhodnocení základních údajů II. Vyhodnocení základních údajů ) Hodnocení projektů podpořených pobídkami - dle místa realizace investice ) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle klasifikace OKEČ ) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle země původu investora ) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle předpokládané výše investice...27 C. Údaje záměrů firem podpořených investičními pobídkami.29 I. Metodika vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami 29 II. Vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami ) Vyhodnocení předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice ) Vyhodnocení podílu importovaného strojního zařízení na hodnotě pořízeného strojního zařízení ) Vyhodnocení očekávaného vývoje exportu...34 D. Dopady investičních pobídek v Moravskoslezském kraji...35 I. Výstupy modelu a jejich interpretace ) Vliv investorů na hladinu mezd v Moravskoslezském regionu ) Daňové příjmy indukované investičními pobídkami ) Účetní přidaná hodnota ) Export a výnosy ) Požadavek investorů na certifikace ISO dodavatelů ) Inovační vazby ) Zapojení dodavatelů v regionu a v ČR

5 ÚVOD Zavedením systému investičních pobídek byl vytvořen významný předpoklad ke zvýšení přílivu zahraničních investic do České republiky v oblasti investic do zpracovatelského průmyslu. Cílem zavedení tohoto systému byla motivace domácích a zahraničních investorů k investicím do technologicky vyspělejších oborů zpracovatelského průmyslu v České republice. Celý systém investičních pobídek se skládá z několika částí. Kromě samotných investičních pobídek stanovených zákonem patří do systému ještě tři doprovodné programy, a to Program podpory subdodavatelů, Program podpory rozvoje průmyslových zón a Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb. Systém byl vytvářen ve spolupráci všech věcně zainteresovaných resortů pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechInvest a jeho fungování by nebylo možné bez jejich aktivní spolupráce. Prvním krokem, který proces aktivní podpory zahraničních i domácích investic do vyspělých průmyslových technologií a vyrovnání úrovně podpory investování s okolními transformujícími se ekonomikami odstartoval, bylo přijetí usnesení vlády České republiky č. 298 z roku 1998 k návrhu investičních pobídek pro investory v České republice. Tím byly stanoveny základní podmínky pro podporu vstupu investorů. Žadatel o investiční pobídky musel investovat na zelené louce minimálně 25 mil. USD. Tato hranice byla snížena návazným usnesením vlády č. 844/98 na 10 mil. USD, čímž se investiční pobídky staly dostupnějšími pro domácí investory. Určitým vyvrcholením procesu podpory investování v České republice bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, který nabyl účinnosti dnem 1. května Celé koncipování zákona bylo průběžně konzultováno s Evropskou komisí. Dne 30. ledna 2002 nabyla účinnosti legislativně-technická novela zákona o investičních pobídkách (č. 453/2001 Sb.) Druhá novela zákona o investičních pobídkách byla schválena jak Poslaneckou sněmovnou, tak Senátem České republiky, a byla podepsána prezidentem republiky koncem roku Tato novela č. 19/2004 Sb., nabyla účinnosti vstupem České republiky do Evropské unie. V tomto materiálu je věnována pozornost investičním pobídkám v předzákonném i zákonném režimu. Materiál je aktualizovanou verzí předchozích Vyhodnocení a v budoucnu bude i nadále aktualizován. Cílem vyhodnocení investičních pobídek je zpracovat dostupné informace o dosud schválených pobídkových projektech tak, aby byly posouzeny všechny dopady udělování investičních pobídek. Pro co největší přehlednost a názornost je tento materiálu doplněn tabulkami a grafy. Materiál je rozdělen do následujících kapitol: A. Definice základních pojmů, B. Základní údaje, C. Údaje ze záměrů firem podpořených investičními pobídkami, D. Dopady investičních pobídek na Moravskoslezský region. 5

6 Vyhodnocení základních údajů se provádí analýzou nejzákladnějších charakteristik každé z investic. Zahrnují tedy hodnocení dle místa realizace investice, dle jednotlivých oborů OKEČ, dle země původu investora a dle předpokládané výše investice. Vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami shrnuje další důležitá data, která jsou zjistitelná ze Žádosti o investiční pobídky, resp. z Tiskopisu k záměru získat investiční pobídky. Jedná se o údaje týkající se strojního zařízení a očekávaného vývoje exportu produkce pobídkových firem, tj. firem, které pobídky obdržely. Materiál je, pokud není uvedeno jinak, aktualizován k 31. prosinci 2005 a zahrnuje proto údaje o 248 pobídkových investorech, kteří k tomuto datu obdrželi investiční pobídky. Celkem 31 investorům byly uděleny pobídky v předzákonném režimu a 217 investorům v zákonném režimu. Pokud nebyly některé údaje dostupné, je tato skutečnost uvedena v příslušných částech materiálu. Nutno upozornit, že Rozhodnutí ve věci poskytnutí investiční pobídky obdrželo více společností než uvedených investorů obdrželo Rozhodnutí o zamítnutí záměru získat investiční pobídky, a to z důvodů negativního stanoviska Ministerstva financí nebo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozhodnutí o zastavení řízení obdrželo celkem 12 společností. Důvodem zastavení řízení bylo zpětvzetí návrhu na zahájení řízení. Seznam všech společností, které obdržely Rozhodnutí se zamítnutím nebo zastavením je uveden v příloze č. 4. 6

7 SHRNUTÍ Investiční pobídky jsou systémem, z jehož fungování postupně vyplývá řada poznatků, z nichž si lze utvářet na tento systém vlastní názor. Systém prochází neustálým vývojem, je průběžně konzultován se zástupci Evropské Komise a na základě získaných zkušeností je postupně vylepšován. V poslední době se objevuje řada jeho kritiků i obhájců. Pro získání objektivního názoru na investiční pobídky je příspěvkem i tento materiál. Z provedeného hodnocení je možno vyvodit následující závěry: Investoři ze 248 schválených projektů podpořených pobídkami, kteří tohoto systému využívají, by měli do roku 2010 dle předpokladů proinvestovat více než 307 mld. Kč a vytvořit více než 64 tisíc nových pracovních míst. Nejvíce projektů podpořených pobídkami směřuje do Ústeckého a Středočeského kraje. Nejvíce nových přímých pracovních míst předpokládají firmy podpořené pobídkami vytvořit ve Středočeském, Ústeckém a Olomouckém kraji (v každém z nich více než 7 tisíc pracovních míst). Téměř 35 % ze všech pobídkových projektů připadá na 2 obory dle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Jedná se o výrobu dopravních prostředků a výrobu elektrických a optických přístrojů. Co se týká tvorby nových pracovních příležitostí, předpokládá se v těchto dvou oborech vytvoření více než 35 tisíc pracovních míst (tj. více než poloviny z celkového počtu). Ze 14 existujících oborů OKEČ bylo investováno zatím celkem do 13 oborů OKEČ, což znamená, že struktura podporovaných oborů je velmi bohatá. Co se týká zahraničních investorů, systém investičních pobídek u nás nejčastěji využívají investoři z Německa, Nizozemí a Japonska. Projekty z těchto 3 zemí společně vytvoří více než pracovních míst. Pobídkového systému prozatím využili investoři celkem z 22 zemí, včetně České republiky. Čeští investoři systém využívají velmi často domácí společnosti obsadily 2. místo za Německem v absolutním počtu podpořených investičních projektů. Celkem bylo podpořeno 44 českých projektů, s předpokladem vytvoření nových pracovních míst. Výše investice téměř u poloviny projektů dosahuje 10 až 25 mil. USD. 15 projektů zvažuje investici vyšší než 100 mil. USD, 41 projektů naopak investici nižší než 10 mil. USD. Více než 55 % společností hodlá investovat více než 60 % investičních prostředků na nákup strojního zařízení. Převažuje dovoz strojního zařízení, 114 firem doveze veškeré stroje, celkem 159 firem doveze více než 90 % pořízeného strojního zařízení. 7

8 Téměř 30 % firem bude vyvážet veškerou vyrobenou produkci, cca 60 % firem více než 90 % produkce. Více něž polovinu produkce bude vyvážet 84 % firem. Pouze 11 firem nepočítá s vývozem svých výrobků. Export firem podpořených investičními pobídkami mají také prokazatelně pozitivní vliv platební bilanci. Důležitým efektem investičních pobídek je růst průmyslové produkce a také stavební výroby (v souvislosti s výstavbou realizovanou většinou českými stavebními firmami), což přispívá k 6% růstu hrubého domácího produktu.za rok Pobídky mají také pozitivní vliv na trh práce v České republice: růst zaměstnanosti, růst produktivity práce, oživení a zkvalitnění trhu práce (pozitivní spillover efekty). Společnosti podpořené investičními pobídkami a působící v Moravskoslezském kraji jednoznačně pozitivně ovlivň ují klíčové ekonomické ukazatele. Především významně přispívají k tvorbě nových pracovních míst v regionu. Podpořené investice také přinášejí vzrůstající účetní přidanou hodnotu, vysokou náročnost na kvalitu dodavatelů a vysokou mírou exportu a vyznačují se kladným fiskálním dopadem na státní rozpočet. 1 Hrubý domácí produkt v roce 2005 vzrostl podle předběžného odhadu reálně meziročně o 6,0 %, což je nejvyšší zvýšení za dobu existence samostatné České republiky. Na zvýšení celkového ekonomického výkonu se jednotlivé složky poptávky podílely různou měrou. K růstu HDP přispěl zejména vývoj salda zahraničního obchodu zbožím a službami, jehož přínos lze odhadnout na 5,3 procentních bodů. Nejvýraznější meziroční změny se projevily v zahraničním obchodě, kde vývoz vzrostl o 11,1 %, zatímco dovoz pouze o 4,8 %. Celková pasivní bilance obchodu zbožím a službami (v běžných cenách) v roce 2004 (- 13,1 mld. Kč) se loni změnila na aktivní (+ 61,4 mld. Kč). Na nabídkové straně ekonomiky se na zvýšení hrubé přidané hodnoty reálně o 6,6 % podílela především odvětví zpracovatelský průmysl, energetika, obchod, peněžnictví a tržní služby. 8

9 A. Definice základních pojmů I. Předzákonný režim - poskytování investičních pobídek investorům začalo na základě usnesení vlády č. 298 ze dne 29. dubna Určité změny v systému (např. prohloubení možnosti využití investičních pobídek snížením minimální výše investice z 25 mil. USD na 10 mil. USD) byly provedeny, na základě získaných zkušeností s poskytováním investičních pobídek, usnesením vlády č. 844 ze dne 16. prosince Každý investiční projekt v tomto režimu musel být schválen samostatným usnesením vlády. Schvalování investičních pobídek v předzákonném režimu bylo ukončeno k 30. dubnu Prohlášení o společném záměru (někdy též Memorandum ) - dokument podepisovaný investorem a příslušnými ministry (tzn. obvykle ministrem průmyslu a obchodu, ministrem financí a ministrem práce a sociálních věcí). V Memorandu jsou uvedeny povinnosti investora, povinnosti ministerstev a další články týkající se kontroly a porušení povinností zúčastněných stran. Pobídky udělované v předzákonném režimu: Bezúročná půjčka na zřízení nových pracovních míst - Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje investorovi bezúročnou půjčku v níže specifikované výši, která je, v případě splnění podmínek stanovených pro poskytnutí této půjčky, pokládána za účelovou dotaci ve smyslu zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých zákonů (rozpočtová pravidla). Výše bezúročné půjčky : a) Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměr ČR, b) Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměr ČR, c) Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměru ČR. Bezúročná půjčka na školení nebo rekvalifikaci zaměstnanců - Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje investorovi bezúročnou půjčku na zaškolení zaměstnanců. Částka poskytnuté půjčky je převedena na dotaci (v případě splnění stanovených podmínek) pouze ve výši odpovídající sjednanému procentnímu podílu na skutečně vynaložených nákladech v souladu s obecně závaznými předpisy ČR. Částka půjčky převyšující výše uvedený sjednaný podíl musí být investorem vrácena na účet Ministerstva práce a sociálních věcí. Výše procentního podílu bezúročné půjčky: a) 50 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměr ČR, 9

10 b) 40 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměr ČR, c) 30 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměru ČR, d) 10 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nižší než je průměr ČR. Účelová dotace na platbu daně z příjmů právnických osob - tato dotace je vyplácena Ministerstvem financí ve výši stanovené dle vzorce uvedeného v příslušném článku Memoranda. Dotace je poskytována na dobu pěti, resp. deseti po sobě následujících zdaňovacích období. Souhrn dotací poskytovaných Ministerstvem financí nesmí překročit přípustnou intenzitu veřejné podpory uvedenou v Memorandu (tato byla v předzákonném režimu stanovována Ministerstvem financí). Zavedení nové výroby - jedná se o investici daňového poplatníka, který pro poskytnutí investičních pobídek zahájil podnikání a zaregistroval se podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Rozšíření či modernizace výroby - jedná se o investici stávajícího daňového poplatníka. Žádost o investiční pobídky (záměr získat investiční pobídky) - formulář, který musel investor vyplnit jako vstup do procesu, který vyvrcholil udělením investičních pobídek. II. Zákonný režim - vyvrcholením snahy o ucelený systém investičních pobídek bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. května Zákon o investičních pobídkách byl novelizován (zákon č. 453/2001 Sb.) a tato novela nabyla účinnosti 30. ledna K tomu, aby investor obdržel pobídky, musí jeho investiční záměr splňovat všeobecné a zvláštní zákonné podmínky. Investiční záměr je v rámci správního řízení posuzován věcně příslušnými resorty a institucemi (Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo životního prostředí a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže). Pokud projekt splňuje veškeré podmínky pro udělení investičních pobídek, jsou mu tyto přiznány Rozhodnutím o příslibu investičních pobídek. Druhá novela zákona o investičních pobídkách č. 19/2004 Sb. nabyla účinnosti vstupem České republiky do Evropské unie. Novelou se provádí dílčí změny v systému investičních pobídek, které jsou vyvolány vstupem České republiky do Evropské unie a jsou nezbytné s ohledem na přenos kompetencí v oblasti veřejné podpory z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na Evropskou komisi. Podstatnou změnou je také snížení minimální investice ze 350 milionů CZK na 200 milionů CZK. Investiční pobídky se tak staly přístupné větší skupině investorů. Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek - správní akt, který uzavírá správní řízení ve věci poskytnutí investičních pobídek. Podepisuje jej ministr průmyslu a obchodu. 10

11 Zavedení nové výroby - jedná se o investici daňového poplatníka, který pro poskytnutí investičních pobídek zahájil podnikání a zaregistroval se podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Rozšíření či modernizace výroby - jedná se o investice stávajícího daňového poplatníka. Tiskopis pro uplatnění záměru získat investiční pobídky (záměr získat investiční pobídky) - formulář, který vyplňuje investor na počátku celého procesu udělování pobídek. Pobídky udělované v zákonném režimu: Hmotná podpora vytváření nových pracovních míst - je příjemci investičních pobídek poskytována Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Výše hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst činí: a) Kč na jedno nové pracovní místo v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR + 50 tis. Kč, zaměstná-li se na takovém místě osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců b) Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR + 25 tis. Kč, zaměstná-li se na takovém místě osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 3 měsíce. Hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců - je příjemci investičních pobídek poskytována Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Výše hmotné podpory na rekvalifikaci zaměstnanců činí: a) v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, 35 % ze souhrnných nákladů na tuto rekvalifikaci, b) v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, 35 % ze souhrnných nákladů na tuto rekvalifikaci, c) v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 35 % ze souhrnných nákladů na tuto rekvalifikaci. Sleva na dani z příjmů - je poskytována dle 35a a 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění zákona č. 72/2000 Sb. Doba poskytování této pobídky je 11

12 dnem účinnosti druhé novely zákona o investičních pobídkách stanovena v případě zavedení nové výroby i v případě rozšíření či modernizace výroby jednotně na 10 let. 12

13 B. Základní údaje I. Metodika vyhodnocení základních údajů V této části jsou uvedeny čtyři základní formy vyhodnocení projektů podpořených investičními pobídkami v předzákonném a zákonném režimu. Jedná se tedy o hodnocení 248 firem (31 předzákonných a 217 zákonných investičních projektů, které využívají investičních pobídek), aniž by se rozlišovalo, v jakém režimu firmy investiční pobídky obdržely. Konkrétně se jedná o následující hodnocení: 1) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle místa realizace investice Pro účely tohoto hodnocení bylo využito správní členění platné od ledna roku V některých případech budou investiční projekty realizovány ve dvou nebo více krajích. V takovém případě byla každému z krajů do počtu projektů přiznána jedna polovina nebo adekvátní část. Přehled zařazení okresů do jednotlivých krajů ČR je uveden v příloze č. 1. 2) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle klasifikace OKEČ V tomto hodnocení jsou investice rozděleny podle odvětví na základě klasifikace OKEČ. Některé projekty podpořené investičními pobídkami zahrnují více odvětví. V takovém případě byla firma zařazena do odvětví s majoritním předpokládaným podílem na tržbách dané firmy. Zpracovatelský průmysl v pojetí OKEČ zahrnuje 14 oborů s označením DA, DB až DN. Seznam jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu dle OKEČ je uveden v příloze č. 2. 3) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle země původu investora Majetkové vztahy ve firmách jsou ve světě globalizované ekonomiky mnohdy velmi komplikované a jejich dohledání je často téměř nemožné. Pro účely této analýzy používáme k určení země původu metodiku, která je srovnatelná s metodikou ČNB. Podle této metodiky se země původu investora určí na základě majoritního podílu přímého vlastníka v analyzované společnosti. Například v případě holandského investora, který je 100% vlastněn japonským kapitálem a který za účelem získání investičních pobídek založí v ČR společnost, je za zemi původu investora považováno Holandsko, a nikoliv Japonsko. Údaje pro toto hodnocení byly získávány z Obchodního rejstříku ČR. U předzákonných projektů byly zjišťovány majetkové podíly ve společnosti, která podepsala Prohlášení o společném záměru. U investičních projektů v režimu zákona byly zjišťovány majetkové podíly ve společnosti, která obdržela Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. V případech, kdy je český subjekt vlastněn více firmami, je za zemi původu investora považována ta země, které měla součet majetkových podílů nejvyšší. 13

14 4) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle předpokládané výše investice Pro potřeby hodnocení byli investoři dle výše investice rozděleni do 5 skupin investice do 10 mil. USD, od 10 do 25 mil. USD, od 25 do 50 mil. USD, od 50 do 100 mil. USD a nad 100 mil. USD, a to podle předpokládané výše investice, nikoliv podle její skutečně realizované výše. 14

15 II. Vyhodnocení základních údajů V této části je hodnoceno celkem 248 společností k datu , které využívají investičních pobídek, aniž by se rozlišovalo, zda tyto firmy obdržely pobídky v režimu předzákonném či zákonném. Poznámka: V případech, kdy jsou investiční projekty realizovány ve dvou nebo více krajích (zemích původu), byla každému z krajů (zemi původu) do počtu projektů, výše investice a nově vytvořených pracovních míst, přiznána jedna polovina či adekvátní část. 1) Hodnocení projektů podpořených pobídkami - dle místa realizace investice Graf č. 1: Počet projektů podpořených pobídkami dle místa realizace investice (stav k ) 70,00 60,00 55,83 Počet projektů 50,00 40,00 30,00 20, ,83 16,83 16,50 14,67 14,50 11, ,00 0,00 9,33 6,50 4 1,50 Praha Kraj Zdroj: MPO, 2005 Nejvíce projektů podpořených pobídkami směřuje do Ústeckého (55,83) a Středočeského kraje (44) - dohromady více než 40 %. Zejména pro Ústecký kraj je tento stav velkým příslibem do budoucna, protože na tyto projekty se budou vázat další podnikatelské aktivity, které povedou k rozvoji tohoto strukturálně postiženého regionu. Na dalších místech následují kraje Moravskoslezský (23) a Královehradecký (18,83). 15

16 Graf č. 2: Podíl projektů podpořených pobídkami dle místa realizace investice (stav k ) Liberecký 5% Plzeňský 6% Vysočina 6% Olomoucký 7% Jihočeský Zlínský 4% 4% Jihomoravský 7% Pardubický 3% Královéhradecký 8% Karlovarský 2% Praha 1% Ústecký 22% Moravskoslezský 8% Středočeský 17% Zdroj: MPO, 2005 Tabulka č. 1: Předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst dle místa realizace investice (stav k ) Kraj Počet nových pracovních míst Míra nezaměstnanosti k (v %) Středočeský ,5 6,3 Ústecký ,4 Olomoucký 7 011,5 10,6 Pardubický ,3 Plzeňský ,4 Královéhradecký 4 127,7 7,3 Moravskoslezský 4 096,5 14,2 Vysočina ,9 Jihomoravský ,2 Liberecký 3 167,5 7,7 Zlínský ,3 Jihočeský 1 876,7 6,7 Praha 827,5 3,2 Karlovarský ,3 Celkem ,9 Zdroj: MPO a MPSV,

17 Pokud budou splněny předpoklady firem, bude nejvíce pracovních míst vytvořeno ve Středočeském kraji (13 622,5), tedy v kraji, který je podle počtu schválených investičních pobídek na 2. místě. V Ústeckém kraji bude vytvořeno pracovních míst.. Třetí místo obsadil kraj Olomoucký (7 011,5 prac. míst), více než pracovních míst by mělo být vytvořeno také v kraji Pardubickém (4 834), Plzeňském (4 431) a Královehradeckém (4 127,7). Na opačném pólu tabulky jsou kraje s předpokladem vytvoření méně než pracovních míst Praha (827,5) a kraj Karlovarský (502). Graf č. 3: Podíl nově vytvořených pracovních míst dle místa realizace investice (stav k ) Jihočeský 3% Zlínský Liberecký 4% 5% Královéhradecký 6% Praha 1% Karlovarský 1% Středočeský 22% Jihomoravský 6% Moravskoslezský 6% Vysočina 6% Plzeňský 7% Pardubický 7% Olomoucký 11% Ústecký 15% Zdroj: MPO, 2005 V prvních třech krajích s největším počtem nově vytvořených pracovních míst (Středočeský, Ústecký a Olomoucký) vznikne téměř 50 % z celkového počtu nově vytvořených pracovních míst a v prvních sedmi krajích (kromě výše uvedených sem patří ještě kraj Pardubický, Plzeňský, Královéhradecký a Moravskoslezský) budou vytvořeny téměř tři čtvrtiny z celkového počtu nových pracovních příležitostí. 17

18 Tabulka č. 2: Místo realizace a absolutní výše investice Kraj Investice (mil. CZK) Středočeský ,60 Ústecký ,91 Olomoucký ,70 Vysočina ,75 Plzeňský ,44 Moravskoslezský ,16 Královéhradecký ,92 Zlínský ,42 Pardubický ,73 Liberecký ,84 Jihomoravský ,90 Jihočeský 6 631,67 Karlovarský 3 644,50 Praha 2 143,30 Celkem ,84 Zdroj: MPO 2005 Přestože nejvyšší počet projektů podpořených pobídkami směřoval do Ústeckého kraje (55,83), nejvíce se proinvestovalo ve Středočeském kraji (80 977,60 mil. Kč). Více než polovina z celkové částky byla proinvestována pouze ve 3 krajích, a to ve Středočeském, Ústeckém a Olomouckém. Nejméně, vzhledem k počtu firem (1,5), bylo proinvestováno v Praze. Tento fakt je důsledkem snížené míry veřejné podpory v hlavním městě České republiky. 18

19 2) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle klasifikace OKEČ Graf č. 4: Počet projektů podpořených pobídkami dle OKEČ (stav k ) Zdroj: MPO, 2005 Graf č. 5: Podíl projektů podpořených pobídkami dle OKEČ (stav k ) Potravinářský (DA) Dřevozpracující (DD) 2,4% 3,2% Papírenský (DE) 4,4% Textilní a oděvní (DB) 5,2% Jinde neuvedený (DN) 1,2% Koksování, zpracování ropy (DF) 0,4% Dopravní prostředky (DM) 18,5% Chemický a farmceutický (DG) 6,0% Sklářský a keramický (DI) 6,5% Kovodělný (DJ) 10,5% Gum árenský a plastikářský průmysl (DH) 12,5% Výroba strojů a zařízení (DK) 12,9% Výroba elektrických strojů (DL) 16,1% Zdroj: MPO,

20 Při znázornění absolutního počtu a relativního zastoupení investičních projektů jednotlivých odvětví dle OKEČ se zcela zřetelně projevuje dominantní zastoupení dvou odvětví zpracovatelského průmyslu. Je to výroba dopravních prostředků (46 projektů) a výroba elektrických a optických přístrojů (40 projektů). Tato dvě odvětví tvoří více než třetinu ze všech projektů podpořených investičními pobídkami (34,6 %). Spektrum odvětví, do kterých směřují projekty podpořené pobídkami, je však podstatně bohatší (celkově 13 oborů). Nutno konstatovat, že více než dvě třetiny projektů (absolutně je to 175 projektů) je umístěno v pěti odvětvích OKEČ. Tabulka č. 3: Předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst dle OKEČ (stav k ) Počet OKEČ nových pracovních míst Výroba elektrických strojů (DL) Dopravní prostředky (DM) Výroba strojů a zařízení (DK) Gumárenský a plastikářský průmysl (DH) Sklářský a keramický (DI) Kovodělný (DJ) Papírenský (DE) Textilní a oděvní (DB) Chemický a farmaceutický (DG) 844 Dřevozpracující (DD) 697 Potravinářský (DA) 595 Jinde neuvedený (DN) 340 Celkem Zdroj: MPO, 2005 Při hodnocení předpokládaného počtu nově vytvořených pracovních míst opět dominuje výroba elektrických a optických přístrojů (20 190), druhé místo zaujímá výroba dopravních prostředků (první místo dle počtu projektů). Pro ekonomiku České republiky je pozitivní, že se jedná právě o obory, které vykazují vysokou přidanou hodnotu výroby. I na dalších místech jsou obory, které mívají významný podíl v ekonomikách vyspělých zemí výroba strojů a zařízení (9 217) a gumárenský a plastikářský průmysl (5 576). Jestliže počet podpořených projektů ve výrobě dopravních prostředků je 46, a oproti druhému nejpodporovanějšímu odvětví výrobě elektrických a optických přístrojů - je to počet značně vyšší (o 6 projektů), potom zde ovšem v počtu vytvořených nových pracovních míst na 1 projekt jednoznačně převažuje odvětví výroby elektrických a optických přístrojů (504 míst / 1 projekt) oproti odvětví výroby dopravních prostředků (336 míst / 1 projekt). 20

21 Graf č. 6: Podíl nově vytvořených pracovních míst podle OKEČ (stav k ) Textilní a oděvní (DB) 2,6% Papírenský (DE) 2,7% Kovodělný (DJ) 5,1% Chemický a Dřevozpracující (DD) farmceutický (DG) 1,1% 1,3% Potravinářský (DA) 0,9% Jinde neuvedený (DN) 0,5% Sklářský a keramický (DI) 7,7% Gumárenský a plastikářský průmysl (DH) 8,6% Výroba strojů a zařízení (DK) 14,3% Dopravní prostředky (DM) 23,9% Výroba elektrických strojů (DL) 31,3% Zdroj: MPO, 2005 Výsadní postavení oboru výroba elektrických a optických přístrojů je nejzřetelněji vidět z kruhového grafu č. 6. V tomto oboru bude vytvořena téměř jedna třetina všech nových pracovních míst. Na další tři obory v pořadí (výroba dopravních prostředků, výroba strojů a zařízení a gumárenský a plastikářský průmysl) připadá dalších více než 45 % nových pracovních míst. Z toho vyplývá, že projekty podpořené investičními pobídkami ve zbývajících oborech vytvoří jen o něco více než jednu osminu pracovních míst. Tabulka č. 4: OKEČ a absolutní výše investice Výše OKEČ (průmysl) investice CZK (mil.czk) Dopravní prostředky (DM) ,95 Výroba elektrických strojů (DL) ,55 Sklářský a keramický (DI) ,03 Výroba strojů a zařízení (DK) ,28 Chemický a farmaceutický (DG) ,29 Gumárenský a plastikářský průmysl (DH) ,97 Kovodělný (DJ) ,09 Textilní a oděvní (DB) ,30 Papírenský (DE) ,76 Dřevozpracující (DD) 7 951,60 Koksování, zpracování ropy (DF) 6 839,55 Potravinářský (DA) 3 547,49 Jinde neuvedený (DN) 1 008,00 Celkem ,84 Zdroj: MPO 2005 Nejvíce projektů směřovalo do výroby dopravních prostředků (DM) a v tomto odvětví bylo také nejvíce proinvestováno (více než 90 mld. Kč). Nadprůměrnou výši investice na 1 realizovaný projekt vykazovalo po již zmíněném odvětví výroby dopravních prostředků 21

22 (DM) také odvětví sklářství (DI) a odvětví koksování a zpracování ropy (DF). Naopak velmi nízkou absolutní výši investice a investice na 1 realizovaný projekt vykázalo odvětví potravinářské (DA). 22

23 3) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle země původu investora. Graf č. 7: Počet projektů podpořených pobídkami dle země původu investora (stav k ) , , Japonsko Francie USA Rakousko Belgie Lucembursko Kypr Hongkong Kanada Mexiko Norsko Singapur Zdroj: MPO, 2005 Graf č. 8: Podíl projektů podpořených pobídkami dle země původu (stav k ) Rakousko 3% Itálie 4% Ostatní (< 3%) 12% Německo 22% Švýcarsko 4% USA 4% Francie 5% Velká Británie 5% Česká republika 18% Japonsko 11% Nizozemí 12% Zdroj: MPO,

24 Přestože v dnešním světě globalizovaného kapitálu je význam původu investora diskutabilní, je v tomto vyhodnocení zemí původu investice určitý prostor věnován. Pobídkové investice do České republiky přicházej z 21 evropských i mimoevropských zemí, kromě toho velmi často využívají systému investičních pobídek také firmy s českým kapitálem. Nejvíce investičních projektů do naší země přichází ze Spolkové republiky Německo (56). Tato skutečnost samozřejmě není žádným překvapením, protože právě Německo je tradičně nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky. Na druhém místě v této charakteristice jsou subjekty z České republiky, na třetím místě subjekty z Nizozemí. Doposud využilo vládní investiční pobídky 44 českých subjektů a 30 nizozemských. Na dalším místě mezi investorskými zeměmi následuje Japonsko (26,5). Dalších 10 zemí (Velká Británie, Francie, USA, Švýcarsko, Itálie, Rakousko, Belgie, Španělsko, Lucembursko a Švédsko) u nás realizuje více než 2 projekty podpořené pobídkami. Tabulka č. 5: Předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst dle země původu investic (stav k ) Země původu Počet nových pracovních míst Německo Nizozemí Japonsko Česká republika Velká Británie Francie Lucembursko Švýcarsko USA Mexiko Španělsko 896 Itálie 819 Belgie 812 Kanada 812 Singapur 800 Rakousko 726 Švédsko 278 Dánsko 200 Hongkong 67 Kypr 64 Norsko 51 Slovenská republika 49 CELKEM Zdroj: MPO, 2005 Na základě tabulky uvádějící počty nových pracovních míst vytvořené jednotlivými investujícími zeměmi lze zjistit, že Německo si udržuje první místo také podle této charakteristiky ( nových pracovních míst). Zejména díky významným investicím (např. společnosti Bosch Diesel s.r.o., Foxconn CZ s.r.o.) se na druhé místo zařadilo Nizozemí s pracovními místy. Na třetím místě je Japonsko (6 915), na čtvrtém pak domácí 24

25 investoři. Více než nových pracovních míst bude dle předpokladů vytvořeno také investicemi z Velké Británie, Francie, Lucemburska, Švýcarsko, USA a Mexika. Graf č. 9: Podíl nově vytvořených pracovních míst dle země původu investora (stav k ) Francie 6% Švýcarsko 3% Lucembursko 5% USA 3% Ostatní 9% Německo 25% Velká Británie 7% Česká republika 9% Japonsko 11% Nizozemí 22% Zdroj: MPO, 2005 Téměř polovina (47 %) nových pracovních míst bude vytvořena projekty ze dvou zemí - z Německa a Nizozemí. Investice z těchto zemí spolu s investicemi pocházejícími z Japonska vytvářejí téměř dvě třetiny z celkového počtu pracovních míst. Podíl českých firem na vytvořených pracovních místech je cca 9 %. 25

26 Tabulka č. 6: Země původu investorů a absolutní výše investice Země původu Výše investice CZK (mil.czk) Německo ,40 Nizozemí ,32 Česká republika ,78 Japonsko ,18 Francie ,92 Velká Británie ,36 Švýcarsko 7 540,60 USA 6 256,07 Belgie 6 104,50 Rakousko 5 654,15 Lucembursko 4 525,34 Kypr 3 724,00 Itálie 3 668,56 Španělsko 3 489,21 Singapur 2 239,00 Dánsko 1 683,00 Švédsko 1 373,60 Mexiko ,00 Slovenská republika 742,00 Kanada 604,26 Hongkong 477,50 Norsko 419,09 CELKEM ,84 Zdroj: MPO 2005 Nejvíce investičních projektů do naší země přichází ze Spolkové republiky Německo (56) a z této země k nám plynulo také v absolutní výši nejvíce investic (více než 69 mld. Kč). Tomu odpovídá významnost tohoto obchodního partnera, ale i příznivá geografická poloha sousední země. Na druhém místě v absolutní výši investice je Nizozemí následované tuzemskými společnostmi, které u nás proinvestovaly téměř 45 mld. Kč. Nadprůměrné výše investic připadající na jeden projekt k nám směřují z Mexika, Španělska a Nizozemí. Naopak nejméně u nás jak v absolutní výši, tak ve výši investice na 1 projekt investovaly společnosti z Norska. 26

27 4) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle předpokládané výše investice Graf č. 10: Počet projektů podpořených pobídkami dle předpokládané výše investice (v mil. USD, stav k ) méně než 10 10, , ,1-100 více než 100 Zdroj: MPO, 2005 Graf č. 11: Podíl projektů podpořených pobídkami dle předpokládané výše investice (v mil. USD, stav k ) 50, % více než 100 6% méně než 10 17% 25, % 10, % Zdroj: MPO,

28 Mezi podporovanými projekty převažují projekty střední velikosti. Téměř u poloviny projektů (117 ze 248) dosahuje výše investice více než 10 mil. USD, avšak méně než 25 mil. USD. Necelá jedna pětina (18,55%) projektů má investici vyšší než 50 mil. USD. Tabulka č. 7: Předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst dle výše investice (stav k ) Výše investice (v mil. USD) Počet nových prac. míst méně než , , , více než Celkem Zdroj:MPO, 2005 Graf č. 12: Podíl nově vytvořených pracovních míst dle výše investice (v mil. USD, stav k ) více než % méně než 10 6% 10, % 50, % 25, % Zdroj: MPO, 2005 Absolutně bude vytvořeno nejvíce pracovních míst (21 451, přesně jedna třetina) investičními projekty s výší investice z intervalu 10 až 25 milionů USD. Patnáct největších projektů s investicí nad 100 mil. USD vytvoří pracovních míst (tj. více než jedna pětina). Nejmenší investiční projekty s investicí do 10 mil. USD vytvoří pouze nových pracovních příležitostí (tj. 5,5 %). 28

29 C. Údaje záměrů firem podpořených investičními pobídkami I. Metodika vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami Předpokládané údaje o realizaci investičního záměru uváděné zájemci o investiční pobídky umožňují provést hodnocení předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice, hodnocení podílu importovaného strojního zařízení na hodnotě pořízeného strojního zařízení a v neposlední řadě hodnocení očekávaného vývoje exportu. 1) Vyhodnocení předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice V této části je zahrnuto 248 společností využívajících investiční pobídky, které jsou rozčleněny podle předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice. Celková výše investice je tvořena zejména náklady na pořízení pozemku a budov a náklady na pořízení strojního zařízení. Do celkové výše investice je započítán také dodatečný provozní kapitál (např. finanční prostředky na předpokládané odstranění ekologické zátěže, na zaplacení daně z nemovitostí apod.). Při posuzování splnění všeobecných podmínek investičních záměrů dle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně splnění podmínky 40% podílu investice do strojního zařízení, není výše dodatečného provozního kapitálu do celkové výše investice započítávána a podíl vypočítaný pro účely splnění této podmínky tak může být rozdílný (resp. vyšší). Z tohoto důvodu jsou v tabulce také firmy, u nichž procentní podíl investice do strojního zařízení nedosahuje 40 %. 2) Vyhodnocení podílu importovaného strojního zařízení na hodnotě pořízeného strojního zařízení V této části je zjišťován procentní podíl dováženého strojního zařízení na celkové hodnotě investice do strojního zařízení. Protože některé pořizované stroje mají několik zemí původu a v Tiskopisech je uvedena pouze předpokládaná pořizovací cena, která však není rozepsána na částky připadající na jednotlivé země původu, je celková pořizovací cena strojního zařízení poměrně rozdělena mezi jednotlivé státy. To znamená, že pokud firma předpokládá pořídit strojní zařízení za 100 mil. Kč, kde budou zeměmi původu Japonsko, Německo, USA a ČR, je pro potřeby tohoto hodnocení uvažován dovoz ve výši 75 mil. Kč (tj. tři čtvrtiny). Nutno konstatovat, že tento přístup může zapříčinit určité zkreslení. Toto zkreslení však není podstatné, protože množství strojů, které mají více zemí původu, vzhledem k celkové hodnotě pořízených strojů, je zanedbatelné. 3) Vyhodnocení očekávaného vývoje exportu Za účelem sledování vývoje exportu jsou firmy, které obdržely investiční pobídky, rozděleny do intervalů podle předpokládaného podílu jejich výroby určené na export. U některých firem je produkováno více druhů výrobků, přičemž každý z nich má různé předpokládané procento vývozu. U těchto firem je tak započítána produkce výrobku s nižším procentem vývozu. 29

30 U většiny z hodnocených firem však procento vývozu všech druhů výrobků spadá do jednoho intervalu. V rámci tohoto hodnocení nebylo možné přepočítat export na základě absolutní hodnoty produkce na konkrétní finanční hodnotu, neboť Tiskopis potřebné údaje pro tento přepočet neposkytuje. 30

31 II. Vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami 1) Vyhodnocení předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice Tabulka č. 8: Předpokládaný procentní podíl investice do strojního zařízení na celkové výši investice Procentní podíl investice do strojního zařízení na celkové výši investice Počet firem Procentní zastoupení v daném intervalu Procentní zastoupení (kumulativně) ,3% 9,3% ,1% 19,4% ,7% 35,1% ,6% 55,7% ,6% 76,3% ,2% 96,5% ,6% 100,0% Celkem ,0% x Zdroj: MPO, 2005 Graf č. 13: Podíl počtu firem podpořených pobídkami v jednotlivých intervalech dle předpokládaného procentního podílu investice na celkové výši investice ,2% ,6% ,3% ,1% ,6% ,6% ,7% Zdroj: MPO, 2005 Jedna pětina firem, které obdržely investiční pobídky, pořizuje strojní zařízení za více než 80 % celkové výše investice. Více než tři čtvrtiny firem (v absolutním vyjádření je to 189 společností) plánují investovat do strojního zařízení více než 50 % z hodnoty investice jako celku. 31

32 2) Vyhodnocení podílu importovaného strojního zařízení na hodnotě pořízeného strojního zařízení Tabulka č. 9: Absolutní, relativní a kumulativní relativní počet firem podpořených investičními pobídkami dle podílu importovaného strojního zařízení na celkové hodnotě pořízeného strojního zařízení (předpoklad) Procentní podíl importovaného strojního zařízení na celkové hodnotě pořízeného strojního zařízení (předpoklad) Počet firem Procentní zastoupení v daném intervalu Procentní zastoupení (kumulativně) ,0% 46,0% ,1% 56,1% ,1% 64,2% ,1% 72,3% ,5% 86,8% méně než ,3% 100,0% Celkem % x Zdroj: MPO, 2005 Graf č.14: Podíl firem podpořených pobídkami rozdělených podle výše podílu importovaného strojního zařízení na celkové hodnotě strojního zařízení (v %) 13,3% 14,5% 46,0% 8,1% 8,1% 10,1% Zdroj: MPO, 2005 Téměř polovina z hodnocených firem plánuje své strojní zařízení pouze dovážet. Více než tři pětiny firem dovezou pro realizaci svých podnikatelských aktivit více než 90 % strojů a pouze 33 firem doveze méně než 60 % strojů. Z těchto údajů je zřejmé, že u firem, které obdržely investiční pobídky, pořizování strojního zařízení za účelem realizace jejich investic 32

33 bude mít dočasně negativní vliv na obchodní bilanci České republiky. Jakmile tyto firmy zahájí výrobu, bude se vliv na obchodní bilanci zlepšovat, protože většina firem, jak vyplývá z následující kapitoly, předpokládá svou produkci exportovat. 33

34 3) Vyhodnocení očekávaného vývoje exportu Tabulka č. 10: Podíl exportu firem podpořených pobídkami na jejich celkové produkci (v intervalech) Procento exportu Počet firem Procentní zastoupení v daném intervalu Procentní zastoupení (kumulativně) ,0% 29,0% ,2% 49,2% ,9% 60,1% ,7% 75,8% ,1% 83,9% ,7% 91,6% ,0% 95,6% ,4% 100% Celkem % x Zdroj: MPO, 2005 Graf č. 15: Procentní podíl firem podpořených pobídkami v jednotlivých intervalech podle předpokládaného podílu exportu (v intervalech) ,7% ,0% 0 4,4% ,0% ,1% ,7% ,9% ,2% Zdroj: MPO, 2005 V tabulce č. 10 jsou do jednotlivých skupin zařazeny firmy, které obdržely investiční pobídky, dle předpokládané procentuální výše exportu výrobků produkovaných v souvislosti s udělením pobídek. Je zřejmé, že téměř jedna třetina těchto firem (29 %) bude směřovat svou produkci pouze na vývoz, polovina firem bude vyvážet přes 95 % výrobků a 60,1 % firem vyveze více než 90 % své nové produkce. Pouze 11 firem bude směřovat celou svou produkci na tuzemský trh. 34

35 D. Dopady investičních pobídek v Moravskoslezském kraji Tento materiál shrnuje předběžná zjištění vlivu investičních pobídek na Moravskoslezský kraj, zpracované podle dodané metodiky společnosti Deloitte. Popis vzorku hodnocených investorů 4 Bruntál 2 3 Opava Ostrava 6b Karviná a Nový Jičín 16 Frýdek Místek V Severomoravském kraji získalo k nárok na investiční pobídky 18 firem. Společnosti Bekaert a Visteon Nichirin, které sice dříve pobídky získaly, nejsou v seznamu a nebyly započítány do hodnocení, protože z důvodu neplnění podmínek ztratily nárok pobídky čerpat. V roce 2005 vstoupil do Moravskoslezského kraje nový investor, Bang & Olufsen, který zatím nebyl zahrnut do hodnocení. Z 18 hodnocených investic se 6 odehrálo na zelené louce. Mezi nejvýznamnější investice typu greenfield v Severomoravském kraji patří investice firmy Shimano přesahující 2 mld. Kč, projekt firmy Bang & Olufsen v hodnotě 1,7 mld. Kč, který se právě nachází v investiční fázi, a projekt firmy Dura Automotive, která investovala 1,3 mld. Kč. Polovina investorů pro své projekty využila předem připravených průmyslových zón. Nejatraktivnější zónou byl průmyslový park Kopřivnice, který přilákal dva významné investory působící v automobilovém průmyslu a světovou špičku v oblasti luxusní elektroniky. Z 18 hodnocených investic dalo souhlas s poskytnutím údajů o své společnosti 15 investorů. Společnosti Invos, IVG Colbachini a Viroplastic tento souhlas neposkytly. Kompletní údaje se potom podařilo získat od 12 investorů. 35

36 Tabulka č. 11: Investoři v Moravskoslezském kraji čerpající pobídky Investor Lokalita investice Průmyslové odvětví Investice (mil. Kč) Plánovaný počet vytv. prac. míst Bang & Olufsen 19 Kopřivnice Elektronika 1 682, Brose CZ 18 Kopřivnice Automobilový prům , Dura Automotive 17 Kopřivnice Automobilový prům Hayes Lemmerz Alukola 1 Ostrava Automobilový prům. 895,4 227 Huisman Konstrukce 5 Sviadnov Strojírenství Invos 3 Bruntál Plastové fólie IVG Colbachini CZ 4 Krnov Gumové hadice 323,9 69 Kovona Systém 13 Český Těšín Výrobky z kovu Mayr-Melnhof 8 Paskov Dřevařský průmysl 1 529, Mölnlycke Health Care 11 Karviná Farmacie 420,2 150 Osram Bruntál 2 Bruntál Osvětlení 860,3 438 Semperflex Optimit 12 Odry Chemický průmysl 443,4 50 Shimano Czech Republic 14 Karviná Strojírenství 2 339, Siemens Elektromotory 10 Frenštát p. R. Automobilový prům ,00 50 Siemens Auto systémy 16 Frenštát p. R. Automobilový prům , Vesuvius Solar Crucible 7 Třinec Sklář., metalurgie 276,1 47 Viroplastic CZ 9 Frýdek Místek Uzávěry PET lahví 327,4 28 Visteon Autopal 15 Nový Jičín Automobilový prům , Walmark 6 Třinec Potravinářství Pozn. Zelená čísla znamenají investice typu greenfield. Lokality tučně zvýrazněné představují průmyslové zóny. Zdroj: Czechinvest, 2005 Sběr dat o investorech Jako základ čerpaných informací byly použity údaje o investorech z dotazníků MPO, které byly Deloitte předány CzechInvestem, avšak v omezeném množství vzhledem k nutnosti svolení investorů o poskytnutí dat společnosti Deloitte a k technickým problémům, které se vyskytovaly v souboru s daty. Pro získání dat z oblastí, které data z dotazníku MPO nepokrývala, byl sestaven doplňující dotazník, který byl poté zaslán jednotlivým investorům s požadavkem o vyplnění. Tento dotazník byl již předvyplněn na základě údajů z šetření MPO. Sporné nebo zcela chybějící části byly označeny a investoři byli telefonicky a em vybízeni, aby tyto části verifikovali a doplnili. Tento dotazník se od dotazníku MPO liší jedním zásadním způsobem obsahuje regionalizaci původu nákupů v investiční fázi (Region / Mimo region (ČR) / Import). Dotazník byl následně použit v modelu jako vstupní část (Input) za jednotlivé investory. Následně došlo k vyhodnocení informací získaných z dotazníku MPO a dodatečného dotazníku Deloitte a k doplnění těchto informací o údaje získané z veřejně dostupných zdrojů (internetové stránky investorů a obchodního rejstříku). 36

37 I. Výstupy modelu a jejich interpretace 1) Vliv investorů na hladinu mezd v Moravskoslezském regionu Korelační koeficienty 2 0,42 u managementu, 0,08 u administrativních pracovníků a 0,12 u manuálně pracujících nepotvrdily lineární závislost změny regionální mzdové úrovně na žádné z mzdových úrovní jednotlivých skupin zaměstnanců investorů. Tato skutečnost ukazuje na relativně malý vliv zkoumaného vzorku investorů na hladinu mezd v Moravskoslezském kraji. Tabulka č. 12: Dopad investic čerpajících pobídky na vybrané ekon. veličiny Moravskoslezského kraje Rok Vytvořená pracovní místa u investorů (kumulativně)* Procento přetažených zaměstnanců z jiných společností N/A N/A N/A 52,6% 34,4% 37,1% 27,3% Vytvořená pracovní místa u dodavatelů Celkem Poměr vytvořených pracovních míst u dodavatelů k vytvořeným pracovním místem u investorů N/A 3,66 0,69 1,81 2,08 2,57 1,36 * Již sníženo o přetahování zaměstnanců z jiných společností a také o procento lidí dojíždějících za prací z jiného kraje. Zdroj: Czechinvest, 2005 Předpokládáme, že přímá pracovní místa u investorů zůstávají zachována i v následujících letech. První řádek proto obsahuje vytvořená pracovní místa u investorů kumulativně. Tato vytvořená pracovní místa u investorů byla již snížena o přetahování zaměstnanců z jiných společností a také o procento lidí dojíždějících za prací z jiného kraje. Předpokládáme, že vytvořená nepřímá pracovní místa u dodavatelů (třetí řádek) jsou vytvořena právě na jeden rok. Můžeme tedy řádky 1 a 3 sečíst a dospět k celkovému počtu vytvořených pracovních míst v jednotlivých letech (5 895 v roce 2004). Tento údaj tak vyjadřuje počet zaměstnaných, kteří byli zaměstnáni díky působení investora v Moravskoslezském kraji. 2 Čím více se korelační koeficient blíží hodnotě jedna, tím silnější je přímá závislost. Záporné hodnoty znamenají nepřímou závislost. Nejsilnější závislost je tedy u skupiny managementu. 37

38 2) Daňové příjmy indukované investičními pobídkami Tabulka č. 13: Výběr daní indukovaný investičními pobídkami (v mil. Kč) Daň individuální 30,97 24,79 72,85 257,32 453,84 600,67 - korporátní * 0,18 11,62 1,34 68,84 195,14 183,65 Daň celkem 31,15 36,41 74,19 32,62 648,97 784,33 Pobídky celkem ,10 194,34 644,88 - Pobídky vyplacené v hotovosti ,78 110,77 100,75 Hmotná podpora vytváření nových pracovních míst ,86 73,22 81,13 Hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců ,91 20,19 19,61 Převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu ,36 2,6 - Pobídky daňové ,33 83,57 544,13 Příjmy/Ztráty státu v hotovosti (daň celkem pobídky vyplacené v hotovosti) 31,15 36,41 74,19 278,38 538,20 683,58 * Korporátní daně je částka odvedená státu po odečtení slevy na dani z příjmu právnických osob. Zdroj: Czechinvest, 2005 Tabulka Výběr daní indukovaný investičními pobídkami (v Kč) poskytuje pohled, zda příjmy státu generované působností investorů, kteří získali investiční pobídky v regionu, kompenzují poskytované pobídky. Fiskální příjmy převyšovaly hodnoty pobídek ve všech letech. Absolutní částky daně z příjmů fyzických osob vybrané v Moravskoslezském kraji v souvislosti s projekty čerpajícími investiční pobídky vykazují rostoucí trend. V roce 2004 zde bylo vybráno na individuálních daních přes 600 mil. Kč. Korporátní daň indukovaná investičními pobídkami v roce 2004 činila přes 180 mil. Kč. 38