MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství Veronika Válková Využití logopedické terapie u pacientů s narušenou komunikační schopností po cévní mozkové příhodě Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Dana Krethová Brno 2009 1

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala sama a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Brno, 28. 5. 2009. Veronika Válková 2

Děkuji Mgr. Daně Krethové za odborné vedení bakalářské práce a za důležité poznatky při zpracovávání této práce. Dále bych chtěla poděkovat PaedDr. Iloně Kejklíčkové, Ph.D, Fakultní nemocnici Brno Bohunice a Fakultní nemocnici U svaté Anny v Brně za možnost získání dokumentace pro mou práci. 3

OBSAH Úvod... 6 1 Cévní mozková příhoda 8 1.1 Vymezení.... 8 1.2 Cévní zásobení mozku... 8 1.3 Klasifikace.. 9 1.4 Rizikové faktory 10 1.5 Diagnostika 11 1.6 Symptomy. 11 1.7 Důsledky cévní mozkové příhody 12 2 Poruchy řeči po cévní mozkové příhodě.... 14 2.1 Afázie... 14 2.1.1 Etiologie 14 2.1.2 Symptomatologie 15 2.1.3 Klasifikace... 16 2.1.4 Diagnostika.. 20 2.1.5 Prognóza.. 21 2.1.6 Terapie. 21 2.2 Dysartrie.. 23 2.2.1 Etiologie.. 23 2.2.2 Symptomatologie. 23 2.2.3 Klasifikace... 24 2.2.4 Diagnostika.. 26 2.2.5 Prognóza.. 26 2.2.6 Terapie. 26 3 Logopedická pracoviště v Brně.. 28 4 Empirická část. 30 4.1 Cíle a očekávané výsledky. 30 4.2 Metodika. 32 4.3 Výsledky průzkumu 34 4.3.1 Interpretace očekávaného výsledku č. 1. 34 4.3.2 Interpretace očekávaného výsledku č. 2. 39 4.3.3 Interpretace očekávaného výsledku č. 3. 43 4

4.3.4 Interpretace očekávaného výsledku č. 4. 44 4.4 Diskuze....47 4.5 Návrh řešení zjištěných nedostatků.... 51 Závěr 52 Anotace 54 Annotation... 55 Seznam použité literatury a pramenů..56 Seznam zkratek 58 Seznam tabulek... 59 Seznam grafů... 61 Seznam obrázků.. 62 Seznam příloh...... 63 Přílohy. 64 5

Úvod Cévní mozková příhoda (CMP) je druhou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích. V České republice se uvádí 250-300 příhod na 100 000 obyvatel, což je až dvakrát větší než v zemích severní a západní Evropy 1. Vznik onemocnění je pro nemocného vždy velice stresující. Ke vzniku CMP může dojít z plného zdraví, před kterým byli klienti schopni plně zvládat své potřeby a požadavky. Dochází ke změně v oblasti pohybové, řečové a sociální. Každý nemocný vnímá nemoc jinak, důležitá je však spolupráce klienta a jeho blízkých. Nikdy neříkej, nikdy! Při této větě si vzpomenu na klienta, který byl léčen v našem zařízení. Jednalo se o 54letého, imobilního muže, který prodělal hemoragickou CMP se senzorickou, nonfluentní afázií. Velice aktivní přístup manželky - zdravotní sestry, která ani na chvíli nepochybovala o svém manželovi a terapeutickém přístupu v našem zařízení, měla určitě pozitivní vliv na léčbu. Velikým poděkováním pro nás všechny, kteří jsme se na terapiích podíleli, byl úžasný posun, kterého nemocný dosáhl. Bohužel ne všechny tyto případy končí takto pozitivně, a proto je důležité po stabilizaci stavu a ukončení intenzivní lékařské péče zahájit co nejdříve následnou péči. Neurorehabilitace se orientuje na celou osobnost člověka i jeho sociálnímu zázemí, včastnost a dlouhodobost, týmovou spolupráci a multidisciplinaritu (raná stimulace, neuropsychologie, logopedie, psychologie, fyzioterapie, ergoterapie, arteterapie a muzikoterapie) 2. Ve většině případů platí, že čím dříve je terapie zahájena, tím větší je její úspěšnost. Předložená bakalářská práce je zaměřena na využití logopedické terapie u pacientů po CMP. Teoretická část poukazuje na problematiku cévní mozkové příhody, její klasifikaci, rizikové faktory, symptomy, diagnostiku a důsledky CMP. Z důsledků CMP jsou v další kapitole blíže rozepsány řečové poruchy afázie a dysartrie. U obou těchto řečových poruch se popisuje jejich charakteristika, klasifikace, rozdíly v diagnostice a léčbě. Poslední část teoretické části přibližuje logopedická pracoviště v Brně. 1 Úvod cerebrovaskulární ambulance [online]. Dostupné na WWW: <http://www.cmpbrno.cz/uvod.html> [cit 09-04-25] 2 Srov. LIPPERTOVÁ GRÜNEROVA, M., Neurorehabilitace, str. 23-24 6

Empirická část práce je věnována zmapování výskytu pacientů s řečovými poruchami po CMP ve vybraných brněnských nemocnicích a navazující logopedické péči u těchto pacientů. 7

1 Cévní mozková příhoda 1.1 Vymezení Cévní mozkové příhody jsou dle World Health Oganisation (WHO) definovány jako rychle se rozvíjející ložiskové, občas i celkové příznaky poruchy mozkové funkce trvající déle než 24 hodin nebo končící smrtí nemocného, bez přítomnosti jiné zjevné příčiny než cévního původu. Iktus je po srdečním infarktu druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Neplatí, že postihuje především starší lidi. V posledním desetiletí jsou čím dál častější případy CMP u lidí kolem 40 roku, především ženy 3. 1.2 Cévní zásobení mozku Hlavní mozkové tepny (dvě přední a dvě zadní) tvoří na bázi lební Willisův tepenný kruh (circulus arteriosus Willisi), ze kterého vycházejí větvící se cévy pro jednotlivé mozkové laloky a mozkový kmen. Tento okruh má veliký význam při možných uzávěrech, díky vícečetnému přívodu krve k mozkové tkáni 4. Obr. č. 1: Willisův tepenný okruh v mozku 5 3 Co je to cévní mozková příhoda [online]. Dostupné na WWW: <http://www.mozkovaprihoda.cz/jnp/cz/cmp/co_je_cevni_mozkova_prihoda.html> [cit 09-03-27] 4 Srov. KULIŠŤÁK, P. Afázie, str. 14 5 MYSLIVEČEK, J., MYSLIVEČKOVÁ HASMANNOVÁ, J., Nervová soustava - Funkce, struktura a poruchy činnosti [online]. Dostupné na WWW: 8

Krev je do mozku přiváděna dvěma karotickými tepnami (arteria carotis sinistra a dextra) a dvěma páteřními tepnami (aa. vertebrales). Mícha je zásobena v krčním úseku tepnami, které odstupují z páteřních tepen, v hrudním, bederním a křížovém oddíle tepnami z hrudní a břišní aorty 6. 1.3 Klasifikace Cévní mozkové příhody se dle příčiny dělí na ischemické a hemoragické: a) Ischemické cévní mozkové příhody způsobují asi 80 všech cévních mozkových příhod. Vznikají nejčastěji v důsledku ucpání mozkové cévy sraženinou. Dále může vzniknout z důvodu zúžení mozkové tepny nebo embolií. Uzávěr tepny zastavuje přívod krve do příslušné části mozku. Bez kyslíku začnou buňky v této části mozku odumírat. Výsledkem může být ztráta funkcí, které postižená část mozku kontroluje 7. Tomuto se říká mozkový infarkt nebo ischemický mozkový iktus. Nejčastější příčinou blokády či zúžení tepny bývá ateroskleróza. Embolie se stává většinou příčinou u osob se závažným srdečním onemocněním. Mezi další příčiny spadá porucha krve, zánětlivé a infekční choroby 8. b) Hemoragické cévní mozkové příhody - dělí se na krvácení tkáňové 10-15 a subarchnoidální 5 z celkového počtu 20 hemoragických cévních mozkových příhod. Jsou způsobeny krvácením do mozkové tkáně (bývá také označováno jako intracerebrální krvácení nebo mozkový hematom) nebo do prostoru pod pavučnicí, (tzv. subarachnoidální krvácení). Hemoragické cévní mozkové příhody způsobují největší úmrtnost, ale tvoří menší podíl na všech <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2e/circle_of_willis_en.svg/180px- Circle_of_Willis_en.svg.png> [cit 09-03-05] 6 MYSLIVEČEK, J., MYSLIVEČKOVÁ HASMANNOVÁ, J., Nervová soustava - Funkce, struktura a poruchy činnosti [online]. Dostupné na WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2e/circle_of_willis_en.svg/180px- Circle_of_Willis_en.svg.png> [cit 09-03-05] 7 Co je cévní mozková příhoda [online]. Dostupné na WWW: <http://www.fnusa.cz/files/mrtvice.pdf> [cit 09-05 - 20] 8 Srov. FEIGIN, V., Cévní mozková příhoda - prevence a léčba mozkového iktu, str. 45 9

mrtvicích. Krvácení bývá způsobeno prasknutím tepenné výdutě, která krvácí většinou do prostoru pod pavučnicí, nebo určitým onemocněním. Mezi tyto onemocnění spadá hypertenze, amyloidové poškození cév, arteriovenózní malformace (AVM), krevní choroby. Nejčastějšími příznaky subarachnoidálního krvácení bývá krutá, náhle vzniklá bolest hlavy doprovázena zvracením, ztuhnutím šíje někdy i ztrátou vědomí. Malé krvácení však nutně nemusí vyvolat krutnou bolest zejména u starých osob. Je tedy důležité nepodceňovat žádnou náhle vzniklou bolest hlavy a vyhledat lékařské ošetření 9. 1.4 Rizikové faktory Většina CMP vzniká jako následek medicínských příčin v kombinaci s návykovými. Takové příčiny nazýváme jako rizikové faktory. Feigin 10 udává že: Některé rizikové faktory mohou být regulovány nebo zcela eliminovány, a to buď léčebnými prostředky např. užíváním určitých léků, nebo prostředky nemedicínskými, jako je např. změna životního stylu. To jsou tzv. ovlivnitelné faktory. Udává, že až 85 CMP lze předcházet kontrolou těchto ovlivnitelných rizikových faktorů. Nicméně existují faktory, které změnit nemůžeme. Mezi tyto neovlivnitelné rizikové faktory patří stárnutí, dědičné dispozice a rasový původ. Mezi faktory medicínské spadá hypertenze, hyperlipidémie, ateroskleróza, srdeční poruchy, diabetes, výskyt CMP v rodině, migrény. Návykové faktory vyplývají z životního stylu a chování jedince. Nejvýznamnější jsou kouření (aktivní a pasivní), nezdravá strava, zvýšená konzumace alkoholu, sedavý způsob života, noční chrápání a spánková apnoe, užívání hormonální antikoncepce, užívání drog s povzbuzujícím účinkem a nadváha zvyšují nebezpečí vzniku CMP 11. Seidl 12 dělí rizikové faktory CMP na ovlivnitelné, neovlivnitelné a exogenní. Seidl ve své knize píše, že: K neovlivnitelným rizikovým faktorům patří rasa (více černí), věk (max. 65-75 let), pohlaví (více muži), dále vlivy genetické, socioekonomické, zeměpisné, klimatické. Různou měrou riziko iktu zvyšují. Ovlivnitelné faktory a tzv. 9 Srov. FEIGIN,V., Cévní mozková příhoda - prevence a léčba mozkového iktu, str. 46, 47 10 FEIGIN,V., Cévní mozková příhoda - prevence a léčba mozkového iktu, str. 50 11 Srov. FEIGIN,V., Cévní mozková příhoda - prevence a léčba mozkového iktu, str. 49, 50 12 SEIDL, Z., OBENBERGER, J., Neurologie pro studenty i praxi, str. 192 10

silné jsou: CMP, tranzitorní ischemická ataka (TIA) a reverzibilní ischemický neurologický deficit (RIND) v anamnéze, hypertenze, nemoci srdce a aorty, angína pectoris, polycytemie, šelest na karotidě. Slabé exogenní faktory se týkají hlavně životosprávy: kouření, kofein, sérové lipidy, nedostatek pohybu, dále kardiochirurgické zákroky aj.. Společným závěrem obou autorů je, že mnohé z těchto rizikových faktorů se navzájem ovlivňují a jeden může zesilovat účinek druhého a opačně. Tyto rizika se mezi sebou nesčítají, ale násobí. Nicméně většiny rizikových faktorů se můžeme vyvarovat nebo alespoň je účinně kontrolovat. 1.5 Diagnostika Diagnózu etiologickou můžeme zjistit z osobní a rodinné anamnézy. Mezi další ukazatele patří věk, celkový stav nemocného a dynamika vývoje neurologických příznaků. U CMP ischemické se příznaky projevují do minut, až hodin u hemoragické CMP se rozvíjí během vteřin. Velmi důležité jsou i přidané symptomy (porucha vědomí, zvracení, epileptické projevy, změny psychiky atd.). Konečnou diagnózu určujeme pomocí vyšetřovacích metod 13 : počítačová tomografie (CT) je hlavní diagnostickou metodou. Prokáže přímo velikost, uložení a druh změn v mozku, elektroencefalografie (EEG) - ukáže změnu funkce mozku určité oblasti, arteriografie - přesně zobrazí stav stěny cév, ultrazvukové vyšetření cév může odhalit zúžení, eventuální uzávěr cév, psychologické vyšetření - zajímá nás nebezpečí vaskulární demence, hloubka poruch paměti a diferenciální diagnostika mezi poruchou řeči a paměti. 1.6 Symptomy Příznaky CMP jsou velmi rozmanité, vznikají náhle, z plného zdraví. Neměly by se podceňovat časné příznaky, které nemusí poukazovat na cévní mozkovou příhodu, 13 Srov. KULIŠŤÁK, P., Afázie, str. 13 11

avšak při některých poplašných signálech je důležité okamžité vyhledání lékařské pomoci 14. Mezi příznaky svědčící o CMP patří 15 : jednostranné ochrnutí ruky nebo nohy, méně často jsou postiženy všechny končetiny současně, pokles ústního koutku na jedné straně, potíže s mluvením nebo rozuměním, náhlé potíže se zrakem na jednom nebo obou očích, porucha koordinace pohybů, závratě, porucha rovnováhy, potíže se stáním a chůzí, prudké, náhle vzniklé bolesti hlavy, poruchy polykání. 1.7 Důsledky cévní mozkové příhody Některé mozkové příhody jsou smrtelné, jiné mohou způsobit trvalé nebo dočasné postižení. Přibližně dva lidé z desíti po akutní mozkové příhodě umírají během prvního měsíce, tři z desíti během prvního roku, pět z desíti během prvních pěti let a sedm z desíti postižených zemře po prodělaném iktu během 10 let. Čím delší doba po mozkové příhodě uplyne, tím menší je riziko, že na ní postižený člověk zemře. Nejvyšší riziko úmrtí je během prvních tří dnů po iktu - přibližně 12 16. Dlouhodobá prognóza u lidí po intracerebrální krvácení do mozkových hemisfér je obvykle lepší než prognóza lidí, které postihla jiná forma intracerebrálního krvácení (např. krvácení do mozkového kmene). Většina lidí s krvácením do mozkového kmene nebo do thalamu umírá brzy po náhlé příhodě. Riziko časného úmrtí po akutní CMP je největší u těch, které během prvního dne postihla ztráta vědomí. Čím hlubší je bezvědomí, tím větší je riziko úmrtí. Riziko je také vyšší spíše u starších lidí a u těch, kteří neudrží v důsledku iktu moč a stolici. Následné komplikace pacientů po iktu jsou například 17 : dílčí nebo úplná ztráta hybnosti u 80 nemocných, 14 Srov. MAUER, H.Ch., Náhlá mozková příhoda, str. 33 15 Srov. FEIGIN,V., Cévní mozková příhoda - prevence a léčba mozkového iktu, str. 41 16 Srov. FEIGIN, V., Cévní mozková příhoda prevence a léčba mozkové iktu, str. 99-105 17 Srov. FEIGIN, V., Cévní mozková příhoda prevence a léčba mozkové iktu, str. 103-105 12

zmatenost nebo problémy při myšlení a vzpomínání v 80 90, problémy při komunikací s okolím u 30 pacientů, problém s polykáním 30, porucha vízu v jedné polovině zorného pole (hemianopie) v 10, dvojité vidění (diplopie) u 10 postižených, poruchy koordinace při sedění, stání a chůzi (ataxie) u < 10 pacientů, problémy s pravou či levou orientací u 30 nemocných. 13

2 Poruchy řeči po cévní mozkové příhodě 2.1 Afázie Termín afázie pochází z řeckého slova phasis = řeč a písmene a označující zápor. Afázie patří do souboru vyšších kortikálních poruch, do něhož se řadí také agnozie, apraxie, akalkulie, agrafie, alexie, poruchy pravo-levé orientace, poruchy orientace v prostoru atd. Mnozí autoři definují toto komplikované a nejednoznačné postižení jako ztrátu exprese nebo rozumění řeči v důsledku ložiskového poškození mozku 18. První systematický popis afázie, publikoval v roce 1861 traumatolog Paul Pierre Broca. Při pitvě pacienta s poruchou expresivní řeči zjistil poškození v precentrální oblasti levého frontálního laloku mozku. Karl Wernicke v roce 1874 určil další typ afázie senzorickou poruchu, která vzniká nejčastěji při postižení levé části superiorního temporálního gyru. Důležitým mezníkem bylo rozdělení plynulosti a neplynulosti při fatických poruchách 19. 2.1.1 Etiologie Porucha fatických funkcí vzniká na základě organické léze mozku. Poškození CNS může být ložiskové nebo difuzní. Klinický obraz afázie závisí na povaze patologického procesu, rozsahu a lokalizace léze a věku pacienta. Příčiny vzniku afázie jsou různé. Důležitá je však správně vedená terapie. Mezi příčiny afázie patří 20 : cévní mozková příhoda ischemická i hemoragická, úrazy a poranění mozku contusio cerebri, mozkové nádory, popř. metastázy záleží na lokalizaci nádoru, zánětlivé onemocnění mozku, degenerativní onemocnění mozku Alzheimerova demence, Pickova nemoc, intoxikace mozku. 18 Srov. ŠKODOVÁ, E. a kol., Klinická logopedie, str. 143 19 Srov. KULIŠŤÁK, P., Neuropsychologie, str. 171 20 Srov. ŠKODOVÁ, E. a kol., Klinická logopedie, str. 145 14

2.1.2 Symptomatologie Převážná většina afaziologů zastává názor, že kortikální poruchy zahrnují celý komplex symptomů. K jednotlivým symptomům afázie, které se vyskytují v různých kombinacích, množství a kvalitě řadí literatura následující 21 : a) Parafázie Označení pro deformaci slov různého typu a stupně. Znamená sníženou schopnost až nemožnost větného vyjádření. Základní typy parafrází: fonemická - slovní tvar je deformovaný, ale lze porozumět správnému významu slova, např. kvítek - klítek, dveře - dveřka žargonová - slovo je těžce deformavoané a nelze mu vůbec porozumět např. židle ždruchla, sémantická - při neznalosti slova, jej nahradí slovem podobného významu. b) Parafrázie Znamená sníženou schopnost až nemožnost větného vyjádření. To znamená, že pacient dokola opakuje jedno a totéž slovo k vyjádření smyslu věty tzv. slovní trosku. c) Poruchy rozumění Jsou u afázie častým průvodním projevem. Důležité je podrobné prozkoumání rozumění řeči, pro další kroky ve vyšetřování. Jedním z hlavních úkolů při stanovení poruchy rozumění je zadání složitějších příkazů, u kterých není možno dosáhnout výsledků pacientem, protože jim nerozumí nebo si nezapamatují onen příkaz. d) Perseverace Je ulpívání na předchozím podmětu i při dalších odpovědích. Např. po splnění úkolu vyjmenovat měsíce v roce, je pacientovi zadán úkol vyjmenovat dny v týdnu. Pacient se stále váže na předchozí úkol a dokola vyjmenovává řešení tohoto úkolu. 21 Srov. ŠKODOVÁ, E. a kol., Klinická logopedie, str. 147-149 15

e) Logorhea Projevuje se jako překotná rychlá mluva se sníženou srozumitelností pro častý výskyt žargonových parafázií. f) Anomie Porucha pojmenování. Pacient není schopen pojmenovat předmět správným nebo adekvátním výrazem. 2.1.3 Klasifikace Nejednotnost v klasifikaci afázie je podmíněná jednotlivými afaziologickými školami a také rozmanitostmi symptomů. Doposud nebyl vytvořen jednotný systém. Afázie je lingvistickou, neurogenní a kognitivní poruchou 22. a) Základní rozlišení V klinické praxi se v minulosti nejčastěji používala tato klasifikace 23 : motorická (Brocova, expresivní) obtíže v mluvním projevu, rozumění zachováno, senzorická (Wernickeova, receptivní) narušená percepce a rozumění řeči, totální (globální) jedinec řeči nerozumí ani sám nemluví. b) Bostonská klasifikace V současné době se využívá nejčastěji Bostonská klasifikace, která se opírá o hodnocení spontánního řečového projevu, plynulosti a schopnosti opakování mluvené řeči. Nevyšetřuje praxii, gnosi a orientaci v prostoru 24. Typy afázie dle Bostonské klasifikace 25 : Brocova afázie (motorická) nejvystížnějším příznakem je četný výskyt parafázií a parafrázií. Časté jsou agramatismy, nonfluentní mluva. Wernickeova afázie (senzorická) mluva většinou fluentní. Porozumění řeči, opakování i pojmenování narušeno. 22 Srov. ŠKODOVÁ, E. a kol., Klinická logopedie, str. 149 23 Srov. KLENKOVÁ, J., Logopedie, str. 81 24 Srov. ŠKODOVÁ, E. a kol., Klinická logopedie, str. 150 25 Srov. CSÉFALVAY, Z.a kol., Terapie afázie, str. 18 16

Konduktivní afázie (centrální) plynulá řeč, porozumění řeči i pojmenování lehce narušeno. Opakování výrazně narušeno, fonemická parafázie. Anomická afázie (amnestická) fluentní řeč. Opakování zachováno. Porozumění řeči lehce narušeno, pojmenování porušené. Klinicky nejlehčí typ afázie. Transkortikální motorická afázie (adynamická) spontánní řeč neplynulá. Porozumění řeči, opakování i pojmenování narušeno. Transkortikální senzorická afázie (echolalická) mluva plynulá, echolalická. Opakování řeči zachováno. Porozumění řeči i pojmenování narušeno. Globální afázie (totální) velmi těžká porucha s postižením všech fatických funkcí. Tab. č. 1: Nejčastěji uváděná topografie místa poškození mozkové kůry u jednotlivých typů afázie 26 Typ afázie Místo poškození Brocova afázie frontálně vlevo, Brodmanova area 44-45 a okolí Wernickeova afázie temporálně vlevo, Brodmanova area 22 a okolí Globální afázie okolí Sylviovy rýhy Konduktivní afázie gyrus supramarginalis, sluchová kůra vlevo Transkortikální motorická afázie okolí Brocovy oblasti či její část směrem k motorické oblasti mozkové kůry Transkortikální senzorická afázie okolí Wernickeovy oblasti, léze zadních částí spánkového laloku zasahujícího do týlního laloku Anomická afázie v současné době není lokalizace tohoto typu afázie c) Lurijova klasifikace Tato klasifikace je specifická tím, že nepojímá afázii izolovaně, ale jako součást tzv. funkčního systému. Zajišťuje komplexní pohled na funkci celého centrálního nervového systému. 26 Srov. NEUBAUER, K. a kol, Neurogenní poruchy komunikace, str. 54 17

Typy postižení závisí na lokalizaci léze 27 : Precentrální lokalita (léze předních oblastí mozku) dynamická afázie neschopnost vyjádřit myšlenku, eferentní motorická afázie - způsobuje poruchu fluentního přechodu artikulace z jedné hlásky na druhou. Narušená je i organizace pohybů. Postcentrální lokality (léze zadních oblastí mozku) aferentní motorická afázie neschopnost najít vhodnou polohu rtů a jazyka při artikulaci, akusticko-mnestická afázie porucha sluchovo-řečové paměti, senzorická afázie porucha fonematické diferenciace, narušené porozumění řeči, sémantická afázie dochází k obtížím v dekódování logickogramatických strukturách a rozpadem početních operací. d) Kimlova klasifikace Respektuje lokalizaci léze a je zaměřena na lingvistický deficit. Tuto klasifikaci využívají nejvíce foniatři 28 : motorická afázie (Aphasia motorica) typ jargon výskyt neologismů, jsou narušeny složitější větné příkazy, porucha kalkulie i grafie, typ anartrie řeč je díky špatné artikulace nesrozumitelná, chápání řeči je uchováno, senzorická afázie (Aphasia sensorica) typ jargon výskyt žargonových parafázií a neologismů, smysl slov lze pochopit, typ dyslogický nejnápadnějším rysem je tzv. slovní zmatenost, řeč je beze smyslu, typ amnestický porušené pojmenování, totální afázie (aphasia totalis) označuje narušení všech složek řeči. 27 Srov. ŠKODOVÁ, E. a kol., Klinická logopedie, str. 153,154 28 Srov. ŠKODOVÁ, E. a kol., Klinická logopedie, str. 152 18

e) Hrbkova klasifikace afázií Tato klasifikace zahrnuje lingvistický deficit, poruchy grafie, lexie, gnose, kalkulie. Dále také poruchy orientace v místě, čase a prostoru. Podle Hrbka tvoří základní fyziologický mechanismus řeči soustava šesti korových oblastí 29 : proprioceptivně logoestetická programátor vnitřní řeči, proprioceptivně grafestetická tvoří plán písma, logomotorická řídí výkonnou část mluvené řeči, grafomotorická řídí výkon písma, akustická zajišťuje vnímaní a rozumění slyšené mluvy, optická řídí vnímaní písma. f) Olomoucká klasifikace Tato klasifikace vychází z některých prvků Hrbkovy teorie. Podle této klasifikace je léze lokalizovaná v určitém mozkovém laloku charakterizované specifickými symptomy 30 : Expresivní afázie vzniká při lézi na frontálním laloku a při lokalizaci na parietofrontálním a frontotemporálním pomezí. Mezi symptomy patří neschopnost větného vyjádření, řečový projev je pomalý, neplynulý. Dochází k deformaci slov. Bývá porušena lexie i grafie. Integrační afázie vzniká při lézi parientálního laloku nebo parietotemporálního a parientofrontálního pomezí. Charakteristický je Gerstmannův syndrom. Může být narušena lexie, kresba. Bývají mnestické obtíže, špatné vybavování slov. Percepční afázie vzniká při lézi zadní části horního temporálního závitu a temporoparientálního pomezí. Mezi příznaky patří logorea, informační hodnota je velmi nízká. Dále se projevuje neologismy, perseverací. Těžce je porušena grafie, lexie i kresba. Amnestická afázie léze bývá lokalizována v parietálním laloku. Nápadným znakem je řeč s četnými latencemi, sématickými parafáziemi. Globální afázie postihuje všechny kortikální funkce. 29 Srov. ŠKODOVÁ, E. a kol., Klinická logopedie, str. 154 30 Tamtéž, str. 157 19

2.1.4 Diagnostika Provádí se pomocí klinického vyšetření nebo standardizovaných testů pro vyšetření afázie. Důležité je využití komplexního přístupu, který provádí neurolog, klinický logoped, klinický psycholog, foniatr. Logopedická diagnostika se opírá o lékařské a psychologické vyšetření i některých typů neuropsychologických testů mezi které spadá 31 : Lurijovo neuropsychologické vyšetření, Western Aphasia battery (WAB) vyšetřuje spontánní projev, porozumění, opakování, cílené pojmenování, čtení, psaní, praxii, kalkulii a konstrukční schopnost, Token test je zaměřen na kvantifikaci poruch receptivní složky řeči a krátkodobou verbální paměť. Pozornost logopedů a psychologů se však nyní více upírá na vývoj testů, které by dokázaly přesně hodnotit jazykové chování pacientů. Testování je důležité pro tvorbu a plánování terapeutických strategií 32. Důležitá je správná diagnostika z důvodu odlišení afázie od dysartrie, a tím zamezení špatně zvolené terapie. Tab. č. 2: Základní diagnostické rozlišení afázie a dysartrie 33 Afázie Dysartrie Symbolické - fatické mohou být narušeny nejsou narušeny funkce Mluvní motorika, fonace, Nenarušena narušena respirace Grafomotorika může být narušena může být narušena Rozumění řeči, parafázie, plynulost řeči dle typu afázie může být narušeno nenarušeno Dalším z důležitých postupů při diagnostice je vyšetření kortikálních funkcí, kde získáváme důležité informace, které jsou nezbytné pro terapii. 31 Srov. ŠKODOVÁ, E. a kol, Klinická logopedie, str. 157, 158 32 Srov. LOVE, R. J. a kol., Mozek a řeč, str. 245 33 Srov. ŠKODOVÁ, E. a kol., Klinická logopedie, str. 158 20

Mezi jednotlivé poruchy kortikálních funkcí vyskytujících se u afázie jsou 34 : agrafie ztráta nebo porucha schopnosti psát, rozumění mluvené řeči hodnotíme reakci na mluvený podnět, spontánní mluva kontrolujeme plynulost, řečový projev a adekvátnost, četnost a typ parafázií i parafrázií a vytváření neologismů, Gertsmanův syndrom vyšetřuje se, pouze pokud není narušeno rozumění. Tento syndrom se skládá z prstové agnozie, pravo-levé dezorientace, disociované agrafie a poruchy kalkulie, alexie porucha nebo ztráta schopnosti číst nebo rozumět psanému, předchází tomu vyšetření očních pohybů a zrakové ostrosti, bývá narušena u lézí v okcipitální oblasti, agnozie je ztráta nebo porucha poznávání objektivní reality, apraxie ztráta nebo porucha schopnosti provádět nacvičené pohybové výkony nebo je napodobovat, somatognozie porucha vnímání, poznávání, identifikace, pojmenování, aktivace a uvědomování si jednotlivých tělesných segmentů, neglect syndrom opomíjení poloviny těla či prostoru okolo. 2.1.5 Prognóza Je ovlivněna rozsahem poškození a podstatou patologického procesu. Prognóza závisí na místě poškození mozku. Důležité je i vzdělání pacienta, socioekonomický status a zejména i samotný přístup člověka k onemocnění. Prognóza závisí na typu a stupni afázie. Lepší prognóza je u afázie expresivní a integrační. Horší je prognóza u afázie percepční a globální 35. Ve většině případů má svou důležitost brzké zahájení terapie, a tím větší její úspěšnost. 2.1.6 Terapie Vhodně volená terapie by měla zahrnovat rehabilitaci somatickou, kognitivní a sociální. Na této terapii se podílí neurochirurg, neurolog, zdravotní sestry, 34 Srov. ŠKODOVÁ, E. a kol., Klinická logopedie, str. 162 35 Srov. ŠKODOVÁ, E. a kol., Klinická logopedie, str. 173 21

ošetřovatelky, rehabilitační lékař, klinický logoped, fyzioterapeut, klinický psycholog, sociální pracovník, aj. Včasnosti zahájení terapie klademe velký důraz. Terapie afázie se dělí z více hledisek na terapii akutní a chronickou, dále na terapii individuální a skupinovou. V současnosti vidíme dva dominující terapeutické směry 36 : a) Kognitivně neuropsychologický přístup zaměřený na obnovení nebo kompenzaci jazykových procesů. V našich podmínkách se tímto typem přístupu setkáváme velmi málo. b) Pragmatický směr poukazuje na důležitost co nejrychlejšího zařazení afatika do společnosti, poskytnout mu možnost komunikace a učinit ho soběstačným. Konečným cílem terapie afatiků je dosáhnout optimální úrovně komunikace, jaké je při konkrétní lézi mozkových struktur možná 37. Velký důraz je kladen na zkvalitnění života pacientů s poruchou řeči. 36 Srov. KLENKOVÁ, J., Logopedie, str. 85 37 KLENKOVÁ, J., Logopedie, str. 85 22

2.2 Dysartrie Dysartrie je motorická porucha řeči na základě organického poškození CNS. Zahrnuje řadu typů či syndromů řečových poruch, které jsou způsobeny svalovými obtížemi. Je narušena schopnost tvořit artikulovanou řeč, ale informace o gramatických pravidlech a významech slov není porušena 38. Při dysartrii jsou narušeny základní modality motorické realizace řeči respirace, fonace, rezonance a artikulace 39. Dysartrie se může projevovat lehkým stupněm, kdy je postižena výslovnost některých hlásek až po poruchu těžkou, při níž je řeč nesrozumitelná. Úplnou neschopnost artikulace nazýváme Anartrií 40. 2.2.1 Etiologie Poruchy řečové komunikace jsou důsledek organického poškození centrálního nervového systému. Etiologie se dělí na prenatální, perinatální a postnatální. Rozdělení postnatálních příčin způsobující dysartrii 41 : cévní mozkové příhody, úrazy hlavy, stavy po operacích v oblasti mozkového kmene, degenerativní onemocnění CNS, nádorové onemocnění mozku, záněty CNS další neurologická onemocnění postihující CNS. 2.2.2 Symptomatologie Příznaky dysartrie jsou závislé z velké části na lokalizaci, rozsahu léze a charakteru základního neurologického onemocnění. Příznaky mohou být narušeny v různé míře a nemusí se vyskytovat vždy celá tato škála 42 : 38 Srov. LEBEDOVA, Z., Pro veřejnost dysartrie, [online]. Dostupné na WWW: <http://www.klinickalogopedie.cz/index.php?pg=134> [09 03-25] 39 Srov. NEUBAUER, K. a kol., Neurogenní poruchy komunikace, str. 45 40 Srov. LECHTA, V. a kol., Diagnostika narušenej komunikačnej schopnosti, str. 176 41 Tamtéž, str. 176 23

porucha artikulace - řeč může být setřelá, namáhavá, nekoordinovaná, porucha respirace - dýchání může být přerývané, povrchní, nekoordinované s tvorbou hlasu, porucha fonace - hlas může být zcela nepřítomen, může být drsný, přiškrcený, nepřirozeně tichý, hlasitý, kolísavý, nosní rezonance - vzduch při řeči uniká nosem a řeč tak nabývá nosový, huhňavý charakter, prozódie - narušeno může být řečové tempo, rytmus, frázování, přízvuk. Rozdělení dysartrie propojuje neurologickou diagnostiku s obrazem poruch řečové komunikace. Jednotlivé typy získané dysartrie u dospělých osob 43. 2.2.3 Klasifikace 44 a) Dysartrie flakcidní či periferní (chabá) přítomná při postižení periferního motorického neuronu. Vzniká poškozením jader či průběhu mozkových nervů inervujících řečové mechanismy. Projevuje se poruchou motoriky (faciální svaly, žvýkací a čelistní pohyby, pohyby měkkého patra či jazyka), monotónním, nezřetelným hlasovým projevem, poruchami dýchání, hypernasalitou, chraptivostí, poruchy polykání. b) Dysartrie spastická (centrální) přítomna při postižení centrálního motorického neuronu. Porucha se nachází v oblasti mezi prodlouženou míchou a bílou hmotou hemisfér mozku. Řeč je pomalá, obtížně tvořená s protahováním slov a nesrozumitelností delšího projevu. Dýchání je oslabeno. c) Dysartrie ataktická či cerebelární (mozečková) vzniká při postižení mozečku a nervových drah. Projevuje se špatnou koordinací svalů s celkovou hypotonií. Řečový projev je nepravidelný, mluva je sakadovaná. Kolísavost se projevuje v dýchání, intenzitě hlasu a rezonanci. 42 LEBEDOVÁ, Z., Pro veřejnost dysartrie, [online]. Dostupné na WWW: <http://www.klinickalogopedie.cz/index.php?pg=134> [09 03-25] 43 Srov. ŠKODOVÁ, E. a kol., Klinická logopedie, str. 310 44 Srov. ŠKODOVÁ, E. a kol., Klinická logopedie, str. 310 24

d) Dysartrie extrapyramidová - hypokinetická vzniká v rámci hypokineticko hyperkinetického syndromu. Projevuje se rigiditou, akinézou svalových skupin, klidovým třesem a ztrátou pohybových automatismů. Projev řeči je monotónní, na počátku svalová ztuhlost. Překotný nepřesný projev s pazilálií - opakování slabik či slov. Dýchání je oslabeno z důvodu přerušování hybnosti dýchacích svalů. Hlasový projev oslabený až afonický. e) Dysartrie extrapyramidová - hyperkinetická vzniká v rámci choreatického či atetoidního syndromu. Zahrnuje mimovolní pohyby, které narušují motoriku i řečový projev. Svalové záškuby jsou zejména na končetinách a v orofaciální oblasti. Postižený není schopný udržet vyplazený jazyk. Řeč je hlasitá, vykřikovaná. Tempo řeči je kolísavé, projev může být až nesrozumitelný. f) Dysartrie smíšená vzniká kombinací více lézí CNS nebo při degenerativních onemocněních. Hedánek a Roubíčková 45 (1997) uvádějí pět typů smíšených dysartrií u jednotlivých degenerativních onemocnění CNS: spasticko flakcidní dysartrie amyotrofická laterální skleróza, atakticko- spastická dysartrie sklerosis multiplex, atakticko spastická a flakcidní dysartrie olivopontocerebelární atrofie, spasticko ataktická a hypokinetická dysartrie Wilsonova nemoc, hypokineticko spastická a ataktická dysartrie progresivní supranukleární paralýza. Tab. č. 3: Frekventovaně dominující motorické řečové modality u jednotlivých typů dysartrie 46 Typ dysartrie Dominující modalita pro terapii Flakcidní orofaciální motorika, nazalita Spastická respirace, artikulace Hyperkinetická respirace, artikulace Hypokinetická fonace, rezonance a prozódie Ataktická artikulace a prozódie 45 Srov. NEUBAUER, K. a kol., Neurogenní poruchy komunikace u dospělých, str. 48 46 Srov. LECHTA, V. a kol, Terapie narušenej komunikačnej schopnosti, str. 216 25

2.2.4 Diagnostika Dysartrie provází mnohé onemocnění centrálního nervového systému. Z tohoto důvodu je důležitý komplexní přístup týmu odborníků. V první řadě se jedná o neurologické vyšetření, foniatrické, otorinolaryngologické, logopedické někdy oftalmologické. Pomocí zobrazovacích metod lze lokalizovat postižení. Pro vyšetření dysartrie u dospělých osob se využívá materiálu - test 3F Dysartrický profil, který zkoumá následující položky 47 : respiraci dýchání; proces výměny plynů kyslíku, oxidu uhličitého mezi organismem a zevním prostředím, fonaci - tvorba zvuku hlasivkami, faciální svalové činnosti, diadochokinezu přesnost opakovaných pohybů, reflexní činnosti spjaté s polykáním, žvýkáním, kašláním, artikulaci - tvoření hlásek při řeči, srozumitelnost četby a mluvy, tempo a prozódii řeči. 2.2.5 Prognóza Dysartrie může mít velké množství příčin a každá se vyvíjí prognosticky jinak. Při úpravě nervové tkáně a obnovení funkcí je možné odeznění řečové poruchy. U vývojově vzniklých dysartrií na bázi dětské mozkové obrny (DMO) nebo u později vzniklých organických příčin lze hovořit o funkcionálním zlepšování stavu. U degenerativního onemocnění je prognóza nepříznivá. 2.2.6 Terapie Terapie u získané dysartrie u dospělých osob by měla být zahájena co nejdříve, ihned po překonání život ohrožujících komplikací a při stabilizaci stavu. V rámci nemocnice, oddělení by měl vytvořen prostor pro stimulaci nemocných, který po ukončení hospitalizace zajistí ambulantní péče ve spolupráci s rodinou. 47 Srov. ŠKODOVÁ, E. a kol., Klinická logopedie, str. 314 26

Prostředky a metody logopedické terapie 48 : motivace a stimulace nemocného, navozovat relaxaci a stabilizaci svalového tonu v oblasti mluvidel, cvičení respirační, fonační, artikulační a rezonanční, rezonanční a intonační postupy, využití přístrojových pomůcek pro spektrální zobrazení zvuku řeči a zpětnou vazbu zrakem a sluchem, využití neverbální komunikace a komunikačních pomůcek, součástí dysartrie někdy bývá dysfagie kdy se využívá technik zaměřených na změnu funkce jazyka, změny polohy těla při jídle, skupinové terapie napodobení skutečných komunikačních situací, zajištění sociálních skupinových interakcí. 48 Srov. NEUBAUER, K. a kol., Neurogenní poruchy komunikace u dospělých, str. 130-133 27

3 Logopedická pracoviště Převzetí klientů s řečovou poruchou po CMP do logopedické péče je důležitá součást úpravy celkového zdravotního stavu a zajištění návratu do běžného života. Na webových stránkách asociace klinické logopedie je pro oblast Brno město zadáno 24 klinických logopedů. Tab. č. 4: Rozpis ambulancí klinických logopedů pro oblast Brno - město 49 FNB FN USA FDN Centrum dětských odb. služeb Ambulantní logopedická zařízení Soukromá klinika LOGO s.r.o. Počet logopedů 1 2 2 4 6 9 Tabulka zobrazuje počty klinických logopedů pracujících ve zdravotnických zařízeních. Fakultní dětská nemocnice (FDN) a centrum dětských odborných služeb se péčí o pacienty s řečovou poruchou po CMP nezabývá. Nápravu poruch řeči po CMP zajišťují logopedi ve FNB a FN USA, ambulantní logopedická zařízení a Soukromá klinika LOGO s.r.o. Blíže bych se chtěla věnovat pracovišti Soukromé kliniky LOGO s.r.o., která mi umožnila podrobněji rozpracovat počty klientů s řečovou poruchou po CMP vzniklou v roce 2008. Soukromá klinika LOGO je zařízení, které se zabývá diagnostikou a léčbou poruch komunikace všech věkových skupin a logopedických diagnóz. Klinický logoped zde spolupracuje s ostatními členy týmu, který se skládá z neurologa, rehabilitačního lékaře, ORL lékaře, foniatra, internisty, psychiatra, psychologa, fyzioterapeutů, ergoterapeutů a zdravotních sester. Pro klienty po cévní mozkové příhodě, kteří trpí nejen poruchou pohybového aparátu, ale i poruchou dovedností a řečovými poruchami, klinika zajišťuje komplexní přístup. Dále může Soukromá klinika LOGO s.r.o. zajistit konzultace se sociálními pracovníky Občanského sdružení LOGO, kteří pomohou s řešením složitých sociálních situací. Rodinným příslušníkům osob trpících poruchami komunikace je poskytováno odborné poradenství, tzn. jakým způsobem svého člena rodiny podporovat a pomáhat mu s nápravou řeči. V rámci 49 Srov. MICHALÍČKOVÁ, M., Adresář logopedických pracovišť, [online]. Dostupné na WWW: <http://www.klinickalogopedie.cz/index.php?pg=31#jihomoravskýklinickalogopedie.cz> [cit 09 01-15] 28

logopedie nabízí individuální i skupinovou terapii, která má velký význam v léčbě řečové poruchy 50. Občanské sdružení je nestátní nezisková organizace, která si klade za cíl pomáhat osobám s poruchami komunikace a hybnosti a jejich rodinným příslušníkům zvládat těžké životní situace s nimi spojené. Nabízí klientům po CMP začít s terapií ihned po ukončení hospitalizace. Cílem občanského sdružení je 51 : zajistit co nejvčasnější diagnostiku a následnou terapii, pomáhat osobám po CMP k pozvolnému návratu do běžného života, zkvalitnit život osob po CMP v největší možné míře, aktivně zapojit rodinu do terapeutického procesu, možnost provádět rehabilitační a logopedickou terapii v domácím prostředí. 50 Logopedická poradna, [online]. Dostupné na WWW: <http://www.moje-klinika.cz/logopedickaporadna> [cit 09-02 - 21] 51 Srov. Centrum podpory komunikace, [online]. Dostupné na WWW: <http://www.oslogo.cz/aktivity6.htmlwww.oslogo.cz> [cit 09-02 - 21] 29

4 Empirická část 4.1 Cíle a očekávané výsledky Cíl č. 1 Zjistit počet nemocných po cévní mozkové příhodě s poruchami řeči na neurologických odděleních Fakultní nemocnice Brno a Fakultní nemocnice U svaté Anny v období 1. 1. 2008 31. 12. 2008. Očekávaný výsledek č. 1 Předpokládáme, že více než 25 klientů hospitalizovaných na neurologických odděleních FNB, FN USA má po CMP řečovou poruchu (afázie, dysartrie). Cíl č. 2 Zjistit počet přijatých pacientů v období 1. 1. 2008 30. 4. 2009 po cévní mozkové příhodě s řečovou poruchou na soukromé klinice LOGO s.r.o. Očekávaný výsledek č. 2 Předpokládáme, že méně než 25 pacientů z celkového počtu nově přijatých pacientů za období od 1. 1. 2008 30. 4. 2009 má poruchu řeči (afázie, dysartrie) po cévní mozkové příhodě. Cíl č. 3 Zjistit po jaké době od vzniku poruchy řeči se dostali pacienti do logopedické ambulance. Očekávaný výsledek č. 3 Předpokládáme, že více jak 50 pacientů po cévní mozkové příhodě s řečovou poruchou přichází do logopedické ambulance po 6 a více měsících od vzniku řečové poruchy. 30

Cíl č. 4 Zjistit závislost včasné logopedické terapie na délku léčby poruch řeči (afázie, dysartrie). Očekávaný výsledek č. 4 Předpokládáme, že u pacientů ošetřených do 3 měsíců od vzniku řečové poruchy je léčba kratší a úspěšnější, než u pacientů léčených později. 31

4.2 Metodika Výzkumná část bakalářské práce byla zaměřena na využití logopedické terapie u pacientů s řečovou poruchou do CMP. Prvotní záměr průzkumu spočíval v porovnání počtu hospitalizovaných pacientů po CMP s řečovou poruchou a počtu pacientů, kteří byli po ukončení hospitalizace předáni do logopedické péče. Převážná většina kontaktovaných logopedických ambulancí odmítla spolupracovat na průzkumu a z tohoto důvodu nebylo možné tento záměr realizovat. V první fázi průzkumu jsme se tedy zaměřili na zjištění počtu pacientů po CMP hospitalizovaných na neurologických odděleních ve FNB a FN USA v období od 1. 1. 2008 31. 12. 2008. Větší průzkumný vzorek nebylo možné získat z důvodu nespolupráce vedení Vojenské nemocnice. V druhé fázi jsme se zabývali získáním počtu nově přijatých pacientů s poruchami řeči po CMP v období od 1. 1. 2008 30. 4. 2009 na Soukromé klinice LOGO s.r.o. v Brně. Uvědomujeme si, že toto šetření nezahrnuje celý soubor, jak bylo naším prvotním záměrem, ale pouze nastiňuje malou část osob po CMP s řečovou poruchou přijatých do logopedické péče. Na tomto pracovišti jsme získali informace o počtu klientů s řečovou poruchou (afázie, dysartrie) vzniklé po CMP. Pacienti s afázií nebo dysartrií jako důsledek úrazů mozku či jiných neurologických diagnóz samozřejmě nebyli do statistik připočteny. Kritériem výběru respondentů pro zpracování empirických dat byl termín prvního logopedického vyšetření v období od 1. 1. 2008 30. 4. 2009 a též za jakou dobu od vzniku poruchy řeči se klienti do logopedické péče dostávají a zda má vliv doba nástupu do logopedické péče od počátku onemocnění na délku terapie. Pro sběr empirických údajů byla použita metoda retrospektivní studie (case controls studies). Retrospektivní studie pátrá po přítomnosti určitého faktoru v minulosti. Velkou výhodou retrospektivní studie je, že tímto způsobem můžeme v krátkém čase získat velké množství studijního materiálu. Jsou velmi vhodné při zkoumání jevů, při kterých je dlouhý časový úsek mezi expozici faktorů a vznikem následků 52. Jako zdroj údajů slouží archivované dokumentace (v našem případě na neurologické oddělení v FNB a FN USA a archiv Soukromé kliniky LOGO s.r.o.). Získané údaje byly 52 Srov. ŽIAKOVÁ, K., Ošetřovateľstvo teória a vedecký výskum, str. 153 32

vpisovány do záznamového archu, ze kterého jsou zpracovávány výsledky do tabulek (viz příloha č. 1). 33

4.3 Výsledky průzkumu Výsledky šetření jsou zpracovány do tabulek za použití absolutní četnosti (AČ) a relativní četnosti (RČ). Součástí každé tabulky je také grafické znázornění uváděné v relativní četnosti. Výsledky jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa. U každé tabulky a grafu je připojeno vyhodnocení dat. Celkový počet hospitalizovaných respondentů byl 221 a celkový počet respondentů v logopedické péči 31. U hospitalizovaných pacientů bylo 47,96 mužů (105) a 52,04 žen (115) ve věku od 32 let a do 92 let. Rozdělení u osob přijatých do logopedické péče činilo 45,16 mužů a 54,84 žen ve věku od 47 do 84 let. 4.3.1 Interpretace očekávaného výsledku č. 1 Předpokládáme, že více než 25 klientů hospitalizovaných na neurologických odděleních FNB, FN USA má po CMP řečovou poruchu (afázie, dysartrie). Tabulka č. 5: Počet zkoumaných pacientů dle pohlaví ve FNB a FN USA s řečovou poruchou po CMP FNB FN USA celkem AČ RČ AČ RČ AČ RČ muž 65 29,42 41 18,55 106 47,97 žena 76 34,39 39 17,64 115 52,03 celkem 141 63,81 80 36,19 221 100,00 Graf č. 1: Počet zkoumaných pacientů dle pohlaví ve FNB a FN USA s řečovou poruchou po CMP 34

Tabulka č. 5 a graf č. 1 znázorňuje počet pacientů dle pohlaví hospitalizovaných na neurologických odděleních FNB a FN USA po CMP s řečovou poruchou. Z prostudované dokumentace zjistili, že v období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008 bylo na neurologických odd. FNB a FN USA hospitalizováno 221 osob s řečovou poruchou po CMP. V 52,03 se jednalo o ženy a v 47,97 o muže. Ve FNB se jednalo o 29,42 mužů a 34,39 žen, v FN USA bylo 18,55 mužů a 17,64 žen trpící poruchou řeči po CMP. Tabulka č. 6: Počet pacientů hospitalizovaných ve FNB A FN USA s CMP a počet pacientů s řečovou poruchou po CMP FNB FN USA celkem AČ RČ AČ RČ AČ RČ počet pacientů s řečovou 141 24,82 80 14,09 221 38,91 poruchou počet pacientů s CMP 320 56,34 248 43,66 568 100 Graf č. 2: Počet pacientů hospitalizovaných ve FNB A FN USA s CMP a počet pacientů s řečovou poruchou po CMP Z podkladů získaných ze záznamového archu jsme vytvořili tabulku č. 6 a graf č. 2, které zobrazují poměr všech pacientů s CMP a pacientů s řečovou poruchou 35

způsobenou CMP v období 1. 1. 2008 30. 4. 2009 na neurologických odděleních ve FNB a FN USA. Celkový počet pacientů s CMP na neurologických odděleních obou nemocnic byl 568 respondentů. Řečovou poruchou po CMP trpělo 38,91. Při dělení počtu pacientů s řečovou poruchou vzniklou po CMP dle nemocnic, byla řečová porucha diagnostikována ve 32,26 pacientů s CMP ve FN USA a ve 44,06 pacientů v FNB. Tabulka č. 7: Pacienti s poruchou řeči po CMP dle věku a pohlaví 49 a méně 50-59 60-69 70-79 80-89 90-99 AČ RČ AČ RČ AČ RČ AČ RČ AČ RČ AČ RČ muž 5 2,26 21 9,50 27 12,22 36 16,29 15 6,79 2 0,90 žena 1 0,45 11 4,98 14 6,33 34 15,39 52 23,53 3 1,36 celkem 6 2,71 32 14,48 41 18,55 70 31,68 67 30,32 5 2,26 Graf č. 3: Pacienti s poruchou řeči po CMP dle věku a pohlaví Tabulka č. 7 a graf č. 3 zobrazuje zpracované dělení pacientů s řečovou poruchou dle pohlaví a věku. Dělení dle věku s cílem práce přímo nesouvisí, ale získané výsledky považujeme za zajímavé, proto je zde uvádíme. Nejmladší pacient byl ve věku 32 let a nejstarší ve věku 92 let. Tabulka dokládá, že ženy trpí CMP později. Důvodem je i průměrný věk, který je dle ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) u 36

mužů 73,7 let zatímco ženy žijí v průměru 79,9 let 53. Do 49 roku života postihla z daného vzorku pacientů, 2,26 mužů a 0,45 žen CMP s řečovou poruchou. V rozmezí 50 59 let věku byla řečová porucha zjištěna u 9,50 mužů a 4,98 žen. Ve věkovém období od 60 69 roku byla porucha řeči jako důsledek CMP diagnostikována u 12,22 mužů a 6,33 žen. V rozmezí 70 ti 79 ti let byla řečová porucha u 16,29 mužů a 15,39 žen. Ve věku od 80 89 let byla porucha v 6,79 u mužů a v 23,53 u žen. Posledním zkoumaným obdobím je věk od 90 do 99 let, kdy jsou muži postiženi v 0,90 a ženy v 1,36. Tabulka č. 8 : Rozdělení pacientů dle pohlaví a diagnózy na neurologických odd. FNB a FN USA afázie dysartrie celkem AČ RČ AČ RČ AČ RČ muž 51 23,08 55 24,88 106 47,97 žena 76 34,39 39 17,65 115 52,03 celkem 127 57,47 94 42,53 221 100,00 Graf č. 4: Rozdělení pacientů dle pohlaví a diagnózy na neurologických odd. FNB a FN USA V tabulce č. 8 a grafu č. 4 rozdělujeme pacienty dle pohlaví a řečové poruchy (afázie, dysartrie). Afázií, jako důsledku CMP, trpělo 23,08 mužů a 34,39 žen. Projevy 53 Zdravotnická ročenka České republiky 2007 [online]. Dostupné na WWW: <http://www.uzis.cz/download.php?ctg=10&search_name=ročenka&region=100&mnu_id=5300> [cit 09 05-29] 37

dysartrické byly zjištěny u 24,88 mužů a 17,65 žen. Celkově byla afázii zjištěna u 57,47 pacientů, dysartrie u 42,53 nemocných. Tabulka č. 9: Doporučení v propouštěcí zprávě (předání pacienta) překlad obvodní lékař exitus letalis celkem AČ RČ AČ RČ AČ RČ AČ RČ muž 49 22,18 54 24,43 3 1,36 106 47,97 žena 54 24,43 60 27,15 1 0,45 115 52,03 celkem 103 46,61 114 51,58 4 1,81 221 100,00 Graf č. 5: Doporučení v propouštěcí zprávě (předání pacienta) Záznamový arch obsahoval i kolonku doporučení v propouštěcí zprávě, ze které jsme zpracovali tabulku č. 9 a graf č. 5. Zjistili jsme, že muži byli v 22,18 přeloženi na jiné oddělení či do jiné nemocnice, z 24,43 byli propuštěni do domácího léčení a předáni obvodnímu lékaři, 1,36 mužů zemřelo. Ženy byly přeloženy v 24,43 případech, propuštěny do péče obvodního lékaře v 27,15 a zemřely v 0,45. Logopedická terapie byla u mužů doporučena v 10,78 u překladu. Při propuštění do ambulantní péče praktickému lékaři byla logopedická péče doporučena 13,73 mužů. U žen byla logopedická terapie doporučena v 11,40 u překladů. V 10,53 byla u žen logopedie doporučena v propouštěcí zprávě při předání pacienta do rukou 38

praktického lékaře. Celkově byla následná logopedická terapie doporučena 23,04 pacientů s řečovou poruchou. Do výsledků týkajících se doporučení logopedické péče nebyli připočteni zemřelí pacienti. 4.3.2 Interpretace očekávaného výsledku č. 2 Předpokládáme, že méně než 25 pacientů z celkového počtu nově přijatých pacientů za období od 1. 1. 2008 30. 4. 2009 má poruchu řeči (afázie, dysartrie) po cévní mozkové příhodě. Tabulka č. 10: Rozdělení pacientů dle pohlaví v logopedické ambulanci s poruchou řeči po CMP přijatých od 1. 1. 2008 30. 4. 2009 pacienti s řečovou poruchou po CMP AČ RČ muž 14 45,16 žena 17 54,84 celkem 31 100,00 Graf č. 6: Rozdělení pacientů dle pohlaví v logopedické ambulanci s poruchou řeči po CMP přijatých od 1. 1. 2008 30. 4. 2009 Tabulka č. 10 a graf č. 6 zobrazuje zjištěný počet pacientů přijatých do logopedické péče s poruchou řeči po CMP za období od 1. 1. 2008 30. 4. 2009. Z těchto údajů jsme zjistili, že na Soukromou kliniku LOGO se v období od 1. 1. 2008 30. 4. 2009 39

objednalo k logopedickému vyšetření 31 pacientů s řečovou poruchou po CMP, z toho 45,16 mužů a 54,84 žen. Tabulka č. 11: Rozdělení pacientů dle diagnózy v logopedické ambulanci s poruchou řeči po CMP přijatých od 1. 1. 2008 30. 4. 2009 afázie dysartrie celkem AČ RČ AČ RČ AČ RČ muž 6 19,35 8 25,81 14 45,16 žena 11 35,49 6 19,35 17 54,84 celkem 17 54,84 14 45,16 31 100,00 Graf č. 7: Rozdělení pacientů dle diagnózy v logopedické ambulanci s poruchou řeči po CMP přijatých od 1. 1. 2008 30. 4. 2009 Ze získaných údajů bylo zjištěno, že z celkového počtu osob s řečovou poruchou po CMP byla u 19,35 mužů diagnostikována afázie a u 25,81 dysartrie. Ženy měly dysartrické potíže v řeči v 19,35, afázie byla zjištěna u 35,49 žen. Celkově byla afázie diagnostikována u 54,84 pacientů s řečovou poruchou po CMP a v 45,16 dysartrie. 40

Tabulka č. 12: Poměr všech přijatých pacientů do logopedického zařízení k počtu pacientů s řečovou poruchou vzniklou v důsledku CMP AČ RČ nově přijatí pacienti s řečovou poruchou po CMP 31 9,69 nově přijatí pacienti s řečovou poruchou nezpůsobenou CMP 289 90,31 nově přijatí pacienti s řečovou poruchou celkově 320 100,00 Graf č. 8: Poměr všech přijatých pacientů do logopedického zařízení k počtu pacientů s řečovou poruchou vzniklou v důsledku CMP Tabulka č. 12 a graf č. 8 znázorňují údaje, všech nově přijatých pacientů v období od 1. 1. 2008 30. 4. 2009 s pacienty přijatými ve stejném období s řečovou poruchou (afázie, dysartrie) po CMP na Soukromé klinice LOGO s.r.o., které jsme získali retrospektivní studií. Do tohoto zařízení bylo přijato v daném období 320 pacientů s řečovými obtížemi po CMP z toho v 9,69 pacientů se jednalo o afázii nebo dysartrii způsobenou CMP. 41