5 2001 zemìdìlské aktuality Z OBSAHU Krátké zprávy Zemìdìlská praxe Poznatky Lidská výživa Zahradnictví Poèet zemìdìlských ekologických podnikù v Evropské unii Krátké zprávy Úspìch nìmeckého agrárního obchodu Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací, Slezská 7, 120 56 Praha 2, uzpi@uzpi.cz, v elektronické podobì pouze jako soubor PDF. Vychází mìsíènì, cena 23 Kè, celoroèní pøedplatné 250 Kè Evropský statistický úøad (EUROSTAT) zjistil, že v roce 1997 hospodaøilo v celém EU (kromì Nizozemska, odkud nejsou pøesné údaje) celkem 56 700 podnikù podle zásad ekologického zemìdìlství. V následujícím roce se poèet ekopodnikù zvýšil o 42 704 (o 75 %) na 99 404. Pøes pomìrnì prudký vývoj tvoøily tyto podniky pouze 1,4 % z celkového poètu zemìdìlských podnikù v EU a obhospodaøovaly pøibližnì 2 % celkové plochy zemìdìlské pùdy. Prùmìrná výmìra ekologického podniku dosáhla 23,1 ha, byla tedy o 6,4 ha vìtší než prùmìrná výmìra podnikù všech typù. Témìø 40 % ekopodnikù z celkového poètu v EU se nacházelo v Itálii, avšak prùmìrná velikost tìchto podnikù je zde hluboko pod evropským prùmìrem. Rakouské ekopodniky se podílely na celkovém poètu v EU 20 %, ale jejich prùmìrná výmìra je podstatnì vìtší než v Itálii (tìsnì se pøibližuje prùmìrné výmìøe v EU). Nìmecko zaujímá s 9 % tøetí místo a Španìlsko se 7 % ètvrté místo, pokud jde o podíl ekopodnikù na celkovém poètu v EU. Na celkové výmìøe 2,3 mil. ha ekologicky obhospodaøované pùdy v EU se v roce 1998 podílela Itálie 25 %, Nìmecko asi 20 %, Rakousko 13 % a Španìlsko 12 %. Na tyto ètyøi èlenské státy pøipadalo 70 % veškeré ekologicky obhospodaøované pùdy, ale pouze 48 % celkové výmìry zemìdìlské pùdy v Unii. Význam ekologického zemìdìlství z hlediska podílu na celkové výmìøe zemìdìlské pùdy je v jednotlivých èlenských státech velmi rozdílný. V roce 1998 byl tento podíl nejvyšší v Rakousku (8,4 %), následuje Finsko (5,4 %), Švédsko (4,1 %), Itálie (3,9 %), Dánsko (3,5 %) a Nìmecko (2,4 %), v ostatních èlenských státech byl menší než 1 %. Ag.Eur., 2001, è. 16, s. MM/4 (Jav) Spolkový statistický úøad SRN oznámil, že po slabších výsledcích roku 1999 dosáhl nìmecký agrární export v roce 2000 dosud nejvìtšího úspìchu. Ve srovnání s pøedchozím rokem se hodnota exportu zvýšila o 6 mld. DEM (o 14 %) na celkem 49,3 mld. DEM, zatímco hodnota importu rostla pomalejším tempem, a to o 3,7 mld. DEM (o 5,4 %) na 72,9 mld. DEM. Bilance byla nadále negativní, ale deficit se zmenšil o 2,4 mld. DEM na 23,6 mld. DEM. Rozhodujícími partnery SRN v zahranièním obchodu se zemìdìlskými produkty a potravinami jsou èlenské státy EU, na nìž pøipadalo 71 % exportu a 64 % importu. Nejvýznamnìjším dodavatelem i odbìratelem agrárních produktù zùstává Nizozemsko. V roce 2000 se vývoz do této zemì zvýšil o 14,5 % na 7,1 mld. DEM a dovoz vzrostl o 2,7 % na 14,1 mld. DEM. Pozitivnì se vyvíjel také obchod se zemìmi mimo EU. Export do tìchto tøetích zemí se zvýšil o 13,4 % na 14,3 mld. DEM, zatímco import se zvýšil jen o 6,7 % na 26,5 mld. DEM. Vývoz do zemí 1
Litevská vláda schválila kvóty cukru na období 2001-2003 Krátké zprávy Konkurence výrobcù oèkovacích vakcín proti SLAK Konkurence nehrozí støední a východní Evropy (vèetnì Ruska) se sice zvýšil o 3,7 % na 5 mld. DEM, ale z tìchto zemí naproti tomu bylo dovezeno o 20 % více agrárních produktù a hodnota importu dosáhla 4,1 mld. DEM. Nejdùležitìjšími partnery Nìmecka v skupinì zemí støední a východní Evropy byly Rusko, Polsko a Maïarsko. Ag. Eur., 2001, è. 15, s. MM/12 (Jav) Litevská vláda vyhlásila tøíletý program produkèních kvót cukru jako souèást pøípravy tohoto odvìtví na aplikaci spoleèné zemìdìlské politiky EU. V prohlášení ministerstva zemìdìlství z poèátku bøezna t.r. se uvádí, že produkèní kvóta cukru na rok 2001 bude stejná jako v roce 2000, a to 112 000 t. Horní limit kvóty pro rok 2002 se zvyšuje na 122 000 t a pro rok 2003 na 130 000. Národní kvóty dosud nebyly rozdìleny mezi jednotlivé cukrovary. Litva požádala Evropskou komisi, aby cukerní kvóta po pøipojení k Unii byla stanovena na 150 000 t. Domácí spotøeba cukru však se nachází hluboce pod požadovanou kvótou a kromì toho spotøeba klesá. V roce 2000 se proti pøedchozímu roku snížila o 5 % na celkem 87 300 t. Bìhem minulé sezóny zpracovaly tøi litevské cukrovary celkem 865 000 t cukrovky a vyrobily 126 600 t bílého cukru. K 1. lednu 2001 držely rafinerie v rezervì asi 118 000 t cukru. AgFd E. Eur., 2001, è. 222, s. 11 (Jav) V letošním roce skonèí dohody firmy Bayer s nìmeckými spolkovými státy o oèkovacích vakcínách proti slintavce a kulhavce. O získání dohod na další období se nyní ucházejí konkurující chemické spoleènosti. Jak informuje agentura Reuters, vyrábí v Evropì vedle spoleènosti Bayer AG vakcínu pouze dvì skupiny britský Merial (spoleèný podnik Aventis a Marck & Co.) a nizozemská dceøiná spoleènost Intervet chemické skupiny Akzo Nobel. Dvì spolkové zemì SRN Hesensko a Sársko uzavøely dohody o dodávkách vakcín s Merialem a ostatních ètrnáct spolkových státù má desetileté smlouvy s Bayerem, jejichž platnost vyprší na konci letošního roku. Mluvèí spoleènosti Bayer uvedl, že nìkteré z tìchto zemí se dosud nerozhodly o obnovení smluv v jejich souèasné podobì kvùli pochybnostem o délce nových smluv a budoucích potøebách tìchto látek. Prozatím se uvažuje o prodloužení dosavadních smluv do roku 2002. Podle jeho slov popularitu dlouhodobých smluv narušila trvající nejistota, zda EU povolí masové oèkování proti SLAK. Pokud by bylo naøízeno nebo povoleno oèkování v SRN, mohl by Bayer zvýšit na žádost ètrnácti spolkových zemí rezervy v bance vakcín v Kolínì nad Rýnem ze 100 000 na 1,1 mil. dávek. Reuters z 12.4.2001 (Jav) Transgenním rostlinám chybí konkurenèní schopnosti. Z tohoto dùvodu se nestanou obtížnì hubitelnými pleveli a po nìkolika letech z pøirozeného ekosystému zmizí. K tomuto závìru dospìl M. Crawley (Imperial College, London) po vyhodnocení nìkolikaletých pokusù s geneticky pozmìnìnou øepkou, kukuøicí, cukrovkou a bramborami. V souèasné dobì po deseti letech od založení pokusù, nebyly nalezeny žádné transgenní plodiny. Výsledky pokusù potvrdily domnìnku, že vìtšina kulturních rostlin se nemùže v pøirozených ekosystémech dlouhodobì udržet. Angliètí odborníci však upozoròují, že výsledky platí pouze pro plodiny, které byly zahrnuty do výzkumu. DLG Mitt., 115, 2001, è. 4, s. 9 (DK) 2
Regulace svízele pøítuly již pøi velmi malé hustotì Krátké zprávy Øasy k ochranì rostlin Houby v ochranì proti skladištním broukùm a roztoèùm Svízel pøítula patøí k nejdùležitìjším jednoletým dvoudìložným plevelùm v ozimých obilninách. Vzhledem k vysokým ztrátám na výnosech a kvalitì sklizeného produktu v dùsledku zaplevelení ploch tímto plevelným druhem, je nutné k jeho likvidaci pøistoupit již pøi velmi nízkém výskytu (pøibližnì 0,1 rostlin.m 2 ). K ochranì proti svízeli pøítule doporuèují nìmeètí odborníci tyto úèinné látky: florasulam, amidosulfuron a fluroxypyr. Zatímco herbicidy obsahující fluroxypyr je možné aplikovat také v pozdìjších rùstových fázích svízele, herbicidy na bázi florasulamu a amidosulfuronu jsou urèeny k èasným aplikacím. Pøi spoleèné aplikaci herbicidù s roztokem ledku amonného postaèí nižší aplikaèní dávky. Aplikace rychle pùsobících kontaktních pøípravkù (napø. Lotus nebo Oratio) musí být velmi èasná. Pro dosažení trvalého úèinku se doporuèuje kombinace se systémovì pùsobící úèinnou látkou (napø. mecoprop-p, dichlorprop-p, amidosulfuron, florasulam). Ke kombinacím s vysokým úèinkem proti celé øadì dalších dvoudìložných plevelù patøí napø. Basagran DP + Lotus (v dávce 2,5 l.ha 1 + 0,2 l.ha 1 ), Duplosan KV + Lotus (1,5 + 0,2 l.ha 1 ), Hoestar + Hydra (20 + 200 g.ha 1 ) nebo Primus + Oratio (0,75 ml + 30 g.ha 1 ). Z kombinovaných pøípravkù je možné v SRN použít napø. Bifenal, Mextrol DP nebo Platform S, které zvláštì v kombinaci s roztokem ledku amonného dosahují velmi dobrého úèinku. Top Agrar, 2001, è. 1, s. 64 67 (DK) Obranné mechanismy rostlin je možné aktivovat nìkterými pøírodními látkami. Mezi nì patøí napø. oligosacharidy získané z hnìdých øas, které byly oznaèeny jako GL 32. Tyto látky je možné použít k ochranì rostlin proti celé øadì houbových chorob (napø. padlí, braniènatky a rzi na obilninách, skvrnitosti listù jeèmene, padlí na révì vinné, skvrnitost jabloní). Podle zprávy amerického Výzkumného centra CNRS je tøeba aplikovat GL 32 do pšenice preventivnì, po tøech dnech zaène pùsobit a chrání pšenici šest až osm týdnù. Optimální dávka je pøibližnì 38 g.ha 1. Pùsobí systémovì a dosahuje dobrého úèinku zejména proti helmintosporiózám a padlí. Ve sledu fungicidních postøikù mùže nahradit první ošetøení a podpoøit úèinnost chemických pøípravkù. Kromì toho je možné díky použití GL 32 snížit aplikaèní dávky fungicidù. Samotná aplikace GL 32 však nestaèí v pozdních rùstových fázích je nezbytné ošetøení fungicidy. V souèasné dobì probíhá v USA registraèní øízení. DLG Mitt., 2001, è. 2, s. 8 (DK) Mohou užiteèné houby ve skladech obilovin nahradit insekticidy? Výzkumný projekt amerických odborníkù byl zamìøen na studium nìkterých entomopatogenních hub a na vývoj biologického pøípravku. V dobì, kdy methyl-bromid je zakázán a organofosfáty jsou terèem kritiky, je zapotøebí hledat alternativní øešení. Podle názoru prof. Price, vedoucího tohoto výzkumného projektu, je nutné nalézt takové houby, které se ve skladech obilnin pøirozenì vyskytují a zároveò jsou schopné parazitovat na skladištních škùdcích. Na základì uspokojivých výsledkù pokusù byli zatím vybráni dva zástupci entomopatogenních hub. V laboratorních podmínkách byla úspìšnost ochrany proti skladištním broukùm témìø 100%. Dobrých výsledkù bylo dosaženo také v ochranì proti roztoèùm. Ameriètí odborníci se zamìøili rovnìž na vývoj efektivní strategie aplikace. Pravdìpodobnì bude možné aplikovat pøípravek 3
Nová kombinovaná vakcína proti salmonelóze Vliv typu krmiva na nekrotickou enteritidu brojlerù Krátké zprávy Staphylococcus a kontaminace potravin Regulace toku materiálu z pøepravních vakù obvyklým zpùsobem jako postøik. Jakmile jsou škùdci usmrceni, odumírají také houby. DLG Mitt., 2001, è. 3, s. 10 (DK) Spoleènost Intervet bude mít brzy k dispozici novou kombinovanou vakcínu, která chrání nosnice proti bakteriím Salmonella enteritidis fágového typu 4 a Salmonella typhimurium DT 104. Nová vakcína Salenvac T je inaktivovaný výrobek v adjuvantu s aluminium hydroxidem, který se poskytuje injekènì poprvé ve vìku kuøat cca 12 týdnù a pak znovu pøi pøemístìní do prostor pro nosnice. Tím, že tato vakcína zahrnuje i bakterii Salmonella typhimurium, nabízí další ochranu proti potenciální závažné kontaminaci organismu. O obou mikroorganismech je známo, že jsou pøenosné vejci, takže užívání této vakcíny mùže zajistit vìtší bezpeènost celého zásobovacího øetìzce a posílit dùvìru spotøebitelù. Poultry world, 2001, March, s. 25 (Vo) Podle zprávy pracovníka výzkumné organizace ARS amerického ministerstva zemìdìlství se ukazuje, že složky krmiva mají rùzný vliv na množství bakterií nekrotické enteritidy ve støevech brojlerù. Studie ukázala, že krmivo, ve kterém je 50 % kukuøice nahrazeno žitem, má za výsledek prudké zvýšení poètu tìchto bakterií. V pokusu byla všem brojlerùm orálnì podána dávka tìchto bakterií v prvním dnu stáøí. Poèínaje pøíštím dnem jedna polovina brojlerù dostala kukuøièné krmivo. Druhá polovina pøijala krmivo, kde byla kukuøice nahrazena žitem. Za tøi týdny byly odebrány vzorky bakterií ze støev u obou skupin. U brojlerù krmených kukuøicí se neobjevilo žádné zvýšení nebo pokles poètu bakterií nekrotické eneritidy. Ale u brojlerù, kteøí byli krmeni krmivem obsahujícím žito místo kukuøice, se zvýšil poèet tìchto bakterií ve støevì 10 až 100 krát. Poultry Digest, 59, 2000, è. 6, s. 8 (Vo) V souèasnosti probíhají prùzkumy, které se týkají možného pøenosu bakterií zpùsobujících kontaminaci potravy z drùbeže na lidi. Vìdecký pracovník z univerzity v Georgii v USA publikoval zprávu o pokusech s bakteriemi rodu Staphylococcus, které jsou spojovány s hromadnými otravami lidí z potravin. Genetická informace z bakterií izolovaných z tìchto otrav byla porovnávána s genetickou informací téhož druhu bakterií izolovaných z kuøat a ze vzorkù získaných z nemocnice v oblasti severní Georgie. Otrava potravin bakteriemi rodu Staphylococcus je pravdìpodobnì jedna z mnoha pøíèin pøípadù onemocnìní u lidí, ale vìtšina pøípadù zùstává neohlášena, protože symptomy mnohdy odezní 24 hodin po pøíjmu kontaminované potravy. Další aspekt otrav bakteriemi rodu Staphylococcus je to, že aktuální otrava je výsledkem nikoli pøijímání bakterií samotných, ale pøijímání toxinù vyprodukovaných bakteriemi. Podle studie mìly bakterie jak z drùbeže, tak z nemocnice genetickou informaci, která jim umožòovala produkovat toxiny. Avšak bakterie z nemocnice mìly schopnost produkce témìø dvojnásobnou než bakterie z drùbeže. Poultry Digest, 59, 2000, è. 6, s. 10 (Vo) Zatímco používání pøepravních vakù pro dopravu hnojiv a krmných pelet má jistì své opodstatnìní, kontrola jejich obsahu pøi vyprazdòování je jiná vìc. V nedávné dobì byly vidìt rùzné systémy, které pomáhají uživatelùm zabraòovat nekontrolované lavinì hnojiva nebo krmiva dopadat na nechtìnou plochu. Jednou z nejnovìjších konstrukcí je skandinávské zaøízení prodávané 4
Švédsko navrhuje odpovìdnost výrobcù Krátké zprávy Kontrolujte každý rok postøikovaèe Zemìdìlská praxe Varovné signály v problematice kvality masa Ing. Milan Koucký, CSc. VÚŽV Uhøínìves Systém intenzívní selekce na rychlý rùst, vysokou hmotnost jateèných tìl a jejich zmasilost jako dùsledek genetického pokroku, pøináší na druhé stranì v souèasnosti následné problémy se zdravotním stavem zvíøat a jakostí masa. nyní ve Velké Británii firmou Nordic Star. Jednotka má ventil, který se pøipevòuje k výtokovému hrdlu vaku. Má trubkový nástavec, kterým lze hnojivo nebo krmivo usmìròovat na požadovaná místa. Tento ventil lze pøemis ovat z jednoho vaku na druhý. Odolává tlaku vyvolávaném až 1000 kg materiálu. Cena je 59 GBP. Farmers Weekly, 134, 2001, è. 11, s. 80 (Š ) Švédská vláda pøipravila návrh zákona o odpovìdnosti výrobcù za elektrické a elektronické odpady. Výrobce, souèasnì ale i dovozce nebo distributor, by mìl být povinen bezplatnì odebírat starý spotøebiè pøi nákupu nového, informovat domácnosti o zpìtném odbìru, svùj systém odbìru konzultovat s místními úøady, zpracovávat odpad environmentálnì pøijatelným zpùsobem, informovat provozovatele recyklaèních zaøízení o složení elektrického a elektronického odpadu, poskytovat agentuøe pro ochranu životního prostøedí údaje potøebné k zajištìní shody s legislativou. Tato povinnost se nebude vztahovat na chladnièky a mrazicí boxy, za které nesou zodpovìdnost místní úøady. Odpadové fórum, 2001, è. 4, s. 6 (Š ) Britská asociace zemìdìlských inženýrù AEA doporuèuje testovat postøikovaèe každý rok. Toto opatøení pomùže farmáøùm zaruèit bezpeènost ošetøovaných plodin, zøetelnost aplikace a vyhovìt požadavkùm vlády cílenì omezovat škodlivý vliv aplikovaných pesticidù na životní prostøedí. Ve Velké Británii existuje právì pøi AEA vypracovaná technologie (schéma) testování postøikovaèù, podle které byly zjištìny stále se opakující závady. V roce 2000 bylo podrobeno testùm 1000 postøikovaèù, pøi kterých celá jedna tøetina vyžadovala opravy. Nejèastìji se opakujícími závadami byly opotøebené trysky, které mohou zavinit nepøesné aplikaèní dávky. Farmáøi a provozovatelé postøikovaèù vyžadují úèinnou a pøesnou aplikaci, bezpeènost obsluhy a spolehlivou funkci. Nabízený Sprayer Test je nyní k dispozici již na 57 støediscích v Anglii a Skotsku. Test postøikovaèe pøijde na 145 GBP v závislosti na jeho stavu. Farmers Weekly, 134, 2001, è. 11, s. 80 (Š ) Maso jako základní potravina je složitý biochemický systém, který nelze hodnotit staticky, nýbrž dynamicky se znalostí a akceptováním probíhajících zmìn pøi skuteènosti, že každý šlechtitelský zásah v chovech hospodáøských zvíøat vyvolá i patøiènou fyziologickou odezvu. V øadì odborných pojednání z poslední doby zahrnujících hodnocení jakosti masa se uvádí, že jako základní mìøitelný znak kvality tohoto produktu je hodnota ph mìøená do 1 hodiny po porážce v definované topografické partii jateèného tìla. Tento názor je však tøeba doplnit o nìkolik faktù. Extrémnì jednostranný a dlouhodobý selekèní tlak pøi šlechtìní na zmasilost bez zohlednìní vlivu prostøedí a pøedevším výživy, pøinesl v uplynulých 20 letech do hodnocení jakosti masa nový problém, a sice odlišný prùbìh biochemických procesù ve svalech jateèných zvíøat a to jak v premortálním, tak postmortálním období. Postmortální biochemické zmìny v mase prasat zpùsobují jakostní vady typu PSE (pale bledé, soft mìkké, exudative vodnaté) vlivem rychlého odbourávání zásobní energetické složky (glykogen), což vyvolává snížení hodnoty ph, èásteènou denaturaci bílkovin a uvolnìní vìtšího množství bunìèné š ávy (ztráty odkapem). Takové maso pak vykazuje vyšší ztráty celkové tržní hmotnosti pøi chlazení i tepelné úpravì, není vhod- 5
Zemìdìlská praxe 1. Výživové znaky krùtího masa Genotyp Pohlaví BUT-BIG 6 krocan krùta Partie: Prsní sval Prùmìr Voda % 74,60 72,6 Bílkoviny % 23,20 22,9 Tuk % 1,14 3,43 Cholesterol g.kg 1 0,40 0,65 Stehenní sval Prùmìr Voda % 74,171,6 Bílkoviny % 18,7 19,5 Tuk % 5,2 7,5 Cholesterol g.kg 1 0,75 0,8 2. Technologické znaky jakosti krùtího masa né pro výsek ani jako surovina pro další technologické zpracování, což je hospodáøsky i spotøebitelsky nevyhovující. Uvedené skuteènosti jsou varující zejména s pøihlédnutím k detailním analýzám zveøejnìných výsledkù testovaných 18 hybridizaèních programù chovu prasat v ÈR, kde 8 chovatelských sdružení (47%) vykazovalo nízkou technologickou kvalitu masa jateèných prasat, z toho pak 3 zcela neuspokojivou (výskyt PSE 27 33%). Z dané skuteènosti je zøejmé, že doposud uvažovaná hodnota ph1 jako klíèový mìøitelný znak nemùže zdaleka charakterizovat celkovou jakost masa. K posouzení kvality je tøeba souèasnì stanovit pøedevším barvu, obsah intramuskulárního tuku a odkap bunìèné š ávy. Je samozøejmé, že tato sledování se nemohou provádìt v bìžných jateèných provozech, ale musí se stát souèástí testací hybridních prasat ve stanièních podmínkách. V mnoha vyspìlých zemích již tyto znaky do hodnocení a posouzení kvality finálního produktu zahrnují (Rakousko, Švýcarsko, Francie, Dánsko, Nìmecko). Pro dùkaz znaèné variability hodnot ph1 a jako pøíklad lze pøedložit studii mìøení provedených ve VÚŽV Uhøínìves na souboru jateènì opracovaných krùt a krocanù jednotného genotypu. Výsledky tìchto šetøení jsou uvádìny proto, že v poslední dobì zahranièní informace referují o výskytu masa s vadou PSE i u tìžkých krùt, což evidentnì zajímá hlavní producenty i nejvìtší spotøebitele krùtího masa (USA, Kanada, Velká Británie a další). Rozdíly ve výživových a technologických znacích jakosti krùtího masa a variabilitu hodnot ph dokumentují tabulky 1 3. Dietnìjší charakter prsních partií oproti svalovinì stehen u krocanù urèuje nižší obsah tuku v mase. U krùt byl obsah intramuskulárního tuku v prsní svalovinì vyšší oproti krocanùm prakticky o trojnásobek, zatím co ve svalovinì stehen èinilo navýšení v indexu 144%. Hladina celkového cholesterolu byla vždy vyšší u krùt a to jak v prsním i stehenním svalstvu, obecnì pak, bez pøihlédnutí k pohlaví, vždy ve svalovinì stehen, což pøímo souvisí s vyšším obsahem tuku v této partii. Z uvedeného pøíkladu je dále zøejmé zvyšování ztrát odkapem v èase a to jak u obou pohlaví tak i partií. Nejvyšší variabilitou hodnot ph1 se prezentovala svalovina stehen u krùt, kdežto krocani se projevili nejvyrovnanìjšími hodnotami u obou jateèných partií. Hodnoty ph1 bez odlišení pohlaví kolísaly u prsní svaloviny od 5,53 do 5,92, zatím co svalstvo stehen zaznamenalo mezní rozpìtí 5,73 6,20. Hodnoty ph24 se Pohlaví Partie Ukazatelé barva odkap š ávy ph % remise 24 h 48 h 124 Krocan prsní sval prùmìr 37 2,3 3,3 5,86 6,00 stehenní sval prùmìr 38 1,3 2,3 5,94 6,14 Krùta prsní sval prùmìr 39 1,8 2,7 5,75 6,07 stehenní sval prùmìr 37 2,9 3,5 5,89 6,16 6
3. Variabilita hodnot ph1 a ph24 v krùtím mase (partie) Pohlaví Partie Poèet mìøení ph1 ph24 Krocan prsní sval 1. 5,87 6,05 2. 5,82 6,16 3. 5,82 5,80 prùmìr 5,84 6,00 stehenní sval 1. 6,04 6,45 2. 6,016,05 3. 5,77 5,92 prùmìr 5,94 6,14 Krùta prsní sval 1. 5,53 5,99 2. 5,92 6,06 3. 5,79 6,15 prùmìr 5,75 6,07 stehenní sval 1. 6,20 6,32 2. 5,73 5,95 3. 5,75 6,20 prùmìr 5,89 6,16 pohybovaly u prsní svaloviny na úrovni 5,80 6,16 a ve svalovinì stehen 5,92 až 6,45. Obecnì je možno konstatovat velmi dobrou vaznost krùtího masa, což je dùvodem k vhodnému využití pro další výrobní zpracování. Uvedená sdìlení je možno považovat za informativní v rámci problematiky produkce krùtího masa a vzhledem k vzrùstající oblibì i významu též za námìt pro aktivity výzkumu v dané oblasti. Zemìdìlská praxe Vliv doplòku biotinu v krmných dávkách na užitkovost krav v rané laktaci Pracovníci státní univerzity v Ohio v USA zkoumali vliv krmných dávek s doplòkem biotinu (0, 10 nebo 20 mg/den) na užitkovost vysokoproduktivních holštýnských krav v raném období laktace (celkem 45 krav; 18 prvotelek a 27 krav, které se telily víckrát). Poznatky Podávání doplòkù biotinu zaèalo 14 dní pøed telením a pokraèovalo do 100. dne laktace. Odebíraly se krevní vzorky ve 14. dni pøed otelením a vzorky mléka a krve pøi otelení a ve 30., 60. a 100. dni laktace. V pøíjmu sušiny bìhem laktace nebyl mezi typy krmných dávek rozdíl (19,7 kg/den). Produkce mléka se s doplòováním biotinu lineárnì zvyšovala (36,9 kg s doplòkem 0 mg, 37,8 kg s 10 mg a 39,7 kg mléka/den s 20 mg biotinu/den v krmné dávce). Doplòky biotinu nemìly vliv na procento mléèného tuku a èistého proteinu nebo produkci tuku, ale lineárnì zvýšily produkci èistého proteinu. Doplnìk biotinu zvýšil koncentrace biotinu v plazmì a mléce ve všech stadiích laktace. U krav krmených doplòkem biotinu byla koncentrace biotinu v plazmì a mléce (kolostru) po otelení vyšší než v jiných stadiích. V jednom pomocném pokusu nebyla koncentrace biotinu v plazmì v pøípadì krmných dávek s doplòkem 20 mg biotinu na den bìhem 14 dní v polovinì období stání na sucho tak vysoká, jako v pøípadì krmných dávek s dávkou biotinu 20 mg/den posledních 14 dní bøezosti. To naznaèuje, že koncentraci biotinu v plazmì zmìnily události spojené s porodem. Doplòkem biotinu nebyla ovlivnìna koncentrace glukózy, inzulínu, neesterifikovaných mastných kyselin v plazmì a molární proporce tìkavých mastných kyselin v bachoru. Doplnìk biotinu nemìl žádný vliv na zmìny tìlesné hmotnosti nebo kondici. Ukazatele mobilizace tìlesného tuku nebyly doplòky biotinu ovlivnìny a to naznaèuje, že zmìny ve štìpení živin nebyly odpovìdné za zvýšenou produkci mléka. Doplnìk biotinu lineárnì zvyšoval produkci mléka a proteinù, ale mechanismus pùsobení, který zpùsoboval tato zvýšení, nebyl urèen. Doplnìk biotinu možná zvýšil produkci mléka prostøednictvím zvýšené produkce glukózy nebo zvýšené stravitelnosti vlákniny. Jsou potøebné další experimenty, které by prozkoumaly tyto hypotézy. Dairy Science, 84, 2001, è. 2, s. 498 (Vo) 7
Transgenní kráva s odolností proti mastitidì Výzkumníci z organizace Agricultural Research Service (ARS) amerického ministerstva zemìdìlství a univerzity ve Vermontu vytvoøili klon èistokrevné jerseyské krávy, jejíž buòky mohou poskytovat biotechnologickou obranu proti zánìtu mléèné žlázy mastitidì. Poznatky Nepodceòujte napadení obilnin houbami rodu Fusarium! V dùsledku èasného napadení ještì zelených klasù houbami rodu Fusarium (zejména F. graminearum a F. culmorum) dochází ke zbìlení jednotlivých kláskù (parciální hluchost klasù) a postupnému scvrkávání obilek. Uplyne pøinejmenším ještì rok, než kráva Annie narozená v bøeznu 2000 zaène produkovat mléko a vìdci budou moci zahájit testování odolnosti vùèi této chorobì. Aèkoliv nejde o první klonovanou krávu, Annie je první, která je geneticky pozmìnìna genem využitelným pro zemìdìlské úèely. Ztráty zpùsobené mastitidou stojí roènì americké farmáøe okolo 1,7 miliardy dolarù vèetnì pøíjmù za mléko. Okolo 30 % pøípadù mastitidy u dojnic je zpùsobeno bakterií Staphylococcus aureus, která nièí buòky vyluèující mléko v mléèné žláze zvíøete. Vìdci doufají, že Annie bude odolávat útokùm na tyto buòky vyluèováním pøídavného proteinu zvaného lysostafin. Antibiotika jsou úèinná pouze u asi 15 % krav infikovaných bakterií S. aureus, takže chovatelé dojnic jsou nuceni vyøadit tyto krávy ze svých stád. Avšak lysostafin mùže nabídnout alternativní obranu vèlenìnou biologickým inženýrstvím do bunìk zvíøat. Vìdci z laboratoøe Gene Evaluation & Mapping Laboratory (GEML) organizace ARS zkoušeli také identifikovat pøirozenì se vyskytující geny odolnosti, ale bylo jich nalezeno velmi málo. A bioinženýrsky vytvoøená nebo pøirozenì se vyskytující odolnost by mohla snížit únik financí, snížit nadmìrné užívání antibiotik a zajistit tím další prospìch pro zdraví veøejnosti. Pøi pokusech v roce 1999 se sedmi transgenickými typy myší produkujících lysostafin, likvidoval tento protein úèinnì bakterie Staphylococcus aureus jak v mléèné žláze geneticky modifikovaných hlodavcù, tak v jejich mléce. Vìdci se zamìøili na bakterii Staphylococcus aureus, protože patøí mezi nejvirulentnìjší patogeny zpùsobující mastitidu a zpùsobuje okolo 30 % všech infekcí u krav. Gen pro lysostafin pochází z benigního druhu Staphylococcus simulans, který konkuruje svému virulentnímu pøíbuznému. Testování myší produkujících lysostafin v laboratoøi v širokém mìøítku pomùže výzkumníkùm zjistit, které výsledky pozorované u tìchto transgenních hlodavcù budou aplikovat na Annie a její potomstvo. Avšak praktickou aplikaci technologie klonování bude možno provádìt až za nìkolik let. Feedstuffs, 73, 2001, è. 4, s. 22 (Vo) Fuzariózy mohou v letech s extrémnì vysokým výskytem (napø. v letech 1987 a 1998 v SRN) pùsobit vysoké ztráty na výnosech (až 50 %). Kromì toho produkují fuzária mykotoxiny (napø. deoxynivalenol DON, zearalenon nebo nivalenol NIV), které mohou pøi vyšších koncentracích ohrožovat zdraví lidí i zvíøat. K preventivním ochranným opatøením patøí: používání zdravého nebo moøeného osiva, støídání plodin (napadení mùže podporovat také kukuøice), odstranìní rostlinných zbytkù z povrchu pùdy, volba odrùd (více ohroženy jsou krátkostébelné odrùdy a odrùdy se vzpøímenými kompaktními klasy), dostateèné hnojení draslíkem. Je potøeba pamatovat také na to, že riziko výskytu fuzarióz se zvyšuje v dùsledku minimálního zpracování pùdy. Jak uvádìjí nìmeètí odborníci, ohroženy jsou zejména porosty tritikale založené bezorebným postupem a dále pšenice po kukuøici ve spojení s vysoce náchylnými odrùdami (napø. Hanseat, Ritmo, Bandit, Rialto, Vivant, Efal, Haven, Bourbon a Versailles). Úplné vylouèení pluhu je rovnìž tøeba zvážit pøi pìstování obilniny po obilninì a na stanovištích, kde po sklizni kukuøice zùstává na povrchu pùdy vysoký podíl kukuøièné slámy. Systém fungicidní ochrany by mìl být sestaven tak, aby bylo možné cílené ošetøení ve fázi kvetení. Tomu by mìl pøedcházet postøik zpravidla širokospektrým foliárním fungicidem proti Septoria tritici a dalším chorobám (ve fázi sloupkování, nejlépe DC 34 37). Postøik proti fuzáriím je potom možné aplikovat již ve 8
Poznatky Háïátko zhoubné na postupu Již pøed nìkolika lety byl v rùzných øepaøských oblastech Nìmecka opìt zaznamenán silnìjší výskyt háïátka zhoubného (Ditylenchus dipsaci). Do poloviny 90. let se napadení cukrovky objevovalo pouze lokálnì. V souèasné dobì mùže docházet na vìtších plochách až ke 40% ztrátám na výnosech. fázi metání za podmínek optimálních pro infekci, tedy pøi teplotách nad 18 C a srážkách vyšších než 5 mm za den. Proti fuzáriím jsou úèinné pouze fungicidy na bázi tebuconazolu (Folicur, Pronto Plus) nebo metconazolu (Caramba). Úèinek je však zajištìn pouze tehdy, pokud ošetøení probìhne dva dny pøed nebo po infekci. Tìmito fungicidy lze dosáhnout maximálnì 50 až 60% úèinnosti. Problematický je rovnìž nepostaèující úèinek pøípravkù Pronto Plus a Caramba proti Drechslera tritici-repentis. Tato houba má podobné nároky na teplotu a vlhkost jako Fusarium sp. Zvláštì krátkostébelné odrùdy jsou k této houbì vysoce náchylné. Jak zdùrazòují nìmeètí odborníci, nelze problém fuzarióz øešit pouze fungicidními postøiky. Po úplném vylouèení pluhu je zapotøebí peèlivì zvážit výbìr odrùd. V SRN je v souèasné dobì k dispozici jen nìkolik odrùd s velmi dobrou rezistencí vùèi fuzáriím (Bussard, Batis, Atlantis). Existuje však celá øada dobrých odrùd vìtšinou dostateènì rezistentních (napø. Ludwig, Pegassos, Magnus, Dream, Flair, Semper a Greif). Top Agrar, 2001, è. 1, s. 78 79 (DK) Za pøíèiny vìtšího výskytu se považují: zavleèení infikovaným osivem leguminóz, intenzivní pìstování kukuøice a krmných plodin, pìstování krmné cukrovky, rozšiøování chlévskou mrvou a absence vhodných nematocidù. Silné napadení cukrovky tìmito háïátky však bylo zjištìno i na plochách s pravidelnì se opakujícím osevním sledem cukrovky, ozimé pšenice a ozimého jeèmene, popø. ozimé pšenice. Výskyt háïátek ovlivòuje pøedevším druh pùdy a poèasí. Napadení podporuje chladné a vlhké poèasí, zejména pøi výsevu a vzcházení cukrovky. Pøi èasném napadení rostlin cukrovky dochází k zbrzdìní rùstu. Vegetaèní vrchol bývá poškozen a na koøenovém krèku se vytváøejí zduøeniny. V prùbìhu léta se objevuje poškození bulev. Zpoèátku je možné v horní tøetinì pozorovat strupovité nekrotické skvrny. Pozdìji je napadena celá bulva. Listový aparát zùstává relativnì dlouho neporušený, protože vodivé dráhy nejsou háïátky poškozeny. Listy postupnì svìtlají a poléhají a rostliny pomalu odumírají. Hniloba doprovázená silným zápachem zkázu dokoná. Háïátka se rozmnožují na rozhraní mezi zdravým a napadeným pletivem. Èasto nelze symptomy napadení rozpoznat vèas. Za normálního letního poèasí s obdobími sucha, která trvají nìkolik týdnù, postupuje prùbìh choroby pomaleji než v deštivých vlhkých letech, jako napø. v roce 2000. Dùsledek: chorobu je možné zjistit èasto teprve krátce pøed nebo pøímo pøi sklizni cukrovky. Hnilobný proces však pokraèuje i na sklizené cukrovce. To vede pøi uskladnìní v krechtech k vytvoøení ohnisek hniloby. Proto je bezprostøednì po sklizni nutný transport do cukrovaru, separátní uložení a pøímé zpracování. Pokud se s napadením cukrovky poèítá nebo se objeví v porostu poprvé, je možné cukrovku již na zaèátku kampanì, tedy v polovinì záøí, sklidit a zpracovat, a tak minimalizovat ztráty na výnosech. K ochranì cukrovky proti háïátku zhoubnému nejsou v souèasné dobì k dispozici ani chemické, ani biologické pøípravky. V prvních pokusech v roce 2000 se proto zjiš oval nematocidní úèinek (vedlejší úèinek) insekticidních granulátù. V pokusech se zkoušely následující varianty: kontrola, Curaterr 5G (0,75 g. m 1 ), Counter 2G (0,75 a 1,25 g. m 1 ), Oncol 5G 9
Poznatky Expanze obchodu je základním cílem souèasné a budoucí zemìdìlské politiky USA Ministrynì zemìdìlství v nové vládì USA Ann Venemanová letos v dubnu ve svém zásadním vystoupení o problémech amerického a svìtového zemìdìlství zdùraznila, že rozšíøení agrárního exportu je základním cílem zemìdìlské politiky USA. (1,00 g. m 1 ) a Nemathorin 10G (0,50 g. m 1 ). Granuláty byly aplikovány po výsevu cukrovky. Pøi malé hustotì populace cystotvorných háïátek a støední až vysoké hustotì populace volnì žijících háïátek nebyly od vzcházení do zapojení porostu pozorovány žádné pøíznaky napadení. První symptomy poškození byly zjištìny koncem srpna až zaèátkem záøí. V první øíjnové dekádì byla cukrovka na pokusných stanovištích ruènì sklizena a byly hodnoceny symptomy poškození. Hmotnost bulev, cukernatost a obsah látek se zjiš oval v cukrovaru Jülich AG. Na pokusných plochách se zjiš ovalo napadení takto: jednak byl po odstranìní chrástu stanoven poèet napadených bulev na pozemek a jednak se napadení vyhodnocovalo v cukrovaru, po omytí bulev (1 = bez napadení, 9 = silné napadení). Výsledky obou postupù se shodovaly. Úèinek rùzných granulátù na výtìžnost rafinády byl následující: Curaterr 5G (0,75 g.m 1 ) a Nemathorin 10G (0,50 g.m 1 ) 106 %, Counter 2G (0,75 g.m 1 ) 102,5 %, Counter 2G (1,25 g.m 1 ) 102 %, Oncol 5G (1,00 g.m 1 ) 97,5 % (kontrola 100 %). Na základì pokusù byl hodnocen úèinek tìchto granulátù na výskyt háïátka zhoubného výrazný úèinek zajiš oval Curaterr 5G (0,75 g.m 1 ) a Nemathorin 10G (0,50 g.m 1 ). Pokusy tedy ukázaly, že rùzné granuláty vykazují nematocidní úèinek. V budoucnu se poèítá s dalšími pokusy, které by mìly objasnit, zda je možná ochrana proti háïátku zhoubnému pìstováním nepøátelských rostlin. Top Agrar, 2001, è. 3, s. 96 99 (DK) Toto stanovisko má zásadní význam pro formování nového zemìdìlského zákona USA, který bude definovat vládní zemìdìlskou politiku pro ètyøleté období 2003 2007 (jeho návrh má být definitivnì schválen do konce pøíštího roku) a pro pozice USA pøi nadcházejících jednáních o zemìdìlství v rámci Svìtové obchodní organizace (WTO). Ministerstvo zemìdìlství (USDA) bude provádìt agresivní obchodní politiku zahrnující nové kolo jednání WTO, vytvoøení Oblasti volného obchodu Ameriky (Free Trade Area of Americas FTAA) a dùsledné monitorování politiky narušující mezinárodní obchod, protože pøekážky zemìdìlského obchodu a subvence pokøivující produkci znamenají stálé zvyšování nákladù, jež zatìžují spotøebitele, výrobce i exportéry v celém svìtì. USA mohou získat mnoho výhod z další liberalizace agrárního obchodu, vzhledem k tomu, že prùmìrné clo platné všeobecnì ve svìtovém obchodu se zemìdìlskými a potravináøskými komoditami pøesahuje 60 %, zatímco USA uplatòují celní tarif 12 %. Rozšíøení obchodních pøíležitostí by však podle slov ministrynì mìlo jasné dùsledky pro domácí zemìdìlskou politiku. Pùjde zejména o zmìnu politiky, která umìle zvyšuje ceny omezováním nabídky a poskytováním komoditních subvencí pokøivujících produkci. Vnitøní politika umìle zvyšující ceny také redukuje domácí spotøebu, omezuje konkurenèní schopnost USA na zahranièních trzích a èiní vlastní domácí trh atraktivnìjší pro zahranièní výrobce. Rozšíøení subvencí na více komodit (napø. olejniny) by mohlo zpùsobit potíže pøi budoucích jednáních WTO. Každá nová úspìšná zemìdìlská politika musí sledovat velmi jemnou linii zajiš ování adekvátní bezpeènostní sítì bez podporování závislosti na vládì. Státní subvence by nemìly brzdit pøizpùsobování produkce a trhù, které musí nezbytnì probìhnout, aby se vzchopily jak zemìdìlské ceny, tak dùchody farmáøù. Paní Venemanová se kriticky vyjádøila k problému podpùrných balíkù pro far- 10
Poznatky Závislost Chorvatska na dovozech živoèišných produktù Poèetní stav skotu v Chorvatsku se za posledních deset let snížil o témìø 50 % na celkem 427 000 kusù v roce 2000. máøe poskytovaných ad hoc, které zmíròují symptomy pacienta, aniž by léèily jeho nemoc. Vedle rozšíøení agrárního zahranièního obchodu jmenovala další priority, mezi nimi redukování danì uvalené na farmáøe; výzkumy nezávadnosti potravin a životního prostøedí; rozvoj biotechnologií a obnovitelné zdroje energie. Zámìr nové vlády rozšíøit obchodní pøíležitosti je podle ministrynì v souladu se zájmy farmáøù, kterým by tato politika mìla vyhovovat. Také pøi slyšení, které se konalo od poloviny února letošního roku v zemìdìlském výboru Snìmovny reprezentantù o pøíštím zemìdìlském zákonu, požadovala vìtšina zástupcù komoditních skupin a farmáøských organizací rozšíøení zahranièního obchodu. Podle parlamentních komentátorù vìtšina tìchto skupin požaduje pokraèování tradièních podpùrných programù (doporuèují nìkteré formy proticyklických programù podpory dùchodù) a nìkolik málo skupin je pro výraznìji tržnì orientovaný pøístup k zemìdìlskému sektoru a pro menší výdaje na podpùrné programy. AgFd, 2001, è. 63, s. 41 (Jav) Takový pokles podle stanoviska chorvatského Státního statistického úøadu zpùsobilo nìkolik faktorù, mezi nimi válka se Srbskem, ztráta tradièních exportních trhù, nedostatek investic a nízká úroveò státní podpory (výjimku tvoøí silné subvencování produkce mléka). Chov skotu je klíèovým odvìtvím živoèišné produkce, na níž se podílí pøibližnì 40 %. Více než 90 % skotu je soustøedìno v malých rodinných podnicích, které dávají pøednost chovu krav s dvojí užitkovostí. Roèní produkce hovìzího masa dosáhla v loòském roce asi 30 000 t, domácí spotøeba se odhaduje na 55 000 až 60 000 t. Produkce mléka dosáhla asi 650 mil. litrù, zatímco roèní spotøeba èinila asi 830 mil. litrù. Vlastní produkce hovìzího masa a mléka nestaèí v posledních letech uspokojit domácí spotøebu, což se projevuje v závislosti na dovozech. Chorvatsko je pravidelným dovozcem živých zvíøat, zmrazeného hovìzího masa, surového mléka a mléèných produktù. Odvìtví prasat zaujímá druhé nejvýznamnìjší místo v živoèišné výrobì. V roce 2000 èítaly stavy prasat celkem 1,2 mil. kusù. V minulém roce byl zaznamenán ve srovnání s rokem 1999 prudký pokles (o 9,5%), od roku 1990 se poèet prasat snížil o 22 %. Stejnì jako v jiných odvìtvích živoèišné výroby zajiš ují produkci vepøového masa pøevážnì malé rodinné podniky (drží 75 % všech prasat). Produkce vepøového masa za loòský rok dosáhla asi 145 000 t, domácí spotøeba èinila asi 160 000 t. Chorvatsko je pravidelným dovozcem vepøového masa. K vyrovnání rostoucího deficitu na vnitøním trhu byla chorvatská vláda nucena vyhlásit snížení importních celních sazeb s platností od ledna 2001. Chorvatští zemìdìlci drželi v roce 2000 celkem asi 528 000 ovcí, což je o 8 % více než v pøedchozím roce. Roèní produkce ovèího a jehnìèího masa se odhaduje na 4 000 až 5 000 t, spotøeba na 6 000 t. Stavy drùbeže se v roce 2000 zvýšily proti pøedchozímu roku o 3,5 % na celkem 11,3 mil. kusù. Na celkovém poètu drùbeže se v minulém roce podílely slepice 93 %, kachny 2 %, krùty 2 % a husy 3 %. Chorvatsko bylo loni ve výrobì drùbežího masa plnì sobìstaèné spotøeba se odhaduje na 69 000 t, zatímco produkce dosáhla 72 000 t. Chov drùbeže v souèasné dobì pøedstavuje jediné odvìtví živoèišné výroby, v nìmž není Chorvatsko závislé na dovozech. 11
Vývoj poètu hospodáøských zvíøat v Chorvatsku 1990 až 2000 (v tis. ks) 1990 1997 1998 1999 2000 Skot 830 451443 438 427 Prasata 1 573 1 175 1 166 1 362 1 233 Ovce 751452 427 488 528 Drùbež 17 102 10 945 9 959 10 871 11 256 Zdroj: Státní statistický úøad Chorvatska Subvencování a nová orientace kanadského zemìdìlství Kanadský ministr zemìdìlství Lyle Vanclief na zaèátku bøezna oznámil, že vláda uvolòuje na letošní rok pro farmáøe dalších 500 mil. CAD subvencí ze státního rozpoètu. Poznatky Prognóza svìtové bilance øepky 2001/ 2002 Podle prognózy ministerstva zemìdìlství Kanady (AAFC) dosáhne v roce 2001/2002 svìtová produkce øepky/kanoly 36,90 mil. t, což je asi o 2 % ménì než v roce 2000/ 2001 a o 13 % ménì než v roce 1999/2000. AgFd E. Eur., 2001, è. 223, s. 30 (Jav) Tyto prostøedky jsou k dispozici pro všechny kanadské farmáøe, všechny komodity a všechny provincie. Peníze budou rozdìleny mezi jednotlivé výrobce na základì provinèních programù. Tradiènì na každých 60 CAD federálních subvencí pøidávaly provinèní vlády 40 CAD ze svých rozpoètù. Na základì této formule získají nyní farmáøi 500 mil. CAD nových subvencí z federálního rozpoètu plus 330 mil. CAD z provinèních rozpoètù. Tyto èástky pøibudou k dosavadním 1,8 mld. CAD, které jsou financovány na základì propojených federálních a provinèních programù podpùrné sítì pro zemìdìlství. Celkem tedy v roce 2001 dosáhnou subvence na podporu dùchodù kanadských farmáøù 2,63 mld. CAD. Tato suma je dosud nejvyšší od roku 1995, kdy kanadská vláda vyrovnala subvence na dopravu obilovin. Ministr zemìdìlství v projevu k pøedstavitelùm Kanadské zemìdìlské federace (CFA) zdùraznil, že dodateèná subvence by mìla zmírnit neuspokojivou ekonomickou situaci, v níž se nachází mnoho kanadských farmáøù. Kanadské farmy se musí podle ministra soustøedit na zvyšování konkurenèní schopnosti zemìdìlství. V Kanadì nyní pùsobí podle CFA celkem asi 276 000 farem. Organizace zastupující tyto farmy nejsou spokojeny se souèasnou sumou dodateèných subvencí a požadují, aby centrální vláda ji zvýšila na 900 mil. CAD a aby provinèní vlády uvolnily ze svých rozpoètù dodateèných 600 mil. CAD. Prosazují, aby se úroveò subvencování vyrovnávala na úroveò podpory, kterou mají farmáøi v USA a Evropské unii. Na oèekávanou kritiku ze strany farmáøù reagoval ministr zemìdìlství prohlášením, že chce s pøedstaviteli zemìdìlských organizací a provinèních vlád jednat o dlouhodobé zemìdìlské politice. Podle ministerstva se má kanadské zemìdìlství více soustøedit na zájem spotøebitelù, výrobu bezpeèných potravin a ochranu prostøedí. K tomuto cíli mají být zamìøeny inovace, diverzifikace a rùst výroby. Kanada má získat vedoucí postavení ve svìtì. pokud jde o zemìdìlskou produkci šetrnou k životnímu prostøedí a produkci bezpeèných potravin. Zemìdìlství by se mìlo pøizpùsobit mìnící se realitì a hledat konkurenèní výhody založené na uspokojování rostoucích nárokù spotøebitelù v Kanadì i v zahranièí. Feedstuffs, 2001, è. 10, s. 20 (Jav) Tento vývoj je zpùsoben hlavnì omezením osevních ploch, kdežto zmìny hektarových výnosù mají ménì podstatný vliv. AAFC odhaduje, že svìtová spotøeba øepky klesne v letošním tržním roce proti roku 2000/2001 o 5 % na nejnižší úroveò od roku 1998/99, a to kvùli omezenìjší nabídce, nízkému zisku zpracovatelù a nízkým cenám rostlinných olejù. Pøedpokládá také, že dojde k omezení svìtového obchodu s øepkovým semenem o 10 %. Podstatný pokles produkce øepky/kanoly se oèekává v Kanadì, protože farmáøi omezují letošní osevní plochy asi o 10 % ve prospìch ekonomicky výnosnìjší pšenice a speciálních plodin. Ceny 12
Poznatky Svìtová bilance øepkového semene, oleje a šrotu (v mil. tun) 2001/2002 2000/2001 1999/2000 Øepkové semeno/kanola Poèáteèní zásoby 2,25 3,94 2,20 Produkce Èína 11,00 11,000 10,13 Evropská unie 9,40 9,22 11,32 Kanada 6,17 7,12 8,80 Indie 4,25 4,40 5,11 Austrálie 1,60 1,60 2,43 USA 1,00 0,92 0,62 Ostatní zemì 3,48 3,34 3,88 Svìtová produkce celkem 36,90 37,60 42,29 Svìtová nabídka 39,15 41,54 44,49 Svìtová spotøeba 37,40 39,29 40,55 Pøevodní zásoby 1,75 2,25 3,94 Svìtový obchod 9,00 9,96 11,04 Øepkový olej Poèáteèní zásoby 0,62 0,67 0,47 Produkce 11,94 13,13 13,59 Celková nabídka 12,56 13,80 14,06 Celková spotøeba 11,96 13,18 13,39 Pøevodní zásoby 0,60 0,62 0,67 Svìtový obchod 2,50 2,75 2,97 Øepkový šrot (pokrutiny) Poèáteèní zásoby 0,32 0,43 0,31 Produkce 19,60 21,65 22,34 Celková nabídka 19,92 22,08 22,65 Celková spotøeba 19,62 21,76 22,22 Pøevodní zásoby 0,30 0,32 0,43 Svìtový obchod 4,00 4,18 4,35 Pramen: Agriculture and Agri-Food Canada; USDA Agra Eur., 2001, è. 1944, s. M/9 10 mohou propadnout až na 240 280 CAD/t (sklady ve Vancouveru), což je nejnižší úroveò od roku 1986/87. Avšak ani tato nízká cena nepøispìje k udržení dosavadního objemu kanadského exportu kanoly, protože na svìtových trzích je slabá poptávka po olejnatých semenech. Také v Indii, která je ètvrtým nejvìtším výrobcem øepky, bude sklizeò 2001/2002 nižší asi o 3,5 % než pøed rokem. Nejvìtším svìtovým výrobcem øepky zùstane Èína, kde se produkce udrží pravdìpodobnì na loòské úrovni 11 mil. t, protože oèekávané slabší hektarové výnosy by mohly být kompenzovány rozšíøením osevních ploch. Pravdìpodobnì se zde zpracuje menší množství øepkového semene vzhledem k tomu, že èínské zpracovatelské spoleènosti se soustøeïují více na levnìjší sójové boby také kvùli výhodnìjšímu využití sójového šrotu v domácí živoèišné výrobì. Rovnìž v Austrálii bude produkce øepky na pøibližnì stejné úrovni jako v minulém roce, pøestože se zde snižují osevní plochy, ale výnosy mohou dosáhnout nadprùmìrné úrovnì. Pøedpokládá se, že Austrálie by mohla do roku 2003 exportovat geneticky upravenou øepku, jejíž výnosy budou až o 25 % vyšší než dosud, ale prozatím jsou pro tyto modifikované produkty uzavøeny evropské trhy. V Evropské unii se produkce øepky v roce 2001/2002 pravdìpodobnì zvýší asi o 2 %, i když nedojde k rozšíøení osevních ploch, ale mohly by se zlepšit hektarové výnosy. Pøedpokládá se, že v EU se v letošním hospodáøském roce zpracuje vìtší množství øepky, protože nastalo oživení poptávky po øepkovém šrotu, který mùže zèásti nahradit masokostní mouèku, jejíž zkrmování je zakázáno. Také v USA by se mohla produkce øepky zvýšit, a to hlavnì na základì výhodných zálohových pùjèek, které mají farmáøe stimulovat k rozšíøení produkce olejnatých plodin na úkor pšenice a krmných obilovin. (Jav) 13
Japonsko mìní zemìdìlskou politiku Japonská vláda reviduje svou zemìdìlskou politiku a programy s cílem zastavit pokles sobìstaènosti v potravinách a zajistit, aby výdaje na podporu zemìdìlství nebyly omezovány podle požadavkù Svìtové obchodní organizace. Poznatky Japonsko: produkce, dovozy a sobìstaènost (rok 2000) V èervnu 1999 byl japonskými státními orgány schválen Základní zákon o potravinách, zemìdìlství a rozvoji venkova a smìrnice pro tvorbu zemìdìlské politiky založené na tøech zásadách: zajištìní stabilního zásobování obyvatelstva potravinami, naplòování vícestranných funkcí zemìdìlství (napøíklad využití rýžoviš k regulování záplav), setrvalý rozvoj zemìdìlství a povznesení venkovských oblastí. Hlavní aktivita je zamìøena na zmìnu struktury zemìdìlských podnikù a povýšení efektivnosti zemìdìlství. Nová japonská politika vyslovenì uznává, že potravinová bezpeènost závisí na pokraèujících dovozech a pohotových zásobách, stejnì jako na uchování kapacity vlastního zemìdìlství. Zemìdìlství Japonska pøedstavuje rozsáhlé odvìtví. Podle posledních dat z roku 1998 dosáhla hrubá hodnota zemìdìlské produkce 76 mld. USD. Avšak vìtšinu japonské zemìdìlské produkce obstarávají relativnì malá hospodáøství s vysokými pracovními náklady. Více než 2,5 mil. domácností splòují jedno ze dvou kriterií komerèního zemìdìlství: za rok prodají zemìdìlské produkty v hodnotì více než 4 000 USD nebo prodávají více než tøi ètvrtiny úrody z jednoho akru. V roce 1998 se zabývalo 11,3 mil. lidí (témìø 9 % japonského obyvatelstva) tržním zemìdìlstvím. Velký poèet rolnických domácností vlastní velmi malou výmìru pùdy, což se projevuje ve velkém poètu lidí, kteøí provozují zemìdìlství naturálním zpùsobem pro vlastní potøebu rodiny. Japonská vláda vìnuje velké sumy finanèních prostøedkù na podporu zemìdìlství. V roce 1998 vydala více než 82 mld. USD (asi 6 % celkových výdajù státního rozpoètu) na rozvoj a podporu zemìdìlství, které byly urèeny na takové projekty jako zlepšení závlah, pozemkové úpravy, výstavbu zpracovatelských závodù a subvencování dùchodù zemìdìlských podnikù. V prùmìru vydali japonští spotøebitelé mnohem více prostøedkù na nákup potravin než spotøebitelé v USA a podíl výdajù na potraviny z celkových výdajù na životní prostøedky je vìtší 18 % v Japonsku a 8 10 % v USA. Organizace pro hospodáøskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje, že v roce 1999 vydali spotøebitelé v Japonsku navíc 68 mld. USD (asi 1,5 % HDP) v dùsledku souèasné japonské Produkce Subvence 1) Dovozy Tarifní kvóta Sobìstaènost 1000 t 1000 t 1000 t % Rýže 8 636 Ano 693 682 93 Pšenice 600 Ano 5 900 5 740 9 Jeèmen 160 Ano 1 600 1 369 9 Èirok 0 Ne 2 100 Není 0 Kukuøice 1Ne 16 000 celní kontrola 0 Sójové boby 190 Ano 4 750 Není 4 Øepka olejná 1Ano 2 100 Není 0 Hovìzí maso 534 Ano 1 000 Není 35 Vepøové maso 1 270 Ano 880 Není 59 Drùbeží maso 1 160 Ano 550 Není 68 Mléko 8 500 Ano 0 0 2) 100 Cukr 795 Ano 1 573 státní nákup 3) 34 Arašídy 27 Ano 100 75 21 1) Program stabilizace zemìdìlských dùchodù 2) Konzumní mléko je zaøazeno do celkové kvóty pro dovoz nìkolika mléèných produktù 3) Dovozy cukru musí být prodány státní agentuøe, která je dále prodává soukromým firmám za vyšší cenu zemìdìlské politiky. Relativní výdaje na zemìdìlskou politiku mìøené tzv. ekvivalentem produkèních subvencí patøí v rámci OECD mezi nejvyšší. V roce 1998 dosáhla míra subvencování podle tohoto ukazatele 63 % ve srovnání s 45 % v EU, 22 % v USA a 38 % v prùmìru 24 èlenských OECD. státù Agric. Outlook, 2001, duben è. 280, s. 16, Agric. Outlook, 2001, è. 4, s. 18 (Jav) 14
Komise EU schválila akèní plán biodiverzity v zemìdìlství Evropská komise publikovala na konci bøezna 2001 Akèní plán biodiverzity v zemìdìlství, který vychází ze strategie biodiverzity EU pøijaté v roce 1998. Poznatky Kontaminace a nezávadnost krmiv V posledních letech se pøi transformaci krmiv na potraviny stále více zdùrazòuje jejich kvalita a nezávadnost. Mikrobiální kontaminace krmiv, pøedevším obsah škodlivých bakterií a plísní, je jedním z faktorù ovlivòujících ekonomiku živoèišné výroby. Akèní plán má pøispìt spolu s dalšími oborovými plány k pøijetí integrované strategie udržitelného rozvoje venkovského prostoru, která se má projednávat na zasedání Evropské rady 15. 16. èervna ve švédském Gõteborgu. Toto jednání, které mìlo probíhat na základì støednìdobého hodnocení plánu rozvoje venkova až v roce 2003, bylo urychleno zejména v souvislosti s rozšíøením pøenosných nemocí zvíøat v Evropì (hlavnì BSE a v menší míøe také SLAK) a voláním po naléhavosti reformy spoleèné zemìdìlské politiky. V návrzích na reformu se zdùrazòuje zvýšení kvality a zdravotní nezávadnosti zemìdìlské produkce, vèetnì ochrany venkovského prostoru a používání výrobních postupù šetrných k pøírodnímu prostøedí. Metody zemìdìlského hospodaøení respektující biodiverzitu by mìly být podmínkou poskytování pøímých dotací zemìdìlcùm. S cílem zabránit ztrátám zvìøe, ekosystémù a rostlinných druhù postihuje pøijatý akèní plán jak pozitivní, tak negativní vlivy zemìdìlství na biodiverzitu a soustøeïuje se na sedm priorit: 1) zajištìní rozumné míry intenzifikace zemìdìlské praxe, což pøedstavuje zejména diverzifikaci produkce a odrùd; ménì intenzivní používání inputù jako jsou hnojiva a pesticidy/herbicidy; podporu organického zemìdìlství nebo integrované ochrany rostlin; podporu extenzivních metod zemìdìlství, zvláštì v chovu hospodáøských zvíøat; uchování pøírodních zdrojù, jako je voda; 2) dosahování ekonomické životaschopnosti a spoleèenské pøijatelnosti zemìdìlské èinnosti; 3) využívání možných agroekologických opatøení; 4) rozvíjení komplexní ekologické infrastruktury; 5) rozšiøování genetické rozmanitosti a uchovávání místních tradièních odrùd; 6) podpora marketingu speciálních plemen a odrùd, které jsou pøirozenì pøizpùsobeny místním a regionálním podmínkám; 7) prevence pøemnožení a šíøení nepùvodních druhù. Akèní plán biodiverzity v zemìdìlství obsahuje seznam øady dalších cílù, zámìrù, ukazatelù a nástrojù (vìtšinou soustøedìných na uskuteènìní existujících rozhodnutí dokumentu Agenda 2000 o rozvoji venkova ve shodì s ekologickými podmínkami pro získání pøímých dotací) a stanoví, aby další zpráva o biodiverzitì v roce 2003 se soustøedila na souvislou øadu ukazatelù pro hodnocení vlivu mìnících se zemìdìlských postupù na biodiverzitu a aby èlenské státy povinnì podaly do roku 2002 zprávu o plnìní akèního plánu a o pøekážkách biodiverzity v zemìdìlství. Celé znìní akèního plánu je na: http://biodiversity-chm.eea.eu.int/ convention/ecbs/bap/bap.html Agra Focus, 2001, è. 4, s. 19 (Jav) Pøi hodnocení kvality krmiv se sleduje: nezávadnost z hlediska zdraví zvíøat vliv na populaci mikroorganismù ve støevu zvíøat obsah salmonel vliv na složení výkalù a zatížení životního prostøedí, na kontaminaci zvíøat a živoèišných produktù. Pøíznivý vliv krmiv na zdravotní stav zvíøat závisí na podílu urèitých složek, které mohou mít specifický úèinek. Jedná se napø. o: kyselé pøídavky, podporující rùst støevních bakterií, které fermentují glycidy krmiva na energeticky bohaté organické kyseliny (mléènou, propionovou, octovou), snižující ph ve støevu a vytváøející prostøedí nevhodné pro salmonely a další enteropatogeny 15
Poznatky pøídavek metioninu, který je významný pro èinnost imunitního systému drùbeže pøídavek kyseliny linoleové, která má protikarcinogenní úèinek a snižuje riziko vzniku arteriosklerózy probiotika, blokování salmonel ve støevu pomocí CE-kultur a prebiotika, která pøíznivì ovlivòují složení støevní mikroflóry. Salmonely Kontaminace rùzných krmných složek salmonelami je rùzná a obecnì platí, že živoèišné a rostlinné zdroje bílkovin jsou vùèi salmonelám nejcitlivìjší. Silnì kontaminované bývají v dùsledku rekontaminace masová a kostní mouèka, rybí mouèka a mouèka z drùbežích vedlejších produktù. Hlavním zdrojem kontaminace krmiv salmonelami je výrobní zaøízení. Rizikem bývá okolní prostøedí, kde se nìkolik zárodeèných bunìk pøi vhodné vlhkosti a teplotì mùže mnohonásobnì rozmnožit. Ke snížení kontaminace krmiv pro zvíøata existuje nìkolik výrobních postupù preventivní dekontaminace. Jedná se o hydrotermální postup s dalším mechanickým zpracováním nebo bez nìj a patøí sem napøíklad: dlouhodobé kondicionování sterilizace pøi zvýšené retenci a teplotì (SIRT) tepelná úprava/ dvojí kondicionování anaerobní pasterizace (APC) zhutòování zpracování v expandéru zpracování v extrudéru. Pro vylouèení rekontaminace krmiv je zásadní: užití hermeticky uzavøených pøepravních zaøízení a skladovacího systému užití organických kyselin aplikace kodexu hygieny a kontrolních postupù pro snížení rizika. Mykotoxiny Mykotoxiny, sekundární metabolity hub, jsou støedem zájmu odborníkù po celém svìtì. Podle odhadu FAO je 25 % svìtových zásob obilovin kontaminováno mykotoxiny. Mykotoxiny se vyskytují v zemìdìlských výrobcích obvykle ve stopových množstvích, v koncentracích od nanogramu až po mikrogram v gramu produktu. V oblasti mykotoxinù probíhal v posledních 40 letech intenzívní výzkum. První skupina mykotoxinù aflatoxiny byla izolovaná a popsaná v roce 1961. Ochratoxiny jsou další skupinou mykotoxinù, popsanou v roce 1965. Pøítomnost mykotoxinù v plodinách nebo v krmivech závisí na mnoha faktorech, jako jsou klimatické podmínky, typ plodin, citlivost plodin, typ houby, poškození hmyzem nebo mechanicky, užití fungicidù pøi sklizni, podmínky skladování a následné manipulace. Mykotoxiny jsou produkovány houbami v rostlinách ještì na poli ( polní toxiny fusariové toxiny) nebo pøi skladování ( skladové toxiny aflatoxiny, ochratoxiny), pøípadnì v obou fázích. Odborníci dìlí mykotoxiny podle relativní významnosti na: 1. Aflatoxiny (hepatotoxin) 2. Ochratoxiny (nephrotoxin) 16
Poznatky 3. Trichothecenes (dermatotoxin) 4. Zearalenon (estrogen) 5. Deoxinivalenol (dermatotoxin). Aflatoxiny tvoøí skupinu mimoøádnì toxických látek produkovaných hlavnì houbami Aspergillus flavus a A. parasiticus. Tyto houby se nacházejí po celém svìtì ve vzduchu, v pùdì a zamoøují jak živé, tak mrtvé rostliny a zvíøata. Výskyt aflatoxinù v potravinách a krmivech je vysoký v tropických a subtropických oblastech, kde je horké a vlhké podnebí optimální pro rùst hub. K plodinám, které jsou nejcitlivìjší vùèi zamoøení plísnìmi produkujícími aflatoxin patøí hrách, bavlník, kukuøice a rýže. Aflatoxiny jsou znaènì rozšíøeny a zpùsobují v živoèišné výrobì velké ekonomické ztráty. Maximální povolená koncentrace aflatoxinù v krmivech a potravinách je stanovena pøísnými naøízeními. Napø. v USA platí pro kukuøici maximální hladina 20 µg/kg pøi aplikaci do potravin a krmiv pro dojnice, 100 µg/kg u krmiv pro drùbež, 200 µg/kg u krmiv pro výkrm prasat a 300 µg/kg u krmiv pro výkrm skotu. V EU je od ledna 1999 obecnì platná maximální hladina aflatoxinù v zemìdìlských produktech 4 µg/kg a u aflatoxinu B 1 2 µg/kg. Ochratoxiny jsou významné toxiny, které se vyskytují u skladovaných surovin. V tropických a subtropických oblastech se vyskytuje ochratoxin A produkovaný hlavnì plísnìmi Aspergillus; v mírných oblastech je ochratoxin produkován plísnìmi Penicillium, pøedevším P. viridicatum. Plíseò produkuje ochratoxin A (OA) pøi teplotì 4 C a minimální vlhkosti pšenice 18,5 %. Ochratoxin A je obsažen hlavnì v obilovinách a produktech z obilovin. V Nìmecku a ve Švédsku bylo identifikováno urèité množství OA také v náhodnì získaných vzorcích lidského mléka. V Dánsku probìhl nedávno rozsáhlý prùzkum 1 431 vzorkù pšenice, jeèmene, žita, ovsa a otrub. Zjistilo se, že 40 % vzorkù bylo kontaminováno OA. Ze sledovaných vzorkù vykazovaly vyšší kontaminaci otruby než zrno obilovin. Výsledky jsou v souladu s poznáním, že vedlejší obilní produkty, speciálnì otruby, obvykle vykazují obecnì vyšší hladinu mykotoxinù než celé zrno obilovin. Produkce OA v obilovinách se konstatuje hlavnì po sklizni ještì pøed snížením aktivity vody sušením. Nejvýznamnìjší zpùsob ochrany proti OA je zabránìní poèáteèního rùstu plísní. Ochratoxin A je vysoce karcinogenní toxin a citlivá vùèi nìmu jsou hlavnì kuøata a prasata. Pøežvýkavci jsou vùèi tomuto toxinu, vzhledem k jeho mikrobiálnímu rozkladu v pøedžaludcích, ménì citliví. Svìtová zdravotnická organizace navrhla v roce 1991 obecnì platný maximální limit pro ochratoxin A v množství 5 µg/kg u obilovin a obilních produktù. Toto množství bylo bìhem doby v nìkterých zemích, vèetnì Dánska a Švédska, stanoveno jako oficiální maximální limit toxinu pro potraviny a krmiva. K fusariovým mykotoxinùm patøí DON (trichothecene mykotoxin), který se zjiš uje ve všech obilovinách, hlavnì v pšenici. Prasata jako nejcitlivìjší druh vùèi DON odmítají krmivo s koncentrací vyšší než 0,7 mg mykotoxinu v kg krmiva; toxické úèinky se mohou projevit již pøi hladinì 0,25 mg/kg krmiva. Podle platné smìrnice CVM (Centre of Veterinary Medicine pøi FDA v USA) je maximální povolená hladina 4 mg DON v kg krmiva aplikovaného v množství 10 % z krmné dávky pro prasata nebo domácí miláèky a v množství 50 % z krmné dávky pro ostatní zvíøata. 17
Poznatky Zearalenon mykotoxin obsažený hlavnì v kukuøici má estrogenní úèinek a zpùsobuje u prasat reprodukèní problémy již pøi koncentraci 1 mg/kg krmiva; nepøíznivé vlivy na reprodukci prasata nebyly zjištìny pøi koncentraci 60 µg toxinu na kg živé hmotnosti a den. Maximální povolenou hladinu zearalenonu v krmivech CVM nestanovilo. Fumonisiny jsou poslední objevenou skupinou mykotoxinù (v roce 1988 v jižní Africe). Fumonisiny produkuje Fusarium moniliforme a F. proliferatum; toxiny se vyskytují speciálnì v kukuøici a kukuøièných výrobcích. Nejvíc toxický je fumonisin B 1, vùèi nìmuž jsou nejcitlivìjší konì. Fumonisin vyvolává leukoencefalomalacii koní a plicní edém u prasat. V souèasnosti se tato skupina mykotoxinù intenzívnì zkoumá hlavnì v USA. Další mykotoxiny, které mohou mít lokální význam, jsou alternariové toxiny produkované houbami druhu Alternaria, které jsou pøíèinou posklizòového hnití ovoce a zeleniny, a alkaloidy palièkovice nachové. Detoxikace Vzhledem k tomu, že toxické hladiny mnoha mykotoxinù vznikají èasto jen za urèitých vnìjších podmínek, je potøeba zabránit rùstu hub a produkci mykotoxinù. Pro inaktivaci toxinù v krmivu se zkoušela øada strategií jako je fyzikální separace, tepelná inaktivace, ozaøování, mikrobiální rozklad a aplikace rùzných chemických látek (kyseliny, bisulfáty, oxidaèní èinidla, plyny a také silážování). Ukázalo se, že vìtšina postupù, kromì amonizace, je neúèinná a nákladná nebo potenciálnì nebezpeèná. Ani na postup amonizace však nemají odborníci jednotný názor a uvádìjí, že zatím nejsou dostupné bezpeèné a nákladovì úèinné postupy pro detoxikaci mykotoxiny kontaminovaných krmiv. K testovaným postupùm pro redukci absorpce mykotoxinù z trávicího traktu patøí pøídavek sorpèního materiálu do krmné dávky. Zkoušela se aplikace živoèišného uhlí, zeolitù, bentonitu, jílù a cholestyraminu. I pøes urèité kladné úèinky, dokumentované v odborných pramenech, není názor na užití tìchto látek jednotný. Vzhledem k tomu, že se mykotoxiny liší ve struktuøe a fyzikálních vlastnostech, není možné vypracovat jednotný postup na jejich likvidaci. Kromì toho je potøeba zohlednit komplexnost krmiv pro zvíøata, možnost zámìny jednotlivých složek a skuteènost, že využití nìkterých základních živin mùže být urèitými sorpèními èinidly nepøíznivì ovlivnìno. Odborníci doporuèují proti kontaminaci krmiv mykotoxiny tato opatøení: zamezit rùstu plísní vyrábìt krmné smìsi z rùzných komponent tak, aby koneèná koncentrace specifického mykotoxinu byla nižší než je kritická hodnota zkrmovat smìsi s podílem urèitých mykotoxinù zvíøatùm, která vùèi nim nejsou citlivá (napø. krmiva kontaminovaná ochratoxinem nebo deoxinivalenolem zkrmovat pøežvýkavcùm a ne monogastrickým zvíøatùm). Ve výživì zvíøat mohou hrát urèitou roli i pøirozenì se vyskytující rostlinné toxiny (antinutrièní látky). K tìmto toxinùm, které nejsou produkovány plísnìmi patøí: glukosinoláty a kyselina eruková, obsažené hlavnì v øepkovém šrotu a šrotu z krambe 18
Poznatky gosypol polyfenolová látka pøítomná v urèitých bavlníkových semenech, hlavnì rodu Gossypium alkaloidy lupin; novìjší variety lupiny sladké mají nízký obsah tìchto látek. Pøedpisy EU a stanovisko FEFAC Nové standardy EU pro výrobu krmiv pro zvíøata mají podpoøit nezávadnost potravin. V souvislosti s nezávadností potravin dostal Evropský parlament k projednání tøi návrhy týkající se nežádoucích složek a výrobkù v krmivech pro zvíøata, oficiální kontroly nad výživou zvíøat v Evropì a oznaèování krmných smìsí. Federace evropských výrobcù krmiv FEFAC vydala k uvedeným návrhùm tyto pøipomínky: FEFAC podporuje názor jednotného postupu pøi oficiální kontrole výživy zvíøat v Evropì. Kontrola se musí týkat všech èlánkù výrobního øetìzce krmiv. Odpovídající kontrole budou, kromì schválených výrobcù krmiv, podléhat také zemìdìlci výrobci krmných surovin, výrobci vlastních krmných smìsí, státní podniky pro výrobu potravin s produkcí vedlejších výrobkù urèených pro krmení zvíøat a dovozci a obchodníci s krmnými surovinami výsledky oficiální kontroly krmiv provedené na národních úrovních potvrdily, že se souèasná legislativa platící od roku 1974 zasadila o významné snížení všech kontaminantù v øetìzci výroby krmiv. FEFAC není proto pøesvìdèena, že navržený systém kontroly pro úplné vylouèení rizika kontaminace pøinese další zlepšení kvality krmiv jednotná smìrnice EU pro oznaèování krmných smìsí existuje již od r. 1978 a její zmìna by nezabránila proniknutí BSE a dioxinù do øetìzce výroby krmiv FEFAC nesdílí názor na prospìšnost povinného uvádìní procentického podílu složek v krmných smìsích a uvádí, že pøední evropské organizace spotøebitelù nevyžadují uvádìní procentického složení krmiv pro zvíøata, protože toto oznaèení neinformuje o sanitárním stavu krmiv konzumovaných hospodáøskými zvíøaty každý zemìdìlec mùže získat úplný seznam použitých složek a jejich procentický podíl v krmivu pøímo od výrobce. Tøi výše uvedené návrhy byly diskutovány pøi prvním ètení v Evropském Parlamentu a jsou prvním bodem pracovního plánu Komise EU, uvedeným ve White Paper on Food Safety. FEFAC pøivítala snahu EU zavést jednotnou politiku pøi zvyšování bezpeènosti potravin, která zvažuje specifickou úlohu krmiváøství v potravinovém øetìzci, ale souèasnì upozornila, že všechna nová opatøení zvýší náklady na živoèišnou výrobu v Evropské unii. Pøedpokládá, že Evropský Parlament zajistí, aby importované živoèišné výrobky byly vyrobeny a kontrolovány tak, aby odpovídaly vyšším bezpeènostním standardùm EU a byla zajištìna patøièná ochrana spotøebitelù v této oblasti pøi dodržení podmínek platících pro zemìdìlce v EU. Prezident FEFAC øekl na 43. výroèním setkání, že pøísné bezpeènostní standardy pro výrobu krmiv, zavedené v EU pøed více než 30 lety, byly doplnìny dalšími kvalitativními opatøeními krmiváøského prùmyslu a uvedl tyto skuteènosti: v EU je roènì hospodáøskými zvíøaty konzumováno pøibližnì 323 mil. tun krmiv 19
Poznatky Vliv krmení rybím olejem na obsah omega-3 mastných kyselin ve vejcích Døívìjší výzkumy ukázaly, že zaèlenìní rybího oleje (ze sleïù) do krmných dávek nosnic vede k vyššímu obsahu omega-3 mastných kyselin s dlouhým øetìzcem ve vejcích. Poznámky expertù k BSE Pøední belgický odborník na BSE z Centre for Veterinary Agrochemical Research uvedl v interview pro noviny De Standaard, že EU vyvolává okolo nezávadnosti hovìzího masa v Evropì zbyteènou hysterii a namísto kontroly nad rizikem z BSE, prohlubuje obavy veøejnosti z ohrožení zdraví. z produkce objemných krmiv bylo okolo 138 mil. t využito pøímo v zemìdìlských podnicích, zbývajících 185 mil. t komerènì vyrobeného krmiva bylo prodáno výrobci krmných smìsí v Evropì vyprodukovali okolo 122 mil. t krmných smìsí, zahrnujících dvì tøetiny vykoupených surovin v roce 1999 se z celkového množství krmiv vyrobilo 35,4 mil. t masa, z toho 7,6 mil. t hovìzího a telecího, 17,6 mil. t vepøového, 8,8 mil. t drùbežího, 1,1 mil. t ovèího a kozího masa; produkce vajec dosáhla 5,2 mil. t a produkce plnotuèného mléka 121 mil. t. Bylo vyrobeno 6,6 mil. t sýru a 1,8 mil. t másla. Živoèišné výrobky zkonzumovalo více než 300 mil. spotøebitelù v EU; asi 10 % živoèišných výrobkù bylo z EU exportováno. V rámci EU se zvýšila spotøeba masa na obyvatele od r. 1995 (rok pøed krizí BSE) o necelé 4 kg a stoupla asi o 4 %. Prezident FEFAC øekl, že množství vyrobených krmiv sloužících k výrobì takového množství živoèišných výrobkù, konzumovaných tak velkým poètem spotøebitelù, samo o sobì pøedstavuje pøísnou kontrolu a vylouèení všech známých rizik. (Sch) Avšak pøi obsahu oleje nad 1, 5 % v krmné dávce byla vìtšinou výzkumníkù zaznamenána zhoršená chu vajec. Práce provádìná na univerzitì v Guelphu v Kanadì zkoumala využití sleïového oleje, zbaveného pachu a možnost snížení pachutì. Normální sleïový olej (NSO) a sleïový olej zbavený pachu (DSO) byl pøidán do obvyklých krmných dávek pro nosnice (kukuøice, sója, pšenice) v dávkách 2 %, 4 % a 6 % a zkrmován nosnicím snášejícím vejce s bílou skoøápkou od cca 19 týdnù vìku. Doplòky oleje zpùsobily snížení hmotnosti vajec ale neovlivnily produkci vajec. Celková koncentrace omega-3 mastných kyselin se zvýšila lineárním zpùsobem se zvýšením obsahu obou druhù oleje, pøièemž se nejvíce zvýšil obsah mastných kyselin s dlouhým øetìzcem. Pøedbìžná zkoumání ukázala silné výhrady vùèi vejcím od nosnic krmených krmivem s 4 % nebo 6 % obsahu jak NSO tak DSO a pouze vejce od nosnic s 2 % obsahem tìchto olejù byla podrobena smyslovému hodnocení. Zdálo se, že je malý rozdíl v senzorických charakteristikách vajec ze skupin krmených NSO oproti skupinám krmených DSO. Dokonce pøi obsahu 2 % oleje v krmivu byla bodová hodnota pøijatelnosti (kombinace vùnì, pachu a chuti) snížena z hodnot vìtších než 10 bodù u vajec z kontrolních skupin na hodnoty 7,4 7,8 u vajec od nosnic krmených doplòkem oleje. (Bodová hodnota pøijatelnosti byla 0 pro nejménì pøijatelná a 15 pro nejpøijatelnìjší). Byl uèinìn závìr, že zbavení oleje zápachu neovlivnilo faktory odpovìdné za pachu ve vejcích od nosnic krmených krmivem s 2 % sleïového oleje. World Poultry, 17, 2001, è.2, s.20 (Vo) Podle odborníka rozhodnutí EU zakázat aplikaci všech masových a kostních mouèek do krmiv pro zvíøata a brakovat starší skot netestovaný na BSE pøivodí mimoøádné ztráty a náklady. Odhaduje, že jen zákaz v samotné Belgii bude znamenat vylouèení milionu tun živoèišných krmiv pøi nákladech okolo 245 mil. USD. Kromì toho budou muset být tisíce jateèných tìl starších kusù skotu pøed znièením uskladnìny. Ke kritice postupu EU proti BSE se pøipojil i belgický ministr zemìdìlství mimo jiné s tím, že krysy, koèky, psi a myši se vysky- 20