ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ PŘÍPRAVA NÁVŠTĚVY NEMOCNICE (PRO SENIORY) Návrh uživatelského rozhraní (A4M39NUR) Analýza tématu Autoři: Janovský Roman, Roubalová Eliška Cvičící: Ing. Miroslav Macík ZS 2015/2016
OBSAH Účel aplikace... 3 Uživatelský průzkum... 3 Cílová skupina... 3 Témata interview... 3 Demografické údaje... 3 Navigace v nemocnici... 3 Plánování návštěvy... 4 Vztah k moderním technologiím... 4 Interview... 4 Účastník 1... 4 Popis... 4 Shrnutí rozhovoru... 4 Účastník 2... 5 Popis... 5 Shrnutí rozhovoru... 5 Účastník 3... 5 Popis... 5 Shrnutí rozhovoru... 5 Účastník 4... 6 Popis... 6 Shrnutí rozhovoru... 6 Analýza a interpretace získaných dat... 6 Shrnutí průzkumu... 6 Požadavky uživatelů... 7 Analýza HCI problémů... 7 Zdravotní omezení uživatelů... 7 Plánování a objednávání návštěv... 7
ÚČEL APLIKACE Předpokládáme existenci navigačního systému v nemocnicích, který by měl být primárně zaměřen na seniory a zrakově postižené. Navigační systém by podle potřeb dokázal navigovat zrakově postiženou osobu či seniora vhodným způsobem, ale před samotnou navigací by potřeboval informace o dotyčné osobě a její rozpoznání. Naším cílem je navrhnout takové řešení, které by umožnilo přihlásit se k tomuto navigačnímu systému a zadat informace nezbytné pro navigaci, případně přidat doplňující informace pro lékaře, tak, aby byl systém později schopen rozpoznat přihlášenou osobu a navigovat ji podle potřeby na správné místo. Cílovými zařízeními aplikace jsou mobilní zařízení, zejména tablety. UŽIVATELSKÝ PRŮZKUM Navrhovaná aplikace je součástí systému usnadňujícího seniorům návštěvu nemocnice, zejména orientaci po nemocnici. Cílem průzkumu je tedy především zjistit, jaké informace mají senioři před návštěvou nemocnice k dispozici, jak by jim tyto informace mohly pomoci v orientaci, jakým způsobem plánují své návštěvy v nemocnici, z jakého důvodu nejčastěji nemocnici navštěvují a jak dlouho dopředu návštěvy plánují. Samotný průzkum je realizován formou polo-strukturovaného interview. CÍLOVÁ SKUPINA Ze zadání vyplývá cílová skupina navrhované aplikace, a tou jsou senioři. Průzkum se zaměřuje zejména na seniory, kteří jsou ochotni používat informační techniku (počítač, tablet ). Seniory odmítající se seznámit s informační technikou bohužel těžko přesvědčíme k vyzkoušení aplikace. Jedním z účelů průzkumu je i zjistit, jak se liší průběh návštěvy u seniorů navštěvujících nemocnici či lékaře pravidelně, občasně a velice zřídka. Aplikaci pochopitelně mohou využívat všichni senioři, ideálně by tedy měli být zastoupeny všechny tyto možnosti. Jako seniory zde označujeme osoby starší 60 let, jelikož je možné předpokládat, že do tohoto věku by osoby mohly být dostatečně navyklé na mobilní technologie, a tedy s vyhledáním cesty a jejím případným uložením by neměli mít problém. TÉMATA INTERVIEW DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE Obecné údaje potřebné zejména k získání informací o testované skupině, tato část zároveň slouží jako screener. Důležitý je věk, jakožto omezující podmínka pro cílovou skupinu. Dále pak obor, ve kterém senioři pracovali či pracují, a jestli navštěvují nemocnici, případně kterou a jak často. Za nevhodné účastníky jsme označili bývalé lékaře, osoby aktivně pracující s počítačem a ty, které do nemocnice vůbec nechodí. NAVIGACE V NEMOCNICI Zde nás zajímá především to, jak dobře se senioři orientují v nemocnicích. Pokud by totiž nikdo z nich neměl problémy s navigací (což považujeme za nepravděpodobné), pak by nemělo vůbec smysl tento HCI problém řešit. Jestliže se senioři ztrácejí, pak nás zajímá, jak často se v nemocnici ztrácí a jak situaci, kdy nevědí kam jít, řeší. Pokud by neměli žádný problém se zeptat kolemjdoucích nebo personálu na cestu, nepotřebují žádnou aplikaci ani navigační systém. Ovšem pokud by se při ptaní na cestu cítili trapně nebo se neptali vůbec, pak by navigační systém jistě uvítali.
PLÁNOVÁNÍ NÁVŠTĚVY Tato část má především zjistit, s čím by seniorům mohla samotná aplikace při návštěvě nemocnice pomoci. Ptáme se, jestli účastníci vždy vědí, za kterým doktorem a na jaké oddělení míří. Pokud by nevěděli, museli by si zjistit, kam se mají dostavit. Jestliže vědí, kam mají jít, tak nás zajímá, jak moc si věří, že trefí správně. Tyto otázky nám také pomohou určit, jak moc jsou senioři nervózní z neznámého prostředí a kde získávají informace. Samozřejmě nás zajímá i to, zda si účastníci vůbec plánují návštěvy u lékaře a případně jak, nejedná-li se o úrazy a akutní stavy, při kterých jsou přímo odvezeni na potřebné oddělení. Jestliže si návštěvu vůbec neplánují a spoléhají se na štěstí nebo na svoji paměť, či předpokládají, že se doptají na místě, náš systém by pravděpodobně ignorovali a aplikaci nepoužívali. Zde ovšem předpokládáme, že alespoň určitá část seniorů je z hledání cesty nervózní a její naplánování jí pomáhá, tato skupina jsou možní uživatelé, které bychom se snažili získat. V předposlední části týkající se plánování návštěvy se zaměřujeme na způsoby, jak se senioři k lékařům objednávají, například telefonicky, přes email či přes webové stránky. Také se ptáme na informace, které sdělují pravidelně, a na to, jak popisují lékaři své problémy. Zde by mohli využít formuláře k vyplnění, které by umožnili lékaři rychlejší orientaci v problému a které by mohly poskytnout komplexnější popis obtíží, kdyby je senioři mohli vyplňovat průběžně doma a tudíž byla menší šance opomenutí nějaké informace. Nakonec se ještě ptáme, jak hledají účastníci cestu do nemocnice a zda tam jezdí sami. Je možné, že někteří senioři uvítají doprovod jiné osoby a upřednostní ho před navigačním systémem. S tím souvisí i otázka, co účastníkům na cestě z domu do ordinace lékaře a celkově na návštěvě lékaře vadí nejvíce. VZTAH K MODERNÍM TECHNOLOGIÍM Na závěr interview nás ještě zajímá, jak dobře vychází účastníci s moderními technologiemi. Zda používají mobilní telefon, tablet, mají připojení k internetu a podobně. Senioři bez chytrého telefonu či jiného zařízení, případně s averzí k mobilním zařízením či technologiím obecně, stěží budou využívat systém, pro jehož použití se musí zaregistrovat přes internet. INTERVIEW ÚČASTNÍK 1 Prvním účastníkem je muž, 70 let. V současnosti je v důchodu, předtím pracoval nejdříve jako technik (konkrétně strojař), poté byl zaměstnancem IKEMu. Ačkoli dříve pracoval v nemocničním prostředí, nebyl povoláním zdravotník, a proto ho do uživatelského výzkumu také zařazujeme. Pravidelně navštěvuje nemocnici v Benešově, kam dochází na preventivní vyšetření. V případě úrazu navštěvuje nemocnici na Vinohradech. Na otázku, jak dlouho mu trvalo, než se začal kvůli práci orientovat v nemocnici, odpověděl, že 2 až 3 dny a že návštěvy bloudily a neustále se ptaly. Uvedl, že při návštěvě v Motole mu pomohlo při navigaci barevné značení. Vždy věděl, za jakým doktorem jde. Buď mu to sdělil doktor, který ho poslal, nebo si to dohledal a objednal se telefonicky, případně po internetu. Uvítal by možnost vyplnit si informace předem, protože si často nevzpomene na údaje, které doktor požaduje. Ale také uvedl, že se uváděl do provozu systém IKIS, který by měl informace o pacientovi předávat.
Do nemocnice se dopravuje sám a na návštěvách mu vadí, že se neustále ptají na stejné věci, které si nepamatuje a už je určitě někomu říkal. Dále mu vadí dlouhé čekání, a to I přes to, že se objedná na konkrétní hodinu, ale to prý závisí na konkrétním doktorovi. Je si vědom toho, že jeho nemocnice má webové stránky, a vždy na nich našel, co potřeboval. Sám občas brouzdá na internetu a hledá si informace, komunikuje s přáteli a posílá zprávy. Používá klasický mobilní telefon a to pouze k posílání zpráv a k telefonování, zbytek funkcí považuje spíše za zbytečné. ÚČASTNÍK 2 Druhou účastnicí je žena, věk 68 let. V současné době je v důchodu, předtím pracovala ve školství. Nemocnice navštěvuje zřídka, dochází pouze na občasné preventivní prohlídky. Málokdy má problémy s tím, že se ztratí. Tvrdí, že navigace je dostatečně srozumitelná. Pokud už se ale ztratí, tak se pokouší najít cestu sama a až v nejhorším případě se zeptá. Vždy ví, na jaké oddělení potřebuje, protože je buď poslána za konkrétním lékařem, nebo už je na cestu zvyklá. Jelikož chodí na pravidelné prohlídky, tak si je plánuje 2 měsíce předem kvůli obsazenosti. Na těchto prohlídkách (mamografie) po ní nepožadují žádné informace, a tak necítí potřebu si cokoli vyplňovat předem. Navíc jí přijde snazší nadiktovat informace přímo lékaři, protože píše pomalu. Objednává se přes email, který si dohledala na internetu. Do nemocnice se dopravuje sama a na návštěvě lékaře jí nic nevadí. Na dotaz, jestli jí vadí dlouhé čekací doby, odpověděla, že si sebou nosí něco na čtení, a navíc u doktora, ke kterému chodí, to netrvá tak dlouho. Webové stránky prochází denně. Dívá se na zprávy, vyhledává si zeměpisné údaje a trasy. Když už potřebovala na stránky nemocnice, bez problému našla to, co hledala. Používá dotykový telefon s OS Android, na kterém si přehrává hudbu, organizuje čas (kalendář apod.), volá a posílá SMS. ÚČASTNÍK 3 Třetí účastnicí je žena, věk 71 let. V současnosti je v důchodu, předtím pracovala v obuvnickém průmyslu. Nemocnice navštěvuje velice zřídka, spíše se vyhýbá i preventivním prohlídkám. Pravidelně navštěvuje pouze svého zubního lékaře. S navigací v nemocnicích nemá účastnice žádné problémy (naposledy navštívenou nemocnici si celou prošla, jen aby věděla, kde co je). Navigace jí připadá dost přehledná. Pokud se ztratí, pak se zeptá, nedělá jí to žádný problém. Při všech návštěvách zatím předem věděla, kam se potřebuje dostat, protože dostala pokyny od praktického lékaře, případně se zeptala personálu v nemocnici. Číslo, na které se objednává, buď dostala od lékaře, nebo si jej sama zjistila osobně v nemocnici. Necítí potřebu si cokoli vyplňovat předem, pouze si plánuje cestu k nemocnici, případně odvoz od rodiny. Na návštěvě lékaře jí vůbec nic nevadí, pouze samotní doktoři (především specialisté). Při dotazu, jestli jí nevadí čekání, řekla, že vůbec, protože si udělá kamarády.
Na internetu tráví málo času, a když už ho používá, tak pouze pro dohledání informací nebo zkontrolování emailu. Jestli má nemocnice internetové stránky neví, avšak předpokládá, že nejspíše ano. Používá klasický nedotykový mobilní telefon, a to pouze k neustálému volání a posílání zpráv. ÚČASTNÍK 4 Čtvrtou účastnicí je žena, věk 70 let. V současné době je v důchodu, předtím pracovala jako projektantka. Nemocnice navštěvuje podle potřeby, někdy chodí na preventivní prohlídky, ovšem protože je zdravá, tak navštěvuje nemocnici výjimečně. V nemocnici se nikdy neztratila, protože si buď dopředu informace zjistí, nebo je dostane od lékaře, který ji poslal. Pro jistotu se ještě většinou zeptá personálu. Návštěvy si vždy plánuje dopředu. Informace si najde na internetu či je dostane od lékaře. Uvítala by možnost vyplnit si otázky týkající se zdravotního problému předem, protože si u doktora nemusí na všechny detaily vzpomenout. Vždy se dopravuje sama, protože ještě dokáže dojít tam i zpátky. Na samotné návštěvě jí vadí nejvíc čekání, nechápe, proč se objednává, když se to stejně nedodrží. Webové stránky prochází jen v případě, že něco hledá. Adresu na stránky nemocnice dostala přímo od lékaře, který ji posílal (dostala odkaz přímo na stránku, kterou potřebovala). Na otázku, jestli má dotykový telefon, odpověděla: Ježišmarja, to ne! Svůj klasický nedotykový telefon využívá jedině na telefonování a posílání SMS. ANALÝZA A INTERPRETACE ZÍSKANÝCH DAT SHRNUTÍ PRŮZKUMU Z našeho průzkumu vyplývá, že senioři jsou v naprosté většině případů schopni se sami orientovat v nemocnicích, ať už s využitím stávající navigace, nebo po získání informací od personálu. Ačkoli seniorům nevadí zeptat se na cestu, uvítali by, kdyby to nebylo nutné. Vždy vědí předem, k jakému lékaři, případně na jaké oddělení jdou. Toho by bylo možné využít v naší aplikaci. Někteří senioři by uvítali možnost vyplnit údaje pro lékaře dopředu, nebo si je alespoň poznamenat a předejít tak jejich opomenutí. Často jim vadí dlouhé čekání, tento problém ovšem nastává i u lékařů, kteří systém objednání pacienta na určitou hodinu již mají. Umožnit objednání pacienta na konkrétní čas v naší aplikaci tedy zřejmě nepomůže. Obecně ovšem senioři nemají problém s poskytnutím informací, které by navigaci a návštěvu usnadnily. Ačkoli mají zúčastnění senioři vesměs kladný vztah k moderním technologiím, pouze jedna účastnice vlastní chytrý mobilní telefon. Ostatní účastníci stále používají klasický tlačítkový telefon a nevlastní ani jiná přenosná zařízení (tablety ). To představuje určitý problém pro naši aplikaci, je nutné zaměřit se více na přípravu návštěvy doma, jelikož senioři bez problémů ovládají internetový prohlížeč a pravidelně si na webových stránkách dohledávají informace. Lze tedy očekávat, že by aplikaci používali v prohlížeči internetu na svém domácím počítači, a nikoliv na mobilním zařízení.
POŽADAVKY UŽIVATELŮ Možnost vyhledat cestu s ohledem na omezení seniora, zejména zdravotní. Vkládání poznámek o vývoji problému. Nevypisovat dlouhá pole, spíše vybírat z možností, pokud to lze. Plánování celé návštěvy v jedné aplikaci bez nutnosti návštěvy jiných stránek. ANALÝZA HCI PROBLÉMŮ ZDRAVOTNÍ OMEZENÍ UŽIVATELŮ Je možné předpokládat, že mnoho seniorů bude mít nějaké zdravotní omezení, například sníženou pohyblivost či zhoršený zrak a podobně. Aplikace by tedy měla umožňovat zohlednění těchto omezení při plánování cesty. Někteří senioři ovšem mohou být citlivější a neochotní poskytovat informace tohoto typu. Zde je nutný opatrný přístup při získávání těchto údajů, zároveň je vhodné určit, které informace jsou opravdu zásadní pro navigaci a ptát se pouze na ty. Také by bylo vhodné využít nějaký typ uživatelského účtu a dlouhodobě platné informace v něm uchovávat, aby nebylo nutné je vyplňovat opakovaně. Zde je potřeba zejména vyřešit případné přihlašování, šlo by například využít nějaké kombinace jména, data narození, čísla pojištěnce a podobně, tedy informací, které si senior musí stejně pamatovat, nebo je snadno dohledá. PLÁNOVÁNÍ A OBJEDNÁVÁNÍ NÁVŠTĚV Je pochopitelné, že senioři nechtějí při plánování návštěvy lékaře dohledávat informace na různých místech. Zároveň z uživatelského průzkumu vyplývá, že nejčastějším důvodem návštěvy lékaře je preventivní prohlídka. Bylo by tedy vhodné plánovat návštěvy co nejefektivněji, například aby senioři nemuseli navštěvovat stejnou nemocnici zbytečně několikrát. Aby nebyla nutná návštěva více webových stránek, musí aplikace umožňovat objednání k lékaři na určitý termín. Aplikace by měla sama podle uživatelského vstupu vybrat nejvhodnější datum a čas tak, aby co nejefektivněji využila čas strávený v nemocnici, a nabídnout uživateli dostupné termíny. Zde je nutné zvážit problém zahlcení, příliš efektivní plánování může vyústit v nereálnou rychlost prohlídek nepočítající s možným zdržením a s odpočinkem.