Magisterský program: 5. ročník, zimní semestr, zaměření NPS, APS

Transkript

1 Magisterský prgram: 5. rčník, zimní semestr, zaměření NPS, APS Zadání: Vypracujte návrh bjektu za předem specifikvaných krajvých pdmínek, v předepsaném stupni pdrbnsti a frmě úpravy. Objekt (zajistí si student): - nvstavba i reknstrukce bjektu; - využití: bčanské, průmyslvé neb zemědělské (ppř. bytvé); - zastavěná plcha max.20x30m; - hledisk bezbariérvéh řešení; - pžadavky z hlediska typlgie prvzních prstrů a jejich vybavení; - pžadavek parkvacích plch (garáž, stání, vlná plcha, zastřešená plcha); - samstatné vstupy pr rzdílné prvzy, hledisk ddělenéh dpadvéh hspdářství. Specifikace krajvých pdmínek v průběhu semestru (definuje student, dsuhlasí vyučující): - velikst a tvar pzemku; - dkumentace místa stavby (ftgrafie pzemku, navazujících bjektů neb sučasnéh stavu bjektu k reknstrukci, rzměry vč. výšek klní zástavby, snímky katastrální mapy, územníh plánu, hlukvá studie klí stavby, inženýrské sítě, hydrgelgické pměry ); - zastavěnu plchu stavby; - lkalitu (Brn, Vysčina,.); - rientace světvých stran v návaznsti na vrstevnicvu mapu a míru sklnu pzemku; - návaznst na ulici a susední bjekty a parcely, chranná pásma (stavební čára, vzdálensti); - upřesnění materiálvéh řešení nsných knstrukcí (výchzí pr mdulvu krdinaci); - únsnst zeminy (vyhledat dle lkality); - pžadavek na průměrný sučinitel prstupu tepla a energeticku nárčnst bjektu; - pžadavky na řešení pžární chrany, chrany prti hluku; - pžadavky na staticku část (definice specializace KDK neb KDK), pžadavky na prvzní instalace neb technlgii prvedení (definice specializace v rámci TZB neb TŘS); - pžadavky na architektnické řešení, pdmínky památkvé chrany; - vlastní zaměření stávajícíh stavu bjektu k reknstrukci, stavebně technický a stavebně histrický průzkum) + půvdní dkumentaci k bjektu, pkud existuje; - témata pr zpracvání seminární práce v rámci předmětu 1H4 Seminář ke specializvanému prjektu. Stupeň pdrbnsti návrhu: Prjektvá dkumentace stavby pr stavební řízení ve smyslu 2 a přílhy č. 1 vyhlášky 499/2006, dst. 1. Frma zpracvání: - textvá část: PC editr, ucelená šablna dkumentů FA4 (kružkvá vazba, lišty) - grafická část: studie: tužku d ruky (dle vyučujícíh i v CAD), jednřádkvé ppisvé ple, výkresy: CAD, ppisvé ple předepsané pr diplmní prjekt, - výsledek devzdán k hdncení klasifikvaným zápčtem ve 13.týdnu semestru ve slžce identifikvatelné ppisvým plem na titulní straně, a seznamem přílh na vnitřní levé straně bálky. Rzsah práce pr udělení klasifikvanéh zápčtu: - A. Suhrnná zpráva (snva viz. PŘÍLOHA č. 1 vyhl. č. 499/2006) - C. Situace stavby (krdinační situace M1:500, bsah viz. PŘÍLOHA č. 1 vyhl. č. 499/2006) - D. Dkladvá část (průkaz energetické nárčnsti budvy mžnst splnění specializace TZB 15%) - E. Zásady rganizace výstavby (mžnst splnění specializace TST 15%) 1 Technická zpráva snva viz. PŘÍLOHA č. 1 vyhl. č. 499/ Výkresvá část celkvá situace stavby se zakreslením hranice staveniště a staveb zařízení staveniště vyznačení přívdu vdy a energií na staveniště, jejich dběrných míst, vyznačení vjezdů a výjezdů na staveniště a dvdnění staveniště. - F. Dkumentace stavby 1 Pzemní (stavební) bjekty 1. 1 Architektnické a stavebně technické část Technická zpráva snva viz. PŘÍLOHA č. 1 vyhl. č. 499/ Výkresvá část 1/8

2 Magisterský prgram: 5. rčník, zimní semestr, zaměření NPS, APS Studie dispzičníh řešení a mdulu délek stěn M 1:100: vybavenst nábytkem, nárky na prstr dle užití v návaznsti na Phledy a předpkládané rzvdy instalací (vda, kanalizace, dvětrání) a v návaznsti na mdul strpní k-ce. Studie mdulu strpní k-ce M 1:100: rzpětí strpních prvků, ulžení. Studie výškvéh mdulu M 1:100: určení výšky parapetu, tvrů, knstrukční i světlé výšky, výpčet min. pdchdné a průchdné výšky, výška pdlahvých vrstev, návrh schdiště. Studie skladeb: schéma, materiály s vlastnstmi d výpčtů, rzměry, celkvá kóta (pdlahy, bvdvý plášť, SDK atp.) Situační výkresy M1:200 (návrh vytyčvací sítě: knečné úpravy terénu i zeleně vč. suvisejících bjektů - kmunikace, ulžení a přístup k nádbám na dpad, plcení, pěrné knstrukce, atp.; napjení na ing. sítě - vč.šachet a dalších ing. bjektů, plhvé a výškvé určení bjektu a suvisejících bjektů v sustavě vrstevnic, stávajících klních bjektů a výškpisných bdů. Základy M1:100: určení typu zalžení, hlubku a změny úrvně ZS, předpkládaných míst prstupů, kanálků, šachet, návrh HI suvrství spdní stavby. Půdrysy pdlaží M 1:100: včetně zařizvacích předmětů, plha nsných knstrukcí, výškvé úrvně pdlaží. Půdrys střechy M1:100 Svislý řez M1:100: charakterizující prfil schdiště, úrvně pdlaží, světlé a knstrukční výšky. Phledy M1:100: architektnické řešení, rzmístění tvrů, výplně, výškvé úrvně pdlaží, sklvé části, říms, střešních žlabů, hřebene střechy, atik, kmínů a upravenéh terénu. 1.2 Stavebně knstrukční část (mžnst splnění specializace KDK neb BZK 15%) Technická zpráva snva viz. PŘÍLOHA č. 1 vyhl. č. 499/ Výkresvá část Tvar mnlitických betnvých knstrukcí neb Výkres sestavy mntvaných betnvých knstrukcí neb Výkres sestavy kvvých a dřevěných knstrukcí Statické psuzení věření základníh kncepčníh řešení nsné knstrukce a psuzení stability knstrukce, neb stanvení rzměrů hlavních prvků nsné knstrukce vč. zalžení a statický výpčet. 1.3 Pžárně bezpečnstní řešení Technická zpráva snva viz. PŘÍLOHA č. 1 vyhl. č. 499/2006 neb Přílha Výkresvá část viz. Přílha Technika prstředí staveb (mžnst splnění specializace TZB 15%) Technická zpráva snva viz. PŘÍLOHA č. 1 vyhl. č. 499/ Výkresvá část základní rientační schémata jedntlivých vnitřních rzvdů (vertikální dprava sb a výběr mezi vytápěním, VZT, ZTI, plyn) Výpčty Tepelně vlhkstní psuzení bjektu (mim TZB specializace viz. Přílha 3) Hdncení zvukizlačních vlastnstí stavebních knstrukcí; Hlukvá studie; Denní světlení a slunění (mim TZB specializace viz. Přílha 4) Jednu z dílčích částí dstavců 1.3 a 1.4, lze uznat až v rámci 1H1 Prjektu II v letním semestru 2007 (Pzr, nejedná se tzv. specializace). Tzv. specializace budu v rámci vypracvanéh prjektu tvřit celkem 30%: 15% z blasti knstrukční (KDK neb BZK) a z dalších 15% bude řešena blast techniky prstředí (TZB) neb blast zásady rganizace výstavby (TST). 2/8

3 Magisterský prgram: 5. rčník, zimní semestr, zaměření NPS, APS Harmngram zpracvání zadání během semestru (infrmativně): Abslvvání předmětu 1H3 a 1H7 zahrnuje samstatnu práci studenta, která je v průběhu semestru vyučujícím usměrňvána a knzultvána. 1. týden zadání bjektu, krajvých pdmínek, upřesnění rzsahu zpracvávání a harmngramu vyučujícím 2. týden až 6. týden knzultace studií a textvé části (např. Tepelně vlhkstní a energetické psuzení, Technická zpráva pžární chrany) knzultace specializací u dbrnéh knzultanta na příslušném ústavu (nutn se zaregistrvat, ideálně již v zimním semestru) 7. až 11. týden knzultace stavebních výkresů a textvé části (např. Suhrnné zprávy, Hlukvé studie) 12. týden závěrečné knzultace a kmpletace 13. týden devzdání a udělení klasifikvanéh zápčtu Literatura: Viz. Přílha 1 Udělení zápčtu z předmětu 1H3/ 1H7 Specializvaný prjekt bude prbíhat 13. týden zimníh semestru. Náhradní termín hdncení: může (ale nemusí) udělit vyučující na základě dmluvy se studentem (dle SZŘ a dplňující směrnice děkana č. 20/2004 č. 2, dst, 3). Udělení zápčtu z předmětu 1H3/ 1H7 v ZS danéh akademickéh rku je pdmínka pr mžnst abslvvat státní závěrečnu zkušku v letním resp. pdzimním termínu danéh akademickéh rku. V Brně dne Aktualizace : Ing. Dita Baničvá, Ph.D. krdinátr 1H3, 1H7 3/8

4 Magisterský prgram: 5. rčník, zimní semestr, zaměření NPS, APS Přílha 1: Literatura Dpručené pdklady: - prvzní a hygienické pžadavky pr daný typ prvzu dle stávající platné legislativy; - kpie katastrální mapy; mžn i územníh plánu dané lkality; - infrmace stávajících inženýrských sítích; - hydrgelgické pměry; hlukvá studie; - jedntné ppisvé ple, předepsaná úprava slžek. Platná legislativa a další dkumenty: - Stavební zákn č. 183/2006 Sb. ve znění pzdějších předpisů (Edice Sagit: ÚZ č.560 Stavební zákn a jeh prváděcí vyhlášky k s platnstí d ) a jeh prváděcí vyhlášky (vč. vyhl.č. 369/2001 O becných technických pžadavcích zabezpečujících užívání staveb sbami z mezenu schpnstí phybu a rientace ); - Prváděcí vyhláška Stavebníh zákna č. 499/2006 Sb. dkumentaci staveb, vč. PŘÍLOHY č. 1; - zák. č. 406/2000 Sb. hspdaření s energií, - platné ČSN; - nrmativní dkumenty nižší úrvně technická pravidla; - dpručené standardy ČKAIT; - směrnice WTA; - pdnikvé nrmy; - technické údaje a technlgické pstupy výrbců stavebních hmt splňující minimálně pžadavky shdy pr uvedení výrbku na trh. E-zdrje: (Stavební zákn a vyhl. č. 499/2006) /8

5 Magisterský prgram: 5. rčník, zimní semestr, zaměření NPS, APS Přílha 2: Pžárně bezpečnstní řešení autrky: Ing.Táňa Jurákvá, Ing. Markéta Sedlákvá září 2006 Pžárně bezpečnstní řešení je zaktven v technické zprávě pžární chrany a v případě ptřeby se dplňuje výkresy pžární chrany. Obsah pžárně bezpečnstníh řešení: a) technická zpráva pžární chrany b) výkresy ad a) Technická zpráva pžární chrany (viz předmět 0H6 ve 3. rčníku) Obsah: 1. Seznam pužitých pdkladů pr zpracvání a seznam pužitých ČSN (jak pdklady služí i stavební výkresy apd.). 2. Situační, dispziční a knstrukční řešení bjektu stručný ppis stavby z hlediska stavebních knstrukcí, dispzičníh uspřádání, výšky stavby, účelu stavby, umístění stavby ve vztahu k klní zástavbě, přístupvé kmunikace, inženýrské sítě, případně ppis technlgie prvzu. 3. Psuzení pžární bezpečnsti: 3.1 Pžárně technické charakteristiky knstrukcí bjektu zatřídění stavby a určení nrem, pdle kterých se bude bjekt psuzvat, určení knstrukčníh systému, pžární výšky bjektu apd. 3.2 Rzdělení bjektu na pžární úseky. 3.3 Výpčet pžárníh rizika (ppřípadě eknmickéh rizika) stačí vzít knkrétní hdnty p v (neb τ e ) z nrmy (tab. B.1 ČSN , ČSN ) neb stanvit dhadem není nutné pčítat pdrbně, stanvení stupně pžární bezpečnsti (SPB) a psuzení velikstí pžárních úseků. 3.4 Pžadavky na pžární dlnst stavebních knstrukcí zhdncení navržených stavebních knstrukcí a pžárních uzávěrů z hlediska pžární chrany a zhdncení navržených stavebních hmt stačí pr stěžejní místa v prjektu (CHÚC, pžární uzávěry, pžární pásy, apd.). 3.5 Únikvé cesty stanvení druhů a pčtu únikvých cest, psuzení jejich parametrů (pčet únikvých cest, jejich kapacita mezní pčet unikajících sb, šířka, délka, větrání u CHÚC), mžnsti prvedení pžárníh zásahu. 3.6 Odstupvé vzdálensti stanvení dstupvých, případně bezpečnstních vzdálenstí a vymezení pžárně nebezpečnéh prstru, psuzení dstupvých vzdálenstí ve vztahu k klní zástavbě, susedním pzemkům, případně vlným skladům lze stanvit i fundvaným dhadem. 3.7 Stavebně technická zařízení zhdncení technických neb technlgických zařízení stavby (dvětrání, vytápění, prstupy instalací, vzduchtechnická zařízení, apd.). 3.8 Zařízení pr prtipžární zásah: Návrh pčtu přensných hasicích přístrjů (PHP) stanvení pčtu, druhů a rzmístění hasicích přístrjů, případně dalších věcných prstředků pžární chrany stačí dhadnut pčet a druh PHP Pžární vda určení způsbu zabezpečení stavby pžární vdu včetně rzmístění vnitřních a vnějších dběrných míst (vnitřní hydranty atd.) Přístupvé kmunikace, nástupní plchy příjezdvé kmunikace, případně nástupní plchy pr pžární techniku. 3.9 Pžárně bezpečnstní zařízení (např. elektrická pžární signalizace) ppsat puze zda jsu pžadvána a druh. 4. Závěr zhdncení, zda je bjekt vyhvující z hlediska pžární chrany, v případě nevyhvujícíh stavu navržení patřičných patření. ad b) Výkresy (viz předmět 0H6 ve 3. rčníku) Není nutné zpracvávat u dispzičně jednduchých bjektů. V statních případech pstačí zjedndušené výkresy pžární bezpečnsti (tyt výkresy musí být zpracvány nrmativně (ČSN Výkresy ve stavebnictví Výkresy pžární bezpečnsti staveb). Pstačí zakreslení (i d ruky barevně) d výkresů půdrysů (studií) v M 1:100 (případně 1:200), zejména: graficky značit pžární úseky včetně uvedení jejich značení a stupně pžární bezpečnsti, značení pžárních uzávěrů jejich pžární dlnst, vyznačení únikvých cest u chráněných únikvých cest, zakreslení umístění vnitřních hadicvých systémů (hydrantů). 5/8

6 Magisterský prgram: 5. rčník, zimní semestr, zaměření NPS, APS Přílha 3: Tepelně-vlhkstní psuzení návrhu bjektu Autrka: Ing. Danuše Čuprvá, CSc Jde písemný dkument k prkázání splnění pžadvaných hdnt v blasti tepelné chrany budv. Zákn č.406/2006 Sb. a ČSN : 2007 ve znění pzdějších změn stanví, že vlastník budvy musí v dkumentaci, přikládané k žádsti stavební pvlení, přilžit písemný dkument, bsahující knkrétní hdnty následujících parametrů: sučinitel prstupu tepla U zkndenzvané mnžství vdní páry uvnitř knstrukce pkles dtykvé teplty pdlahy θ 10 nejnižší vnitřní pvrchvá teplta knstrukce θ si (d 2007 vyjádřena hdntu tepltníh faktru f Rsi ) průvzdušnst bvdvéh pláště (puze NPS) intenzita výměny vzduchu v místnsti n (puze NPS) tepelná stabilita místnsti v zimním bdbí (puze NPS) tepelná stabilita místnsti v letním bdbí (puze NPS) prstup tepla bálku budvy Závazná pvinnst ddržet pžadavky na budvy a jejich knstrukce z hlediska nízké sptřeby energie a tepelné chrany se vztahuje krmě nvých budv i na stavební úpravy a změny dknčených budv. Existuje však mžnst výjimek, pkud je splnění některéh z pžadavků technicky neb eknmicky neprveditelné s hledem na živtnst a prvzní účely budvy. Nesmí všem dcházet k vadám a pruchám při užívání stavby. Pr památkvě chráněné budvy platí pžadavky přiměřeně mžnstem tak, aby nedcházel k pruchám a vadám při jejich užívání. Sučinitel prstupu tepla U Dlží se výpisem hdnt U pr všechny chlazvané knstrukce ( knstrukce, které uvádí tab.3 ČSN :2007 ve slupci Ppis knstrukce ). Jejich prvnáním s pžadvanu hdntu U N (ČSN : 2007) se prkáže splnění pžadavku U U N. Zkndenzvané mnžství vdní páry uvnitř knstrukce M C,a Dlží se výpisem hdnt M c,a pr všechny chlazvané knstrukce ( knstrukce, které uvádí tab.3 ČSN : 2007). Splnění pžadavku se prkazuje prvnáním zjištěné hdnty zkndenzvanéh mnžství vdní páry s níže uvedenými pžadavky. Stavební knstrukce musí být navržená tak, aby v ní nedcházel ke kndenzaci vdní páry, pkud by zkndenzvaná vdní pára hrzila její pžadvanu funkci. (např. ztráta statických vlastnstí vlivem zvýšené hmtnsti, ztráta tepelně izlačních schpnstí, zkrácení živtnsti atd.) Pr ddržení tht kriteria se buď: zamezí kndenzaci vdní páry v knstrukci, neb se stanví pdmínky pr vylučení jejich negativních důsledků. U knstrukcí, kde by byla hržena jejich pžadvaná funkce, musí platit: M c,a = 0 Pr statní knstrukce musí být splněna pdmínka (tzv. rční bilance zkndenzvané a vypařitelné vdní páry): M c,a < M ev,a Mnžství zkndenzvané vdní páry musí splňvat pdmínku: u jednplášťvých střech a bvdvých knstrukcí s materiálem s vyským difúzním dprem na straně exteriéru nižší z hdnt M c,a 0,10 kg /m 2. a neb 0,3 % plšné hmtnsti materiálu; u statních knstrukcí nižší z hdnt M c,a 0,50 kg /m 2. a neb 0,5 % plšné hmtnsti materiálu. Pkles dtykvé teplty pdlahy θ 10 Dlží se výpisem hdnt θ 10 pr všechny pdlahy na chlazvaných knstrukcích. Jejich prvnáním s pžadvanu hdntu θ 10,N (ČSN : 2007)se prkáže splnění pžadavku θ 10 θ 10,N 6/8

7 Magisterský prgram: 5. rčník, zimní semestr, zaměření NPS, APS Psuzení sučinitele prstupu tepla, výpčet rční bilance zkndenzvané a vypařitelné vdní páry i psuzení pklesu dtykvé teplty pdlahy lze prvést běžným (ručním) výpčtem neb s využitím výpčetní techniky prgramem TEPLO Nejnižší vnitřní pvrchvá teplta knstrukce θ si (vyjádřena hdntu tepltníh faktru f Rsi ) Dlží se výpisem nejnižších hdnt tepltních faktrů f Rsi z řešení tepltních plí (2D,3D) pr kritické detaily. Jejich prvnáním s pžadvanu hdntu f Rsi, N (ČSN : 2007) se prkáže splnění pžadavku f Rsi f Rsi,N (splnění tht pžadavku je prevencí růstu plísní a pvrchvé kndenzace) V rámci Prjektu I bude prveden knstrukční řešení kritických detailů tak, aby se vylučila mžnst kndenzace vdní páry na vnitřním pvrchu knstrukcí. Vnitřní pvrchvu tepltu v místech detailů lze věřit prgramy AREA 2007, případně ANSYS. Prgramy AREA i ANSYS jsu vyučvány až v 5. rčníku předmětu Pčítačvá aplikace tepelné techniky. Průvzdušnst bvdvéh pláště (puze NPS) Dlží se výpisem hdnt spárvé průvzdušnsti i LV funkčních spár tvrů. Jejich prvnáním s pžadvanu hdntu i LV,N se prkáže splnění pžadavku i LV i LV,N (ČSN :2007). Dplní se ppisem patření, zajišťujících těsnst statních spár a netěsnstí bvdvéh pláště budvy. Intenzita výměny vzduchu v místnsti n (puze NPS) Při přirzeném větrání se výměna vzduchu zajišťuje bčasným tevíráním ken uživatelem, dplňkvými větracími prvky a u sučasných těsných ken zanedbatelnu částí průvzdušnstí funkčních spár výplní tvrů. Při přirzeném větrání je výměna vzduchu v rzhdující míře vlivněna uživatelem. Tepelná stabilita místnsti v zimním bdbí (puze NPS) Dlží se výpisem hdnty pklesu výsledné teplty v kritické místnsti θ r(t) v zimním bdbí. Jejím prvnáním s pžadvanu hdntu θ r,n(t) (ČSN : 2007) se prkáže splnění pžadavku θ r(t) θ r,n(t). Upzrnění: Výstupem prgramu je určení délky tpné přestávky při splnění uvedenéh nrmativníh pžadavku. Pkud není pžadavek splněn, je ptřeba navrhnut nepřerušvané vytápění. V rámci Prjektu I budu studenti navrhvat nepřerušvané vytápění, takže v zimním bdbí není třeba prvádět hdncení. Tepelná stabilita místnsti v letním bdbí (puze NPS) Dlží se výpisem hdnty nejvyššíh denníh vzestupu teplty vzduchu v kritické místnsti (kritické místnsti pr výpčet zimní a letní stability mhu být různé)v letním bdbí (neb nejvyšší denní tepltu vzduchu). Jejich prvnáním s pžadvanu hdntu (ČSN : 2007) se prkáže splnění pžadavku θ ai,max θ ai,max,n neb θ ai,max θ ai,max,n. Upzrnění: Budvy s klimatizací se dpručuje navrhvat a prvádět puze ve výjimečných případech, kdy prkazatelně nelze stavebním řešením dcílit pžadvaných hdnt (zvýšená sptřeba energie na chlazení). Denní vzestup teplty v místnsti s klimatizací nesmí být vyšší než 12 C (při výpadku klimatizace). Důsledkem nevyhvující tepelné stability v letním bdbí je přehřívání místnsti. Pkud bude v rámci Prjektu I navržen bjekt s lehkým bvdvým pláštěm a nadměrnými prsklenými plchami, rientvanými na V, JV, J, JZ, Z, je nutné prvést hdncení maximálníh denníh vzestupu teplty. Výpčet lze prvést běžným (ručním) výpčtem neb s využitím výpčetní techniky prgramy STABILITA 2007, případně SIMULACE Oba prgramy jsu vyučvány až v 5. rčníku předmětu Pčítačvá aplikace tepelné techniky. Prstup tepla bálku budvy Hdntí se průměrným sučinitelem prstupu tepla budvy, který musí splňvat pdmínku dle ČSN : 2007: U em U em,n. 7/8

8 Magisterský prgram: 5. rčník, zimní semestr, zaměření NPS, APS Přílha 4: Hdncení zvukizlačních vlastnstí stavebních knstrukcí Hlukvá studie Denní světlení a slunění Autři: Ing. Petra Čuprvá, Ing. Danuše Čuprvá, CSc Zhdncení navržených stavebních knstrukcí z hlediska zvukizlačních vlastnstí Vzduchvá neprůzvučnst knstrukce psudit vertikální i hrizntální dělící knstrukce V návaznsti na předmět 0H8 Akustika a denní světlení budv navrhnut skladbu jedntlivých knstrukcí tak, aby byl splněn pžadavek ČSN :2002 ve znění změny Z1:2005 Akustika Ochrana prti hluku v budvách a suvisící akustické vlastnsti stavebních výrbků Pžadavky. Krčejvá neprůzvučnst strpních knstrukcí psudit strpní knstrukce včetně pdlah, příp. pdhledu V návaznsti na předmět 0H8 Akustika a denní světlení budv navrhnut skladbu hrizntálních dělících knstrukcí tak, aby byl splněn pžadavek ČSN :2002 ve znění změny Z1:2005 Akustika Ochrana prti hluku v budvách a suvisící akustické vlastnsti stavebních výrbků Pžadavky Pkud budu knstrukce psuzvány na základě údajů výrbců, nelze pmenut, že se jedná většinu hdnty získané výpčtem neb naměřené v labratři. Výpčty vzduchvé a krčejvé neprůzvučnsti lze prvést prgramem Neprůzvučnst S prgramem jsu studenti seznámeni až v 5. rčníku. v předmětu Pčítačvá aplikace akustiky a denníh světlení budv. 2. Psuzení vhdnsti navrhvanéh řešení danéh prjektu z hlediska akustiky Hlukvá studie psuzení hlukvé situace navrhvanéh bjektu pr hluky prnikající zvenčí a pr hluky šířící se uvnitř budvy (např. dprava, železnice, tepelná čerpadla, kmpresry, trafstanice, výtahy, ktelny, atd.) Hdncení: Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. ze dne 15. března 2006 chraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 3. Psuzení vhdnsti navrhvanéh řešení danéh prjektu z hlediska denníh světlení a slunění Denní světlení budv psuzení veliksti světlvacích tvrů vybrané místnsti z hlediska zajištění denníh světlení tak, aby byly splněny pžadavky ČSN Denní světlení budv Část 1 Základní pžadavky, Část 2 Denní světlení bytných budv, Část 3 Denní světlení škl, Část 4 Denní světlení průmyslvých budv. (místnst s nejméně příznivým stavem z hlediska denníh světlení při výběru je nutné brát v úvahu účel využití místnsti a druh prváděné zrakvé činnsti, rzměry místnsti a světlvacích tvrů, umístění světlvacích tvrů, vnější zastiňující překážky, atd.). Prslunění všechny byty musí být navrženy tak, aby byly prsluněny dle pžadavku Vyhl. MMR č.137/1998 Sb. becných technických pžadavcích na výstavbu a ČSN Obytné budvy:2004ve znění změny Z1: /8