ročník 5 číslo 1 9. dubna 2013 SPECIÁLNÍ ČLÁNEK ASCO Sledování a léčba karcinomu prsu po primární léčbě: aktualizace doporučených postupů American Society of Clinical Oncology pro klinickou praxi James L. Khatcheressian, Patricia Hurley, Elissa Bantug, Laura J. Esserman, Eva Grunfeld, Francine Halberg, Alexander Hantel, N. Lynn Henry, Hyman B. Muss, Thomas J. Smith, Victor G. Vogel, Antonio C. Wolff, Mark R. Somerfiel a Nancy E. Davidson James L. Khatcheressian, Virginia Cancer Institute, Richmond; Patricia Hurley, Mark R. Somerfield, American Society of Clinical Oncology, Alexandria, VA; Elissa Bantug, Thomas J. Smith, Antonio C. Wolff, Johns Hopkins Medicine and Sidney Kimmel Comprehensive Cancer Center, Baltimore, MD; Laura J. Esserman, Carol Franc Buck Breast Care Center and Helen Diller Family Comprehensive Cancer Center, University of California at San Francisco, San Francisco; Francine Halberg, Marin Cancer Institute, Greenbrae, CA; Eva Grunfeld, University of Toronto and Ontario Institute for Cancer Research, Toronto, Ontario, Canada; Alexander Hantel, Edward Cancer Centers, Naperville, IL; N. Lynn Henry, University of Michigan Comprehensive Cancer Center, Ann Arbor, MI; Hyman B. Muss, Lineberger Comprehensive Cancer Center, University of North Carolina at Chapel Hill, Chapel Hill, NC; Victor G. Vogel, Geisinger Medical Center, Danville; Nancy E. Davidson, University of Pittsburgh Cancer Institute and University of Pittsburgh Medical Center Cancer Center, Pittsburgh, PA. Podáno 7. srpna 2012; přijato 24. září 2012; publikováno online před tiskem na www.jco.org 5. listopadu 2012. Copyright 2012 American Society of Clinical Oncology. Všechna práva vyhrazena. Žádná část tohoto dokumentu nesmí být reprodukována nebo přenášena žádným způsobem, elektronicky ani mechanicky, což zahrnuje zákaz zhotovování fotokopií, zvukových záznamů nebo použití všech systémů k uložení a zpětnému vyhledání informací, bez písemného souhlasu American Society of Clinical Oncology. Prohlášeni autorů o možném střetu zájmů a podíl jednotlivých autorů na přípravě článku se nacházejí na jeho konci. Adresa pro korespondenci: American Society of Clinical Oncology, 2318 Mill Rd, Suite 800, Alexandria, VA 22314; e mail: guidelines@asco.org. 2012 by American Society of Clinical Oncology 0732 183X/12/3099 1/$20.00 DOI: 10.1200/JCO.2012.45.9859 Zpracováno jako tzv. rukopis rychlého sdělení S o u h r n Cíl Vypracovat doporučení pro sledování a léčbu pacientek s karcinomem prsu, které dokončily primární terapii provedenou s kurativním záměrem. Metody Tato aktualizace předchozího doporučeného postupu American Society of Clinical Oncology (ASCO) z roku 2006 je založena na systematickém přehledu literatury publikované od března 2006 do března 2012 s použitím databází MEDLINE a Cochrane Collaboration Library. Výbor pro aktualizace posoudil získané důkazy s cílem určit, zda je třeba provést aktualizaci těchto doporučení. Výsledky Bylo nalezeno 14 publikací, které vyhověly kritériím pro zařazení: devět systematických přehledů (z nichž tři obsahovaly metaanalýzu) a pět randomizovaných kontrolovaných studií. Po posouzení a analýze důkazů dospěl Výbor pro aktualizace k závěru, že není důvod pro přepracování stávajících doporučení ASCO. Doporučení Pro sledování pacientek po léčbě karcinomu prsu se doporučují anamnéza, fyzikální vyšetření a mamografie. Fyzikální vyšetření by mělo být provedeno jednou za 3 6 měsíců v prvních 3 letech, jednou za 6 12 měsíců ve 4. a 5. roce a následně vždy jednou za rok. U žen, které podstoupily prs šetřící výkon, by měla být 1 rok po počátečním mamogramu a nejdříve 6 měsíců po dokončení radioterapie provedena mamografie po léčbě. Potom by měla být v nepřítomnosti jiné indikace mamografie prováděna jednou za rok. Krevní obraz a diferenciální obraz, biochemické vyšetření, scintigrafie kostí, rentgenové snímky hrudníku, ultrasonografie jater, ultrasonografie pánve, výpočetní tomografie, pozitronová emisní tomografie s použitím [ 18 F] fluordeoxyglukózy, magnetická rezonance a/nebo nádorové markery (karcinoembryonální antigen, CA 15 3 a CA 27.29) nejsou u jinak asymptomatických pacientek bez specifických nálezů při klinickém vyšetření v rámci rutinního sledování doporučeny. J Clin Oncol 31:961 965. 2012 by American Society of Clinical Oncology úvod V roce 1997 publikovala American Society of Clinical Oncology (ASCO) doporučený postup pro klinickou praxi založený na důkazech pro sledování a léčbu karcinomu prsu u asympatomatických pacientek po primární, kurativní terapii. 1 Doporučené postupy ASCO jsou periodicky aktualizovány částí členů původního panelu odborníků. Tento doporučený postup byl aktualizován a publikován v roce 1999 2 a znovu v roce 2006. 3 V březnu 2012 posoudil Výbor pro aktualizace (Update Committee) výsledky systematického přehledu literatury s cílem rozhodnout, zda je zapotřebí další aktualizace tohoto doporučeného postupu ASCO. Uvedený doporučený postup pro klinickou praxi se zabývá třemi obecným otázkami: (1) Jaké doporučení pro další sledování a léčbu by měly dostat ženy, které byly v minulosti léčeny pro karcinom prsu? (2) Jaká vyšetření jsou doporučena pro detekci recidivy karcinomu prsu v situaci adjuvantní léčby po primární terapii provedené s kurativním záměrem? (3) Jaká frekvence monitorování je optimální? Doporučený postup je shrnut v tab. 1. Příloha údajů, doporučení pro pacientky a další 36 2012 by American Society of Clinical Oncology, Vol 31, No 7 (March 1), 2013: pp 961 965
Aktualizace doporučených postupů ASCO pro sledování nemocných po léčbě karcinomu prsu klinické nástroje a zdroje jako pomoc pro klinické lékaře při implementaci doporučeného postupu jsou dostupné na http:// www.asco.org/guidelines/breastfollowup. METODY Členy Výboru pro aktualizace byli jak akademičtí pracovníci, tak lékaři praktikující, onkologové, onkochirurg, radioonkologové, hematoonkologové, onkolog gynekolog, lékař primární péče a zástupce pacientek (tab. A1 v příl., pouze online). Pracovní skupina Výboru pro aktualizace provedla hodnocení a analýzu důkazů publikovaných mezi březnem 2006 a březnem 2012, které měly určit, zda je doporučení třeba aktualizovat. Tato skupina vypracovala návrh aktualizace doporučeného postupu a rozeslala jej všem členům Výboru pro aktualizace k posouzení a schválení. Konečný dokument posoudilo a schválilo vedení Výboru pro doporučené postupy pro klinickou praxi ASCO. Podrobný popis strategie rešerše literatury a kritéria pro zařazení a vyloučení jsou uvedeny v příl. (Data Supplement, http://www.asco.org/ guidelines/breastfollowup). Ve stručnosti uvádíme, že studie byly zařazeny, pokud jejich primárním cílem bylo sledování a léčba pacientek s karcinomem prsu, které dokončily primární terapii s kurativním záměrem. Sledované výsledky, resp. ukazatele, byly přežití bez známek onemocnění (disease free survival, DFS), celkové přežití (overall survival, OS), kvalita života související se zdravím, snížení toxicity a nákladová efektivita. Rešerše literatury se omezila na randomizované kontrolované studie (randomized controlled trial, RCT), systematické přehledy (s metaanalýzou nebo bez metaanalýzy) a doporučené postupy pro klinickou praxi. Pro vyhledávání prací týkajících se nádorových markerů však byly pro zařazení vhodné randomizované i nerandomizované studie, pokud se zabývaly přímo klinickým přínosem jednoho nebo více nádorových markerů (tj. karcinoembryonální antigen, CA 15 3 a CA 27.29) porovnáním sledovaných výsledků pro skupinu pacientů monitorovaných jedním nebo více z uvedených nádorových markerů a výsledků ve skupině pacientů, kteří nebyli monitorováni žádným nádorovým markerem. Vypracování doporučených postupů Doporučený postup pro praxi nenahrazuje nezávislé odborné posouzení provedené ošetřujícím lékařem. Doporučený postup pro praxi nepřihlíží k rozdílům mezi jednotlivými pacienty a nemusí vždy odrážet nejnovější důkazy. Tento doporučený postup nedoporučuje žádný konkrétní produkt nebo formu medikamentózní léčby. Použití doporučeného postupu pro praxi je dobrovolné. Doporučený postup a střet zájmů Výbor pro aktualizace byl vytvořen v souladu s Postupy řešení střetu zájmů pro doporučené postupy ASCO pro klinickou praxi (ASCO Conflicts of Interest Management Procedures for Clinical Practice Guidelines) (shrnutí je k dispozici na http://www.asco.org/guidelinescoi). Členové Výboru pro aktualizace vyplnili formulář prohlášení, který požaduje prohlášení o finančních nebo jiných zájmech, jež jsou relevantní pro téma, resp. předmět doporučeného postupu, včetně případného vztahu s komerčními subjekty, které mohou být podle rozumného očekávání ovlivněny z hlediska přímého regulačního nebo komerčního dopadu přijetí doporučeného postupu. Kategorie prohlášení zahrnují zaměstnanecké vztahy, ujednání o působení jako poradce, vlastnictví akcií, honoráře, financování výzkumu a odborný posudek. Většina členů Výboru pro aktualizace ne uvedla žádné vztahy definované těmito postupy. VÝSLEDKY Hlavní body Aktualizace doporučených postupů ASCO Sledování a léčba karcinomu prsu po primární léčbě: aktualizace doporučených postupů American Society of Clinical Oncology pro klinickou praxi Postup Způsoby sledování pacientek s karcinomem prsu, které dokončily primární terapii s kurativním záměrem. Cílová skupina zdravotníků Onkologové, poskytovatelé primární péče, onkologické zdravotní sestry, onkochirurgové, patologové a specialisté oboru nukleární medicíny. Klíčová doporučení Doporučuje se získání anamnézy, provedení fyzikálního vyšetření a mamografie. Vyšetření by měla být prováděna jednou za 3 6 měsíců první 3 roky, jednou za 6 12 měsíců ve 4. a 5. roce a poté jednou za rok. U žen, které podstoupily prs šetřící výkon, by měl být pooperační mamogram zhotoven 1 rok po počátečním mamogramu a poté nejpozději 6 měsíců po ukončení radioterapie; následně by měla být provedena jedna mamografie za rok, pokud není indikována z jiných důvodů. Provedení krevního obrazu a diferenciálního obrazu, biochemie, scintigrafie kostí, rtg hrudníku, ultrasonografie jater, výpočetní tomografie, pozitronové emisní tomografie s použitím [ 18 F] fluordeoxyglukózy, magnetické rezonance nebo odběrů nádorových markerů (karcinoembryonální antigen, CA 15 3 a CA 27.29) není u pacientek bez příznaků a specifických nálezů při klinickém vyšetření pro účely rutinního sledování karcinomu prsu doporučeno. Metody Byl proveden neomezený systematický přehled literatury a Výbor pro aktualizace posoudil na svém setkání získané důkazy a vypracoval doporučený postup. Přílohu (s uvedením tabulek důkazů) a klinické nástroje a zdroje je možno najít na adrese http://www.asco.org/guidelines/breastfollowup Výsledky rešerše literatury uvádí diagram QUOROM v příl. (pouze online). Tyto údaje byly získány z celkem 14 článků. Tab. DS3 a DS4 v příl. (pouze online) shrnují charakteristiky studií zařazených do přehledu a analýzy literatury současně s jejich zjištěními. Tyto tabulky a další klinické nástroje a zdroje lze najít na http:// www.asco.org/guidelines/breastfollowup. V přehledu nebyly žádné nové RCT, systémové přehledy nebo metaanalýzy, které se zabývaly specificky anamnézou nebo fyzikálním vyšetřením, samovyšetřením prsů, poučením pacientek o příznacích recidivy nebo doporučením na genetické vyšetření. Nebyly zde zahrnuty žádné systematické přehledy, metaanalýzy, RCT nebo www.jco.org 2012 by American Society of Clinical Oncology 37
Khatcheressian et al. observační studie, které by vyhověly kritériím pro vyšetření nádorových markerů karcinomu prsu. Zobrazovací vyšetření prsu Nebyly nalezeny žádné RCT týkající se zobrazovacích vyšetření prsu, které by vyhověly kritériím pro zařazení. Bylo nalezeno několik systematických přehledů zobrazovacího vyšetření prsu, včetně jednoho systematického přehledu, 5 který hodnotil senzitivitu magnetické rezonance prsu při detekci recidivy nádoru, a dvou systematických přehledů 6,7 efektivnosti mamografie při sledování nemocných s karcinomem prsu. Kromě toho zkoumala jedna metaanalýza 8 senzitivitu pozitronové emisní tomografie (positron emission tomography, PET) a PET výpočetní tomografie (PET computed tomography, CT) při detekci recidivy nádoru a jeden systematický přehled 9 hodnotil nákladovou efektivitu PET a PET CT v sledování nemocných s karcinomem prsu. Byly nalezeny dvě metaanalýzy 10,11 a jeden systematický přehled, 12 které se ve svých přehledech a analýzách zabývaly následujícími způsoby sledování nemocných s karcinomem prsu: ultrasonografie, mamografie, CT vyšetření, magnetická rezonance, klinická vyšetření, frekvence kontrol nebo frekvence kontrol lékařem primární péče pod vedením specialisty. Systematické přehledy a metaanalýzy se obecně lišily svou kvalitou a byly významně heterogenní, zejména z pohledu charakteristik výběrů a uspořádání studií (tab. DS3 v příl., pouze online). Koordinace péče Při rešerši literatury byl nalezen jeden systematický přehled a pět RCT, které srovnávaly různé modely léčebné péče z hlediska sledování nemocných s karcinomem prsu (tab. DS4 v příl., pouze online). Tyto studie a výsledky se vyznačovaly smíšenou kvalitou, což má zásadní význam pro hodnocení spolehlivosti a validity jejich zjištění, zejména v souvislosti s nedostatečnou velikostí vzorků, omezenou délkou sledování, odlišností v protokolech a porušeními protokolu. Zmíněný systematický přehled hodnotil alternativy klinického sledování a frekvenci nebo délku sledování. 13 Tři RCT hodnotily redukované strategie sledování zahrnující telefonické kontroly vedené zdravotní sestrou ve srovnání s tradičními kontrolami v nemocnici 14,15 a přístup k péči poskytované specialistou v místě potřeby (point of need access to specialist care) ve srovnání s rutinním klinickým hodnocením v nemocnici. 16 Studie obecně zjistily, že redukované strategie kontrol, resp. sledování neměly nepříznivý dopad na výsledky ve smyslu časné detekce uváděné pacientkami. Jiná RCT 17 provedla analýzu nákladů a přínosů standardních klinických kontrol ve srovnání s intenzivnějšími kontrolami doplněnými zobrazovacím a laboratorním vyšetřením a dospěla k závěru, že intenzivnější kontroly byly spojeny s vyššími náklady bez rozdílů v časné detekci relapsů. Sdělení však nepopsalo použité metody analýzy, což znamená, že validitu tohoto závěru je nejdříve nutno ověřit. Výsledky další RCT 18 nepřinesly žádné důkazy, že by léčebné plány péče o přežívající ženy zlepšily výsledky uváděné pacientkami, včetně nepříjemností a útrap souvisejících s karcinomem a koordinace péče, pokud byly porovnány výsledky dosažené u kanadských žen, které byly náhodným způsobem přiřazeny do péče podle plánu péče o přežívající, ve srovnání s ženami, které nevyužívaly žádný plán komplexní péče o přežívající. Obě skupiny byly v rámci sledování převedeny k lékařům primární péče, což bylo považováno za důležité ohledně jinak omezeného přístupu k onkologické péči. Doporučené postupy pro klinickou praxi sledování nemocných s karcinomem prsu jsou dostupné u národních a mezinárodních organizací jiných než ASCO. Seznam klíčových doporučených postupů je uveden v příl. (tab. DS5 v příl., pouze online). Obecně jsou tyto doporučené způsoby sledování nemocných s karcinomem prsu srovnatelné s doporučeními ASCO. Jsou však také rozdíly v doporučené frekvenci a trvání sledování nemocných s karcinomem prsu. DOPORUČENÉ POSTUPY Po posouzení a analýze důkazů týkajících se různých způsobů sledování nemocných s karcinomem prsu dospěl Výbor pro aktualizace k závěru, že důkazy nejsou dostatečně silné k ospravedlnění změn doporučených postupů z r. 2006. 3 Souhrn jednotlivých doporučení uvádí tab. 1. Tato doporučení jsou v souladu s pěti klíčovými příležitostmi zjištěnými ASCO jako možnosti zlepšení onkologické péče a snížení nákladů. 19 ZÁVĚRY A BUDOUCÍ VÝZKUM Po systematickém posouzení a analýze literatury týkající se sledování a léčby pacientek s karcinomem prsu dospěl Výbor pro aktualizace k závěru, že nejsou k dispozici žádné nové důkazy, které by byly dostatečně silné k ospravedlnění změny kteréhokoli dílčího doporučení tohoto doporučeného postupu. Je třeba pokračovat ve výzkumu, zejména ve formě RCT, k posouzení srovnatelné účinnosti, resp. efektivnosti různých způsobů sledování nemocných s karcinomem prsu a k určení ideální frekvence kontrol a délky sledování pacientek. Je dále třeba pokračovat ve výzkumu klinického přínosu vyšetření nádorových markerů karcinomu prsu v rámci sledování a léčby karcinomu prsu, s konečným cílem vypracovat doporučené postupy pro klinickou praxi nádorových markerů založených na rizikách a/nebo postupy specifické pro jednotlivé podtypy nádoru (např. triple negativní karcinom prsu). Je také třeba provést další výzkum k posouzení efektivnosti a kvality různých modelů péče o přežívající a k určení podskupin pacientek, pro které by byly různé dostupné modely péče přínosem. Do získání nových výsledků doporučuje Výbor pro aktualizace poskytovatelům zdravotní péče vést s pacientkami v rámci procesu plánování ucelené léčebné péče otevřený dialog. Jako užitečné formy přístupu k plánování léčby a vytvoření plánu koordinované onkologické péče je možno použít Léčebné onkologické plány ASCO (ASCO Cancer Treatment Plans) a Souhrnné šablony, dostupné v obou případech online. 20 Rozhovor vedený při plánování léčby by měl přihlížet k vědeckým důkazům, měl by zvážit individuální rizika s jejich potenciálním nežádoucím působením a přínosem a také preference pacientek. Výbor pro aktualizace bude nadále monitorovat literaturu a hledat nové důkazy, které by mohly ospravedlnit nové posouzení doporučení pro sledování a léčbu karcinomu prsu po primární léčbě. DALŠÍ ZDROJE Přehled údajů a klinické nástroje a zdroje je možno najít na http:// www.asco.org/guidelines/breastfollowup. Informace pro pacientky jsou dostupné na http://www.cancer.net. 38 2012 by American Society of Clinical Oncology
Aktualizace doporučených postupů ASCO pro sledování nemocných po léčbě karcinomu prsu Způsob sledování nemocných s karcinomem prsu Doporučeno Anamnéza/fyzikální vyšetření Edukace pacientky o příznacích recidivy Doporučení genetického vyšetření/poradenství Samovyšetření prsů Mamografie Gynekologické vyšetření pánve Koordinace péče NEDoporučeno Běžné vyšetření vzorků krve Zobrazovací vyšetření Vyšetření tumorových markerů karcinomu prsu Tabulka 1. Doporučení pro sledování a léčbu v průběhu adjuvantní terapie Doporučení* U všech žen by měla být získána pečlivá anamnéza a provedeno fyzikální vyšetření, vždy jednou za 3 6 měsíců první 3 roky po primární terapii, potom další 2 roky jednou za 6 12 měsíců a následně jednou za rok. Anamnézu a fyzikální vyšetření by měl provést lékař se zkušenostmi při sledování pacientek s karcinomem prsu a vyšetření prsů. Lékaři by měli pacientkám vysvětlit příznaky recidivy, k nimž patří nové bulky, bolest kosti, bolest na hrudníku, dušnost, bolest břicha a přetrvávající bolesti hlavy. Užitečné internetové stránky pro edukaci pacientek jsou www.cancer.net a www.cancer.org. Ženy s vysokým rizikem familiárních syndromů karcinomu prsu by měly být doporučeny na genetické vyšetření, v souladu s klinickými doporučenými postupy vydanými pracovní skupinou US Preventive Services Task Force. 19 Kritéria pro toto doporučení zahrnují: Židovky pocházející geneticky ze střední a východní Evropy; anamnéza karcinomu ovaria u přímých příbuzných prvního nebo druhého stupně pacientky, nezávisle na jejich věku; příbuzná pacientky prvního stupně s anamnézou karcinomu prsu diagnostikovanou před dosažením 50 let věku; dvě nebo více příbuzných prvního nebo druhého stupně s diagnózou karcinomu prsu všech stadií; pacientka nebo příbuzná s diagnózou bilaterálního karcinomu prsu; anamnéza karcinomu prsu u příbuzného muže. Všem ženám by mělo být doporučeno provádět jednou za měsíc samovyšetření prsů. Ženy, které podstoupily prs šetřící výkon, by měly první mamogram po této léčbě podstoupit nejdříve za 6 měsíců po definitivní radioterapii. Následné mamogramy ke sledování abnormalit nemocných s karcinomem prsu by měly být provedeny jednou za 6 12 měsíců. Mamografie po dosažení stabilních mamografických nálezů po dokončení lokoregionální terapie by měla být provedena jednou za rok. U všech žen je doporučeno pravidelné gynekologické sledování. Pacientky léčené tamoxifenem mají zvýšené riziko vzniku karcinomu endometria a měly by být poučeny, aby svému lékaři nahlásily jakékoli vaginální krvácení. Delší intervaly sledování mohou být vhodné u žen, které podstoupily totální hysterektomii a ooforektomii. Zvýšené riziko recidivy karcinomu prsu přetrvává 15 let a déle po primární terapii. U pacientek po léčbě karcinomu prsu je doporučena kontinuální léčba, kterou by měl provádět lékař se zkušenostmi při sledování nemocných s karcinomem prsu a při vyšetření prsů včetně vyšetření prsů po radioterapii. Zdá se, že následné kontroly prováděné PCP vedou ke stejným výsledkům jako sledování specialistou, při spokojenosti pacientek. Vyžaduje li pacientka s karcinomem prsu v časném stadiu (tumor < 5 cm a < 4 pozitivní uzliny) sledování prováděné výlučně PCP, je možno předat péči o ni k PCP přibližně 1 rok po diagnóze. Při převedení do péče PCP je třeba PCP i pacientku informovat o vhodné strategii kontrol a léčby. Podle potřeby je třeba zvážit převedení zpět ke specialistovi k dalšímu onkologickému vyšetření, zejména u pacientek, které jsou léčeny adjuvantní endokrinní terapií. Vyšetření krevního obrazu s diferenciálním obrazem není v rámci běžného sledování nemocných s karcinomem prsu doporučeno. Automatizované biochemické vyšetření není v rámci běžného sledování nemocných s karcinomem prsu doporučeno. Rtg snímky hrudníku nejsou v rámci běžného sledování nemocných s karcinomem prsu doporučeny. Scintigrafie kostí není v rámci běžného sledování nemocných s karcinomem prsu doporučena. Ultrasonografie jater není v rámci běžného sledování nemocných s karcinomem prsu doporučena. CT vyšetření není v rámci běžného sledování nemocných s karcinomem prsu doporučeno. FDG PET scan není v rámci běžného sledování nemocných s karcinomem prsu doporučen. MR prsu není v rámci běžného sledování nemocných s karcinomem prsu doporučena. Použití CA 15 3 nebo CA 27.29 není doporučeno pro běžné sledování nemocných s karcinomem prsu po primární terapii. Vyšetření CEA není doporučeno pro běžné sledování nemocných s karcinomem prsu po primární terapii. Zkratky: CEA (carcinoembryonic antigen), karcinoembryonální antigen; FDG PET ([ 18 F] fluorodeoxyglucose positron emission tomography), pozitronová emisní tomografie s použitím [ 18 F] fluordeoxyglukózy; MR (magnetic resonance imaging), magnetická rezonance; PCP (primary care physician), lékař primární péče. * Všechna doporučení zůstávají stejná jako doporučení publikovaná v roce 2006. 3 Panel dospěl k závěru, že nejsou k dispozici žádné nové důkazy, které by byly důvodem pro změnu některého doporučení. Doporučený postup z roku 2006 uvádí údaje zjištěné při podrobné analýze a zdůvodnění těchto doporučení. Třebaže v této souvislosti nejsou k dispozici dostatečné důkazy, jeví se jako pravděpodobné, že získání anamnézy a provedení fyzikálního vyšetření a vyšetření prsů může být svěřeno zkušeným nelékařům (např. zdravotní sestra s ukončeným magisterským studiem, asistenti lékaře) pracujícím pod dohledem zkušeného lékaře. Jsou k dispozici doporučení založená na konsensu odborníků s kritérii specifickými pro pacientky s karcinomem (např. kritéria National Comprehensive Cancer Network [www.nccn.org]). Tato doporučení zahrnují podobná kritéria jako doporučení USPSTF a také další kritéria, jako je např. diagnóza triple negativního karcinomu prsu nebo kombinace karcinomu prsu s jinými specifickými karcinomy. Prohlášení autorů o možném střetu zájmů Všichni autoři vyplnili toto prohlášení; následující autoři udali finanční nebo jiný zájem, který je relevantní pro látku posuzovanou v tomto článku. Určité vztahy označené písmenem U jsou ty, za něž nebyla obdržena žádná kompenzace; vztahy označené písmenem C byly kompenzovány. Pro detailní popis kategorií prohlášení nebo pro více informací o politice střetu zájmů ASCO odkazujeme čtenáře na Author Disclosure Declaration a kapitolu Disclosures of Potential Conflicts of Interest v informacích pro autory. Zaměstnání nebo vedoucí pozice: Nikdo Funkce konzultanta nebo poradce: N. Lynn Henry, GE Healthcare (C) Vlastnictví akcií: Nikdo Honoráře: Nikdo Financování výzkumu: Nikdo Znalecký posudek: Nikdo Jiné odměny: Nikdo Podíl autorů na článku Administrativní pomoc: Patricia Hurley, Mark R. Somerfield Psaní rukopisu: Všichni autoři Konečné schválení rukopisu: Všichni autoři www.jco.org 2012 by American Society of Clinical Oncology 39
Khatcheressian et al. LITERATURA 1. Recommended breast cancer surveillance guidelines: American Society of Clinical Oncology. J Clin Oncol 15:2149 2156, 1997 2. Smith TJ, Davidson NE, Schapira DV, et al: American Society of Clinical Oncology 1998 update of recommended breast cancer surveillance guidelines. J Clin Oncol 17:1080 1082, 1999 3. Khatcheressian JL, Wolff AC, Smith TJ, et al: American Society of Clinical Oncology 2006 update of the breast cancer follow up and management guidelines in the adjuvant setting. J Clin Oncol 24:5091 5097, 2006 4. US Preventive Services Task Force: Genetic risk assessment and BRCA mutation testing for breast and ovarian cancer susceptibility: Recommendation statement. Ann Intern Med 143:355 361, 2005 5. Morrow M, Waters J, Morris E: MRI for breast cancer screening, diagnosis, and treatment. Lancet 378:1804 1811, 2011 6. Barnsley GP, Grunfeld E, Coyle D, et al: Surveillance mammography following the treatment of primary breast cancer with breast reconstruction: A systematic review. Plast Reconstr Surg 120:1125 1132, 2007 7. Houssami N, Ciatto S: Mammographic surveillance in women with a personal history of breast cancer: How accurate? How effective? Breast 19:439 445, 2010 8. Pennant M, Takwoingi Y, Pennant L, et al: A systematic review of positron emission tomography (PET) and positron emission tomography/computed tomography (PET/CT) for the diagnosis of breast cancer recurrence. Health Technol Assess 14:1 103, 2010 9. Auguste P, Barton P, Hyde C, et al: An economic evaluation of positron emission tomography (PET) and positron emission tomography/computed tomography (PET/CT) for the diagnosis of breast cancer recurrence. Health Technol Assess 15:iii iv, 1 54, 2011 10. Lu WL, Jansen L, Post WJ, et al: Impact on survival of early detection of isolated breast recurrences after the primary treatment for breast cancer: A meta analysis. Breast Cancer Res Treat 114:403 412, 2009 11. Montgomery DA, Krupa K, Cooke TG: Follow up in breast cancer: Does routine clinical examination improve outcome? A systematic review of the literature. Br J Cancer 97:1632 1641, 2007 12. Robertson C, Arcot Ragupathy SK, Boachie C, et al: The clinical effectiveness and costeffectiveness of different sledování nemocných s karcinomem prsu mammography regimens after the treatment for primary breast cancer: Systematic reviews registry database analyses and economic evaluation. Health Technol Assess 15:v vi, 1 322, 2011 13. Montgomery DA, Krupa K, Cooke TG: Alternative methods of follow up in breast cancer: A systematic review of the literature. Br J Cancer 96:1625 1632, 2007 14. Kimman ML, Bloebaum MM, Dirksen CD, et al: Patient satisfaction with nurse led telephone follow up after curative treatment for breast cancer. BMC Cancer 10:174, 2010 15. Beaver K, Tysver Robinson D, Campbell M, et al: Comparing hospital and telephone follow up after treatment for breast cancer: Randomised equivalence trial. BMJ 338:a3147, 2009 16. Sheppard C, Higgins B, Wise M, et al: Breast cancer follow up: A randomised controlled trial comparing point of need access versus routine 6 monthly clinical review. Eur J Oncol Nurs 13:2 8, 2009 17. Oltra A, Santaballa A, Muna rriz B, et al: Costbenefit analysis of a follow up program in patients with breast cancer: A randomized prospective study. Breast J 13:571 574, 2007 18. Grunfeld E, Julian JA, Pond G, et al: Evaluating survivorship care plans: Results of a randomized, clinical trial of patients with breast cancer. J Clin Oncol 29:4755 4762, 2011 19. Schnipper LE, Smith TJ, Raghavan D, et al: American Society of Clinical Oncology identifies five key opportunities to improve care and reduce costs: The top five list for oncology. J Clin Oncol 30:1715 1724, 2012 20. American Society of Clinical Oncology: Cancer treatment plan and summary resources. http://www.asco.org/ascov2/practice+ %26 + Guidelines/Quality + Care/Quality + Measurement+ %26 + Improvement/Chemotherapy + Treatment + Plan + and + Summary/Cancer + Treatment + Plan + and + Summary + Resources 40 2012 by American Society of Clinical Oncology