milí čtenáři a zaměstnanci, editorial

Materiálový tok str.3 číslo 03 2011 firemní informační zpravodaj Neshody ve výrobě Strojírna str.4 str.8 Vaše názory nás zajímají str.11

editorial milí čtenáři a zaměstnanci, Rád bych vyuïil záfiijov ch dní konãícího léta k malému bilancování souãasné éry KORDÁRNY Plus. Hodnocení se samo nabízí, protoïe právû ubûhl zhruba rok, co Kordárna povstala z insolvence jako spolehliv dodavatel, zákazník a v neposlední fiadû zamûstnavatel. Pfied rokem v ãervenci se k nám totiï zaãali vracet zákazníci. Upfiímnû mû tû í, Ïe mohu fiíci, Ïe se znovuzrození na í spoleãnosti povedlo. MÛÏe se o tom pfiesvûdãit kaïd, kdo se podívá na poslední v voj nejen zamûstnanosti. Je patrné, Ïe Kordárna znovu znamená pro cel region opravdovou jistotu - pfiibíráme nové zamûstnance, máme nové zakázky, investujeme do v robního zafiízení, do oprav... Tak bych mohl pokraãovat, Vy si to ov em nejlépe pfieãtete sami, v následujících ãláncích tohoto ãísla kordárenského ãasopisu. Abyste ale nemûli dojem, Ïe pro stromy nevidím les: Dobfie vím, Ïe práce v Kordárnû je nesmírnû tûïká a nároãná jak fyzicky, tak psychicky. Napfiíklad kvûli 4smûnnému provozu mnozí z Vás fie í negativní dopady na vlastní rodinn Ïivot. Na druhou stranu si je ov em nutné pfiiznat, Ïe konkurenãní prostfiedí a okolní podmínky obecnû nám nedovolují vyrábût v jiném reïimu. Zatím zkrátka nebylo vymy leno takové schéma, aby se stroje nemusely vyuïívat 24 hodin dennû. A stroje musí obsluhovat lidé proto ten nároãn model smûnnosti. V tûchto souvislostech bych se chtûl pozastavit nad v sledky probûhl ch kontrol dodrïování hygienick ch norem. I kdyï i v Kordárnû platí, Ïe je vïdy co zlep ovat, lze objektivnû fiíci, Ïe se pracovní podmínky u nás oproti minul m rokûm nezhor ily! Naopak, v rámci finanãních moïností, které máme, se je snaïíme zlep ovat. KaÏd m rokem pfiidáváme peníze na investice do oprav, do údrïby strojû a zafiízení. Odpovûdnû tedy fie íme vûci, které v raznû zlep ují pracovní podmínky. Ano, nejde v e tak rychle, jak by si mnozí pfiedstavovali. Buìme ale realistiãtí, to, Ïe Kordárna v regionu nadále funguje a to, jak m zpûsobem funguje, je nejvût ím bonusem, na kter by si je tû pfied dvûma roky málokdo vsadil. A co nás na podzim ãeká? V fiíjnu a listopadu budeme pracovat na zakázkách s pfiedpokládan m objemem kolem 1,7 kt za mûsíc. Znamená to, Ïe nároky na plánování a organizaci v roby budou opût vysoké. My na to ale máme. Dost sil, zku eností i vûle. Tomu od srdce vûfiím. Vá Martin Prachafi generální fieditel Káãko PLUS firemní informaãní zpravodaj spoleãnosti KORDÁRNA Plus a.s. Redakãní rada: Martin Prachafi, Petr Zika, Jana Lejsková, Milan ácha, Petra Kubíãková Registrováno MK âr pod evidenãním ãíslem E 19695. Vydává Transparent Communications, s.r.o., se sídlem Brno, Údolní 65 Iâ: 25316052. Své námûty mûïete posílat na: kubickova@transparent.cz

KORDÁRNA Plus roste, získáváme nové zakázky jak u nov ch, tak u stávajících zákazníkû. Na druhou stranu to ale zvy uje nároãnost plánování materiálového toku. A právû o cestû materiálu v prûbûhu celého procesu jsme se bavili s Mgr. Martinem Prachafiem. pprůběh zakázky firmou: Alfa a omega úspěchu Kordárna nebyla a nebude v situaci, kdy vidí tfii mûsíce dopfiedu nebo dokonce je tû dál, co bude vyrábût. Je to dané povahou na eho byznysu a plánováním na ich zákazníkû. Proto pracujeme tzv. systémem forecastu, ãesky pfiedpovûdi na 1+2. Jedniãka znamená následující mûsíc, kter je naplnûn potvrzen mi objednávkami od zákazníkû, a dvojka potom dal í dva následující mûsíce, kdy prodejci odhadují, kolik asi zákazníci mûïou objednat. Úspûch celého procesu závisí na dobré spolupráci v ech sloïek, pfiiãemï za nejobtíïnûj í pokládám forecast, tzn. správnou pfiedpovûì útvaru Prodeje. Právû ten musí dopfiedu a s co nejvût í pravdûpodobností pfiedvídat, co se bude vyrábût za nûjaké dva, tfii mûsíce, fiíká generální fieditel Prachafi. SloÏitûj í je to podle nûj o to, Ïe na stranû nákupu máme dodavatele, ktefií nám zboïí posílají zhruba dva mûsíce. TakÏe, kdyï prodejce nyní pfiedvídá, co se bude dít v fiíjnu nebo listopadu, je zfiejmé, Ïe jeho pfiedpovûì nemûïe b t úplnû pfiesná. Statisticky se blíïí následné realitû v fiádu aï 80 %. Ov em Nákup se v tu samou chvíli musí jasnû rozhodnout, posílá totiï objednávky a mnohdy i peníze dopfiedu. A kdyï pak dojde k v kyvûm, které není v lidsk ch silách ovlivnit, dûlá to nejvût í problém v robû, popisuje Martin Prachafi a dodává: Zkusme proto mít vïdy na mysli, Ïe na Prodeji, ani v Nákupu nepracují lidé, ktefií by zámûrnû stûïovali práci dal ím útvarûm, ale mají pomûrnû sloïitou pozici. Kordárna se pfiitom musí snaïit vyjít vstfiíc zákazníkûm a udûlat pro nû takfika nemoïné. Riziko rozhodnutí, zda objednat ãi neobjednat materiál, zkrátka musíme nést spoleãnû, protoïe na nûm záleïí, jestli budeme dodávat nebo ne. Pokud se nûkdy ve v robû zdá, Ïe není v e pod kontrolou, Ïe se napfiíklad narychlo svolávají smûny navíc, ale pak najednou není materiál, mûïe to b t tfieba proto, Ïe jsme sice mûli objednánu dodávku materiálu z âíny pfiesnû na ãas, ale boufika na mofii zpûsobila, Ïe materiál pfii el o 4 dny pozdûji! Jsou zkrátka události, se kter mi nejde udûlat zhola nic, jako kdyï kontejnery zûstanou uvûznûny na mofii, vrací se ke konkrétním situacím Mgr. Prachafi. Z toho v eho vypl vá, Ïe balancovat v ãase je vysoce rizikové, mnohdy se dafií, nûkdy ne. DÛleÏité ale je, Ïe se lidé ve v ech úsecích Kordárny dokázali zatím vïdy domluvit! Dík tak patfií Nákupu, Logistice, V robû a Prodeji, zkrátka v em, na které jsou ãasto vyvíjeny extrémní tlaky. S dal ím rûstem Kordárny tlaky samozfiejmû neustanou, ale vûfiím v pochopení zamûstnancû navzájem, v transparentní a efektivní komunikaci. Ta se za poslední dobu urãitû zlep ila, uzavírá Martin Prachafi. Pfiíklad dodávek, bez kter ch se neobejdeme, ale jejichï naãasování je problematické: Dodavatel nylonu 66, ãínsk závod Shenma, je pro nás velk m strategick m partnerem, od kterého kupujeme okolo 400 tun materiálu mûsíãnû. Pfiedplácíme mu, tzn. v den objednávky jiï máme nachystány peníze, pak následuje 8-9 t dnû, kdy byè je materiál uï ná tak k nám putuje po mofii aï do Hamburku, odtud vlakem nebo kamionem. V tuto dobu nelze rychlost doruãení prakticky ovlivnit, teprve 4-5 dní pfied koncem cesty víme, kdy pfiesnû dodávka dorazí. Îe tohoto dodavatele v souãasnosti máme, v ak patfií k jedné z konkurenãních v hod Kordárny. 3

nneshody ve výrobě pečlivě sledujeme Nekvalitní v robky zásadním zpûsobem ovlivàují spokojenost na ich zákazníkû. Proto je také kvalita v robkû v KORDÁRNù Plus, a.s. zahrnuta do dlouhodob ch cílû a je na ni navázán i zpûsob odmûàování. Proto kaïd v robek prochází testováním v centrální laboratofii a v ichni pracovníci v roby musí znát v echny vady, jejich pfiíãiny a dûsledky, které se pfii v robû mohou vyskytnout. Ty jsou popsány v katalogu vad, tzv. Vadníku. Dlouhodob cíl ztráty z nejakosti pro období 2010-2015 je stanoven na úroveà max. 0,8 % z trïeb. Za první pololetí leto ního roku zatím ztráty z nejakosti dosáhly v e 0,54 %. Pokud by do lo kpfiekroãení cíle, tak by to samozfiejmû mûlo dopad na pohyblivé sloïky mzdy u v ech pracovníkû Kordárny od dûlníkû aï po management, vysvûtluje vedoucí zákaznického servisu Ján Horvat. KaÏd v robek vyroben v Kordárnû má pfiesnû stanoven specifikaci, která urãuje, jaké má mít dan v robek parametry, a ty musí bezpodmíneãnû splàovat, popisuje Ing. Horvat. Pokud nastavené kontrolní systémy odhalí neshodu v robku s poïadovan mi parametry je tû pfied expedicí zákazníkovi, je to ta lep í varianta. KdyÏ neshodu odhalí aï zákazník a zboïí reklamuje, je to pro KORDÁRNU Plus patná vizitka a kaïdá taková reklamace znamená finanãní ztrátu, v nejhor ím pfiípadû i ztrátu zákazníka. V Kordárnû mûïeme rozli ovat dva typy vad v závislosti na jejich vzniku vady v robní a vady z nedodrïení fyzikálnû-mechanick ch vlastností. V robní vady V robní vady mohou vzniknout v prûbûhu v roby na jednotliv ch technologiích, na skaní, tkaní, snování nebo impregnaci a detailnû je popisuje jiï zmínûn Vadník. Nejãastûj í v robní vadou je pfietrh osnovní niti, kter je zpûsoben vadn m spojem niti nebo mechanick m naru ením. Taková vada se u zákazníka projeví sníïenou pevností a nafiedûním tkaniny. U vadného návinu, zpûsobeného poruchou navíjecí stolice nebo patnû nastaven m stfiedicím zafiízením, pak v robek nesplàuje pfiedepsanou ífiku. Pokud ve v robû séglû dojde k neshodû v ífice tkaniny, v robce dopravních pásû pak není schopen vyrobit pás v poïadované ífice. Sice mûïe ná nedostatek kompenzovat nánosem gumy v kraji, ale fie- ení to není ideální. Vzhledem k tomu, Ïe guma v krajích se pevnû nezafixuje do tkaniny, zaãne ãasem docházet k destrukci kraje a postupné separaci tkaniny smûrem do jejího stfiedu. Dal í z v robních vad je nestandardní délka tkaniny, ke které nejãastûji dochází kvûli poru e strojního zafiízení. Pokud tkaninu vyrobíme pfiíli krátkou nebo naopak pfiíli dlouhou, v pfiípadû kordû na im zákazníkûm vznikají vícenáklady na pogumování avpfiípadû séglû hrozí nemoïnost z takové vadné tkaniny dopravní pás vyrobit nebo nutnost vyrobit pás se spojem. U spoje ov em mûïe dojít k poklesu pevnosti a opût vzniku vícenákladû pro na eho zákazníka. K pfiepnut m nebo voln m nitím osnovy dochází tehdy, pokud dojde k pomíchání materiálu nebo rozdíln m pnutím jednotliv ch nití ve tkaninû. Pfiepnutá nit má tendenci naru it rovnomûrnost tkaniny pfii pogumování. Pak v místû nitû s vy ím pnutím dojde k hor ímu nagumování nebo k nagumování s rozdílnou tlou Èkou vrstvy gumy. Taková pfiepnutá nit ve v robku, aè uï v pneumatice nebo v dopravním pásu, nepracuje, tj. nepulzuje jako ostatní a mûïe nastat její odseparování od gumy. Pokud ve v robû dojde ke zneãi tûní tkaniny, zpûsobené nedbalostí pfii manipulaci nebo poruchou strojního zafiízení, tkanina má niï í adhezi. I po ãásteãném odma tûní zneãi tûné tkaniny guma dostateãnû nepfiilne a na hotovém pogumovaném v robku vznikne separace vzduchová bublina. Pfii pouïívání následnû hrozí její roz ífiení, a tím i znehodnocení koneãného v robku, tedy pneumatiky nebo dopravního pásu. Po kození v robku pfii manipulaci ãi pfiepravû aipouhé po kození obalu mûïe mít dopad na v sledné fyzikálnû-mechanické vlastnosti v robku, zejména sníïení adheze tkaniny ke gumû vlivem proniknutí vlhkosti ze vzduchu a vlivem vzdu ného ozónu. Fyzikálnû mechanické vady Fyzikálnû-mechanické vlastnosti tkanin testuje u v ech v robkû centrální laboratofi. V sledky musí odpovídat stanovené specifikaci v robku od zákazníka. Na základû v sledkû zkou ek v centrální laboratofii vystavujeme zákazníkûm atesty s namûfien mi hodnotami. Teprve potom mûïe b t v robek uvolnûn k expedici zákazníkovi. Mezi nejkritiãtûj í fyzikálnû-mechanické vlastnosti patfií adheze a pevnost. Adheze (soudrïnost tkaniny s gumou) je nejãastûj í a také nejzávaïnûj í fyzikálnû-mechanickou vlastností. U tkaniny s nízkou adhezí mûïe dojít k separaci gumy od tkaniny právû v místû nízké adheze. V robek se tím stává nepouïiteln, separace se zaãne ífiit dál po celém v robku a mûïe dojít k obnaïení nosné konstrukce pneumatiky nebo dopravního pásu. KdyÏ je takov v robek pouïíván, dojde k velmi rychlému opotfiebování kordu nebo séglu, kter mûïe vést aï k jeho pfietrïení. Nejde jenom o finanãní ztrátu uïivatele takového v robku, ale hlavnû o moïné ohroïení Ïivota. Pevnost je základní fyzikálnû-mechanickou vlastností, kde je vliv jejího sníïení celkem zfiejm v robek s nízkou pevností se mûïe pfietrhnout, jak uï pfii samotném zpracování, tak pfii následném pouïívání. Pokud se tak nestane uï pfii v robû, v robek s nízkou pevností nevydrïí provozní zátûï, na kterou byl konstruován, a dojde k jeho rychlému po- kození a zniãení. 4

ttus s výrobou pryže a recyklací možná změní název TUS, Technické a úklidové sluïby, v ichni ten název dobfie známe. JenÏe v e mûïe b t brzy jinak, TUS se moïná pfiejmenuje. Proã? Ne Ïe by se nám snad star název nelíbil, ale po zfúzování Kordárny a Kordservice patfií pod TUS také recyklace a v roba pryïe a star název jiï nevyhovuje novému obsahu. Pod Technické a úklidové sluïby od nového roku spadá také v roba regranulátu a pryïe, které pûvodnû patfiily pod Kordservice. Samotné technické a úklidové sluïby tedy nyní tvofií pouze jednu tfietinu ãinnosti TUSu. Nov název TUSu by mûl tedy lépe vystihovat náplà ãinnosti a reflektovat, Ïe celé dvû tfietiny provozu jsou nyní v robní. O novém názvu stfiediska je tû nebylo rozhodnuto a pracuje se na nûm. V roba regranulátu a pryïe pfie la pod TUS na zaãátku leto ního roku díky fúzi Kordárny a Kordservice. TUS je nadále samostatnou spoleãností s vlastním úãetnictvím, jejímï jedin m vlastníkem je KORDÁRNA Plus. Pod nov m vedením fieditele Jaroslava Podlouckého zavedli vtusu základní standardy pro v robní pracovi tû, sledování v konnosti jednotliv ch stfiedisek a také cílové dohody, které chtûjí postupnû roz ífiit na v ech pût stupàû volnosti (produkci, kvalitu, náklady, prûbûïnou dobu a termín). A jak se jednotliv m ãástem TUSu dafií? Samotné technické a úklidové sluïby zabezpeãují úklid kanceláfií a v robních prostor, údrïbu venkovních prostor Kordárny, nakládání s odpady, ãi - tûní strojû apod. Nejvût í zmûnou v této oblasti bude nová smlouva s Kordárnou, která peãlivû sjedná vykonávané ãinnosti i kontrolu jejich provádûní. Recyklace stejnû jako v minulosti pod Kordservice zpracovává odpadové vlákno z Kordárny. Recyklaãní linka dokáïe zpracovat 25 aï 28 tun odpadu mûsíãnû, zatímco Kordárna produkuje pouze 10 aï 12 tun odpadového vlákna. Proto TUS nakupuje a recykluje i odpady z jin ch fabrik a v sledn produkt regranulát prodává k dal ímu prûmyslovému vyuïití. Z na eho recyklovaného vlákna tak vznikají napfiíklad nárazníky vozû Fiat. Recyklaci se dafií, jedeme teì na tfii smûny, ale zatím nemáme stoprocentní jistotu do budoucna, Ïe v e pojede stále tímto vysok ch tempem, fiíká Jaroslav Podlouck. V roba pryïe si pod nov m vedení TUSu také nevede patnû. Na zaãátku roku jsme sami vytvofiili nové webové stránky s katalogem, coï nám mûsíãnû pfiiná í pût aï osm nov ch zákazníkû, z pûvodních padesáti jsme nyní na pfiibliïnû pûtaosmdesáti souãasn ch zákaznících, fiíká Ing. Podlouck s tím, Ïe v roba v ak nijak závratnû neroste, spí e se zákazníci v objednávkách stfiídají a udrïují ji v konstantní v i. V hodou kordárenské v roby pryïe je témûfi manufakturní pfiístup. Umíme zákazníkûm vyjít vstfiíc v mal ch objemech uï od jednoho kila, coï moderní provozy s automatick mi linkami neumí, nebo by umûly, ale za spoustu penûz, pochvaluje si Jaroslav Podlouck. Na TUS se tak obrací i malí v robci, napfiíklad v robce historick ch kol tzv. kostitfiasû, kterému dodáváme galusky. Na tûchto kolech jezdí i osminásobn mistr svûta a rekordman v jízdû na vysokém kole pan Josef Zimovãák. A jaké jsou vyhlídky do budoucna? Na rok 2011 jsme si s vedením KORDÁRNY Plus stanovili zisk pfies 2 miliony korun, coï je na firmu s v kony asi 18 milionû a více neï 50 % zamûstnancû se zdravotním postiïením pomûrnû hodnû, hodnotí Jaroslav Podlouck a vûfií, Ïe se plán podafií naplnit. V roce 2012 by v ak chtûl tempo v roby na TUSu trochu zmírnit. Vysvûtluje to tím, Ïe stroje TUSu uï mají to nejlep í za sebou a bylo by dobré nechat si prostor na opravy a modernizaci, aby nedo lo k neplánovan m v padkûm v roby, které by se nehezky podepsaly na dodavatelsk ch vztazích. Chceme najít úzká místa ve spolehlivosti strojû, prodlouïit jejich Ïivotnost a i do budoucna b t spolehliv mi partnery pro na e zákazníky, uzavírá Podlouck. 5

ppřijímá Kordárna nové zaměstnance? Ano, přijímá Vypl vá to ze slov a z grafû, které nám poskytla Ing. Katefiina Vrablcová z personálního útvaru. Jak uvedla, od kvûtna 2010, kdy vznikla KORDÁRNA Plus a máme nové majitele, bylo pfiijato 177 zamûstnancû. Nejvíce jich mífiilo na obsluhu skacích strojû Saurer (56) a na tkaní séglû (27). Mezi pfiijat mi zamûstnanci bylo hodnû zku en ch a zapracovan ch zamûstnancû, ktefií byli propu tûni v prûbûhu insolvenãního fiízení a mûli zájem se vrátit. V ichni novû pfiijatí zamûstnanci v ak bohuïel v pracovním pomûru nesetrvali, neboè nûktefií nemûli oãekávané pracovní v sledky nebo jejich pfiístup k práci nebyl v souladu s cíli a potfiebami t mu. Nûktefií si na zdej í pracovní podmínky a organizaci práce nezvykli, jin m nevyhovovala práce ve smûnách. Z celkového poãtu nastoupiv ích zamûstnancû bylo 77 mlad ích 30 let, 91 bylo vyuãen ch, 44 se stfiedo kolsk m vzdûláním. K 31. 7. 2011 mûla KORDÁRNA Plus celkem 594 zamûstnancû a ve spoleãnosti TECHNICKÉ A ÚKLIDOVÉ SLUÎBY bylo celkem 56 zamûstnancû. V voj celkového poãtu zamûstnancû v posledních 5 letech a k 31. 7. 2011 za Kordárnu (resp. KORDÁRNU Plus), Kordservice, Kordtrade a Technické a úklidové sluïby nejlépe vystihuje tento graf: vûk v KORDÁRNù Plus 42 let a vûková struktura je pomûrnû vyrovnaná. Za posledních 20 let se prûmûrn vûk zv il o témûfi 3 roky. Ve vzdûlanostní struktufie zamûstnancû je znateln nárûst podílu zamûstnancû se stfiedo kolsk m vzdûláním s maturitou. 28,62% 28,45% 14,81% 28,11% do 30 let 31-40 let 41-50 let 51 a více let 1200 1000 800 600 400 200 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 muži ženy celkem D THP 26,60% 1,35% 0,17% 8,42% 10,77% 52,69% základní vyučení SŠ s maturitou vyšší odborné bakalářské vysokoškolské KORDÁRNA + KORDSERVICE + KORDTRADE + TECHNICKÉ A ÚKLIDOVÉ SLUÎBY poãet 2006 2007 2008 2009 2010 2011 muïi 608 599 558 335 354 396 Ïeny 386 385 360 200 228 254 celkem 994 984 918 535 582 650 D 815 805 739 415 481 550 THP 179 179 179 120 101 100 Podíl Ïen z celkového poãtu zamûstnancû v ech uveden ch spoleãností se za období 2006 aï 2011 nijak v raznû nemûnil a ãinil 39 %. Podíl THP klesl z 18 % na 15 % z celkového poãtu zamûstnancû. V souãasné dobû je prûmûrn Letos v záfií se rozhodlo odejít do pfiedãasného dûchodu 8 zamûstnancû, za nû budou opût pfiijati noví zamûstnanci. Z celkového poãtu zamûstnancû má trvalé bydli tû ve Velké nad Veliãkou 44 %, mezi dojíïdûjícími jsou nejpoãetnûji zastoupeny obce: Javorník-37, Hrubá Vrbka-37, Louka-35, Lipov-34, Veselí nad Moravou-32, Nová Lhota-26, Hroznová Lhota-23, KuÏelov-23, Blatnice-15, Tasov-12. Trvalé bydli tû na území Slovenska má 22 zamûstnancû. V záfií nastoupí celkem 16 nov ch zamûstnancû a v následujících mûsících do konce roku budou pfiijímáni prûbûïnû v men ích poãtech dal í noví pracovníci podle rûstu zakázek a plánu v roby. V Texiplastu v Ivanke pri Nitre byli k 31. 7. 2011 celkem 83 zamûstnanci, z toho 69 dûlníkû a 14 TH pracovníkû. Pro porovnání k 31. 12. 2010 zde bylo 60 dûlníkû a 14 TH pracovníkû. Ve SLOVKORDU v Senici aktuálnû pracuje 72 zamûstnancû: 46 dûlníkû, 10 hasiãû a 16 TH pracovníkû. 6

Z pfiedchozích vydání ãasopisu dobfie víte, Ïe KORDÁRNA Plus a.s. investovala do v roby vlákna v dcefiiné spoleãnosti SLOVKORD Plus. Aktuálnû je zvlákàovací linka v Senici vytíïena na plnou kapacitu a jede v nepfietrïitém provozu. ssenická linka vyrábí větší objemy, než jsme plánovali 100 % zakázek vlákna v 1. kvalitû je urãeno pro Matador Púchov, závod firmy Continental, se kterou KORDÁRNA Plus obnovila dlouhodob kontrakt. Continental je ná nejvût í odbûratel, z tohoto pohledu je obnovená v roba v Senici klíãov m momentem. Nyní vyrábíme vût í objem, neï jsme plánovali pfied spu tûním, kdy jsme chtûli dodávat 900 tun. Skuteãnost roku 2011 bude ov em rozhodnû vy í, odhaduji 1800 tun, a to i pfiesto, Ïe se pot káme s technick mi problémy souvisejícími se stáfiím zafiízení, fiíká k tomu Ing. Petr Kadlãek, v konn fieditel organizaãní sloïky KORDÁRNA Plus. Ten také odhaduje, Ïe od záfií 2012 by mûla b t postupnû zprovoznûna nedokonãená investice, tzv. Nov SLOVKORD. Jednali jsme s dodavateli technologií a strojního zafiízení, napfi. s firmou Barmag, je zpracován harmonogram a rozpoãet, projektovou dokumentaci vyhotovíme do konce roku, vypoãítává Ing. Petr Kadlãek. V roba je v senickém areálu nepfietrïitá, na 4 smûny pracují v ichni aï na urãité pomocné provozy, kde je chod zabezpeãen dle konkrétních po- ÏadavkÛ. Ve SLOVKORDU pracuje nyní 72 lidí ze Senice a okolí, ve v robû jde z valné vût iny o dûlníky, ktefií tam jiï pracovali v minulosti, a ktefií nastoupili zpût. Provoz je totiï velmi nároãn na zku enosti zamûstnancû, ty zaruãují, Ïe odpad nebude nadprûmûrn, upfiesàuje Petr Kadlãek. Vyrobené vlákno ze senické linky se musí je tû 21 dní nechat odleïet, aby dosáhlo v ech poïadovan ch parametrû. Teprve pak putuje k nám do areálu ve Velké. KamiónÛ, které ho sem vozí, je mûsíãnû zhruba desítka. 7

Pravidelnû vám v Káãku PLUS pfiiná íme zprávy z kordû i séglû. Psali jsme uï o Texiplastu, ale dal ímu provozu Kordárny, Strojírnû, se zatím tolik pozornosti nedostávalo. A aã by se tak mohlo zdát, Ïe Strojírna stojí stranou, opak je pravdou. sstrojírna nadále pracuje pro Kordárnu, je však plně samostatná Strojírna historicky vznikla jako pomocn provoz Kordárny, poté pracovala pod Kordservice a roky hrála nezastupitelnou úlohu pfii opravách star ch a poruchov ch skacích a tkacích strojû. Plná vytíïenost tûmito opravami konkrétnû tedy soustruïnick mi, frézafisk mi, brusiãsk mi a sváfieãsk mi pracemi se postupnû sniïovala v letech 2000 aï 2007 s v mûnou star ch strojû za nové Saurery, se stavbou nov ch DTÚ linek 6 a 7 a modernizací stavû. Práce pro Strojírnu tak bylo v Kordárnû stále ménû a Strojírna si musela hledat vlastní zdroje obïivy zvenãí. Dnes Strojírna pro Kordárnu pracuje z 20 %, zbyl ch 80 % tvofií externí zakázky. Kordárna má ale pro nás vïdy pfiednost, pokud se nûco pokazí, odkládáme vlastní zakázky a vûnujeme se opravám náhl ch poruch a havárií v Kordárnû, upozoràuje vedoucí v roby a údrïby Jan Grabec. Takov stav je v hodn jak pro KORDÁRNU Plus, tak pro samotnou Strojírnu. Kdyby mûla Kordárna údrïbu objednávat zvenãí, docházelo by k dlouh m odstávkám strojû a ztrátám na v robních kapacitách. KdeÏto my jsme pfiímo v areálu firmy a mûïeme se havárii vûnovat okamïitû, nevznikají Ïádné prostoje a zpoïdûní cel ch zakázek, navíc pracujeme za v robní náklady vysvûtluje Ing. Grabec. Pro Strojírnu je zase dûleïité za títûní znám m jménem Kordárny pfii hledání nov ch zákazníkû. A hledat je musí, pouze servisem pro Kordárnu by se neuïivila. Zpoãátku byl tento obrat k externím zákazníkûm pro Strojírnu tûïk : Nejnároãnûj ím obdobím byl rok 2009, kdy jsme se museli vypofiádat s obrovsk m úbytkem servisních prací pro Kordárnu, zaãít vyrábût díly a strojní celky pro externí zákazníky a do toho uhodila krize, vysvûtluje Jan Grabec. Nebyla to jednoduchá úloha, Strojírnu jako v robce nikdo neznal a na trzích zufiila krize. Za necelé tfii roky snahy se ale situace ustálila a Strojírna má vlastních zákazníkû dostatek. Za v echny stojí jmenovat holandskou firmu Modulen&Engineering Menzing, specializující se na zemûdûlské stroje, nebo loìafiskou Van Mechelen Lifting Gear. Podle v sledkû posledních mûsícû (Ebitdy) se Strojírnû jako dal ímu v robnímu stfiedisku Kordárny zaãíná více dafiit a vedoucí v roby Ing. Grabec doufá, Ïe tento trend bude trval a povede se nalézt dal í nové zákazníky. Od leto ka díky fúzi Strojírna zase patfií pod KORDÁRNU Plus a pfiebrala tak smûrnice a systém odmûn na základû plnûní cílov ch dohod, stejnû tak jako audity a kontrolní systémy Kordárny. Chtûl bych podûkovat v em, co se u nás podíleli na fúzi a na im pracovníkûm za jejich intenzivní úsilí zejména ve chvílích, kdy na tom Strojírna nebyla dobfie, uzavírá Jan Grabec. 8

jak to vidím já jak to vidím já Nejsou kordy jako kordy Miroslav Podkalsk ze Strojírny pûsobí na první pohled tajemnû a sv m vzhledem tak trochu pfiipomíná stfiedovûkého rytífie. V rozhovoru jsme opatrnû nahlédli pod jeho brnûní zakázku ve velmi krátkém ãase. Já sám jsem nûkolikrát zvaïoval, Ïe z práce odejdu, ale nakonec vïdy pfieváïila chuè to je tû zkusit. Bral jsem to vlastnû jako v zvu a fiekl jsem si, Ïe je tû vydrïím. Zkou el jsem kde co, ale tahle práce mû prostû baví a dá se fiíci také naplàuje. Na dílnû najdete mnoho odborníkû na rûznou práci. Jsou to léta praxe, která z nich dûlají odborníky, praxe je zkrátka neocenitelná. Je velká koda, Ïe se to bere jako samozfiejmost. Jak je kolektiv ve Strojírnû? Vycházíme dobfie. Kolegové jsou fajn, a to je základ. Jinak by mû ta práce ani nebavila. Já jsem zvykl dûlat v partû a pro její udrïení je nejdûleïitûj í vzájemná komunikace. To jsem si ovûfiil i pfii vedení své ermífiské agentury - tam kdyï si nûkoho na tvete, tak vám to spoãítá s váleãn m kladivem (smích)! Bez umûní komunikace se ale neobejdete v Ïádné branïi. Taky máme na dílnû dvû ikovná dûvãata a fiekl bych, Ïe jsou takov m zjemnûním té chlapské kuráïe a odbojnosti. Kdy jste nastoupil do Kordárny a co je náplní va í práce? Jsem tu od roku 2003, tedy nûjak ch osm let. Strojafiina mû ale provází cel m Ïivotem, zaãínal jsem v Ïelezárnách a pracoval jsem také v Zetoru. Tady na dílnû dûlám ve skuteãnosti témûfi v echno. Obvykle ma iny dostávají jména sv ch pfiedchozích majitelû, to ale není mûj pfiípad. Îádn stroj na dílnû není jen a jen mûj, dûlám doopravdy na ãemkoliv. Vyrábíme hfiídele, ãepy, hevery, matice, panty zkrátka v e, co mûïe strojírenské odvûtví nabídnout. Jste spokojen? Chodíte do práce rád? Práce je na prvním místû nutností kvûli financím. Na druhou stranu si myslím, Ïe pracuji, jak nejlépe umím. Na nûkteré ãinnosti na dílnû se tû ím, jiné pfiíli v lásce nemám, ale i tahle rûznorodost pfiispívá k tomu, Ïe tu není nuda! Nepracujeme podle ablony jako stroje. KdyÏ pfiijde nová zakázka, je jen na nás, abychom promysleli, jak ji vyrobíme a jak se dostaneme k cíli. Máte tedy pomûrnû dost odpovûdnosti. ekl byste, Ïe je va e práce hodnû tûïká? MoÏná se to nezdá, ale na dílnû je obãas velk shon a stres, zvlá È pokud je zapotfiebí vyfie it nárazovou Vedete ermífiskou agenturu? Co to obná í? Musíte umût ermovat, mít znalosti z historie a v neposlední fiadû také b t oblíben u lidí, ktefií si vás následnû najmou. Ano, dobfie vycházet s lidmi, to je absolutní základ. âesko jsme s na imi pfiedstaveními projezdili kfiíïem kráïem, ale pofiádáme akce i v zahraniãí, napfi. ve Francii, Itálii, v carsku, Nûmecku ãi Rakousku, kde hostujeme na festivalech a slavnostech. Musím fiíct, Ïe záïitky ze zahraniãí se od tûch domácích docela li í. Lidé se tam jakoby více baví. Jsou uvolnûnûj í a nehledí na to, Ïe by se mohli pfied nûk m ztrapnit. Své ermífie trénujete sám? Samozfiejmû. KdyÏ nûkoho po lu do souboje, tak potfiebuji pfiesnû vûdût, jak zareaguje, a v tomto pfiípadû není nad osobní zku enost. erm je hodnû rychl a pokud mû má nûkdo bûhem pfiedstavení jakoby bodnout, musím mu zkrátka vûfiit na 100 %. Vá koníãek se vám slovnû trochu prolíná s prací. VÏdyÈ vy ve volném ãase ermujete s kordy a dûláte v Kordárnû! No ano, uï více lidí mi fiíkalo, Ïe jsem si na el krásné zamûstnání jako doplnûk ke svému koníãku. Není ale kord jako kord (smích). 9

ccelozávodní dovolená prověřila, opravila a vyčistila výrobu Bûhem leto ní celozávodní dovolené od 1. do 8. srpna se nám díky pfiedjetí nûkter ch zakázek v robkové skupiny kordy a ségly podafiila odstávka témûfi celé v roby a dovolenou mohlo poprvé v historii ãerpat témûfi 95 % pracovníkû v robních stfiedisek a logistiky. Jedinou pracující dílnou byla kvûli sezónnosti v roby tkalcovna GEO. Rozsáhlá odstávka v roby umoïnila provést udrïovací a opravné práce, které za normálního bûhu dílen bûhem roku nelze provést. Za v echny jmenujme napfiíklad opravu podlah. Vytipovali jsme po kozená místa, kudy vedou nejvíce exponované manipulaãní trasy, a pomocí nov ch rychleschnoucích materiálû jsme spravili cca 650m 2 opotfiebené podlahy v celé Kordárnû, fiíká provozní fieditel Milan ácha s tím, Ïe zb vající drobná po kození se plánují opravit je tû v prûbûhu roku. Vedle opravy podlah do lo bûhem celozávodní dovolené také k ãi tûní rozvodû míchárny, údrïbû energetick ch zafiízení a preventivní prohlídce nepfietrïitû vytíïené linky DTU 5. Celkem se na opravách a údrïbû podílelo témûfi sedmdesát pracovníkû, tfiicet est pracovníkû z údrïby, asi patnáct lidí z v roby, ktefií nemohli ãerpat dovolenou, a zbyl ch dvacet ãtyfii brigádníkû z fiad studentû pfiedev ím na úklidu. Chtûl bych podûkovat v em pracovníkûm údrïby a energetiky za hladk nájezd v ech technologií po odstávce, pfii zahájení v roby po celozávodní dovolené nenastaly Ïádné technické problémy, spokojenû komentuje Milan ácha. hhledáme nejlepší výrobní tým roku a dobfie odvádûnou práci, fiíká Ing. Milan ácha. A odmûny? Ve hfie je zatím vûcn dar nebo celodenní t mová exkurze k nûkterému z na ich zákazníkû spojená s poho tûním. Kritéria pro v bûr nejlep ího v robního t mu za cel rok budou stejná jako u mûsíãního hodnocení, tedy v kon t mu v mûfiiteln ch ukazatelích, Nejlep í v robní t my kvalita hodnocená na základû neshod a reklamací, audit t mû, neïádoucí absence a kody zpûsobené na hmotném majetku. A jak si t my zatím vedou? Pfiipravili jsme pfiehled nejlep ích t mû za první pololetí roku 2011. Pokud se vá t m do pfiehledu nedostal, je je tû pofiád ãas to do konce roku napravit KaÏd mûsíc vyhodnocujeme v sledky v robních t mû a na jejich základû pak dochází k rozdûlování v konov ch prémií. KdyÏ se t mová práce v roce 2000 zavádûla, hlavním cílem bylo zv ení v konnosti, zavedení multiprofesnosti pracovníkû, sníïení ztrát a v dûsledku pak také zv ení spokojenosti zákazníka. To platí ostatnû dodnes. V leto ním roce bychom kromû pravidelného mûsíãního vyhodnocování, navázaného na v konové prémie, chtûli zavést také roãní vyhodnocování se speciální odmûnou. Pokud se podafií splnit stanoven plán firmy, rádi bychom nejlep í v robní t my na jednotliv ch pracovi tích odmûnili. ZamûstnancÛm bychom takto podûkovali za snahu Stfiedisko kordy Dílna ãíslo t mu poãet ãlenû t mu mluvãí t mu mistr Celkem t mû Skárny 111108 19 Mareãková V. KoÏeluha 6 Tkalcovny 111326 8 Mareãek M. KoÏeluha 3 DTU 11103 10 Kováfi C. Nûmeãek 3 Stfiedisko ségly Dílna ãíslo t mu poãet ãlenû t mu mluvãí t mu mistr Cellem t mû Skárny 15152 12 Kolaja A. Hrbáãek 4 Snování 15122 6 Kuchárek P. Hrbáãek 4 Tkalcovny 15132 22 Sabota J. Hrbáãek 4 DTU 15144 7 Holiã M. Prá ek 4 Kdo vyhrál křížovku o ceny z minulého čísla? Tajenka kfiíïovky z Káãka PLUS ã. 2/2011 znûla: V echny stíny bude mít za zády. Ze 48 správn ch odpovûdí byli vylosováni tfii v herci, ktefií si z rukou generálního fieditele Martina Prachafie odnesli v hry ve formû poukázek na 500, 300 a 200 korun. 1. cena: Anna Vachunová Centrální laboratofi 2. cena: Vûra Miãková Logistika 3. cena: Michal Îákovsk Ségly 10

se vyjádřit k dění v Kordárně? chchcete Brzy budete mít možnost. Pfiedev ím spokojení a motivovaní zamûstnanci stojí za úspûchem a rozvojem kaïdé spoleãnosti. Vedení KORDÁRNY Plus se proto rozhodlo vytvofiit celopodnikovou anketu, v níï budou mít v ichni zamûstnanci prostor k vyjádfiení sv ch názorû ãi postfiehû na Ïivot a práci v Kordárnû. Anonymní dotazníky se tak stanou dûleïit m krokem na cestû k otevfienému dialogu, vzájemné spolupráci a k uskuteãnûní dûleïit ch zmûn. K ãemu se tedy bude moïné vyjádfiit? Otázky se budou dot kat základních aspektû, které ovliv- Àují kaïdodenní chod Kordárny. Jste spokojeni s pracovním prostfiedím? Co si myslíte o organizaci práce? Dostáváte ke své práci ve keré potfiebné informace? Názory a konstruktivní postfiehy k tûmto a mnoh m dal ím otázkám budete moci sdûlit vedení spoleãnosti zcela anonymnû a bez nutnosti osobní schûzky. Oproti roku 2006, kdy probûhla poslední distribuce dotazníkû mezi zamûstnanci, pfiichází také zásadní zmûna v jejich vyhodnocení. To bude provádût nezávislá tfietí strana, v sledky proto nemohou b t nijak zkresleny a externí zpracování navíc zcela vyluãuje naru ení anonymity respondenta. K distribuci dotazníkû dojde v prûbûhu 38. pracovního t dne. Vhodit je do sbûrn ch boxû na vrátnici a v jídelnû bude moïné po dobu tfií t dnû, aï do 9. fiíjna. PfiestoÏe je jejich vyplnûní dobrovolné, názory a postoje v ech zamûstnancû Kordárny jsou pro vedení neocenitelné, a proto, prosím, nezme kejte moïnost vyjádfiit své postoje ãi zformulovat uïiteãné nápady. Není tfieba se bát. MÛÏe to b t zrovna va e poznámka, která zpfiíjemní práci v em! Jak anketa dopadla, co je potfieba zmûnit, a jaké konkrétní kroky vedení podnikne, se dozvíte ve vánoãním vydání Káãka PLUS. Tû íme se na va e názory, vzhûru do vyplàování! 11

kkřížovka o ceny! Lord spí a najednou se ozve stra ná rána, probudí se a povídá: Jean, co to bylo? Jean: Klid, to nic, lorde, to jenom koãár zahnul do vedlej í ulice. Lord: Aha, a co ta rána? Jean: TAJENKA Vylu tûte tajenku, napi te ji na lístek s va ím jménem a zamûstnaneck m ãíslem a vhoìte nejpozdûji do 31. 10. 2011 do slosovací nádoby, která bude umístûna v prostoru osobní vrátnice. Tfii vylosovaní obdrïí v hru ve formû nákupní poukázky: 1. cena 500 Kã 2. cena 300 Kã 3. cena 200 Kã