Šklní vzdělávací prgram Obchdní akademie 63-41-M/02 Platnst ŠVP d 01. 09. 2014 Č.J. VOS-OA-JBC/A/363/2014 Schválen šklsku radu: 18. 6. 2014 Schválen pedaggicku radu: 24. 6. 2014
Obsah 1 ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 1 2 PROFIL ABSOLVENTA... 2 3 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU... 5 4 CELKOVÉ POJETÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLNÍM VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU.. 6 4.1 ORGANIZACE VÝUKY... 6 4.2 ROZVOJ KLÍČOVÝCH A ODBORNÝCH KOMPETENCÍ... 8 4.3 METODY A POSTUPY VÝUKY... 8 4.4 HODNOCENÍ ŽÁKŮ... 8 4.5 ZAČLEŇOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT ORGANIZOVANÉ ŠKOLOU... 9 4.6 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŽÁKŮ MIMOŘÁDNÉ NADANÝCH... 10 4.7 REALIZACE BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI A POŽÁRNÍ PREVENCE... 10 4.8 PODMÍNKY PRO PŘIJETÍ KE STUDIU... 10 4.9 ZPŮSOB UKONČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ... 10 5 UČEBNÍ PLÁN... 12 5.1 TABULKA ROZVRŽENÍ VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTŮ... 12 5.2 POZNÁMKY K UČEBNÍMU PLÁNU... 13 5.3 PŘEHLED VYUŽITÍ TÝDNŮ VE ŠKOLNÍM ROCE... 14
1 ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název a adresa škly: Zřizvatel: Liberecký kraj Vyšší dbrná škla mezinárdníh bchdu a Obchdní akademie, Jablnec nad Nisu, Hrní náměstí 15, příspěvkvá rganizace 466 79 Jablnec nad Nisu Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Obchdní akademie Kód a název bru vzdělání: 63-41-M/02 Obchdní akademie Stupeň pskytvanéh vzdělání: Střední vzdělání s maturitní zkušku Délka a frma studia: 4 rky, denní studium Platnst šklníh vzdělávacíh prgramu: d 01. 09. 2014 Mgr. Jiří Kabelka ředitel škly 1
2 PROFIL ABSOLVENTA Název a adresa škly: Vyšší dbrná škla mezinárdníh bchdu a Obchdní akademie, Jablnec nad Nisu, Hrní náměstí 15, příspěvkvá rganizace 466 79 Jablnec nad Nisu Zřizvatel: Liberecký kraj Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Obchdní akademie Kód a název bru vzdělání: 63-41-M/02 Obchdní akademie Platnst šklníh vzdělávacíh prgramu: d 01. 09. 2014 Prfesní uplatnění abslventa Abslventi se uplatní zejména v eknmické sféře jak eknm, účetní, finanční referent, sekretářka, asistent, bchdní zástupce, referent ve státní správě a v dalších eknmickadministrativních funkcích a pzicích. Jejich uplatnění se částečně liší pdle th, zda si zvlili na začátku studia základní zaměření (eknmika a pdnikání), zaměření na zahraniční bchd či cestvní ruch. Abslventi se zaměřením na zahraniční bchd se uplatní ve firmách se specializací na zahraniční bchd a mají předpklady pr samstatnu práci ve firmách se zahraniční účastí neb přím v zahraničních firmách. Abslventi se zaměřením na cestvní ruch mají předpklady pr práci v cestvních kancelářích a agenturách, v ubytvacích a stravvacích zařízeních a dalších institucích CR. Abslventi jsu připravváni také tak, aby p slžení maturitní zkušky mhli nastupit ke studiu na vyské či vyšší dbrné škle. Klíčvé kmpetence abslventa bchdní akademie: Abslvent byl veden tak, aby: jednal v suladu se zásadami splečenskéh chvání, ddržval zákny, respektval práva a sbnst druhých lidí, se v mateřském jazyce (v písemné i ústní frmě) jasně, srzumitelně a kultivvaně vyjadřval, kmunikval v cizjazyčném prstředí ústně a písemně minimálně ve dvu světvých jazycích, dsáhl jazykvé způsbilsti B1 Evrpskéh referenčníh rámce ptřebné v jeh dbrné kvalifikaci (v písemné i ústní frmě) v jednm světvém jazyce a jazykvé způsbilsti A2 v dalším minimálně jednm světvém jazyce, uměl pracvat v týmu, upevňvat interpersnální vztahy a adekvátně jednat s lidmi, byl lajálním zaměstnancem, byl dpvědným a samstatným pdnikatelem, prezentval své názry, efektivně vyhledával a zpracvával infrmace, samstatně a zdpvědně plnil úkly na svěřeném pracvišti, chápal význam živtníh prstředí pr člvěka a jednal v duchu udržitelnéh rzvje. Odbrné kmpetence abslventa: a) se základním zaměřením Abslvent byl veden tak, aby: byl schpen samstatnéh vedení evidence pdnikatelské činnsti, vedl administrativní agendu, administrativně technické a rganizační práce, znal důležité právní nrmy, ppř. je uměl vyhledat, znal práci rgánů státní správy, vládal účetnictví a chápal jeh úlhu v činnsti pdniku, pracval s vybraným sftwarvým vybavením pužívaným v sučasné praxi, 2
pužíval základní marketingvé metdy, znal prblematiku manažerských činnstí, znal makreknmické a mikreknmické vazby v nárdním hspdářství, zpracvával běžné písemnsti pdle pravidel nrmalizvané úpravy na pčítači, pracval s běžným základním a aplikačním prgramvým vybavením PC, kmunikval elektrnicku pštu a získával infrmace ze sítě Internet, se rientval v rganizačně-institucinálním uspřádání EU, se rientval v činnsti bank, pjišťven a statních finančních institucí, využíval základní znalsti splečenské kmunikace. b) se zaměřením na zahraniční bchd Abslvent byl veden tak, aby: si byl vědm všech specifik zahraničníh bchdu, hlavních rizik a mžnstí zajištění těcht rizik, dkázal efektivně využívat platební instrumenty v mezinárdním bchdě a pracvat s dkumenty (i v cizím jazyce) v zahraničním bchdě, měl přehled průvdních peracích v ZO a uměl tyt služby efektivně využívat, vedl samstatně evidence pdnikatelské činnsti, vedl agendu bchdníh případu, znal důležité právní nrmy, ppř. je uměl vyhledat, znal práci rgánů státní správy a jejich mžnsti vlivňvat zahraniční bchd, vládal základy účetnictví a chápal jeh úlhu v činnsti pdniku, využíval základní marketingvé metdy, znal prblematiku manažerských činnstí, znal makreknmické a mikreknmické vazby v nárdním hspdářství, zpracvával běžné písemnsti pdle pravidel nrmalizvané úpravy na pčítači, pracval s běžným základním a aplikačním prgramvým vybavením PC, kmunikval elektrnicku pštu a získával dbrné infrmace ze sítě Internet, se rientval v rganizačně-institucinálním uspřádání EU, se rientval v činnsti mezinárdních bank, pjišťven a statních finančních institucí, využíval základní znalsti splečenské kmunikace. c) se zaměřením na cestvní ruch Abslvent byl veden tak, aby: si byl vědm všech specifik cestvníh ruchu, dkázal prezentvat a nabídnut různé služby cestvníh ruchu, samstatně připravil, rganizval a finančně i technicky zajistil zahraniční i tuzemský zájezd, znal zásady průvdcvské činnsti, se rientval v rganizačně-institucinálním uspřádání cestvníh ruchu v EU, významných destinacích světa a příslušnéh eurreginu, dispnval ptřebnými zeměpisnými znalstmi a znal specifika danéh reginu, měl ptřebný přehled významných kulturních památkách ČR a reginu, vedl administrativní agendu, administrativně technické a rganizační práce, znal důležité právní nrmy v blasti cestvníh ruchu, ppř. je uměl vyhledat, znal práci rgánů státní správy, vládal základy účetnictví, využíval základní marketingvé metdy, znal prblematiku manažerských činnstí, znal makreknmické a mikreknmické vazby v nárdním hspdářství, zpracvával běžné písemnsti pdle pravidel nrmalizvané úpravy na pčítači, 3
pracval s běžným základním a aplikačním prgramvým vybavením PC, kmunikval elektrnicku pštu a získával dbrné infrmace ze sítě Internet, využíval základní znalsti splečenské kmunikace. Způsb uknčení vzdělání, stupeň dsaženéh vzdělání Délka a frma vzdělávání: 4 rky denní studium Dsažený stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkušku Způsb uknčení vzdělávání, ptvrzení dsaženéh vzdělání a kvalifikace: Maturitní zkuška: dkladem dsažení středníh vzdělání je vysvědčení maturitní zkušce. Obsah a rganizace maturitní zkušky se řídí záknem č. 561/2004 Sb., šklský zákn, v platném znění, a prbíhá v suladu s vyhlášku č. 177/2009 Sb., bližších pdmínkách uknčvání vzdělávání ve středních šklách maturitní zkušku, v platném znění. Škla připravuje žáky tak, aby si v rámci splečné části maturitní zkušky mhli vybrat jednu ze dvu zkušek: matematiku neb cizí jazyk (AJ, NJ, FJ, ŠJ, RJ). V rámci pvinných zkušek prfilvé části maturitní zkušky žáci knají ústní zkušky z eknmiky a účetnictví a prakticku zkušku z dbrných předmětů. Dále mhu žáci vyknat nepvinnu maturitní zkušku, vlit mhu pdle vlastníh zájmu z nabídky stanvené ředitelem škly (v rámci PZ MZ) a z nabídky MŠMT (v rámci SČ MZ). 4
3 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Název a adresa škly: Vyšší dbrná škla mezinárdníh bchdu a Obchdní akademie, Jablnec nad Nisu, Hrní náměstí 15, příspěvkvá rganizace 466 79 Jablnec nad Nisu Zřizvatel: Liberecký kraj Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Obchdní akademie Kód a název bru vzdělání: 63-41-M/02 Obchdní akademie Délka a frma studia: 4 rky, denní studium Stupeň pskytvanéh vzdělání: Střední vzdělání s maturitní zkušku Platnst šklníh vzdělávacíh prgramu: d 01. 09. 2014 5
4 CELKOVÉ POJETÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLNÍM VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU Šklní vzdělávací prgram bru bchdní akademie se uskutečňuje pdle rámcvéh vzdělávacíh prgramu, cž je státem stanvený a schválený pedaggický dkument, který vymezuje závazné pžadavky na vzdělání v jedntlivých stupních a brech vzdělání. Záměrem vzdělávání v bru bchdní akademie je připravit žáka na úspěšný, smysluplný a dpvědný sbní, bčanský i pracvní živt v pdmínkách měnícíh se světa. Vzdělávání směřuje k tmu, aby žák v přiměřené míře naplnil čtyři základní cíle vzdělávání, tj. učit se pznávat, učit se pracvat a jednat, učit se být a učit se žít splečně. Žáci jsu vedeni k przumění vlastní rzvíjející se sbnsti a jejímu utváření v suladu s becně přijímanými mrálními hdntami. Cílem vzdělávání na naší škle je směrvat žáky k tmu, aby respektvali živt a jeh trvání jak nejvyšší hdntu. Envirnmentální vzdělávání se prlíná mnha vyučvacími předměty a vede žáky k vytváření úcty k živé i neživé přírdě, k chraně a zlepšvání živtníh prstředí a k chápání glbálních prblémů světa. Během studia se žáci pdílejí na eklgizaci prvzu škly. Žáci se účastní různých externích výukvých prgramů středisek eklgické výchvy a sprtvně eklgických prgramů. Eklgická výchva prbíhá též v rámci seznamvací kurzů, turistických a lyžařských kurzů. Žáci se učí slušnému a dpvědnému chvání, aby se ve vztahu k jiným lidem prstili d předsudků, xenfbie, intlerance, rasismu, agresivníh nacinalismu, etnické, nábženské a jiné nesnášenlivsti. Škla dluhdbě splupracuje s humanitární rganizací ADRA, žáci se účastní besed, sbírek a prjektu adpce dětí na dálku BanglaKids. Trvale žáci pmáhají též bčanskému sdružení pr hluchslepé LORM. Velký důraz je v průběhu celéh studia věnván jazykvému vzdělávání. P celé čtyři rky žáci rzvíjejí své kmpetence v blasti mateřskéh jazyka a dvu jazyků cizích. Žáci se zaměřením na zahraniční bchd a cestvní ruch mají navíc pvinný třetí cizí jazyk. T vytváří dstatečný prstr pr zvládnutí cizíh jazyka, resp. cizích jazyků na úrvni dpvídající pžadavkům maturitní zkušky. Vzdělávání je v průběhu studia masivně pdprván prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií. Krmě výuky předmětů infrmační technlgie a písemné a elektrnické kmunikace, jejichž náplň s pčítači bezprstředně suvisí, je řada dalších dbrných předmětů s prací na pčítačích přím spjena. Dále je řada předmětů pdprvána různými multimediálními prgramy neb prací na internetu. Zde jde především výuku cizích jazyků, eknmiky a dalších. Cílem výuky v těcht předmětech je mim jiné prhlubit dvednst pracvat s pčítači, vyhledávat, třídit a zpracvávat infrmace z mderních zdrjů. Praktické dvednsti získávají žáci v průběhu celéh studia v rámci zájezdů, exkurzí, sutěží a především v rámci pvinné 4 týdenní praxe. 4.1 ORGANIZACE VÝUKY Výuka je realizvána převážně v jedntlivých vyučvacích hdinách, u některých vyučvacích předmětů ve dvuhdinvých vyučvacích blcích. Cizí jazyky a předměty vyžadující pužívání pčítačvé techniky jsu vyučvány v rzdělených třídách s maximálním pčtem 23 žáků ve skupině. Pvinnu sučástí studia je čtyřtýdenní praxe ve 3. rčníku, kteru žáci abslvují ve firmách a rganizacích vybíraných pdle jejich zaměření. V psledních letech jsu tyt praxe uskutečňvány v rámci prjektu Erasmus + též v zahraničí. 6
Výuka je v průběhu studia dplněna systémem exkurzí, zájezdů a dalších aktivit, které dplňují běžnu výuku praktické činnsti, zprstředkvávají pznávání reality a dbrné i umělecké zážitky žáků, cž vede k lepšímu naplnění vzdělávacích cílů. V blasti splečenskvědní je t systém pznávacích exkurzí d kulturně významných míst České republiky, zejména d Prahy. Exkurze jsu zaměřeny na pznávání architektnicky, kulturně a histricky významných památek a jsu rganizvány systematicky pdle rčníků. Žáci jsu seznamváni i se zajímavstmi města Jablnce nad Nisu a Eurreginu Nisa. Se zeměpisnými a kulturními zajímavstmi se mhu žáci putavu frmu seznamvat i v cestpisných přadech, v nichž vystupují přímí účastníci různých expedicí. Znalsti mateřskéh jazyka mhu žáci prkázat v sutěži Olympiáda v českém jazyce a v různých literárních sutěžích. D výuky českéh jazyka a literatury jsu pravidelně zařazvána filmvá a divadelní představení a kncerty. Na škle se pravidelně rganizují šklní akademie. Žáci jedntlivých tříd rdičům a veřejnsti předvádějí vlastní kulturní vystupení různéh zaměření. V blasti výuky cizích jazyků jsu rganizvány pravidelné výukvé a pznávací zájezdy d zahraničí. Pr mtivaci ke zvýšení zájmu cizí jazyky jsu pravidelně rganizvány knverzační sutěže ve všech vyučvaných cizích jazycích. V rámci tělesné výchvy jsu sučástí výuky 2 kurzy: lyžařský výcvikvý kurz pr žáky 1. rčníku a sprtvně turistický kurz pr žáky 2. rčníku. Během celéh studia se žáci zúčastňují různých středšklských sutěží a turnajů. V rámci dbrnéh vzdělávání škla rganizuje exkurze d bank, pjišťven a různých výrbních závdů. Škla je dluhdbě zapjena d prjektu Junir Achievement, ve výuce jsu prakticky implementvány mduly dle nabídky prjektu, např. Aplikvaná eknmie, Banky v akci a Řízení trhu. Přírdvědné vzdělávání je bhacen exkurzemi d firem a rganizací, které se zabývají eklgií a zpracváním dpadů. Pr usnadnění přechdu žáků ze základních škl a pr c nejrychlejší vytvření fungujícíh šklníh klektivu jsu pr žáky 1. rčníku rganizvány adaptační zážitkvé kurzy v příjemném prstředí Jizerských hr. Kurzy jsu připravvány a vedeny týmem slženým z výchvnéh pradce, třídníh učitele, šklní psychlžky, krdinátra prevence sciálně patlgických jevů a statních pedaggů škly. 7
4.2 ROZVOJ KLÍČOVÝCH A ODBORNÝCH KOMPETENCÍ Rzvj kmpetencí je realizván ve výuce jedntlivých předmětů tak, aby byl v suladu s bsahem vzdělávání a na žáky půsbil přirzeně, dstupňvaně pdle jejich věku a navazval na předchzí stupeň rzvje. Během celéh studia směřuje vzdělávání k tmu, aby si žáci vytvřili následující klíčvé kmpetence: kmpetence k učení, k řešení prblémů, kmunikativní kmpetence, persnální a sciální kmpetence, bčanské kmpetence a kulturní pvědmí, kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám, matematické kmpetence a kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií. Rzvíjení kmpetence k učení prstupuje všechny vyučvané předměty. Žák je veden k rzvíjení pzitivníh vztahu ke vzdělávání a k tmu, aby znal mžnsti svéh dalšíh vzdělávání. Během studia uplatňuje různé techniky učení a různé způsby práce s textem. Učí se efektivně vyhledávat a zpracvávat infrmace z různých infrmačních zdrjů. Zvládá s przuměním psluchat mluvené prjevy a přizvat si pznámky. Je veden ke sledvání a hdncení svéh pkrku v učení a k přijímání hdncení svých výsledků d jiných lidí. Ve všech předmětech je realizvána též kmpetence k řešení prblémů. Žák např. dkáže przumět zadání úklu, získat infrmace ptřebné k řešení prblému, navrhnut způsb řešení a zdůvdnit je. Žák je veden ke splupráci při řešení prblémů s jinými lidmi. V suladu s cíli středníh dbrnéh vzdělávání a s knkrétním brem směřuje vzdělávání k vytvření následujících dbrných kmpetencí žáků: prvádět typické pdnikvé činnsti, aplikvat pznatky z blasti práva v pdnikatelské činnsti, efektivně hspdařit s finančními prstředky, dbát na bezpečnst práce a chranu zdraví při práci, usilvat nejvyšší kvalitu své práce, výrbků neb služeb a jednat eknmicky a v suladu se strategií trvale udržitelnéh rzvje. 4.3 METODY A POSTUPY VÝUKY Metdy a pstupy výuky dpvídají ptřebám a zkušenstem jedntlivých pedaggů, zařazení jedntlivých metd je blíže knkretizván na úrvni vyučvacích předmětů. Učitelé se dle mžnstí rientují na autdidaktické metdy, tj. učí žáky technikám samstatnéh učení a práce, prblémvému učení, vedu je k týmvé práci a kperaci. Více se učitelé zaměřují na sciálně kmunikativní aspekty učení a vyučvání, jde zejména diskuze a metdy činnstně zaměřené na praktické práce žáků. Důraz je kladen na mtivační činitele, zařazení sutěží, simulačních a situačních metd a řešení prblémů, zařazení veřejné prezentace práce žáků. Je uplatňván individuální přístup k žákům, který respektuje jejich individuální vlhy a ptřeby a snaží se jejich rzvj. 4.4 HODNOCENÍ ŽÁKŮ Hdncení žáků je stanven v Pravidlech pr hdncení výsledků vzdělávání žáků. Pravidla pr hdncení výsledků vzdělávání jsu sučástí šklníh řádu. Učitelé přistupují k průběžnému hdncení vzdělávacích činnstí žáků s vědmím mtivační funkce hdncení a jeh frmativníh významu. Jak přirzenu sučást hdncení rzvíjejí sebehdncení a vzájemné hdncení žáků. V hdncení výsledků vzdělávání beru na zřetel úrveň dsažení cílů středníh vzdělávání tak, jak jsu uvedeny ve šklském zákně a dalších suvisejících nrmách. Hdncení je veřejné a učitel známku vždy zdůvdní, žáci mají práv se ke známce vyjádřit. 8
4.5 ZAČLEŇOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT ORGANIZOVANÉ ŠKOLOU Občan v demkratické splečnsti Zařazení tht průřezvéh tématu se prjevuje vytvářením demkratickéh prstředí ve škle, které je zalžen na vzájemném respektvání, splupráci, účasti a dialgu všech subjektů. Škla zapjuje žáky d aktivit, které vedu k pznání fungvání demkracie v praxi a seznamují je s plitiku a činnstí státních a samsprávných rgánů. Nedílnu sučástí výchvy k demkratickému bčanství je vyžadvání a cílené upevňvání slušnéh chvání žáků k sbě navzájem a k pedaggům. Žáci škly se pravidelně účastní různých charitativních akcí a sbírek. Pedaggvé i žáci mají v rámci dluhdbé splupráce s humanitární rganizací ADRA adptvány 2 děti z Bangladéše, které svými příspěvky pdprují. Sučástí aplikace tht průřezvéh tématu je i mediální výchva, která žáky vede k uvědmění si vlivu médií a k nutnsti věřvání infrmací získaných z médií. Člvěk a živtní prstředí Eklgická hlediska jsu uplatňvána v běžném prvzu škly, který respektuje zásady úsprnsti a hspdárnsti s veškerými zdrji, cž se dráží i v jednání všech pracvníků škly. Škla důsledně uplatňuje třídění dpadů a vede své zaměstnance i žáky k eklgizaci prvzu škly. Průřezvé téma se realizuje nejen v rámci předmětu eklgie, aspekty živtníh prstředí a udržitelnéh rzvje jsu začleněny i d dalších předmětů. Envirnmentální vzdělávaní je prpjené s dbrným učivem a je realizván i prstřednictvím dbrných exkurzí. Eklgická výchva dluhdbě prbíhá v rámci seznamvacích a sprtvních kurzů, externích výukvých prgramů a je začleňvána d jazykvéh i splečenskvědníh vzdělávání. Člvěk a svět práce Škla vytváří pdmínky pr lepší uplatnění žáků na trhu práce. Kncepce učebníh plánu rzšířením bru na zaměření (základní zaměření, zahraniční bchd a cestvní ruch) zhledňuje pžadavky trhu práce v našem reginu. Škla rganizuje praxe přím na dbrných pracvištích ve firmách a institucích. Žáci mají mžnst abslvvat dbrné praxe i v zahraničí (v rámci prjektu Lenard da Vinci) a tím získat představu pracvních příležitstech i v jiných zemích. Pedaggvé mtivují žáky k tmu, aby si uvědmvali dpvědnst za vlastní živt, význam vzdělání pr živt, aby byli připraveni k aktivnímu pracvnímu živtu. Výchvný pradce prstřednictvím pskytnutí základní rientace ve světě práce a vzdělávání vede žáky k rzpznávání svých reálných kvalit a předpkladů a knstruktivníh zvažvání mžnstí svéh pracvníh uplatnění. Žákům je vysvětlena důležitst jejich rzhdvání prfesní a vzdělávací dráze a chta k dalšímu vzdělávání. Infrmační a kmunikační technlgie Škla vytváří pdmínky pr rzvj schpnstí žáků efektivně pužívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií v běžném každdenním živtě. Žáci mají k dispzici 6 plně vybavených PC učeben s přístupem na internet. Všechny statní učebny jsu vybaveny PC s dataprjektrem, dvě učebny dispnují interaktivní tabulí. Všechny prstředky infrmačních technlgií jsu pravidelně využívány ve většině vyučvacích předmětů. Pedaggvé vedu žáky k využívání prstředků infrmačních a kmunikačních technlgií nejen v rámci specifik dané dbrné kvalifikace, ale věnují mu pzrnst systematicky p celu dbu studia, ve všech předmětech. Vedení škly vytváří pdmínky pr vzdělávání pedaggů, kteří jsu schpni pužívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií na vyšší než základní úrvni. 9
4.6 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŽÁKŮ MIMOŘÁDNÉ NADANÝCH Vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími ptřebami zajišťují ve splupráci s výchvným pradcem, šklní psychlžku a pedaggick psychlgicku pradnu pedaggvé v rámci svéh dbrnéh vzdělání. Jde převážně žáky se specifickými vývjvými pruchami učení, pr které jsu upraveny jak vyučvací metdy, tak metdy prvěřvání. Kmpenzační pstupy a pmůcky jsu využívány i u přijímacích a maturitních zkušek. Žáci s tělesným pstižením neb znevýhdněním jsu vzděláváni stejně jak statní žáci (přihlíží se samzřejmě ke stanvisku dbrnéh lékaře). V každém případě je uplatňván individuální přístup k žákům, který respektuje jejich individuální vlhy a ptřeby a snaží se jejich rzvj. Škla pdpruje vzdělávání žáků mimřádně nadaných. Sprtvně nadaní žáci mhu zažádat prdlužení termínu hdncení či mají mžnst individuálníh vzdělávacíh plánu tak, aby se mhli zúčastnit sustředění a závdů. Jazykvě nadaní žáci jsu vedeni ke slžení FCE z anglickéh jazyka a Zertifikat Deutsch als Fremdsprache z německéh jazyka. V eknmických předmětech se nadaní žáci pravidelně zúčastňují celstátních sutěží (např. sutěž v účetnictví Má Dáti Dal ve Znjmě, sutěž cestvníh ruchu PROFI GO v Brně, sutěž ve finanční gramtnsti apd.) a účastní se celstátních prjektů. Škla má prstřednictvím třídních učitelů přehled žácích se sciálním znevýhdněním, ať se jedná příslušníky nárdnstních či etnických menšin neb žáky s jiným sciálním znevýhdněním. Tit žáci využívají ve zvýšené míře služeb výchvnéh pradce a šklníh psychlga, kteří s nimi dále pracují. Díky činnsti Nadačníh fndu Ing. Mirk Valenty má škla navíc mžnst uvedeným žákům významně finančně vypmáhat a zajišťvat jim tak srvnatelné a standardní pdmínky pr vzdělávání. Knkrétně se jedná nákup učebnic a učebních pmůcek, finanční příspěvky (až d výše 100%) na kurzy, exkurze a akce, suvisející s výchvu a vzděláváním. 4.7 REALIZACE BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI A POŽÁRNÍ PREVENCE Žáci jsu na začátku každéh šklníh rku seznámeni se zásadami bezpečnéh chvání, šklním řádem a abslvují šklení BOZP a PO, pršklení stvrzují pdpisem. Během rku jsu prkazatelným způsbem upzrňváni na mžné hržení zdraví a bezpečnst při všech činnstech, jichž se účastní při vyučvání neb v přímé suvislsti s ním. 4.8 PODMÍNKY PRO PŘIJETÍ KE STUDIU Přijímání ke studiu se řídí záknem č. 561/2004 Sb., šklský zákn, v platném znění a vyhlášku č. 671/2004 Sb., kteru se stanví pdrbnsti rganizaci přijímacíh řízení ke vzdělávání ve středních šklách, v platném znění. Pdmínku je abslvvání základníh vzdělání a splnění pdmínek k přijetí pdle stanvených kritérií na příslušný šklní rk. 4.9 ZPŮSOB UKONČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Studium bru bchdní akademie je uknčen maturitní zkušku pdle zákna č. 561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn), v platném znění a dalších prváděcích přepisů. Maturitní zkuška se skládá ze splečné a prfilvé části. Škla připravuje žáky tak, aby si v rámci splečné části maturitní zkušky mhli vybrat jednu 10
ze dvu zkušek: matematiku neb cizí jazyk (AJ, NJ, FJ, ŠJ, RJ). V rámci pvinných zkušek prfilvé části maturitní zkušky žáci knají ústní zkušky z eknmiky, účetnictví a prakticku zkušku z dbrných předmětů. Zkuška z dbrných předmětů zahrnuje aplikaci znalstí z dbrných disciplín při zpracvání knkrétních eknmických případů. Dále mhu žáci vyknat nepvinnu maturitní zkušku. Vlit mhu pdle vlastníh zájmu z nabídky stanvené ředitelem škly a z nabídky MŠMT. Abslventi bdrží vysvědčení maturitní zkušce. 11
5 UČEBNÍ PLÁN Název a adresa škly: Vyšší dbrná škla mezinárdníh bchdu a Obchdní akademie, Jablnec nad Nisu, Hrní náměstí 15, příspěvkvá rganizace 466 79 Jablnec nad Nisu Zřizvatel: Liberecký kraj Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Obchdní akademie Kód a název bru vzdělání: 63-41-M/02 Obchdní akademie Délka a frma studia: 4 rky, denní studium Platnst šklníh vzdělávacíh prgramu: d 01. 09. 2014 5.1 TABULKA ROZVRŽENÍ VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTŮ Týdenní hdinvá dtace pr jedntlivé rčníky Pvinné vyučvací předměty 1. rčník 2. rčník 3. rčník 4. rčník Celkem Český jazyk a literatura 3 3 3 3 12 1.cizí jazyk 4 3 3 4 14 Další cizí jazyk: 2.cizí jazyk 4 3 3 3 13 3.cizí jazyk 0 0 5(z,c) 3(z,c) 8(z,c) Matematika 3 3 2 3 11 Dějepis 2 2 0 0 4 Občanská nauka 1 1 1 0 3 Splečenská kmunikace 0 0 0 2 2 Základy přírdních věd 2 0 0 0 2 Eklgie 0 1 0 0 1 Zbžíznalství 0 1 0 0 1 Tělesná výchva 2 2 2 2 8 Písemná a elektrn. kmunikace 3 2 2(v,z),1(c) 1(v,z), 2(c) 8 Infrmační technlgie 2 2 3(v), 2(z,c) 0 7(v), 6(z,c) Eknmika 3 3 3(v) 3(v) 12(v), 6(z,c) Eknmika ZO 0 0 3(z) 2(z) 5(z) Eknmika CR 0 0 2(c) 2(c) 4(c) Eknmické terie 0 0 0 2(v) 2(v) Práv 0 0 3 0 3 Hspdářské výpčty 2 0 0 0 2 Statistika 0 0 0 2 2 Účetnictví 0 3 3 2 8 Účetní aplikace 0 0 0 2 2 Marketing 0 2 2(v) 0 4(v), 2(z,c) Integrvaný předmět 0 0 3(v) 2 5(v), 2 (z,c) Eknmický seminář ZO 0 0 1(z) 1(z) 2(z) Hspdářský zeměpis 2 2 0 2(c) 4(v,z), 6(c) Průvdcvská činnst 0 0 1(c) 0 1(c) Dějiny kultury 0 0 2(c) 0 2(c) Celkem týdně 33 (v) 33 (z) 33 (c) 33 (v) 33 (z) 33 (c) 33 (v) 33 (z) 33 (c) 31 (v) 32 (z) 34 (c) 130 (v) 131 (z) 133 (c) Nepvinné vyučvací předměty Matematická cvičení 0 0 0 2 2 12
5.2 POZNÁMKY K UČEBNÍMU PLÁNU Od 1. rčníku prbíhává výuka pdle zvlenéh zaměření, knkrétnímu zaměření dpvídají vyučvací předměty i hdinvé dtace: v - základní zaměření z - zaměření zahraniční bchd c - zaměření cestvní ruch Pkud v učebním plánu není zaměření značen, prbíhá výuka ve všech třídách. Výuka v dělených hdinách prbíhá puze při větším pčtu žáků než 23. Český jazyk a literatura (ČJL) Ve všech rčnících prbíhá výuka 2 hdiny v celé třídě a 1 hdina je dělená. 1. cizí jazyk (AJ) Pkud je pčet žáků ve třídě větší než 23, prbíhá výuka v dělených třídách. 2. cizí jazyk (NJ, ŠJ, FJ, RJ, IJ ) Žákům je d začátku studia přidělen 2. cizí jazyk. Pkud je pčet žáků ve třídě větší než 23, prbíhá výuka v dělených třídách. 3. cizí jazyk (NJ, ŠJ, FJ, RJ, IJ ) Žákům se zaměřením na zahraniční bchd a cestvní ruch je d 3. rčníku přidělen 3. cizí jazyk tak, aby byl různý d 1. a 2. cizíh jazyka. Pkud je pčet žáků ve třídě větší než 23, prbíhá výuka v dělených třídách. Matematika (MA) V 1. rčníku prbíhá výuka 2 hdiny v celé třídě a 1 hdina je dělená. Dějepis (DE) Občanská nauka (ON) Splečenská kmunikace (SK) Základy přírdních věd (ZPV) U fyziky je pužita vzdělávací varianta C, u chemie varianta B. Eklgie (EKO) Na úvd eklgickéh vzdělávání je zařazen bilgické vzdělávání. Zbžíznalství (ZB) Tělesná výchva (TV) Vyučvání prbíhá v dělených třídách.. Sučástí výuky je lyžařský výcvikvý kurz a sprtvně turistický kurz. Písemná a elektrnická kmunikace (PK) Výuka je dělená d 2. rčníku a prbíhá v PC učebnách. Infrmační a kmunikační technlgie (IT) Výuka všech hdin je dělená a prbíhá ve dvu spjených vyučvacích hdinách v PC učebnách. Eknmika (EK) Od 2. rčníku prbíhá výuka v dělených třídách. Eknmika zahraničníh bchdu (EZ) Výuka prbíhá v dělených třídách. Eknmika cestvníh ruchu (EC) Výuka prbíhá v dělených třídách a ve 4. rčníku i v PC učebnách. Eknmické terie (ET) Tent předmět je vyučván buď jak eknmické terie neb jak aplikvaná eknmie (v případě účasti v prjektu Junir Achievement). Výuka prbíhá puze ve 4. rčníku základníh zaměření, 1 hdina ze 2 vyučvacích hdin je dělená. Práv (PV) 13
Hspdářské výpčty (HV) Statistika (ST) Účetnictví (ÚC) Výuka prbíhá v dělených třídách. Účetní aplikace (ÚA) Výuka je realizvána v PC učebnách. Výuka prbíhá v dělených třídách. Marketing (MK) Integrvaný předmět (IP) Výuka prbíhá v dělených třídách a převážně v PC učebnách. Eknmický seminář ZO (ES) Výuka prbíhá v dělených třídách a puze ve třídách se zaměřením na zahraniční bchd. Eknmický seminář CR (ES) Výuka prbíhá v dělených třídách a puze ve třídách se zaměřením na cestvní ruch. Hspdářský zeměpis (HZ) Průvdcvská činnst (PC) Předmět je vyučván puze ve třídách se zaměřením na cestvní ruch. Výuka prbíhá v dělených třídách. Dějiny kultury (DK) Výuka prbíhá puze ve třídách se zaměřením na cestvní ruch. Matematická cvičení (MC) Žáci se d tht nepvinnéh předmětu mají mžnst přihlásit ve 4. rčníku. Cílem je prhlubit znalsti v matematice a připravit tak žáky na přijímací zkušky na VŠ. 5.3 PŘEHLED VYUŽITÍ TÝDNŮ VE ŠKOLNÍM ROCE Činnst 1. rčník 2. rčník 3. rčník 4. rčník Vyučvání dle rzpisu učiva 37 37 34 28 Sprtvní výcvikvý kurz 1 1 - - Odbrná praxe - - 4 - Maturitní zkuška - - - 2 Časvá rezerva 2 2 2 2 Celkem týdnů 40 40 40 32 14