Jíme potraviny vyrobené z ropy. Dale Allen Pfeiffer. peložil Martin Kolaík, Strana zelených

Stránka. 1 z 11 [Poznámka vydavatele: Nejdsivjší lánek, který kdy FTW (From The Wilderness, http://www.fromthewilderness.com) publikovala, je nyní dostupný k petení každému zájemci. Pedplatitelé jej už etli v íjnu loského roku. Jak se vrcholící tžba ropy a její dsledky stávají bouliv diskutovaným tématem i na mezinárodní úrovni, nastal as, abyste si také vy peetli tento lánek, který ukazuje nejzávažnjší dsledky ropné krize v širším kontextu. Vaším nejvtším problémem totiž nebude to, že by mohlo hladovt vaše auto, ale že byste mohli hladovt vy a vaše dti. Fakta popsaná v tomto lánku již nejsou, dle dostupných dokument, žádným tajemstvím pro vládu Spojených stát i jiných zemí, zvlášt v dob, kdy má ína problémy s nedostatkem obilí a USA s Kanadou (jak nedávno oznámil reportér CNN Lou Dobbs) už brzy nebudou svtovou obilnicí. MCR ] Jíme potraviny vyrobené z ropy Dale Allen Pfeiffer peložil Martin Kolaík, Strana zelených Copyright 2004, From The Wilderness Publications, www.copvcia.com. Všechna práva vyhrazena. Tisk, kopírování, rozesílání a umístní na internetu je povoleno pouze pro nekomerní úely. [Ped nkolika msíci, znepokojený paížským prohlášením profesora Kennetha Deffeyese z Princetonské univerzity, které se týkalo vlivu ropné krize na výrobu hnojiv, jsem požádal pispvatele našeho asopisu From The Wilderness - Dale Allena Pfeiffera, zabývajícího se oblastí energetiky, o zjištní, co udlá nedostatek zemního plynu s cenami prmyslových hnojiv. Souástí przkumu bylo zmapování celkové výroby potravin v USA. Protože Spojené státy a Kanada vyvážejí potraviny do celého svta, odpovdi obsažené v této studii mají globální dsledky. To, co následuje, je nejdsivjší lánek, jaký jsem kdy etl a jist také ten nejvíce alarmující, jaký FTW dosud vydala. Všimli jsme si, že CNN, Britain's Independent a Jane's Defence Weekly pipustily bhem minulého týdne existenci ropné krize, s tím, že svtové rezervy ropy a zemního plynu mohou být až o 80 % menší, než se pedpokládalo. Vidíme rovnž, jak málo pozornosti bylo doposud vnováno množství krizí, které jist budou následovat. Následující lánek je natolik závažný ve svých dsledcích, že jsem zvolil neobvyklý postup a podtrhnul jsem nkterá z jeho klíových zjištní. Udlal jsem to proto, aby si tená podtržená fakta zapamatoval jako ta nejdležitjší. Každá takto zvýraznná vta by mla být znovu petena a promyšlena samostatn, aby si tená uvdomil její dležitost. Sám jsem po petení mnoha z nich vyskoil ze židle a procházel se po pokoji, než jsem byl schopen pokraovat ve tení. Dale Allen Pfeifferv výzkum a jeho zpráva potvrzují nejhorší podezení FTW o dsledcích ropné krize a nastolují závažné otázky o tom, co dlat dál. Nemén závažná je také ta, pro v roce voleb prezidenta USA ani jeden z kandidát toto téma neotevel. Koneckonc je jasné, že ešení tchto problém, snad nejzávažnjších za dobu existence lidstva, bude nutn nalezeno jednotlivci a komunitami, nezávisle na vnjší nebo státní pomoci. Zda hledání odpovdí zane nyní, nebo teprve až bude krize nevyhnutelná, záleží jenom na nás. - MCR] 3. íjna 2003, 1200 PDT, (FTW) Lidé (stejn jako jiná zvíata) získávají svou energii z

Stránka. 2 z 11 potravy, kterou se živí. Až do minulého století byla všechna potrava na této planet získána ze slunce pomocí fotosyntézy. A už jste jedli rostliny nebo živoichy, kteí se rostlinami živí, energie ve vaší potrav vždy pocházela ze slunce. Bylo by absurdní se domnívat, že se slunení záení jednoho dne mže vyerpat. Ne, slunení záení byl bohatý, obnovitelný zdroj a fotosyntéza živila všechno na této planet. To také vytváelo omezení v množství potravy, která mohla být vypstována, a tím byl také omezen populaní rst. Slunení energie dopadá na Zemi v omezeném množství. Abyste zvýšili produkci potravin, museli jste zvtšit množství obdlávané pdy a omezit konkurenci. Nebylo jiné cesty pro zvýšení množství energie dostupné pro produkci potravin. Lidská populace rostla tím, že vytlaovala nežádoucí konkurenci a pivlastovala si stále víc a víc dostupné slunení energie ve všech formách. Poteba rozšíit zemdlskou produkci byla jedním z hlavních motiv vtšiny válek v zaznamenané historii, spolu s rozšiováním energetické základny (a zemdlská produkce je, po pravd, podstatným zpsobem získávání energie). V okamžiku, kdy Evropané nemohli dále rozšiovat plochu obdlávané pdy, zaali pro sebe dobývat neznámý svt. Objevitelé nových zemí byli brzy následováni dobyvateli, obchodníky a osadníky. Obvyklými dvody pro expanzi by mohly být obchod, hrabivost, moc i pouhá zvdavost, ale ve svém základu šlo vždy o rozšiování zemdlské výroby. Kamkoliv objevitelé a dobyvatelé cestovali, odvezli si odtamtud obas koist, ale vždy po sob zanechali plantáže. A osadníci mli ve zvyku vyistit prostor a založit si v nové zemi vlastní farmy. Toto dobývání a rozšiování pokraovalo tak dlouho, až už nebylo co dobývat. Sice se i v dnešní dob snaží farmái a vlastníci pdy rozšiovat své pozemky, jde už ale jen o zanedbatelné drobky pdy. Dnes je prakticky veškerá obdlávatelná pda na této planet využívána pro poteby zemdlství. Zstávají pouze pozemky píliš píkré, píliš mokré, píliš suché nebo pozemky s nedostatkem živin. 1 V okamžiku, kdy už nebylo možné dále zvýšit výrobu potravin rozšiováním plochy zemdlské pdy, umožnily nové objevy její lepší využití. Procesy likvidace škdc a prmyslová revoluce, umožující intenzivní zemdlství za pomoci mechanizace, urychlily obdlávání pdy a zvtšily množství pdy, o kterou mohl peovat jeden lovk. S každým zvýšením produkce potravin se lidská populace významn rozrostla. V tomto okamžiku je tém 40 % veškerých fotosyntetických proces na povrchu Zem pod kontrolou lidí. 2 Ve Spojených státech získáváme více než polovinu z tohoto množství. 3 Stali jsme se vlastníky všech hodnotných pozemk na této planet. Zbytek pírody je nucen živoit na místech, která jsme nechtli. To je jedna z hlavních píin masového vymírání druh a rozpadu ekosystém. Zelená revoluce V letech 1950 až 1960 prodlalo zemdlství zásadní transformaci, asto oznaovanou jako zelená revoluce. Zelená revoluce spoívala v industrializaci zemdlství. ást pokroku byla zpsobena novými, hybridními odrdami rostlin, které vedly k vtší produkci jedlých ástí, napíklad zrní. Mezi lety 1950 a 1960, jak Zelená revoluce transformovala zemdlství na celé planet, vzrostla produkce zrní o 250 %. 4 To je ohromný nárst v množství energie urené pro lidskou spotebu. Tento nárst nepochází ze zvýšeného využití sluneního záení, ani ze zvtšené rozlohy obdlávané pdy. Energie získaná Zelenou revolucí pochází z fosilních paliv ve form umlých hnojiv (zemní plyn), pesticid (ropa) a zavlažování pohánného fosilními palivy. Zelená revoluce zvýšila tok energie proudící do zemdlství v prmru 50krát oproti

Stránka. 3 z 11 zemdlství tradinímu. 5 V extrémních pípadech je spoteba energie v zemdlství více než 100krát vyšší. 6 Ve Spojených státech je ron spotebováno 400 galon (cca 1500 litr) ropného ekvivalentu k nakrmení jednoho Ameriana (podle dat z roku 1994). 7 Spoteba energie v zemdlství se skládá ze: 31 % pro výrobu umlých hnojiv 19 % pro pohon zemdlských stroj 16 % pro transport 13 % pro zavlažování 08 % pro chov dobytka (nezahrnuje potravu pro dobytek) 05 % pro výrobu pesticid 08 % pro ostatní 8 Energie potebná pro balení, chlazení, dopravu do maloobchodních prodejen a domácí pípravu jídla není v tchto íslech zahrnuta. Aby si tená mohl udlat pedstavu o energetické náronosti moderního zemdlství, výroba jednoho kilogramu dusíku pro hnojivo vyžaduje energii obsaženou v 1.4 až 1.8 litru nafty. A to do ní nezahrnujeme potebu pvodní suroviny, což je zemní plyn. 9 Jak vyplývá z údaj Institutu pro výzkum hnojiv (The Fertilizer Institute, http://www.tfi.org), od 30. ervna 2001 do 30. ervna 2002 použili zemdlci v USA 12 009 300 tun dusíkatých hnojiv. 10 Pi použití spodního odhadu 1.4 litr nafty na kilogram dusíku odpovídá toto množství 15.3 miliardy litr nafty, nebo též 96.2 milion barel ropy. To je samozejm pouze velmi hrubé pirovnání pro ilustraci požadavk souasného zemdlství. eeno mírn nadnesen, ale pravdiv: jíme ropu a zemní plyn. Kvli zákonm termodynamiky však není pímá úmra mezi energií do zemdlství vloženou a energií získanou. Každý krok na její cest je energetickou ztrátou. Mezi lety 1945 až 1994 vzrostlo množství energie vložené do zemdlské výroby tynásobn, zatímco úroda vzrostla pouze trojnásobn. 11 Od té doby vklady energie stále rostou, ale úroda se již nezvtšuje. Dosáhli jsme maximální výtžnosti. Naopak, díky postupnému vyerpávání pdy, zvýšené nutnosti ochrany ped škdci a zvýšeným energetickým nákladm na zavlažování (jak bylo popsáno výše), musí moderní zemdlství stále zvyšovat své náklady na energii, jen aby zajistilo stávající nemnnou úrove výroby. Zelená revoluce nezadržiteln spje k bankrotu. Cena fosilních paliv Slunení energie je obnovitelný zdroj limitovaný množstvím záení dopadajícího na Zemi. Fosilní paliva oproti tomu pedstavují zásoby, které mžeme spotebovávat tém neomezenou rychlostí. Z hlediska doby lidského života jsou však zdrojem

Stránka. 4 z 11 neobnovitelným. Pedstavují planetární energetickou zásobu, ze které mžeme erpat jakýmkoliv zvoleným tempem, ale kterou brzy vyerpáme bez možnosti náhrady. Zelená revoluce sáhla do tchto planetárních zásob a použila jejich podstatnou ást ke zvýšení zemdlské výroby. Celková spoteba fosilních paliv ve Spojených státech vzrostla 20krát za poslední tyi desetiletí. Obyvatelé USA spotebují 20 až 30krát více fosilní energie na hlavu než lidé v rozvojových zemích. Zemdlství je pímo zodpovdné za 17 % veškeré spoteby energie v této zemi. 12 Podle údaj z roku 1990 spotebovávali obyvatelé USA pibližn 1000 litr (6.41 barel) ropy na produkci potravin z jednoho hektaru pdy. 13 V roce 1994 odhadli David Pimentel a Mario Giampetro pomr výstupy/vstupy v zemdlství na 1.4. 14 Na každých 0.7 kilokalorií (kcal) fosilních paliv vyprodukovalo zemdlství USA 1 kcal potravin. Vstupní údaje pro tento výpoet byly získány ze statistiky FAO (Food and Agriculture Organization of the UN), která zahrnuje pouze hnojiva (bez zahrnutí energie pro výrobu hnojiv), zavlažování, pesticidy (bez zahrnutí energie pro výrobu pesticid) a palivo pro práci zemdlských stroj. Další energetické vstupy nezahrnuté do výpotu byly energie a stroje pro sušení plodin, doprava uvažovaných vstup a výstup na farmu a zpt, elektina a stavba a údržba budov a infrastruktury. Pokud bychom pidali tyto náklady do rovnice, výsledný zlomek by se blížil k 1. 15 To stále ješt nezahrnuje energii nutnou pro balení, dovoz do obchod, chlazení a domácí pípravu jídla. V následné studii, dokonené pozdji ve stejném roce (1994), se Giampetro a Pimentel pokusili odvodit pesnjší pomr mezi energií vloženou a odebranou ze zemdlství. 16 V této studii autoi definovali dv rozdílné formy energetických vstup: endosomatickou a exosomatickou energii. Endosomatická energie je získávána pomocí metabolické pemny energie potravy na energii sval lidského tla. Exosomatická energie je získávána procesy transformace energie mimo lidské tlo, jako napíklad spalováním nafty v motoru traktoru. Tato definice umožnila autorm prozkoumat vstupy samostatn a ve vztahu k jiným vstupm. Ped zaátkem prmyslové revoluce bylo tém 100 % veškeré endosomatické i exosomatické energie získáno ze sluneního záení. Dnes reprezentují fosilní paliva 90 % veškeré exosomatické energie používané ve Spojených státech a ostatních rozvinutých zemích. 17 Typický pomr exo/endo pedprmyslové, solárn pohánné spolenosti je okolo 4 ku 1. Tento pomr se v rozvinutých zemích zvýšil destinásobn a vyšplhal se až na 40 ku 1. A ve Spojených státech je to více než 90 ku 1. 18 Zpsob využití endosomatické energie se rovnž výrazn zmnil. Pevážná vtšina endosomatické energie už nadále není využívána k dodání energie do ekonomických proces. Dnes je využívána pedevším k vytváení toku informací, které ídí tok exosomatické energie, pohánjící stroje. Budeme-li se držet pomru 90 ku 1 exo/endo pro Spojené státy, každá kilokalorie endosomatické energie vynaložené v USA zpsobuje cirkulaci 90 kcal exosomatické energie. Jako píklad uve me malý benzínový motor, který dokáže pevést 38 000 kcal v jednom galonu benzínu na 8.8 kwh mechanické energie, což odpovídá 3 týdnm práce jednoho lovka. 19 Ve své podrobné studii Giampetro a Pimentel zjistili, že v potravinovém systému USA je poteba 10 kcal exosomatické energie k produkci 1 kcal potravin doruených ke konenému spotebiteli. Ve výpotu je zahrnuto balení a všechny náklady spojené s doruením, ale nezahrnuje domácí pípravu jídla. 20 Potravinový systém USA spotebuje

Stránka. 5 z 11 10krát více energie, než produkuje ve form potravin. Tento nepomr je možný pouze využitím neobnovitelných fosilních paliv. Za pedpokladu poteby 2 500 kcal pro denní výživu jedné osoby v USA, pomr 10/1 znamená spotebu 25 000 kcal exosomatické energie na hlavu každý den. Prmrný obyvatel USA si za jednu hodinu endosomatické práce vydlá pibližn na 100 000 kcal exosomatické energie. Z toho vyplývá, že si na svou denní dávku potravin vydlá v souasném systému pibližn za 20 minut. Bohužel, v okamžiku, kdy odstraníte z rovnice fosilní paliva, bude denní dávka potravin vyžadovat 111 hodin endosomatické práce na hlavu; což znamená, že výroba denní dávky potravin pro jednu osobu by v souasném systému vyžadovala tém ti týdny její práce! Z ehož vyplývá jakmile se zane snižovat množství fosilních paliv, bude i mén energie pro produkci potravin. Pda, pole a voda Moderní intenzivní zemdlství je neudržitelné. Technologií podpoené zemdlství zpsobuje erozi pdy, zneištné a vyerpané zásoby podzemních i povrchových vod a dokonce (obzvlášt kvli zvýšenému použití pesticid) zpsobuje závažné zdravotní problémy obyvatelstvu a ohrožuje pírodu. Eroze pdy, intenzivní vytížení polí a pílišné erpání vody vedou zptn k nutnosti vtšího využití fosilních paliv a chemických produkt. Musí být aplikováno více umlých hnojiv a také více pesticid; zavlažování vyžaduje více energie; fosilní zdroje musí být použity k ištní vod. Trvá více než 500 let, než se vytvoí 1 palec (2,5 cm) ornice. 21 V pirozeném prostedí je ornice vytváena rozkladem rostlinné hmoty a erozí hornin a je sama chránna ped erozí rostlinným pokryvem. Produktivita pdy poškozené intenzivním zemdlstvím se díky erozi každým rokem snižuje o 65 %. 22 Dívjší prérie, které se staly obilnicí Spojených stát, ztratily polovinu tloušky ornice po pouhých sto letech farmaení. Tato ornice mizí 30krát rychleji, než se obnovuje pirozenými procesy. 23 Souasné plodiny jsou mnohem náronjší na živiny, než byly pvodní trávy, pokrývající kdysi Velké planiny. Dsledkem je rozsáhlé vyerpání živin. Eroze pdy a vyerpávání minerál zpsobují každý rok zemdlství USA ztrátu rostlinných živin v hodnot 20 miliard dolar. 24 Vtšina pdy na Velkých planinách není nic víc než houba, do které je nutno pumpovat vodu a živiny, aby dávala úrodu. Každým rokem jsou v USA ztraceny 2 miliony akr polí kvli erozi, zasolení a vyerpání vodních zdroj. K tomu navíc 1 milion akr z orné pdy zabere stavba mst, silnic a prmyslových objekt. 24 Pibližn ti tvrtiny veškeré rozlohy USA pipadá dnes na zemdlství a komerní lesnictví. 25 Rozšiující se populace vytváí zvyšující se tlak na dostupnost zemdlské pdy. Tím mimochodem ponechává jen malou ást rozlohy USA dostupnou pro solární technologie, potebné pro moderní slunení hospodáství. Rozloha dostupná pro pstování biomasy je rovnž omezená. Z toho dvodu rozvoj solárních technologií a pstování biomasy musí probíhat na úkor zemdlské produkce. Moderní zemdlství rovnž zpsobuje vyerpávání vodních zdroj. Zemdlství spotebuje ve Spojených státech celých 85 % dostupné pitné vody. 26 Vyerpání se projevuje na mnoha vodních zdrojích, obzvlášt na západ a na jihu USA. Typickým píkladem je eka Colorado, která se bhem svého toku do Tichého oceánu zmní na pouhý potek. Pesto tvoí povrchová voda pouhých 60 % vody použité k zavlažování v zemdlství. Zbytek, a v nkterých oblastech dokonce vtšina vody k zavlažování

Stránka. 6 z 11 pochází z podzemních zvodnných vrstev, nazývaných akvifery. Podzemní voda je pomalu doplována prosakováním povrchových vod a dešových srážek. Dnes však srážky dokáží doplnit mén než 0.1 % vody vyerpané každým rokem. 27 Velký akvifer Ogallala, který slouží zemdlství, prmyslu i domácnostem na vtší ásti jižních a centrálních stát, je vyerpáván rychlostí o 160 % vyšší, než je rychlost jeho doplování. Akvifer Ogallala se stane nepoužitelným v prbhu píštích desetiletí. 28 Požadavky moderního zemdlství na vodní zdroje mžeme doložit na píkladu produkce kukuice. Kukuice s produkcí 118 bušl (4300 litr) na akr ron vyžaduje bhem sezóny více než 500 000 galon (1,9 milionu litr) vody na akr. Produkce jedné libry kukuiných zrn vyžaduje 1 400 liber (neboli 175 galon/660 litr) vody. 29 Pokud nebudou podniknuty kroky ke snížení této spoteby, moderní zemdlství požene Spojené státy do krize z nedostatku vody. Za poslední dv desetiletí se použití umlých pesticid ve Spojených státech zvýšilo 33krát, pesto však jsou ztráty díky škdcm každý rok vtší. 30 To je výsledek opuštní tradiních postup rotace plodin. Tém 50 % obdlávané pdy v USA je užito pro trvalé pstování monokultur. 31 Výsledkem je zvýšený výskyt škdc, proti nimž jsou použity pesticidy. Použití pesticid pi pstování kukuice vzrostlo dokonce 1000krát, pesto se ve stejném období ztráty zvýšily tynásobn. 32 Moderní zemdlství je neudržitelné. Poškozuje pdu, vyerpává vodní zdroje a zneišuje okolní pírodu. Všechny tyto vlivy zpsobují ješt vtší spotebu fosilních paliv pro zavlažování, pro náhradu živin, pro ochranu ped škdci, pro obnovu poškozené pírody a také proto, aby se vbec udržela úroda na stejné úrovni. Nakonec však dojde ke stavu, kdy nebude možné dodat dostatek tchto fosilních zdroj, pedevším díky snižující se produkci fosilních paliv. Spoteba Spojených stát Ve Spojených státech spotebuje každý lovk pibližn 2 175 liber (986 kg) jídla ron. To dává každému z nich pibližný denní energetický píjem 3 600 kalorií. Svtový prmr je 2 700 kalorií za den. 33 Celých 19 % energetického píjmu je tvoeno rychlým oberstvením (fast food). Fast food tvoí 34 % celkové spoteby potravin prmrného obyvatele USA. Prmrný obyvatel jí u stolu jedno hlavní jídlo denn z celkových ty. 34 Jedna tetina energetického píjmu prmrného ameriana je živoišného pvodu (vetn mléných produkt), tvoících 800 liber (362 kg) potravin ron. Taková strava znamená, že obyvatelé USA získávají tém polovinu (40 %) energie z tuku. 35 Ameriané jsou rovnž ohromnými spotebiteli vody. Ped deseti lety spotebovali Ameriané 1 450 galon (5 480 litr) vody na osobu a den(gallon/day/capita), z ehož nejvtší množství spotebovalo zemdlství. Pokud vezmeme v úvahu pedpokládaný populaní rst, pedpokládané dodávky v roce 2050 budou jen 700 g/d/c (2 646 litr), což hydrologové považují za minimum pro uspokojení lidských poteb. 36 A to bez uvažování klesající produkce fosilních paliv. Aby bylo možné zajistit všechny tyto potraviny, je v Severní Americe každý rok spotebováno 0.6 milion tun pesticid. To je více než jedna ptina všech pesticid spotebovaných ron na svt (pibližn 2.5 milion tun). 37 Celosvtov je spotebováno více dusíkatých hnojiv, než je možné dodat z pírodních zdroj. Souasn

Stránka. 7 z 11 je voda z podzemních akvifer spotebovávána tempem vyšším, než je jejich pirozená rychlost doplování. A zásoby dležitých minerál, jako nap. fosforu i draslíku, budou velmi brzy vyerpány. 38 Celková spoteba energie v USA je více než tikrát vtší, než množství solární energie zachycené plodinami a lesními kulturami. Spojené státy spotebují ron o 40 % více energie, než je celkové množství slunení energie zachycené veškerou rostlinnou biomasou v USA. Spoteba fosilních paliv v Severní Americe je ptkrát vyšší než je svtový prmr. 39 Naše prosperita je postavena na principu vyerpávání svtových zásob tak rychle, jak jen to jde, bez ohledu na své sousedy, ostatní život na této planet nebo naše dti. Obyvatelstvo a udržitelnost Za pedpokladu populaního rstu 1.1 % ron se poet obyvatel USA do roku 2050 zdvojnásobí. Jak bude obyvatelstva pibývat, s každou osobou ztratí USA pibližn jeden akr pdy. V souasnosti je na každého obyvatele k dispozici 1.8 akr zemdlské pdy dostupné pro výrobu potravin. V roce 2050 toto íslo klesne na 0.6 akr. 1.2 akr na osobu je rozloha nezbytná pro udržení souasných standard výživy. 40 V dnešní dob existují jen dv zem na této planet, které jsou významnými exportéry obilí: USA a Kanada. 41 Pedpokládá se, že v roce 2025 už nebude USA moci exportovat potraviny kvli domácí poptávce. Vliv na ekonomiku USA bude zniující, protože export potravin pináší ron USA 40 miliard dolar. Co je ješt dležitjší, miliony lidí na celém svt mohou zemít hlady bez amerických dodávek potravin. 42. Podle údaj ze sítání obyvatel z roku 2002 žije v USA 34.6 milion lidí v bíd. 43 A toto íslo roste alarmující rychlostí. Píliš mnoho z nich trpí podvýživou. Jak se situace v zemdlství bude zhoršovat, toto íslo poroste a Spojené státy budou svdkem rostoucího potu úmrtí hladem. Je nkolik možností, co mžeme dlat alespo pro zmírnní této tragédie. Je zde pedpoklad, že reformované zemdlství, zbavené ztrát, plýtvání a špatného hospodaení, by mohlo snížit energetické vstupy pro produkci potravin až o polovinu. 35 Místo umlých hnojiv, vyrobených z fosilních surovin, bychom mli používat dobytí hnj, který je prozatím považován za odpad. Odhaduje se, že dobytí hnj obsahuje ptkrát více živin, než jich je obsaženo v množství umlých hnojiv použitých každý rok. 36 Nejefektivnjší by ale možná bylo úpln odstranit maso z našeho jídelníku. 37 Mario Giampietro a David Pimentel pepokládají, že udržitelná výroba potravin je možná pouze za tchto podmínek: 1. Do zemdlství musí být zavedeny technologie šetrné k pírod. 2. Ke slovu se musí dostat obnovitelné zdroje energie. 3. Pomocí zásadního zlepšení energetické efektivity se musí dosáhnout nižšího využití exosomatické energie na osobu. 4. Poet obyvatel a jejich spoteba musí být v souladu s udržením stability pírodních proces. 38

Stránka. 8 z 11 Budou-li první ti z tchto podmínek dodrženy, vetn redukce na mén než polovinu exosomatické energie na osobu, autoi odhadují maximální populaci USA sluitelnou s udržitelnou ekonomikou na 200 milion obyvatel. 39 Nkolik dalších studií došlo k podobným íslm (Energy and Population, Werbos, Paul J. http://www.dieoff.com/page63.htm; Impact of Population Growth on Food Supplies and Environment, Pimentel, David, et al. http://www.dieoff.com/page57.htm). Vzhledem k tomu, že souasný poet obyvatel USA pesahuje 292 milion, 40 znamená to redukci o 92 milion. Aby bylo možné dosáhnout udržitelné ekonomiky a odvrátit katastrofu, musí Spojené státy snížit poet obyvatel nejmén o jednu tetinu. erný mor zahubil ve 14. století jednu tetinu evropské populace (a více než polovinu asijské a indické populace) a uvrhl celý kontinent do temnoty, ze které se vzpamatovával tém dv století. 41 Žádná z tchto studií nebrala v úvahu vliv poklesu produkce fosilních paliv. Autoi všech tchto studií ví, že zmínné zemdlské krize nás zanou ovlivovat po roce 2020, a nestanou se kritickými díve než v roce 2050. Souasný svtový vrchol tžby fosilních paliv (a následný pokles produkce), spolu s vrcholem produkce zemního plynu na území Severní Ameriky velmi pravdpodobn zpsobí, že tato zemdlská krize pijde mnohem díve, než se oekávalo. Dost pravdpodobn pak nebude snížení potu obyvatel o tetinu dostatené pro udržitelnost; nutná redukce pak mže pesahovat i jednu polovinu. Globální populace pak bude muset být redukována ze souasných 6.32 miliard lidí 42 na 2 miliardy to znamená o 68 % - i více než dv tetiny. Konec tohoto desetiletí mže být ve znamení inflan rostoucích cen potravin. A také mže být v píštím desetiletí celosvtový hlad na úrovni, jakou lidstvo ješt nikdy díve nezažilo. Ti možnosti Mžeme jako spolenost být seznámeni s tímto dilematem a vdom se rozhodnout nezvyšovat množství lidí v naší populaci. To by mohla být nejvítanjší z našich tí možností, vdom a se svobodnou vlí si vybrat cestu odpovdného snižování populace. Toto rozhodnutí je však v protikladu k naší biologicky dané snaze se rozmnožovat. Je navíc komplikováno schopností moderní medicíny prodloužit náš život a odmítáním možnosti kontroly porodnosti církevními zákazy. A nakonec je zde silná obchodní lobby, která se pokusí udržet vysokou úrove imigrace, aby udržela nízkou cenu práce. Takže i když je to nejspíš nejlepší cesta, je to také cesta nejmén pravdpodobná. Nezdaí-li se zodpovdn snižovat poet obyvatel na základ svobodné vle, mžeme zpsobit snížení potu obyvatel silou zákona. Je snad ješt potebné popisovat, jak odporná je tato možnost? Kolik z nás by si vybralo život ve svt s nucenou sterilizací a populaními kvótami vynucovanými silou zákona? Jak snadno by to mohlo vést k proišování obyvatelstva pomocí princip eugeniky? Nakonec nám zbývá tetí možnost, která sama pedstavuje nepopsatelný obraz utrpení a smrti. Pokud bychom si odmítli pipustit picházející krizi a nutnost s ní bojovat, budeme elit velkému vymírání, ze kterého se civilizace už pravdpodobn nikdy nevzpamatuje. Nejspíš pijdeme o víc, než jen poet obyvatel nutný k dosažení udržitelnosti. V tomto scénái velkého vymírání se podmínky zhorší natolik, že pežívající lidské populace budou tvoit jen zlomek souasného potu lidí. A tito peživší budou trpt traumaty ze zhroucení a smrti civilizace, svých soused, svých pátel a rodin. Uvidí svt, který se zhroutil v prach. Otázky, které si nyní musíme položit, jsou Jak jen tohle mžeme dopustit? a Co

Stránka. 9 z 11 proti tomu mžeme udlat?. Znamená náš souasný životní styl pro nás tolik, že bychom vrhli sebe a své dti do této rychle picházející tragédie jen pro nkolik dalších let pohodlného konzumního života? Poznámka autora Toto je pradpodobn ten nejdležitjší lánek, jaký jsem kdy napsal. Je také jist nejdsivjší, a závry z nj vyplývající jsou nejdrsnjší, jaké jsem kdy vyjádil. Tento lánek pravdpodobn tenáe siln znepokojí; rozhodn znepokojil mne. Je však dležité pro naši budoucnost, aby byl tento text ten, pijat a diskutován. Jsem od pírody pozitivní a optimistický. I pes napsání tohoto lánku nepestávám vit, že mžeme najít pozitivní ešení pro sled krizí, které se na nás ítí. Akoliv tento lánek mže spustit vlnu nenávistných email, je to prost jen souhrn fakt a zejmých závr, které z nich vyplývají. ----- ODKAZY 1 Availability of agricultural land for crop and livestock production, Buringh, P. Food and Natural Resources, Pimentel. D. and Hall. C.W. (eds), Academic Press, 1989. 2 Human appropriation of the products of photosynthesis, Vitousek, P.M. et al. Bioscience 36, 1986. http://www.science.duq.edu/esm/unit2-3 3 Land, Energy and Water: the constraints governing Ideal US Population Size, Pimental, David and Pimentel, Marcia. Focus, Spring 1991. NPG Forum, 1990. http://www.dieoff.com/page136.htm 4 Constraints on the Expansion of Global Food Supply, Kindell, Henry H. and Pimentel, David. Ambio Vol. 23 No. 3, May 1994. The Royal Swedish Academy of Sciences. http://www.dieoff.com/page36htm 5 The Tightening Conflict: Population, Energy Use, and the Ecology of Agriculture, Giampietro, Mario and Pimentel, David, 1994. http://www.dieoff.com/page69.htm 6 Op. Cit. See note 4. 7 Food, Land, Population and the U.S. Economy, Pimentel, David and Giampietro, Mario. Carrying Capacity Network, 11/21/1994. http://www.dieoff.com/page55.htm 8 Comparison of energy inputs for inorganic fertilizer and manure based corn production, McLaughlin, N.B., et al. Canadian Agricultural Engineering, Vol. 42, No. 1, 2000. 9 10 US Fertilizer Use Statistics. http://www.tfi.org/statistics/usfertuse2.asp 11 Food, Land, Population and the U.S. Economy, Executive Summary, Pimentel,

Stránka. 10 z 11 David and Giampietro, Mario. Carrying Capacity Network, 11/21/1994. http://www.dieoff.com/page40.htm 12 13 Op. Cit. See note 3. 14 Op. Cit. See note 7. 15 16 Op. Cit. See note 5. 17 18 19 20 21 Op. Cit. See note 11. 22 23 24 24 25 Op Cit. See note 3. 26 Op Cit. See note 11. 27 28 29 30 Op. Cit. See note 3. 31 Op. Cit. See note 5. 32 Op. Cit. See note 3. 33 Op. Cit. See note 11.

Stránka. 11 z 11 34 Food Consumption and Access, Lynn Brantley, et al. Capital Area Food Bank, 6/1/2001. http://www.clagettfarm.org/purchasing.html 35 Op. Cit. See note 11. 36 37 Op. Cit. See note 5. 38 39 40 Op. Cit. See note 11. 41 Op. Cit. See note 4. 42 Op. Cit. See note 11. 43 Poverty 2002. The U.S. Census Bureau. http://www.census.gov/hhes/poverty/poverty02/pov02hi.html 35 Op. Cit. See note 3. 36 37 Diet for a Small Planet, Lappé, Frances Moore. Ballantine Books, 1971-revised 1991. http://www.dietforasmallplanet.com/ 38 Op. Cit. See note 5. 39 40 U.S. and World Population Clocks. U.S. Census Bureau. http://www.census.gov/main/www/popclock.html 41 A Distant Mirror, Tuckman Barbara. Ballantine Books, 1978. 42 Op. Cit. See note 40.