Telekomunikační a informační technologie a činnosti

Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí O D V Ě T V O V Á S T U D I E Telekomunikační a informační technologie a činnosti Praha, 2015

Obsah 1. Vymezení odvětvové skupiny... 3 2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví... 5 2.1. PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA... 5 2.2. PRODUKTIVITA PRÁCE... 7 2.3. PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI... 8 2.4. PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE... 9 2.5. TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE... 9 2.6. TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ... 11 2.7. KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ... 13 2.8. VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU 2020... 27 2.9. PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ... 29 2.10. REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ... 34 3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly...39 3.1. VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ... 39 3.2. PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ... 40 3.3. VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ... 42 3.4. VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH... 44 3.5. ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ... 46 3.6. VÝVOJ DEMOGRAF. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU. 49 4. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví...53 4.1. SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ... 53 4.2. POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO... 54 4.3. VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI... 55 4.4. ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY... 55 4.5. ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ... 56 4.6. PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE... 57 4.7. POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ... 59 5. Shrnutí...61 2

Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví. 1. Vymezení odvětvové skupiny Odvětvová skupina je vymezena jako část CZ-NACE sekce J Informační a komunikační činnosti (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností), a to oddíly: CZ-NACE oddíl 61 Telekomunikační činnosti (úroveň 2), CZ-NACE oddíl 62 Činnosti v oblasti informačních technologií (úroveň 2) a CZ-NACE oddíl 63 Informační činnosti (úroveň 2). Tato odvětvová skupina zahrnuje činnosti související s poskytováním telekomunikačních služeb, činnosti v oblasti informačních technologií a činnosti související se zpracováním dat a činnosti, které slouží k poskytování informací. Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE Název Podíl 62 Činnosti v oblasti informačních technologií 66,1% 61 Telekomunikační činnosti 25,7% 63 Informační činnosti 8,2% Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE Název Podíl 62 Činnosti v oblasti informačních technologií 66,1% 61 Telekomunikační činnosti 25,7% 63 Informační činnosti 8,2% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů Vymezení hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 61 Telekomunikační činnosti (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje činnosti související s poskytováním telekomunikačních služeb, tzn. přenos hlasu, dat, textu, zvuku a obrazu. Přenosová zařízení vykonávající tyto činnosti mohou být založena na jedné nebo na kombinaci několika technologií. Pro činnosti uvedené v tomto oddíle společně platí, že sice obsahy přenášejí, ale žádné nevytvářejí. Členění tohoto oddílu se řídí podle druhu provozované infrastruktury. V případě přenášení televizních signálů se může jednat o sdružování kompletních televizních programů (jejichž výroba patří do oddílu 60) do programových balíků za účelem jejich společné distribuce. CZ-NACE oddíl 62 Činnosti v oblasti informačních technologií (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje následně uvedené činnosti v oblasti informačních technologií (výpočetní techniky): vývoj, úpravu, testování a péče o software; plánování a navrhování počítačových systémů, které zahrnují hardwarové, softwarové a komunikační technologie; správu a provoz počítačových systémů a/nebo 3

zařízení na zpracování dat na místě u zákazníka; ostatní odborné a technické činnosti spojené se zpracováním dat. CZ-NACE oddíl 63 Informační činnosti (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje činnosti související se zpracováním dat, hostingem a webovými vyhledávacími portály, a dále též ostatní činnosti, které slouží k poskytování informací. 4

2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví 2. 1. P r o d u k c e a p ř i d a n á h o d n o t a Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 336 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Mezi roky 2005 a 2011 hodnota produkce v tomto odvětví vzrostla z hodnoty 279 mld. Kč na 347 mld. Kč. V roce 2013 pak mírně klesla, ale ne pod úroveň roku 2005. Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) 400 350 300 250 200 150 2005 2008 2011 2013 100 50 19 Telekomunikační a informační technologie a činnosti (NACE 61-63) Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat National Accounts Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) od roku 2005 do roku 2011 postupně rostla. V roce 2011 byl zaznamenán propad o přibližně 2 %, úroveň hrubé přidané hodnoty se v roce 2013 přesto nacházela stále nad úrovní roku 2005. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Hodnoty pro Německo jsou několikanásobkem hodnoty vyprodukované v ČR. Německo také vykazuje největší dynamiku růstu ze srovnávaných zemí. Z přibližně srovnatelných zemí vykazují vyšší hodnoty Rakousko, naopak nižší Maďarsko, a zejména Slovensko a Slovinsko. 5

Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) 120 100 80 60 2005 2008 2011 2013 40 20 0 Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko Zdroj: Eurostat National Accounts Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 3,9 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice oproti roku 2005 vzrostla. Celkově je váha odvětví v ekonomice vyšší, než v průměru zemí EU 19 (v roce 2013 činila 3,5 %). Srovnatelnou váhu má v ekonomice má odvětví v Maďarsku a Slovensku. Nižší váhu v ekonomice má odvětví v Německu, na Slovensku, v Polsku a Rakousku. Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 4,5% 4,0% 3,5% 3,0% 2,5% 2,0% 1,5% 1,0% 0,5% 2005 2008 2011 2013 0,0% Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko EU19 EU19 - bez Chorvatska, Spojeného království, Portugalska, Německa, Polska, Španělska, Lotyšska, Švédska Lucemburska Zdroj: Eurostat National Accounts 6

2. 2. P r o d u k t i v i t a p r á c e Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) téměř 54 tisíc EUR. To je úroveň srovnatelná se Slovinskem (55 tisíc). Produktivita práce byla v ČR o něco nižší než na Slovensku (61 tisíc) a o více než třetinu nižší než v Rakousku (88 tisíc). V Německu byla produktivita práce odvětví více než dvojnásobná. Naopak nižší produktivita práce oproti ČR byla v roce 2013 v Maďarsku (42 tisíc). Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) 120 000 112 817 100 000 87 853 80 000 60 000 40 000 53 717 42 097 54 788 61 344 20 000 0 ČR Německo Madarsko Rakousko Slovinsko Slovensko Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Údaje pro Německo jsou za rok 2011. Novější nebyly pro srovnání k dispozici. Zdroj: Eurostat National Accounts Vývoj v čase ukazuje, že produktivita práce odvětví v ČR od roku 2008 do roku 2011 postupně klesala. V roce 2012 sice došlo k téměř 13% nárůstu, v roce 2013 však produktivita práce v odvětví znovu klesla a to na hodnotu 47 tisíc EUR. Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) 70 000 60 000 50 000 60 256 54 360 49 733 45 440 51 208 47 075 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj: Eurostat National Accounts 7

2. 3. P r o p o j e n o s t s o s t a t n í m i o d v ě t v í m i Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou (hrubou) přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví, ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Výroba elektrických a optických přístrojů a z přibližně 18 % další odvětví. Všechny tyto vstupy tvoří 40 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 12 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 13 %. To znamená, že se u nás většina odvětvové produkce vyrobí a méně se doveze. Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010) Vstupy do odvětví Zdroje odvětví (z vlastního a jiných odvětví) Vlastní odvětví 55,2% Celkem (v miliardách Kč) 311,2 Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 11,2% Vstupy z odvětví 40,0% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 8,2% Přidaná hodnota odvětví 48,3% Výroba elektrických a optických přístrojů 7,8% Dovoz do odvětví 11,6% Ostatní odvětví 17,6% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití Produkce analyzovaného odvětví slouží z 57 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, Peněžnictví a pojišťovnictví, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a z přibližně 35 % ostatní odvětví. Přibližně 16 % produkce je spotřebováno domácnostmi a vládními a neziskovými institucemi. 12 % produkce je vyvezeno do zahraničí a přes 15 % slouží k akumulaci kapitálu. To tedy znamená, že více produkce se upotřebí na domácím trhu, než vyveze. Užití odvětví a mezispotřeba (2010) Užití odvětví Mezispotřeba Mezispotřeba všech odvětví 56,7% Vlastní odvětví 38,5% Spotřeba domácností 15,8% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti 9,7% v oblasti nemovitostí Spotřeba vládních a neziskových institucí 0,5% Peněžnictví a pojišťovnictví 8,7% Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob 15,1% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 8,7% Vývoz z odvětví 12,0% Ostatní odvětví 34,4% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití 8

Kypr Irsko Belgie Finsko Estonsko Všechny země Norsko Lotyšsko Maďarsko Bulharsko Švédsko Řecko Portugalsko Rakousko Nizozemsko Německo Dánsko Španělsko Polsko ČR Malta Litva Rumunsko Itálie Slovinsko Francie Slovensko Lucembursko Velká Británie 2. 4. P ř e s h r a n i č n í t o k y p r o d u k c e Komerční služby produkované odvětvím jsou sice poskytovány přes hranice, ale neexistuje k nim podrobná statistika z hlediska teritoriálního zaměření. Celkově se dá říct, že se do ČR ze zahraničí doveze zhruba 12 % objemu v ČR vytvořené produkce analyzovaného odvětví. Tento objem služeb poskytnutých subjektům v ČR představuje zvýšení konkurence na domácím trhu. Tím může být ovlivněna i produkce domácích poskytovatelů služeb. Dá se předpokládat, že vzhledem k povaze služeb bude většina obchodu realizována s vyspělými ekonomikami, zejména evropskými. Domácí poskytovatelé služeb čelí zahraniční konkurenci, která je v řadě případů výkonnější, jak ukazuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu, kde mezi evropskými zeměmi obsadila ČR až 19. místo. Obdobná situace bude pro poskytovatele z ČR na zahraničních trzích, kde končí 12 % produkce. I zde budou producenti služeb z ČR vystaveni nelehké konkurenci z většiny zemí EU. Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics 2. 5. T e c h n o l o g i c k á ú r o v e ň, v ý z k u m a v ý v o j a i n o v a c e Úroveň výzkumu a vývoje lze mezinárodně srovnat pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Analyzované odvětví v ČR má v porovnání s ostatními evropskými zeměmi poměrně 9

Estonsko Dánsko Norsko Portugalsko Kypr Irsko Finsko Belgie ČR Španělsko Nizozemsko Velká Británie Malta Litva Řecko Rakousko Německo Francie Polsko Všechny země Lotyšsko Bulharsko Slovinsko Maďarsko Itálie Lucembursko Slovensko Rumunsko dobrou pozici. Nachází se na 9. místě ze srovnávaných zemí a vykazuje nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost ve výzkumu a vývoji oproti této skupině zemí. Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji (2010-2013, %) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví ve výzkumu a vývoji se skládá z několika dílčích indikátorů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics Další pohled na technologickou a inovační úroveň poskytuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Analyzované odvětví v ČR má zde v porovnání s ostatními evropskými zeměmi průměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání. Nachází se na 15. místě ze srovnávaných zemí. 10

Belgie Francie Španělsko Kypr Litva Finsko Portugalsko Nizozemsko Slovensko Polsko Bulharsko Všechny země Slovinsko Irsko Estonsko ČR Lotyšsko Norsko Lucembursko Německo Rumunsko Švédsko Maďarsko Dánsko Itálie Malta Rakousko Řecko Velká Británie Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání (2010-2013, %) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics 2. 6. T y p o l o g i e e k o n o m i k y o d v ě t v í Telekomunikační a informační technologie a činnosti jsou v porovnání s ostatními odvětvími v ČR středně velké odvětví (podle podílu na HPH) s relativně vysokou výkonností (podle produktivity práce), jejíž převažující produkcí jsou komerční služby. Odvětví je mezinárodně otevřené relativně málo (podíl produkce na vývozu) s podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopností vůči evropským zemím. 11

Typologie ekonomiky odvětví Odvětví Převládající povaha produkce Velikost odvětví v rámci ČR Výkonnost odvětví v rámci ČR Otevřenost odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov Komerční zboží Malá Nízká Nízká Nadprůměrná Těžební průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Nízká Podprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Komerční zboží Malá Nízká Vysoká Průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků Komerční zboží Středně velká Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba strojů a zařízení Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba dopravních prostředků Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Průměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Komerční zboží Středně velká Vysoká Nízká Průměrná Mezinárodní konkurenceschopnost Stavebnictví Komerční služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Komerční služby Velká Středně vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Doprava, skladování a poštovní činnosti Komerční služby Středně velká Nízká Vysoká Průměrná Ubytování, stravování a pohostinství Komerční služby Malá Nízká Vysoká Podprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti Komerční služby Malá Středně vysoká Vysoká Průměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti Komerční služby Středně velká Vysoká Nízká Podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví Komerční služby Středně velká Vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Komerční služby Velká Vysoká Nízká Podprůměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Veřejná správa a obrana Veřejné služby Středně velká Středně vysoká Není/ velmi nízká Není relevantní Vzdělávání Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Zdravotní a sociální péče Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 12

2. 7. K l í č o v é f a k t o r y v ý v o j e a p e r s p e k t i v y o d v ě t v í 2.7.1. Legislativní rámec Informační činnosti a Činnosti v oblasti informačních technologií Oblast obchodních společností a družstev je v České republice upravena zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který od 1. 1. 2014 částečně nahradil zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku stanovuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály patří mezi živnosti volné. Regulaci pracovního trhu upravuje zákon č. 262/2006 Sb.,zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon se v páté části věnuje také bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Na zákoník práce v tomto ohledu navazuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Další právní normou, kromě obchodního zákoníku, která modifikuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je zákon č.143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, zneužití dominantního postavení nebo spojení soutěžitelů. Výstup z trhu (vedle obchodního zákoníku) pokrývá zákon č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Oblasti technických a technologických stránek IS/IT (tedy nikoliv obsahu, ale vzniku, ochrany, přenosu, užívání apod.) se týká zákon č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, který upravuje používání elektronického podpisu, elektronické značky, poskytování certifikačních a souvisejících služeb poskytovateli usazenými na území České republiky, kontrolu povinností stanovených tímto zákonem a sankce za jejich porušení. Další právní normou řešící tuto oblast je zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, který upravuje na základě práva Evropských společenství podmínky podnikání a výkon státní správy v oblasti elektronických komunikací (včetně regulace trhu). Obsahu IS/IT se věnuje především zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje odpovědnosti, práva a povinnosti osob, které poskytují služby informační společnosti a šíří obchodní sdělení. Zákon upravuje např. povinnosti poskytovatele služeb (providera) za obsah informací poskytovaných na internetu, reguluje nevyžádanou elektronickou inzerci (spam) a přesněji vymezuje nákup zboží přes internet. Další právní normou je zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tato právní norma se dotýká oblasti vývoje a dodávek softwaru, přičemž software je považován za dílo jen v případě, že se jedná o původní počítačový program v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součástí jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky nebo jiným způsobem, je označována dílem souborným (jiná kritéria pro stanovení způsobilosti softwaru a databáze se k ochraně neuplatňují). Ochranou obsahu organizační, administrativní, technologickou a dalšími se zabývá zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti nebo zákon č. 206/2005 Sb., o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti. Vznik a užívání informačních systémů upravuje ve veřejnoprávní oblasti zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje určitá práva a povinnosti osob, které souvisejí s vytvářením, užíváním, provozem a rozvojem informačních systémů veřejné správy. 13

Problematiku nakládání s informacemi (bez ohledu na to, zda se tak děje automatizovaně či nikoli) řeší zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, který určuje podmínky práva svobodného přístupu k informacím a stanoví základní podmínky poskytování informací, nebo zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů a stanoví podmínky, za nichž se uskutečňuje předání osobních údajů do jiných států. Zákon se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, samospráva, fyzické a právnické osoby automatizovaně nebo jinými prostředky. Nevztahuje se na zpracování údajů fyzickou osobou pro osobní potřebu a ve vymezených případech též na zpravodajské služby a policii. K zabezpečení ochrany údajů zákon zřizuje Úřad pro ochranu osobních údajů. Regulace: Odvětví nepatří mezi typická regulovaná odvětví, jakými jsou např. energetika či telekomunikace, a proto se zde uplatňují pouze základní regulační principy. Podpora a ochrana hospodářské soutěže spadá do kompetence Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (úřad byl zřízen zákonem č. 273/1996 Sb. o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jeho aktivity jsou blíže vymezeny zákonem č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcími právními předpisy vydanými na základě tohoto zákona). V oblasti zpracování dat některé subjekty podléhají již zmiňovanému Úřadu pro ochranu osobních údajů. Telekomunikační činnosti Obecné zásady podnikání jsou v České republice upraveny zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku (přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje nařízení vlády č. 278/2008 Sb.). Regulaci pracovního trhu upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon se v páté části věnuje také bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Na zákoník práce v tomto ohledu navazuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Další právní normou, kromě obchodního zákoníku, která modifikuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, zneužití dominantního postavení nebo spojení soutěžitelů. Výstup z trhu (vedle obchodního zákoníku) pokrývá zákon č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nejvýznamnější právní normou regulující dění v odvětví byl do roku 2005 zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti se vstupem ČR do EU vznikla potřeba harmonizace české legislativy s právem EU. Z toho důvodu byl přijat zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jež byl od té doby novelizován. Základním cílem nové právní úpravy bylo stanovení právního rámce podporujícího rozvoj služeb a sítí elektronických komunikací, jejichž kvalita a dostupnost je pro podnikatele a spotřebitele vyhovující. Zákon proto umožňuje jednodušší vstup na trh (autorizace činností), upravuje přesněji postavení a pravomoci regulačního úřadu (včetně cenové regulace) a zohledňuje zájmy a práva uživatelů sítí a služeb elektronických komunikací. Současně bylo zmiňovaným zákonem zrušeno udělování generálních licencí, jež byly nahrazeny ohlašovací povinností. Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá vykonávat činnost v elektronických komunikacích dle tohoto zákona, je povinna tuto skutečnost předem ohlásit regulátorovi, kterým je Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Zásadní změna spočívala v širším vymezení telekomunikačního trhu, jenž byl až dosud chápan odděleně od IT služeb. Od doby, kdy se začaly využívat IT služby pro telekomunikační účely, vznikala potřeba nové zákonné úpravy, která by odrážela tyto trendy. Na odvětví má rovněž nepřímý vliv zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého naplňuje Česká televize (ČT) veřejnou službu v oblasti televizního vysílání tím, že provozuje zemské digitální televizní vysílání čtyř televizních programů. Jako provozovatel multiplexu veřejné služby sestavuje společně s Českým rozhlasem souhrnný datový tok a odpovídá za jeho správu a jeho předání k šíření zemskou sítí vysílacích rádiových zařízení. K zákonům ovlivňující sektor patří rovněž zákon 14

č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého naplňuje Český rozhlas (ČRo) veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání provozováním analogového rozhlasového vysílání s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území ČR třemi celoplošnými rozhlasovými programy v pásmu velmi krátkých vln a rozhlasovými programy regionálních studií vysílanými v pásmu velmi krátkých vln, a to prostřednictvím zejména zemských vysílacích rádiových zařízení. ČRo rovněž provozuje zemské digitální rozhlasové vysílání šířením tří celoplošných rozhlasových programů, uvedených výše, prostřednictvím multiplexu veřejné služby. Odvětví telekomunikací dále ovlivňují tyto právní normy: Zákon č. 206/2005 Sb., o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. Regulace: Dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích byl k 1. 5. 2005 zřízen Český telekomunikační úřad (ČTÚ) jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených daným zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb (ČTÚ je právním nástupcem Českého telekomunikačního úřadu, který byl jako samostatný správní úřad zřízený k 1. 7. 2000 dle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Jeho působnost je kromě zákona č. 127/2005 Sb. ( 108) dána rovněž zákonem č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů ( 37) a zákonem č. 206/2005 Sb., o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti ( 6), ve znění pozdějších předpisů. ČTÚ provádí regulaci za účelem nahrazení chybějících účinků hospodářské soutěže, vytváření předpokladů pro řádné fungování hospodářské soutěže a pro ochranu uživatelů a dalších účastníků trhu do doby dosažení plně konkurenčního prostředí. Regulací cen se rozumí stanovení nebo přímé usměrňování výše cen bez daně z přidané hodnoty. Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je zajišťování veřejných komunikačních sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací. ČTÚ má rovněž ze zákona povinnost vykonávat k zajištění správy a účelného využívání rádiových kmitočtů správu rádiového spektra. Dle zákona o elektronických komunikacích se správou rádiového spektra rozumí sestavování návrhu plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a jeho změn, sestavování plánu využití rádiového spektra, udělování individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, udělování přídělu rádiových kmitočtů, udělování souhlasu k převodu práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů, přidělování volacích značek a identifikačních čísel a kódů, koordinace rádiových kmitočtů a kmitočtových pásem a kontrola využívání rádiového spektra. Úřad v rámci správy rádiového spektra odpovídá za jeho optimální využití. Úřad je zároveň pověřen vedením databáze přidělených rádiových kmitočtů, vydaných individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a vydaných přídělů rádiových kmitočtů. 2.7.2. Státní podpora podnikání Stát považuje financování rozvoje informačních a komunikačních technologií a infrastruktur obecně za úkol soukromého sektoru. Svou roli spatřuje zejména ve stimulaci těchto investic a ve vytváření stabilního prostředí pro investory, resp. příznivých legislativních i nelegislativních podmínek. Specifická situace je v oblasti budování a provozování infrastruktury v rámci veřejné správy. Zde stát postupuje individuálně a volí mezi vlastním pořízením a provozem, outsourcingem a nákupem služeb podle toho, která varianta je z jeho pohledu nejvýhodnější. Státní podpora podnikání v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti se v některých ohledech pro IT služby a Telekomunikace liší. Pro odvětví jako celek nicméně platí následující pobídky: 15

Fondy Evropské unie Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) 2004 2006, který fungoval pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, zajišťoval komplexní podporu především malého a středního podnikání za pomoci prostředků strukturálních fondů EU. Jednalo se o programy podporující budování a rozvoj průmyslového výzkumu a vývoje a jeho propojení s terciární sférou, sektorem podnikatelských nemovitostí, školicích středisek pro odborné vzdělávání, rozvoje výrobní základny malých a středních podnikatelů, využívání netradičních zdrojů energie apod. Konkrétně se jednalo o programy Prosperita, Reality, Školicí střediska, Klastry, Marketing, Start, Kredit, Rozvoj, Inovace, Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie. Na program OPPP navazuje Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 2013. Globálním cílem OPPI je zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb a rozvoj podnikání, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Na roky 2007 2013 bylo pro Českou republiku počítáno s finanční podporou ve výši 3,04 mld. euro, což bylo přibližně 11,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů mělo být hrazeno dalších 0,54 mld. euro. Evropské finance tak doplňují prostředky státního rozpočtu k naplnění národního spolufinancování (85 % EU, 15 % státní rozpočet). Podniky využívají zejména následující programy podpor: Rozvoj podpora investic do nového technologického vybavení, Marketing rozvoj aktivit českých exportérů na zahraničních trzích, ICT v podnicích rozšíření nebo zavedení informačních a komunikačních technologií, Inovace zaměření na zvýšení inovačního potenciálu českých podniků, Potenciál podpora kapacit potřebných pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit, Eko-energie snižování energetické náročnosti výroby a využívání obnovitelných zdrojů energie, Prosperita podpora vzniku a rozvoje vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií, Nemovitosti podpora vzniku a rozvoje podnikatelských nemovitostí a související infrastruktury, Školicí střediska dotace na výstavbu, rekonstrukci, pořízení či vybavení školicích center nebo školicích místností, ICT a strategické služby rozvoj informační a znalostní společnosti prostřednictvím nových ICT produktů a služeb, Poradenství zvýhodněné poradenské služby, Spolupráce podpora vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení klastrů a technologických platforem. Z Operačního programu Podnikání a inovace jsou peníze vypláceny ve formě nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. Příležitost mají projekty realizované na území celé České republiky vyjma hlavního města Prahy. U každého vyhlášeného programu je ve Výzvě k předložení žádosti stanoveno, které typy subjektů splňují podmínky pro přidělení podpory. V rámci Evropské transparentní iniciativy z roku 2006, doplněné zprávou z roku 2007 a schválené Radou (ES), Evropská komise požaduje, aby členské státy poskytovaly informace o čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU prostřednictvím zveřejnění ex-post seznamu příjemců OPPI. K 3. 2. 2014 byla v rámci OPPI přiznána dotace 9 995 projektům v celkové hodnotě cca 85,8 mld. Kč. Vedle těchto podpor, které administruje Agentura pro podporu podnikání a investic (CzechInvest), vyhlašuje ministerstvo průmyslu a obchodu následující programy, jež jsou zprostředkovávány Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Jedná se o: 16

Start podpora podnikatelských záměrů fyzických i právnických osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem, Progres realizace rozvojových podnikatelských projektů malých podniků s kratší historií, Záruka zvýhodněné záruky k usnadnění realizace podnikatelských projektů malých a středních podniků zaměřených na investice. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s agenturou CzechInvest a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR připravilo Operační program Výzkum a vývoj pro inovace pro období 2007-2013, který je financován ze strukturálních fondů Evropské unie a státního rozpočtu. Tento program je zaměřen zejména na investice, které zvýší a zmodernizují infrastrukturu českého výzkumu a vývoje. V neposlední řadě program vytváří podmínky pro budoucí spolupráci veřejného sektoru se soukromým, k čemuž dochází rozvojem kapacit cíleně a technicky orientovaného výzkumu (nezbytného pro tuto spolupráci) a rozvojem kapacit vysokých škol ve vybraných technických a přírodovědných oborech. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost je z hlediska podnikání zaměřený na investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Globálním cílem operačního programu je zvýšení zaměstnanosti. Tento program rovněž umožňuje podporu ve formě Globálního grantu EDUCA, jehož prostřednictvím lze zvýšit kvalifikační úroveň, profesní dovednost a znalost zaměstnanců a zaměstnavatelů (cílem je přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných odvětvích mj. ve zpracovatelském průmyslu). Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je víceletým tematickým programem v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, v jehož rámci je možné v programovacím období 2007-2013 čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF), jednoho ze strukturálních fondů Evropské unie. Tento operační program se zaměřuje na oblast rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím vzdělávání ve všech jeho formách s důrazem na komplexní systém celoživotního učení, utváření vhodného prostředí pro výzkumné, vývojové a inovační aktivity a stimulace spolupráce participujících subjektů. K 4.2.2014 byla v rámci tohoto programu přiznána dotace 23 projektům z oblasti IT služeb v celkové hodnotě cca 72,4 mil. Kč. Další finanční podpory Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury (průmyslových zón), jehož aktualizované znění vyhlásilo ministerstvo průmyslu a obchodu 15. 8. 2007, definuje pravidla a stanovuje podmínky pro poskytování podpory obcím, krajům nebo podnikatelským subjektům na projekty výstavby a regenerace nemovitostí pro podnikání, včetně příslušné infrastruktury. Cílem programu je zajistit nutné předpoklady a podmínky pro realizaci především strategických projektů v oblasti zpracovatelského průmyslu, strategických služeb, technologických center a výzkumu. Podpora je v rámci programu poskytována formou přímých dotací, návratných finančních výpomocí a formou bezúplatných či zvýhodněných převodů státního majetku. Evropská komise nabízí podnikatelským subjektům finanční prostředky také prostřednictvím tzv. komunitárních prostředků. Jedním z nich je i Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) na období 2007 2013, který je zaměřen na podporu inovací včetně ekoinovací, podnikání, informačních a komunikačních technologií a energetiky 60 % rozpočtu je určeno malým a středním podnikům. CIP sdružuje několik dříve fungujících programů zaměřených na podporu konkurenceschopnosti evropské ekonomiky (např. MAP, ETAP, LIFE, MODINIS) v programovacím období 2007 2013. Rozpočet CIP na celé programovací období činí 3,622 mld. euro a v jeho rámci jsou sdruženy 3 specifické podprogramy Program podnikání a inovace, Program podpory politiky ICT a Program inteligentní energie pro Evropu. Cílem jejich propojení je snížit administrativní náklady řízení, zlepšit koordinaci a maximálně využít synergických efektů prostřednictvím horizontálních nástrojů napříč jednotlivými podprogramy (např. síťové propojení euroinfocenter). Program CIP ICT-PSP (Program pro podporu politik ICT) vychází tematicky z iniciativy i2010 Evropská strategie pro růst a zaměstnanost, jejímž cílem je především dokončení jednotného Evropského informačního prostoru (tj. otevřený a konkurenceschopný vnitřní trh v oblasti informační společnosti) a posílení inovace a investic do výzkumu v ICT. Cílem programu je především stimulace inovací a konkurenceschopnosti prostřednictvím podpory efektivního využití ICT státní správou, občany a podniky. 17

Program svou podporu zaměřuje zejména na řešení v oblastech veřejného zájmu stejně jako otevření nových obchodních příležitostí zejména pro malé a střední podniky. Celkový rozpočet programu na období 2007 2013 je 730 mil. euro (pro rok 2013 pak bylo vyčleněno 156,5 mil. euro). Investiční pobídky v Informační činnosti a Činnosti v oblasti informačních technologií Informační technologie jsou v současné době dynamikou svého vývoje, rozsahem a dosahem považovány za jeden z rozhodujících faktorů ovlivňujících ekonomický a společenský vývoj. Česká republika se stala jednou z žádaných lokalit pro outsorcing a offshoring služeb v oblasti informačních technologií. Určitý objem veřejných zdrojů plynul v minulosti do odvětví formou investičních pobídek prostřednictvím agentury pro podporu podnikání a investic (CzechInvest). V předchozích letech mohly společnosti z odvětví využít Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb. Aktualizovaná verze programu, reflektující změny v evropské legislativě, byla vyhlášena Usnesením vlády ČR č. 217/2007 dne 18. 4. 2007. Na základě rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu byl však s platností od 10. července 2008 uzavřen příjem žádostí do tohoto programu. Nově je podpora transformována do novely zákona o investičních pobídkách, jež nabyla účinnosti 12. 7. 2012. Novela mimo jiné zavádí přímé státní dotace na projekty strategických investorů. Cílem novely je přilákat do ČR podniky zaměřené na náročné technologie nebo služby, jako jsou například vývojové laboratoře velkých firem. Změna systému investičních pobídek souvisí s vládou schválenou strategií na zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Všeobecnou podmínkou pro investiční akci v oblasti center strategických služeb je vytvoření a obsazení minimálně 40 nových pracovních míst v případě center pro tvorbu softwaru, nebo vytvoření a obsazení minimálně 100 nových pracovních míst v případě opravárenských center a center sdílených služeb. CzechInvest v současné době navrhuje úpravy zákona například v tom smyslu, aby technologická centra a centra strategických služeb byla místo slevy na dani z příjmů podpořena formou slevy z odvodu z úhrnu mezd. Pro malé a střední firmy je určen projekt CzechAccelerator 2011 2014, který je zaměřen na rozvoj českých malých a středních technologických podniků na zahraničních trzích. Cílem projektu je pomoci komercializovat jejich produkty a podpořit zrychlení průniku na světové trhy. Součástí poskytovaného poradenství je i podpora v procesu získávání financování formou business angels či rizikového kapitálu. Projekt je rozdělen do několika cyklů a navazuje na předchozí úspěšnou pilotní část, která proběhla v období od dubna roku 2010 do března roku 2011 v Silicon Valley v USA. Pilotní části se zúčastnilo celkem 10 firem (8 ICT, 1 nanotech, 1 medtech). Program byl v roce 2011 rozšířen o čtveřici nových destinací Singapur, Izrael, Švýcarsko a USA východní pobřeží. V současnosti projektem prošly už přes tři desítky firem a během ledna 2014 začnou vyjíždět do zahraničních destinací firmy v rámci VI. výzvy projektu. Projekt je realizován v rámci Operačního programu Podnikání a inovace 2007 2013 (OPPI), prioritní osy 6 (Služby pro rozvoj podnikání) programu Poradenství, který umožňuje agentuře CzechInvest nabídnout účastníkům projektu rozsáhlejší podporu. Po roce 2013 ještě dva roky dobíhá finanční cyklus 2007 2013 a postupně se budou rozjíždět nové programy pro období 2014 2020. Na konci listopadu 2013 byl vládou ČR schválen návrh struktury operačních programů pro období 2014 2020 (Usnesení vlády č. 867 z 28. 11. 2012). Nově bude možné pracovat s osmi hlavními tematickými programy, které by měly zohledňovat územní rozměr intervencí a měly by zajišťovat role regionálním partnerům tj. i městům a obcím. Nová struktura bude klást vyšší nároky nejen na nastavení a řízení jednotlivých programů, ale především na jejich provázanost, která umožní pokrytí i dalších oblastí nepokrytých v podpoře. Schválená struktura tematických operačních programů: OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (Evropský fond pro regionální rozvoj) řídícím orgánem ministerstvo průmyslu a obchodu, OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) řídícím orgánem ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, OP Doprava (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) řídícím orgánem ministerstvo dopravy, OP Životní prostředí (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) řídícím orgánem ministerstvo životního prostředí, OP Zaměstnanost (Evropský sociální fond) řídícím orgánem ministerstvo práce a sociálních věcí, 18

Integrovaný operační program (Evropský fond pro regionální rozvoj) řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR, OP Praha pól růstu ČR (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) řídícím orgánem Praha, OP Technická pomoc (Evropský fond pro regionální rozvoj či kombinace všech fondů) řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR. 2.7.3. Trendy vývoje a perspektivy odvětví Informační činnosti a Činnosti v oblasti informačních technologií Dynamické síťové služby: ICT služby se stále více opírají o cloud a dynamické služby. Tyto platformy ovlivňují pružnost podniku, a tím také jeho produkci a konkurenceschopnost. ICT zdroje okamžitě kopírují požadavky procesů v podniku. Služby jsou dynamické a umožňují nákup jen takového množství služby, jaké je v daný okamžik potřeba. Služby jsou síťové, takže jsou dostupné odkudkoliv. Zaměstnanci pracují stejně efektivně z kanceláře, domova i z provozovny klienta či dodavatele. Díky standardizaci a růstu výkonu datových center budou služby navíc čím dál levnější. V praxi to znamená, že za stejné peníze bude zákazník dostávat stále více služeb. Podnik používající cloud těží z obrovské standardizace systémů. Nevznikají tak nečekané náklady, vše řeší dodavatel služeb. Zákazník vybírá pouze správný mix služeb. Cloudové služby jsou ekonomicky i technicky výrazně dostupnější, což znamená lepší dosažitelnost zejména pro malé a střední firmy. Propojení různých cloudových služeb, interních i externích, se stane nezbytností. Vytváření jakýchkoli nových privátních cloudových služeb by mělo být vždy realizováno se zřetelem na jejich budoucí zapojení do hybridního celku. Hybridní cloudové služby přitom budou zpočátku poměrně statické, do budoucna však lze počítat s jejich dynamickými proměnami. Zajišťování a správu těchto hybridních služeb pak bude mít ve firmách na starosti někdo s rolí takzvaného CSB (cloud service broker), který zajistí i agregaci těchto služeb a jejich úpravu na míru uživatelům. Dle předpokladů by už za čtyři roky měl být hybridní cloud implementován v polovině velkých firem. Virtualizace: Mezi lety 2008 až 2012 stoupl počet virtualizovaných serverů v ČR z poměru jeden na každých deset nově koupených serverů na jeden ze čtyř. Virtualizace vedle snazší správy nabízí vyšší zabezpečení, lepší dostupnost a zajištění nepřetržitého provozu. Tento trend se rozšířil z veřejné správy a velkých podniků i do segmentu malých a středních firem. Poskytovatelé virtualizačních řešení těmto segmentům přizpůsobili nabídku i cenovou politiku. S jedním až třemi servery mohou malé a střední podniky snadno vytvářet různé virtuální systémy pro základní služby jako je tisk, elektronická pošta a ukládání dat. Další šíření serverové virtualizace podporují dodavatelé hardwaru nabídkou inovativních řešení, jako jsou připravené segmenty připravené k okamžitému připojení a spuštění. Big data (Velká data): V několika následujících letech lze podle odhadů odborníků očekávat významný růst zájmu o řešení pro tzv. Big Data. Velká data jsou data, která díky své povaze nemohou být zpracována či analyzována s využitím tradičních technologií a nástrojů. Aby bylo možné velká data zvládnout a vytěžit z nich maximum, je nutné rozšířit technologické uvažování do úplně jiné, netradiční, roviny. Problémem velkých dat není jen jejich množství, ale také to, že nejsou ve formátu, který lze solidně zpracovat. Díky analytickým nástrojům mohou organizace přeměnit data existující nejčastěji v provozních systémech v informace, které dávají jednotlivým pracovníkům klíčové podklady o konkrétních aspektech chodu organizace, tedy o tom, jak se chovají její zákazníci, dodavatelé, konkurence apod. Donedávna se ale jednalo především o analytické zpracování strukturovaných dat. Pouze 20 % všech využitelných dat na světě má strukturovanou podobu. Zbytek tvoří nestrukturovaná data. Stále více se prosazují nejrůznější NoSQL databáze a netradiční přístupy k tomu, jak efektivně s velkými objemy dat pracovat. Jednou z možných cest je jejich vizualizace v procesu rozhodování často nepotřebuje znát detaily, ale celkový koncept, souhrnné informace, vztahy mezi informacemi atp. A právě vizualizace by v této oblasti mohla být mimořádně potřebná a žádoucí. Big data přinášejí jasné zlepšení rozhodovacích procesů a mají významný vliv na konkurenční odlišení a schopnost odvracet rizika. Mobilita: Zvyšující se dynamika vnitropodnikových procesů vede ke zvýšeným požadavkům na flexibilitu a produktivitu zaměstnanců, což vyvolává zájem o mobilitu nabízených IT řešení (přístup k informacím 19

odkudkoli a kdykoli). Řešení na principu mobilního businessu může být nadstavbou jakékoli podnikové aplikace. S tímto trendem souvisí postupující konvergence informačních a komunikačních technologií. První etapu přesunu k mobilitě představoval přechod od stolních počítačů k notebookům. Na trhu je v současné době tzv. druhá generace mobilních zařízení (chytré mobilní telefony a tablety), která jsou schopna nabídnout větší výkon i širší funkcionalitu. S nimi přichází i nová generace podnikových aplikací, které díky stále dostupnějšímu vysokorychlostnímu mobilnímu přístupu na internet využívají model SaaS a nabízí téměř plnohodnotné funkce, na které je uživatel zvyklý ze své kanceláře. Rostoucí využívání komunikačních nástrojů, jež se od sebe liší velikostí, účelem nebo použitou platformou, povede postupně ke sjednocování komunikace. Nástup mobilních zařízení má již své dopady i na firemní oblast korporace pro tato zařízení uzpůsobují své internetové portály a jejich IT oddělení se vyrovnávají s tím, že zaměstnanci v práci přistupují k internímu obsahu svými zařízeními (BYOD Bring Your Own Device), čemuž se přizpůsobuje firemní politika (konektivita, bezpečnost). Spojení internetu, cloudu a mobilních technologií: Spojení těchto technologií představuje proces, který je pozorován již poměrně dlouho. Přesto se zdá, že bude probíhat proces další integrace. S tím, jak se zlepšuje dostupnost internetu a síla pokrytí, lze očekávat, že se stále více výpočtů bude přesouvat na stranu serverů, což by mohlo mít za následek mnohem rychlejší a náročnější aplikace běžící na mobilních zařízeních. Internet of Things (Internet věcí): Jedním z největších trendů současného ICT je internet věcí. Tedy komunikace jednotlivých zařízení mezi sebou, ale také s člověkem. Na síť by mělo být připojeno stále více zařízení, které neovládají přímo lidé ať již jde o prvky z inteligentní domácnosti, automobily či různé senzorické sítě. Právě tato zařízení by měla mít na internetu stále větší podíl na síťovém provozu. To by předpokládalo rychlejší nástup protokolu IPv6, který v tomto směru nabízí celou řadu důležitých funkcí. Outsourcing IT: Z důvodů zvýšení efektivnosti a produktivity odběratelů jsou IT řešení převáděny na externí dodavatele, přičemž se může jednat jak o převzetí provozu konkrétní aplikace, tak i celého IT/IS systému (roste důraz na bezpečnost, hlavně u komplexních outsourcingových projektů). Velcí dodavatelé IT služeb budují vlastní outsourcingová centra (např. IBM Global Services Delivery Center Czech Republic, s.r.o.). Těchto služeb využívá soukromý sektor i veřejná správa. Menší firmy mohou prostřednictvím outsourcingu redukovat náklady na zaměstnávání vlastních IT specialistů. V době ekonomické krize, kdy se zvyšuje tlak na úspory a omezování výdajů, patří outsourcing IT služeb ke zvažovaným variantám. Rostoucí význam segmentu malých a středních podniků a domácností: Segment velkých podniků je v současné době relativně saturovaný (potenciál zde skýtají především nezbytné investice do modernizace stávajících systémů) a tak zintenzivnění konkurenčního prostředí nastává především na trhu malých a středně velkých firem a domácností. V rámci segmentu malých a středních společností lze očekávat přetrvávající vysokou citlivost na cenu současně s potřebou nasazovat a provozovat informační systémy bez vlastních IT specialistů, což přispívá ke sdružování těchto subjektů a využívání služeb ASP (Application Services Providers). Na segment malých a středních podniků se více začínají zaměřovat také globální poskytovatelé služeb a roste tak nabídka specifických produktů i služeb pro tento segment trhu. Míra softwarového pirátství: Softwarové pirátství je činnost, kdy dochází k porušování autorských práv a duševního vlastnictví autora dané věci. Mezi jeho běžné formy patří obecně nelegální nakládání s počítačovým softwarem, jeho kopírování, instalování bez licence, resp. distribuce. Softwarové pirátství patří k závažným celosvětovým problémům současného vývoje informační společnosti, a proto se ve světě dlouhodobě prosazuje tlak na snižování jeho míry, protože výrazně blokuje potenciál ekonomik založených na informačních technologiích. Míra softwarového pirátství je nepřímo úměrná finanční dostupnosti legálního softwaru. Obecně platí, že s vysokou finanční náročností na jeho koupi roste míra prevalence ilegálních softwarů. Nejvíce se nelegálně šíří v ČR komerční operační systémy, kancelářské, grafické a CAD programy, antiviry a počítačové hry. V České republice míra softwarového pirátství dlouhodobě klesá. V posledních letech proti sobě působí dva protichůdné trendy, kdy u podniků počet nelegálního softwaru klesá a naopak u domácností roste (zejména díky levnější výpočetní technice a větší dostupnosti vysokorychlostního internetu). K hlavním důvodům poklesu míry pirátství v ČR patří úspěšné policejní vymáhání práva, pravidelné protipirátské kampaně a efektivní prodejní modely softwarových firem. V rámci zemí střední a východní Evropy vykazuje ČR nejnižší míru pirátství ze všech států. Naopak za některými zeměmi západní Evropy ČR zaostává. Z celosvětového pohledu je na tom nejlépe Severní Amerika a západní Evropa. Nejvíce 20

k porušování autorských práv dochází ve střední a východní Evropě, v Jižní Americe a v regionu Asie Pacifik. Důraz na bezpečnost: Otázka bezpečnosti v oblasti IT zůstává zásadní otázkou, na kterou směřují pozornost všechny segmenty trhu. Tím, jak roste význam ICT, rostou také nároky na bezpečnost. V případě malých a středních podniků je bezpečnost primárně vnímána ve spojitosti s antivirovým programem a jeho údržbou, což představuje relativně malé objemy vyčleněných prostředků pro tuto oblast. Společnosti využívají poměrně snadno dostupné a rozšířené způsoby zabezpečení a technologie (antivirové programy, antispamové filtry, antispyware). Ve velkých podnicích je otázka IT bezpečnosti začleněna do bezpečnostní strategie a reprezentována pokročilejšími technologiemi. Jedná se o např. o systémy detekce průniku (IDS), technologie pro ochranu před únikem citlivých informací, technologie šifrování dat na koncových stanicích a NAC (Network Access Control). Důraz, který společnosti kladou na oblast bezpečnosti IT systémů, vyplývá samozřejmě také z charakteru odvětví. Konvergence informačních a komunikačních systémů s sebou přináší nové možnosti neoprávněného přístupu do IT/IS systémů, objem vynaložených prostředků je závislý na stupni důležitosti, který společnost přidělí vlastnostem, jako jsou důvěrnost a neporušitelnost informací, dostupnost, konzistence, řízení přístupu, audit apod. I v době ekonomické krize zůstaly ve většině velkých firem rozpočty určené na informační bezpečnost v původní výši, neboť celková bezpečnost systému zajišťuje bezproblémový chod celého byznysu. Bezpečnost se aktuálně zabývá především: o o o o o růstem počtu koncových mobilních zařízení a jejich zabezpečením, cenzurou internetu a jeho důslednější kontrolou, únikem dat z podniků, soukromím v cloud řešeních, správou identity a kontroly. Bezpečnostní technologie jsou jen jedna část, do budoucna bude potřeba řešit také odpovídající interní politiku, školení zaměstnanců a zavádět tzv. managed security. Firmy se nejvíce soustředí na externí hrozby a většina investic jde do antivirového řešení. Ale to se mění a významným faktorem se stávají interní ohrožení. Většina bezpečnostních průniků je v současnosti interních ukradená data, zneužité informace předané konkurenci a podobně. Důraz by tak měl být kladen na ochranu obchodních procesů, šifrování dat nebo systém vnitřní kontroly systémů. Růstový potenciál řešení s vyšší přidanou hodnotou: Většina velkých a středních firem je v současné době již vybavena základními systémy, hardwarová infrastruktura tuzemských společností je již vybudována, a tak jsou patrné snahy o zefektivnění jejího využití. Postupně se zvyšuje podíl IT služeb na celkových IT výdajích, v posledních letech přitom roste zájem hlavně o služby s vyšší přidanou hodnotou (např. služby související s řízením provozu, od nichž zákazníci žádají podporu jejich strategie a dlouhodobého rozvoje), zatímco klesá podíl služeb nižší třídy, kam patří např. podpora nebo implementace (i když implementační služby nadále zůstávají největší skupinou v rámci IT služeb). Systémová integrace: Systémová integrace byla původně chápána jako proces propojení často nesourodých komponent v oblasti hardwaru a softwaru do komplexněji fungujícího informačního systému (IS). Postupně však bylo nutné dané technicko-technologické pojetí rozšířit o další oblasti. Ve strategické rovině je systémová integrace chápána jako propojení podnikatelských záměrů do informační strategie, v projektové rovině jako vytvoření konzistentní architektury a navržení procesů IS, v řídící rovině jako optimalizace aktivit organizace a řízení dodávek komponent IS od všech subdodavatelů včetně samotného zákazníka. Zájem systémových integrátorů se původně zaměřoval zejména na segment velkých zákazníků (kromě státní správy), kteří integraci svých základních IS prováděli obvykle v návaznosti na implementaci ERP systémů již v polovině 90. let. Následoval přesun ke středně velkým firmám a veřejné správě. Malé společnosti se prozatím potřebou systémové integrace zpravidla nezabývají. Důvodem může být jednoduchost jejich podnikatelských aktivit, k jejichž pokrytí jim postačuje některý z lokálních oborově orientovaných IS, nebo nedostatek finančních prostředků. Základem systémové integrace je účelně navržená infrastruktura zaměřená na podporu konkrétních procesů. V minulosti byla integrace klíčovou částí projektů hlavně v oblasti, jako je zavádění CRM nebo ERP systémů. V současnosti roste počet aplikací a tím se zvyšuje potřeba jejich vzájemné integrace. Spolu s přechodem k servisně orientované architektuře (SOA) a automatizaci a řízení obchodních procesů (BPM) se tak integrace stává středem 21

zájmu většiny projektů. Trh systémové integrace (podobně jako další segmenty IT trhu) v uplynulém desetiletí vykázal jasné známky konsolidace. Z trhu se stáhly např. některé poradenské společnosti, které původně rozšiřovaly managerské poradenství i směrem do systémové integrace (např. KPMG Consulting, a.s. od května 2004 v likvidaci datum zrušení 11. 6. 2009), další subjekty zanikly sloučením se svým vlastníkem nebo konkurencí. Např. kvůli fúzi mateřských společností byla v roce 2003 společnost Compaq Computer, s.r.o. sloučena s HEWLETT-PACKARD s.r.o., v roce 2006 se systémový integrátor a technologický podnik S&T Services Česká republika s.r.o. (nyní S&T CZ s.r.o.) stal nástupnickou společností firem skupiny GRALL, a.s. a podniku VARIAS CZ a.s. V roce 2008 pohltil S&T CZ s.r.o. společnost GCC Services a.s. V roce 2009 došlo ke sloučení dceřiných firem DELTAX Systems a.s. a Telefónica O2 Services, spol. s r.o. Subjekt Telefónica O2 Business Solutions, spol. s r.o. tak zajišťoval poskytování konzultací, systémovou integraci a poskytování řízených služeb. K 1. 7. 2012 se společnost stala součástí Telefónica Czech Republic, a.s. Telekomunikační činnosti Konsolidace a koncentrace trhu: Po rozbití monopolu někdejší společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s. (resp. SPT TELECOM, a.s.) se na trhu objevilo množství firem poskytujících hlasové i datové služby. Řada z nich neobstála v konkurenčním boji, jiné menší a středně velké společnosti byly převzaty většími konkurenty (např. společnosti STAR 21 Networks, a.s., net4net, a.s. a InWay, a.s. se staly součástí Dial Telecomu, a.s.). Na českém telekomunikačním trhu proběhla vlna fúzí a akvizic ze strany velkých společností s cílem vytvoření konkurenceschopného subjektu k dominantnímu operátorovi, což vedlo ke změně charakteru odvětví od monopolního k oligopolnímu a koncentraci vlastnické struktury do rukou několika málo významných společností. Již v roce 2004 došlo ke spojení dvou tehdy největších alternativních operátorů, když společnost GTS Czech a.s. koupila konkurenční firmu ALIATEL a. s. (cena transakce se pohybovala okolo 1,8 mld. Kč). V průběhu dalších dvou let GTS (již pod názvem GTS NOVERA a.s.; v současnosti GTS Czech s.r.o.) dále posílila svou pozici koupí firem Contactel, s.r.o., NEXTRA Czech Republic s.r.o. a Telenor Networks, s.r.o. Další alternativní operátor, České Radiokomunikace a.s. (ČRa), odkoupil v roce 2006 významnou společnost TELE 2 s.r.o., která se specializovala především na služby spojené s volbou operátora (od 1.12.2009 převzala maloobchodní část ČRa společnost T-Mobile Czech Republic a.s.). Jedna z nejvýznamnějších událostí na poli českých telekomunikací se udála 1. 7. 2006, kdy došlo ke sloučení podniku ČESKÝ TELECOM, a.s. a Eurotel Praha, spol. s r.o. do společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s. (nyní Telefónica Czech Republic, a.s.). Vznikl tak první integrovaný operátor nabízející pevné i mobilní hlasové služby. Aktuálně se v době zpracování analýzy objevily informace o plánovaném prodeji většinového podílu španělské společnosti Telefónica v tuzemské divizi (tržní hodnota podílu zhruba 68 mld. Kč), o nějž má údajně zájem investiční skupina PPF. V roce 2007 se společnost ETEL, s.r.o. sloučila s Czech On Line, a.s. (vystupující pod značkou Volný), jejíž nástupnickou společností se stal Telekom Austria Czech Republic, a.s. K 22. 1. 2009 se vlastníkem tohoto podniku stal Divenno Holdings Co Limited (majitel Dial Telecomu, a.s.) a firma byla přejmenována na VOLNÝ, a.s. (internetový portál Volny.cz koupila v roce 2010 Economia, a.s.). Podnik Divenno Holdings Co Limited pokračoval v akvizicích i v roce 2011, kdy převzal (od Penta Investments Limited) čtvrtého mobilního operátora U:fon (společnost MobilKom, a.s.). Firma MobilKom, a.s. (na trhu od roku 2007) je aktuálně v konkursu a novým vlastníkem sítě U:fon se 1. prosince 2012 stala společnost Air Telecom a.s. Důležitým krokem, který by mohl umožnit vstup čtvrtého mobilního operátora na trh, je aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě, do které se kromě stávajících tří operátorů přihlásili také dva noví zájemci (společnosti Revolution Mobile a.s. a TASCIANE, a.s.). Revolution Mobile a.s. je pokračovatel společnosti PPF Mobile Services a.s., s níž původně plánovala do aukce vstoupit skupina PPF (v současné době je 100% vlastníkem firmy Tomáš Budník). PPF však oznámila, že se aukce nezúčastní, protože jí vadí část podmínek, která by jí zakazovala spojit se v příštích patnácti letech s jakýmkoli dalším účastníkem aukce. Druhý zájemce, společnost TASCIANE, a.s. (od 9. 10. 2013 SAZKA Telecommunications a.s.), patří do investiční skupiny KKCG (vlastník podniku SAZKA, a.s., přes jejíž terminály údajně hodlá skupina nabízet služby mobilního operátora). Aukce kmitočtů má potenciál na příštích 15 let zásadně změnit trh mobilních komunikací při dostatečné infrastrukturní soutěži. V konečném důsledku by měla aukce vytvořit i podmínky pro vyšší kvalitu mobilních služeb. 22

Koncentrace trhu je patrná nejen v případě mobilních komunikací. V roce 2006 zahájila proces akvizicí také jednička na trhu kabelové televize UPC Česká republika, s.r.o., když koupila svého největšího konkurenta Karneval Media s.r.o. (oficiálně byla integrace dokončena k 1. 9. 2007; firma nyní ovládá zhruba 70 % trhu). Dále lze jmenovat např. sloučení provozovatelů satelitních platforem Skylink a CS Link, společností TradeTec, a.s. a Media Vision s.r.o., s jejich lucemburskou mateřskou společností M7 Group S.A. (k 31. 3. 2012). Příchod silných zahraničních investorů: Přestože v září 2013 pocházel u 91 % subjektů rozhodující vlastník z České republiky, za většinou společností, které mají na tuzemském trhu významné postavení, stojí silný zahraniční kapitál. Tři nejvýznamnější tuzemské telekomunikační společnosti patří do rodin tří největších světových telekomunikačních leaderů. Historicky nejvyšší příliv zahraničních investic se odehrál v roce 2005 s příchodem španělské společnosti Telefónica S.A., která za 82,6 mld. Kč privatizovala více než 51% státní podíl v podniku ČESKÝ TELECOM, a.s. (aktuálně drží Telefónica S.A. v podniku Telefónica Czech Republic, a.s. 69,41 %). Tento okamžik také znamenal úplný přechod telekomunikačního sektoru do soukromých rukou. Druhá největší místní telekomunikační společnost T-Mobile Czech Republic a.s. má od roku 1996 za zády především nizozemský kapitál v podobě konsorcia C-Mobil B.V. (aktuálně 60,77 %). Z Nizozemí pochází 100 % kapitálu i v případě Vodafone Czech Republic a.s., který od roku 2005 patří do skupiny největší světové telekomunikační skupiny Vodafone. Nizozemského vlastníka má rovněž UPC Česká republika, a.s. (99,65 % v majetku UPC Czech Holding B.V.) nebo GTS Czech s.r.o. (99 % vlastní GTS Central European Holding B.V.). Rostoucí využívání mobilních telefonních služeb, internetu a satelitní TV: V roce 2012 využívalo mobilních telefonů 96 % obyvatel České republiky starších 16 let (nárůst od roku 2003 o 30 procentních bodů). Penetrace aktivních SIM karet je však mnohem vyšší a již v roce 2004 přesáhla počet obyvatel ČR. Všichni tři GSM operátoři (Telefónica, T-Mobile a Vodafone) v roce 2012 obsluhovali celkem 13 961 tis. zákazníků. S růstem penetrace mobilních telefonů v ČR se zvýšil rovněž provoz v mobilní telefonní síti. V období 2005 2012 vzrostl počet odchozích uskutečněných hovorů o 48,9 % z 4 481 mil. na 6 673 mil., počet provolaných minut se zvýšil o 120,5 % na 15 862 mil. minut. V současnosti však dochází k nasycenosti trhu mobilní telekomunikace a další výrazný růst počtu aktivních SIM karet nelze očekávat. Rychlý růst počtu zákazníků byl zaznamenán také v oblasti internetu (71 % připojených domácností v roce 2012 oproti 19 % v roce 2004). V segmentu šíření televizního vysílání vykazuje v poslední době významný růst počtu účastníků zejména satelitní televizní vysílání. Počet domácností, jež přijímají televizní signál prostřednictvím satelitu, se zvýšil z 9 % v roce 2007 na 33 % v polovině roku 2012. Jediným tradičním tržním odvětvím telekomunikací, které zaznamenává trvalý pokles zájmu spotřebitelů, zůstává telefonování prostřednictvím pevných linek. Substituce pevných linek mobilními telefony, případně VoIP (Voice over Internet Protocol): Obliba mobilních telefonů se v České republice odráží v objemu volání. Ještě v roce 2005 provolali zákazníci více minut prostřednictvím pevných linek, ale následující rok se již situace obrátila a v roce 2012 mobilní sítě zprostředkovaly 87,3 % všech hovorů (v rámci národních odchozích hovorů) podíl domácností, jež disponují pouze mobilním telefonem, činil v roce 2011 75 %. V oblasti národního odchozího telefonního provozu klesl počet uskutečněných hovorů z pevné sítě z 8 180 mil. minut v roce 2004 na 1 786 mil. minut v roce 2012 (tj. celkově o 78,2 %), naopak množství hovorů z mobilní sítě vzrostlo o 144,2 % z 6 495 mil. minut na 15 862 mil. minut. V dalších letech lze předpokládat další pokles počtu pevných telefonních linek (především v segmentu bytových stanic), ke kterému dochází trvale od roku 2001. Současně s tím se mění také způsob využívání pevných linek. Zatímco původně sloužila pevná linka výhradně k tradičním hlasovým službám, dnes je její využití podstatně širší (např. připojení k internetu nebo IPTV). Tyto nové služby částečně kompenzují úbytek výnosů z hlasových služeb (v roce 2012 činili konsolidované výnosy z internetu ve společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. 5,5 mld. Kč z celkových 50,5 mld. Kč, tzn. 10,9 %). Další alternativou je využívání technologie VoIP (Voice over Internet Protocol), která umožňuje přenos digitalizovaného hlasu v těle paketů rodiny protokolů UDP/TCP/IP prostřednictvím počítačové sítě nebo jiného média, prostupného pro protokol IP. Tato technologie se využívá pro telefonování prostřednictvím internetu, intranetu nebo jakéhokoliv jiného datového spojení. V roce 2012 činil podíl využití VoIP na celkovém národním odchozím telefonním provozu 2,9 %, což představuje 527 mil. provolaných minut (o 168 mil. minut více než v roce 2008). 23

Změna preferencí zákazníků mobilních operátorů: Všichni tři mobilní GSM operátoři shodně zaznamenávají migraci svých zákazníků od předplacených služeb ke smluvním. Tato skutečnost je v posledních letech jedním z hlavních trendů v oblasti mobilní komunikace. V roce 2009 poprvé přesáhl počet tarifních zákazníků (7 040 tis.; 52,48 %) klienty s předplacenými službami (6 374 tis.; 47,52 %). V roce 2012 již smluvní zákazníci tvořili 58,42% podíl. Na jaře 2013 přišli tuzemští mobilní operátoři s nabídkou tzv. neomezených mobilních tarifů, které si za čtyři měsíce od jejich zavedení objednalo přes 1,2 mil. zákazníků. Zvýšený zájem o přechod na neomezené tarify odstartovala v polovině dubna 2013 Telefónica, když razantně snížila výši měsíčního paušálu (749 korun v případě uzavření smlouvy na dva roky). Na podobnou úroveň tarify následně stlačili i konkurenti. U Telefóniky na nové tarify přešlo do srpna 2013 zhruba 550 tisíc z pěti milionů zákazníků, T- Mobile hlásil 450 tisíc z 5,5 milionu uživatelů, u Vodafonu na nové tarify přešlo 220 tisíc z 3,4 milionu klientů. Razantní snížení cen neomezených tarifů je spojováno s příchodem virtuálních operátorů, kteří lákají klienty na levnější a jednodušší služby, i přípravouna vstup čtvrtého operátora. Nástup virtuálních mobilních operátorů: Virtuální mobilní operátoři nemají vlastní síť, ale využívají služby klasických mobilních operátorů (tzn., že od nich kupují volnou síťovou kapacitu pro poskytování hlasových či datových služeb). Klasický mobilní operátor (MNO Mobile Network Operator) disponuje vlastní sítí vysílačů, optických či bezdrátových spojů, které tyto vysílače propojují, dále má k dispozici ústředny, propojovací smlouvy s různými jinými operátory (českými i zahraničními), marketingové oddělení, řadu prodejen vlastních i partnerských atd. MNO je schopen vlastními silami zajistit všechny procesy od nalákání zákazníka, přes uzavření smlouvy, prodej SIM karty, až po kompletní technické zajištění hovoru (i v případě, že končí nebo začíná v jiné síti), zúčtování atd. Pokud některou z klíčových telekomunikačních činností nakoupí od jiného operátora, jedná se do větší či menší míry o operátora virtuálního. Mezi základní typy virtuálních operátorů patří tzv. brandovaný operátor, který telekomunikační služby kompletně nakupuje od mobilního operátora, který má vlastní síť, pečuje o ni a rozšiřuje pokrytí. Brandovaní operátoři se vzájemně odlišují způsoby, jakými řeší prodej SIM karet, dobíjení kreditu, fakturaci apod. Založení takového operátora je poměrně levné a rychlé, vznikají např. operátoři navázání na časopisy, obchodní řetězce apod. Druhý typ virtuálních operátorů si část telekomunikačních služeb zajišťuje vlastními silami může investovat např. do účetního systému, vlastních ústředen nebo páteřní sítě (tzn. do všeho kromě části sítě vyžadující přístup k frekvenčnímu pásmu). Tento typ vyžaduje větší investice, umožňuje však ve větší míře upravovat nabídku služeb. Třetí typ virtuálních operátorů (tzv. zprostředkující) nakupuje pokrytí od více mobilních operátorů současně (tím nabízí zákazníkům lepší pokrytí, než jednotliví operátoři samostatně). Funkci virtuální operátorů mohou suplovat také tzv. šedí operátoři, kteří na základě smlouvy s provozovateli GSM sítí nabízejí jejich služby za výhodnějších podmínek určitým (uzavřeným) skupinám zákazníků. Neposkytují však své služby veřejně, jak je tomu u virtuálních operátorů. Přenositelnost čísla: Od zavedení přenositelnosti čísel v pevných sítích, tedy od 1. ledna 2003 do konce roku 2012, bylo přeneseno celkem 6 861 367 čísel, včetně čísel přenesených v blocích. V roce 2012 došlo k meziročnímu nárůstu počtu přenesených čísel o 20,9 % na 901 669, to je o 155 589 přenesených čísel více než v roce 2011. Dne 1. září 2013 nabylo účinnosti nové opatření obecné povahy č. OOP/10/10.2012-12, kterým se stanoví technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti telefonních čísel a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s přenositelností telefonních čísel (dále jen opatření). Toto opatření ČTÚ vydal k provedení 34 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích a nahradil jím předchozí opatření obecné povahy č. OOP/10/07.2005-3. Opatření nově definuje přenositelnost telefonního čísla s ohledem na vývoj na trhu elektronických komunikací. Přenositelnost je nyní vztažena ke změně poskytovatele služby, nikoli jako doposud ke změně sítě, v níž je číslo provozováno. Potřeba nové definice je dána jednak novým zněním 34, jednak skutečností, že se na trhu etablovali poskytovatelé služeb, kteří nejsou operátory, tedy neprovozují síť. Nově došlo ke sjednocení procesu přenositelnosti ve veřejných pevných komunikačních sítích a ve veřejných mobilních komunikačních sítích, protože činnosti prováděné v obou typech sítí při procesu přenášení čísel jsou prakticky shodné. Z pohledu účastníka je zásadní změnou podstatné zkrácení a sjednocení lhůty na přenesení, které nově činí čtyři pracovní dny ode dne následujícího po podání žádosti o přenesení čísla účastníkem. V této 24

souvislosti je však nutné upozornit, že opatření řeší v souladu se zákonným zmocněním pouze vlastní proces přenesení, nikoli smluvní vztahy mezi účastníkem a poskytovatelem služby a jejich vypořádávání. Smluvní vztahy však mají podstatný vliv především na okamžik, kdy může být celý proces přenesení zahájen. Další novinkou je z pohledu účastníka skutečnost, že je zachováno jeho právo přenést číslo po celou dobu trvání smluvního vztahu, tedy např. i v okamžiku, kdy již učinil výpověď, běží výpovědní lhůta a účastník se dodatečně rozhodne pro přenesení čísla. Spuštění digitálního televizního vysílání (konec analogového vysílání): Český telekomunikační úřad představil v létě roku 2006 tzv. Technický plán přechodu (TPP), podle něhož došlo v České republice k nahrazení zemského analogového televizního vysílání digitálním. Vzhledem k tomu, že ke konci roku 2011 bylo ukončeno analogové vysílání programů České televize, na přelomu roku bylo ukončeno analogové vysílání programu Prima a k termínu 12. 2. 2012 byly na základě sdělení společnosti CET 21, spol. s r.o. provedeny z její strany veškeré kroky k ukončení analogového vysílání programu Nova, došlo k 12. 2. 2012 k faktickému ukončení tohoto přechodu. Rozsah pokrytí analogovým vysíláním se dá považovat v současnosti za nulový. Přepnutí na digitální vysílání umožňuje uvolnění velkého množství frekvencí, které lze využít pro širokopásmové služby (např. vysokorychlostní internet, televizní vysílání ve špičkové kvalitě, mobilní digitální televizeatd.). Další možností rozvoje digitálního televizního vysílání je standard DVB-T2 (Digital VideoBroadcasting Terrestrial), který dovoluje zvýšit přenosovou kapacitu vysílací sítě a umožňuje tak i šíření televizních programů ve standardu HDTV. Jedná se o nástupnický standard digitálního televizního vysílání přes pozemní vysílače, který vychází z původního standardu DVB-T. České Radiokomunikace uskutečnily v květnu 2010 historicky první test DVB-T2 v České republice. Test probíhal na území hlavního města Prahy z Žižkovského vysílače. Šířeny byly stanice Nova HD a ČT HD. Další, dlouhodobý, technický test proběhl od listopadu 2010 do prosince 2011. Test byl spuštěn z žižkovského vysílače Praha-město a jako první byly šířeny programy České televize a TV Nova ve vysokém rozlišení. Později se k nim přidaly také TV Prima a TV Barrandov. Test byl ukončen zveřejněním D-Booku souhrnu minimálních požadavků na specifikaci, vybavení a technické parametry DVB-T2, set-top-boxů (integrovaných přijímačů) pro český trh. V červenci 2012 bylo zahájeno experimentální vysílání DVB-T2 z vysílačů Praha město a Plzeň Krkavec. Výsledky provedeného experimentu mohou být využity všemi subjekty zabývajícími se problematikou digitálního TV vysílání. ČTÚ tyto výsledky použije v procesu plánování kmitočtových přidělení pro vysílací sítě DVB-T2 i pro stanovení podmínek v rámci budoucích výběrových řízení pro udělení práv na realizaci vysílacích sítí pro šíření digitálního televizního vysílání v systému DVB-T2. Potenciál by rovněž mohla mít mobilní digitální televize ve formátu DVB-H (Digital Video Broadcasting Handheld). První testování služeb mobilní televize proběhlo již v roce 2007. Tehdy T-Mobile rozdal 250 vybraným uživatelům vhodné přístroje, aby po dobu šesti týdnů zkoušeli praktickou použitelnost sledování TV kanálů na displeji mobilu. Budoucnost tohoto produktu v ČR je však nejistá. Spuštění pro veřejnost závisí na udělení licencí televizním programům a pro rozvoj této služby je také důležitá dostupnost vhodných mobilních zařízení s podporou DVB-H. 2.7.4. Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Informační činnosti a Činnosti v oblasti informačních technologií Silné stránky relativní vyspělost tuzemského trhu s informačními technologiemi v rámci regionu střední a východní Evropy Slabé stránky rostoucí podíl segmentu IT služeb v rámci ICT sektoru a potažmo českého hospodářství, rozvoj internetové ekonomiky kvalitní podmínky pro vznik center pro vývoj software (výhodná geografická poloha, kvalifikovaná pracovní síla) státní podpora podnikání (investiční pobídky, OPPI, CzechAccelerator) vstup zahraničních investorů do českých firem a zapojení českých subjektů do mezinárodních dodavatelských řetězců stimulující poptávku po moderních IT/IS systémech a navazujících službách 25

relativně vysoká úroveň mzdových nákladů v odvětví absence ucelené nadresortní koncepce v oblasti e-government, slabá pozice ČR vůči vyspělým státům EU co se týče stupně modernizace veřejné správy dlouhodobý růst ztrát vzniklých softwarovým pirátstvím vysoká citlivost tuzemských odběratelů na ceny (týká se nákupních oddělení zejména malých a středních podniků) nedostatečná koordinovanost aktivit zájmových sdružení a skupin v odvětví Příležitosti cloud computing (v návaznosti distribuční modely SaaS, IAAS a PAAS); rozvoj virtualizace Hrozby integrace služeb (spojení internetu, cloudu a mobilních technologií) systémy pro řešení problematiky tzv. velkých dat (big data) důraz na nové typy zabezpečení (mobilní zařízení, cloud řešení, cenzura internetu apod.); zvyšování interní bezpečnosti (ochrana obchodních procesů, šifrování dat, systémy vnitřní kontroly apod.) rostoucí význam segmentu malých a středních podniků a domácností dobudování a modernizace existující IT infrastruktury v rámci veřejné správy (e-government) rozvoj mobilních aplikací obměna stávajících systémů podnikových aplikací (např. ERP) nedostatek vysoce kvalifikovaných IT specialistů s odpovídající praxí rostoucí energetická náročnost firemních datových center, rostoucí náklady na environmentální udržitelnost užívaných IT produktů narušování bezpečnosti a ochrany soukromí při využívání ICT (více než dvě třetiny malých a středních českých firem se setkaly s krádeží důležitých nebo citlivých dat ve své firmě) obava z bezpečnosti přístupu k datům v případě cloud řešení neochota koncových uživatelů investovat do nových technologií Telekomunikační činnosti Silné stránky konsolidace a koncentrace sektoru (většina významných firem má silného strategického zahraničního vlastníka a je součástí nadnárodních skupin) rozsáhlá síť rozvodových (optických) kabelů, dobré pokrytí území signálem, dokončená digitalizace televizního vysílání rostoucí využívání mobilních telefonních služeb, internetu a satelitní TV relativní vyspělost tuzemského telekomunikačního trhu v rámci regionu střední a východní Evropy nižší citlivost odvětví na ekonomický cyklus Slabé stránky nedostatečná vybavenost sofistikovanějšími sítěmi (3G, CDMA, 4G apod.) oligopolní postavení v určitých segmentech trhu vedoucí k jejich rigiditě Příležitosti bariéry vstupu do odvětví investiční náročnost (např. na technologie, know-how, licence, patenty apod.) relativně vysoké náklady na používání telekomunikačních sítí a na zabezpečení odpovídající pracovní síly 26

Počet zaměstnaných (v tisících) růst nehlasových služeb nové produkty a služby s vyšší přidanou hodnotou založené na virtuální komunikaci a digitalizaci možnost rozvoje nových technologií (DVBT2, VDSL, DVB-H apod.) diverzifikace podnikatelských aktivit (např. balíčky hlasových, datových a multimediálních služeb poskytované jediným subjektem); konvergence služeb a technologií úspora nákladů prostřednictví sdílení sítí mobilních operátorů rozšíření služeb virtuálních mobilních operátorů Hrozby rostoucí náklady spojené se změnou legislativy v EU, zvýšená regulace odvětví nasycenost trhu mobilní telekomunikace (stagnace počtu aktivních SIM karet) klesající průměrný měsíční výnos na zákazníka přesun podniků / zadání služeb do zahraničí (outsourcing) zintenzivnění konkurenčního prostředí (konkurence ICT firem a nových médií) nasycenost v segmentu velkých podniků generujícím největší objemy tržeb nedostatek kvalifikované pracovní síly (např. specialistů na tvorbu obsahu nebo vývojářů software) 2. 8. V ý v o j z a m ě s t n a n o s t i d o r o k u 2 0 1 4 a p r o j e k c e d o r o k u 2 0 2 0 Počet zaměstnaných osob v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti od roku 2000 mírně rostl až do roku 2003, kdy bylo v tomto odvětví zaměstnáno 75 tisíc pracovníků. Od roku 2003 počet zaměstnaných osob v odvětví postupně klesal až do roku 2006, kdy se dostal na své minimum s 62 tisíci zaměstnanci. Od tohoto roku opět zaměstnanost v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti narůstala a v roce 2011 se vyšplhala na své maximum se 109 tisíci zaměstnanými osobami. V následujícím roce 2012 se počet zaměstnaných osob v tomto odvětví skokově snížil na 92 tisíc zaměstnaných, ale v letech 2013 a 2014 došlo opět k nárůstu zaměstnanosti. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že se v tomto odvětví bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni okolo 115 tisíc zaměstnaných osob. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude nadále růst. Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti v České republice 140 120 100 80 60 40 20 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2020 27

Irsko Finsko Lucembursko Švédsko Malta Dánsko Estonsko Spojené Království Nizozemí Belgie Slovinsko Španělsko Lotyšsko Rakousko EU28 Kypr Slovensko Česká republika Francie Itálie Portugalsko Maďarsko Bulharsko Chorvatsko Polsko Německo Řecko Litva Rumunsko Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ V roce 2000 byl podíl, který odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice 1,4 %, což z tohoto odvětví činilo až dvacáté třetí největší odvětví v ekonomice České republiky. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v odvětví 2 % celkové zaměstnanosti a Telekomunikační a informační technologie a činnosti stouplo o dvě příčky na pozici dvacátého prvního největšího odvětví. Podíl odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti na celkové zaměstnanosti v zemi 4,0% 3,5% 2000 2014 3,0% 2,5% 2,0% 1,5% 1,0% 0,5% 0,0% Zdroj: Eurostat National Accounts V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti 2,1 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti na celkové zaměstnanosti mírně podprůměrný. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti největší význam v Irsku (v roce 2014 zaujímalo 3,5 % celkové zaměstnanosti), nejnižší význam má naopak v Rumunsku (1,2 % v tomtéž roce). V rámci Evropské unie podíl odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti ve většině zemí mezi lety 2000 a 2014 rostl. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 2,9 %. Tato úroveň je výrazně nižší než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v odvětví Telekomunikační a informační technologie 26,6 %. Jedná se o podíl, který je v kontextu ostatních odvětví české ekonomiky velmi nízký, a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v tomto odvětví, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky. 28

Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech 2008-2014 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Vzdělávání Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 2. 9. P o d n i k a t e l s k á z á k l a d n a o d v ě t v í a n e j v ý z n a m n ě j š í z a m ě s t n a v a t e l é K 1. 1. 2015 bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem 42 611 aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE 61 63. Nejvíce z nich, více než 81 %, patří do odvětví Činnosti v oblasti informačních technologií (NACE 62), dalších téměř 16 %, patří do odvětví Informační činnosti (NACE 63) a třetí největší odvětví je z pohledu podílu aktivních firem s podílem více než 3 % odvětví Telekomunikační činnosti (NACE 61). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Praze (reálně však řada společností má pouze formálně zaregistrováno své sídlo v Praze, nicméně jejich činnost probíhá na jiném území ČR), kde bylo evidováno 33,6 % ze všech podniků. Největší z nich jsou O2 Czech Republic a.s., T-Mobile Czech Republic a.s., Vodafone Czech Republic a.s., HEWLETT-PACKARD s.r.o., DHL Information Services (Europe) s.r.o., Seznam.cz, a.s., UPC Česká republika, s.r.o., KBC Group NV Czech Branch, organizační složka, Unicorn Systems a.s., CSC Computer Sciences s.r.o. Druhý největší podíl (13,5 %) má své sídlo ve Středočeském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. Hönigsberg & Düvel Datentechnik Czech s.r.o. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované v Jihomoravském kraji. Jejich podíl na 29

celkové podnikatelské základně odvětví je 11,3 %. V tomto kraji sídlí např. IBM Global Services Delivery Center Czech Republic, s.r.o., Red Hat Czech s.r.o., AVG Technologies CZ, s.r.o., Moravia IT a.s. Významnější počet firem podniká rovněž v Moravskoslezském kraji s podílem 7 %, kde sídlí např. Tieto Czech s.r.o., AutoCont CZ a.s., VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s., PODA a.s. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Pardubickém kraji, na Vysočině a v Karlovarském kraji. 2.9.1. Vlastnická struktura firem v odvětví Vlastnická struktura: V září 2013 bylo ve skupině 553 společností, u nichž bylo možné určit (na základě údajů z databáze MagnusWeb, která čerpá výhradně z veřejných zdrojů) jejich vlastnickou strukturu, zjištěno, že prostřednictvím českých subjektů je ovládána většina firem působících v telekomunikačním odvětví (503 subjektů; 91 %). Ve 432 případech se jednalo o fyzické osoby a v 71 případech o osoby právnické. Podniky ovládané fyzickými osobami tak jednoznačně převládají a celkem tvoří 85,9 % společností ve vlastnictví českých subjektů. K významným podnikům ovládaným českými fyzickými osobami patří např. ERIKA, a.s., PODA a.s., GRAPE SC, a.s., Dragon Internet a.s. nebo Coprosys, a.s. K významným podnikům ovládaným českými právnickými osobami se řadí ČD - Telematika a.s. (59,3 % ve vlastnictví Českých drah, a.s.), GiTy, a.s. (100 % ovládá GiTy Group, a.s.) nebo Czech Digital Group, a.s. (100 % akcií vlastní České Radiokomunikace a.s.). Podíl českých vlastníků na celkovém registrovaném kapitálu vlastníků s rozhodujícím vlivem však činí pouze 6,7 % (tj. 1,9 mld. Kč). Mezi zahraničními subjekty, které kontrolují rozhodující majetkové podíly v tuzemských společnostech, převládají vlastníci registrovaní v Nizozemsku (ovládají 8 firem), např. Vodafone Europe B.V., který kontroluje 100 % registrovaného kapitálu ve firmě Vodafone Czech Republic a.s., UPC Czech Holding B.V, jež ovládá necelých 100 % základního kapitálu společnosti UPC Česká republika, a.s., C-Mobil B.V. kontrolující 60,8% podíl ve společnosti T-Mobile Czech Republic a.s. nebo podnik GTS Central European Holding B.V., který vlastní 99 % ve firmě GTS Czech s.r.o. Subjekty z Nizozemska kontrolují 1,5 % společností z telekomunikačního odvětví v České republice, avšak na registrovaném kapitálu se podílejí z téměř 15 % (druhý nejvýznamnější podíl v rámci zahraničních vlastníků). Tento fakt je ovlivněn trendem, kdy řada nadnárodních společností přesouvá svá sídla do Nizozemska, především za účelem vytvoření holdingové struktury a daňové optimalizace. Ze zahraničních vlastníků připadá největší díl registrovaného kapitálu na Španělsko (68,6 %), což je dáno 69,4% podílem firmy Telefónica, S.A. ve společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. Na registrovaném kapitálu rozhodujících vlastníků se vyšší měrou účastní také subjekty registrované na Kypru (2,5 %; především Divenno Holdings Co Limited, jež vlastní 100% podíl v podnicích Dial Telecom, a.s., Fiber Services, a.s., MobilKom, a.s. a VOLNÝ, a.s.), který je podobně jako Nizozemsko v posledních letech hojně využívám k daňové optimalizaci holdingových struktur. Významnou destinací je také Velká Británie, jejíž podíl na registrovaném kapitálu činil 2,1 % (např. Interoute Communications Limited ovládající 99 % v Interoute Czech s.r.o.). 2.9.2. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Název Logo Sídlo O2 Czech Republic a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby pobočky po celé ČR Za Brumlovkou 266/2, 14022 Praha 4 - Michle O2 je největším integrovaným poskytovatelem telekomunikačních služeb na českém trhu. V současnosti provozuje téměř osm milionů mobilních a pevných linek, což z něj činí jednoho z vedoucích poskytovatelů plně konvergentních služeb v Evropě. O2 disponuje nejucelenější nabídkou hlasových a datových služeb v České republice, přičemž mimořádnou pozornost věnuje využití růstového potenciálu především v oblasti ICT. Díky tomu, že má přístup k datovým centrům o celkové rozloze 7 300 metrů čtverečních patří k největším hráčům v oblasti hostingových a cloudových služeb, stejně jako v oblasti managed services. Jako jediná v ČR a střední Evropě získala tato datová centra certifikaci úrovně TIER III. Mobilní operátor a provozovatel telekomunikačních služeb pro jednotlivce, 30

Zaměstnanost a výkony domácnosti i firmy. Prodává mobilní telefony, poskytuje připojení k internetu a vysílání digitální TV. Mobily a další služby. 2005 2010 2014 Počet pracovníků 8660 7647 5100* Výkony (mil. Kč) 32752 58143 39699 *2013 Název Logo Sídlo IBM Global Services Delivery Center Czech Republic, s.r.o. Technická 2995/21 616 00 Brno - Královo Pole Gödelova budova Technologického parku Provozovny v krajích - Profil společnosti Společnost IBM je největším poskytovatelem řešení a služeb informačních technologií na světě s dlouhou tradicí inovací. První pobočka IBM v České republice byla založena již v roce 1932 jako první pobočka v regionu střední a východní Evropy a jako šestá v Evropě. Převažující činností IBM v České republice je prodej širokého spektra IT technologií od serverů a systémů pro ukládání dat až po software a IT služby včetně služeb konzultačních. Delivery Centre CE Brno: Centrum v Brně je jedním z největších a nejrozmanitějších center IBM svého druhu na světě. Jeho hlavní aktivity jsou zaměřeny na poskytování strategických outsourcingových služeb. Pracuje zde několik tisíc talentovaných IT profesionálů, kteří tvoří jedinečný diverzifikovaný tým expertů z různých zemí světa. Centrum poskytuju služby klientům, jako jsou přední světové banky a telefonní operátoři či farmaceutické společnosti. Centrum v Brně bylo založeno v roce 2001 jen s několika málo zaměstnanci. Postupně se ale rozrostlo, aby se v roce 2004 spolu se šesti dalšími centry po celém světě stalo jedním ze strategických míst společnosti IBM. Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Řízení, podpora a vzdálená správa zákaznických informačních a operačních systémů, sítí, databází a aplikací. 2005 2010 2014 Počet pracovníků 150 2249 3376* Výkony (mil. Kč) 696 2500 2919 *2013 Název Logo Sídlo T-Mobile Czech Republic a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby pobočky po celé ČR Tomíčkova 2144/1 148 00 Praha 4 Je součástí mezinárodního koncernu Deutsche Telekom. Spojením T-Mobile, jedničky na mobilním trhu, T-Systems jakožto ICT integrátora a GTS, předního provozovatele fixních služeb a datových center, má T-mobile k dispozici to nejlepší ze všech tří oblastí. Komplexní portfolio služeb nyní pokrývá všechny potřeby firmy. Po koupi sesterské společnosti T-Systems Czech Republic a.s. v roce 2013 a následné fúzi vloni T-mobile spustil další integraci, a to se společností GTS Czech s.r.o. Po úspěšné integraci přináší T-mobile na trh sjednocenou nabídku služeb zahrnující IT řešení, systémovou integraci, nejhustší metropolitní optickou síť na území Prahy a také další produkty reflektující požadavky zákazníků a jejich podnikatelské potřeby. T-Mobile se tak stal silným a stabilním partnerem na poli ICT. Mobilní operátor obsluhující v současnosti více než 5,8 milionu zákazníků. 31

Zaměstnanost a výkony Poskytuje nejen mobilní a fixní služby, ale také širokou nabídku IT služeb a řešení systémové integrace. 2005 2010 2013 Počet pracovníků 2500 2900 2698 Výkony (mil. Kč) 27826 28820 22952 Název Logo Sídlo Tieto Czech s.r.o. Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony pobočky Ostrava a Brno 28. října 3346/91 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava Tieto je největším dodavatelem IT služeb pro soukromý i veřejný sektor ve Skandinávii. Jako důvěryhodný partner v transformaci IT pomáhá zákazníkům přizpůsobit jejich procesy a podnikání požadavkům trhu. Společnost Tieto, založená v roce 1968, se sídlem v Helsinkách, zaměstnává na 15 000 expertů a působí ve více než 20 zemích světa. Tieto Czech s.r.o.: Do České republiky společnost Tieto vstoupila v roce 2001 a v roce 2004 otevřela své softwarové centrum v Ostravě. S více než 2 000 zaměstnanci je jedním z největších zaměstnavatelů v oblasti IT služeb v České republice a největším v Moravskoslezském kraji. Z hlediska počtu kmenových zaměstnanců je česká pobočka třetí největší pobočkou Tieto korporace na světě. První dvě místa zaujímají mateřské země Finsko a Švédsko. Severoevropský dodavatel IT služeb poskytující komplexní služby v oblasti IT pro soukromý i veřejný sektor a služby pro vývoj produktů v oblasti komunikace a moderních technologií. 2005 2010 2014 Počet pracovníků 27 1793 2100 Výkony (mil. Kč) 33 1510 1791* *2013 2.9.3. Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A. 32

BISNODE Stability Rating Název skupiny Vynikající Dobré Rizikové Ratingové hodnocení AAA AA A BBB BB B CCC CC C Slovní popis Excelentní Vynikající Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Rizikový Vysoce rizikový Extrémně rizikový Slovní popis skupiny Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění závazků z obchodního styku, nutnost individuálního posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti ohrožené úpadkem. Úpadky D Úpadek Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům. Zdroj: BISNODE V odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti tvoří největší část (téměř 48 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny vynikajících (s ratingem v intervalu AAA-A). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů malé. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 47,8 %, což je o 8,4 procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 44,6 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 2,1 procentních bodů více, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 10 procentních bodů méně než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 0,4 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %. Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 25% 20% Telekomunikační a informační technologie a činnosti ČR 15% 10% 5% 0% Zdroj: BISNODE AAA AA A BBB BB B CCC CC C D 33

Celá ČR Celé odvětví Zlínský kraj Praha Jihomoravský kraj Královéhradecký kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Moravskoslezský kraj Středočeský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Karlovarský kraj Vysočina Liberecký kraj 2.9.4. Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 0,6. To je v porovnání s ostatními odvětvími nízká hodnota, která za průměrem ČR zaostává o 0,34 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 zvýšil o 0,36 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Plzeňském kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví ve Zlínském kraji. Následují Praha, Jihomoravský kraj a Královéhradecký kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví v Pardubickém kraji a na Vysočině. Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 1,4 1,2 1,0 2009 2014 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 Zdroj: BISNODE Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 1,4 %. To je o 0,8 procentních bodů pod průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byl v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti pro nové subjekty nejatraktivnější Středočeský kraj před Jihomoravským krajem, Ústeckým krajem a Libereckým krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Jihočeský kraj, Olomoucký kraj a především Pardubický kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními velmi atraktivní. 2. 1 0. R e g i o n á l n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti pracuje v Praze, jedná se o více než 41 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále více než 16 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje v Jihomoravském kraji, téměř 9 % v Moravskoslezském kraji, necelých 7 % ve Středočeském kraji a zhruba 5 % v Ústeckém kraji. V ostatních krajích se hodnota 34

pohybuje obvykle mezi 2 a 4 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR velmi vysoká. Rozložení zaměstnaných z odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti do krajů Zlinský; 1,8% Jihočeský; 2,2% Karlovarský; 0,5% Liberecký; 2,2% Vysočina; 2,5% Olomoucký; 3,0% Plzeňský; 3,1% Pardubický; 3,4% Kralovehradecký; 3,9% Praha; 41,2% Ústecky; 4,7% Stredočeský; 6,7% Moravskoslezský; 8,7% Jihomoravský; 16,1% Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a právě Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam, kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohoto odvětví zaměstnáno 6,7 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR ale 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy velmi nízký (a tedy bílá barva v mapě). 35

Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Zatímco geografická koncentrace je velmi vysoká, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky jen nízká. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou vysoké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví v Praze, kde se lidé z odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 5,3 %, dále v Jihomoravském kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 3,0 %) a v Moravskoslezském kraji (1,6 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví ve Zlínském kraji (0,7 %) a v Karlovarském kraji (0,4 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích ukazuje tabulka. Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj Podíl zaměstnaných Kraj Podíl zaměstnaných Praha 5,3% Liberecký 1,2% Jihomoravský 3,0% Plzeňský 1,1% Průměr ČR 2,1% Vysočina 1,1% Moravskoslezský 1,6% Olomoucký 1,1% Královéhradecký 1,6% Jihočeský 0,8% Pardubický 1,5% Zlínský 0,7% Ústecký 1,3% Karlovarský 0,4% Středočeský 1,3% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 36

Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími). Podíl zaměstnaných v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje podíl odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Telekomunikační a informační technologie a činnosti jen nízká, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví. 37

Index geografické exkluzivity odvětví EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních Opravy a instalace strojů a zařízení a Výroba strojů a zařízení Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti velmi vysoká vysoká nadprůměrná průměrná podprůměrná nízká velmi nízká Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 0,00 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to právě u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti pracuje tedy v jiném kraji než bydlí 12,7 % osob, což je o 6,8 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. 38

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly 3. 1. V ý v o j a s t r u k t u r a p o v o l á n í Nejčetnější skupinou povolání v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti jsou Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií (ISCO 25), kteří v roce 2014 tvořili 37 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v tomto odvětví zaměstnáno 39,7 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v odvětví jsou Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií (ISCO 35; 25 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 26,6 tisíc pracovníků) a Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě (ISCO 33; 7 %, 7,6 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v tomto odvětví v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že profesní struktura v České republice je méně různorodá. V porovnání s Evropskou unií v České republice pracuje v tomto odvětví podstatně více techniků v oblasti informačních a komunikačních technologií. Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100% 90% 80% 70% 60% 5,4% 4,8% 5,4% 7,6% 7,1% 6,4% 14,1% 24,7% Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 50% 40% 36,8% 35,5% Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií 30% 20% 10% 20,6% 31,7% Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Ostatní 0% ČR 2014 EU28 2013 Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti jsou Programátoři počítačových aplikací specialisté (ISCO 2514). V roce 2014 jich bylo v tomto odvětví zaměstnáno 16,8 tisíc. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 8,1 tisíc pracovníků skupiny Technici uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií (ISCO 3512), 7 tisíc skupiny Technici počítačových sítí a systémů (ISCO 3513), 39

7 tisíc pracovníků skupiny Vývojáři softwaru (ISCO 2512) a 5,3 tisíc skupiny Technici provozu informačních a komunikačních technologií, technici programátoři (ISCO 3511). Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj CZ-ISCO Počet 2014 (tisíc) Podíl na odvětví 2011-2014 Programátoři počítačových aplikací specialisté 2514 16,8 12,8% Technici uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií 3512 8,1 7,9% Technici počítačových sítí a systémů 3513 7,0 8,7% Vývojáři softwaru 2512 7,0 5,8% Technici provozu informačních a komunikačních technologií, technici programátoři 3511 5,3 5,4% Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Vývoj od 2011 3. 2. P r o f e s n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Telekomunikační a informační technologie a činnosti je odvětví s vysokou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o čtvrté nejvíce koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v Telekomunikační a informační technologie a činnosti dosáhl hodnoty 0,213, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V Evropské unii je Telekomunikační a informační technologie a činnosti odvětvím s šestou nejvyšší profesní koncentrací. Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň koncentrace Vzdělávání 1 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 2 velmi vysoká Peněžnictví a pojišťovnictví 3 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 4 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 5 vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 6 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 7 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 8 vysoká Stavebnictví 9 nadprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti 10 nadprůměrná Těžební průmysl 11 nadprůměrná Zdravotní a sociální péče 12 průměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 13 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 14 průměrná Potravinářský a tabákový průmysl 15 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin. 16 podprůměrná Výroba dopravních prostředků 17 podprůměrná Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 18 podprůměrná 40

Veřejná správa a obrana 19 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků 20 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 21 nízká Výroba elektrických a optických přístrojů 22 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 23 nízká Výroba strojů a zařízení 24 nízká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n. 25 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 26 velmi nízká Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Telekomunikační a informační technologie a činnosti je odvětví s vysokou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se toto odvětví z hlediska profesní exkluzivity umístilo osmé v pořadí. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,552, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie je Telekomunikační a informační technologie a činnosti odvětvím s nadprůměrnou profesní exkluzivitou. Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň profesní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 velmi vysoká Stavebnictví 4 velmi vysoká Vzdělávání 5 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 6 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 7 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 8 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 9 nadprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 10 nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 11 průměrná Výroba dopravních prostředků 12 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 13 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti 14 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 15 podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 16 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků 17 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 18 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n. 19 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 20 nízká Výroba strojů a zařízení 21 nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 22 velmi nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká 41

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 24 velmi nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 25 velmi nízká Těžební průmysl 26 velmi nízká Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 3. 3. V ý v o j s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e s t u p n ě a o b o r u v z d ě l á n í V odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti nejčastěji pracují vysokoškolsky vzdělaní lidé, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 61 % všech pracovníků v odvětví. Více než třetina pracovníků v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. Pouhých 2,8 % pracovníků má středoškolské vzdělání bez maturity a 0,3 % dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti je značně vyšší, než ve zbytku ekonomiky. Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti v posledních letech roste, čímž odvětví zvyšuje svůj odstup od zbytku ekonomiky. Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a v celé ekonomice 100% 90% 80% 47,0% 18,0% 23,0% vyšší odborné a vysokoškolské 70% 61,0% 60% 50% 38,0% 37,5% středoškolské s maturitou 40% 30% 20% 45,8% 36,4% 39,0% 35,3% středoškolské bez maturity 10% 0% 6,8% 2,8% 5,0% 4,1% 2010 2014 2010 2014 Telekomunikační a Telekomunikační a informační technologie informační technologie a činnosti a činnosti ČR celkem ČR celkem základní Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti se nad průměrnou úrovní v celé ekonomice pohybuje ve všech zemích Evropské unie. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků v odvětví Telekomunikační a informační technologie a 42

Portugalsko Španělsko Rumunsko Malta Řecko Chorvatsko Belgie Itálie Litva Francie Kypr Irsko Bulharsko Polsko Maďarsko Slovensko EU28 Nizozemí Česká republika Finsko Lotyšsko Dánsko Spojené Království Slovinsko Rakousko Německo Švédsko Lucembursko Estonsko činnosti hodnoty 112,7 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví v České republice je na úrovni, která je v evropských zemích obvyklá. Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce 2013 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti je obor Počítačové vědy, který absolvovalo 16 % všech pracovníků v odvětví. Tento obor je specifický zejména pro vysokoškolsky vzdělané pracovníky. S 13 % následuje obor Elektronika a automatizace. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti jsou obory Užití počítačů, Elektrotechnika a energetika a Ekonomie. 43

Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Těžební průmysl v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 90% 80% 9,0% 15,1% 8,9% 12,7% Strojírenství, kovovýroba a metalurgie ekonomie 70% 12,0% 13,5% obecné vzdělání 60% 50% 40% 13,9% 15,8% 19,9% elektrotechnika a energetika elektronika a automatizace užití počítačů 30% 20% 49,9% počítačové vědy 10% 29,3% ostatní 0% SŠ s maturitou VŠ magisterské Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 3. 4. V z d ě l a n o s t n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a z a m ě s t n a n ý c h Odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístilo jako dvacáté v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v tomto odvětví lze tedy hodnotit jako nízkou a vzdělání pracovníků v tomto odvětví je tedy poměrně různorodé. Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Vzdělanostní koncentrace odvětví Stavebnictví 1 velmi vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 2 velmi vysoká Výroba kovů a kovodělných výrobků 3 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 4 velmi vysoká Výroba strojů a zařízení 5 vysoká Zdravotní a sociální péče 6 vysoká Těžební průmysl 7 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 8 vysoká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 10 nadprůměrná Vzdělávání 11 nadprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl 12 nadprůměrná Výroba dopravních prostředků 13 průměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 14 průměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků 15 průměrná 44

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16 průměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 17 podprůměrná Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 18 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 19 podprůměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti 20 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 21 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 22 nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 24 velmi nízká Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25 velmi nízká Veřejná správa a obrana 26 velmi nízká Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Telekomunikační a informační technologie a činnosti je odvětví s vysokou exkluzivitou vzdělávání. Nachází zde uplatnění přes dvě třetiny (68,2 %) zaměstnaných, kteří mají bakalářské vzdělání v oboru Užití počítačů a 66,2 % s magisterským vzděláním ve stejném oboru. Dále 56,1 % zaměstnaných, kteří mají bakalářské vzdělání v oboru Počítačové vědy a 52,3 % s magisterským vzděláním ve stejném oboru. Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň vzdělanostní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Vzdělávání 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 5 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 6 vysoká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 7 nadprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 8 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 9 nadprůměrná Stavebnictví 10 nadprůměrná Zemědělství, lesnictví a rybolov 11 průměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 12 průměrná Vydavatelské a mediální činnosti 13 podprůměrná Těžební průmysl 14 podprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 15 podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 16 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 17 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 18 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 19 nízká Výroba dopravních prostředků 20 nízká Výroba kovů a kovodělných výrobků 21 nízká 45

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 22 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 24 velmi nízká Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků 25 velmi nízká Výroba strojů a zařízení 26 velmi nízká Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 3. 5. O d v ě t v o v á m o b i l i t a : p ř í c h o d y d o o d v ě t v í a o d c h o d y z o d v ě t v í Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP Vzdělávání Stavebnictví Těžební průmysl indikátor flexibility 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 46

V odvětvové skupině Telekomunikační a informační technologie a činnosti je indikátor flexibility vyšší než 1, což znamená, že větší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik přešlo do stavu nezaměstnanosti. Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Telekomunikační a informační technologie a činnosti 35 % z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezlo opět v tomto odvětví. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, nadprůměrný. Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti 50,0% Zdravotní a sociální péče 43,2% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 39,3% Vzdělávání 38,9% Stavebnictví 35,8% Ubytování, stravování a pohostinství 34,9% Těžební průmysl 33,3% Výroba dopravních prostředků 27,8% Doprava, skladování a poštovní činnosti 25,6% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25,2% Veřejná správa a obrana 24,6% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23,4% Peněžnictví a pojišťovnictví 22,0% Potravinářský a tabákový průmysl 21,1% Zemědělství, lesnictví a rybolov 20,3% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 19,2% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 18,7% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 17,7% Výroba kovů a kovodělných výrobků 17,2% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16,4% Výroba strojů a zařízení 14,8% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 13,6% Výroba elektrických a optických přístrojů 13,0% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 11,9% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9,3% Vydavatelské a mediální činnosti 7,1% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚPSV, SVP Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Telekomunikační a informační technologie a činnosti je podíl příchodů z nezaměstnanosti 29 %, podíly u ostatních skupin jsou poměrně vyrovnané. Nadprůměrný mezi ostatními skupinami odvětví je podíl těch, kteří v odvětví našli jiné uplatnění (plyne to i z výše uvedené tabulky). 47

Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, 3% Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Potravinářský a tabákový průmysl Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba pryžových, plastových a Ubytování, stravování a pohostinství Výroba elektrických a optických přístrojů Těžební průmysl Dřevozpracující, papírenský a Velkoobchod, maloobchod a opravy Celkem Chemický, farmaceutický a rafinérský Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba dopravních prostředků Peněžnictví a pojišťovnictví Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Umělecké, sportovní, zábavní a další 5% Telekomunikační a informační Vzdělávání Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚPSV, SVP 4% 6% 4% 5% 5% 5% 5% 4% 3% 6% 6% 6% 5% 10% 11% 9% 12% 8% 8% 8% 9% 8% 8% 11% 17% 20% 17% 18% 22% 14% 22% 14% 27% 19% 17% 26% 16% 22% 31% 23% 28% 30% 16% 22% 35% 33% 31% 28% 6% 40% 6% 7% 11% 43% 25% 10% 46% Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Telekomunikační a informační technologie a činnosti. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti, podíl příchodů ze vzdělávání patří mezi odvětvími k nejvyšším a činí 15 %. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Vzdělávání a Potravinářský a tabákový průmysl. V odchodech z odvětvové skupiny Telekomunikační a informační technologie a činnosti jsou skupiny příchodů a odchodů z výrazně odlišné. Již rozdíl mezi příchody a odchody jsou značně rozdílné, což u většiny odvětví nenastává. Nízký je především podíl odchodu mezi nezaměstnané, což je vzhledem k dynamice a vzdělanostnímu profilu zaměstnaných tohoto odvětví pochopitelné. Podíl odchodů do jiných odvětvových skupin z celkového počtu odchodů činí 30 % a nejčastěji se jedná o odvětvové skupiny Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Výroba elektrických a optických přístrojů. 11% 16% 6% 9% 12% 10% 11% 18% 8% 14% 7% 17% 12% 25% 25% 6% 21% 9% 8% 13% 16% 10% 16% 14% 15% 17% 15% 15% 19% 18% 10% 24% 10% 15% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 8% 13% 11% 12% 18% 36% 24% 31% 11% 8% 10% 22% 13% 20% 63% 14% 52% 46% 46% 45% 45% 45% 44% 44% 43% 42% 41% 41% 40% 39% 39% 37% 36% 36% 33% 31% 29% 28% 28% 27% 27% změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti 24% 48

Odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti: Příchody a odchody přišli do odvětví odešli z odvětví (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) 7,6% 4,5% z toho: z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 17,4% 30,2% přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 25,0% 30,2% Velkoobchod, maloobchod a opravy Profesní, vědecké a technické činnosti a 5,4% motorových vozidel činnosti v oblasti nemovitostí 7,5% Vydavatelské a mediální činnosti 4,3% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 5,7% Výroba elektrických a optických Výroba elektrických a optických 3,3% přístrojů přístrojů 3,8% Výroba dopravních prostředků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 2,2% Výroba strojů a zařízení 1,9% 2,2% Stavebnictví 1,9% přišli ze vzdělávání (ze školy) odešli do vzdělávání (do školy) 15,2% 7,5% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 13,0% přišli z nezaměstnanosti 29,3% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 18,9% z toho odešli do důchodu 13,2% odešli mezi nezaměstnané 13,2% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 3. 6. V ý v o j d e m o g r a f i c k é s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e v ě k u a p o h l a v í a z m ě n a v z d ě l á n í p o d l e v ě k u 3.6.1. Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety právě u skupiny Telekomunikační a informační technologie a činnosti a také Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. 49

Odvětvová skupina Telekomunikační a informační technologie a činnosti je s průměrným věkem 37,4 let nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 5,1 roku méně. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví snížil (snížení nastalo v ČR jen u tří odvětví) o 1,2 let, zatímco mezi všemi zaměstnanými v ČR vzrostl o 3,1 let. Průměrný věk a jeho změna v odvětvích Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Snížení průměrného věku zaměstnaných v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti způsobil především pokles podílu osob ve věku 50-60 let. Zatímco v roce 2000 tvořil 22,4 % zaměstnaných v odvětví, jejich podíl do roku 2014 poklesl na 11,4 %. Stejně jako v ostatních odvětvích, i v tomto, došlo v posledních letech ke snížení podílu nejmladších osob, tedy těch mladších 30 let. Tento pokles byl však kompenzován vysokým nárůstem podílu osob ve věku 30-39 let. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 13 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o čtyři procentní body více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy nadprůměrná. V odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 81 % ze všech zaměstnaných v této odvětvové skupině. To je o 25 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR. 50

3.6.2. Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak se zvýšil podíl osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským vzděláním a to na úkor podílu osob s magisterským vzděláním. Vzdělání absolventů a osob starších 55 let Absolventi z posledních 5 let Osoby 55+ Rozdíl (absolventi osoby 55+) (v proc. bodech) ZŠ a nižší 0,0% 0,0% 0,0 SŠ bez MZ 1,4% 9,1% -7,7 SŠ s MZ 24,8% 17,9% 6,9 VOŠ a konzervatoř 3,0% 1,2% 1,9 Bakalářské 23,8% 2,0% 21,8 Magisterské 42,3% 67,8% -25,5 Doktorandské 4,7% 2,1% 2,6 Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Obecné vzdělání, který absolvovalo 3,8 % nedávných absolventů a 2,8 % osob ze skupiny starších 55 let. Obdobný rozdíl byl u oboru Užití počítačů (8,9 % u nedávných absolventů a 7,0 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Strojírenství, kovovýroba a metalurgie z 13,5 % u skupiny starších na 3,6 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů výrazně narostl podíl oborové skupiny Počítačové vědy: z 19,0 % u starších 55 let na 37,2 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů nejvyšší oborové zastoupení. Druhé nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Elektronika a automatizace. Mezi pracovníky staršími 55 let je však nejčastěji zastoupen právě obor Elektronika a automatizace. 51

Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let Tabulka obsahuje 88 % všech zaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 52